ANALÝZA FAKTORŮ DETERMINUJÍCÍCH VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V ČESKÉ REPUBLICE S DOPADEM NA PODNIKOVOU SFÉRU

(1)

ANALÝZA FAKTORŮ DETERMINUJÍCÍCH VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V ČESKÉ REPUBLICE

S DOPADEM NA PODNIKOVOU SFÉRU

Bakalářská práce

Studijní program: B6208 – Ekonomika a management Studijní obor: 6208R085 – Podniková ekonomika Autor práce: David Marhan

Vedoucí práce: Ing. Iva Nedomlelová, Ph.D.

(2)

TECHNICKÁ UNIVERZITA v ^LIBERCI

Ekonomiclcí fakulta

Akademický rok:

2ot4/2ot5

aADl-NÍ BaKAtÁŘsxÉ PRÁCE

(PRoJEKTU,

UuĚlocrÉHo

DÍlA,

uuĚlpcxÉtto vÝxoNu)

Jméno a

příjmení:

David Marhan osobní

číslo:

Et 2000642

Studijní

program:

₈₆₂₀₈Ekonomika a management Studijní

obor:

^Podniková^ekonomika

Název

tématu: Analýza faktorů determinujících vývoj

nezaměstnanosti

v

České republice s dopadem na podnikovou sÍéru Zadávajícíkatedra: Katedra ekonomie

Zásady pro vypracování:

1. Stanovení cílů, formulace výzkumných předpokladů, případně hypotéz 2. Teoretické vymezení pojmů a problematiky nezaměstnanosti

3. Analýza vývoje nezaměstnanosti v České republice 4. Vliv nezaměstnanosti na situaci v podnikové sféře

5. Formulace závér&, ověření výzkumných předpokladů, případně hypotéz

(3)

Rozsah grafických ^prací:

Rozsah pracovní zprávy:

Forma zpracování bakalářské práce: tištěná/elektronická

Seznam odborné literatury:

MAREŠ, P.

Nezaměstnanost jako sociální problém. 2. vyd. Praha: Slon, L998.

ISBN

80-858-5060-5.

BUCHTOVÁ, B., J. ŠMAJS

a Z.

BOLELOUCKÝ.

Nezaměstnanost. 2. vyd.

Praha: Grada, 2013.

ISBN

978-802-4742-823.

BRoŽovÁ, D.

Společenské souvislosti

trhu

práce. L. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003.

ISBN

80_864_29L6-4.

STIGLITZ,,

J. E., C. E. WALSH. Principles

of Macroeconomics. 4th ed. New York: \M.

W.

Nortono 2006.

ISBN

03-939-2624-9.

MANKIW, N. Principles

of Economics. 6th ed. Mason,

OH:

South-Western Cengage Learning, 2OI2.

ISBN

05-384-53A5-2.

MIELCOVÁ, E.

Economic Growth and Unemployment Rate of the TYansition Country _-the Case of

the

Czech

Republic

1996-2009.

E+M

Ekonomie

a Management. Liberec: Technická univerzita

v Liberci,

2oLL, č. L, s. 29-37.

ISSN

12r.2-3609.

Elektronická databáze článků

ProQuest

(http://knihovn a.t ul.cz _/₎.

Vedoucí bakalářské práce:

Konzultant bakalářské práce:

Datum zadání bakalářské práce:

Termín odevzdání bakalářské práce:

35 normostran

Ing. Iva Nedomlelová,

Ph.D.

Katedra ekonomie

Ing. Jana Šimanová,

Ph.D.

Katedra ekonomie 31.

října

2oL4 7. května 2oL5

0;1

doc. Ing. Miroslav Žižka,Ph.D.

děkan

prof' Ing. Jiří Kraft, CSc.

vedoucí katedry

(4)

Prohlášení

Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

(5)

Poděkování

Děkuji vedoucí mé bakalářské práce Ing. Ivě Nedomlelové, Ph.D. za cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost při konzultacích této závěrečné práce.

(6)

Anotace

Tématem bakalářské práce je analýza faktorů determinujících vývoj nezaměstnanosti v České republice. Práce se zaměřuje na významné události minulých let a zkoumá jejich dopad na tento ekonomický ukazatel. Významnými milníky, jež nejvíce ovlivnily hospodářskou situaci země, byly vstup do Evropské unie a celosvětová ekonomická krize.

Dále jsou v práci zkoumány a popsány faktory, které ovlivňují výši míry nezaměstnanosti.

Mezi hlavní činitele patří vládní politika zaměstnanosti, demografie a kvalifikace a praxe v oboru. V současnosti se také výrazným způsobem zvyšuje množství obchodních společností a fyzických osob v podnikové sféře. Při pohledu na sektory ekonomiky je na vzestupu terciární sektor na úkor sektoru primárního i sekundárního. Data jsou čerpána převážně z údajů Českého statistického úřadu a portálu Ministerstva práce a sociálních věcí.

Klíčová slova

Česká republika, míra nezaměstnanosti, nabídka práce, nezaměstnanost, poptávka po práci, práce, zaměstnanost

(7)

Annotation

Analysis of the Factors Determining the Development of Unemployment in the Czech Republic with an Impact on Business Sector

The theme of the bachelor thesis is the analysis of the factors determining the development of unemployment in the Czech Republic. The work focuses on the important events of the past years and examines their impact on the economic indicator. Significant milestones which most influenced the economic situation of the country were the entry into the European Union and the global economic crisis. Then the work examines and describes the factors affecting the level of the unemployment rate. The main elements include government employment policy, demographics and the qualifications and experience in the field. Currently the number of companies and natural persons is increasing significantly in the business sector. Tertiary sector is rising at the expense of primary and secondary sectors of the economy. Data are taken mainly from the Czech Statistical Office and the portal of the Ministry of Labour and Social Affairs.

Key Words

Czech Republic, employment, labour, labour demand, labour supply, unemployment, unemployment rate

(8)

Obsah

Seznam zkratek ... 10

Seznam tabulek ... 11

Seznam obrázků ... 12

Úvod ... 13

1. Nezaměstnanost ... 15

1.1 Typy nezaměstnanosti ... 15

1.1.1 Frikční nezaměstnanost ... 15

1.1.2 Strukturální nezaměstnanost ... 16

1.1.3 Cyklická nezaměstnanost ... 16

1.1.4 Sezónní nezaměstnanost ... 17

1.1.5 Krátkodobá a dlouhodobá nezaměstnanost ... 17

1.1.6 Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost ... 18

1.1.7 Neúplná a nepravá nezaměstnanost ... 18

1.2 Míra nezaměstnanosti ... 19

1.2.1 Přirozená míra nezaměstnanosti a plná zaměstnanost ... 19

1.3 Příčiny nezaměstnanosti ... 21

1.4 Důsledky nezaměstnanosti ... 23

1.4.1 Makroekonomický pohled ... 23

1.4.2 Mikroekonomický pohled ... 25

1.5 Politika zaměstnanosti ... 26

2. Analýza vývoje nezaměstnanosti v České republice... 28

2.1 Vývoj nezaměstnanosti v České republice ... 28

2.1.1 Nezaměstnanost před osamostatněním České republiky ... 28

2.1.2 Nezaměstnanost od vzniku České republiky po vstup do Evropské unie (EU) ... 30

2.1.3 Nezaměstnanost od vstupu do Evropské unie po ekonomickou krizi 2008 ... 31

2.1.4 Nezaměstnanost od ekonomické krize 2008 do roku 2010 ... 33

2.1.5 Nezaměstnanost od roku 2011 po současnost ... 34

2.2 Faktory ovlivňující nezaměstnanost v České republice ... 36

2.2.1 Vládní politika zaměstnanosti ... 36

2.2.2 Vliv stanovené minimální mzdy a sociálních dávek ... 38

2.2.3 Demografie a zaměstnávání zahraničních pracovníků ... 40

2.2.4 Vzdělání, kvalifikace a osobní kompetence ... 43

2.2.5 Mobilita, pružnost a ochota stěhovat se za prací ... 44

(9)

