Technická univerzita v Liberci
FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ
Katedra: Geografie
Studijní program: Geografie
Studijní obor: Aplikovaná geografie
PERCEPCE ROZMÍSTĚNÍ SPORTOVIŠŤ V LIBERECKÉM KRAJI V NÁVAZNOSTI NA ROZMÍSTĚNÍ OBYVATEL V ORP LIBEREC
PERCEPTION OF SPORT VENUES PLACEMENT IN THE LIBEREC REGION TO THE ALLOCATION OF THE POPULATION IN THE LIBEREC
Bakalářská práce: 12–FP–KGE– 016
Autor: Podpis:
Tomáš KADLEC
Vedoucí práce: doc. RNDr. Branislav Nižnanský, CSc.
Počet
stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh
44 0 18 0 17 3
V Liberci dne: 27. 4. 2012
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
Název práce: Percepce rozmístění sportovišť Libereckého kraje v návaznosti na rozmístění obyvatel v ORP Liberec
Jméno a příjmení autora: Tomáš Kadlec
Osobní číslo: P09000166
Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č.
121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo.
Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce.
Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložil elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.
V Liberci dne: 27. 04. 2012
Tomáš KADLEC
PODĚKOVÁNÍ
Zde bych rád věnoval pár řádků poděkování všem, kteří mi pomohli v průběhu studia a zejména ve zpracování této práce. Hlavní díky patří doc. RNDr. Branislavu Nižnanskému CSc. a to jak za vedení mé bakalářské práce, za poskytnuté rady nejen k bakalářské práci ale i ke studiu, a také za čas, který mi při konzultacích věnoval.
Závěrem bych také rád poděkoval své rodině a nejbližším přátelům, kteří mě podporovali v průběhu celého studia.
ANOTACE
Bakalářská práce obsahuje návrh ankety s dotazníkem zaměřené na průzkum percepce rozmístění sportovišť obyvateli ORP Liberec, a jeho následnou aplikaci. V práci jsou uvedeny základní charakteristiky kraje související se sportovní infrastrukturou, dále charakteristiky obyvatelstva a sportovišť. Je zde popsána tvorba ankety s dotazníkem, její následná aplikace a průběh průzkumného šetření. Výsledky šetření jsou popsány a zobrazeny pomocí mapových výstupů a doprovodných grafů.
Klíčová slova: percepce, sportoviště, anketní šetření, rozmístění obyvatel
ANNOTATION
This Bachelor thesis contains a design of a survey with a questionnaire focused on a research of perception of sports facilities locations of citizens of the Liberec and its following application. The thesis contains basic characteristics of the region relative to the sports infrastructure as well as characteristics of citizens and sports facilities. The creation of the survey with the questionnaire is described together with its following application and its process. The results are described and displayed on maps and graphs.
Key words: perception, sports facilities, questionnaire survey, population distribution
7 OBSAH
SEZNAM OBRÁZKŮ ... 8
SEZNAM ZKRATEK ... 9
ÚVOD ... 10
1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE ... 11
1.1 ÚZEMNÍ ČLENĚNÍ A POLOHA LIBERECKÉHO KRAJE... 11
1.2 PŘÍRODNÍ PODMÍNKY ... 12
1.3 DOPRAVA ... 15
1.4 STRUKTURA OBYVATELSTVA LIBERECKÉHO KRAJE ... 17
1.5 OBYVATELSTVO V ORPLIBEREC... 20
2. SPORTOVNÍ INFRASTRUKTURA LIBERECKÉHO KRAJE ... 22
2.1 SPORT A VOLNÝ ČAS ... 22
2.2 SPORTOVIŠTĚ VKRAJINĚ ... 23
2.3 CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH SPORTOVIŠŤ ... 24
3. PRŮZKUM PERCEPCE STUDOVANÉHO JEVU V REGIONU ... 29
3.1 VÝCHODISKA PRO PRŮZKUM PERCEPCE V ORPLIBEREC ... 29
3.2 ZÁSADY TVORBY DOTAZNÍKU ... 30
3.3 TVORBA DOTAZNÍKU PERCEPCE SPORTOVNÍ INFRASTRUKTURY V LK ... 30
3.4 RESPONDENTI ... 32
3.5 PRŮBĚH SBĚRU DAT A JEJICH UKLÁDÁNÍ ... 33
4. ZPRACOVÁNÍ ZÍSKANÝCH DAT A TEMATICKÉ MAPY ... 34
4.1 HODNOCENÍ PREFERENCÍ OBYVATEL ... 34
4.2 HODNOCENÍ VYBAVENOSTI MĚST V LK DLE ANKETNÍHO ŠETŘENÍ ... 38
5. ZÁVĚR ... 40
LITERATURA ... 42
PŘÍLOHY ... 44
8
Seznam obrázků
Obr. 1.1: Administrativní členění Libereckého kraje, 2011 Obr. 1.2: Geografická mapa Libereckého kraje, 2011 Obr. 1.3: Silniční a dálniční síť Libereckého kraje, 2011 Obr. 1.4: Železniční tratě v Libereckém kraji, 2011
Obr. 1.5: Základní ukazatele sídelní struktury v Libereckém kraji, 2004 Obr. 1.6: Hustota obyvatelstva v Libereckém kraji, 2004
Obr. 1.7: Vývoj počtu obyvatel v obcích Obr. 1.8: Vývoj hustoty zalidnění Obr. 1.9 Míra urbanizace LK.
