PREZENTACE ZKOUŠEK V ÚTVARU GQM/2 VE ŠKODA AUTO A.S.

NÁVRH A REALIZACE ELEKTRONICKÉ

PREZENTACE ZKOUŠEK V ÚTVARU GQM/2 VE ŠKODA AUTO A.S.

Bakalářská práce

Studijní program: B6209 – Systémové inženýrství a informatika Studijní obor: 6209R021 – Manažerská informatika

Autor práce: Martin Šourek

Vedoucí práce: Ing. Petr Weinlich, Ph.D.

Prohlášení

Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

Poděkování

Tímto bych chtěl poděkovat vedoucímu své bakalá ské práce panu Ing. Petru Weinlichovi, Ph.D. a konzultantovi Ing. Františku Mohelskému, Ph.D., který byl zároveň garantem mé roční ízené praxe ve Škoda Auto. Dále bych chtěl poděkovat zaměstnancům oddělení GQM/2 ve společnosti ŠKODA AUTO a.s. za odbornou pomoc, cenné rady a podklady pro zpracování bakalá ské práce.

Anotace a klíčová slova

Tématem této bakalá ské práce je Návrh a realizace elektronické prezentace zkoušek v útvaru GQM/2 ve Škoda Auto. Práce si dává za cíl teoreticky popsat správné vytvo ení prezentačních materiálů, aplikaci pravidel, programy pro vznik kvalitní prezentace s použití vhodného hardwaru. Další část teoretické části obsahuje cenovou tvorbu a strategii. V praktické části je navrhnuta a zrealizována elektronická prezentace zkoušek a systém pro výpočet cen zkoušek. Cílem tohoto projektu je větší informovanost o nabízených službách a zefektivnění výpočtu ceny.

Klíčová slova:

Elektronická prezentace, zkoušky, ceník, Škoda Auto,

Annotation and keywords

The theme of this bachelor´s thesis is The plan and implementation of an electronic presentation on the testing results at GQM / 2 department in Škoda Auto a.s.. The bachelor´s thesis is focused on describing the correct creation of presentation material, application of rules, programs for the creation of presentations and the use of suitable hardware. The second part of the theoretical part includes pricing and strategy. An electronic presentation of test and a calculation of prices are implemented in the practical part of the thesis. The main target of this project is to raise the awareness of available services and streamline the calculation of the price.

Keywords:

Electronic presentation, testing, list of prices, Škoda Auto

Obsah

Seznam obrázků ... 11

Seznam tabulek ... 12

Seznam zkratek a symbolů ... 13

Úvod ... 14

1. Techniky správného provedení prezentace ... 15

1.1 Pravidla pro zpracování počítačové prezentace ... 15

1.1.1 Základní pokyny ... 15

1.1.2 Typografie ... 16

1.1.3 Barevné rozvržení ... 17

1.1.4 Grafické zpracování ... 19

1.2 Vytvá ení elektronických prezentací ... 25

1.2.1 Software ... 26

1.2.2 Hardware ... 28

2. Životní cyklus informačního systému ... 31

3. Tvorba ceny zkoušek a jejich prezentace ... 34

3.1 Definice ceny ... 34

3.2 Funkce ceny v tržní ekonomice ... 34

3.3 Tvorba ceny ... 35

3.3.1 Tvorba cen služeb ... 35

3.4 Cenová strategie ... 36

3.4.1 Cenové zužitkování trhu ... 36

3.4.2 Tvorba prestižních cen... 37

3.4.3 Cenové pronikání trhem ... 37

3.4.4 Expanzionistická tvorba cen ... 37

3.4.5 Cenové omezování trhu ... 38

3.4.6 Cenové uzavírání trhu ... 38

3.5 Metody tvorby ceny ... 38

3.5.1 Nákladově orientovaná tvorba cen ... 38

3.5.2 Poptávkové orientovaná tvorba cen ... 39

3.5.3 Konkurenčně orientovaná tvorba cen ... 40

4. Tvorba elektronické prezentace ... 41

4.1 Specifikace problémů ... 41

4.2 Základní informace o společnosti ... 41

4.3 Oddělení kvality ... 42

4.4 Elektronické prezentace ... 44

4.4.1 P edběžná specifikace cílů... 44

4.4.2 Návrh prezentace ... 44

4.4.3 Implementace prezentace ... 45

4.4.4 Testování prezentace ... 52

4.4.5 Zavedení systému ... 53

4.5 Ceník zkoušek ... 53

4.5.1 P edběžná analýza ceníku ... 54

4.5.2 Návrh a realizace ceníků... 54

4.5.3 Propojení ceníků a elektronické prezentace ... 58

4.6 Shrnutí ... 58 Závěr ... 59 Seznam použité literatury ... 60

Seznam obrázků

Obrázek 1: Ukázka patkového a bezpatkového písma ... 17

Obrázek 2: Barevné modely RGB a CMYK ... 19

Obrázek 3: Ukázka sloupcového, liniového a výsečového grafu ... 22

Obrázek 4: Ukázka špatně provedené prezentace ... 24

Obrázek 5: Ukázka správně provedené prezentace ... 25

Obrázek 6: Program Adobe InDesign ... 28

Obrázek 7: Televize LG ULTRA HD 105UBř ... 30

Obrázek Ř: Formulá k zápisu zkoušky ... 45

Obrázek ř: Rozlikávací nabídka ve formulá i ... 46

Obrázek 10: Rozklikávací nabídka kalendá e ve formulá i ... 47

Obrázek 11: Vyplněný popis o zkoušce ... 48

Obrázek 12: Podoba menu v elektronické prezentaci ... 49

Obrázek 13: Podoba nabídky v elektronické prezentaci ... 50

Obrázek 14: Podoba snímku se zkouškou v elektronické prezentaci ... 51

Obrázek 15: Graf hodnocení elektronické prezentace ... 53

Obrázek 16: Vstupní ceny energií a práce v ceníku ... 54

Obrázek 17: Ukázka výpočtu vzorové zkoušky ... 55

Obrázek 1Ř: Výpočet ceny provozu zkušebního za ízení ... 56

Obrázek 1ř: Výpočet vynaložené práce ... 57

Obrázek 20: Výpočet konečné ceny ... 57

Seznam tabulek

Tabulka 1: Ukázka tabulky o místě výroby jednotlivých modelů ... 23

Seznam zkratek a symbolů

CMYK Cyan Magenta Yellow blacK DPI Dots Per Inch

GQM/2 Oddělení materiálové techniky a speciálního mě ení HD High-Definition

HTML HyperText Markup Language PPI Pixels Per Inch

RGB Red-Green-Blue

Úvod

Společnost Škoda Auto dbá na kvalitu svých výrobku a proto v jejích laborato ích je každý materiál, který se objeví v automobilu, náležitě odzkoušen. Jedno z oddělení, které se zde zabývá touto činnosti je GQM/2 - laborato a metrologie. Toto oddělení se soust edí na zkoušky kvality materiálů, ať již se jedná o polymery, textilie, kovy či elastomery. Dále se zde nachází hlavní metrologické a kalibrační centrum pro celou firmu.

Do útvaru GQM/2 proudí zakázky buď z jiných oddělení Škoda Auto nebo od externích dodavatelů. Ti však mnohdy neznají podmínky zkoušek, kterým musí jejich výrobky čelit.

Existuje p ibližně 100 zkoušek, které jsou p esně definované normami. Proto tu vznikla snaha o napravení a vytvo ení pomocné prezentace, která by osvětlila právě tyto informace ohledně průběhu zkoušek a zp ehlednila je zákazníkům.

První polovina teoretické části práce se zabývá správnou tvorbou elektronické prezentace, kde autor bakalá ské práce shrne základní pravidla pro vznik kvalitního programu.

Nedílnou součásti tohoto programu, je také ádné ocenění laboratorních zkoušek. Z tohoto důvodu druhá polovina teoretické části se bude zabývat tvorbou ceny a cenové strategie.

V praktické části bude p edvedena výsledná elektronická prezentace spolu s programem na tvorbu cen, které mají za cíl pomoci zákazníkům s orientací v nabídce zkoušek, které tato laborato nabízí.

