Fundraising neziskových organizací

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Ekonomická fakulta ■

Fundraising neziskových organizací

Diplomová práce

Studijní program: N6202 - Hospodářská politika a správa Studijníobor: 6202T086 - Regionální studia

Autor práce:

Vedoucí práce: Bc. Lucie Gramanová Ing. Jana Šimanová, Ph.D.

Liberec 2016

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vzta­

huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 - školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tom­

to případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek­

tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

Anotace

Fundraising je jedním z nepostradatelných základních procesů v rámci činnosti nestátních neziskových organizací bez rozdílu, zda jsou jejich aktivity cíleny do sociální, sportovní, výchovné či jiné sféry. Jedná se o ekonomický obor zamě ující se primárně na splnění cíle ve formě obstarání prost edků k pokrytí nákladů neziskových organizací pot ebných ke krytí jednotlivých či dlouhodobých projektů.

Jako každý obor lidské činnosti, i fundraising prošel svým historickým vývojem, má svá pravidla a způsoby naplňování. Jisté p edurčené vlastnosti a dovednosti by mě mít i člověk s cílem podpory organizací v osobě fundraisera.

Hlavním cílem diplomové práce je zpracování metodiky fundraisingu v rámci využití obecných zdrojů podpory nestátních neziskových organizací na základě zpracované analýzy současného stavu financování reálných nestátních neziskových organizací ve vybraném regionu.

Klíčová slova

Fundraising, nestátní, nezisková, organizace.

Annotation

Fundraising of Non Profit Organizations

Fundraising is one of the most basic and essential process when considering activities of non-governmental organizations, irrespective of social, sports, educational or other fields.

The aim of this economic action is to procure funds to cover non-governmental organization (NGO) costs which are needed to cover both individual and long-term projects.

As well as each field of human activity, also fundraising has came through its historic development, has its own rules and manners of fulfillment. And finally, the person as the fundraiser should have certain predetermined qualities and skills as well.

The main aim of my dissertation theses is to proces the methodology of fundraising when considering utilization of general support resources of NGOs. Therefore, the key part of this dissertation theses is analysis of current state of financing real NGOs in selected region.

Key Words

Fundraising, non-governmental, non - profit, organization.

Poděkování

Na tomto místě bych chtěla poděkovat p edevším Ing. Janě Šimanové, Ph.D. za odborné vedení diplomové práce, cenné rady a odborný dohled. Mé poděkováni pat í i Ing. Jaroslavu Gramanovi za odborné konzultace a spolupráci p i získávání údajů a dat pro výzkumnou část práce.

8

Obsah

Seznam obrázků ... 10

Seznam tabulek ... 11

Seznam zkratek ... 12

Úvod ... 13

1. Neziskový sektor ... 15

1.1 Neziskové organizace ... 17

1.2 Rozdělení neziskových organizací ... 18

1.2.1 Podle účasti státu v ízení ... 18

1.2.2 Podle zákona o daních ... 19

1.2.3 Podle typologických znaků ... 19

1.3 Financování neziskových organizací ... 20

2. Fundraising ... 22

2.1 Historie fundraisingu ... 23

2.2 Fundraiser ... 24

2.2.1 Dovednosti fundraisera ... 24

2.3 Zásady fundraisingu ... 25

2.4 Základní formy fundraisingu ... 25

2.4.1 Individuální fundraising ... 26

2.4.2 Firemní fundraising ... 29

2.4.3 Samofinancování ... 31

2.4.4 Nadace ... 32

2.4.5 Ve ejné financování, fondy Evropské unie ... 32

3. Charakteristika regionu Mostecko ... 39

3.1 Ekonomická charakteristika oblasti ... 40

3.2 Sociální a demografická charakteristika oblasti ... 41

3.3 Neziskové organizace na Mostecku... 44

3.3.1 Služby pro osoby se zdravotním postižením a seniory. ... 45

3.3.2 Služby pro osoby a rodiny v krizi. ... 45

3.3.3 Prorodinné a volnočasové aktivity. ... 45

4. Aplikační část práce ... 47

4.1 Metodika výzkumu ... 47

4.2 Organizace A ... 48

9

4.3 Organizace B ... 50

4.4 Organizace C ... 51

4.5 Vyhodnocení analýzy zdrojů financování NNO na Mostecku ... 53

4.6 Srovnání zdrojů financování NNO Mostecko – ČR ... 56

5. Doporučení pro aktéry v neziskovém sektoru ... 59

5.1 Projektový záměr ... 59

5.2 Rozpočtová analýza ... 60

5.3 Vyhledávání zdrojů ... 60

5.3.1 Státní rozpočet ... 60

5.3.2 Krajské dotace ... 62

5.3.3 Obecní dotace ... 64

5.3.4 Evropské fondy ... 65

5.3.5 P íjmy z vlastní činnosti ... 75

5.3.6 Dary, sponzoring ... 76

5.4 Administrace ... 77

5.5 Udržitelnost projektu ... 78

Závěr ... 80

Seznam použité literatury ... 84

Seznam p íloh ... 88

10

Seznam obrázků

Obrázek 1: Čty sektorový trojúhelníkový model ... 16

Obrázek 2: Fundraisingová pyramida... 30

Obrázek 3:Regiony ČR s intenzivní podporou státu v roce 2014. ... 39

Obrázek 4: Vývoj počtu obyvatel města Most v letech 1869 – 2011. ... 42

Obrázek 5: Vzdělanostní struktura města Most vzhledem k Ústeckému kraji a ČR. ... 43

Obrázek 6:Srovnání procentuální nezaměstnanosti. ... 43

Obrázek 7:Věková struktura nezaměstnaných na 100 obyvatel k 31. 12. 2015. ... 44

Obrázek Ř: Zastoupení zdrojů ve financování organizace A ... 49

Obrázek ř: Zastoupení zdrojů ve financování organizace B ... 51

Obrázek 10: Zastoupení zdrojů ve financování organizace B ... 52

Obrázek 11: Porovnání průměrného zastoupení zdrojů financování organizací A, B a C. . 53

Obrázek 12: Srovnání zdrojů financování NNO ČR – Mostecko ... 57

Obrázek 13: Vývoj celkového objemu prost edků vynaložených obcemi (v tis. Kč). ... 65

Obrázek 14: Alokace ESI fondů mezi programy v období 2007 – 2013 a 2014 - 2020 ... 70

11

Seznam tabulek

Tabulka 1: Formy dárcovství ... 28

Tabulka 2: Metody oslovování dárců ... 29

Tabulka 3: Operační programy 2007-2013 ... 37

Tabulka 4: Regionální operační programy 2007-2013 ... 37

Tabulka 5: Zastoupení zdrojů ve financování organizace A ... 49

Tabulka 6: Zastoupení zdrojů ve financování organizace B ... 50

Tabulka 7: Zastoupení zdrojů ve financování organizace C ... 52

Tabulka Ř: Objem dotací (v tis. Kč) poskytnutých NNO ze státního rozpočtu. ... 61

Tabulka ř: objem prost edků z rozpočtu krajů a hl. m. Prahy poskytnutých NNO ... 63

12

Seznam zkratek

ČR Česká republika

DMS dárcovská textová zpráva

EAFRD European agricultuar fund for rular developmen EMFF European Maritime and Fisheries Fund

ERDF European regional development fund ESF Evropský sociální fond

EU Evropská unie

MPSVČR Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky NNO nestátní nezisková organizace

NUTS nomenclature des unites territoriales statistiques OP operační program

PR public relations (vztahy s ve ejností) ROP regionální operační program

SMS short message service (krátká textová zpráva) TUL Technická univerzita v Liberci

13

Úvod

Neziskové organizace zaujímají v současné společnosti velmi významnou úlohu. Své místo mají nejen v charitativní či sociální oblasti, ale také ve sportu, kultu e, zdravotnictví nebo se zamě ují na vzdělávání. Jejich posláním je krytí pot eb tam, kde tyto pot eby není schopen krýt ziskový sektor nebo státní správa. Zvláště výjimečnou pozici zaujímají p edevším na úrovni regionů, které jsou ze socio–ekonomického hlediska problematické.