3. Vliv nezaměstnanosti na situaci v podnikové sféře ... 46

3.1 Vývoj nezaměstnanosti v sektorech ekonomiky České republiky ... 46

3.2 Ekonomické subjekty v České republice ... 48

3.3 Predikce budoucího vývoje nezaměstnanosti v České republice ... 50

Závěr ... 53

Seznam použité literatury ... 56

(10)

Seznam zkratek

APZ Aktivní politika zaměstnanosti ČR Česká republika

ČSÚ Český statistický úřad EU Evropská unie

FO Fyzická osoba

GDP Hrubý domácí produkt (Gross Domestic Product) CHPM Chráněná pracovní místa

LRPC Dlouhodobá Phillipsova křivka (Long-Run Phillips Curve) MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí

NH Národní hospodářství

OZP Osoba se zdravotním postižením PO Právnická osoba

SRPC Krátkodobá Phillipsova křivka (Short-Run Phillips Curve) SÚPM Společensky účelná pracovní místa

ÚP Úřad práce

VŠPS Výběrové šetření pracovních sil

(11)

Seznam tabulek

Tabulka 1: Obyvatelstvo na území ČR v letech 1990-1992 (stav k 31.12.) ... 29

Tabulka 5: Obyvatelstvo na území ČR v letech 2011-2014 (stav k 31.12 .) ... 35

Tabulka 6: Vývoj minim. a prům. mzdy, GDP a míry registr. nezaměstnanosti v ČR ... 39

Tabulka 7: Věkové složení obyvatelstva ČR ... 41

Tabulka 8: Celkový počet cizinců v ČR a jejich zaměstnanost ... 42

Tabulka 9: Míra nezaměstnanosti „čerstvých“ absolventů... 44

Tabulka 10: Průměrný evidenční počet zaměstnanců v NH podle činnosti ... 48

Tabulka 11: Registrované ekonomické subjekty podle vybraných právních forem ... 49

(12)

Seznam obrázků

Obrázek 1: Phillipsova křivka ... 21 Obrázek 2: Podíl počtu pracovníků v ekonomických sektorech ČR v letech 1990-1992 ... 29 Obrázek 3: Podíl počtu pracovníků v ekonomických sektorech ČR v letech 1993-2003 ... 31 Obrázek 4: Podíl počtu pracovníků v ekonomických sektorech ČR v letech 2004-2008 ... 33 Obrázek 5: Podíl počtu pracovníků v ekonomických sektorech ČR v letech 2008-2010 ... 34 Obrázek 6: Podíl počtu pracovníků v ekonomických sektorech ČR v letech 2011-2014 ... 36 Obrázek 7: Vývoj zaměstnanosti v ekonomických sektorech ČR ... 47 Obrázek 8: Míra registrované nezaměstnanosti 1999-2015 ... 50 Obrázek 9: Předpokládaná míra nezaměstnanosti v roce 2015 ... 51

(13)

Úvod

Stěžejním tématem této bakalářské práce je analýza nezaměstnanosti v České republice od jejího osamostatnění v roce 1993. Nezaměstnanost, hlavně tedy dlouhodobá, se považuje za vážný ekonomický i sociální problém, kterému by podle mnohých ekonomů měla být upřena veliká pozornost.

Cílem této práce je identifikovat vývoj nezaměstnanosti České republiky v průběhu dvaceti let a identifikovat faktory, které ovlivňují její výši v této zemi. V potaz jsou brány i události, jež měly ekonomický dopad na hospodářskou situaci v daných obdobích, a jejich vliv na podnikovou sféru.

Bakalářská práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. První kapitola se věnuje teoretické problematice nezaměstnanosti, ve které jsou popsány a vysvětleny důležité termíny pro pochopení a orientaci v daném tématu. Vedle typů a politiky nezaměstnanosti jsou zde také nastíněny i její příčiny a důsledky.

Druhá část práce se zabývá historickým vývojem nezaměstnanosti v České republice s přihlédnutím na jednotlivé sektory ekonomiky. Tato kapitola je členěna na kratší časová období zohledňující významné události. Jsou zde také číselně analyzovány faktory ovlivňující nezaměstnanost této země.

Třetí kapitola popisuje vliv nezaměstnanosti na podnikovou sféru České republiky. První podkapitola je opět věnována jednotlivým sektorům ekonomiky ale z dlouhodobějšího časového hlediska, a to více jak jedné dekády. Dále je zkoumán vývoj počtu ekonomických subjektů v průběhu posledních deseti let. Poslední část této kapitoly se věnuje možnému budoucímu vývoji míry nezaměstnanosti v České republice na základě dat z let minulých.

V závěru jsou sumarizovány poznatky a vyhodnoceny níže zmíněné teze, které byly zjištěny v průběhu bakalářské práce.

Od roku 1993 počet zaměstnaných v terciárně sféře rostl na úkor sektoru primárního a sekundární, a tak je možné tvrdit, že vstup do Evropské unie ještě posílil čísla týkající se

(14)

množství pracovníků v této části ekonomiky. První tezí je, že vstup do Evropské unie měl okamžitý pozitivní vliv na zaměstnanost převážně v terciární sféře.

Mnozí politici a ani velká část ekonomické sféry se doposud nedokázali shodnout, zdali výše minimálních mezd ovlivňuje míru nezaměstnanosti. A tak druhou hypotézou je, že výše minimálních mezd má vliv na míru nezaměstnanosti.

Po ekonomické krizi v letech 2008 a 2009 se míra nezaměstnanosti v České republice ocitla na hranici 10 procent, ale postupem dalších let bylo možné zaznamenat klesající trend. V roce 2013 se tato míra pohybovala okolo 8 procent, v roce následujícím již na hladině 7,5 procent. Třetí a poslední tezí tedy je, že se míra nezaměstnanosti během roku 2015 dostane pod úroveň 7 procent, pokud nedojde k neočekávaným okolnostem, jež by výrazně zasáhly do ekonomické situace České republiky.

(15)

1. Nezaměstnanost

V ekonomické teorii je nezaměstnanost popisována jako stav na trhu práce, kdy osoba nemůže najít žádné zaměstnání. Na druhou stranu se ale jedná o člověka, který je schopen pracovat a práci aktivně hledá. Nadále je potřeba si ujasnit dva základní pojmy, které pomohou se orientovat v dané problematice – je jimi ekonomicky aktivní a neaktivní obyvatelstvo.

Mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo patří osoby starší 15 let, již jsou v současné době zaměstnáni a přijímají mzdu nebo plat, ale také se do této skupiny řadí i ti, kteří jsou aktuálně nezaměstnaní a volná pracovní místa neustále hledají nebo alespoň čekají, až se budou moci do svého zaměstnání vrátit (ať už kvůli dovolené nebo z důvodu náhlé nemoci).

Naopak ekonomicky neaktivní je ta část obyvatelstva, jež je v dané době nezaměstnaná a zároveň ani volná pracovní místa aktivně nehledá. Sem patří například studenti, penzisté, ženy v domácnosti, invalidé a všeobecně všichni ostatní, kteří nesplňují výše uvedené podmínky (Kristian, 2014).

1.1 Typy nezaměstnanosti

V následující části práci bude uvedeno několik typů nezaměstnanosti, jež je třeba od sebe rozlišit. Každý typ má odlišné příčiny vzniku a ekonomické důsledky, délku trvání i konkrétní časové zasazení, dobrovolnost, popřípadě nedobrovolnost a liší se v některých charakteristikách.

1.1.1 Frikční nezaměstnanost

Tento typ nezaměstnanosti je složkou přirozené míry nezaměstnanosti a bývá v ekonomice nejběžnějším i nejméně závažným problémem. Ve své podstatě má poměrně krátkodobý charakter a je prakticky neodstranitelný. Frikční nezaměstnanost často souvisí se stádiem životního cyklu člověka, kdy například student v nedávné době dokončil své

(16)

vzdělání, měsíc na to ještě nenalezl volné a vhodné pracovní místo a je stále nezaměstnán.