1. Techniky správného provedení prezentace

K vytvo ení kvalitní prezentace nepostačí mít pouze informativně správné informace, nýbrž záleží na velkém množství dalších faktorů. Důležitá je interakce, schopnost umět použít optické pomůcky, zaujmout. Vizualizace pomůže učinit složitý obsah srozumitelnějším, vyzdvihne důležitá sdělení, zkrátí čas pot ebný na vysvětlování a ukotví v paměti publika určitá sdělení. Aby byla elektronická prezentace pro publikum p ínosnou, musí splňovat určitá pravidla.

1.1 Pravidla pro zpracování počítačové prezentace

Existuje mnoho možností jak sdělit obecenstvu informace. Některé však pouhým slovem nejdou dob e vyjád it. Proto by se nemělo pouze soust edit na obsah zprávy, ale i na správný výklad, který vede k lepšímu pochopení u druhé strany. K tomu pomáhají různé grafické prost edky, jako je správně zvolený font písma, tabulky, grafy, diagramy, kresby nebo obrázky. I zde ale platí pravidla pro správné použití.

1.1.1 Základní pokyny

 Nesnažit se napsat vše. Plátno neslouží jako čtecí za ízení, texty musí být stručné, heslovité. Obsahuje pouze základní myšlenky, které vedou prezentujícího ve výkladu.

 Text musí být napsat dostatečně velkým písmem (viz 1.1.2).

 Jednotnost prezentace by měla zajišťovat p edem vytvo ená šablona. Zbytečně nedávat ke každému snímku jiný p echod a efekt.

 Zvědavost diváku zvýší to, když informace v prezentaci budou záměrně neúplné.

To donutí obecenstvo poslouchat a ne pouze číst. Vyplatí se i animovat odrážky.

Není dobré, pokud se najednou objeví celý snímek a účastníci si čtou „nap ed“.

 Diváky rozptyluje, pokud prezentující, stále chodí ke klávesnici a p epíná klipy.

Tento problém vy eší dálkové ovládání, které často slouží i jako laserové ukazovátko. [1]

1.1.2 Typografie

Jak uvádí doc. Ing. Stanislav Horný, CSc., (2013, s. 75) „Písmo je základní komunikační prost edek p i tvorbě většiny dokumentů. Písmo je „hlasem“ dokumentu, a tak jako lidský hlas má i svoje zabarvení, nádech a zvuk.“ Proto velice záleží na výběru verze písma tzv.

fontů. Tento pojem využívaný nejčastěji v typografii definuje kompletní sadu znaků abecedy jedné velikosti a jednoho stylu včetně interpunkčních, diakritických znamének, čísel a dalších znaků. Účelem vhodného výběru fontu je, aby čtení daného písmo neunavovalo diváky. Z tohoto důvodu je důležité najít kompromis v dobré čtivosti fontu a estetickém dojmu písma. Do elektronických prezentací se doporučuje pro nadpisy používat nejméně písmo velikosti 40 bodů. Pro běžný text (který je za odrážkami) nejméně 2Ř bodů. Body zde nevycházejí z metrického systému, nýbrž z typografických měrných soustav. Evropským standardem se stal Didotův měrný systém, který vycházel z délky francouzské stopy (32,4Ř cm).

 1 bod = 0,3759 mm

 12 bodů = 1cicero = 4,513 mm

 26,6 bodů = 1 cm

Dalším faktorem dobré čitelnosti je font písma. S p íchodem výpočetní techniky se výběr fontů zvětšil. Některá se svým charakterem hodí pro technickou či naučnou literaturu, jiná jsou vhodná pro umělecká díla. Fonty se dají rozdělit na dvě skupiny: patková tzv. serif a bezpatková tzv. sans serif. První jmenovaný se standardně používá zejména v knižní sazbě (knihy, bakalá ské práce, magisterské práce), poněvadž patky vedou oči lépe po ádku a jsou tak lepší pro delší texty. Bezpatkové písmo se využívá v situacích, kde čtená čte text na delší vzdálenost (prezentace). Patková a bezpatková písma lze v textu kombinovat, svými vlastnostmi patková písma jsou dobrá pro nadpisy, bezpatková pro běžný text. Výjimku tvo í pouze malá velikost písma, kdy se patky hů e čtou a vhodnější je použít bezpatkové písmo.[8]

 Patková: Times New Roman, Garamond, Georgia

 Bezpatková: Arial, Tahoma, Verdana

Obrázek 1: Ukázka patkového a bezpatkového písma Zdroj: vlastní tvorba

1.1.3 Barevné rozvržení

Neméně důležitá část prezentace se týká použití barev v prezentaci. Kromě použití správného fontu a velikosti písma je důležité použít správné barvy. Již Carl Gustav Jung popsal, že barvy jsou „mate ským jazykem podvědomí“. Proto je s nimi dobré umět pracovat. V prezentacích se doporučuje použití nejvýše t í barev a jejich odstínů pro zvýraznění klíčových informací. Prezentující se musí rozhodnout, jestli dá p ednost tmavému písmu na světlém pozadí nebo naopak. Bílé pozadí je intenzivní, ale d íve se unaví oči. Proto na delší seminá e je doporučeno použít světlé písmo na tmavém pozadí, kde písmo „svítí“ a pozadí zůstává tlumené. Důležité si je uvědomit, že na monitoru jsou blízké odstíny rozlišitelné, na plátně ne. Proto je dobré si p edem výslednou prezentaci na plátno promítnou a barvy doladit. [1]

Symbolika barev

 Žlutá - symbolizuje energii, povzbuzení, otev enost, nedoporučuje se p íliš využívat, protože je pro lidské oči p íliš kontrastní, pouze k zvýraznění.

 Červená - vzrušení , dynamika, změny, zvyšuje krevní tlak a adrenalin, p itáhne pozornost, ale mělo by se s ní zacházet obez etně, její zá ivost má za následek únavu očí.

 Modrá - barva klidu, důvěry, věrnosti a loajality. Nejvíce využívaná u prezentací bankovních institucí, poněvadž tato barva je považována za seriózní a uklidňující.

 Zelená - barva evokující p írodu, ekologii, naději. Uklidňuje nervy, posiluje smysly. Hlavní barva firmy Škoda Auto.

 Bílá – čistota, dokonalost, nevinnost. Je nejsvětlejší ze všech barev, velmi intenzivní a dob e viditelná. Způsobuje však rychlejší únavu p i sledování prezentace.

Barevné modely

Každá barva lze vytvo it smícháním základních složek barevného modelu. Nejčastěji se používají dva barevné modely: RGB a CMYK.

RGB

RGB (Red, Green, Blue) využívá faktu, že lidské oko je citlivé na t i barvy – červenou, modrou a zelenou a všechny ostatní barvy lze vytvo it sytostí těchto barev. Tyto 3 základní barvy jsou už dále nedělitelné. V praxi se používá tento model nejvíce u zobrazovacích za ízení, jako jsou monitory, projektory a skenery. Tato metoda využívá aditivní (sčítací) p ístup, kdy p idáváním barev k barvě černé vznikne výsledná barva. Bez p ídavku základní barvy vznikne černá barva. U grafických programů se tyto složky nastavují v rozsahu 0 -255, kdy 0 p edstavuje nejmenší intenzitu a 255 nejvyšší intenzitu. Touto metodou je grafik schopný vytvo it pokaždé stejnou barvu.

CMYK

Barevný model CMYK je založen na opačném principu než RGB. CMYK využívá metodu subtraktivní, která barvy od sebe odečítá. Jako u RGB, zkratku CMYK tvo í počáteční písmena barev, které tvo í základ pro vytvá ení ostatních barev. Cyan, Magenta, Yellow, Black – azurová, purpurová, žlutá a černá. Černá se neoznačuje jako B, ale jako K z důvodů možné zaměnitelnosti s modrou barvou (anglicky Blue). Teoreticky by pro

vytvo ení černé barvy stačily pouze první t i zmiňované barvy, avšak ve skutečnosti, vzhledem k nedokonalosti inkoustu vznikne barva tmavě hnědo-šedivá. CMYK se p edevším používá u reprodukčních za ízení (inkoustové tiskárny).