Zde svými p esně cílenými aktivitami napomáhají významnou měrou k regionálnímu rozvoji a zlepšování životní úrovně v rámci těchto územních celků. Jedním z nejvíce takto postižených regionů v rámci České republiky je Mostecko. Právě do tohoto regionu je cílena tato diplomová práce.

Hlavní rozdělení těchto subjektů je na neziskové organizace státní, které jsou podporovány p ímo státem ze státního rozpočtu a nestátní, které si pot ebné finanční prost edky na své projekty musí obstarat samy. U obou forem však platí základní pravidlo neziskové organizace, že p ípadný zisk ze své činnosti investují celý zpět do svých aktivit, nedělí ho mezi členy sdružení formou finanční, ani jinou. Výzkum v rámci diplomové práce je cílen do segmentu nestátních neziskových organizací. Důvodem volby mezi státním a nestátním sektorem byla rozmanitost poskytovaných služeb a pot eba opat it si prost edky v plné mí e na úkor nejistoty p íjmu.

Cílem diplomové práce je zhodnocení současného stavu a možností financování vybraných typových nestátních neziskových organizací (NNO) v regionu Mostecko včetně doporučení pro aktéry v neziskovém sektoru. Výstup práce obsahuje možnosti financování aktivit subjektu, které je ve zvoleném regionu reálné využívat ze zdrojů státních, místně správních nebo soukromých. Nezanedbatelnou součástí posouzení jsou i možnosti vycházející z programů Evropské unie či p íhraniční spolupráce. V rámci zpracování diplomové práce budou ově eny výzkumné p edpoklady vedoucí ke splnění cíle.

Výzkumný p edpoklad 1: Struktura financování NNO na Mostecku se liší, vzhledem ke specifikám oblasti, od struktury financování srovnatelných organizací v rámci České republiky.

14

Výzkumný p edpoklad 2: Existují konkrétní možnosti zlepšení fundraisingu NNO na Mostecku umožňující rozší ení jejich aktivit.

Dílčími cíli, vedoucími ke splnění hlavního cíle celé diplomové práce, je vypracování situační analýzy stavu a struktury financování vybraných nestátních neziskových organizací na Mostecku a formulace strukturovaného doporučení vedoucího k zefektivnění fundraisingu typových NNO ve zvoleném regionu.

V první části práce je zpracována všeobecná charakteristika neziskových organizací, jejich zákonná podstata a členění. Druhá část se věnuje financování těchto subjektů se zamě ením na fundraising, jeho základy, možnosti a základní dovednosti osoby, která se tomuto oboru věnuje, tedy fundraisera. V rámci této části je zpracována i charakteristika regionu Mostecko z pohledu historického vývoje, ekonomické situace, demografické a vzdělanostní studie, i působení neziskových organizací ve vybraném segmentu krytí pot eb obyvatelstva.

Klíčovou, pro splnění hlavního a dílčích cílů, je t etí část této diplomové práce. Vlastní výzkum je zpracován na základě analýzy současného stavu v konfrontaci s teoretickými znalostmi, základy oboru vycházejícími z dostupné literatury a konkrétními dostupnými možnostmi nap íč celým portfoliem zdrojů.

V závěru práce je zpracováno zhodnocení celého výzkumu, splnění hlavního i dílčích cílů a ově ení výzkumných p edpokladů stanovených v rámci p ípravy výzkumného projektu.

15

1. Neziskový sektor

Neziskový sektor je součástí hospodá ství jednotlivých zemí světa. Hospodá ství se člení do několika sektorů, jejichž součástí jsou organizace.

Členění sektorů:

 ziskový sektor,

 neziskový sektor.

Ziskový sektor je částí hospodá ství, která má p esně vymezený primární cíl, kterým je bezprost edně dosáhnout zisku pomocí prodeje statků za tržní cenu.

Neziskový sektor je částí hospodá ství, jehož cílem není prvotně dosáhnout zisku, ale p edevším užitku. Užitek se zde chápe jako ve ejná služba. Subjekty neziskového sektoru využívají k naplnění cíle buďto vlastních prost edků, prost edků od soukromých nebo ve ejných subjektů.

Rozdělení sektorů z hlediska národního hospodá ství se věnovalo několik různých autorů (Schwarz, Strecková), ovšem nejpropracovanější verzi popsal ve svém článku švédský ekonom Pestoff. Pomocí t í základních kritérií rozděluje národní hospodá ství do čty sektorů.

Základní kritéria:

 Podle kritéria financování provozu a rozvoje na sektor ziskový a neziskový.

 Podle kritéria vlastnictví na sektor soukromý a ve ejný.

 Podle míry formalizace na sektor formální a neformální.

Čty sektorový trojúhelníkový model obsahuje:

 Ziskový soukromý sektor.

 Neziskový ve ejný sektor.

 Neziskový soukromý sektor.

 Neziskový sektor domácností (Boukal, 2009).

16 Obrázek 1: Čtyř sektorový trojúhelníkový model Zdroj: (Rekto ík, 2010).

Neziskový sektor podle autorů Salamona a Anheiera je soubor všech neziskových organizací v zemi, které vyhovují tzv. strukturálně - operacionální definici (Boukal, 2007).

Podle Pestoffa zahrnuje neziskový sektor organizace soukromého a ve ejného prost edí.

Další autor, Vladimír Hyánek, ho popisuje „Nestátní neziskový sektor je dnes důležitou součástí společnosti, jeho organizace sdružují miliony občanů, poskytují širokou paletu služeb, napomáhají rozvoji společenského, ekonomického a nakonec i politického života.

Jeho význam nespočívá pouze v přidané ekonomické hodnotě či podílu na celkové zaměstnanosti, ale je díky svému dopadu na takřka všechny sféry života společnosti mnohem komplexnější“ (Hyánek, 2004).

Základní vlastnosti neziskového sektoru:

 Formální ustanovení, institucionální struktura, organizační forma.

 Instituční oddělení od státu – soukromý charakter.

 Vzniklý zisk slouží k rozvoji ve ejně prospěšné činnosti.

 Neplacená práce, dobrovolnost.

 Činnost slouží pouze ve ejnosti, nikoliv soukromým zájmům členům neziskového sektoru (Duben, 1996).

17

Součástí neziskového sektoru jsou organizační formy a činnosti. Právě kvůli rozmanitosti je velmi těžké p esně tuto oblast vymezit a využívat pouze jednu jedinou definici neziskového sektoru. Podstatnou součástí definování tedy je určení úhlu pohledu.

Neziskový sektor můžeme definovat z hlediska ekonomického, sociologického, politického.

Úkolem neziskového sektoru by měl být rozvoj občanské společnosti. Občané mohou zakládat spolky za jakýmkoliv účelem, aniž by porušovali zákon. Pomocí neziskového sektoru se ve společnosti zaplňují místa, o které se nezajímají ani soukromí podnikatelé ani stát (Boukal, 2007).

1.1 Neziskové organizace

Organizace, která v rámci vlastního fungování vznikla za účelem konání ve ejně prospěšné činnosti na úkor vytvá ení zisku, všeobecně nazýváme neziskovou organizací. V rámci tohoto označení, které není v České republice definováno žádným p edpisem, se mohou vyskytovat různé formulace, nap íklad organizace neziskového sektoru nebo nevýdělečná společnost. Základním a společným znakem různě pojmenovaných subjektů je skutečnost, že p ípadný zisk vzešlý z činnosti organizace není rozdělen mezi společníky či členy, ale je zásadně použit pro financování činnosti takových subjektů.

