Symbióza – Digitální tisk Symbiosis – Digital printing

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ

Symbióza – Digitální tisk Symbiosis – Digital printing

Liberec 2010 Ludmila Urbanová

Autor práce: Ludmila Urbanová

Vedoucí práce: doc. ak. mal. Emilie Frydecká

Konzultant bakalářské práce: MgA. Monika Drápalová Datum obhajoby:

Hodnocení:

vztahy v kolekci sedmi oděvních kompletů, které představují čtyři symbiózy mezi živočichy a rostlinami. Všechny tyto mutualismy, jsou vyjádřeny vždy ve vzoru digitálního tisku a v struktuře oděvů. Kolekce je rozdělena mezi tři páry, které toto vzájemné doplňování zobrazují, jejím vyvrcholením jsou večerní šaty, jenž vypodobňují poslední mutualismus. Ve smyslu těchto vzájemných vztahů je navrhnuta i oděvní kompozice. Jednotícími prvky jsou organické tvary, velká členitost a rozmanitost jednotlivých oděvů, harmonie mezi jednotlivými oděvy a použití přírodních odstínů hnědé, béžové, zlatavě hnědé, krémově bílé a žluté barvy

Annotation

Bachelor thesis „Symbiosis – Digital printing“ deals with nature and its simbiotic relationship represented eight fashion models, which show four symbiosis between flowers and animals. All these mutualisms are transformed into digital printing as well as into the design of clothing. The collection is divided into three pairs, which represent these mutual eking, and the last model is gown, which shows fourth and final mutualism. In the sense of these mutual relationship is designed the whole collection.

Common elements are organic shapes, huge segmentation and diversity of all models, harmony among the models and usage of natural shades of brown, beige, golden-brown, white and yellow color.

Klí č ová slova

Symbióza, digitální tisk, grafický vzor, organické tvary, oděv, kolekce, modelace

Keywords

Symbiosis, printing, graphic design, clothing, fashion collection, modeling of clothing

Pod ě kování

Na tomto místě bych ráda poděkoval za odbornou asistenci doc. ak. mal. Emilii Frýdecké a MgA. Monice Drápalové. Mé poděkování rovněž patří autorům fotografií Jaroslavu Košeckému, Romanu Konvalinkovi a v neposlední řadě i modelce Andreje Hrnčířové.

Obsah

OBSAH ... 6

1. ÚVOD ... 8

2. ROZVRŽENÍ KOLEKCE... 9

1.1 MATERIÁL... 9

1.2 VZORY PRO DIGITÁLNÍ TISK... 10

1.3 NÁVRHY STŘIHŮ A CELKOVÉ POJETÍ ODĚVNÍ KOLEKCE... 12

3. TEORETICKÁ ČÁST ... 15

3.1. HISTORICKÝ VÝVOJ TEXTILNÍHO TISKU... 15

3.2. TECHNOLOGIE POTISKOVÁNÍ... 17

3.2.1 Přímý tisk ... 17

3.2.2 Leptový tisk... 17

3.2.3 Rezervový tisk... 18

3.2.4 Sublimační (přenosový) tisk ... 18

3.2.5 Vločkový tisk... 18

3.2.6 Tisk postřikem ... 18

3.2.7 Vypalované vzory ... 18

3.2.8 Filmový tisk ... 19

3.2.9 Strojový válcový tisk... 19

3.2.10 Batika ... 19

3.2.11 Ruční tisk ... 19

4. PRAKTICKÁ ČÁST ... 20

4.1. VYTVÁŘENÍ TISKŮ... 20

4.3.1. Grafické vzory ... 20

4.1.2. Textilní vzorky sublimačního tisku ... 20

4.3.2. Tisk vzorů ... 21

4.2. VÝROBA STŘIHŮ... 22

4.2.1 Vytváření 3D modelů... 22

4.2.2 Konstruování střihů... 23

4.3. REALIZACE ODĚVŮ... 23

4.3.1. Polohování ... 23

4.3.2. Vypracování oděvů... 24

4.3.2.1. Halenka se vzorem ginkgo biloba... 24

4.3.2.2. Saténová halenka... 25

4.3.2.3. Kalhoty s předním členěním ... 26

4.3.2.4. Kalhoty s kapsami ... 27

4.3.2.5. Límec ... 29

4.3.2.6. Žinylkový kabát... 30

4.3.2.7. Šaty s potiskem Cally... 32

4.3.2.8. Manžestrový kabát s černohnědými pruhy ... 33

4.3.2.9. Šaty členěny v podobě Cally... 35

4.3.2.10. Šaty se vzorem klauna očkatýho ... 37

4.3.2.11. Šaty členěny v podobě klauna očkatýho ... 38

4.3.2.12. Šaty se vzorem motýla martináče komety ... 40

5. PREZENTACE KOLEKCE... 42

6. ZÁVĚR ... 43

POUŽITÁ LITERATURA ... 44

SEZNAM PŘÍLOH... 45 PŘÍLOHY ... 46

1. Úvod

Příroda hraje v mé tvorbě vždy důležitou roli. Její tvary, harmoničnost a pestrost mě neustále uchvacují a nacházím v ní nekonečnou inspiraci pro mé návrhy oděvů. Rozhodla jsem se proto zaměřit svou bakalářskou práci na symbiózu, dokonalou harmonii v přírodě, která vzniká mezi živočichy a podporuje samotný život na Zemi. Je nutné však zmínit, že pod symbiózu se řadí hned několik spolužití. Mutualismus, kdy je symbióza výhodná pro oba partnerské druhy, například vztah mezi rostlinou a jejím opylovačem. Dále je to komenzálizmus, jedná se o symbiózu mezi dvěma druhy, z nichž pro jednoho je vztah výhodou a druhý není ovlivněn. Příkladem jsou někteří zástupci střevní mikroflóry, kteří se živí na zbytcích potravy a hostiteli neškodí. Amenzálismus, jde o symbiózu dvou druhů, z nichž pro jednoho je vztah nevýhodou a druhý není ovlivněn. Do této skupiny lze zařadit rostlinu trnovník akát, který produkuje jedy hubící podrost, ale sám není tímto symbiotickým svazkem dotčen. Ale je tu i parazitismus, velmi známý u jmelí a stromu.

Ze všech zmíněných forem symbiózy jsem se soustředila na první symbiotický vztah, mutualismus, který nejvíce vyhovuje celkové koncepci mé oděvní kompozice. Ve které je nejdůležitější celková harmonie mezi jednotlivými oděvy, kdy jeden oděv kladně ovlivňuje druhý a kdy každý oděv zároveň sám o sobě utváří svoji jedinečnost a tím i podporuje individualitu svého nositele.

2. Rozvržení kolekce 1.1 Materiál

Volba materiálu a jeho zabarvení je velmi důležitým krokem, pro utvoření celkového dojmu kolekce. Oděvní kompozice musí být sladěna do určitých barev. Tyto barvy si nesmějí vzájemně konkurovat, ale měly by se naopak doplňovat a kladně ovlivňovat na vytvořeném oděvu, či při vrstvení jednotlivých částí oděvního kompletu.

Na našem trhu je k dispozici velké množství látek, v mnoha odstínech a s různým složením. Nabídka trhu se neustále mění, v souvislosti s aktuálními trendy módy a tím je někdy výběr omezován. V době výběru materiálu na mou kolekci mě nejvíce zaujala barevná škála hnědých odstínů, kterou jsem doladila krémovou bílou a světlými barvami, laděnými až do zlatavých odstínů. Tyto odstíny jsem zvolila s ohledem na téma mé oděvní kolekce.

V přírodě nalézáme nekonečné množství barev a jejich odstínů, ale jelikož jsem se soustředila pouze na některé rostliny a živočichy, bylo nutno omezit i barevnou škálu mé kolekce. Zvolila jsem hnědou, neboť mě zaujal mutualismus mezi živočichem a rostlinou, přesněji hmyzem, který opyluje stromy. Krásně hnědožlutě vybarvené jsou včely medonosné.

Dále mě uchvátila barevnost stromů, které včely opylují, jejich pestrost v různých ročních obdobích, kdy listy přechází do zlatavě žluté, hnědé a červené barvy. Z hmyzí říše byl mi inspirací i motýl, u některých jeho druhů rovněž nacházíme tyto barvy a jejich odstíny.