Porovnání obou modelů není snadné, poněvadž se jedná o technologie s odlišnými vlastnostmi. Rozdíl je nap íklad v určení rozlišení. Zatímco na tiskárnách se rozlišení udává v DPI (dots per inch – body na palec), grafika na obrazovce je zobrazována v PPI (pixels per inch – pixely na palec). Pixel na obrazovce lze zobrazit jako kombinaci mnoha různých odstínů RGB (256 intenzit od každé základní barvy může vytvo it 16,7 miliónů různých odstínů), tiskárna musí tohoto výsledku dosáhnout pomoci 4 základních barev CMYK. Zajímavostí je, že jestliže smíchame 2 barvy z RGB vznikne barva ze systému CMYK a naopak. [5]

Obrázek 2: Barevné modely RGB a CMYK

Zdroj: http://u1468073.fsdata.se/wp-content/uploads/2013/03/rgb-cmyk-blend.jpg

1.1.4 Grafické zpracování

Obrázky musí být dostatečně velké, zabírat alespoň čtvrtinu plátna. Ať se již jedná o kresbu, karikaturu nebo fotografie, musí se s nimi zacházet velmi uvážlivě. Hodí se jako dodatek k věcným informacím, které pot ebují emočně doplnit a donutit posluchače nad danou situací p emýšlet. Proto by měl autor prezentace vybírat jednoduché animace. Pokud už vybere nějaký obrázek, měl by splňovat určitá pravidla. U bitmapových obrázku je důležité se zamě it na kvalitu snímku, p edevším na rozlišení, velikost obrazu a na

barevnou hloubku. Rozlišení obrázků určuje jemnost rastru (m ížky). Ta je udávaná v jednotkách PPI (pixels per inch), která udává hustotu obrazových bodů. V zásadě platí, čím větší rozlišení tím bude obraz kvalitnější, avšak zabírá více paměti. Proto by se mělo p edem uvážit jaký je účel použití a podle toho vybrat rozlišení. Pro použití pouze na monitor je dostačující kvalita 72 PPI. Pro tisk nep íliš náročných obrázků ve stupních šedé v knihách a časopisech mívají kolem 150 PPI a pro tisk barevných fotografii v časopisech je zapot ebí alespoň 300 PPI.

Barevná hloubka určuje spektrum použitých barev. Jak na barevné hloubce, tak na rozlišení obrazu je p ímo závislá velikost bitmapového obrázku tzn. čím vyšší hodnoty jsou, tím je větší velikost souboru. Tento problém může z části vy ešit komprese, která může velikost souboru zmenšit, nebo zvolení ideálního bitmapového formátu.

JPEG (Joint Photographic Experts Group)

Nejčastější formát k p enášení a ukládání bitmapové grafiky. Formát pracuje i s hloubkou 32 bitů a mezi jeho velké výhody pat í vynikající možnost komprese, která maximálně zmenší velikost souboru p í minimálních ztrátách kvality obrazu. Nevýhodou je zhoršení kvality obrázku p i p íliš velké kompresi. JPEG je vhodný pro fotografie a obrázky, které obsahují značné množství barev a odstínů. Obrázek může obsahovat až 16,7 miliónů barev.

Soubory mají p íponu jpg. nebo jpeg..

GIF (Graphics Interchange Format)

Formát využívající se k ukládání barevných obrázků a kreseb. Výhodou proti JPEG je jeho bezztrátová komprese. Proto se využívá k uložení nap íklad pro loga, plánky, nápisy. Lze v něm ukládat i jednoduché animace. Nevýhodou je však barevná hloubka, která je maximálně Ř bitů, což je celkově 256 barev.

BMP (Microsoft Windows Bitmap)

Obrázky v grafickém formátu BMP jsou ukládány po jednotlivých pixelech. Barevnou hloubku formátu je možno zjistit podle počtu bitu na jeden pixel, 2 barvy (1 bit na pixel) až 16,7 miliónů barev (24 bitů na pixel). Takové obrázky jsou však datově velmi náročné

a proto se tento formát nehodí k použití na Internetu. Výhodou je jeho jednoduchost a komptabilita se systémem Windows.

PNG (Portable Network Grafik)

Grafický formát PNG se vyznačuje p edevším možnosti průhlednosti. To znamená, že obrázek může být v různých částech jinak průhledný díky alfa kanálům. Oproti JPEG, soubory PNG jsou 5x-10x větší a tím i náročnější na paměť. Výhodou bezztrátové komprese je použití PNG pro obrázky, které obsahují text či ostré rozhraní barev. [9]

Autorská práva

V dnešní době není problém takové materiály na internetu sehnat, pokud je však prezentace ve ejná, narážíme na problém s autorskými právy. Zákon č. 121/2000 Sb., nebo-li Zákon autorský íká v první větě § 2 „P edmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjád eno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen "dílo"). Dílem je zejména dílo slovesné vyjád ené ečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malí ské, grafické a socha ské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.“

V druhé větě je toto doplněno § 2 „Fotografie a dílo vyjád ené postupem podobným fotografii, které jsou původní ve smyslu věty první, jsou chráněny jako dílo fotografické.“

Poněvadž každá fotografie, která je vyfocena, ať již myšlenkově nebo bezmyšlenkovitě je

„jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora“ vztahuje se tento zákon na všechny fotografie, jak elektronické tak tištěné. Autorským dílem se stává ihned po svém vzniku.

Nezákonné není si takovou fotografii stáhnout z internetu do počítače pro vlastní pot ebu, nesmí se však dále ší it. Nepomůže ani to, když se uvede autor nebo použije vodoznak s odkazem na autora.. Jediná možnost je se svolením autora. Podle Zákona č. 121/2000 Sb.

se právo autorské skládá ze 2 složek.

 Výlučná právo osobnostní

 Výlučná práva majetková

Osobnostních práv se autor nemůže z eknout, jsou nep evoditelná a trvají až do konce života, kdy zanikají. Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu. Dílo smí být užito za p edpokladu nesnížení jeho hodnoty, a pokud není dílo anonymní, musí být uveden autor. Majetková práva dávají autorovi výlučné právo na rozhodování o užívání jeho díla. Tím je autorovi dána možnost, svá díla zp ístupnit t etím osobám na základě jeho oprávnění. I p esto však neztrácí autorská práva! Pouze poskytuje t etím osobám licenci k užívání fotografie. [12]

Diagramy

V p ípadě, že prezentace obsahuje čísla, statistické údaje nebo organizační struktury, hodí se využít některé z ostatních možností grafického zpracování. ešením je použití diagramů neboli grafů.

 Sloupkový - slouží k porovnání hodnot různých kategorií

 Liniový - vyjád ení změn v určitém časovém období

 Výsečový - znázornění velikosti části k celkové hodnotě

 Organizační - ukazuje organizační strukturu společnosti

Obrázek 3: Ukázka sloupcového, liniového a výsečového grafu Zdroj: vlastní tvorba

I zde platí, že méně je někdy více. Pokud jsou informace a čísla p íliš rozsáhlé, je lepší vytvo it dva grafy místo jednoho. Z toho plyne, že se musí častěji kontrolovat zdrojová

data a spojení mezi grafy. Jestliže se používá prezentace delší dobu, nemělo by se zapomínat dodávat nejnovější data.[1]

Tabulky

Pokud mají být znázorněny číselné ady vyjad ující různé průběhy nebo vývojové změny použijeme tabulku. Pro lepší p ehlednost v prezentaci by měla obsahovat nejvýše 5 ádku a sloupků. Pest ejší vzhled a pro čtená e lépe čitelnější obsah pomůže vylepšit různé barevné kombinace hlavičky a samotného obsahu. Pro takové p ípady jsou už ve většině textových a prezentačních procesorů vytvo ené návrhy tabulek.

Tabulka 1: Ukázka tabulky o místě výroby jednotlivých modelů Česká

Republika

Slovensko Rusko Čína Indie

Octavia    

Rapid    

Fabia   

Superb   

Yeti    

Roomster 

Citigo 

Zdroj: Interní dokumenty Škoda Auto, vlastní tvorba

Ukázka špatné a správné prezentace

Na obrázku č. 4 je názorně p edveden snímek z prezentace, jak by neměl vypadat. Na černém pozadí se nevýrazná barva písma stává z některých úhlu pohledu tak ka nečitelnou.