Obr. 2.1: Sportovní zařízení v ČR a Libereckém kraji v roce 2002 Obr. 2.2: Bazén Liberec
Obr. 2.3: Mapa Ski areálu Ještěd
Obr. 4.1: Vybraná preferovaná sportoviště v Libereckém kraji (aktivní sport) Obr. 4.2: Vybraná preferovaná sportoviště v Libereckém kraji (pasivní sport) Obr. 4.3: Nejpreferovanější sportoviště v blízkosti bydliště
Obr. 4.4: Nejpreferovanější sportoviště v rámci kraje
Obr. 4.5: Hodnocení vybavenosti měst sportovišti vůči jejich velikosti (kladná hodnocení) Obr. 4.6: Hodnocení vybavenosti měst sportovišti vůči jejich velikosti (záporná hodnocení)
9
Seznam zkratek
ASC - Atletické sportovní centrum
ČR - Česká Republika
ČSÚ - Český statistický úřad
GIS - Geografický informační systém
LK - Liberecký kraj
MHD - Městská hromadná doprava ORP - Obec s rozšířenou působností POU - Pověřený obecní úřad
RIS - Regionální informační servis TUL - Technická Univerzita v Liberci
ŽP - Životní prostředí
10
Úvod
Tato bakalářská práce je zaměřena na průzkum percepce rozmístění sportovišť obyvateli ORP Liberec. Bude tedy nutné zjistit vnímání jednotlivých typů sportovišť obyvateli pomocí vhodné metody, a tyto informace vyhodnotit. Vyjadřujícím prostředkem by pak měly být tematické mapy, vytvořené v prostředí GIS. Výsledek práce by mohl iniciovat diskusi nad rozmístěním sportovišť, podnítit práci na zlepšení sportovní infrastruktury, případně iniciovat další, hlubší výzkum této problematiky.
Hlavním cílem práce bude tedy návrh a tvorba ankety s dotazníkem, která nám poskytne soubor informací k závěrečnému zhodnocení percepce. Vycházet přitom musíme ze zadání rozmístění obyvatel, budeme se proto soustředit na ORP Liberec.
Bude tedy nutné provést rešerši literatury vztahující se k dané tematice a vyhledat vhodné zdroje pro přehled aktuální situace sportovní infrastruktury. Dále je nutné vymezit si dílčí cíle, abychom zachovali původní směr celé práce.
Dílčími cíli a zároveň i obsahem kapitol bude vymezení území a jeho základní charakteristika, zejména v oblastech, které tvoří prostředí pro sportovní infrastrukturu.
Zejména bude třeba zaměřit se na dopravu a obyvatelstvo. Dále bude potřeba udělat si vhled do sportovní infrastruktury, rozdělit si její prvky, a zamyslet se nad funkcí sportovišť v krajině. Taktéž bude nutné provést základní charakteristiku. Poté přejdeme na samotný návrh a tvorbu dotazníků, přičemž bude nutné vycházet z odborné literatury. Zde v souladu s metodologií zvolíme vhodný vzorek obyvatel. Dále přijde na řadu samotná aplikace dotazníku v praxi, v terénním prostředí. Měli bychom tak získat soubor vhodných dat použitelných pro závěrečné zhodnocení práce.
11
1. Základní charakteristika území Libereckého kraje
V této kapitole práce bude uveden stručný výpis geografických prvků a jevů, které vytvářejí prostředí pro sportovní infrastrukturu a její využití
1.1 Územní členění a poloha Libereckého kraje
Liberecký kraj se nachází v severní části České republiky, přičemž zabírá pouhá 4 % z její rozlohy, což ho činí druhým nejmenším krajem v České Republice, hned po Praze. Jeho celková rozloha je 3163 km2. Zahrnuje jak Jizerské hory, tak Krkonoše.
Jeho nejvyšším bodem je hora Kotel (1435 m.n.m.). Dominantou Libereckého kraje je však hora Ještěd (1012 m.n.m.). Liberecký kraj se rozkládá v povodí tří řek, jsou to Ploučnice na západě, Labe na východě území, sever pak spadá do povodí Nisy.
Liberecký kraj sousedí s Německem na severozápadě, kde tvoří hranici dlouhou asi 20 km, dále pak s Polskem na severovýchodě, kde je hranice dlouhá asi 130 km. Jeho českými sousedy jsou Ústecký kraj z východu, Středočeský kraj z jihu a Ústecký kraj ze západní strany. Jedná se o vcelku hornatý kraj, ideální označení by byla pahorkatina.
Co do administrativy, je Liberecký kraj členěn do čtyř okresů, jsou to Liberec, Česká Lípa, Jablonec nad Nisou a Semily. Na tomto území nalezneme celkem 215 obcí, z toho 38 obcí má status města. Dále můžeme kraj členit na jednotlivé ORP, abecedně jsou to: Česká Lípa, Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jilemnice, Liberec, Nový Bor, Semily, Tanvald, Turnov a Železný Brod. Podíl obcí z celkového počtu v České republice však Liberecký kraj zabírá pouze 3,5 %. Na druhou stranu, spolu s Královehradeckým a Pardubickým krajem tvoří jednotku NUTS II Severovýchod, která je největší a nejlidnatější v rámci České republiky. V rámci kraje nelze označit Liberecký kraj jako rovnoměrný, jeho centrem je především krajské město Liberec a jeho aglomerace s Jabloncem, naopak jako periferii lze označit oblasti Frýdlantska, Ralska, či Lomnicka. To je do určité míry ovlivněno přírodními podmínkami a dostupností (Syrovátková, 2011).
12
Obr.1.1 Administrativní členění Libereckého kraje, zdroj: Český statistický úřad, 2011, Statistická ročenka Libereckého kraje
1.2 Přírodní podmínky
Jelikož se ve své práci budu zabírat jak krytými sportovišti, tak otevřenými sportovišti, uvádím zde i základní informace o přírodních podmínkách, jež mají vztah se sportovišti.
Liberecký kraj zabírá Jizerské Hory, západní část Krkonoš a východní část Lužických hor. Důležité činitele ve vztahu ke sportu jsou geomorfologické podmínky, jež jsou důležité zejména pro zimní sporty. Dalšími souvisejícími činiteli jsou klimatologické a hydrologické podmínky. Liberecký kraj spadá celou svou rozlohou do provincie Česká vysočina. Dle dalšího členění, se zde pak nacházejí tři další subprovincie, jsou to: Krkonošsko-jesenická subprovincie, která se dělí na celky Lužické hory, Ještědsko-kozákovský hřbet, Žitavská pánev, Frýdlantská pahorkatina, Jizerské hory, Krkonoše a Krkonošské podhůří. Další subprovincie Libereckého kraje je
13
Krušnohorská subprovincie, kterou zde zastupuje celek České středohoří, a poslední subprovincií je Česká tabule, kterou zde dělíme do tří celků – Ralská pahorkatina, Jičínská pahorkatina a Jizerská tabule.