Dalším příkladem mohou být ženy, které se vracejí po mateřské dovolené zpět do práce.

Tento typ je také spojen s pohybem obyvatelstva – tím se rozumí stěhování do jiných měst a hledání nových pracovních příležitostí v okolí nového bydliště. Charakteristickým rysem frikční nezaměstnanosti je, že se týká především jednotlivců než celých skupin osob (Buchtová, 2002).

1.1.2 Strukturální nezaměstnanost

Strukturální nezaměstnanost bývá většinou důsledkem velkých změn v konkrétní struktuře národního hospodářství. Je způsobena rozdílnými požadavky oproti minulým rokům, změnami v preferencích spotřebitelů a technickým pokrokem. Některá odvětví ekonomiky upadají, jiná naopak expandují a kvůli tomu se zmenšuje poptávka po určitých profesích.

Z toho logicky vyplývá, že poptávka po jiných odvětvích rychle roste. Nově vytvořené pracovní pozice obvykle vyžadují novou anebo vyšší kvalifikaci a jsou produktivnější.

Strukturální nezaměstnanost představuje také větší zásah do života a obvykle trvá déle než nezaměstnanost frikční. Lidé jsou nuceni měnit svá dosavadní působiště, prochází rekvalifikačními kurzy a hledají si pracoviště nová. Typickým příkladem jsou těžařské oblasti, konkrétněji důlní činnost, která je pro další obory takřka nepoužitelná. Ale největší problém nastává především u starších lidí, jelikož se nejedná o krátkodobou záležitost a jejich přizpůsobivost je nízká. Jak říká Mareš (1994, s. 20), „Často jsou to osoby s dlouhou pracovní kariérou ve svém oboru a s bohatými zkušenostmi a znalostmi, o které najednou nikdo nestojí.“

1.1.3 Cyklická nezaměstnanost

Nejobecnějším rysem cyklické nezaměstnanosti je její vztah a souvislosti s hospodářskými výkyvy, konkrétněji tedy s hospodářským cyklem. Pokud se ekonomika nachází v recesi, cyklická nezaměstnanost roste prakticky ve všech odvětvích a klesá celkový vyrobený produkt. Naopak při expanzi národního hospodářství tato nezaměstnanost klesá a hrubý domácí produkt (GDP) roste. Tento jev – jeho síla a doba trvání – závisí především na tom, jak rychle a pohotově stát dokáže nastartovat hospodářský růst. V této situaci není možné

(17)

předejít důsledkům pomocí rekvalifikace, jak bylo možné u nezaměstnanosti strukturální, protože se cyklické nezaměstnanosti nevyhne téměř žádné odvětví. Politika centrální banky a vlády jsou nástroje, které dokážou tuto situaci nějakým způsobem regulovat a jsou schopny redukovat počty propuštěných zaměstnanců (Schveigerová, 2012).

1.1.4 Sezónní nezaměstnanost

Tento typ nezaměstnanosti souvisí ve velké míře se změnami ročního období. Některé hospodářské činnosti jsou sezónní povahy, a tak je nelze v určitě době úspěšně vykonávat.

Dochází tak k sezónní fluktuaci po práci ve specifických odvětvích ekonomiky. Příkladem může být vytížení zaměstnanců lyžařských středisek během zimních dnů, ale nízká nabídka těchto pracovních pozic přes léto. V případě zemědělství se jedná o jev podobný, kdy nabídka pracovních příležitostí je během zimy nízká a teprve během letního období se dostává opět do popředí. Dalšími ovlivněnými povoláními jsou prodejci zmrzliny, česači chmele, atd. Možným řešením toho problému je diferenciace činností zainteresovaných podniků.

1.1.5 Krátkodobá a dlouhodobá nezaměstnanost

V případě krátkodobé nezaměstnanosti se zpravidla jedná o nezaměstnanost frikční. Osoba aktivně hledá práci a věří, že nějakou nalezne. Po tuto dobu pracovník neztrácí svou kvalifikaci ani návyky a má i částečnou motivaci k případné rekvalifikaci. Dlouhodobá nezaměstnanost nastává po šesti měsících, kdy je člověk stále bez pracovního místa.

Charakteristickým rysem je přechod z nezaměstnaneckého pojištění na sociální podporu.

Tyto okolnosti nemají pouze ekonomické dopady, ale přicházejí na řadu i sociální a psychologické problémy v podobě existenčních potíží, kdy dochází ke ztrátě sebeúcty a také kvalifikace. Po určitě době se mění postoj k práci a lidé se stávají dobrovolně nezaměstnanými (Hustáková, 2011).

(18)

1.1.6 Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost

Při dobrovolné nezaměstnanosti člověk hledá práci, ale nesouhlasí s nabízenými podmínkami pracovního poměru. V mnoha případech požaduje vyšší mzdu, než mu je nabízena zaměstnavatelem nebo trhem, a proto nemůže vyhovující práci najít. Alternativou je pobírání podpory v nezaměstnanosti. Pokud jsou ale částky nízké, lidé jsou více motivováni k tomu, aby si rychleji nalezli nová zaměstnání. Pravým opakem je nedobrovolná nezaměstnanost. Lidé si aktivně hledají volná pracovní místa, akceptují trhem nabízenou mzdu, a přesto žádnou práci nemohou najít. Tento problém vzniká důsledkem nepružných mezd. Zjednodušeně se dá říci, že počet pracovních míst je menší než počet uchazečů (Bakalářová, 2012).

1.1.7 Neúplná a nepravá nezaměstnanost

Nezaměstnanost neúplná, jak uvádí Mareš (1994, s. 21), je popisována jako „existence pracovníků, kteří musejí akceptovat práci na snížený úvazek či práci nevyužívající plně jejich schopností a kvalifikaci“. Od konce 20. století je tato forma nezaměstnanosti čím dál více využívána. Ve vyspělých ekonomikách je jedním ze způsobů, kterými se stát snaží zabránit masové nezaměstnanosti.

Nepravou nezaměstnanost tvoří osoby, které „naoko“ hledají práci, ale ve skutečnosti pracovat nechtějí a pouze požadují čerpání výhod sociálního systému. Tito lidé jsou tedy zaregistrovaní na úřadu práce, ale veškeré nabídky na zaměstnání odmítají. Nejčastěji pouze pobírají podporu v nezaměstnanosti a nepracují vůbec, popřípadě se pohybují v šedé¹ nebo černé² ekonomice (ETF UK, 2012).

1 Činnosti šedé ekonomiky jsou ve své podstatě legální, ale vykonavatelé je skrývají před pozorností úřadů.

Důvodem může být vyhnutí se zdanění nebo regulacím. Jde například o prodej nekolkovaného alkoholu nebo daňové úniky (Tuček, 2006).

2 Černá ekonomika zahrnuje nelegální aktivity a považuje se za kriminální činnost. Hlavní charakteristikou je příjem nezákonným způsobem. Jde o pašování drog, obchod se zbraněmi, tisk falešných bankovek a jiné (Tuček, 2006).

(19)

1.2 Míra nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti je důležitý ekonomický ukazatel, který udává podíl nezaměstnaných vůči všem osobám, které jsou schopny pracovat. Tento údaj může vyjádřit absolutní počet nezaměstnaných v ekonomice státu anebo jejich procentuální podíl na ekonomicky aktivním obyvatelstvu.

Vzorec pro výpočet míry nezaměstnanosti (1) je následující:

(1)

u – míra nezaměstnanosti U – počet nezaměstnaných E – počet zaměstnaných

Podobný vzorec počítající s celkovým počtem pracovních sil L (2), který je dán součtem zaměstnaných (E) a nezaměstnaných (U) osob v ekonomice daného státu, vypadá následovně:

⁽²⁾

1.2.1 Přirozená míra nezaměstnanosti a plná zaměstnanost

Úkolem státu je držet nezaměstnanost na co nejnižší úrovni. Hlavním cílem je nalézt takovou hladinu, při které se nezvyšuje inflace a trh práce je ve všeobecné rovnováze.