To samé platí u nadpisu, kde barva šedého písma a modrého pozadí nepůsobí kontrastně.

Kromě barvy je i špatně zvolený font, který jak je vidět z obrázku, nepodporuje české znaky. Dále chybí jakkékoli ádkování a odsazení. Patkové písmo použité v hlavním članků se se čte hů e. Obrázek nezabírá dostatečnou část snímku a v obrázku zaniká.

Svitivě žluté rámečky odělující různé oddíly jsou k černé velice kontrastní a působí nep ehledně. Logo automobilového závodu, ok ídlený šíp, nedodržuje stanovené rozměry a je roztažením znehodnocené.

Zdroj: vlastní tvorba Obrázek 4: Ukázka špatně provedené prezentace

Naopak na obrázku č. 5 je ukázka správně provedené prezentace, která působí vzdušně, odlehčeně, nep eplněna množstvím informací. Věty jsou psány heslovitě, zdůrazněny odrážkami. V tomto p ípadě, splňuje kodex firmy, která má určitá pravidla pro vytvá ení firemních prezentací. Záhlaví je podtrhnuto tmavou linkou, která odděluje logo a heslo firmy od zbylého obsahu. Nadpis je psán patkovým písmem, obsah bezpatkovým. Fotka zabírá více než čtvrtinu slidu a je dob e viditelná.

Obrázek 5: Ukázka správně provedené prezentace Zdroj: vlastní tvorba

1.2 V ytváření elektronických prezentací

V dnešní době moderní techniky by byla škoda nevyužít elektronické p ístroje p i prezentaci. Nyní má prezentující množství možností jak svoji p ednášku p edstaví obecenstvu. Pomocí dataprojektoru a notebooku, lze vytvo it poutavou prezentaci, která

doplňuje a vede p ednášejícího. K vytvo ení takovéto elektronické prezentace je možno využít některé z těchto programů.

1.2.1 Software

Microsoft Powerpoint

K nejznámějším programům pat í Microsoft Office Powerpoint od americké firmy Microsoft. Vzniknul v roce 1řŘ7 a původně byl dělán pro firmu Apple. Součástí kancelá ského balíku Office se stal až v roce 2000. Starší verze používaly koncovku výsledných souborů „ppt.“ od verze 2007 je koncovka „pptx“ kde x značí XML¹. Program lze koupit pouze jako součást Microsoft Office a je placený.

Prezi

Po vydání tohoto programu na trh, způsobil rozruch mezi běžnými uživateli. Na rozdíl od klasických programů, které fungují na principu st ídajících se snímků, Prezi využívá zaost ování na obsah. Tím se stává velmi atraktivním a odlišným od stávajících klasických programů. Plná služba je placená, avšak v základní verzi je po registraci zdarma.

Apple Keynote

Konkurenční program od firmy Apple se objevil v roce 2003 a je dostupný pouze na platformě iOS. Stejně jako u Microsoft PowerPoint je součástí kancelá ského balíků – iWork a lze spustit na počítačích Mac nebo na mobilních za ízeních iPad a iPhone. Tento program je placený.

Google prezentace

Aplikace od společnosti Google která nabízí uživatelům velké pole působnosti. Spolu s aplikacemi Dokument, Formulá , Tabulka se jedná o online kancelá ský balík. Velkou

1 Značkovací jazyk

výhodou je, že úprava dokumentu probíhá p ímo v prohlížeči uživatele. Lze ji snadno sdílet a aktivně v ní může v jeden čas pracovat několik lidí z pohodlí svých domovů. Tím se však dostáváme k její nevýhodě, kdy je aplikace závislá na rychlosti a kvalitě internetového p ipojení. Jestliže se ještě k tomu p idá větší množství obrázků, zpomalí to rychlost práce v prohlížeči. Aplikaci není nutné instalovat a je zdarma. [18]

Adobe InDesign

Program od společnosti Adobe Systems je p edevším určený pro rozvržení grafiky pro tisk a digitální publikování. Vytvo it lze jak klasický návrh grafiky, tak interaktivní dokumenty s adou multimediálních prvků. Součástí jsou profesionální typografické nástroje, p esnější ovládání průhlednosti, podpora 3D kreseb a mnoho dalšího. Výhodou je konektivita s ostatními aplikacemi od Adobe, jako je Photoshop, Acrobat, Illustrator a Flash. Program je placený, poslední verze InDesign CC je k dispozici za cenu 1Ř Řř0 Kč. [16]

Obrázek 6: Program Adobe InDesign

Zdroj: http://umt.wikispaces.com/file/view/9.jpg/231825268/674x591/9.jpg

1.2.2 Hardware

Dataprojektor

Datový projektor je p ístroj, který slouží k zobrazení obrazovky notebooku, stolního počítače či jiného za ízení pro promítání na zeď nebo projekční plátno pro zprost edkování prezentace všem p ítomným. Existují dva typy dataprojektoru. S p ední produkcí se vyskytuje p edevším v p ednáškových sálech, kdy projektor je umístěn p ed plátnem.

Druhým typem je datový projektor se zadní projekcí, který je umístěn za plátnem a světlo

prochází skrz plátno. Ten je využíván hlavně u promítání reklam ve výlohách obchodu.

Dataprojektory se od sebe liší výrobní technologií, které jí dodávají odlišné vlastnosti.

 DLP – Dataprojektory s technologii DLP pracují na principu zrcátek. Každé z tisíce zrcátek mikroskopických rozměrů zastupuje jeden odrazový bod tzv. pixel.

Tyto zrcátka tvo í společně čip DMD (Digital Micromirror Device). Na trhu se objevují DLP projektory jednočipové nebo t íčipové. Oproti LCD technologii nabízí kvalitnější podání barev a kontrastu. Na druhou stranu jsou však vyšší po izovací i provozní náklady.

 LCD – Tyto dataprojektory využívající technologii LCD (tekuté krystaly) obsahují t i LCD displeje, kde každý displej zastupuje jednu ze základních barev (červená, zelená a modrá). U každého displeje zvlášť lze nastavit vlastnosti a tím docílit věrnějšího obrazu. Nevýhodou oproti DLP technologii je však menší světelnost, nižší kontrast a menší životnost lamp, kdy se mohou objevit „mrtvé“ body obrazu..

Navzdory tomu, její po ízení je levnější a nabízí větší množství funkcí.

 LED – V současnosti nejmodernější technologie. Lampa je nahrazena LED diodami, které mají nižší spot ebu a menší rozměry. Jedná se často o za ízení s hmotností obvykle kolem 1 kg. Pro svoji vysokou finanční náročnost a malou světelnost, není tak rozší ená jako p edchozí 2 technologie. [17]

Velkoformátový televizor

Dalším ešením je po ízení velkoformátové televize, které za poslední roky prošly velikým vývojem, kdy se zvětšovala jejich úhlop íčka a snižovala jejich cena. Oproti dataprojektorům nabízejí větší svítivost, intenzivnější barevné podání barev p i nižší spot ebě energie a menší hlučnosti. Nevýhodou však je placení koncesioná ských poplatků a nep enositelnost.

Velikostí se televize p ibližují už na velikost promítacích pláten. Budoucnost naznačuje velký posun v kvalitě televizních obrazovek, p edevším ve zvětšování úhlop íček, rozlišení a dokonce i zak ivení. Technologie Full HD (1920x1080) televize p estává stačit a na trhu se objevila nejnovější technologie ULTRA HD (někdy označované jako 4K), kde rozlišení obrazovky je nejméně Ř miliónu aktivních pixelů (alespoň 3Ř40x2160). Na kvalitě obrazu je to velmi znát, lidské oko již nepozná, že se jedná o uměle vygenerovaný obraz. Na posledním veletrhu CES ( Consumer Electronics Show) která se každoročně koná v Las Vegas a která p edstavuje nejnovější kousky z oblasti spot ební elektroniky, společnost LG p edstavila zak ivenou televizi ULTRA HD 105UBř. Tato televize se stala největší zak ivenou televizi s poměrem stran 21:ř. Úhlop íčka činí neskutečných 105 palců (267 cm). Může se pochlubit 11 miliony pixely a rozlišením obrazovky 5120x2160. [19]

Zdroj: http://www.lg.com/au/images/pressrelease/105UB9_HR.jpg Obrázek 7: Televize LG ULTRA HD 105UB9

2. Životní cyklus informačního systému

„Informačním systémem (se rozumí) funkční celek nebo jeho část, zabezpečující cílevědomou a systematickou informační činnost. Každý informační systém zahrnuje data, která jsou uspo ádaná tak, aby bylo možné jejich zpracování a zp ístupnění, a dále nástroje umožňující výkon informačních činností“ [14]

Životním cyklem se u informačního systému rozumí souhrn všech etap, které následují po sobě od počátečního návrhu až po úspěšné vytvo ení daného informačního systému.