V poslední řadě mou pozornost upoutaly korálové útesy, kde nalezneme dokonalou symbiózu mezi rybou klaunem očkatým a sasankou velkolepou. A opět i odstíny hnědé, jantarové a krémově bílé.

Pro návrhy mých grafických tisků byla důležitá struktura u kůry stromů, žilek listů, na motýlích křídlech a šupin ryb. Z tohoto důvodu bylo nutné vybrat látky na kabáty se zajímavým povrchem, který byl použit, aby podtrhl a zároveň doladil oděvní kompozici.

Vybrala jsem manšestr a žinylkovou tkaninu. I u tohoto materiálu je zachována barevná škála od hnědé až po krémově bílou.

Dalším omezením při výběru materiálu mi bylo složení látek. Protože pro účely digitálního tisku, který jsem si vybrala a který je k dispozici Technickou univerzitou v Liberci, bylo nutné vybrat látky z čistého polyesteru, kdy je sublimace tisku na látku téměř

stoprocentní. Lze použít i materiály, které obsahují co nejvíce polyesteru, ovšem v tomto případě hrozí nedostatečné přenesení vzoru na látku. Raději jsem proto zvolila látky z čistého polyesteru, abych se vyvarovala možným komplikacím při přenosu vzoru na látku. I v tomto případě jsou nutné zkoušky tisku pro dokonalou sublimaci, neboť látky mohou být chemicky ošetřeny např. impregnací, která rovněž ovlivňuje přenesení vzoru na materiál.

1.2 Vzory pro digitální tisk

Jak již bylo naznačeno výše, mou inspirací pro vytvoření vzorů byl mutualismus mezi stromy a včelou, květinou a motýlem a rybou a sasankou. Od každého páru jsem vytvořila tisk, který poukazuje na tuto symbiózu. Grafický návrh tisku, vždy zobrazuje určitého živočicha, rostlinu nebo část rostliny, která je tohoto vztahu součástí a přetransformovává jí do nového objektu, který dodává oděvům další rozměr.

Grafický návrh není pouze kopií reality, ale má vyjadřovat můj osobitý pohled na přírodu, která nás obklopuje. Snoubí se v něm určitý řád, struktura, pevnost tvarů, která je vyjádřena hlavně pomocí linie. Linie nejsou strohé ani neobsahují příliš hran, i v přírodě nalézáme mnoho dokonalých křivek, které jsou zaobleny do určitých tvarů a tyto tvary mají vždy určitý řád a funkci, která se vyvíjela během vývoje. Snažila jsem se proto funkci těchto tvarů přenést do funkce oděvů. Každý vzor podtrhuje určitou část lidského těla a dodává oděvům charakteristický tvar.

První návrh zobrazuje list stromu ginkgo biloba, jinan dvojlaločný, který je dvoudomý 20 – 30 metrů opadavý strom z vymřelého oddělení Ginkgophyta. Protože svou podobu získal už asi před padesáti miliony lety stal se tak nejstarším živým stromem Země. Přirozeně se vyskytuje již jen na malém území v Číně. Velmi často ho ale lidé vysazují jako okrasný strom v zahradách a v parcích, kde jsem ho poznala a nechala jsem se jím se inspirovat. Je často používán k léčení, díky poměrně velkému množství účinných látek, které obsahuje. Jeho druhové jméno odkazuje na charakteristický tvar jeho listů, který je rozdělen

na dvě části. Tento zajímavý tvar listů zaujal i známého spisovatele dobrodružných románů pro mládež J. Foglara, který jinan využil jako kultovní rostlinu Vontů.

Právě toto rozdělení listu jsem využila při tvorbě halenky, kdy oblast rozdělení listu slouží jako prostor pro rozevření u krku. Na listu je rovněž velmi charakteristické žilkování, které rovněž podpořilo mou celkovou koncepci práce, kdy se toto žilkování v různým seskupení opakuje v každém vzoru.

Druhý návrh zobrazuje tvar květu rostliny Calla palustris, ďáblíkem bahenním. Jedná se o mokřadní rostlinu jejíž květy jsou v květenstvích, které je podepřeno zajímavě tvarovaným listenem. Květenství se skládá z mnoha květů, které jsou uspořádány do spirály a pokrývají palici až k vrcholu. Na spodu palice jsou oboupohlavní květy, na vrcholu přecházejí do samčích květů. V České republice ji můžeme spatřit kvetoucí nejčastěji od června dosrpna.

Třetí návrh zpodobňuje korálovou rybku klauna očkatého, který se velmi často chová jako akvarijní rybka. V současnosti je velmi populární, protože hrála hlavní postavu v americkém kresleném filmu Hledá se Nemo od Rona Howarda. Klauni žijí v sasankách a jsou imunní proti jejich požahání, chrání sasanky před vetřelci a na oplátku nalézají úkryt mezi žahavými chapadly sasanek.

Nacházejí se v korálových útesech Indického a Tichého oceánu. Klauni mají oranžovou barvu s bílými pruhy. A právě tato barevnost vytváří strukturu mého grafického návrhu, kdy jednotlivé pruhy a tvar jsem převedla do linek a vytvořila tak třetí obraz, který má opět velmi podobnou strukturu linií, jako v obrazech předchozích.

Čtvrtý návrh, který vychází strukturálně

z předchozích návrhů, jsem nalezla ve tvaru křídel motýlů, zejména pak u motýla Martináče komety (Argem mittrei), jednoho z největších nočních motýlů světa. Ve volné přírodě se vyskytuje jedině na ostrově Madagaskar.

Každý návrh tisku je vytvořen jako samostatný prvek, který je pomocí válce sublimován na látku a podle jeho tvaru je vytvořen i daný střih oděvu. Ale i když je každý tisk jedinečný, jsou si obrazy vzájemně velmi podobné a vycházejí ze stejného principu, kterým je linie.

1.3 Návrhy st ř ih ů a celkové pojetí od ě vní kolekce

Všechny střihy na oděvy jsou vymodelovány tak, aby podpořily jednotu kolekce, modely jsou vytvořeny z oblých organických tvarů, které symbolizují přírodu.

Jednotlivé střihy jsou pečlivě odvozeny od digitálních tisků. Vždy každý pár spoluutváří tuto symbiózu tvarů a barev a zároveň tak vytváří jednotu všech modelů.

Pouze jediný model není v páru a to je model s potiskem motýla, který je završením celé kolekce v podobě večerních šatů.

První pár, který obsahuje halenku s potiskem listu jinanu, je tvořen dvěmi oděvními komplety. První z nich, kde je halenka s jinanem, doplňují kalhoty, které jsou členěny podobným způsobem jako je žilkování listu ginkga, ozvláštněny jsou drobným, šikmým členěním v oblasti kolen. Celek je doplněn o kabát, u kterého je rovněž zdůrazněno řazení skladů na límci, které budí

opět dojem pravidelného žilkováním listů jinanu. Aby tvar kabátu dobře seděl na těle, navrhla jsem střih v oblasti prsou do půlměsíců, které se objevují v celé kolekci a dodávají modelům organičtější tvar. Tento tvar u kabátu ještě umocňuje asymetricky řešené zapínání. Druhý oděv tohoto páru je navrhnut tak aby připomínal první oděv, obsahuje rovněž límec, podobně členěný jako límec u kabátu. Zde ale vytváří samostatnou jednotku oděvní kompozice.

Doplňují ho stejně členěné kalhoty jako u prvního modelu, obohaceny jsou pouze velkými kapsami, na kterých je rovněž patrné vrstvení, podobně vytvořené jako u samotného límce.

Celkový vzhled doplňuje halenka bez rukávů, jednoduše střižená.

Součástí druhé dvojice jsou šaty s potiskem cally, kdy jsem vytvořila střih, který kopíruje vzor tisku, tak, aby přesně padnul na tělo. Šaty jsou dále nabrány, aby vytvořily balónové zakončení modelu, které se rovněž opakuje ve většině oděvů kompozice. Jako jejich doplnění jsem navrhla kabát, který má členění půlměsíce v oblasti ramen a rovněž asymetrické zapínání, jenž částečně kopíruje linii půlměsíce. Druhý oděv dvojice jsou šaty, které téměř zcela kopírují boční položení vzoru cally na prvních šatech Oděv je dále členěn na prsou a v dolní části tak, aby bylo možné sladění dvou typů polyesterových látek a aby bylo dosaženo zajímavého vzoru v přední i zadní části, který vzniká díky rozdílné barevnosti použitých materiálů.