Ekonomika státu dosahuje přirozené míry nezaměstnanosti v tom případě, kdy všichni lidé, kteří hledají volná pracovní místa a jsou ochotni pracovat za dané mzdové sazby, práci najdou a stávají se zaměstnanými. Z tohoto důvodu je i reálný produkt na úrovni produktu potenciálního.

(20)

Vztahem mezi inflací a nezaměstnaností se zabýval W. Phillips³. Phillipsova křivka je velice známý ekonomický pojem, který neunikl pozornosti žádnému z velkých ekonomů.

V roce 1958 přišel W. Phillips s analýzou vztahu míry nominálních mezd a míry nezaměstnanosti. V průběhu druhé poloviny 20. století pojetí křivky prošlo velkým vývojem a zabývalo se jí mnoho autorů. Původní myšlenkou bylo, že klesající nezaměstnanost je doprovázena rostoucí mírou inflace, ne naopak. Tuto myšlenku opíral o svá měření a matematicko-statistickou analýzu, jež provedl na údajích mezi lety 1861-1957 týkajících se Velké Británie (Kotlán, 2006).

Později se ukázalo, že je možné považovat rostoucí inflaci za vysvětlující proměnnou a proměnná vysvětlovaná pak může být míra nezaměstnanosti. Tímto opačným přístupem se zabývali především monetaristé včetně M. Friedmana⁴ a škola racionálních očekávání.

Pojem Phillipsova křivka zůstal zachován, i když se v tomto případě jednalo o velký odklon od původních myšlenek (Kotlán, 2006).

Na obrázku 1 je znázorněn graf Phillipsovy křivky, ve kterém krátkodobá Phillipsova křivka SRPC 1 počítá s neměnící se očekávanou mírou inflace. V situaci, kdy vláda provede fiskální expanzi, tak v ekonomice začne postupně klesat nezaměstnanost, nominální mzdy se přizpůsobují cenové hladině, která roste spolu s mírou inflace, a dochází tím k zvětšení produkce. Po křivce SRPC 1 se ekonomika posouvá z bodu A do bodu B a dochází k mylnému vnímání cenové úrovně pracovníky, jelikož podle Friedmana nominální mzdy rostou pomaleji než cenová hladina. Postupem času si zaměstnanci uvědomí růst cenové hladiny a vyšší inflaci a požadují dorovnání reálných mezd. Dojde tedy ke změně polohy křivky ze SRPC 1 na SRPC 2. Zaměstnavatelé jsou nuceni některé pracovníky propustit, nezaměstnanost se začne vracet na původní míru a ekonomika se dostává do bodu C na dlouhodobé Phillipsově křivce LRPC (Kotlán, 2006).

3 Alban William Housego Phillips (*1914 - †1975) byl novozélandský ekonom a profesor na London School of Economics. Byl zastáncem keynesiánství a jeho největším přínosem do ekonomie je tzv.

Phillipsova křivka (Phillips Curve). Mimo jiné byl nositelem Řádu britského impéria (Policonomics, 2012).

4 Milton Friedman (*1912 - †2006) byl americký ekonom, statistik, spisovatel, držitel Nobelovy ceny za ekonomii (1976) a představitel monetarismu (Nobelprize, 2014).

(21)

Obrázek 1: Phillipsova křivka

Zdroj: GLOBALSPEC. The Phillips curve [online]. USA: globalspec.com, 2014 [vid. 2014-12-13].

Dostupné z: http://cr4.globalspec.com/PostImages/200611/Phillips1_CF0C9F94-F893-0112- 6772630A19D3588F.gif

Stav plné zaměstnanosti neznamená, že veškeré ekonomicky aktivní obyvatelstvo má práci a nezaměstnanost je v dané ekonomice naprosto odstraněna. K takovému jevu nedochází ani v těch nejvyspělejších hospodářstvích na světě. Naopak jde o to, že míra nezaměstnanosti je tvořena pouze nezaměstnaností frikční a strukturální, cyklická v tomto případě neexistuje.

Pokud má cyklická nezaměstnanost kladné hodnoty, současná míra nezaměstnanosti je vyšší než přirozená míra, reálný produkt je pod úrovní produktu potenciálního a mluvíme o takzvané recesní produkční mezeře. Naopak je-li nezaměstnanost cyklická v záporných číslech ve sledovaném období, skutečná míra nezaměstnanosti je nižší než míra přirozená, reálný produkt je nad úrovní potenciálního a dochází k produkční mezeře inflační (Anon, 2012).

1.3 Příčiny nezaměstnanosti

Existuje mnoho příčin, které ovlivňují vznik nezaměstnanosti. Jak bylo zmíněno výše, jedním z důvodů vzniku tohoto problému může být fáze hospodářského cyklu, ve které se ekonomika v danou chvíli nachází (viz 1.1.3). Dalším faktorem bývá technický rozvoj, automatizace a elektronizace výroby a další okolnosti, které vedou ke snížení počtu

(22)

pracovních míst. V dnešní době zastane práci daleko méně pracovníků, než tomu bylo dříve. Všeobecně jsou to charakteristiky týkající se strukturálních změn v různých ekonomických odvětvích (viz 1.1.2). Příčinou může být i hledání lepšího pracovního místa kvůli nedobrým vztahům na pracovišti, nevyhovujícímu pracovnímu prostředí, špatným zaměstnaneckým podmínkám, velice nízkým mzdám nebo i ze zdravotních důvodů zaměstnance. Tyto skutečnosti jsou ale založeny na dobrovolném rozhodnutí občanů (viz 1.1.1).

Co zde ale ještě zmíněno nebylo, je například problematika nepružnosti minimálních mezd směrem dolů. Stát garantuje všem zaměstnaným určitou minimální mzdu, pod kterou zaměstnavatelé nesmí klesnout se svým ohodnocením. Na druhou stranu jsou zde ale ti, kteří nepodávají nebo nejsou schopni podat výkon ekvivalentní této výši mzdy. Do dané skupiny se mohou řadit tělesně postižení, mladí, lidé bez vzdělání nebo příslušníci menšin. Firmy poté nejsou ochotny příslušné osoby zaměstnat, jelikož by se organizaci kvůli jejich nízkému výkonu „nevyplatily“.

Dalším problémem může být chování firem. Někteří zaměstnavatelé mohou být velice konzervativní ohledně přijímání nových pracovníků a zastávat názor, že výkon nově přijatých lidí nejspíše nebude tak dobrý, jako výkon současných zaměstnanců, kteří se v prostředí firmy pohybují delší dobu. Tito zaměstnavatelé nejsou ochotni podstoupit takové riziko, což může vést ke zvýšení mezd a větší motivaci současného pracovníka na úkor přijmutí například dvou nových za stejné finanční náklady.

Vázané živnosti mohou být také důvodem nezaměstnanosti. Různá omezení a licence zvyšují počet nezaměstnaných. Je zřejmé, že určité obory – doktoři, právníci, aj. – licenci vyžadují. Na druhou stranu, jsou opravdu nutné ve všech ostatních odvětvích vymezených státem? To je velice vhodná otázka, jež je předmětem mnoha diskuzí. Jako příklad uvádí Walter Block⁵ (1988, s. 3), „A woman in Florida who ran a soup kitchen for the poor out of her home was recently shut down as an unlicensed restaurant, and many poor people

5 Walter Edward Block (*1941) je americký ekonom, profesor na Loyola University New Orleans a přední zastánce Rakouské školy v USA (Ludwig von Mises Institute, 2013).

(23)

now go hungry as a result.“, kdy si žena z Floridy zřídila vývařovnu polévek pro chudé, ale zanedlouho byla její činnost zastavena na základě provozu nepovolené restaurace.