Neziskové organizace se svou činností zamě ují p edevším do sektorů:

 Kultury – ve formě ochrany a rekonstrukce památek, či podpory umění.

 Sportu – jako sportovní organizované nebo neorganizované kluby a organizáto i sportovních akcí.

 Sociální služby – ve formě zdravotní a sociální pomoci.

 Ochrana lidských práv – v podobě právních sdružení.

 Ekologie – v rámci ochrany životního prost edí.

 Výchova dětí a mládeže – zájmová činnost, spolky, kluby a podobně.

18

1.2 Rozdělení neziskových organizací

Členit organizace založené se snahou pomáhat, ne tvo it zisk, lze několika způsoby.

Základními jsou členění na základě účasti nebo neúčasti státu ve vedení společností, na základě zákona č. 5Ř6/1řř2 Sb., O dani z p íjmu, nebo podle typologických znaků vyjad ujících zamě ení jednotlivých subjektů.

1.2.1 Podle účasti státu v ízení

Základním rozlišovacím znakem členění v této kategorii je podíl účasti státu, potažmo vlády, na ízení a organizaci subjektu.

 Státní neziskové organizace – mezi které pat í nap íklad:

o Státní p íspěvkové organizace.

o Samosprávné územní celky.

o Státní a vládní fondy.

 Nestátní, soukromoprávní, neziskové organizace.

o Spolky.

o Obecně prospěšné společnosti.

o Ústavy.

o Nadace.

o Nadační fondy.

o Evidované právnické osoby.

Nestátní nezisková organizace je subjekt, jehož z izovatelem není stát a je na státě nezávislá. Je to organizace, která nemá za cíl dosahování zisku ale p edevším dosahování užitku. Neplatí, že nezisková organizace nemůže zisku dosáhnout, ovšem ten není rozdělován mezi členy, ale slouží k dalšímu rozvoji a naplňování poslání. Cílem neziskových organizací je zamě ení na jednotlivce nebo společnost a smě ují svojí činnost k ve ejnému prospěchu. Subjekty mohou být podporovány ze strany státu, ale z právního a organizačního hlediska jsou zcela nezávislé. NNO mají vlastní ídící mechanismy a zamě ují se na zájmy a společné cíle jednotlivců v organizaci. Charakteristickým znakem je společný zájem a aktivita vykonávat ve ejně prospěšnou činnost. P edevším se jedná

19

o dobrovolnickou činnost. Dalším z důvodů proč existují v demokratickém systému neziskové organizace je, že pomocí nich se lidé mohou bránit a hájit svá práva. Základní funkcí organizací je formovat a naplňovat požadavky občanů a uspokojit jejich pot eby.

Podporují občany v rozvoji názorů (Duben, 1996), (Neziskovky.cz).

1.2.2 Podle zákona o daních

Zákon č. 5Ř6/1řř2 Sb., O dani z p íjmu, ve znění pozdějších p edpisů, specifikuje neziskovou organizaci jako „poplatník, který není založen, nebo zřízen za účelem podnikání“ (Zákony pro lidi). Podle toho jsou jako neziskoví poplatníci posuzovány:

 Zájmová sdružení právnických osob, pokud není z ízeno za účelem podnikání.

 Spolek.

 Odborová organizace.

 Politická strana a politické hnutí.

 Registrovaná církev a náboženská společnost.

 Nadace a nadační fond.

 Obecně prospěšná společnost a ústav.

 Ve ejná vysoká škola a ve ejná výzkumná instituce.

 Školská právnická osoba.

 Organizace zaměstnavatelů.

 Organizační složka státu.

 Obec, kraj, dobrovolný svazek obcí.

 Regionální rada regionů soudržnosti.

 P íspěvková organizace.

 Státní fond (Portál. POHODA).

1.2.3 Podle typologických znaků

Členění na základě společných typických znaků v rámci struktury subjektu, nebo zamě ení jeho činnosti:

20

 Neziskové nestátní organizace s posláním vzájemně prospěšné činnosti (občanská sdružení, komory a podobně).

 Neziskové nestátní organizace s posláním ve ejně prospěšné činnosti (nadace, politická hnutí, církevní spolky).

 Neziskové ve ejnoprávní organizace ve formě p íspěvkových státních společností a samosprávních územních celků se zamě ením na ve ejnou správu (kraje, obce).

 Neziskové ve ejnoprávní organizace se zamě ením na ve ejně prospěšnou činnost (školská za ízení, výzkumné instituce, ve ejnoprávní média).

Neziskové nestátní organizace se statusem obchodní společnosti (společenství vlastníků jednotek, honební sdružení, bytová družstva), (Rekto ík, 2010).

1.3 Financování neziskových organizací

Každá společnost, ať už pat í do ziskového nebo neziskového hospodá ského sektoru, pot ebuje ke krytí svých nákladů finance. Organizace prvotně se zamě ující na tvorbu zisku poskytují zboží, výrobky nebo služby, za které dostávají protihodnotou většinou finanční plnění. Takové společnosti své náklady na personál, pronájmy, energie a ostatní pot eby kryjí právě ze zisku. Neziskové organizace ale tuto možnost většinou nemají, neboť jejich služby jsou prvotně mí eny jiným směrem, než vytvá ení zisku. Financování nákladových pot eb takových společností je založeno na celkem odlišných principech.

Zdroje financování neziskových organizací můžeme v základu rozdělit podle:

 Původu finančních prost edků.

o Interní – p íjmy z vlastních zdrojů (pronájem, p íjem z organizovaných akcí a prodeje p i nich).

o Externí – p íjmy mimo vlastní činnost ze zdrojů ve ejných (státní a samosprávní podpora) nebo soukromých (sponzoring, dary, dotace mimostátních subjektů či jednotlivců).

 Podle geografie.

o Domácí.

o Zahraniční.

21

 Podle typu

o Finanční – peněžní.

o Nefinanční, kam adíme věcné dary, know how, reklamu a podobně.

Obor, který se věnuje hledání zdrojů a prost edků pro pokrytí pot eb neziskových organizací se nazývá fundraising.

22

2. Fundraising

Oborový název Fundraising, který se nejen v ekonomické terminologii v posledních pár letech užívá stále častěji, nepochází z českého jazyka nýbrž z angličtiny. Ve volném českém p ekladu vyjad uje proces získávání finančních či jiných prost edků.

Fundraising se nejčastěji spojuje s neziskovým sektorem a jeho prioritním cílem je získávání finančních prost edků pro společnosti zamě ující se na obecně prospěšnou činnost, zkráceně neziskové organizace. Nejčastěji se jedná o p íspěvkové, nevládní neziskové či rozpočtové organizace. Fundraising v zjednodušené definici slouží těmto subjektům k hledání zdrojů a prost edků, pot ebných ke krytí jejich provozních nákladů vedoucích k cíli jejich ve ejně, nebo obecně prospěšné činnosti. Mezi hlavní využitelné zdroje financování pat í p edevším státní granty, podpora z fondů, nadační financování či soukromé dary. Fundraising je systematickou činností, jejímž výsledkem je získávání financí či jiných prost edků, které organizace využívají pro obecně prospěšnou činnost.

Tato základní definice, v posledních letech rychle se rozvíjejícího ekonomického oboru, vystihuje prioritní principy, ke kterým je fundraising vázán (Bray, 2008).

V největší mí e fundraising funguje v sektoru neziskových organizací působících na platformě nap íklad p íspěvkových organizací, rozpočtových organizací, nebo nevládních neziskových organizací. Subjektům, v rámci segmentu obecně nebo ve ejně prospěšných prací, nabízí cestu a možnosti k získávání prost edků pro financování svých projektů. Ve zjednodušené formě se jedná o hledání zdrojů v rámci státních grantů, různých fondů, nadací či soukromých darů (Boukal, 2013).