Další kompozice dvou oděvů zobrazuje vzor klauna očkatého, kdy díky oválnému až téměř kulatému tvaru tisku jsou šaty bohatě nabrány do balónového střihu, který se od prsou dolů do kulatého tvaru rozevírá. Tisk v linkách zobrazuje jednotlivé vrstvení barev na povrchu těla klauna, stejně tak tomu je i při střihu dalších šatů kompozice, kdy spojení různobarevných látek kopíruje toto vrstvení, které začíná nad prsy a končí v oblasti břicha.

Poté se rozevírá opět do bohatě, balónově nabírané spodní části šatů.

Poslední částí kolekce jsou večerní šaty, kterými celá práce vyvrcholí. Opět zde hraje důležitou roli při tvorbě střihu zvětšený grafický návrh motýla, který začíná u dolního lemu šatů a končí ve stuze připomínajícím zavazováním na krku. Celé šaty jsou co nejméně střihově upravovány, aby dokonale vyniknul vzor tisku. Šaty jsou vypracovány, tak aby dobře padly na tělo, čehož je docíleno vykrojením na zádech a upevněním za krkem, kde tisk stále pokračuje.

3. Teoretická č ást

3.1. Historický vývoj textilního tisku

Zdobení textilií tiskem je lidem již po staletí dobře známo. Už Herodot se zmiňuje v 5.stol.př.n.l. o národě u Kaspického moře, který se obléká do oděvů zdobenými malovanými motivy zvířat. A rovněž můžeme najít tuto zmínku v Homérových verších.

Jak je patrné v Pliniusově knize “Naturális Historia“ z r. 77 n.l. používali i staří Egypťané textilního tisku k zdobení svých oděvů tzv. rezervážní malbou, kdy pravděpodobně šlo o voskovou rezervu. Jednalo se o odbarvení základního podkladu textilie, při němž vzor zůstává bílý nebo žlutý, podle volby přísad. Tento tisk se znovu objevil až v 17.stol. na dvoře krále Ludvíka XIV.

V období středověku, ale i pozdějších dobách renesance převažoval v Evropě hlavně přímý tisk, pozitivní způsob. Zpočátku zdobení tiskem sloužilo výhradně k církevním potřebám na nástěnné textilie, nebo pro roucha církevních hodnostářů. Později se však začala vyvíjet a šířit, spolu s vývojem knihtisku, technika deskového pozitivního tisku. Vzory byly obrázkové a na textilii se i několikrát za sebou obtiskovaly. Ve středověku a v pozdějších dobách bylo velmi oblíbené potiskování textilií pomocí zlatého, stříbrného nebo skelného prachu. Což způsobovalo výrazný lesk a třpyt látky. Prach se míchal pro nanášení s okrem případně s olovnatou bělobou. Takto upravené tkaniny se používaly často na vyzdobení místností, na tapety nebo při zdobení oděvů. Je známo, že v tomto období byl používán také vločkový tisk. Při kterém se nejdříve tiskne na tkaninu pojivo, poté jsou na látku s pojivem nasypána velmi krátká vlákna, která utváří vzor. Jedním z dalších typů potiskování bylo malování přímo na látku olejovými barvami, což bylo ale značně omezující, neboť takto upravené tkaniny se nedaly prát a proto se používaly pouze na smuteční závěsy, přikrývky, podšívky do ornátů a na tapety.

Dalším krokem ve vývoji potiskování textilií bylo používání tiskařského válce na konci 17. stol. podle návodu Andrease Gloreza von Mährena. Pro tento tisk používal měděný válec, kterým se textilie odvíjela při tisku. Tuto techniku využíval hlavně na potištění, sametu a plátna. Velký význam měl v roce 1680 dovoz modrotisku z Asie na francouzský dvůr krále Ludvíka XIV, který byl vyroben rezervovým tiskem. Tyto tisky byly značně oblíbeny a zásadně ovlivnily další vývoj potiskování látek v Evropě. Ovšem tato móda měla i negativní

dopad na domácí tkalcovský průmysl s vetkávanými vzory, byly proto snahy o omezení nových technik a dovozu indického kalika hlavně v Anglii a Francii. Tato omezení a zákazy nových metod neměly dlouhého trvání a docházelo k postupnému rozšiřování používání nových technik tisku.

Tisk rezervou se stal běžným až díky cestám Holanďanů do východní Asie. Okolo roku 1690 se v Evropě začínají objevovat holandské a anglické tisky, které zapříčinily úpadek řemeslných tiskařů, kteří tiskly pozitivní tisk olejovými barvami. Oblíbenost nové techniky

byla hlavně díky větší stálosti barvy, dále na nabarvené ploše nevznikali skvrny a bylo možné dosáhnout tímto barvením jemnějších odstínů. Tento tisk se často prováděl na oblíbené dovážené bavlněné látce “kaliku“, která pocházela z Indie, ale začala se později vyrábět i v Anglii, odkud se její výroba postupně šířila dále do Evropy.

Místem zrodu nové éry v potiskování bylo město Ausburg. Od roku 1690 zde vzniklo pouze za tři roku 8 tiskařských dílen, které využívaly již nového druhu barvení mořidlovými barvami a barvení za studena. Magistrát Ausburgu poté rozděloval, který cech má jakou barvou barvit a u těch, kteří do cechu nepatřili, dovolil tisknout jenom holandským způsobem, modře. Augsburský tiskař Johann Henrich Schülle založil tiskařskou manufakturu roku 1759 a umožnil tím další rozvoj dalšího tisknutí. Ve své manufaktuře podnikal mnoho pokusů.

Používal již k pozitivnímu tisknutí měděné desky, na ně nanášel červenou , hnědou a fialovou barvu. Vytvářel rovněž tzv. Augburská kalika., pomocí zlata a stříbra.

Ve Francii došlo k pozdějšímu rozvoji nových metod tisků, z důvodu delšího omezování ze strany zákona. Bylo dokonce zakázáno dovážet tyto tisky, pod pohrůžkou práce na galejích či hrozbou smrtí. Ale jako i jinde docházelo k porušování tohoto zákazu. Tento zákaz byl zrušen, neboť ho porušovala i nejvýznamnější Oberkampfova továrna, která udávala směr ve vzorování pozitivního tisku ve Francii. Oberkampf se nezabýval pouze novou metodou modrotisku, ale experimentoval i s novými technologiemi, jako je tisk kovorytinou z válců, kde se snažil o co nejdetailnější a nejjemnější zobrazení vzorů. Rovněž se zabýval i tiskem pomocí leptu. Díky novým technologiím hrála dlouho tato továrna prim ve svém oboru.

Další novou technikou, která se postupně začínala používat, bylo natiskování plastických ornamentů na samet, což vedlo k dalšímu rozvoji tisků tímto směrem.

V 19. a 18. stol. se znovu objevuje tisk zlatými a stříbrnými barvami, které byly oblíbené ve středověku.V této době byl obvyklý způsob upevňování pigmentů pomocí pomalu schnoucích pojidel, na vzor se poté sypal vlněný prach. Tuto technologii převzali již Španělé v 12. stol.od Arabů.V Anglii se takto vyráběné tapety nazývaly “Flock papers“. Dalším způsobem upevňování zlatých a stříbrných pigmentů na látku bylo dosaženo pomocí pojidel, jako je mastix, lněný olej, vaječný bílek, klih a jiných látek. K roztírání používali vodní roztoky gumy a pro fixaci na látce bylo používáno vodní sklo, nebo od 19. stol. se začal používat amoniakální roztok kaseinu. Nové technologie se v 18. stol. postupně šířily z Holandska přes Porýní, Prusko, Slezsko a dále do střední Evropy.

3.2. Technologie potiskování

Zušlechťování tiskem je jednou z nejvíce používaných úprav zlepšující vzhled textilie, provádí se na obarvené, nebo bílé látce. Textilie lze i dodatečně barvit. Tiskařská barviva jsou koncentrována do pasty s záhustkou, čímž se liší od barvířských. K tisku se používají barviva přímá (substantivní), reaktivní, kyselá, kypová, disperzní, pigmenty a barviva vyvíjená na vlákně. V závislosti na druhu použitého barviva rozeznáváme tisk přímý, leptový a rezervový.