Předběžná analýza neboli specifikace cílů

První fáze slouží k prvotnímu rozebrání informačního systému s uživatelem. Uživatel si nadefinuje požadavky a cíle. Vytvo í se návrh v hrubých rysech s p ibližným vyčíslením nákladů a odhadnutou dobou realizace. V konečném dokumentu této fáze by neměly chybět ani zdroje nutné k ešení, čímž je míněn personál, software, hardware a podobně.

Analýza systému neboli specifikace požadavků

V druhé fázi životního cyklu se podrobněji rozebírá p edchozí část. Její důležitost je klíčová, poněvadž zde se zjišťují chyby.

Projektová studie neboli návrh

Výsledkem analýzy systému vznikne dokument. Ten se stane podkladem pro obsah smlouvy s externí firmou o návrhu a realizaci informačního systému. V něm je zahrnut i časový harmonogram, cena vyvíjeného projektu, konkrétní implementace systému, podmínky zavádění v organizaci, záruční servis a podmínky celkového p edání IS.

Implementace

Po podepsání smlouvy a hotovém návrhu, mohou p íslušní experti začít s programováním.

Jako podklady slouží veškeré informace, které byly shromážděny v p edchozích etapách.

Ze získaných faktů se vytvo í vstupy a výstupu jednotlivých operací a určí způsob jejich úpravy.

Testování

V této etapě se provádí testování hotového informačního systému. Je pot eba vyzkoušet možné reakce systému a rozpoznat nedostatky a pop ípadě je opravit. Testování se provádí ještě na systému, který není v reálném prost edí, aby v p ípadě selhání nezpůsobil rozsáhlé následky.

Zavádění systémů

Informační systém po úspěšném testování je nainstalován a p ipraven k provozu u zákazníka. Součástí zavádění je i transformace původní datové základy tak, aby byla p íslušná i novému systému. Dále je samoz ejmostí poskytnutí manuálu a školení personálů, kde je nejprve lepší zaškolit vedoucí pracovníky a pokračovat zaměstnanci v provozu. Zavedení systému může být provedeno jedním z následujících způsobů.

 Souběžná strategie - v provozu je jak původní tak nový systém. Pracovníci využívají oba současně, dokud nový systém spolehlivě nepracuje a uživatelé s ním nejsou dostatečně seznámeni.

 Pilotní strategie - založena na zavedení nového informačního systému do části podniku. Vybírá se část podniku, kde se nejvíce program nejvíce zatíží. Poté je zaveden i ve zbytku podniku.

 Postupná strategie - u velice složitých systému se nejprve zavedou primární části informačního systému na kterých jsou ostatní části závislé. Po jejím ově ení se zavedou i ostatní části IS.

 Nárazová strategie – založena na odstranění starého informačního systému a okamžitého zavedení nového systému

Zkušební provoz

V této době je poskytovatel informačního systému povinen zajistit okamžitý servis a odstranit zjištěné chyby, které se objeví během provozu.

Rutinní provoz a údržba

Závěrečná fáze projektu, kdy je systém používán a provozován. Do této etapy pat í údržba systému a zajištění správného provozu. Mezi základní povinnosti zajištění provozu informačního systému pat í zajištění p ístupových práv k jednotlivým aplikacím, sledování činnosti počítačů a síťových prost edků z hlediska výkonnosti poruchovosti. Dále zabezpečení systémů a ochrana dat p ed neoprávněným p ístupem, nebo minimalizace škod vzniklých výpadkem systému nap íklad archivaci dat nebo záložními systémy. Do této fáze pat í i opakované školení uživatelů

Reengineering

Počátek dalšího životního cyklu systému po p ehodnocení požadavku na informační systém. [15]

3. Tvorba ceny zkoušek a jejich prezentace

Jedním z hlavních cílů podnikání je zisk a správně stanovená cena je nejefektivnější způsob jak může firma docílit maximalizaci zisku. Právě cenová rozhodnutí jsou nejviditelnější, poněvadž mají p ímý vliv na tržní výkonnost společnosti. Proto je velmi důležité, jak se firmy s touto problematikou vyrovná, protože není jednoduché odhadnout, jak na cenovou politiku zareagují zákazníci a konkurence. Je pot eba najít rovnováhu mezi spokojenosti zákazníka a dosažením finančního cíle firmy.

3.1 Definice ceny

Co je to cena? Podle Nessima Hanna a H. Roberta Dodge záleží, jestli je pojem cena posuzován podle tržního nebo nákladového hlediska. [4 s.19] „Zákazníci považují cenu za peněžní vyjád ení hodnoty jako míry kvality či vlastností a užitků daného výrobku nebo služby ve srovnání s jinými výrobky nebo službami. Tento vztah může být vyjád en následujícím zlomkem.“

cena =

Jinak ečeno, cena je platbou za kvalitu, jak ji interpretuje trh. Podle jiného názoru, prof.

Ing. Miroslava Synka, CSc. je cena v obecné ekonomické teorii definována jako [2 s. 179]

„specifická forma směnné hodnoty, totiž jako směnná hodnota vyjád ená v penězích coby všeobecném ekvivalentu. V praxi je cena určena „jako peněžní částka sjednaná p i nákupu a prodeji zboží“.

3.2 Funkce ceny v tržní ekonomice

 Regulační - základní funkce ceny kde cena vystupuje jako regulátor dvou základních tržních sil: nabídky a poptávky

 Rozdělovací - cena slouží jako nástroj pro rozdělování důchodu

 Alokační - cena plní úlohu nástroje rozmístění disponibilních zdrojů ekonomických subjektů

 Kriteriální - cena slouží jako kritérium p i rozhodování u koupi

 Informační - cena jako nositel informaci pomoci které lze vyjád it aktuální stav nabídky a poptávky

 Racionalizační - cena vystupuje jako nástroj racionálního působení na stav poptávky

 Evidenční - cena se stává mě ítkem ekonomické činnosti [10] [7]

3.3 Tvorba ceny

Ziskovost firmy záleží ve velké mí e na ceně jejich výrobku. Stanovením vyšší ceny, kdy se zvětší rozdíl mezi náklady a výnosy, firma docílí větších čistých zisků. Naopak nižších cen dosáhne, pokud se ziskové rozpětí snižuje a tím se sníží i p íspěvek p íslušného výrobku k ziskovosti firmy. Snížení ziskovosti ale může nastat také nastavením p íliš vysoké či nízké ceny. Pokud firma nastaví vysoké ceny, zmenší se poptávka. Naopak p i zvolení nízkých cen, firma nevyužije celého potenciálů a vzniknou zde ušlé p íležitosti.

3.3.1 Tvorba cen služeb

„U služeb je produktem proces. íkáme aerolinky, a myslíme tím leteckou p epravu.

íkáme kino, ale míníme zábavní služby. íkáme hotel, když máme na mysli ubytovací služby. Používání podstatných jmen zastírá pravou povahu služeb, které mají povahu procesů, nikoli p edmětů.“[11 s. 86]

Mezi hmotnými produkty a nehmotnými službami se najde mnoho odlišností. Nehmotnost je zde použita v kontextu, kdy nelze na službu nahlédnout nebo ji nahmatat. Pouze praktickými zkušenostmi se může zákazník rozhodnout o koupi služby. Služby nejsou vyráběny a expedovány zákazníkům, ale výsledkem koupi je prožitek kvalit a vlastností, které kupující může zhodnotit až v průběhu produkce poskytování či konzumace služeb.

Může dojít k situaci, kde se služba a zboží spojí do jednoho produktového kompletu, jako je nap íklad suvenýr v zábavním průmyslu.