Oborem, který se mírně vymyká ze základních pravidel fundraisingu, je financování nestátních neziskových organizací podporujících socio-ekonomický rozvoj regionů. Ze zamě ení organizací realizujících své projekty v rámci zlepšení životních podmínek osob v regionech sociálně a ekonomicky slabých p ímo vyplývá, že jejich financování bude v hlavní mí e zamě eno na p íjmy plynoucí z ve ejnoprávních prost edků. V takových regionech není reálné p i financování projektů ve velké mí e spoléhat na p íjmy ze segmentu sponzoringu, dárcovství a prost edky vzešlé z vlastní činnosti.

23

2.1 Historie fundraisingu

Fundraising se z historického hlediska v našem světě traduje již několik tisíciletí. Počátek ovšem nebyl na stejné úrovni, na které je obor dnes a nepoužíval se ani v daném spojení jak je tomu v dnešní době. Z historického hlediska byly známky fundraisingu odhaleny ve sdružování, které mělo za cíl ve ejně prospěšný účel. S fundraisingem je sdružování spjato v rámci obstarávání zdrojů pot ebných k realizaci daných sdružení.

Formy těchto obecně prospěšných společností jsou známy již z dob starého íma, kdy svobodní občané zakládali spolky. Majitelé těchto spolků byli povětšinou bohatí občané, kte í prost ednictvím nich podporovali nadané umělce. Z ejmě nejslavnějším p edkem fundraisingu je Gaius Cilnius Maecenas, který podporoval a financoval nadané umělce, kte í posléze vytvá eli svá slavná díla. Dalším z p íkladů prvotního fundraisingu je i sbírka pro jeruzalemské k esťany. O sbírce se píše v Bibli, v listech sv. Pavla. „Pokud jde o sbírku pro svaté, řiďte se i vy pokyny, které jsem dal církvím v Galatii. Ať si doma každý z vás odloží první den v týdnu to, co dokáže ušetřit, aby se tak se sbírkou nečekalo, až přijdu. A jakmile budu u vás, pošlu s dopisy ty, kteří podle vašeho soudu budou způsobilí, aby vaše štědré dary zanesli do Jeruzaléma“ (Jeruzalémská bible. S. 200ř).

V rámci návaznosti na sdružení z dob ímské íše vznikaly ve st edověku spolky, které se zamě ovali na výpomoc a financování p edevším vědy, vzdělání a kultury. Lidé těchto spolků byli následovníky Maecenase. Díky základům, které v oboru položil, vznikaly mecenáty jejichž členové, pat ící do společenství^, se nazývali mecenáši. V historii naší země byli nejvýznamnějšími mecenáši panovníci Rudolf II. a Karel IV.

Fundraising, jakožto samostatný termín, byl poprvé použit ve 40. letech 20. století ve Spojených státech amerických. V dané době došlo ke změně v systému nestátních neziskových organizací na federální úrovni. Do doby této reformy se poslání nestátních neziskových organizací nijak neorganizovalo, nepodléhalo žádné kontrole a pouze narůstaly stížnosti na daný způsob výběru a p erozdělování prost edků. Neexistoval žádný výkaz o tocích těchto prost edků a jejich využití. Změna nastala v roce 1956, kdy se po osmi letech neúspěchu poda ilo prosadit jmenování prezidentského poradce pro personální management. Ten zodpovídal za jednotnou strategii a cílení prost edků čistě na charitativní

24

účely. Ve stejném roce vyšly obecně platné pokyny a pro jejich kontrolu a dodržování byl ustanoven výbor Eligibility Standards Committee. O dva roky později vznik první registr nestátních neziskových organizací (Boukal, 2013).

2.2 Fundraiser

Fundraiser je člověk, který spolupracuje se zaměstnanci dané neziskové organizace na jejím rozvoji a snaží se ve spolupráci s nimi naplnit její cíle. V menších neziskových organizacích funkci fundraisera zastupují vedoucí, editelé nebo jiní pracovníci vedení, kdežto ve větších neziskových subjektech je na danou pozici najímán p ímo fundraiser.

Jeho úkolem je vytvá et fundraisingový plán, dozorovat nad aktivitami které jsou s plánem spjaty a získat prost edky k tomu aby společnost mohla realizovat své cíle, tedy splnit svůj p edem nastavený program. Fundraiserem může být interní zaměstnanec organizace nebo externí pracovník.

2.2.1 Dovednosti fundraisera

Jak bylo ečeno výše, fundraiser je osobou, která zabezpečuje neziskové organizaci prost edky ke krytí nutných nákladů k dosažení určeného cíle. On je osobou, která by měla být ve styku se všemi p ispěvateli a vzhledem k tomu by měl mít i vhodné vlastnosti, mezi které pat í p edevším:

 P esvědčivost.

 Vý ečnost.

 Sebedůvěra.

 Vytrvalost.

 Zápal pro věc.

 Komunikativnost.

 Tvo ivost.

 Pohotovost.

 Znalost světových jazyků (VBC CZECH, 2010-2016).

25

2.3 Zásady fundraisingu

Nedílnou součástí úspěšného fungování daného procesu jsou zásady fundraisingu, bez kterých se správné fungování tohoto oboru neobejde.

 Zásada požadavku.

o Nezisková organizace povětšinou nezíská prost edky jen tak. Průzkum ukazuje, že je pot eba zažádat o p íspěvek potenciálního dárce.

 Individuální p ístup.

o Osobní schůzka vždy působí věrohodněji než telefonát.

 Zásada důvěryhodnosti.

o V podstatě platí, že dárci opakovaně p ispějí na projekt, který již byl propagován. Velmi důležitá je důvěryhodnost a vztah s ve ejností.

 Zásada odpovědnosti.

o Odpovědnost za to, že bude s prost edky naloženo, jak bylo prezentováno, prost edky budou použity efektivně a poslouží dobré věci.

 Zásada dlouhodobého partnerství.

o Získat dárce nejen na jeden projekt, ale na dlouhodobou spolupráci.

 Zásada poděkování.

o Velmi důležitá součást, která může ovlivnit další spolupráci s dárcem. Je podstatné, aby organizace dokázala za p íspěvek poděkovat, uznat a ocenit velkorysost dárce (Boukal, 2013).

2.4 Základní formy fundraisingu

Účel oboru lze realizovat v několika základních formách. Těmi jsou individuální fundraising, firemní fundraising, samofinancování, nadace či fondy Evropské unie.

26 2.4.1 Individuální fundraising

Individuální fundraising je založen na osobním vztahu mezi samotným dárcem a p íjemcem, neziskovou organizací. Vztah by měl být oboustranný, měl by p inášet užitek nejen neziskové organizaci, ale i dárci. Dárce se může ztotožňovat s image dané organizace a má možnost podílet se na jejím fungování. Nezisková organizace by v p ípadě této formy fundraisingu měla mít již dop edu stanovený strategický plán, který by měl stanovovat podíl prost edků, se kterými organizace chce v rámci individuálních darů počítat. Individuální fundraising nezaručí, že dárce p ispěje neziskové organizaci opakovaně. V této formě je důležité mít na paměti pozitivní hodnoty, jako jsou solidarita či empatie a v žádném p ípadě nevinit dárce z toho, že organizaci neposkytl opakovaně dar.

Organizace by si naopak měla hýčkat dárce, kte í opakovaně p ispívají. Daní dárci mohou p ispět nejen v poskytnutí finančních prost edků, ale pomáhají i v jiných směrech.

