Posudek bakalářské práce Tomáše Hrubého
Městský blok v Praze na Žižkově zpracované v letním semestru 2016/ 2017 Zadání bakalářské práce a komentář k úkolu
Tomáš Hrubý zpracovával jako bakalářský projekt vlastní téma. Úkolem bylo navrhnout urbanistické a architektonické řešení, které doplní stávající blokovou strukturu Žižkova v exponované lokalitě Na Ohradě. V současnosti prázdné místo v severní části Koněvovy ulice nabízí možnost dokončit prostor novou výstavbou s veřejnou funkcí a bydlením a současně upravit dopravní řešení v oblasti.
Komentář k řešení
V úvodu práce se autor zabývá analýzou místa, jeho historií a urbanistickými a vazbami. Vývoj území dokládá na historických mapách a fotografiích, stejně tak současný stav. Místo chápe jako vstupní bránu do Žižkova, uvědomuje si neukončenost místa, jeho prostorovou rozpadlost a potřebu místo zpevnit, reagovat na uliční frontu Koněvovy ulice a velkoryse řešená protější nároží. Bohužel se v analýze nedozvíme nic o prostorových a výškových poměrech okolní zástavby a z toho plynoucí závěry pro samotný koncept. Ten je definován slovně hesly, která shrnují východiska pro návrh,
např.“ Důraz na dokončení uliční fronty, Vytvoření „brány do Žižkova“, Průchozí blok, Zaoblený roh, Efektní nároží, Nový vstup do Zahrádek, Pobytový vnitroblok, Parcela - minimálně tři domy -> každý s jiným charakterem v souladu s náplní čtvrti, Tři finanční kategorie, startovací, střední třída, luxusní“, apod.
Urbanistické řešení je poměrně konvenčně založeno na doplnění stávající městské struktury Žižkova polouzavřeným blokem, otevírajícím se do parku Vítkova. Navržený blok je funkčně, prostorově i výrazově rozdělen do tří odlišných domů a vnitřního dvora. Toto členění se odkazuje na podobně formovanou blokovou zástavbu v okolí, kdy každý blok je tvořen různými domy.
Provozní řešení celého komplexu reaguje jednak na terénní zlom, jednak na orientaci k frekventované Koněvově ulici a křižovatce Na Ohradě. To se projevuje v parteru, ulici lemují komerční prostory, z klidového vnitrobloku, přístupného průchody, jsou vstupy do klubové části a dále po schodech do parku a zahrádek. Toto propojení ale z výkresů není zřejmé. Stejně tak si lze pouze domýšlet atmosféru dvora se dvěma stromy, chybí mobiliář, apod. Jak budou zásobovány obchody a restaurace? Schodiště stoupající z úrovně dvora do parku jsou nakreslena v pohledu, chybí řezová rovina. Od 2.np jsou v každém ze tří domů byty, důsledně rozdělené podle standardu. Každý dům je určen pro jinou skupinu obyvatel, nárožní dům má klasické byty středního standardu, pavlačový dům do ulice má startovní minimální byty, a v domě nazvaném „věž“ jsou byty nadstandardní. Řešení bytů má některé podstatné nedostatky jako jsou minimální vstupní prostory, u některých bytů se vstupuje z chodby přímo do obytného prostoru, nadstandardní byt v jižní části 8.np je víc než problematický. Autor se snažil o různorodost, chtěl se vyhnout prostému opakování typických podlaží, ale ne vždy se mu to podařilo.
Architektonický výraz vychází ze základní kompozice bloku, sestaveného ze tří výrazově odlišných obytných budov a nízké klubové části, která se zakusuje do svahu a vymezuje vnitřní dvůr.
Tvarosloví, členění fasád okny, řešení nárožního objektu a jeho ukončení kontrastním kubusem, to vše ve mně vzbuzuje spíše rozpaky, potřebu být za každou cenu originální a odlišný a ne zcela se to podle mého názoru podařilo.
Předložená dokumentace na A3 neposkytuje vždy potřebné informace, legendy na výkresech jsou někdy nepřesné a neúplné (parter), více propracování by si zasloužily řezy a pohledy. Technická a průvodní zpráva poskytuje základní informace o principech řešení.
Tomáš Hrubý si vybral vlastní téma, řešil místo, ke kterému má vztah a zná ho, rozsah a náročnost úkolu by vyžadovaly větší a soustavnější nasazení během práce na projektu. Přes mnohé výhrady jeho práci přijímám k obhajobě a navrhuji hodnocení:
E – dobře
V Liberci 12.06.2017 Ing.arch.akad.arch. Jan Hendrych vedoucí bakalářské práce