Od reliéfu se odvíjí také podnebí – hory fungují jako určitá překážka pro v proudění vzduchu, směrem od Atlanitckho oceánu, což znamená větší úhrn srážek v této oblasti. To platí tedy zejména pro horské oblasti kraje. Oblasti na severovýchodě kraje – Krkonoše a Jizerské hory mají průměrný roční úhrn srážek až 1 600 mm.
Naproti tomu, západ a jihozápad Libereckého kraje má roční úhrn srážek zhruba 700 mm. Srážky, především sněhové jsou ve vztahu ke sportovištím velice důležité, neboť zásadně určují možnosti provozování zimních sportů a zimních sportovních center. Tato oblast je také nadprůměrná ve výšce průměrně sněhové pokrývky, která přesahuje 100 cm. V oblasti Krkonoš činí až 150 až 200 cm. Co se týče teplotních podmínek, horská, severovýchodní část kraje má průměrné roční teploty asi 5°C, a jedná se tedy o mírně chladnou oblast. Sušší jih a jihozápad spadá do mírně teplé oblasti, což znamená průměrnou roční teplotu přesahující 7°C. Pokud bychom chtěli tyto hodnoty shrnout, tak průměrná teplota kraje za rok činí asi 6-8°C. Celkové leží Liberecký kraj v mírném klimatickém pásu, kde je typické střídání ročních období. Teplejší klimatické oblasti však převažují, nejtepleji je v nivě Jizery v okolí Turnova a v okolí Hrádku nad Nisou.
Nejchladnější jsou již zmiňované horské oblasti. Tyto rozdíly způsobuje proměnlivá nadmořská výška, či srážkový stín hor.
14
Obr. 1.2 Geografická mapa Libereckého kraje, zdroj: Český statistický úřad, 2011, Statistická ročenka Libereckého kraje
Územím Libereckého kraje prochází hlavní rozvodí Evropy, rozděluje úmoří Baltského a Severního moře. Hranice prochází Lužickými horami, dále podél Ještědu a Krkonoš. Mezi významné řeky, které odvádějí vody z Libereckého kraje do Severního moře, jsou Jizera a Ploučnice, do Baltského moře jsou to pak hlavně Lužická Nisa a Smědá. Na území Libereckého kraje najdeme také vodní nádrže, převážně s ochranným a vodárenským účelem. Jako významné vodní nádrže ve zkoumaném území jmenujme například Máchovo jezero, Vodní dílo Stráž pod Ralskem, či vodní nádrže Fojtka, Harcov, Beřichov či Souš.
15 1.3 Doprava
Doprava hraje v této práci podstatnou roli, protože k rozmístění sportovišť, se přímo váže jejich dostupnost. Pro tuto práci jsou důležité nejen lokální dopravní služby, ale i dálkové v rámci kraje i mimo něj. Lokální dopravní služby jsou vhodné pro dostupnost sportovišť místním obyvatelům, dálkové dopravní služby rozšiřují spádovou oblast kraje, zajišťují dostupnost obyvatelům mimo kraj, i zahraničním turistům.
Podstatnou roli hraje v Libereckém kraji silniční doprava. Kraj sice nekřižuje žádná dálnice, nicméně prochází jím důležité rychlostní silnice R10 (Praha – Mladá Boleslav – Turnov) a R35 (v kraji Turnov – Liberec). Tyto komunikace jsou řazeny i do evropského systému mezinárodních silnic, jakožto E65 (R10) a E 442 (R35). Tyto komunikace jsou hlavní spojkou krajského města Liberec s hlavním městem Prahou.
Zbytek území je propojen zejména silnicemi I. a II. třídy (obr. 1.3).
Územím Liberckého kraje dále procházejí další silnice III. třídy. Celková délka silnic v Libereckém kraji je 2425 km (2010), z toho je rychlostní silnice pouze 22 km.
Silnice I. třídy měří přesně 333 km, dále pak silnice II. třídy měří 487 km, nejběžnější jsou silnice III. třídy, jež mají 1 606 km. Nejkvalitnější komunikace jsou v okolí krajského města Liberec, a jeho spojení směrem od Turnova, nicméně stav silnic je v kraji obecně neuspokojivý z hlediska technického stavu, nedostatku obchvatů, či odstavných parkovacích ploch (Syrovátková, 2011)
16
Obr. 1.3 Silniční a dálniční síť Libereckého kraje, zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2011
Ve vztahu ke sportovištím zmiňme i železniční dopravní síť, i když není v tomto smyslu příliš výrazná. V kraji je v současné době v provozu 454,4 km železničních tratí, z toho regionální tratě tvoří 314,2 km a regionální tratě 141,2 km. Hustotu železniční sítě v Libereckém kraji ukazuje obr. 1.4.
Dále můžeme rozlišovat ještě speciální dráhy, jakou jsou například tramvajová dráha Liberec – Jablonec nad Nisou, či lanové dráhy, důležité pro zimní sporty.
Jmenujme například kabinovou lanovou dráhu (Liberec – Horní Hanychov – Ještěd), či sedačkovou lanovou dráhu Harrachov – Čertova hora.
Letecká doprava má v rámci kraje na dopravu jako takovou pouze okrajový vliv.
Významnější letiště najdeme v Liberci, Hodkovicích nad Mohelkou a České Lípě. Tato letiště mají statut veřejného vnitrostátního letiště (Liberec mezinárodního), nicméně slouží také pro sportovní lety, či pro provoz parašutismu či paraglidingu.