Dalším používaným druhem tisku je sublimační (přenosový) tisk, vločkový tisk, tisk postřikem, vypalované vzory, filmový tisk, strojní válcový tisk, batika, ruční tisk formou a ruční malba na textilie.

3.2.1 P

ímý tisk

Tato metoda je používána pro bílé a světlé materiály. Barviva se nanáší na přesně určená místa ve vzoru, poté se zafixují pařením nebo sušením. Tento způsob je nejvíce používaný a také nejjednodušší, rovněž se dá i snadno rozpoznat od jiných tisků. Protože místa tisku jsou na rubu méně pravidelná a kontrastní, než na líci. Tímto druhem barvení lze tisknout i oboustranně, potom se jedná o tzv. duplex.

3.2.2 Leptový tisk

Leptový tisk lze použít pouze na tkaninu, která je vybarvena leptatelným barvivem.

Pro tento tisk se musí zvolit barva s redukčním nebo oxidačním prostředkem, který poté při paření nebo sušení barvu na látce naruší a při praní dojde k jejímu úplnému odstranění v místě vzoru. Leptový tisk je možné vytvořit i barevný, pokud je k oxidačnímu činidlu přidána barva. Tento tisk rozeznáme podle stejného zabarvení původní barvy jak na rubu, tak na líci.

3.2.3 Rezervový tisk

Rezervový tisk se provádí podobnou technikou jako tisk leptový. S tím rozdílem, že nejprve je na textilii nanesena látka bránící obarvení tzv. rezerva. V případě, že je přidáno k rezervě barevné barvivo, vzniká pestrá rezerva. V dnešní době se tato technika zřídkakdy používá, spíše je využíván leptový tisk, od nějž je tato technika téměř k nerozeznání. Její nejznámější užití je u modrotisku.

3.2.4 Sublima

ní (p

enosový) tisk

Sublimační neboli přenosový tisk je vhodný pro textilie ze syntetických vláken.

Digitálně vytvořený vzor nebo i fotografie se natiskne disperzním barvivem na papírovou podložku, ze které se přenese pomocí par na textilii. Zafixování není v tomto případě nutné, neboť stálost barev je velmi dobrá. Tato technika je velmi vhodná, díky své přesnosti a široké škále použitelných barev, pro přenesení fotografií a grafiky.

3.2.5 Vlo

kový tisk

Vločkový tisk neboli tisk vločkou je vytvářen plastickým lepením, kdy se na tkaninu nejdříve nanese pojivo, na které jsou poté sypána velmi krátká vlákna (1 mm). Poté se pojivo vytvrdí a přebytečná nebo nepřilepená vlákna jsou odstraněna. Vločkový tisk je možné provádět i v elektrostatickém poli, kdy se vlákna postaví kolmo ke tkanině a vzor má poté vzhled sametu.

3.2.6 Tisk post

ikem

Tisk postřikem je velmi odlišný od tisků ručních nebo strojových. Vytváří se přes šablony za pomocí kompresoru se stlačeným vzduchem. Barva je pod tlakem rozprašována na šablony. Tento tisk je lehce proveditelný ručně a vytváří charakteristicky stínované barvy, které přecházejí na textilii až do ztracena.

3.2.7 Vypalované vzory

Vypalované vzory lze získat pouze na textiliích obsahujících dva druhy vláken, například polyester a bavlnu. Na materiál je nanesena chemická látka, která při tepelném zpracování naruší jeden druh vláken. Volné nitě se poté vyklepou a vznikne plastický vzor, je možný i transparentní vzhled.

3.2.8 Filmový tisk

Filmový tisk se tiskne přes speciální šablonu, kdy je jí barva protlačována pomocí stěrky na textilii. Šablona může být kruhová, čtvercová u ručního tisku a nebo plochá, rotační u strojového tisku. Tento způsob je více kvalitní než je u válcového tisku.

3.2.9 Strojový válcový tisk

U strojového válcového tisku je vzor vyryt do měděného válce, který se přitlačuje na procházející látku. Tisk slouží k plynulému potiskování. Tento způsob tisku je v dnešní době hodně rozšířen, i když mu konkuruje filmový tisk s rotační šablonou.

3.2.10 Batika

Batika je vytvářena překrýváním míst na textilii, která si mají zachovat svou původní barevnost při barvení. Překrytí se může dosáhnout pomocí vosku. Další technika je vyvazování nebo šití, kdy se podle způsobu provedení dosahuje požadovaných i zcela náhodných vzorů.

3.2.11 Ru

ní tisk

Ruční tisk formou je prováděn na tiskařském stole, aby bylo docíleno přesných, ostrých obrysů vzoru, protože stůl je měkký a nedochází tedy k příliš velkým posunům po povrchu a jiným nežádoucím účinkům pevného povrchu. Tiskařská forma se přikládá na barvou natřenou podušku, která obarví vystouplé části formy a barva je poté ručně přenesena pomocí formy na textilii. Tento tisk může být i vícebarevný, kdy se používá více forem, aby nedocházelo k míchání barev.

4. Praktická č ást 4.1. Vytvá ř ení tisk ů

4.3.1. Grafické vzory

K vytváření vzorů jsem zvolila techniku kresby, kterou jsem přenesla pomocí fotoaparátu do digitální formy a následně upravila v počítačovém programu Adobe Photoshop CS4. K nakreslení grafického vzoru jsem využila jednak inspiraci realitou, kterou jsem mohla pozorovat u některých druhů živočichů či rostlin a jednak jsem se také nechala inspirovat fotografiemi z knižních publikací. Moji první práci jsem vytvářela s inspirací reality i fotografické zvětšeniny listu jinanu, kde bylo jasně zřetelné žilkování, které prochází všemi mými obrazy. Pro druhý a třetí obraz mi byli předlohou květina Calla a rybka klaun očkatý, ovšem zde se jednalo do značné míry o abstrakci, neboť tyto náměty mi byly hlavně inspirací, nejedná se tedy o kresebnou studii, jako tomu je u prvního obrazu. Poslední kresba byla vytvořena podle studie motýlů, zvláště pak motýla Martináče komety, který má velmi typický tvar křídel. I zde se ale jedná o velkou míru abstrakce.

Všechny kresby jsem poté postupně vyfotila a v grafickém programu upravila jejich ostrost, sytost a hlavně jsem vyčistila plochu, které jsou obrazy nakresleny, neboť při přenosu z reality do digitální formy, došlo k ztmavení a vytvoření různě barevných stop na nepokreslených částech obrazu. Pro tištění vzorů disperzním barvivem musí být plocha, která nemá být natištěna buď bílá, nebo průhledná. Protože jenom tyto barvy nejsou na papír zaznamenávány. Další úpravy, které jsem na vzorech provedla, byly barevné. Barevně jsem vyplnila pouze vzor jinanu a motýla, neboť jenom tyto vzory jsem tisknula na světlejší textilie, na tmavší podklad by nebylo zabarvení příliš výrazné.

Hlavní a závěrečné úpravy velikosti a tvaru byly prováděny, aby bylo možné z potištěných látek vytvořit střih oděvu. Podle přesných proporcí modelky jsem změřila výšku a šířku každého vzoru s přihlédnutím na umístění tisku na postavě a na pozdější úpravy, které jsou nutné k vytvoření střihu, který bude dokonale sedět na postavě.

4.1.2. Textilní vzorky sublima

ního tisku

K vytvoření svých grafických zkoušek potisků jsem zvolila techniku sublimačního tisku, která je k dispozici v prostorách školy. Vzorky jsem pomocí photoshopu vyřízla z již připravených grafických tisků a poté byly vytištěny disperzním barvivem na povrch papíru.

Každý papírový vzorek jsem překryla z obou stran dalším papírem, u kterého nebyla nutná příliš velká kvalita, přesto je jeho funkce zcela nepostradatelná. Bez použití těchto ochranných papírů by mohlo dojít k obarvení lisů a tím i k znehodnocení tisků, které se budou provádět na lisech později. Tisknutí jsem realizovala na malých lisech za teploty 170° - 180°, kdybyly vzorky tisků přeneseny na ustřižené vzorky polyesterových látek různých odstínů, aby mohlo dojít k pozdějšímu pozorování a vyhodnocení, jaká barva nejvíce vyhovuje pro kterou látku a zdali na všechny látky bude použito barevných tisků, či jenom černobílých.