U služeb je výpočet ceny odvozen spíše nákladově než tržně. Jednou z metod, která se používá k výpočtu cen za služby je tzv. job-jacket kdy se zjistí náklady lidských zdrojů na bázi skutečných časů strávených na určitém účetním p ípadu. [4]

3.4 Cenová strategie

Každý výrobce stojí p ed rozhodnutím cenové strategie, kterou má firma v úmyslu sledovat. Může se vydat cestou vysokých cen, kdy se odliší od konkurence a dodá svým výrobkům značku image kvality. Druhou možností je vydat se cestou nízkých cen, kdy ziskovost je menší, avšak s cílem získat větší podíl na trhu. Toto rozhodnutí má poté vliv na pojetí ostatních prvků marketingového mixu, jako jsou reklamní a propagační strategie nebo distribuční cesty.

3.4.1 Cenové zužitkování trhu

Tato strategie v angličtině nazvaná skimming (sesbírat) je založena na uplatnění co možná nejvyšších cen v krátkém časovém období. Tento způsob lze použít u výrobku, které jsou inovativní či módní a u kterých dosahují náklady na výzkum a vývoj nemálo financí.

Takový výrobek se těší zvýšené poptávce, která je v zaváděcí části relativně nepružná, poněvadž je o takový produkt zezačátku velký zájem. Takový výrobce má určitý čas monopol na daný produkt, který mu skončí až po p íchodu konkurence s podobným zbožím.

Cenové zužitkování trhu p edstavuje dobrou strategii pro nové, neobvyklé či zásadně zdokonalené produkty. Nasazením vysoké počáteční ceny se vytvo í image vyšší kvality a rychleji se zaplatí investice do vývoje výrobku. Cenové zužitkování trhu nejčastěji využívají výrobci značkového oblečení a módního zboží, u kterých kupující hledají p edevším prestiž.

3.4.2 Tvorba prestižních cen

Od cenového zužitkování trhu se tato strategie liší tím, že prémiová či prestižní cena zůstane výrobku po celý jeho životní cyklus a nebude se se závislostí na čase snižovat.

Vysoká cena dodává výrobku punc luxusu a prestiže a její zákazníci prožívají po koupi větší uspokojení z renomé, které s sebou nese užívání a vlastnictví takto drahého produktu.

Snížení ceny je u těchto výrobku kontraproduktivní, jelikož u movitějších klientů dojde ke ztrátě symbolu prestiže.

3.4.3 Cenové pronikání trhem

Cenové pronikání trhem (penetration pricing) se odlišuje od výše zmiňovaných ve výsledné ceně. Ta je zvolena nízko k dosažení velkého tržního podílu p íslušné firmy. Aby tato strategie byla funkční, musí být na trhu vysoká cenová elasticita poptávky po p íslušném výrobku. Nižší cena se poté projeví v kardinálním zvýšení objemů prodejů.

V důsledku na to se rapidně sníží náklady. Firma musí s touto strategii mít dostatečné velké výrobní a distribuční kapacity, pokud by nastala zvýšená poptávka po produktech.

Nevýhodou nízkých cen může být ale zpětný pohled zákazníku na image výrobku.

3.4.4 Expanzionistická tvorba cen

Tato strategie je důraznější formou strategie cenového pronikání trhem. Jedná se o politiku velmi nízkých cen, které jsou aplikovány u nových trhů za účelem tržního p ijetí svých výrobků. Nez ídka se to stává na úkor ostatních konkurentů. Firma těchto prost edků využívá, pokud se pot ebuje dostat na nový trh nebo rozší it existující. V praxi to vypadá, že začne dovážet levné výrobky, které pomůžou firmě v tržní akceptaci, a poté může začít dovážet dražší verze. Radikálnější metodou je využití dumpingu, kde se produkt prodává za nižší cenu, než jsou výrobní náklady. Taková strategie je v mnoha zemích zakázána antidumpingovými zákony.

3.4.5 Cenové omezování trhu

Strategie cenového omezení trhu p edstavuje politiku velmi nízkých cen za účelem odstrašení možné konkurence, která by chtěla vstoupit na daný trh. Takový stav na trhu by odradil p ípadnou konkurenci a monopolní výrobce by si zatím stihnul vytvo it jméno.

Strategie cenového omezení trhu je zvláště výhodné využít, pokud firma nemá žádný ochranný patent nebo nemá výhodu odlišení od jiných firem.

3.4.6 Cenové uzavírání trhu

U strategie cenového uzavírání trhu je cena snížena na takové minimum, aby zničila konkurenci. Firmy si to můžou dovolit, pokud mají větší finanční rezervy, které budou určitý čas pokrývat ztrátovost. Jakmile bude konkurence zničena, nastaví opět cenovou úroveň na stav p inášející zisk. Pokud se cenové uzavírání trhu koná v místním mě ítku, může firma vyrovnávat ztráty z oblastí, kde nemá konkurenci a kde může účtovat vyšší cenu než obvykle. [4] [3]

3.5 Metody tvorby ceny

Každý prodejce p i prodeji svého výrobku musí umět vytvo it odpovídající cenu za jeho výrobek. Ta je v současné době v civilizovaném světě stanovena v penězích. Cena výrobku je ovlivněna spoustou faktoru. Poptávkou, konkurencí, celkovým postavením na trhu, výrobními náklady, náklady na distribuci, marketingovou komunikaci a dalšími omezeními jako jsou etická či legislativní. Dalším faktorem tvorby ceny je cíl firmy, kterého chce na trhu dosáhnout. To může být v dosáhnutí maximálního obratu a zisku, který p inese akcioná ům návratnost investice nebo v získání vedoucího postavení na trhu. Základním p ístupem je určování cen na základě nákladů, poptávky a konkurence.

3.5.1 Nákladově orientovaná tvorba cen

Mezi nejjednodušší určování cen pat í nákladová metoda tvorby cen. Vychází z kalkulace všech nákladů, fixních i variabilních, a p ičte se k nim požadovaná zisková p irážka.

Jednoduchost této metody spočívá v tom, že není pot eba hloubat nad tržní poptávkou, vlivem konkurence nebo jiných faktorů. Také je možno dosáhnout výsledků za relativně krátký časový úsek. U této metody je těžké na knout firmu z cenové diskriminace, poněvadž z účetních podkladů lze vyčíst a odůvodnit všechny finance. Nákladově orientovaná tvorba cen se nejvíce používá u stavebních složek, armádních složek a v odvětví služeb.

Tato metoda skýtá v sobě také mnohé nevýhody, které lze vyčíst z odstavce výše. Jedním z nich je ignorace tržního prost edí, kde zákazník si může vybrat navzdory všem p edpokladům dražší výrobek, p estože jsou k dispozici levnější substituty. Takové chování se může naskytnout, pokud se jedná o značkové oblečení, kde kupující žádá módnost a kvalitu.

3.5.2 Poptávkové orientovaná tvorba cen

Charakteristikou poptávkově orientované tvorby cen je, že se tolik nezamě uje na náklady, které nepovažuje za základ ceny, ale bere v úvahu kupující a vlastnost produktu. U této metody je základem pochopit zákazníka. Někte í reagují na nízkou cenu, někte í na image výrobku. V poslední době se častěji objevují zákazníci, kte í vyžadují kvalitní výrobky s kvalitním uživatelským servisem v kombinaci s nízkou cenou. Pokud se u nákladově orientované tvorby cen vypočítávala cena podle nákladů, u poptávkově orientované tvorby cen je stanovení ceny závislé na úsudku zákazníka. Zákazník p i koupi takového produktu nebere v úvahu nákladové částky, nýbrž požitek z uspokojených pot eb. Proto je výrobce donucen stanovit odpovídající cenu, kterou zjistí z p ístupu zákazníků k oceňování užitku.

K tomu existují 2 metody: dotazování zákazníků a pozorování spot ebitelského chování.

Nedostatkem u dotazování zákazníku je jeho nízká validita. Projevený zájem u zákazníků se neshoduje vždy se skutečnou koupí. P esnější je pozorování spot ebitelského chování, které je však dražší a možné uskutečnit až po dokončení vývoje výrobku.