17
Obr. 1.4 Železniční tratě v Libereckém kraji, zdroj: Liberecký kraj, 2011
V Libereckém kraji je veřejná osobní doprava zajišťována především pomocí železnice a autobusů. Působí zde mnoho dopravců, nejvýznamnějšími jsou ČSAD Liberec a.s., ČSAD Jablonec nad Nisou a.s., MHD Liberec, doplňovány dalšími dopravci, mimo jiné i soukromými. Drážní dopravu zastupují České dráhy. Důležitá v rámci hustě osídlených oblastí Libereckého kraje je městská hromadná doprava, působící ve městech Liberec, Jablonec nad Nisou, Česká Lípa, Nový Bor, Turnov a Semily. Důležitým prvkem je propojení města Liberec s Jabloncem nad Nisou pomocí tramvajové tratě. Nicméně linkové trasy autobusů nejsou vyloženě vhodné jako dopravní infrastruktura pro sportoviště, jelikož jsou především koncipovány tak, aby zajišťovaly dopravu do škol, do zaměstnání, ke zdravotnickým zařízením a k úřadům.
1.4 Struktura obyvatelstva Libereckého kraje
Území Libereckého kraje členíme na 10 správních obvodů ORP, z nichž největší je ORP Česká Lípa (862 km2), nejmenší pak ORP Železný Brod (74 km2). Na území ORP Česká Lípa se nachází 41 obcí, jako druhá následuje ORP s největším počtem obcí Turnov (37 obcí), naopak ORP Tanvald zahrnuje pouze 10 obcí. Pro tuto práci je však
18
podstatná ORP Liberec, která má výrazně nejvyšší počet obyvatel a to 136 856 (2012), což je více než 31% obyvatel z kraje. Na druhé straně pomyslného žebříčku v počtu obyvatel je ORP Železný Brod, která zabírá pouze necelá tři procenta z celkového počtu obyvatel v kraji. Hustota obyvatel v LK je podle ČSÚ 138 obyvatel na kilometr čtvereční. Přehled sídelní struktury nám přehledně ukazuje obr.
Obr.1.5 Základní ukazatele sídelní struktury v Libereckém kraji ČSÚ, 2004
Obr.1.6 Hustota obyvatelstva v Libereckém kraji zdroj: ČSÚ, 2004
Na obr.1.6 vidíme přehled jednotlivých správních obvodů ORP z hlediska hustoty obyvatel. Zajímavý je i ukazatel hustoty obyvatel na zastavěnou plochu. Pro tuto práci důležité území – Liberecký kraj, má hustotu obyvatel výrazně nadprůměrnou.
19
Obr.1.7 Vývoj počtu obyvatel v obcích, zdroj: Atlast krajiny ČR, upravené
Na dalším obr.1.7 vidíme vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcích Libereckého kraje za roky 1961 – 2001. Z něj vidíme, že v zastavěné části především Liberce a Jablonce nad Nisou došlo k přírůstku obyvatel, taktéž se dá říci, že obyvatelé přibyli obecně ve městech, nicméně v periferních částech došlo k úbytku. Je zde tedy patrný proces urbanizace.
Obr.1.8 Vývoj hustoty zalidnění, zdroj: Atlas krajiny ČR, upraveno
20
Obrázek 1.8 ukazuje vývoj hustoty obyvatel v letech 1961 – 2001. Stejně jako z předchozí mapy, i zde je patrný proces urbanizace. Nejvýraznější navýšení hustoty obyvatel mají centra, periferní části opět zaznamenaly spíše mírný pokles obyvatel.
1.5 Obyvatelstvo v ORP Liberec
Obr.1.9 Míra urbanizace LK, zdroj: Atlas krajiny ČR, upraveno
Pro tuto práci je velice důležité obyvatelstvo samotného ORP Liberec. Hustota zalidnění ORP Liberec, je dle ČSÚ 263 obyvatel/km2. Tato hodnota znamená v rámci kraje i republiky vysoký nadprůměr. Je to způsobeno zejména samotným městem Liberec, jež tvoří centrum celého kraje. Podle RIS má 101 865 obyvatel1. I ze statistik
1 k 1.1.2011, dle RIS
21
uvedených v kapitole výše je zřejmé, že ORP Liberec, potažmo město Liberec je dominantou co se týče koncentrace obyvatel. V samotném městě Liberec žije také drtivá většína obyvatel celého ORP.
Na obr.1.9 vidíme míru urbanizace Libereckého kraje v jednotlivých ORP.
V pro tuto práci důležitém území ORP Liberec přesahuje míra urbanizace 85 %, což je společně s Jabloncem nad Nisou nejvíce v kraji.
22
2. Sportovní infrastruktura Libereckého kraje
2.1 Sport a volný čas
„Sportem se rozumí všechny formy tělesné činnosti, které ať již prostřednictvím organizované účasti či nikoli, si kladou za cíl projevení či zdokonalení tělesné i psychické kondice, rozvoj společenských vztahů, nebo dosažení výsledků v soutěžích na všech úrovních.“
(Evropská charta sportu, 1992)
Takto sport vymezuje Evropská charta sportu z roku 1992, sport je tedy činnost založená na obohacení člověka nejen po fyzické stránce, ale i po duševní (psychické) a také společenské. Obecně se dá říci, že sport je provozován zpravidla na sportovištích různého typu, nicméně ne nutně. Mnoho sportovních činností se dá vykonávat jak ve volné přírodě, tak například na přírodních upravených stezkách, či pozemních komunikacích, tedy ne na místech výhradně pro sport určených.
Důležité pro tuto práci je dělení sportovišť. Sportoviště jako takové můžeme vysvětlit jako objekt, chceme-li prostor, sloužící jako místo pro sportovní činnost. Tato sportoviště mohou být jak přírodní, tak umělá, taktéž mohou být krytá, jako haly a stadiony, taktéž i otevřená (venkovní prostory). Předtím než si rozlišíme základní druhy sportovišť, je vhodné rozdělit sportoviště na aktivní a pasivní. Aktivní sportoviště mají všechny vlastnosti vycházející z výše uvedeného vymezení sportu dle Evropské charty sportu, tedy zdokonalení tělesné a psychické kondice i rozvoj společenských vztahů, s důrazem právě na tělesnou kondici. Jsou tedy zaměřená na vlastní, aktivní pohyb.