Vzorky byly rovněž prováděny z důvodu zjištění vhodné látky pro dokonalý přenos tisků.

Při pozorování jsem došla k závěru, že všechen materiál použitý na vzorky tisků, zcela vyhovuje, neboť sublimace barev na textilii byla zcela uspokojivá. Jediný nedostatek se projevil při sublimaci na tmavší podklad, neboť i když přenesení barev na textilii bylo dokonalé, nebylo možné zřetelně rozeznat barevné odstíny. Proto jsem pro tmavší látky zvolila černobílou variantu tisků, aby vzory lépe vynikly.

Při zkoušce, kterou jsem prováděla tři dny poté, jsem zjistila, že vybarvení z prvního dne tisknutí se neshodují s vybarvením nově vytisknutých vzorků, i když měli stejný vzor.

Toto nové zjištění mě přimělo k tisknutí textilních vzorků před každým tiskem samotného grafického vzoru, abych docílila přesného barevného odstínu, který bude vhodně barevně zapadat do mé oděvní kompozice.

4.3.2. Tisk vzor

Při samotném tisku vzorů, jsem vždy nejdříve provedla zkoušky tisků, abych dosáhla požadovaného odstínu tištěného vzoru. Poté byl konečný grafický obraz tisknut disperzními barvami na papír, který jsem po vytištění sešila spolu s látkou a pomocným papírem, proti obarvení lisu, do tzv. toastu. Kdy vespod byl papír s tiskem obrácený směrem do látky, která byla položena z vrchu na papír, aby došlo k sublimaci disperzních barev. Na vrchu byl přiložen pomocný papír pro ochranu proti obarvení lisu. Všechny vrstvy byly závěrem sešity pouze na jedné straně, z důvodu možného seřizování navíjení “toastu“do válců lisu. Pro účely tisků rozměrů nad 1m² bylo třeba použít válcového lisu širokého cca 136 cm. U těchto lisů je nutná asistence při vkládání “toastu“, aby nedošlo ke skladům na látce a k nerovnoměrnému návinu papíru a látky do válců lisu. “Toast“ prochází skrz dva válce, které jsou zahřátý na teploty od 170° do 180°, při této teplotě dochází k sublimaci disperzních barev do textilie.

Tímto způsobem jsem postupně vytiskla všechny připravené grafické vzory na textilie a tím je připravila pro závěrečné zpracování.

4.2. Výroba st ř ih ů

4.2.1 Vytvá

ení 3D model

Při vytváření střihů na kolekci Symbióza jsem se hlavně zaměřila na organické, zaoblené tvary výchozích modelů. Ze všech oděvů by měl dýchat život a harmonie. Každý oděv by měl podpořit individualitu jeho nositele, ale zároveň ukázat vzájemnou harmonii mezi lidmi a přírodou. Tato harmonie je vyjádřená ve výrazné podobnosti všech střihů. Jak už bylo zmíněno ze začátku, každý střih je vždy inspirován tvarem digitálního tisku, který znázorňuje symbiotický vztah.

Pro vytvoření dokonalých střihů jsem nejprve vrstvila saténové látky na sebe a zjišťovala jsem jejich možnosti vzájemných kombinací a zkoušela jsem rovněž i různé tvarování této látky. Díky složení textilií z čistého polyesteru, byly látky nepružné, více se párající a tuhé, proto bylo velmi složité s látkami pracovat. Kvůli těmto nedostatkům a s přihlédnutím na možné poškození textilií jsem zvolila jiný postup modelování. Abych látky nepoškodila při zkouškách v aranžování na panně, rozhodla jsem se nejdříve využít jiné látky k vytváření vzorových modelů oděvů. Zkouškové modely jsem vytvářela z klasického plátna, které je také celkem tuhé a tedy připomíná splývavost použitého saténu. Tyto modely mi rovněž ukazovaly možné závěrečné tvary, kterých může oděv nabýt pomocí rozdílného tvarování záševků, švů nebo různého členění oděvu. Jedny z prvních oděvů kolekce byly halenky a kalhoty, u kterých nebylo, díky jejich jasnému členění bez výrazného zabírání materiálu, nutné vytvářet modely. Velmi podstatné bylo vytvoření modelů pro šaty s půlměsícovým vybráním, kdy jsou šaty upnuté na tělo a je nutné utvářet vybírání téměř ve všech částí členitých šatů. Nejlepší způsob jak dokonalého vybrání dosáhnou, je úprava na krejčové panně, jejíž míry musí být samozřejmě shodné s mírami postavy, která bude oděv nosit. Rozhodla jsem se proto zvolit velikost panny S.

Z důvodu upřesnění modelů kabátů jsem zvolila opět metodu předchozí zkouškové modelace z plátna. Opětovně této zkoušce předcházelo postupné vrstvení materiálu, pro zjištění směru, kterým se mé modelace budou ubírat. Nakonec jsem dospěla k asymetrickému řešení obou kabátů, kdy jeden je kratší a má zapínání shodně tvarované se švy v úrovni

ramen, kdy tyto švy jsou opět ve tvaru půlměsíce. Dalším prvkem tohoto kabátu je široký límec, který po rozevření připomíná organické tvary listů. U delšího kabátu tvoří zapínání zvlněnou linii a švy jsou opět ve tvaru půlměsíce a jsou umístěny v úrovni prsou. Bezpochyby nejnáročnějším tvarem tohoto kabátu je límec, který bylo nutné tvarovat zvlášť, neboť je

složený ze třech samostatných vrstev, jenž jsou uchyceny na přední straně uprostřed průkrčníku a na zadní straně do pravého boku. Pro oba kabáty jsem zvolila spíše jednoduché dlouhé rukávy.

Tvarování zkouškového modelu límce bylo rovněž nutné pro další model, kde límec tvoří doplněk ke kalhotám a k halence. Tento límec je sice podobně tvarovaný jako límec u kabátu, ale jeho začátek a konec jsou umístěny tak, aby se spojily na boku postavy. Což vyžaduje i změnu ve tvarování límce. Rozdíl mezi tvarováním límců je dále v umístění na rameni, u samotného límce jednotlivé vrstvy přechází přes rameno ve tvaru oblouku ramene, ale u kabátového límce končí vrstvy přibližně v rovině ramene. Tato skutečnost vedla k jinému konstruování samostatného límce.

U posledního modelu dlouhých šatů byla rovněž nutná zkouška modelace z plátna, ale tato modelace byla podstatně jednodušší oproti předešlému vytváření zkouškových modelů.

Jednalo se pouze o správné nastavení průkrčníku a o přesné umístění výběru pro oblast zad.

4.2.2 Konstruování st

ih

Aby bylo možné vyrobit přesně padnoucí tvary, které jsem si vytvořila pomocí vrstvení a modelování na zkouškových materiálech, bylo nutné vytvořit základní střihy, ze kterých jsem vymodelovala střihy složitější, které byly modelovány díky zkušenostem se zkouškovými modely. Tyto základní střihy jsem vytvářela na postavu s velikostí S, jejíž míry byly 88 cm obvod prsou, 70 cm obvod pasu a 92 cm obvod boků. Celkově jsem narýsovala tři základní střihy ve skutečné velikosti, ze kterých jsem modelovala kabáty, halenky, kalhoty a šaty, podle předchozích modelů z plátna. Tyto modely mi pomohly pochopit správné umístění švů, dělení oděvů nebo přesné rozměry jednotlivých částí na základních střizích.

4.3. Realizace od ě v ů

4.3.1. Polohování

Prvním krokem ke správné realizaci oděvní kolekce je správné položení oděvních střihů na textilii. Správným položením zajistím požadovanou kvalitu výrobku a rovněž i minimalizuji odpad při střihání.

Polohování je způsob položení střihových šablon na textilii, kdy je nutné dosáhnout co možná nejefektivnějšího využití plochy. Obvykle bývá textilie přeložena tak, aby při vystřižení jednotlivých střihů, vznikaly zároveň díly dva nebo jeden s přeložením uprostřed.