3.5.3 Konkurenčně orientovaná tvorba cen

U této metody se výrobce z íká provádění aktivní cenové politiky a svoji cenovou hladinu určí na základě konkurenčních cen. Firma si nejd íve musí určit, které produkty považuje za konkurenci. Po zjištění těchto informací si společnost nasadí cenu vyšší či nižší oproti p evládající „tržní“ ceně, kde bere v úvahu zvláštní rysy výrobku firmy nebo relativní p ednosti či slabiny svého konkurenčního postavení. Po zvolení určité cenové hladiny, je nutné sledovat kroky konkurence, která pravděpodobně zareaguje změnou cen. Velkou výhodou je nízká finanční náročnost, kde není pot eba pomoci dotazování zákazníků nebo jinými metodami vypočítávat konečnou cenu. [10] [4]

4. Tvorba elektronické prezentace

4.1 Specifikace problémů

Jak už bylo výše zmíněno, útvarů kvalit je ve firmě několik a každý má svůj obor působnosti jiný. V mnoha p ípadech se jejich pracovní aktivity protínají a musí umět spolu navzájem spolupracovat. U všech nových dílů, které se následně objeví v autě, musí být tento díl odzkoušen v laborato i materiálové techniky a speciálního mě ení. Z tohoto důvodu musí ostatní útvary kvality, útvary vývoje a externí dodavatele vědět, jakým testům budou tyto díly čelit, aby se mohli p ipravit na podmínky zkoušek. Dalším důležitým faktorem pro všechny zúčastněné jsou ceny zkoušek. Ty zde byly doposud nap íč odděleními počítány rozdílnými metodami. Z této p íčiny bylo rozhodnuto o vy ešení těchto problému.

 Zvýšení informovanosti o nabízených službách

 Elektronický jednotný výpočet ceny zkoušek

 Jednotný popis jednotlivých p ístrojů na pracovišti

4.2 Základní informace o společnosti

Škoda Auto je největší český výrobce automobilů a zároveň čtvrtým největším zaměstnavatelem v České Republice. Společně s Volkswagenem, Seatem a Audi pat í do koncernu Volkswagen Group. Hlavní sídlo Škoda Auto sídlí v Mladé Boleslavi, kde se nachází vedení, vývoj i hlavní výroba firmy. Ke konci roku 2014 pracovalo p ímo v Mladé Boleslavi 19 560 zaměstnanců. Další pobočné závody v České Republice jsou v Kvasinách a Vrchlabí, kde pracuje dalších 4000 zaměstnanců. V Kvasinách se nachází montovna několika modelů Škoda Auto, ve Vrchlabí se vyrábí p evodovky pro celý koncern Volkswagen. V posledních letech dochází k expanzi na východní trhy, p edevším na trhy Činy, Ruska a Indie. V důsledku toho se výroba p esunuje blíže ke koncovým zákazníkům, a tudíž vznikly závody na Slovensku, Ukrajině, Rusku, Kazachstánu, Čině a Indii. Počet prodaných vozů v roce 2014 činil rekordních 1,037 milionu aut, což je p ibližně o 116 000

aut víc než v roce 2013. Firma p ekonala milionovou hranici poprvé za svojí 11ř letou historii a celosvětový tržní podíl Škody se zvýšil o 0,1 bodu na 1,4 procenta. Největší počet zákazníku si auta z Mladé Boleslavi nachází v Čině, kde se prodá každé čtvrté auto a v roce 2014 se na tamějším trhu prodalo 2Ř1 400 automobilů. P es 14ř 500 vozů se prodalo v sousední Spolkové republice Německo. Česká republika zaujímá v prodejích 4 místo, v roce 2014 se zde prodalo 70 200 vozů. Nejprodávanějším modelem Škoda Auto je Octavia, u které prodeje činily 3Řř,3 tisíc vozů.

Výroba automobilu je velmi složitá záležitost. Na jeho vývoji se podílí tisíce lidí z několika desítek oblastí oborů. Každý má svůj specifický úkol. Od prvotního zadání, po technický vývoj, výrobu, logistiku až k prodejům. D ívější rozdíly mezi automobilkami se smazaly a konkurence za poslední dobu posílila. Z této p íčiny musí výrobci stále zvyšovat kvalitu svých výrobků. Autor této semestrální práce měl tu možnost, strávit Ř měsíců ve společnosti Škoda Auto na oddělení kvality. Ta je p ímo pod ízená p edsedovi p edstavenstva Prof. Dr. h. c. Winfriedu Vahlandovi a je nedílnou součástí procesu výroby.

[14]

4.3 Oddělení kvality

„Jen to nejlepší, co můžeme udělat, jest pro naše zákazníky dosti dobré“

Laurin a Klement Již od založení firmy v roce 1Řř5 se staly kvalitní produkty cílem Škoda Auto.

Momentálně se o nejvyšší jakost výrobku stará 700 zaměstnanců v 6 útvarech. Koordinují a usměrňují činnosti a procesy p i vývoji a výrobě vozu s ohledem na kvalitu produktu.

Autor této bakalá ské práce pobýval na oddělení materiálové techniky a speciálního mě ení, která je dle interního značení nazvána GQM/2. Základní a nejvyšší prioritou je zajištění kvality produktů značky Škoda Auto z hlediska materiálových charakteristik.

Nedílnou součásti je včasné a komplexní provádění požadovaných materiálových zkoušek k uspokojení pot eb jak externích tak interních zákazníků, poskytování poradenství

a zajištění vysoké úrovně materiálového know-how ve společnosti Škoda Auto. Konkrétně má tento útvor za úkol zajišťovat laboratorní zkoušky kovových a nekovových materiálů, provozních kapalin a povrchových ochran. Dále obstarává zkoušky celého vozu v oblasti koroze, klimatické odolnosti, pachu a společně s vývojem se podílí na uvolňování nových materiálů. Pokud nastane problém u dílů z výroby nebo u zákazníků, provádí analýzy u materiálových problémů.

Rozdělení GQM/2 – Materiálová technika a speciální měření Laboratoř polymery (GQM/21)

 Zajištění kvality nekovových materiálu ve fázi vývoje, náběhu a série.

 Hodnocení kvality plastů, textilií, kůže, koženky, tlumení, pěny, elastomerů atd.

Materiálová technika kovů a povrchových ochran (GQM/22)

 Zajišťuje laboratorní zkoušky kovových materiálů a povrchových ochran.

 Provádí zkoušky tepelné a klimatické odolnosti elektrodílů vozu, zkoušky teplotním šokem a mě ení podsvitu ovládacích prvků v interiéru vozu.

Procesní a šroubová technika (GQM/23)

 Mě ení rozměrů, tvarů spojovacích prvků.

 Mě ení t ení a kontrolu povrchové ochrany spojovacích prvků.

Speciální měření a metrologie (GQM/24)

 Centrální ízení metrologie společnosti.

 Centrální kalibrační místo Škoda Auto.

4.4 E lektronické prezentace

4.4.1 Předběžná specifikace cílů

Na začátku zá í 2014 se na oddělení GQM/2 rozhodlo o vypracování systému, který zp ehlední dosavadní zkoušky, které jsou zde konané. Vedení oddělení preferovalo elektronickou podobu, která by byla lépe dostupnou pro ostatní útvary a externí dodavatele. Cílem bylo vytvo ení systému, snadno upravitelného, softwarově nenáročného, který bude lehce p enositelný a usnadní práci vědeckým pracovníkům. Ti by byli méně zatížení v odpovídání na p ípadné dotazy o detailech zkoušek po emailu či telefonu.

Časový plán projektu se počítal na pár měsíců, podle rychlosti sběru informací a vytvo ení odpovídajícího systému. Postupem času a po p edběžně analýze, byl od vedení vznesen požadavek o možnosti použití tohoto seznamu zkoušek i v papírové podobě. Krom pouhých informací pro zákazníky, by k dosavadním údajům bylo zaneseno více kategorii informací. To by zároveň usnadnilo p ehlednost i pro pracovníky GQM/2 a ekonomicky nezatížilo rozpočet útvaru. Ve vytištěné podobě by získaná data posloužila u konkrétních p ístrojů pro zvýšení p ehlednosti o dané zkoušce pro ostatní laboratorní pracovníky a p ispěla by ke zvýšení bezpečnosti práce na pracovišti.