Slouží především obyvatelům k tréninku, zlepšení fyzické kondice, a trávení volného času s jejich aktivní účastí. Pro účel této práce není důležité rozlišovat přesný typ tělocvičné aktivity, ať už jde například o rekreační sport, aktivní trénink či vrcholovou soutěž. Důležitá je zde aktivní účast obyvatel.
Naproti tomu pasivní sport nevyžaduje aktivní účast, obyvatelé se stávají návštěvníky sportovní události, zpravidla je označujeme jako diváky. Účastníky pasivního sportu, tedy diváky nemusíme chápat pouze jako příznivce sportovních klubů, návštěvníky stadionů, ale i jako příznivce individuálních sportů a návštěvníky sportovních akcí.
23
O sportu jako takovém můžeme hovořit i v souvislosti s geografií volného času, neboť sportovními aktivitami se zpravidla ve svém volném čase zabýváme2. Taktéž můžeme na sport nahlížet jako na aktivitu hraničící s cestovním ruchem, tedy souvisí i s geografií cestovního ruchu.
2.2 Sportoviště v krajině
Objekty řazené jako sportoviště nalezneme především v kulturní krajině. Když hovoříme o sportovišti, není tím myšlen pouze objekt či budova, mezi sportoviště řadíme i areály či tratě, vymezené především pro sport. Z geografického hlediska je pro nás podstatné, že sportoviště jsou zpravidla velkým zásahem do krajiny.
Jednou z variant sportovišť jsou objekty v sídelní krajině, což představuje zásah do přírodní krajiny sám o sobě. V rámci krajinné sféry však nicméně nepředstavují sportoviště výrazné zásahy, ale přesto obnášejí problémy se sportovišti spojené. Tím jsou například parkovací plochy spojené se sportovišti, neboť zde můžeme předpokládat zvýšenou koncentraci obyvatel. S tím je spojená vyšší koncentrace dopravy, která s sebou nese i vyšší hladinu hluku a znečištění ovzduší. Celkově můžeme mluvit i o
2 Existuje několik možných vymezení volného času
1. Veškerý čas zbývající z 24 hodin dne po odečtení pracovní doby, doby na cestování do a z práce, doby věnované spánku, provádění nezbytných domácích prací a uspokojování nezbytných potřeb člověka.
2. Čas, v němž člověk nevykonává činnosti pod tlakem pracovních závazků či z nutnosti zachování svého biofyziologického či rodinného systému. Bývá charakterizován svobodnou volbou , očekáváním příjemných prožitků apod.
3. Další možností je vymezení aktivit volného času podle hlediska svobody volby těchto aktivit, tedy absence nutnosti.
Zdroj: http://web.natur.cuni.cz/ksgrrsek/geovoc/index.php?scn=read&id=1278024586
24
sportovištích v sídelní krajině jako o místech, kde je vyšší riziko antropogenního vlivu na znečištění krajiny.
Podstatně vyšší zásah do krajinné sféry a krajiny samotné tvoří sportoviště a areály pro sportovní vyžití, které jsou zasazeny do volné krajiny. Takových sportovišť může být mnoho typů, od přírodních vodních ploch, přes běžecké a cyklistické stezky, po zimní střediska. Mnoho ploch nemusí být ani uzpůsobeno sportu, přesto se pro sport využívají. Pro nás jsou důležité především geografické vztahy. Zde je největší problematikou znehodnocení přírodní krajiny, negativní antropogenní zásahy do krajiny a její znečištění. Tyto negativní jevy ovlivňují podobné faktory jako v předchozím odstavci. Sportoviště či přírodní sportovní areály a plochy potřebují vhodnou dopravní infrastrukturu. Následně je třeba parkovacích ploch, což představuje výrazný zásah do krajiny i v případě, že sám sportovní areál se snaží krajinu pouze využívat a ovlivňovat co nejméně. Sportoviště s sebou přinášejí zvýšenou koncentraci obyvatel, což představuje další riziko devastování krajiny a její znečištění.
Jelikož sportoviště mají převážně komerční povahu, dochází často ke kompletní změně krajiny budování sportovního areálu. Zejména zimní střediska a sjezdovky mohou výrazně narušit ráz krajiny, zpravidla totiž dochází k prokácení určitého sportovního koridoru, který může ve volné přírodě vytvořit bariéru pro původní organismy a zvířenu. Taktéž výrazným zásahem jsou sportovní plochy velké svou rozlohou, jmenujme napříkald golfové hřiště, či terénní závodiště.
Negativní vliv na krajinu mají také sportovní činnosti provozované v prostorách neurčených ke sportu. Dochází k znečištění krajiny odpadem, či devastaci vegetace.
Takovou povahu mohou mít sporty jako například paintball, horolezectví, vodní sporty či cyklistika ve volné krajině.
2.3 Charakteristika vybraných sportovišť
Sport jako takový je důležitým faktorem zdravého životního stylu populace.
Nejen že sport tvoří důležitou součást člověka, ale také může podporovat rozvoj okolí sportovišť, infrastrukturu, či zázemí pro další činnosti. Na druhou stranu jeho dopady na okolí mohou být i negativní.