Správné uložení střihových šablon na materiál je rovnoběžně s osnovou a s přídavky na švy.

Při položení střihů se musí respektovat vzor a vlas materiálu. U látek bez vzoru je možné oděvní střihy umisťovat při otočení až do 180°. Na materiál se vzorem je nutné střihy pokládat s předem promyšleným spojením ve švu, aby pruhy či jiné vzory navazovaly nebo byly spojeny s určitým záměrem. U vzoru, který směřuje pouze jedním směrem, je nutné pokládat šablony pouze tímto jedním směrem, nikoli oběma směry, což je možné jen u jednobarevné látky s oboustranným vzorem. Směr položení je důležitý i pro textilie s vlasem, s výraznou strukturou povrchu a s velkým leskem, kdy je nutné všechny střihy oděvu pokládat po směru, nebo proti směru vlasu.

Jelikož v mé kolekci jsem používala druhy látek jako je satén, který má vysoký lesk, bylo nutné pokládat střihy pouze jedním směrem. Tento postup bylo nutné dodržovat i u kabátů, které mají výraznou strukturu s žinylkovým a manšestrovým povrchem. Zbylé látky vrchní a látky na podšívkování bylo možné polohovat klasickým způsobem oběma směry, rovnoběžně s osnovou.

4.3.2. Vypracování od

v

4.3.2.1. Halenka se vzorem ginkgo biloba

• Technický nákres

• Technický popis

Přední díl je zcela volný, tvarován pouze na bočních stranách.

Zadní díl je řešen stejným způsobem jako přední díl.

Dolní okraj je začištěn pomocí jednoduchého obrubovacího švu přibližně v šíři 1 cm.

Průkrčník a průramek jsou předšity pomocí tvarované podsádky. Podsádka pro průkrčník a průramek je střižena podle části předního a zadního dílu a dolní okraj má začištěný obnitkováním.

• Vypracování halenky

Jednotlivé díly byly nastřiženy ze 100 % polyesteru krémově bílé barvy. Nastřihané díly s potiskem jinanu jsem prorádlovala a dále jsem pokračovala prokličkováním středu předního, zadního dílu a rovněž i pasové linie obou dílů. Poté jsem sesadila boční švy a sešpendlila halenku od pasu nahoru a od pasu dolů a všechny ramenní a boční švy jsem sestehovala. Následovaly zkoušky na postavě a postupné drobné upravování celkového vzezření oděvu v oblastech průkrčníku, průramků a na délce oděvu. Po závěrečné zkoušce byly švy postupně sešity, průkrčník a průramky byly předšity pomocí podsádky a dolní okraj byl začištěn v šíři 1 cm

4.3.2.2. Saténová halenka

• Technický nákres

• Technický popis

Přední díl je členěn pomocí prsních záševků a švu, který odděluje vrchní díl od spodního přibližně v oblasti pasu.

Zadní díl je členěn pouze jedním švem , který je přibližně v oblasti pasu.

Dolní okraj je začištěn pomocí jednoduchého obrubovacího švu přibližně v šíři 1,5 - 2 cm.

Průkrčník a průramek jsou opětovně předšity pomocí tvarované podsádky. Podsádka pro průkrčník a průramek je střižena podle části předního a zadního dílu a dolní okraj má začištěný obnitkováním.

• Vypracování halenky

Jednotlivé díly byly nastřiženy ze saténového 100 % polyesteru s tmavě hnědou barvou. Nastřihané díly jsem prorádlovala a dále jsem pokračovala prokličkováním středu předního a zadního dílu. Dále byly sestehovány prsní švy a vždy vrchní a spodní část předního a zadního dílu. Poté jsem sesadila boční švy předních a zadních dílů, sešpendlila halenku od pasu nahoru a od pasu dolu a všechny ramenní a boční švy jsem sestehovala.

Následovaly zkoušky na postavě a postupné drobné úpravy celého oděvu v oblastech průkrčníku, průramků, popřípadě i v zabrání ve švech a na délce oděvu. Po závěrečné zkoušce byly švy postupně sešity, průkrčník a průramky byly předšity pomocí podsádky a dolní okraj byl začištěn v šíři 1,5 – 2 cm.

4.3.2.3. Kalhoty s p

edním

len

ním

• Technický nákres

Použitý materiál je směsicí 6 % elastenu a 94 % bavlny v odstínu tmavě hnědé barvy.

Kalhoty jsou dlouhé a díky elastenu zcela přiléhají k tělu, sbíhající ke kotníkům od kolení přímky k přímce dolní. Přední i zadní díl je členěn na dvě části, přibližně uprostřed. Přední díl je ozdoben osmi šikmými pruhy o šířce 2,5 cm v oblasti kolen.Vrchní okraj je ozdoben páskem se skrytým zapínáním v bočním švu kalhot. Pásek je široký 2,5 cm a zakončuje kalhoty v oblasti boků. Dolní okraj je zapraven obrubovacím švem.

• Technický popis

Přední díl je členěn svisle na dvě části přibližně uprostřed. V oblasti kolen jsou vytvořeny šikmé záševky, které utváří osm šikmých pruhů.

Zadní díl je opět členěn svisle na dvě části přibližně uprostřed.

Dolní okraj je začištěn pomocí jednoduchého obrubovacího švu přibližně v šíři 2 cm.

Bokový límec je zapínán na skrytý zip v bočním švu a pasové okraje jsou do límce všity podehnutým vsazeným švem.

Švové záložky jsou začištěny obnitkováním.

• Vypracování kalhot

Jako první byly prorádlovány nastřihané díly a dále jsem pokračovala ve sestehování a sešití devíti šikmých švů na vnější části předního dílu. Po sestehování vnějších a vnitřních částí kalhot na zadním a předním dílu jsem sesadila boční švy a postupně je sestehovala.

Následovaly zkoušky na postavě a případné upravení sedové a krokové křivky. Po závěrečné zkoušce jsem švy postupně rozžehlila a sešila. Poté jsem všechny švy obnitkovala. U vrchního bokového límce jsemsešila nejdříve bočního šev, jenž jsem poté rozžehlila. A stejný úkon jsem provedla i na spodní části pásku, jenž byl předem vyztužen vlizelínem. Následně byl dolní okraj pásku sešit s vrchním okrajem kalhot a vrchní okraj pásku sešit s vrchním okrajem vyztuženého pásku. Poté jsem vsadila zip do bočního švu kalhot a bokového límce.

Celý límec byl nakonec začištěn sešitím kalhot a zahnutého spodního pásku, těsně pod okrajem švu, spojujícího vrchní část kalhot se spodní částí límce. Případné neprošité části pásku byly začištěny zapošívacím stehem. Dolní okraj byl začištěn obrubovacím švem.

4.3.2.4. Kalhoty s kapsami

• Technický nákres

Použitý materiál je směsicí 3 % elastenu a 97 % bavlny a v odstínu žluté až zlatavé barvy. Kalhoty jsou dlouhé a díky elastenu dokonale přiléhají k tělu, sbíhající ke kotníkům od kolení přímky k přímce dolní. Přední i zadní díl je členěn na dvě části, přibližně uprostřed.

Přední díl vnější je ozdoben vždy párem vrstvených kapes. Vrchní okraj je ozdoben páskem se skrytým zapínáním v bočním švu kalhot. Pásek je široký 2,5 cm a zakončuje kalhoty v oblasti boků. Dolní okraj je zapraven obrubovacím švem.

• Technický popis

Přední díl je členěn svisle na dvě části přibližně uprostřed. V nejširší oblasti boků přes celou šíři vnějšího předního dílu jsou vytvořeny překrývané kapsy o velikosti 13 cm a 16 cm.

Zadní díl je opět členěn svisle na dvě části přibližně uprostřed.

Dolní okraj je začištěn pomocí jednoduchého obrubovacího švu přibližně v šíři 2 cm.

Bokový límec je zapínán na skrytý zip v bočním švu a pasový okraj je upevněn štepováním.

Švové záložky jsou začištěny obnitkováním.