Nevědomky mohou vytvá et dobré jméno dané organizaci kdykoliv se o ní zmíní ve společnosti jiných lidí, t eba potencionálních dárců, nebo pomáhají jako dobrovolníci p i akcích po ádaných organizací. V době 21. století se informace nejrychleji ší í pomocí sociálních sítí, takže i jakákoliv zmínka o cílech a činnosti organizace nap íklad na Facebooku či jiné sociální síti může p inést nové potenciální podporovatele. Subjekt, který využívá individuálního fundraisingu, by nikdy neměl p ehlížet jakéhokoliv dárce, protože i sebemenší p íspěvek je důležitý. Nejčastějším výsledkem dob e odvedeného individuálního fundraisingu je p íspěvek ve formě daru.

Dar je jakýkoliv p edmět či prost edek, který dostáváme dobrovolně z majetku dárce do vlastnictví a to vždy bez protihodnoty. Poskytnutí daru nesmí být nikdy podmíněno protislužbou. V rámci neziskové organizace nesmí dárce nikdy počítat s tím, že je mu nezisková organizace povinna oplatit dar jakýmkoliv způsobem či službou. Kdokoliv byl darem obdarován, má právo dar vrátit, ovšem dar nesmí být nijak poškozen. Dárcem může být jakákoliv fyzická osoba, podnikatel nebo právnická osoba prost ednictvím statutárního zástupce. Dárcovství je pro neziskovou organizaci velmi výhodné, jelikož neziskové organizace jsou oproštěny od darovací daně.

27 Formy dárcovství

Existuje několik možností, které nezisková organizace může využít pro p ijímání darů od dárců. Důležité je, aby dary posloužily dané věci a byly využity efektivně v souladu s cílem působení organizace. Volena by měla být taková forma, která nezatěžuje a zároveň není vysoce nákladová. Organizace má právo dar odmítnout. Situace odmítnutí daru může nastat nap íklad v p ípadě, že dárce chce organizaci věnovat ze svého majetku nemovitost.

Ta nemusí být ekonomicky výhodná pro neziskovou organizaci, protože náklady spojené s údržbou a provozem zvyšují finanční náročnost nákladů. Mezi formy dárcovství pat í nap íklad:

 Dárcovská SMS - neboli DMS, je projekt, jehož p edmětem je vytvo ení lepších podmínek pro rozvoj telekomunikace a poskytování telekomunikačních služeb.

Smyslem projektu je podpora a pomoc v podstatě na cokoliv, tím že se zasílají dárcovské textové zprávy z mobilního telefonu. Cena DMS je 30 Kč, z kterých p íjemce, kterému DMS zasíláme, získá 2Ř,50 Kč. Zbylá část pokrývá technické zajištění projektu. Tato forma nabízí neziskovým organizacím možnost spolupráce a získání p íspěvků od dárců po celé České republice. Součástí projektu může být každá nezisková organizace, která splňuje určité podmínky. V současné době je zapojeno více než 250 projektů (DMS, 2016).

 Závěť - je jednou z dalších forem dárcovství v rámci neziskové organizace. Dárce nemusí odkázat v závěti neziskové organizaci celý svůj majetek. Globálně nejznámějším člověkem, který kdy věnoval celý svůj majetek ve ejnosti, byl Alfred Nobel. Nobel vytvo il finanční fond na pomoc budoucím generacím. Peníze z fondu slouží dodnes k oceňování osob, které v p edchozím roce nejvíce p ispěly k prospěchu lidstva. Nobel odkázal ve své závěti 30 milionů švédských korun. Situace darování ze závěti p ímo neziskové organizaci není v České republice běžná.

Formy závěti:

 Holografická – psaná vlastní rukou pozůstalého.

 Alografická – psaná jinak než vlastní rukou (na stroji, počítačem).

 Závěť ve formě notá ského zápisu.

 Privilegovaná - závěť s úlevami.

28

 Ústní závěť – 3 svědci, platnost 2 týdny.

 Závěť zaznamenaná starostou obce – platnost 3 měsíce.

 Závěť po ízená ve válce – platnost 3 měsíce.

Zrušení závěti:

 Zničením.

 Odvoláním.

 Po ízením nové závěti (Občanský zákoník, 2016).

Tabulka 1: Formy dárcovství

Zdroj: vlastní.

Metody oslovování dárců

Metod jak oslovit dárce, existuje několik. Je důležité rozlišovat metody podle toho, zda se jedná o dárce, který s organizací nikdy nespolupracoval nebo o takového, který p ispívá dlouhodobě. Dalším krokem v rozhodování, kterou z metod si organizace či fundraiser vybere, závisí na finanční náročnosti. Některé z nich mohou být p íliš finančně náročné a tak se musí organizace rozhodnout, zda využít jinou metodu oslovování nebo ušet it prost edky jinde a zainvestovat.

formy dárcovství

Hotovost Složenka bankovní p evod

trvalý p íkaz dárcovská SMS

Dražba Tombola

Závěť ve ejná sbírka dobročinná aukce

Dobrovolnictví Služby movité dary Nemovitost

29 Tabulka 2: Metody oslovování dárců

METODA POZITIVA NEGATIVA

neosobní dopis oslovíme mnoho lidí za krátký čas finančně náročné (obálky, známky), p íprava dopisu

osobní dopis šance získat hodnotnější dar časová náročnost telefonická

kampaň oslovíme mnoho lidí za krátký čas neosobní kontakt, nep esvědčení dárce, narušení soukromí

sbírka oslovíme mnoho lidí za krátký čas vysoce finančně a časově náročné

osobní kontakt osobní jednání, p ístup k lidem,

okamžitá reakce velmi časově náročné,

Zdroj: vlastní.

2.4.2 Firemní fundraising

Firemní fundraising je nedílnou součástíčinnostineziskových organizací. Ty pomocí něho spolupracují s podniky. Cílem spolupráce je obstarat prost edky, které jsou pot ebné pro naplnění cílů organizace. Právnické osoby s neziskovými organizacemi spolupracují krátkodobě či dlouhodobě. Většina subjektů neziskového sektoru se neobejde bez spolupráce se subjekty ziskového sektoru a tak je důležité věnovat spolupráci maximální pozornost.

Formy podpory firemního fundraisingu:

 Peněžní podpora – sponzorské p íspěvky, jednorázové dary, oceňování projektů, stipendia.

 Služby – poskytnutí prostor, doprava, catering, hostinské služby.

 Věcná podpora – technické p ístroje a zázemí, vybavení kancelá í.

 Podpora p i public relations (PR) – tisk, distribuce, reklama.

Mezi hlavní formy podpory v rámci firemního fundraisingu pat í všeobecně známý pojem a s ním vázaný proces – Sponzoring ve formě podpory neziskových organizací. Podstatou jsou finanční i nefinanční zdroje. Podnikatelský subjekt, který sponzoruje neziskovou organizaci, očekává od organizace protihodnotu. Tím je dán základní rozdíl mezi darem

30

a sponzoringem. Darující neočekává žádnou protihodnotu. Sponzo i povětšinou očekávají od neziskové organizace protiplnění formou nějakého zviditelnění. V p ípadě daru nemusela být uzav ena žádná darovací smlouva, proti tomu u sponzorství je vztah mezi sponzorem a sponzorovanou neziskovou organizací opat en sponzorskou smlouvou. Se sponzoringem se nejčastěji setkáváme v oblasti sportu. P ispěvatel sportovního klubu většinou požaduje, aby jeho logo bylo co nejvíce vidět, nap íklad na dresech hráčů, čímž je plněna protihodnota formou zviditelnění sponzora.

Obrázek 2: Fundraisingová pyramida.

Zdroj: vlastní.

Varianty protihodnot:

 Viditelná reklama v médiích.

o Uvedení sponzora v tiskovinách organizace.

o Internetové odkazy na webových stránkách organizace.

o E-mailová reklama.

o Bannery, fotostěny.

o Product placement.

 Viditelná reklama na konkrétním místě.

o Pojmenování klubu po sponzorovi.

o Logo na oblečení.

o Logo uvedené na vstupence, plakátu.