4.4.2 Návrh prezentace

Pro tvorbu elektronické prezentace byly zvoleny programy kancelá ského balíku Microsoft Office – Microsoft Powerpoint a Microsoft Word. Ty jsou v celé firmě zastoupeny a každý pracovník v laborato i s těmito programy denně pracuje. Dále splňují podmínku z požadavku, kde se snadným uživatelským prost edím a p ehledným menu se později lehce upravují a aktualizují. Díky tomu, že oba programy pat í do stejného kancelá ského balíku, spolu dob e komunikují a je velmi snadné jejich propojení. Tím se dosáhlo efektu, kdy všechny získané informace nemusely být fyzicky napsané v prezentaci. Do prezentace se vložila pouze důležitá data s odkazem na zbytek dat ve verzi dokumentu.

4.4.3 Implementace prezentace

První věc, kterou bylo pot eba vytvo it, byla šablona dokumentu, do které se budou následně vyplňovat zjištěné údaje. Poněvadž pro každou zkoušku byla vyhraněna plocha papíru A4, musely být informace omezeny maximálním možným rozsahem. Vytvo ená šablona, která vycházela z oficiální šablony Škoda Auto, byla doplněna o vypsané kategorie údajů, které byly dohodnuty s vedením. Pomoci ovládacích prvků bylo vytvo eno prázdné textové pole s p íkazem pro snadnější vyplňování. Kde to situace umožnila, tam se v textovém poli vybíralo z několika možností.

Obrázek 8: Formulá k zápisu zkoušky Zdroj: vlastní tvorba

 Název zkoušky - slovně popsaná zkouška

 Kód zkoušky – unikátní ID zkoušky. ID obsahuje počáteční písmeno, které znázorňuje dané pracoviště (PK – provozní kapaliny, M – metrologie) a po adové číslo zkoušky na daném oddělení.

 Oddělení – výběr ze 4 možností (GQM/21, GQM/22,GQM/23,GQM/24)

Obrázek 9: Rozlikávací nabídka ve formulá i Zdroj: vlastní tvorba

 Kontaktní osoba – nacionále vědeckého pracovníka zodpovědného za zkoušku společně s kontaktem.

 Evidenční číslo návodky – doplnění o evidenční číslo pracovní návodky. Tato položka je p edevším informací pro zaměstnance, kdy pomoci evidenčního čísla můžou snadno dohledat na portále celý dokument.

 Kalibrační st edisko – každý laboratorní p ístroj po určité době musí kalibrovat pro ově ení jeho p esnosti. V tomto ádku je vyplněn název firmy, která provádí

kalibraci p ístroje.

 Datum aktualizace – datum poslední aktualizace dokumentu. Pro jednotné

formátování se vybírá z více možností pomoci ovládacího prvku obsahu pro výběr data.

Obrázek 10: Rozklikávací nabídka kalendá e ve formulá i Zdroj: vlastní tvorba

 Obrázek p ístroje – v levém horním rohu je místo pro vložení fotky, která souvisí se zkouškou. Obvykle fotka p ístroje, na kterém se laboratorní zkouška provádí.

 P ístroj – do této kolonky se zapisují p ístroje, pomoci, kterých se mě í dané zkoušky. Pokud jsou údaje dostupné, doplní se i základní charakteristika p ístroje, rozsah mě ení, p esnost či výrobce.

 Základní popis zkoušky – stručný popis zkoušky, který v v omezeném počtu použitých znaků vystihuje podstatu provedení zkoušky.

 Normy – do této položky se vypíší zkratky technických norem, podle kterých se provádí zkouška.

Obrázek 11:Vyplněný popis o zkoušce Zdroj: vlastní tvorba

V elektronické prezentaci se tolik údajů neobjevuje, aby zbytečně nedocházelo k duplicitě informací a k zbytečnému zaplnění paměti stejnými daty. Cíloví zákazníci se v prezentaci dočtou pouze o nejpodstatnějších informacích jako je název zkoušky, základní popis zkoušky, normy a typ p ístroje s jeho fotografií. Prezentace využívá tzv. kiosk mode, který funguje na principu hypertextových odkazů. Uživatel nemůže „posouvat“ prezentaci chronologicky po snímcích, ale pro pohyb v prezentaci musí využit navigační hypertextové odkazy. Tímto se docílí efektu „webových stránek“, které snadno později upraví i méně zkušený uživatel. Po spuštění prezentace se uživatel dostane na snímek s pohledem na menu. [6]

Obrázek 12: Podoba menu v elektronické prezentaci Zdroj: vlastní tvorba

Tam si vybere název oddělení a po kliknutí na odkaz se dostane do vybrané nabídky zkoušek.

Obrázek 13: Podoba nabídky v elektronické prezentaci Zdroj: vlastní tvorba

Na snímku se zobrazí seznam zkoušek, azených podle ID zkoušky spolu s názvem zkoušky. V dalších dvou sloupcích je zobrazena cena za danou zkoušku v českých korunách a v eurech. Pro pohyb v nabídce je pot eba používat hypertextové odkazy v podobě šipek nahoru a dolu. Pro návrat zpět do menu, je umístěné tlačítko vpravo naho e. Pokud se uživatel chce o zkoušce dozvědět více, klikne na název požadované zkoušky.

Obrázek 14: Podoba snímku se zkouškou v elektronické prezentaci Zdroj: vlastní tvorba

Po vybrání zkoušky v nabídce se zobrazí slide s podrobnostmi o zkoušce. Zde se kromě názvu zkoušky, popisu zkoušky, normy a p ístroje nachází i 5 hypertextových odkazů.

 Zpět – návrat do nabídky zkoušek

 „K3“ – posun o jednu zkoušku dozadu

 „K5“ – posun o jednu zkoušku dop edu

 Menu – návrat do menu

 „W“ – otev ení dokumentu o zkoušce ve formátu doc.

V celé prezentaci je použito bezpatkové písmo Verdana, které je v této situaci p ehlednější a které je považováno ve firmě za standard. Barevné schéma je udržováno ve firemních barvách Škoda Auto. Tou jsou odstíny zelené a šedé, které jsou p esně definovány RGB kódem. V nabídce se pouze vymyká od standardu barva hodnoty cena, která je pro zdůraznění nadefinovaná červenou barvou. Fotky jsou uložené v grafickém formátu jpg,

které neztratí na kvalitě ani p i vyšší kompresi. Z důvodu lepší p enositelnosti, byla výsledná prezentace zmenšena díky kompresi obrázků na pouhých 6,5 MB.

4.4.4 Testování prezentace

Do testování projektu se mohli zapojit všichni pracovníci materiálové techniky a speciálního mě ení, poněvadž prezentace je dostupná na společném síťovém disku.

Zároveň k tomu byl každému dodán dotazník s možností vyjád ení se ohledně elektronické prezentace. U prvních t í bodů se měla ohodnotit prezentace známkami od 1 do 5, kdy jedna znamená nejlepší a pět nejhorší hodnocení. U posledních dvou bodů byla vyžadována slovní odpověď.

1) Ovládání, pohyb v prezentaci pomoci hypertextových odkazů.

2) P ehlednost, grafické rozhraní.

3) Informační náplň, ucelenost.

4) Co byste v prezentaci vylepšili?

5) Co v prezentaci chybí?

Odpovědělo 21 respondentů. Na obrázku č. 14 se objevuje známkování na první t i otázky.

Nejvíce dotazovaných je spokojeno s grafickým rozhraním prezentace, celých Ř1%

respondentů odpovědělo za 1. Jen o jeden hlas méně dostalo ovládání prezentace, známku jedna mu udělilo 16 dotazovaných, což činí 76% všech odpovídajících. V celém dotazníku byla pouze jedinkrát udělena horší známka než 3. Známka 4 byla dána za informační náplň prezentace. U této položky bylo i nejvíce vylepšujících návrhu od respondentů. Mezi ně pat ilo rozší ení norem u zkoušek či více doplňujících informací u p ístrojů. Další návrhy obsahovaly doplnění prezentace o lokalizaci útvaru v závodě na mapě či strukturu zaměstnanců na odděleních.