• Vypracování kalhot

Jako první byly prorádlovány nastřihané díly a dále jsem pokračovala ve sestehování vnějších a vnitřních částí kalhot na zadním a předním dílu. Poté jsem sesadila boční švy a postupně je sestehovala. Následovaly zkoušky na postavě a případné upravení sedové a krokové křivky. Po závěrečné zkoušce jsem švy postupně rozžehlila a sešila. Poté jsem všechny švy obnitkovala. Následovala příprava kapes, jež jsem vyztužila a ručně vypodšívkovala 100 % polyesterovou látkou se vzorem jinanu. Pro jejich upevnění jsem použila strojové šití. U vrchního bokového límce došlo nejdříve k sešití bočního švu, jenž byl poté rozžehlen. A stejný úkon byl vykonán i na spodní části pásku, jenž byl předem vyztužen vlizelínem. Následně jsem dolní okraj pásku sešila s vrchním okrajem kalhot a vrchní okraj pásku sešila s vrchním okrajem vyztuženého pásku. Poté došlo k vsazení zipu do bočního švu kalhot a bokového límce. Celý límec byl nakonec upevněn proštepováním. Dolní okraj jsem začistila obrubovacím švem.

4.3.2.5. Límec

• Technický nákres

Použitý materiál je směsicí 3 % elastenu a 97 % bavlny v odstínu žluté až zlatavé barvy. Límec je vytvarován do třech vrstev, které jsou spojeny v dolních a horních krajích.

Na dolním okraji každé vrstvy je vytvořena výpustka. Všechny vrstvy jsou spojeny dohromady v bočním švu.

• Technický popis

Přední díl a zadní díl je vytvořen najednou a je spojen jednoduchým hřbetovým švem v boku.

Dále je tvořen osmi díly, které jsou k sobě sešity v horních a dolních krajích tak, aby utvářely jednotlivé límce. Tři vrchní díly jsou vyztuženy vlizelínem.

Na dolních okrajích každého límce je vytvořena výpustka.

• Vypracování límce

Jako první byly vystřiženy jednotlivé díly límce. Pět z nich bylo vyztuženo vlizelínem.

Poté byly sešity v dolních okrajích, vždy vyztužená spodní část s vrchní částí. Postupně tak vznikly tři samostatné límce, které byly vždy spojeny jedním bočním švem. Na okrajích každého límce byla vytvořena výpustka. Jednotlivé límce jsem na sebe položila, vždy z vrchu, od největšího po nejmenší. Závěrem jsem všechny límce postupně sešila dohromady, vždy v dolní vyztužené části. Poslední sešití je prováděno ručním zapošívacím stehem, který je opět ve spodní části vrchního dílu.

4.3.2.6. Žinylkový kabát

• Technický nákres

Kabát je vytvořený z žinylkové textilie se složením 35 % viskózy a 65 % bavlny.

Barva kabátu je krémově bílá. Tvar kabátu je upraven tak, aby obepínal vrchní část těla.

Tohoto je dosaženo asymetricky řešeným zapínáním s oboustranným zdrhovadlem a polokruhovými švy v oblasti prsou, které připomínají tvarování princes. Zadní díl je vybrán šikmým záševkem uprostřed zad, který je skrytý pod límcem. Límec je složen z devíti vrstev, které vytváří mohutný tvar členěný na tři části. Tyto části jsou uchyceny uprostřed průkrčníku a na zadním dílu v bočním švu. Na spodním okraji je kabát zúžen 2 cm záložkami. Rukávy jsou dvojdílné. Všechny okraje mají přidané 4 cm široké podsádky. Kabát je celopodšitý krémově bílou podšívkou ze 100 % polyesteru, jejž je zdobená hnědým tiskem jinanu.

• Technický popis

Povrchový přední díl je členěn oboustranným šikmě vloženým zdrhovadlem, jenž dodává kabátu asymetrický tvar a zároveň tvaruje přední díl. Dále je rozdělen prsními švy, které jsou tvarovány do půlkruhu. Vrchní kraj je z poloviny vypracovaný do límce a z další poloviny je přidána podsádka, která je vyztužena vlizelínem. Vyztužení je rovněž v místech rameních švů.

Spodní okrajová část je tvarovaná 2 cm záševky a na koncovou záložku s vyztužením jsou přidány 4 cm.

Povrchový zadní díl je vybrán švem umístěným uprostřed zad, kde je krytý límcem. A spodní okrajová část je tvarovaná 2 cm záševky a na koncovou záložku s vyztužením jsou přidány 4 cm.

Rukáv je dvoudílný a má vyztužení v oblasti rukávové hlavice. Šíře dolní koncové záložky jsou 4 cm.

Límec je tvarovaný do třech částí, které se vždy skládají ze dvou dílů. Všechny tyto díly jsou celoplošně podlepeny a v okrajích sešity, tak aby vytvořily tři samostatné vrstvy. Límec je přišit na zadní díl po jeho vrchní straně a do bočního švu. Dále je přichycen na předním dílu do průkrčníku.

Dolní okraj je tvarován 2 cm záševky a šíře dolní koncové záložky jsou 4 cm.

Podšívka je tvarována podle vrchních dílů, pouze přední díl má klasické prsní záševky oproti půlkruhům na vrchním díle. Kabátek je celopodšitý polyesterovou podšívkou. Podšívka tvoří v dolních okrajích těla kabátu a na rukávech dolní záložkový záhyb.

• Vypracování kabátu

Prvním úkolem bylo podlepit přidané záložky na okrajové části, průkrčník, hlavice rukávů, přidané švy k ramením švům a jednotlivé části límce kabátu. Dále byly všechny nastřihané díly prorádlovány a byl prokličkován střed zadního dílu. Poté jsem nastehovala zdrhovadlo a tím vytvořila vlnitou linii zapínání na předním díle. Na zadním díle byl vytvořen šikmý záševek. Dalším úkonem bylo sesazení bočních švů předního a zadního dílu, všechny ramenní a boční švy jsem sestehovala. Rukáv byl rovněž sesazen a jeho boční švy byly sestehovány. Před vložením rukávu do průramku bylo nutné zkontrolovat obvod rukávu, správnou délku náramenice a obvod průramku. Průramek musí být vždy o něco menší než obvod rukávu. Když rozměry vyhovovaly, bylo možné vsadit rukáv do průramku pomocí stehování. Naposledy jsem přidala límec, který byl předem sešit vždy v okrajích, aby vytvořil tři samostatné vrstvy. Límec byl přichycen stehováním do průkrčníku, na povrch zadního dílu a do bočního švu. Následovaly zkoušky na postavě a postupné drobné úpravy celého oděvu v oblastech průkrčníku, průramků, popřípadně i v zabrání ve švech a na délce oděvu. Po závěrečné zkoušce byly švy postupně sešity a rozžehleny, průkrčník s límcem byl předšit pomocí vyztužené podsádky. Byl rovněž dotvarován spodní okraj, kde byly vytvořeny 2 cm záložky a byla přišita spodní vyztužená záložka široká 4 cm. Nakonec jsem vložila podšívkový materiál, u něhož byly záševky a švy již sešity a rozžehleny. Kabát byl nejdříve obrácen na rub, kdy byl upevněn sešitím průkrčník se záložkami ke švovým přídavkům na podšívce, poté byla podšívka přichycena v oblasti průramků, při této operaci došlo k opětovnému obrácení kabátu a k dalšímu zkoušení oděvu a přesnému nastavení délky podšívky k rukávům a ke konci kabátu, kdy musí být podšívka o něco delší než je spojovací šev. Dále byl kabát opět vyvrácen a podšívka přišita nejdříve k záložkám rukávu a poté k dolnímu okraji kabátu přes vytvořenou nesešitou část bočního švu, jenž jsem na závěr uzavřela sešitím.

4.3.2.7. Šaty s potiskem Cally

• Technický nákres

Použitý materiál je 100 % polyester v odstínu tmavě hnědé barvy. Šaty jsou krátké, přibližně do poloviny stehen. Přední i zadní díl je vytvarován pomocí bočních půlkruhových neboli půlměsícových švů, které se na bocích spojují a jsou vyztuženy kosticemi. Tyto švy jsou vedeny po okraji vzoru. Přední i zadní díl je dále dotvarován záševky pod prsy, které jsou rovněž umístěny na krajích vzoru. Do bočního švu je vloženo skryté zdrhovadlo, které je zakončeno ve vrchním okraji. Vrchní okraj je vyztužen a je zakončen v oblasti nad prsy, kde je vložen do podšívky. Šaty jsou celoplošně podšívkovány černou podšívkou ze 100 % acetátu. Dolní okraj je nabrán do mírně balónového tvaru a je rovněž vložen do podšívky.