31 o Vlajky s logem sponzora.

o Reklama na prost edku ve ejné dopravy v rámci reklamy organizace.

o Prezentace produktu sponzorské firmy.

 Osobní kontakt.

o Jmenování sponzora nap íklad na tiskové konferenci.

o VIP prostor, vstupenka p i akcích organizace.

2.4.3 Samofinancování

Samofinancování neboli vlastní hospodá ské aktivity, si nezisková organizace obstarává sama. P íjmy, které získává prost ednictvím samofinancování, se z počátku mohou zdát jako méněcenné, ovšem jedná se p edevším o zdroje dlouhodobé, které organizaci pomohou pokrýt základní pot ebné výdaje. P íjem z vlastní aktivity se v poslední době stává stále častějším zdrojem. Nezisková organizace se v p ípadě samofinancování musí spolehnout pouze sama na sebe. V této formě fundraisingu se nemůže spoléhat na dárce či sponzora.

Nejčastější způsoby samofinancování:

Prodej vlastních výrobků, služeb.

 Neziskové organizace mohou prodávat jakékoliv p edměty určené k vlastní prezentaci, které uznají za vhodné. Mohou prodávat oblečení, keramiku, hračky či pohlednice.

Nap íklad Hnutí Brontosaurus, které má snahu o zachování p írody, památek a kultury, na svých webových stránkách v e-shopu prodává trička, klíčenky, placky či samolepky s logem brontosaura (Hnutí Brontosaurus, 1ř74 – 2015).

 Organizace nemusí prodávat pouze p edměty, ale může poskytovat i služby. Opět uvádím p íklad, tentokrát neziskové organizace META, která pomáhá migrantům jakékoliv národnosti. Ta nabízí migrantům za dílčí úplatu služby v oblasti sociálního poradenství, které se specifikuje do oblasti vzdělávání a uplatnění na trhu práce (Meta, 2014).

32 Členské p íspěvky.

 Členské p íspěvky jsou jedním z dalších nejčastějších způsobů samofinancování.

Každý člen, který se rozhodne být součástí neziskové organizace, je obeznámen s pravidelným p ispíváním členského p íspěvku. Vedení neziskové organizace se může rozhodnout, v jakém časovém horizontu se bude členský p íspěvek p ispívat.

Členské p íspěvky jsou stálou složkou p íjmů neziskových organizací.

P íjem z pronájmu.

 V kategorii p íjem z pronájmu bereme v úvahu pronájem hmotného či nehmotného majetku. Hmotným majetkem může být pozemek, stavba či stroj. Majetkem nehmotným je licence, patent.

2.4.4 Nadace

Nadace nebo nadační fond, jsou účelová sdružení majetku z ízená a vzniklá pro dosahování obecně prospěšných cílů. Ty mají za úkol rozvíjet duchovní hodnoty, chránit p írodní prost edí, rozvíjet vědu a vzdělání či hájit lidská práva. Nadace jsou právnickou osobou. Vznikají na základě zápisu do nadačního rejst íku. Ten je veden rejst íkovým soudem. Jedním z důvodů registrace je možnost p ístupu fundraiserů neziskových organizací k informacím o možných p ispěvatelích. Nadace v rámci neziskové organizace nemůžeme chápat ani jako sponzoring nebo dárcovství. Nadace musí dodržovat určitá pravidla. Pokud byla založena za účelem podpory kultury, tak nikdy nebude podporovat projekt, jehož účelem je podpora vzdělávání (Podnikatel.cz, 2007-2016).

2.4.5 Ve ejné financování, fondy Evropské unie

V České republice jsou neziskové organizace poměrně významně závislé na poskytování finančních zdrojů z ve ejných rozpočtů a fondů Evropské unie (EU). Nedílnou součástí tedy je vzájemná spolupráce NNO a správců ve ejných rozpočtů.

33 Domácí ve ejné rozpočty

Domácí ve ejné rozpočty jsou nedílnou součástí fundraisingu neziskových organizací v České republice. Pat í mezi ně p edevším rozpočty ministerstev, krajů a finance ze státních fondů.

 Rozpočty ministerstev - v České republice (ČR) dochází ke každoročnímu usnesení, které vydává česká vláda. To určuje hlavní prioritní oblasti, které budou z rozpočtů financovány. Nap íklad pro rok 2013 bylo určeno patnáct oblastí jako životní prost edí, vzdělávání, kultura, udržitelný rozvoj a další. Každé ministerstvo má k dispozici určitou výši státního rozpočtu a s danou částkou disponuje. V gesci ministerstev existují konkrétní dotační programy a v rámci těchto programů se rozdělují p idělené finanční prost edky. Každý z gestorů má specifické programy podle prioritního zamě ení. Nap íklad ministerstvo kultury organizuje podporu v programu kulturní aktivity, zajištění významných a mimo ádných kulturních akcí.

Ministerstva na svých webových stránkách zve ejňují výzvy ohledně možnosti čerpat finanční prost edky z těchto programů a úkolem NNO a p edevším tedy fundraisera je tyto výzvy vyhledávat a posílat žádosti.

 Krajské rozpočty - kraje, jako vyšší územní samosprávní celky, mají stejně tak jako ministerstva možnost poskytnout NNO finanční prost edky, ovšem stejně tak jako u nich lze poskytnout finanční pomoc pouze v některých základních oblastech.

Rozdělení rozpočtu podléhá tzv. malým rozpočtovým pravidlům.

 Státní fondy - v České republice existuje několik státních fondů. Ty jsou další možností pro NNO jak získat finanční podporu ze strany státu. Státní fond životního prost edí, Státní fond kultury, Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie (Boukal, 2013).

Fondy Evropské unie

Do roku 2004, kdy Česká republika nebyla součástí Evropské unie, nebylo možno plnohodnotně čerpat finanční prost edky z EU. Existovala možnost čerpat pouze z takzvaných fondů p estupní pomoci. NNO mohly využívat finanční pomoci z programů PHARE či ISPA.

34

Program PHARE byl hlavním nástrojem, jehož cílem bylo pomoci p i integraci jednotlivých zemí do Evropské unie. Zamě oval se p edevším na životní prost edí, dopravu či infrastrukturu (EurAktiv.cz, 2004-2016).

Program ISPA je finančním nástrojem Evropské unie, který se zamě oval p edevším na životní prost edí a na nápravu největších problémů v oblastech kandidátských zemí (Evropská komise, 2016).

Po vstupu do Evropské unie získala Česká republika možnost využívat i ostatní finanční prost edky z rozpočtu EU. Těmi jsou p edevším finance z národních programů a komunitárních programů. Důležité je íci, že NNO musí vždy své projekty částečně spolufinancovat z vlastních zdrojů a zbytek nap íklad z fondů a programů EU. Jen velmi výjimečně nastává situace, kdy je projekt financován plně z prost edků EU.

Strukturální fondy

Strukturální fondy jsou součástí národních programů EU. Jsou nástrojem, kterým chceme dosáhnout sociální a ekonomické soudržnosti v zemích Evropské unie. Strukturální fondy jsou tedy finanční fondy, které poskytují zdroje na projekty méně rozvinutých regionů a regionům které mají problémy s disparitami. Mezi Strukturální fondy pat í Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond. Pro programové období 2014-2020 vyčlenila Evropská unie na politiku soudržnosti více než 325 miliard EUR a z této částky pak 256 miliard EUR na strukturální fondy, tedy na ERDF a ESF.

Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) - je jedním z hlavních finančních nástrojů politiky soudržnosti. Hlavním cílem je snižovat rozdíly v rozvoji evropských regionů a snižovat jejich zaostalost. P edevším je program zamě en na regiony, které mají nevýhody v rámci demografických a p írodních podmínek.

Podpora ERDF:

 P eměna upadajících průmyslových regionů.