25
Z analýzy Libereckého kraje dle krajské správy ČSÚ vyplývá, že Liberec je velice vhodným místem pro provozování sportovních aktivit z hlediska přírodních podmínek. Také nabízí celou řadu sportovních organizací a celé spektrum různých sportovišť. Obrázek 2.1 nám ukazuje přehled koupališť, hřišť, tělocvičen, stadionů a zimních hal v Libereckém kraji ve srovnání s ČR.
koupaliště a bazény
z toho kryté hřiště tělocvičny Stadiony včetně krytých
zimní stadiony včetněkrytých
ČR 1 365 352 9 957 4 981 888 291
Liberecký kraj 80 20 403 249 50 10
Obr.2.1 Sportovní zařízení v ČR a Libereckém kraji v roce 2002 zdroj: Analýza Libereckého kraje, Krajská správa ČSÚ v Liberci, 2006
Sportoviště nebo areály pro sport najdeme v městské, venkovní i lesní krajině. Mnoho ploch nebo stezek ani není sportovištěm, ale se pro sport využívá. V této kapitole stručně popíšeme vybraná sportoviště. Kritériem jejich výběru byly výsledky níže popsané ankety.
Akademické sportovní centrum Technické Univerzity v Liberci
Toto víceúčelové sportovní centrum se nachází ve městě Liberec ve Starém Harcově. Nachází se v blízkosti vodní nádrže Starý Harcov. Slouží především pro studenty TUL, skládá se z několika hřišť, tedy zabírá poměrně velkou rozlohu. Dá se považovat za součást kampusu areálu kolejí TUL Harcov. Areál je součástí sídelní krajiny, mimo fotbalové hřiště s umělou trávou, které je obklopeno lesními plochami.
Slouží jak k aktivnímu, tak k pasivnímu sportovnímu vyžití. Jmenujme například využití na fotbal, futsal, basketbal, tenis, posilovnu, fitness sály či volejbal.
26 Bazén Liberec
Ač má bazén účel především pro plavecké aktivity, je taktéž multifunkčním sportovištěm. Kromě samotného prostoru bazénu nabízí také welness služby, fitness služby jako jsou například spinning. Nachází se téměř v samotném centru Liberce, uprostřed zástavby.
Obr.2.2 Bazén Liberec, zdroj: bazen-info.cz (2012)
Ski Areál Ještěd
Velice navštěvovaný areál, který se nezaměřuje pouze na zimní sezonu, ale funguje celoročně, přes letní měsíce zejména jako Bike-Park. Jedná se tedy o víceúčelový venkovní areál, který se nachází především v lesní krajině. Je vzdálen necelých 10 km od centra Liberce. Jelikož se na jeho svazích nachází více stavebně- technických zařízení, mj. skokanský můstek, jedná se o poměrně razantní zásah do krajiny, kde ho tato zařízení narušují společně se sjezdovými koridory. Areál disponuje dvěma lanovkami a dalšími šesti vleky. Sjezdové tratě jsou vidět na obrázku 2.3.
27
Obr. 2.3 Mapa Ski areálu Ještěd, zdroj: skijested.cz (2012)
Tipsport Arena
Tipsport Arena slouží pro obyvatele k pasivnímu sportovnímu vyžití. Jedná se o domácí stadion populárního hokejového klubu Bílí Tygři Liberec. Nachází se v části Liberce Horní Růžodol, kde se nachází v blízkosti dalších sportovišť, v lokaci známé jako městské sportoviště. Tato sportoviště se nachází v zastavěné oblasti Liberce. Má kapacitu 7500 míst, a je tedy místem kde se schází vysoká koncentrace obyvatel.
Parkovací plochy v okolí stadionu nabízejí přes 1000 parkovacích míst, areál tedy
28
zabírá značnou rozlohu. Plocha arény zabírá 27 069 km2. V souvislosti s ledovou plochou v aréně vznikají rizika pro životní prostředí, neboť hrozí únik toxického čpavku, který se používá jako chladivo3.
Dle Syrovátkové (2011), se díky vhodným geografickým podmínkám nachází v Libereckém kraji řada oblíbených zimních středisek. Ty se nacházejí především v Jizerských horách a „Liberecké“ části Krkonoš. Vyskytují se tu jak lyžařské turistické trasy a běžecké tratě (Jizerská lyžařská magistrála), tak preferovaná střediska, jako jsou již zmiňovaný Ještěd, dále pak Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, Paseky nad Jizerou či Jablonec nad Jizerou co se týče Krkonoš; z Jizerských hor jsou to pak ještě například Tanvaldský Špičák, Bedřichov, Josefův důl nebo Kořenov.
V oblasti sportu, především pak samotných sportovišť se dle Analýzy LK ČSÚ projevuje nedostatek finančních prostředků. Chybějí finance nejen na výstavy sportovišť a jejich rekonstrukce, ale také na provoz, čímž jsou některá sportoviště vystavena chátrání. Finance do sportu putují jak ze soukromého sektoru, tak z veřejných rozpočtů. Rozvoj sportovišť je však třeba podporovat i z hlediska trvale udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí, abychom minimalizovali zátěž ŽP, a snižovali možná rizika. Cestou k těmto opatřením by mohlo být zejména hledání nových technologií.
Variabilita sportovišť je však velmi velká jak v krajině, tak v prostoru, vybavení i v čase. Vzhledem k nepřebernému množství sportů a sportovišť, která se neustále vyvíjejí, se těžko hodnotí jejich dopad na krajinnou sféru komplexně.
3 dle analýzy LK, Krajská správa ČSÚ v Liberci, 2006
29
3. Průzkum percepce studovaného jevu v regionu
3.1 Východiska pro průzkum percepce v ORP Liberec
Každý člověk se neustále podrobuje procesu percepce, která se pak projevuje jako znalost určitého území, ale také vychází ze zkušeností, subjektivních pocitů a názorů o daném místě. I když tyto zkušenosti mohou být zkreslené či značně subjektivní, v rozhodování člověka a v jeho vnímání mohou být velice důležité. Člověk si ve svém vědomí tvoří jakési mentální mapy4, tedy představy území v jeho mozku.
Tyto mapy jsou deformované oproti skutečnosti, a to především lokálním efektem, tedy jakýmsi bodem, ke kterému má člověk (respondent) nejvíce informací a nejsilnější vazby a vztahy (Wernerová, 2007).