• Technický popis

Přední díl je členěn pomocí prsních záševků a bočních švů půlkruhového tvaru, které jsou propojeny s zadními švy na bočních švech.

Zadní díl je členěn stejným způsobem jako přední a do bočních švů je vloženo skryté zdrhovadlo.

Dolní okraj je začištěn pomocí nabrání do podšívky.

Horní okraj je začištěn rovněž vložením do podšívky s vytvoření výpustky.

• Vypracování šatů

Nastřihané díly jsem prorádlovala a dále jsem pokračovala prokličkováním středu předního a zadního dílu. Poté byly sestehovány půlkruhové boční švy, prsní a zádové záševky. Následně jsem sesadila boční švy předních a zadních dílů a sestehovala jsem boční švy, kdy do části jednoho ze švů jsem vložila skryté zdrhovadlo. Následovaly zkoušky na

postavě a postupné drobné úpravy celého oděvu v oblastech zakončení horního, dolního okraje, popřípadě i v zabrání ve švech a záševkách. Po závěrečné zkoušce byly švy postupně sešity a rozžehleny, nejdříve na předním a zadním díle a poté jsem vložila do přídavků na švy v půlkruhových švech kostice. Tyto záševky jsem obnitkovala. Poté jsem sešila jeden boční šev s vynechaným otvorem pro podšívkování a druhý jsem sešila pouze do třetiny, zbytek byl sešit velkým stehem. Švy byly následně rozžehleny. Šev sešitý větším stehem jsem vypárala a na jeho místo jsem všila skryté zdrhovadlo. Nakonec byly šaty celoplošně podšívkovány.

Podšívka byla sešita stejným způsobem jako vrchní díl s rozžehlením švů. Nejprve jsem přišila za zbytek švů okolo zdrhovadla podšívku, dále jsem na rubové straně vyztužila a sešila horní okraj podšívky a šatů. Nakonec došlo k obrácení šatů v líc, vytvoření výpustky v horním okraji a nesešitou částí bočního švu k sešití spodního okraje šatů a podšívky. Tuto nesešitou část podšívky jsem naposled zašila.

4.3.2.8. Manžestrový kabát s

ernohn

dými pruhy

• Technický nákres

Kabát je vytvořený z manžestrové textilie ze 100 % bavlny. Je vzorován černohnědými pruhy. Tvar kabátu je upraven tak, aby obepínal vrchní část těla. Tohoto je

dosaženo asymetricky řešeným zapínáním s vloženým zdrhovadlem, dále díky polokruhovému švu v oblasti ramen a prsnímu záševku, který rovněž připomíná tvar půlměsíce. Zadní díl je vybrán opět švy ve tvaru půlměsíce, které jsou spojeny se švem a záševkem na předním dílu. Límec je tvarován na rozšířeném průkrčníku do rovné 10,5 cm vysoké roury. Na spodním okraji je kabát nabrán 4 cm přehybem, který je vyztuženým vlizelínema vložený do podšívky. Rukávy jsou široké a dvojdílné. Okraje rukávu mají rovněž

nabrané 4 cm přehyby vyztužené vlizelínem a také jsou přichyceny v podšívce. Kabát je celopodšitý černou podšívkou ze 100 % polyesteru.

• Technický popis

Povrchový přední díl je členěn do oblouku vloženým zdrhovadlem, jenž dodává kabátu asymetrický tvar a zároveň tvaruje přední díl v podobném tvaru, v jakém jsou vytvořeny švy.

Dále je rozdělen prsním záševkem a prsním švem, které jsou tvarovány do půlkruhu okolo ramen. Vrchní kraj je vypracovaný do límce, který je vyztužena vlizelínem. Vyztužení je rovněž v místech ramenních švů. Spodní okrajová část je tvarovaná 4 cm záhybem, kde je vyztužena vlizelínem.

Povrchový zadní díl je členěn do půlkruhových rameních švů, které navazují na šev a záševek na předním díle. A spodní okrajová část je opět tvarovaná 4 cm záhybem vyztuženým vlizelínem

Rukáv je široký,dvoudílný a má vyztužení v oblasti rukávové hlavice. Šíře dolního zabrání je 4 cm. Okraj je vyztužen.

Límec je tvarovaný do úzké roury, jejíž podsádka je vyztužena vlizelínem. Do límce zasahuje zdrhovadlo v jedné třetině na přední straně. Dolní okraj límce je přichycen do průkrčníku.

Dolní okraj je tvarován 4 cm vyztuženým přehybem, jenž je nabrán do podšívky.

Podšívka je polyesterová a je tvarována podle vrchních dílů. Kabátek je celopodšitý. Podšívka tvoří v dolních okrajích těla kabátu a na rukávech dolní záložkový záhyb.

• Vypracování kabátu

Prvním úkolem bylo podlepit přidané záhyby na okrajových částech, průkrčník, hlavice rukávů, přidané švy k ramením švům a límec kabátu. Dále byly všechny nastřihané díly prorádlovány a byl prokličkován střed zadního dílu. Poté byly sestehován půlkruhový šev a prsní záševek na předním díle. Nastehovala jsem zdrhovadlo a tím byla vytvořena obloukovitá linie zapínání na předním díle. Na zadním díle byly sestehovány zadní půlkruhové švy. Dalším úkonem bylo sesazení bočních švů předního a zadního dílu, všechny ramenní a boční švy byly poté sestehovány. Rukáv byl rovněž sesazen a jeho boční švy byly sestehovány. Před vložením rukávu do průramku bylo nutné zkontrolovat obvod rukávu, správnou délku náramenice a obvod průramku. Když rozměry vyhovovaly bylo možné vsadit rukáv do průramku pomocí stehování. Naposledy jsem přidala límec, který byl předem sešit s vyztuženou podsádkou límce v horním okraji a ve třetině na přední části límce byl vložen

zbytek zdrhovadla. Límec byl přichycen stehováním do průkrčníku. Poté následovaly zkoušky na postavě a postupné drobné úpravy celého oděvu v oblastech průkrčníku, průramků, popřípadně i v zabrání ve švech a na délce oděvu. Po závěrečné zkoušce byly švy postupně sešity a rozžehleny, průkrčník s límcem byl předšit pomocí vyztužené podsádky. Byl rovněž dotvarován spodní okraj, kde byly vytvořeny 4 cm vyztužené záhyby. Nakonec jsem vložila podšívkový materiál, u něhož byly záševky a švy již sešity a rozžehleny. Kabát byl nejdříve obrácen na rub, kdy byl upevněn sešitím průkrčník se záložkami ke švovým přídavkům na podšívce, poté byla podšívka přichycena v oblasti průramků, při této operaci došlo k opětovnému obrácení kabátu a k dalšímu zkoušení oděvu a přesnému nastavení délky podšívky k rukávům a ke konci kabátu. Dále byl kabát opět vyvrácen a podšívka přišita nejdříve k nabrání rukávu a poté k dolnímu okraji kabátu přes dříve vytvořenou nesešitou část bočního švu, jenž byla na závěr uzavřena sešitím.

4.3.2.9. Šaty

len

ny v podob

cally

• Technický nákres

Použité materiály jsou ze 100 % polyesteru v odstínech tmavě hnědé a světle béžové barvy. Šaty jsou zakončeny nabráním nad koleny. Přední i zadní díl je vytvarován pomocí bočních půlkruhových neboli půlměsícových švů, které se na bocích spojují. Dále je přední díl vytvarován pomocí švu umístěného na vodorovné, lehce zvlněné lince na prsou. Spodní část šatů je rozdělena švem do lehkého oblouku, od kterého jsou šaty rozšířeny a nabrány do

balónového střihu. Zadní díl je stejně jako přední díl rozdělen ve spodní části a nabrán do balónového střihu. Celkově je oděv pravidelně rozdělen na tmavé a světlé části. Do bočního švu je vloženo skryté zdrhovadlo, které je zakončeno ve vrchním okraji průramku. Vrchní okraj průkrčníku a průramku je vložen do podšívky a na okrajích je vymodelována výpustka.