 Rozvoj a strukturální změny regionů.

 Evropská územní spolupráce.

35

 Investování do růstu.

 Udržitelný rozvoj měst.

Hlavní prioritní oblasti:

 Výzkum a inovace.

 Informační a komunikační technologie.

 Podpora rozvoje malých a st edních podniků.

 Podpora nízkouhlíkového hospodá ství (Evropský parlament, 2016).

Evropský sociální fond (ESF) - je tak jako EDRF finančním nástrojem a je součástí strukturálních fondů EU. Slouží prioritně k podpo e pracovních míst. ESF je nedílnou součástí p i plnění cílů Evropské unie a má za úkol zmírnit dopad hospodá ské krize a to p edevším v oblasti nárůstu nezaměstnanosti a chudoby.

Hlavní prioritní oblasti:

 Posílení adaptability pracovníků.

 Začlenění mladých lidí do zaměstnání.

 Odborné vzdělávání, celoživotní učení.

 Sociální začleňování.

 Boj proti diskriminaci.

Cíle ESF:

 Lepší zaměstnání.

 Spravedlivější pracovní p íležitosti.

 Snižovat nezaměstnanost.

 Vzdělávání (Evropská komise, 2016).

36 Další fondy EU

Fondy EU nejsou složeny pouze ze strukturálních fondů. Existují i další, ze kterých je možno získat finanční výpomoc. Takovými jsou nap íklad Kohezní fond, Fond solidarity, Komunitární programy či Fondy pro zemědělce a rybá e.

Komunitární programy poskytují pomoc členským státům p edevším v oblasti vzdělání, výzkumu či sociální politiky. Finance jsou poskytovány p ímo z rozpočtu Evropské unie.

Tyto zdroje financují p esně vymezené jednotlivé programy. Nejznámějšími komunitárními programy jsou programy Erasmus, Galileo či Evropa pro občany.

Česká republika a strukturální fondy

V České republice probíhalo vládní funkční období 2000 - 2006, když v roce 2004 vstoupila ČR do Evropské unie. Po vstupu se ihned zapojila do politiky hospodá ské a sociální soudržnosti a bylo nastaveno velmi krátké provizorní funkční období 2004 - 2006. V tomto období byly stanoveny hlavní cíle:

 Podpora rozvoje zaostávajících regionů.

 Restrukturalizované regiony – podpora.

 Podpora zaměstnanosti a vzdělávání.

V ČR během programového období 2004-2006 probíhalo 16 programů s celkovou alokací 1,6 mld. EUR. Základním dokumentem pro využití prost edků z EU byl Národní rozvojový plán 2004-2006.

Operační programy (OP) 2004-2006:

 OP průmysl a podnikání.

 OP rozvoj lidských zdrojů.

 OP rozvoj venkova a multifunkční zemědělství.

 OP infrastruktura.

 Společný regionální operační program.

37

V programovém období 2007 - 2013 bylo v České republice vytvo eno 26 operačních programů, díky kterým bylo možno čerpat z různých fondů Evropské unie p es 26 mld.

EUR. Základní cíle pro dané období byly:

 Konvergence.

 Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost.

 Evropská územní spolupráce.

Tabulka 3: Operační programy 2007-2013

Operační program ídící orgán Částka (mld. EUR)

Podnikání a inovace Ministerstvo průmyslu a obchodu 3,12

Doprava Ministerstvo dopravy 5,82

Životní prost edí Ministerstvo životního prost edí 4,92

Lidské zdroje a zaměstnanost Ministerstvo práce a sociálních věcí 1,88 Vzdělávání pro

konkurenceschopnost

Ministerstvo školství, mládeže a

tělovýchovy 1,83

Výzkum a vývoj pro inovace Ministerstvo školství, mládeže a

tělovýchovy 2,07

Integrovaný operační program Ministerstvo pro místní rozvoj 1,62

Technická pomoc Ministerstvo pro místní rozvoj 0,23

Zdroj: (Euroskop, 2016).

Tabulka 4: Regionální operační programy 2007-2013 Regionální operační programy Částka (mil. EUR)

NUTS II Jihovýchod 720,36

NUTS II Jihozápad 633,65

NUTS II Moravskoslezsko 734,27

NUTS II Severovýchod 671,29

NUTS II Severozápad 762,77

NUTS II St ední Čechy 571,72

NUTS II St ední Morava 672,24

Zdroj: (Euroskop, 2016).

Programové období 2014-2020 p ináší částečné změny oproti p edchozímu programovému období a to p edevším v oblasti reputace, která by se vůči EU měla zlepšit. Změny nastaly i v počtu operačních programů, jejich počet se snížil a vznikl nový operační program. Tím

38

je Integrovaný regionální operační program. Snížena je i celková alokace a to na 24 miliard EUR.

Nejdůležitější změny, které nastaly oproti p edchozímu období:

 Rozší ení fondů – EAFRD a EMFF (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, Evropský námo ní a rybá ský fond).

 Vyšší míra uplatnění finančních nástrojů na úkor dotací.

 Snížení počtu operačních programů.

 Rozší ení monitorovacího systému.

 Koncepce jednotného metodického prost edí (Strukturální fondy, 2012).

39

3. Charakteristika regionu Mostecko

Okres Most se nachází v severozápadní části České republiky. Geograficky sousedí s okresy Teplice, Chomutov a Louny, které pat í do stejného vyššího územně správního celku, Ústeckého kraje. Severozápadní hranici okresu Most tvo í státní hranice mezi Českou republikou a Německou spolkovou republikou.

Osídlení mostecké oblasti je historiky datováno až do mladší doby kamenné. První písemná zmínka se objevuje v Kosmově kronice zhruba v roce 1040, kde se píše o mostě Hněvín p es eku Bílinu, který nese jméno dominanty města, vrchu Hněvín. Právě na vrchu Hněvín pán Hněva z rodu Hrabišiců nechal vystavět tvrz, která byla v budoucnosti základem hradu Hněvín. Oblast současného města Most se historicky stává významnou obchodní k ižovatkou, což mu p ináší na jednu stranu bohatství a slávu v dobách míru, naopak zkázu v dobách válečných. Opětovný rozkvět Mostecka p inesla až v devatenáctém století těžba nerostných surovin. Nejd íve těžba rud v Krušných horách a posléze těžba hnědého uhlí, která je stěžejním ekonomickým bodem oblasti do dnešních dnů.

Mostecko je, vzhledem k sociálně ekonomické situaci zde dlouhodobě panující, na základě Regionální strategie České republiky pro roky 2014 - 2020 začleněno mezi regiony s intenzivní podporou ze strany státu. V rámci tohoto rozdělení se jedná o regiony hospodá sky slabé, strukturálně postižené a regiony s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti (viz obrázek 3), (JVMRPIC, 2014), (MPSV, 2014).

Obrázek 3:Regiony ČR s intenzivní podporou státu v roce 2014.

Zdroj: vlastní.

40

Mostecko je v rámci tohoto programu začleněno mezi regiony strukturálně postižené.

Vyznačuje se i nadprůměrnou nezaměstnaností, nízkým stupněm vzdělanosti obyvatelstva a výskytem vyloučených lokalit (MPSV, 2014).

Cílem vymezení regionů s intenzivní podporou státu je redukce chudoby a sociálního vyloučení obyvatelstva České republiky. Základními oblastmi, na které se program podpory v tomto oboru soust eďuje, jsou:

 Podpora p ístupu k zaměstnání a jeho udržení.

 Sociální služby.

 Podpora rodiny.

 Podpora rovného p ístupu ke vzdělání.

 P ístup k bydlení.

 Podpora p ístupu ke zdravotní péči.

 Zajištění slušných životních podmínek.

 Podpora dalším začleňujícím ve ejným službám.