Vzhledem k celkové povaze této bakalářské práce a jejímu rozsahu, hovoříme nikoli o výzkumu, nýbrž o průzkumu percepce rozmístění sportovišť v Libereckém kraji. Tato práce by tak měla ukázat počáteční vhled do této problematiky, případně iniciovat další průzkumy či komplexní výzkum.
Tedy z důvodů povahy bakalářské práce byla jako metoda průzkumu percepce rozmístění sportovišť zvolena anketa, jejímž obsahem je především dotazník. Anketa byla zvolena proto, neboť bude v rámci území dostatečně naplňovat cíle tohoto bleskového průzkumu, a zároveň bude uchopitelná organizačně v rámci práce. Tvorbou a zpracováním dotazníků se zabývá následující podkapitola „Zásady tvorby dotazníku“.
Vzhledem k již zmiňovanému rozsahu a povaze práce bylo zvoleno, že navrhovaná anketa s dotazníkem bude mít rozsah, resp. bude předložena sto obyvatelům ORP Liberec, aby tak nastínila základní vnímání obyvatel tohoto ORP o sportovištích
4 Geografický pojem mentální mapa použil poprvé P.R.Gould v diskusním článku On Mental Maps (1966)
30
v jejich regionu. Anketa bude vycházet zejména z literatury Keitha F. Punche (2008) a Heleny Kubátové (2006).
3.2 Zásady tvorby dotazníku
Při tvorbě ankety s dotazníkem byla zvolena jako základní literatura Metody sociologie (Kubátová, 2006) a Základy kvantitativního šetření (Punch, 2008).
Vycházíme ze strategie tvorby podle následující osnovy.
Nejprve je nutné určit výchozí průzkumný požadavek, o jaké problematice je nutné sbírat informace. Poté definujeme cíle šetření, jaké máme předpoklady a očekávání od ankety, jaká data je třeba nasbírat. Přecházíme k samotné tvorbě otázek, které je třeba vhodně a srozumitelně definovat, brát ohledy na respondenty. Tedy položit si otázku, kdo bude na anketu, resp. dotazník odpovídat. Po tvorbě dotazníku přichází jeho zpětná kontrola, použijeme metodu pilotního přezkoušení, tedy předložíme dotazník zkušebnímu vzorku. Testujeme délku dotazníku, čas, obtížnost a srozumitelnost, a také využitelnost získaných dat. Poté je možné díky zpětné vazbě dotazník upravit. Přichází na řadu strategie sběru dat, forma jejich ukládání a také strategie analýzy dat, a taktéž způsob jejich interpretace. Z těchto obecných pravidel budeme dále vycházet při tvorbě samotného dotazníku percepce sportovní infrastruktury Libereckého kraje obyvateli ORP Liberec.
3.3 Tvorba dotazníku percepce sportovní infrastruktury v LK
Vycházíme z tématu percepce rozmístění sportovišť v Libereckém kraji v souvislosti s obyvateli v ORP Liberec. Tedy vycházejme z toho, že výběr respondentů nebude zcela náhodný, ale bude se vázat na lokalitu. Stejně tak otázky dotazníku budou vázané k lokalitě, v tomto případě tou lokalitou bude Liberecký kraj.
První částí ankety je část, která vypovídá o osobě referenta. Pro statistické přehledy chceme znát věk respondenta a také jeho pohlaví. Je zde totiž předpoklad, že odpovědi, resp. vnímání obyvatel se bude lišit právě v závislosti na věku a pohlaví.
Další otázkou je bydliště respondenta. Je třeba vycházet z toho, že v každé lokalitě bude mít respondent jiný vztah ke svému okolí, resp. ve svém blízkém okolí bude názor respondenta nejdeformovanější, a bude mít k nejbližšímu okolí nejsilnější vazby.
31
(Gould, White, 1968). Pro účel této práce je daná oblast, kde průzkum proběhne, tedy ORP Liberec.
Poslední otázkou vztahovanou k osobě referenta je jeho vztah ke sportu.
Vzhledem k již dříve zmiňovanému rozdělení sportů na aktivní a pasivní chceme zjistit, jakým způsobem se sportu věnuje respondent. Opět vycházíme z předpokladu, že percepce respondenta s aktivním vztahem ke sportu může být rozdílná, než u respondenta s pasivním vztahem ke sportu. U tohoto bodu dělení ještě pokračuje.
Kromě aktivního a pasivního vztahu, je možné zvolit ještě možnosti, jedná-li se o sportovního funkcionáře, či jedná-li se o respondenta působícího ve státní správě. Zde je možnost sledovat odlišné vnímání sportovišť oproti ostatním respondentům, z důvodu přímého rozhodování o sportovištích.
Nyní přecházíme k tvorbě části ankety, samotnému dotazníku o percepci infrastruktury v Libereckém kraji. První informací, kterou chceme od respondenta získat, jsou jeho preference sportovišť v závislosti na jeho místě bydliště. Tedy, která sportoviště preferuje co nejblíže jeho místě bydliště. Jde nám o sportoviště určená k aktivnímu sportu, sportoviště, která on sám vyhledává. Cílem je, aby se respondent pokusil říci tři cíle, abychom měli k dispozici větší soubor informací.
Další informaci, kterou chceme získat, jsou preference respondentů o sportovištích, které preferuje v celém Libereckém kraji, nezávisle na tom, jak jsou od jeho místa bydliště vzdálená. Zde bude hrát roli prostředí, ve kterém se tato sportoviště nacházejí. Sportoviště vycházející z polohy byla již popsána výše. Respondent tedy bude zohledňovat, v jaké geografické poloze a v jakém prostředí se tato sportoviště nacházejí. Opět chceme získat nejlépe tři sportoviště kvůli většímu objemu dat k zpracování.
Dalšími otázkami v dotazníku je hodnocení měst, resp. jejich vybavenosti sportovišti vzhledem k jejich velikosti. Respondent má za úkol vyjmenovat dvě města v Libereckém kraji, která by označil vzhledem k velikosti za dobře vybavená a dvě která by označil za nedostatečně vybavená. Zde bude hrát roli subjektivní vnímání a znalosti jednotlivého respondenta.