Následkem bylo hladovění mnoha chudých, jelikož si nemohli za své peníze dovolit nic jiného.

Existuje mnoho dalších faktorů – pracovní podmínky, sociální pojištění, pojištění v nezaměstnanosti, ochrana zaměstnanců, aj. – negativně ovlivňujících zaměstnanost v dané ekonomice. Shrnutím dosavadních příčin vyplývá, že za rostoucí míru nezaměstnanosti může velmi často stát, který svými opatřeními a politikou tento problém obvykle prohlubuje. Další subjektem bývají společnosti, jež také mohou zapříčinit pokles zaměstnanosti svým chováním na trhu. A neposlední, ale významnou složkou, mohou být odbory stojící za zvýšením mezd, což má za následek propouštění zaměstnanců kvůli neschopnosti firem „uživit“ takové množství pracovníků při vysokých mzdových podmínkách.

1.4 Důsledky nezaměstnanosti

V ekonomické teorii je možné pozorovat dopad nezaměstnanosti ze dvou možných úhlů.

Tento problém ovlivňuje nejenom celistvý stát a jeho vyrobený produkt v podobě GDP, ale i firmy, domácnosti a jedince. Díky těmto skutečnostem je možné rozdělit důsledky nezaměstnanosti do dvou hlavních skupin – dopady makroekonomické a mikroekonomické.

1.4.1 Makroekonomický pohled

Jedná se především o ekonomické důsledky, které představují hospodářskou ztrátu pro stát.

Největším problémem je nevyužití veškeré možné produkce mající za následek nevytvoření části produktu. Jedná se tedy o rozdíl mezi skutečným a potenciálním produktem, který by se vyrobil v případě přirozené míry nezaměstnanosti. Bylo zjištěno, že zde existuje konkrétní vztah mezi cyklickou nezaměstnaností a úrovní vyrobeného produktu v dané ekonomice.

(24)

S touto problematikou je spojen Okunův zákon. A. M. Okun⁶ na základě svých průzkumů, výpočtů a analýz stanovil, že každý 1% nárůst nezaměstnanosti nad přirozenou úroveň vyvolá pokles GDP o 2-3 %. Tento zákon tedy vyjadřuje empirický vztah mezi skutečným a potenciálním produktem a skutečnou a přirozenou mírou nezaměstnanosti. Okunovým zákonem se samozřejmě zabývalo i mnoho dalších ekonomů. Například dle Mielcové (2011, s. 35), „Average values for US economy are about 2-3 % over a long time period.

Values computed for the same period for economy of the USA and France are 1,8 % and 2,7 %, respectively. For the same time period, this number is 10,1 % for the Czech Republic.“ Ta tvrdí, že dle průzkumu ekonomické situace USA, Francie a České republiky (ČR) během stejného časového období pokles GDP činil 1,8 %, 2,7 % a 10,1 % ve výše uvedeném pořadí států.

Kvůli vysoké nezaměstnanosti vzniká také obrovské množství nákladů vynaložených státem ze svého rozpočtu. Jedná se především o podpory v nezaměstnanosti, předčasné odchody do důchodu, sociální dávky a další věci, které ale mohou tento problém ještě více prohloubit. Tyto státní podpory obvykle zapříčiní nadále klesající nezaměstnanost z důvodu dostatečně velkých peněžních obnosů pro sociálně slabší rodiny, které jsou schopny se uživit pouze pomocí těchto dávek a bez nutnosti pracovat. Navazujícím problémem je poté rostoucí daňové zatížení k zajištění finančních prostředků pro vyplácení těchto dávek státem.

Je také všeobecně známo, že dlouhodobě nezaměstnané osoby mívají větší sklony ke spáchání zločinu a všeobecně ke kriminalitě. I kvůli těmto skutečnostem musí stát vynakládat další nezbytné finanční prostředky na předcházení, potlačování nebo případnou eliminaci těchto nežádoucích živlů. Jsou zde zahrnuty peněžní prostředky ve formě výdajů na policejní složky, soudní administrativu a celkový bezpečnostní i trestní aparát.

6 Arthur Melvin Okun (*1928 - †1980) byl americký ekonom působící především ve druhé polovině 20.

století. Byl profesorem na Yale University a později předsedou Rady ekonomických poradců (Encyclopaedia Britannica, 2014)

(25)

1.4.2 Mikroekonomický pohled

Z mikroekonomického pohledu jde o sociální, psychologické a ekonomické důsledky působící na člověka. V mnoha případech je nezaměstnanost spojena s poklesem životní úrovně jedince a někdy i celé jeho rodiny. Především je zde cítit dopad na chování, postoje a společenský život afektovaných osob. Tito lidé žijí pouze z podpory a sociálních dávek vyplácených státem, autorita v rámci rodiny a okolního světa výrazně klesá a často dochází i k narušení, popřípadě rozpadu partnerských vztahů. Nezaměstnané osoby i jinak vnímají čas, jenž pro ně postupně přestává být důležitý a obvykle je vyplňován nudou. Poté na řadu přicházejí potíže s fyzickým a psychickým zdravím spojené s pocitem nepotřebnosti a neschopnosti, jež mohou vést až k naprosté sociální izolaci od okolního světa. Obrovský problém pak vzniká hlavně u mladistvých, kteří ještě nemají zažitý denní režim s pracovními návyky.

Z psychologického hlediska je dlouhodobá nezaměstnanost velice vážný problém z toho důvodu, že lidé postižení ztrátou zaměstnání negativně ovlivňují množství výskytů patologických jevů ve společnosti. U těchto lidí bývá často zjišťována nadměrná konzumace nejen alkoholu a nikotinu, ale v horším případě i drog. Nezaměstnaní jsou také častěji nemocní a tento problém může vyústit až v pokus o sebevraždu. Jak uvádí Buchtová (2002, s. 115), „Také v České republice stoupá počet případů sebevražd v souvislosti se ztrátou práce. Nepřímo to potvrzuje statistika z roku 1998, která ukázala (Právo, 16. 2.

2000), že nejčastěji u nás dobrovolně odcházejí ze života lidé ve věku 40 až 50 let, a teprve potom starší občané. Nejpočetnější skupinou v rámci sebevražd ze sociálních příčin jsou právě nezaměstnaní (57,4 %).“

Ekonomickým důsledkem nezaměstnanosti je postupné snižování až případná ztráta kvalifikace, která nastává v případě, kdy je člověk vyloučen na dlouhou dobu z pracovního procesu. Veškeré získané vzdělání se tak postupem času znehodnocuje a nezaměstnaní obtížněji hledají volné pracovní pozice, neboť zaměstnavatelé dávají přednost ostatním uchazečům. Ztráta kvalifikace znamená hospodářskou ztrátu pro stát, jelikož práce představuje bohatství dané ekonomiky.

(26)

1.5 Politika zaměstnanosti

Politikou zaměstnanosti se rozumí určitá strategie, potenciální činnosti a realizovatelné kroky, které se stát snaží podstoupit za účelem podpory zaměstnanosti. Tato opatření jsou zpravidla řešením nepříznivé nebo nežádané situace na trhu práce, konkrétně tedy značnou nerovnováhou mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle. Státní politikou zaměstnanosti se zabývá Ministerstvo práce a sociálních věci (MPSV) a příslušné úřady práce.

Charakteristickým opatřením je například sledování a vyhodnocování situace na trhu práce spojené se zpracováním prognóz a koncepcí týkajících se zaměstnanosti. Další činností je koordinace v oblasti rozvoje lidských zdrojů s evropskými programy a evropskou strategií zaměstnanosti. V neposlední řadě se jedná i o uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti (Kolman, 2008).

Pasivní politika představuje zabezpečení uchazečů o práci formou vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Jde tedy o snahu zmírnit následky dočasného opuštění pracovního procesu. Je ale nutno brát v potaz, že vysoké podpory sníží motivaci nezaměstnaných hledat nová pracovní místa.