Nástroji k naplnění cíle tohoto programu jsou nejen větší finanční prost edky mí ící mimo jiné i k nestátním neziskovým organizacím regionů, ale i podpora v rámci poradenských a právních služeb, podpora vzniku průmyslových zón, potažmo vzniku nových pracovních míst, zlepšení dostupnosti regionů, revitalizace území a integrace obyvatelstva vyloučených lokalit.

3.1 Ekonomická charakteristika oblasti

Rozkvět Mostecka na základě těžby nerostných surovin p edurčil i celkový ekonomický vývoj oblasti směrem průmyslového regionu. Těžký průmysl se postupem času stal stěžejním zamě ením regionu. Základem byla těžba a zpracování hnědého uhlí, chemická a strojní výroba. V návaznosti na tato odvětví se rozvíjela ekonomika p edevším ve formě dopravy, logistiky a energetiky. Ve druhé polovině dvacátého století bylo Mostecko nazýváno srdcem republiky, které jí dodávalo energii. V závislosti na průmyslové expanzi

41

regionu byly utlumovány odvětví jako zemědělství, drobné podnikání a ostatní malovýroba.

To, co ve dvacátém století oblasti p inášelo ekonomickou stabilitu, v současnosti utápí region v ekonomické krizi vzhledem k útlumu všech t í prvků průmyslového základu.

Náhradou za utlumený výrobní a těžební program byly vystavěny dvě velké průmyslové zóny. Záluží, mezi městy Most a Litvínov a Joseph v katastru obce Havraň. Obsazení zón však nedosáhlo zdaleka plánované úrovně, aby mohly nahradit útlum tradičního průmyslu.

Regionu zatím nepomáhá ani začínající zemědělská výroba obsazující rekultivované plochy bývalých výsypek hnědouhelných lomů a dolů (Město Most, 200ř).

3.2 Sociální a demografická charakteristika oblasti

Podle vývoje oblasti, v závislosti na historických zvratech, se na Mostecku podstatně měnilo složení obyvatelstva.

Prvním významným milníkem v rámci sociální a demografické situace regionu byla migrace obyvatelstva z vnitrozemí současné České i Slovenské republiky na základě expanze průmyslové výroby a těžby surovin, kterou tehdejší stav osídlení nemohl pokrýt.

Oblast byla uměle osidlována formou p íspěvkových programů a nabídky dob e placených pracovních míst i poměrně snadného bydlení. Průmyslová expanze sebou nesla i rozvoj školství, zdravotnictví a jiných doprovodných programů v rámci sociální politiky státu.

Tato migrační vlna měla za následek poměrně husté osídlení regionu lidmi bez vazby na nová místa pobytu.

Druhým milníkem sociální a demografické situace byl ízený umělý p esun obyvatelstva ve druhé polovině dvacátého století do nově vystavěných sídlištních lokalit na základě likvidace obcí, které musely ustoupit rozmachu hnědouhelného lomového dobývání. Tato vlna měla za důsledek p etrhání sociálních vazeb na bydliště a ostatní obyvatelstvo a silné zhuštění osídlení v nově vybudovaných sídlištních lokalitách měst. Jen v rámci okresu Most zaniklo, p evážně z důvodu ustoupení těžbě uhlí, 43 obcí. Mezi nimi i p evážná část historického města Most (Zaniklé obce, 2005-2015).

Současná sociální a demografická situace obyvatelstva je, stejně jako ekonomický vývoj oblasti, závislá na úpadku průmyslové výroby a těžby nerostných surovin, který sebou nese

42

snižování pracovních míst v regionu bez dostatečně velké adekvátní náhrady. Vzhledem ke snižování kupní síly obyvatelstva oblasti klesají ceny nemovitostí, p edevším v oblastech sídlištních komplexů, do kterých jsou uměle migrovány společenství takzvaně nep izpůsobivých obyvatel, což ještě více snižuje kupní sílu obyvatelstva regionu a oslabuje sociální stabilitu Mostecka.

Obrázek 4: Vývoj počtu obyvatel města Most v letech 1869 – 2011.

Zdroj: (Město Most, 2012)

Mostecko má v současnosti poměrně bohaté učňovské, st ední i vysoké školství, což je bohužel pouze pozůstatek průmyslové revoluce a expanze v regionu. Nap íklad v oboru vysokých škol zde p ímo sídlí Vysoká škola finančně správní, detašované pracoviště a instituty tu mají Vysoká škola báňská – technická univerzita Ostrava, Univerzita J. E.

Purkyně Ústí nad Labem, Vysoká škola chemicko-technologická Praha, nebo Česká zemědělská univerzita Praha. Studenti těchto škol tu však ve velké mí e nenachází uplatnění po ukončení studia a odcházejí do jiných regionů republiky, nebo do zahraničí.

Situaci v oblasti vzdělanosti obyvatelstva v Mostě vyjad uje obrázek 5, který ukazuje p edevším velké procento obyvatelstva se základním vzděláním na úkor ostatních stupňů vůči zastoupení v České republice i vyššímu správnímu celku, kterým je Ústecký kraj.

0 20000 40000 60000 80000

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011

43

Obrázek 5: Vzdělanostní struktura města Most vzhledem k Ústeckému kraji a ČR.

Zdroj: (Město Most, 2012).

Rozhodujícím faktorem pro hodnocení regionu v rámci socio-ekonomického pohledu je jednoznačně nezaměstnanost. Ta je v Ústeckém kraji ve srovnání s průměrem České republiky dlouhodobě nadprůměrná, jak ukazuje obrázek 6. Ještě horší situace je p ímo v oblasti Mostecko. To vykazuje postupem času nejvyšší nezaměstnanost. Vzhledem k tomu je oprávněně vnímáno jako jedna z nejslabších částí České republiky z pohledu sociálního i ekonomického.

Obrázek 6:Srovnání procentuální nezaměstnanosti.

Zdroj: vlastní.

0 20 40 60 80 100

Most Ústecký kraj Česká republika

25 13,8 7,7

36 45,7 39,2

30 32,9 35,1

9 7,6 18

základní SŠ bez maturity SŠ s maturitou vysoké

0 2 4 6 8 10 12 14 16 18

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Most Úste ký kraj Česká repu lika

44

Zarážející je v tomto ohledu i statistika nezaměstnanosti na základě věkových kategorií, kdy v rámci ČR jsou hodnoty v kategoriích 20 – 60 let víceméně vyrovnané, kdežto na Mostecku vykazují vzestup po věkových skupinách. Největší poměr nezaměstnaných zde navíc tvo í obecně nejproduktivnější skupina věkové kategorie 40 – 44 let, viz obrázek 7.

Obrázek 7:Věková struktura nezaměstnaných na 100 obyvatel k 31. 12. 2015.

Zdroj: vlastní.

3.3 Neziskové organizace na Mostecku

Na konci roku 2013 bylo podle Českého statistického ú adu jen v Mostě registrováno 550 neziskových organizací poskytujících služby domácnostem v rozsahu celého portfolia, které tento typ instituce pokrývá. Jedná se p edevším o subjekty z ad politických stran a hnutí, odborových svazů, církevních a náboženských společností, dobročinných organizací, sdružení spot ebitelů a stavovské organizace. Nedílnou součástí jsou i sociální a kulturní za ízení, rekreační a amatérské sportovní kluby, vzdělávací společnosti, zájmová sdružení, soukromé školy a p edškolní za ízení, obecně prospěšné společnosti, nadace, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (Český statistický ú ad, 2015).

V rámci oboru sociálních služeb, do kterého cílí tato diplomová práce, se v současnosti na Mostecku angažuje 43 neziskových organizací, které v základu můžeme rozdělit podle jejich cílového zamě ení do t í kategorií.

0 0,2 0,4 0,6 0,8 1 1,2 1,4 1,6 1,8

do 19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 nad 65 Mostecko Česká repu lika