Pod pojmem aktivní politika se rozumí snaha o udržení vysoké zaměstnanosti. Prostředků pro dosažení tohoto cíle je poměrně mnoho, ale mezi nezákladnější patří především zlepšování informací a informovanosti o volných pracovních místech, podpora a financování rekvalifikačních kurzů nebo vytváření nových pracovních míst v ekonomické struktuře.

Za rekvalifikaci se považuje:

 Získaní nové kvalifikace poté, co osoba nějakou kvalifikaci v minulosti měla a ztratila ji,

 zvýšení, popřípadě rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace a její udržování a obnovování,

 získání kvalifikace pro člověka, který doposud žádnou kvalifikaci neměl (Kolman, 2008).

(27)

Pokud společnost nechce nechat boj s nezaměstnaností pouze na volné hře tržních sil, tak existují určité možnosti, které mohou s tímto problematickým faktorem pomoci. Ve zkratce jde o následující opatření (Mareš, 1994).

Ekonomická politika na straně poptávky po práci:

 Vytváření nových pracovních míst a prostředí pro investice,

 vytváření podmínek pro vznik nových podniků a pro vstup cizího kapitálu,

 vytváření pracovních příležitostí financovaných z veřejných zdrojů pomocí veřejných služeb a prospěšných prací.

Politika trhu práce jakožto regulace trhu na straně nabídky:

 Regulace nabídky práce skrze regulaci vstupu a odchodu z trhu práce,

 přizpůsobování nabídky a poptávky z hlediska jejich struktury,

 zprostředkování informací mezi stranami nabídky a poptávky na trhu práce.

Legislativní regulace podmínek práce a pracovních kontraktů:

 Podpora nových forem pracovních smluv,

 zkracování pracovní doby při stejném finančním ohodnocení,

 zákaz přesčasové práce.

Podpora nezaměstnaných:

 Přežití na určitém životním standardu,

 vyrovnávání ztráty příjmů ze zaměstnání,

 redistribuce finančních prostředků pomocí daňového systému.

(28)

2. Analýza vývoje nezaměstnanosti v České republice

Následující kapitola se zabývá vývojem nezaměstnanosti České republiky od roku 1989 až po současnost. První část této kapitoly je věnována historickému vývoji nezaměstnanosti v ČR a dopadu na jednotlivé sektory. Zároveň je rozdělena na kratší období členěná podle významných událostí, jež větším způsobem zasáhly a ovlivnily ekonomickou situaci v této zemi. Druhá část kapitoly se zabývá konkrétními faktory ovlivňujícími míru nezaměstnanosti České republiky nejen v roce 2014, ale i v letech předešlých.

2.1 Vývoj nezaměstnanosti v České republice

V následujících podkapitolách je popsán vývoj nezaměstnanosti České republiky od roku 1989. Kapitola je rozdělena do určitých částí zohledňujících průběh několika po sobě jdoucích let, tedy dobu před osamostatněním, od vzniku ČR po vstup do EU, před světovou hospodářskou krizí a po ní, až do současnosti. Tato období byla vybrána, aby bylo možné sledovat dopady jednotlivých událostí na ekonomickou situaci v České republice.

2.1.1 Nezaměstnanost před osamostatněním České republiky

Československo prošlo v tomto období důležitými událostmi. Významným milníkem byla Sametová revoluce v listopadu 1989, kdy došlo ke svržení komunistického režimu, což umožnilo převzetí vlády v Československu a reformu demokracie.

Počet obyvatel ČR se již mezi roky 1990 a 1993 pohyboval nad hranicí 10 milionů, jak je možné vidět v tabulce 1. Míra nezaměstnanosti byla v této době velice nízká oproti současné míře, jež osciluje okolo 8 procent (Kurzy.cz, 2015). Je ale nutné zmínit, že velký rozdíl je dán i díky rozdílným metodám měření, jež se v posledních letech používají.

K největšímu nárůstu počtu nezaměstnaných došlo mezi roky 1990 a 1991, kdy se začaly projevovat okolnosti související s přechodem na tržní ekonomiku. V následujících letech míra nezaměstnanosti poklesla, ale ne již na tak nízkou úroveň.

(29)

Tabulka 1: Obyvatelstvo na území ČR v letech 1990-1992 (stav k 31.12.)

1990 1991 1992

Počet obyvatel (v tis. osob) 10 364 10 313 10 326 Počet obyvatel ve věku 15-64

(v tis. osob) 6 868 6 877 6 933

Počet obyvatel ve věku 15-64

(v %) 66,3 66,7 67,1

Míra registrované

nezaměstnanosti (v %) 0,66 4,13 2,57

Zdroj: vlastní zpracování podle (ČSÚ, 2015)

Míra registrované nezaměstnanosti v těchto letech je počítána pomocí metodiky podílu počtu registrovaných uchazečů na pracovní síle. Tato metodika byla platná do ledna 2013 (MPSV, 2012).

V letech 1990 a 1991 byl větší podíl lidí zaměstnán v sekundárním sektoru, ale od následujícího roku již dominoval sektor terciární, jak ukazuje graf na obrázku 2. V průběhu těchto tří let klesl počet zaměstnaných v primárním sektoru z 633 500 lidí na 427 400 osob.

Sekundární sféra zaznamenala úbytek 221 400 z původních 2 427 100 pracovníků. I přes výrazný růst podílu zaměstnaných v terciárním sektoru, v této části ekonomiky vzrostl počet o pouhých 3 400 osob (Hambálek, 2012).

10,1 8,7 11,8

45,4 46,5

44,8 42,8 43,4

46,6

0 10 20 30 40 50

1990 1991 1992

primér sekundér terciér

Obrázek 2: Podíl počtu pracovníků v ekonomických sektorech ČR v letech 1990-1992 Zdroj: vlastní zpracování podle (Hambálek, 2012)

(30)

2.1.2 Nezaměstnanost od vzniku České republiky po vstup do Evropské unie (EU)

Ve sledovaném období v letech 1993 - 2003 se populace ve věku 15 – 64 let zvyšovala, jak je možné vidět v tabulce 2, a z původních 6 981 000 obyvatel, což byla hodnota v roce 1993, vzrostla roku 2003 na úroveň 7 234 000 obyvatel. Počet osob ve výše zmíněném věkovém rozmezí v průběhu let tvořil postupně větší a větší podíl na celkovém počtu obyvatel a míra registrované nezaměstnanosti stoupala také. Z původních 3,52 procent se vyšplhala až na úroveň 10,31 procent. Obrovský nárůst nastal v roce 1997, kdy se tento ukazatel nezaměstnanosti během dvou následujících let zvýšil o více jak 4 procentní body následkem měnové krize.

Tabulka 2: Obyvatelstvo na území ČR v letech 1993-2003 (stav k 31.12.) Počet obyvatel (v

tis. osob)

Počet obyvatel ve věku 15-64 (v tis.

osob)

Počet obyvatel ve věku 15-64 (v %)

Míra registrované nezaměstnanosti

(v %)

1993 10 334 6 981 67,6 3,52

1994 10 333 7 029 68,0 3,19

1995 10 321 7 056 68,4 2,93

1996 10 309 7 078 68,7 3,52

1997 10 299 7 102 69,0 5,23

1998 10 290 7 127 69,3 7,48

1999 10 278 7 153 69,6 9,37

2000 10 267 7 179 69,9 8,78

2001 10 206 7 170 70,2 8,90

2002 10 203 7 196 70,5 9,81

2003 10 211 7 234 70,8 10,31

Měnovou krizi zapříčinilo nezdravé propojení bank a státu. Jak uvádí Holman (2000, s.

48), „Souvislost měnové politiky ČNB s měnovými turbulencemi roku 1997 je zřetelná. V letech 1993-95 byla měnová politika spíše expanzivní, což se přelévalo do velké vnější nerovnováhy. V druhé polovině 90. let byla politika naopak restriktivní, což významně přispělo k hospodářské recesi posledních tří let. Lze se oprávněně domnívat, že kdyby ČNB bezprostředně po liberalizaci kapitálových pohybů zavedla režim volně plovoucího kurzu, pravděpodobně bychom se měnové krizi z května 1997 vyhnuli.“

(31)

Graf na obrázku 3 popisuje vývoj podílu počtu zaměstnaných v národním hospodářství od osamostatnění České Republiky po vstup do Evropské unie. Při pohledu na primární sektor je zřejmé, že tato část ekonomiky pomalu upadá jako ve většině vyspělých zemí.

Z původních 360 639 lidí toto kleslo číslo během deseti let o téměř 44 procent na 203 527.

Podíl množství pracovníků v sekundárním sektoru se v období mezi roky 1993 a 2003 snižoval také, ale na úkor těchto dvou sfér výrazně rostla důležitost sektoru terciárního.

V sekundární sféře klesl počet o 220 977 z původních 2 085 858 osob. Terciární sektor zaznamenal nárůst o 233 055 na konečný počet 2 660 058 pracovníků.

7,4 6,6 6,3 5,9 5,5 5,3 5 4,9 4,6 4,6 4,3

42,8 42,1 41,8 41,6 41,2 41 40,1 39,5 39,9 39,6 39,4 49,8 51,2 51,9 52,5 53,3 53,7 54,8 55,6 55,4 55,7 56,2

0 10 20 30 40 50 60

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 primér sekundér terciér

Obrázek 3: Podíl počtu pracovníků v ekonomických sektorech ČR v letech 1993-2003 Zdroj: vlastní zpracování podle (ČSÚ, 2015)

2.1.3 Nezaměstnanost od vstupu do Evropské unie po ekonomickou krizi 2008

Česká republika vstoupila 1. května 2004 do Evropské unie, což je hospodářsko-politické společenství 28 evropských zemí. Hlavně následkem této události míra registrované nezaměstnanosti postupně klesala během čtyř let z původních 9,47 procent v roce 2004 na 5,98 procent roku 2007, jak ukazuje tabulka 3. Díky Evropské unii se dostala Česká republika k dotacím ze strukturálních fondů tohoto společenství a také se zpřístupnil několikanásobně větší trh. V těchto letech stále rostl podíl osob ve věku 15-64 let na celkovém počtu obyvatel, ale již ne tak výrazně. Během roku 2008 přišla světová ekonomická krize.

(32)

2004 2005 2006 2007

Počet obyvatel (v tis.

osob) 10 221 10 251 10 287 10 381

Počet obyvatel ve věku

15-64 (v tis. osob) 7 259 7 293 7 325 7 391

15-64 (v %) 71,0 71,1 71,2 71,2

Míra registrované

nezaměstnanosti (v %) 9,47 8,88 7,67 5,98

Vstup do Evropské unie, krom jiných faktorů, zcela jistě ovlivnil množství pracovníků v jednotlivých sektorech ekonomiky této země. První hypotézou bylo, že vstup do EU bude mít okamžitý pozitivní vliv na zaměstnanost převážně v terciární sféře. Jak je ale možné vidět v grafu na obrázku 4, tak podíl zaměstnaných v primární i terciární sféře těsně po vstupu do Evropské unie klesal po dobu čtyř let až do roku 2008, kdy Českou republiku zasáhla americká hypoteční krize. Na úkor ostatních sektorů naopak počet pracovníků v sekundárním sektoru – tedy v průmyslových odvětvích – po celou tuto dobu rostl z původních 1 844 987 lidí roku 2004 na konečných 2 026 013 osob v roce 2008.

Česká republika se v této době neřadila mezi ekonomicky nejvyspělejší země, a tak je možné pozorovat expanzi právě sekundárního sektoru. Tato část ekonomiky je motorem hospodářského růstu ve vyspělých ekonomikách, ale v těch nejrozvinutějších bývá trendem převládající terciární sektor. Se vstupem do EU bylo spojeno několik výhod. Vedle unijních dotací nebo zemědělské politiky byl zaznamenán výrazný vliv zahraničního obchodu a investic, kdy se přešlo od zóny volného obchodu k celní unii a jednotnému trhu.

To mělo za následek růst celkového vývozu o 25 procent v roce 2004, který se v následujících třech letech dále průměrně zvyšoval o 14 procent (Marek, 2009). Není se tedy čemu divit, že v tomto období dominoval právě sekundární sektor. První hypotéza je tímto vyvrácena.

(33)

56,6 56,6 56,3 56,4 56,2

4,1 3,8 3,6 3,4 3,2

40,1 40,5

39,5 40

39,2

0 10 20 30 40 50 60

2004 2005 2006 2007 2008

2.1.4 Nezaměstnanost od ekonomické krize 2008 do roku 2010

Toto období je známé celosvětovou ekonomickou krizí, která byla zapříčiněna americkou hypoteční krizí v roce 2007. Velký rozmach na americkém trhu s bydlením zajistil velice příznivé výsledky a hypotéky dostávali i méně bonitní klienti. Následně ale došlo k prudkému poklesu tempa růstu cen nemovitostí a jejich propadu. Začal narůstat počet opožděných plateb a přibývalo zadlužených nemovitostí, které majitelé nebyli schopni splácet. Kvůli bankrotu hypotečního trhu propukla krize, která pokračovala pádem renomovaných investičních bank na Wall Street. Tyto přední banky se ocitly ve velkých problémech a mnohé z nich nakonec prošly akvizicí, ale úpadek investiční banky Lehman Brothers znamenal konec této instituce. Tento krach společnosti s téměř stošedesátiletou historií zapříčinil pád akciových trhů po celém světě a otřásl důvěrou ve stabilitu dalších finančních institucí (Finance.cz, 2008).

Jak je možné vidět v tabulce 4, počet obyvatel se v tomto období zvyšoval a navázal tak na trend z předešlých čtyř let. Naopak počet osob ve věku 15-64 let začal klesat. Míra nezaměstnanosti v roce 2008 činila 5,96 procent, ale v následujícím roce již byla nad úrovní 9 procent a roku 2010 dosáhla 9,57 procent.

(34)

2008 2009 2010

osob) 10 468 10 507 10 533

15-64 (v tis. osob) 7 431 7 414 7 379

15-64 (v %) 71,0 70,6 70,1

Míra registrované

nezaměstnanosti (v %) 5,96 9,24 9,57

Český průmysl se těžce potýkal s dopady globální krize. Podle statistiky Českého statistického úřadu se v listopadu 2008 průmyslová produkce meziročně snížila o 17,4 procent a hodnota nových zakázek klesla o 30,2 procent (Novinky.cz, 2009). Ostatně tento propad je zřetelně vidět v grafu na obrázku 5, kdy zaměstnanost v sekundárním sektoru mezi roky 2008 a 2009 klesla o téměř 2 procentní body.

56,2 58,1 58,9

3,1 3,1 3,2

38,6 38 40,5

0 10 20 30 40 50 60 70

2008 2009 2010

2.1.5 Nezaměstnanost od roku 2011 po současnost

V těchto letech počet obyvatel stagnoval lehce nad úrovní 10,5 milionu. Počet osob ve věku 15-64 let stále ubýval stejně jako v letech předchozích, poměr této věkové skupiny na

(35)

celkovém obyvatelstvu se dostal pod úroveň 70 procent a i nadále klesal, o čemž vypovídá tabulka 5. Míra registrované nezaměstnanosti se držela okolo 9 procent v prvních dvou letech. V roce 2013 a 2014 byla na hladině 7,7 procent, což je ale dáno tím, že od ledna 2013 je původní registrovaná míra nezaměstnanosti (poměřuje uchazeče o zaměstnání s ekonomicky aktivním obyvatelstvem) nahrazena ukazatelem Podíl nezaměstnaných osob.

Tabulka 5: Obyvatelstvo na území ČR v letech 2011-2014 (stav k 31.12 .)

2011 2012 2013 2014

osob) 10 505 10 516 10 512 10 538

15-64 (v tis. osob) 7 263 7 188 7 109 7 081,2

15-64 (v %) 69,1 68,4 67,6 67,2

Míra registrované

nezaměstnanosti (v %) 8,62 9,36 7,7 7,7

Tato míra nezaměstnanosti, platná od roku 2013, je počítána jako podíl vyjádřený v procentech, kde čitatel zobrazuje počet dosažitelných, neumístěných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let a jmenovatel tvoří počet obyvatel ve věku 15-64 let (ČSÚ, 2015).

Dosažitelné a neumístěné uchazeče definuje ČSÚ (2015) jako „evidované nezaměstnané, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí do zaměstnání a při nabídce vhodného pracovního místa mohou do něj bezprostředně nastoupit (nejsou ve vazbě, ve výkonu trestu, nepobírají peněžitou pomoc v mateřství, hmotné zabezpečení po dobu mateřské dovolené, nejsou v pracovní neschopnosti, nejsou zařazeni do rekvalifikačních kurzů a nevykonávají krátkodobé zaměstnání). Neumístění uchazeči o práci jsou občané bydlící na příslušném území, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném vztahu k zaměstnavateli, ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost a požádali úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnání.“

Na obrázku 6 je graf zobrazující podíl zaměstnaných osob v sektorech národního hospodářství v posledním období, tedy od roku 2011 po současnost. Pracovníků v zemědělské sféře stále ubývá, což bývá trendem vyspělých ekonomik. V roce 2014 už zde pracovalo pouhých 134 306.

(36)

V sekundárním sektoru se čísla pohybují okolo 38 procent, což představuje přibližně 1 862 000 lidí. Naopak množství osob zaměstnaných ve službách se stále zvyšuje a v současné době dosahuje úrovně necelých 2 950 000 pracovníků.

38

58,2 58,4 59,5 59,3

3 2,7 3 3,1

38,4 38,1 37,5

0 10 20 30 40 50 60 70

2011 2012 2013 2014

Obrázek 6: Podíl počtu pracovníků v ekonomických sektorech ČR v letech 2011-2014 Zdroj: vlastní⁷ zpracování podle (ČSÚ, 2015) a (MPSV, 2014)

2.2 Faktory ovlivňující nezaměstnanost v České republice

V této kapitole je podrobněji popsáno, které faktory a jakým způsobem ovlivňují vývoj nezaměstnanosti v České republice. Existuje pět hlavních skupin, jež mají nejvýraznější vliv na aktuální ekonomickou situaci v oblasti trhu práce, konkrétněji podporu zaměstnanosti.

2.2.1 Vládní politika zaměstnanosti

Jedná se o nástroje a opatření, pomocí kterých Úřad práce ČR zajišťuje pracovní uplatnění uchazečům o zaměstnání. Stát ale dokáže zajistit vybraným skupinám uchazečů pouze

7 Údaje v roce 2014 jsou pouze z prvního pololetí.

(37)

krátkodobou pracovní příležitost, aby zachoval jejich pracovní návyky a žádanost na trhu práce.

V roce 2013 se stát zaměřil především na uchazeče, kteří byli vedeni v evidenci déle než 5 měsíců, a na uchazeče, kterým bylo nutné kvůli jejich zdravotnímu stavu, věku nebo péči o dítě věnovat zvýšenou péči. Na základě evidence delší než 5 měsíců se to týkalo 89,8 procent uchazečů. Ohledně zvýšené péče bylo do programu zařazeno 7,7 procent absolventů škol, 6 procent osob se zdravotním postižením a 6,9 procent osob pečujících o dítě do 15 let.

Prvním z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) byly veřejně prospěšné práce. Tyto práce zahrnují například řemeslné a údržbářské práce, úklid chodníků a komunikací, údržbu zeleně, atd. V roce 2013 bylo celkově podpořeno 21 839 uchazečů o zaměstnání pomocí 1 777 349 000 Kč.

Dalším opatřením bylo vytvoření 21 716 společensky účelných pracovních míst (SÚPM), na které celkové dotace činily 1 023 843 000 Kč. Výběr uchazečů byl především ze strany zaměstnavatele a jednalo se o širokou škálu profesí – účetní, asistenti, prodavači, údržbáři, prodavači, aj.

Ministerstvo práce a sociálních věcí podpořilo skrze jednotlivé úřady práce 41 438 uchazečů o rekvalifikaci pomocí vynaložených peněžních prostředků ve výši 301 385 000 Kč v roce 2013. Oproti minulému roku bylo těchto osob o 9 246 více. Rekvalifikací se nejčastěji účastnily vyučení (30,3 %) a lidé s úplným středním odborným vzděláním s maturitou (27,7 %). Z věkového pohledu se pak jednalo o 15,9 procent lidí v rozmezí 20 – 24 let a 14,2 procent v rozmezí 35 – 39 let. Z hlediska typu rekvalifikace byly nejčastěji využívány počítačové rekvalifikace (22 %), zdravotnictví a sociální oblast (11,7 %), svářečské kurzy (7,8 %) a ekonomika a administrativa (7,6 %). Následkem těchto rekvalifikací si 89 procent účastníků těchto programů našlo nová zaměstnání v následujících dvanácti měsících.

Jednou z nejvíce ohrožených kategorií osob na trhu práce jsou osoby se zdravotním postižením (OZP). MPSV realizovalo nástroje zaměřené právě na podporu zaměstnávání OZP. Zaměstnavatelům, kteří zaměstnávali více než 50 procent OZP z celkového počtu

(38)

pracovníků, byl poskytován příspěvek ve výši 8 000 Kč na jednu OZP. V roce 2013 bylo vynaloženo na tyto příspěvky týkající se podpory zaměstnávání OZP 3 670 239 000 Kč a mimo to byla zřízena také chráněná pracovní místa (CHPM) pro 768 osob za 46 538 000 Kč.

V roce 2014 bylo cílem vytvořit nová pracovní místa. Došlo ke zvýšení hmotné podpory poskytované v rámci investičních pobídek na vytvoření místa z původních 50 000 Kč na 200 000 Kč za jedno místo. Nástroje aktivní polity zaměstnanosti se zaměřovaly především na uchazeče starší 50 let, absolventy vysokých škol bez praxe a osoby po návratu z rodičovské dovolené. Zajímavou podporou je také vytváření zkrácených pracovních úvazků především pro rodiče s dětmi, kdy zaměstnavatel zaměstná dva uchazeče na jednom pracovním místě a obdrží vyšší příspěvek od státu. Skrze evropský program

„Záruky pro mládež“ byla prováděna opatření zaměřená na mladé do 30 let (MPSV, 2014).

2.2.2 Vliv stanovené minimální mzdy a sociálních dávek

Minimální mzdy a sociální dávky jsou dalšími faktory, které teoreticky mohou ovlivňovat nezaměstnanost. V tabulce 6 je možné vidět vývoj výše minimálních mezd od roku 1991, kdy byla poprvé zavedena. V letech 1999, 2000 a 2006 jsou data zprůměrována, jelikož došlo ke zvýšení minimální mzdy dvakrát.

Přímé porovnání pouze minimálních mezd a celkové míry nezaměstnanosti není statisticky významné, jelikož existuje mnoho dalších faktorů, které je potřeba zohlednit. Například poměr minimální a průměrné mzdy je velice zajímavým ukazatelem, který popisuje motivaci lidí pracovat za minimální peněžní částku. Čím je tento poměr vyšší, tím se minimální mzda více přibližuje té průměrné, lidé by měli být více motivovaní k práci a zaměstnanost by v tomto případě rostla.

Dalším faktorem je vliv tempa růstu GDP na vývoj míry nezaměstnanosti, jelikož se očekává, že v období hospodářského růstu bude docházet k růstu investic a tím poroste i poptávka po práci.

ANALÝZA FAKTORŮ DETERMINUJÍCÍCH VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V ČESKÉ REPUBLICE S DOPADEM NA PODNIKOVOU SFÉRU