Poslední částí dotazníku byly otázky, které měly zjistit informace o preferencích aktivních a pasivních sportovišť v kraji, vztahovaným přímo k lokalitě, tedy konkrétním
32
sportovištím. Tato sportoviště respondenti přiřazovali ke slepé mapě, jež je součástí dotazníku. Tyto informace poslouží ke zjištění přímých vazeb obyvatel na konkrétní sportoviště.
Po návrhu první verze ankety je vhodné ověřit její povahu tzv. pilotním přezkoušením. Pro pilotní přezkoušení ankety s dotazníkem pro tuto práci bylo vybráno 10 respondentů, kteří odpovídali na jednotlivé otázky. Tímto způsobem byla ověřena délka vyplnění dotazníku, tedy časová náročnost, jeho srozumitelnost, jednoznačnost a také obtížnost. Po pilotním přezkoušení došlo k úpravám ankety s dotazníkem, resp.
doplnění otázek. Doplnění dotazníku je možné srovnat na obou verzích dotazníku, které jsou uvedeny v příloze této práce.
3.4 Respondenti
Jak už bylo uvedeno výše, respondenty byli výhradně obyvatelé ORP Liberec (u vzorku studentů se jednalo o rezidenty ORP Liberec). Anketního šetření se zúčastnil předem stanovený vzorek sto obyvatel, přičemž samotný průzkum byl prováděn na území samotného města Liberec, částečně také v Hodkovicích nad Mohelkou. Tento vzorek byl vybrán z důvodu povahy a rozsahu bakalářské práce, jejíž rozsah a povaha není uzpůsobena na komplexní výzkum v rámci celého ORP. Město Liberec bylo zvoleno jako územní příklad, neboť má silnou sportovní infrastrukturu a vysokou koncentraci obyvatel. Větší rozptýlení šetření v rámci celého ORP by pak způsobilo ztrátu kvality souboru získaných dat, a bylo by subjektivně ovlivněno příliš malým vzorkem respondentů na území. Zkoumané ORP Liberec tedy reprezentují v této práci především obyvatelé a rezidenti města Liberec, jakožto obyvatelé centra celého kraje, s největší koncentrací obyvatel.
Jedna ze skupin zvolených pro průzkum byli studenti TUL Liberec, resp.
rezidenti kolejí Harcov. Tato skupina je vhodná proto, neboť je zde předpoklad, že mladí lidé, zpravidla do dvaceti šesti let, jsou co se sportu týče velice aktivní a předpokládá se, že jejich povědomí o sportovištích bude významné. Samotný výběr studentů v této lokalitě byl náhodný, kritériem byl pouze minimálně rezidenční pobyt v ORP Liberec. Tato skupina tvořila více jak třetinu z celkového počtu sto respondentů, 35 respondentů.
33
Další skupinou byli obyvatelé ORP Liberec. Šetření bylo prováděno na území města Liberec, převážně v jeho centru. Respondenti byli vybíráni znovu náhodně, bez omezení věku či pohlaví, kritériem bylo opět pouze bydliště v rámci ORP Liberec.
Respondentů, kteří uvedli jako místo bydliště Liberec, bylo šedesát pět. (vč. rezidentů koleje Harcov).
Menší skupina obyvatel byla také vybrána v jiné části ORP Liberec, jako vzorek pro percepci obyvatel menšího sídla, konkrétně POU Hodkovice nad Mohelkou, v obci Hodkovice nad Mohelkou. Zde byl zvolen náhodný vzorek deseti respondentů.
3.5 Průběh sběru dat a jejich ukládání
Sběr dat byl prováděn na přelomu března a dubna 2012, především na území města Liberec. Podrobnější složení a počet respondentů je uveden v kapitole výše.
Průzkum byl prováděn samotným autorem, a dle výše uvedených kritérií byli osloveni náhodní respondenti.
Data byla zpracována autorem. Podařilo se nasbírat plný počet předpokládaných anket, tedy bylo zpracováno sto validních anket s dotazníkem. Nicméně nebyl nasbírán předpokládaný plný soubor dat, o tomto průběhu sbírání dat se zmiňuje odstavec níže.
Konkrétní data a hodnoty z anketního šetření byla zpracována v programu Microsoft Excel, a jejich výsledky jsou uvedeny v příloze.
Jak už bylo zmíněno, bylo získáno celkem sto validních anket s dotazníkem, byl získán dostatečný soubor informací, nicméně získaný soubor dat nebyl zcela úplný.
Tento fakt byl způsoben tím, že respondenti zpravidla nevyužívali všechny možnosti k vyjádření odpovědi. Vzhledem k samotnému průběhu sběru dat to mohlo být způsobeno nedostatečnou informovaností obyvatel. Například v otázce hodnocení vybavenosti měst sportovišti vzhledem k velikosti byla velká část lidí velice nerozhodná, respondenti se často zdráhali jakéhokoliv hodnocení, což může být způsobeno subjektivním pocitem o nedostatečné informovanosti. Respondenti tak hodnotili zpravidla pouze města jim dobře známá, a vzhledem k lokalitě provedení průzkumu to bylo zejména samotné město Liberec, či nejbližší sousedská větší města.
Z toho plyne, že informovanost obyvatel o sportovní infrastruktuře mimo jejich místo bydliště je velice malá.
34
V otázkách ohledně preferencí sportovišť v místě bydliště i v kraji respondenti taktéž často nevyužívali všechny možnosti k odpovědi. Předpokladem bylo, že respondenti, kteří uvedli vztah ke sportu jako pasivní, tento soubor otázek zpravidla vynechají či odpoví částečně, což se také naplnilo.
Poslední část, týkající se preferencí aktivních a pasivních sportovišť v kraji, byla taktéž naplněna částečně. Znovu se ukázalo, že povědomí obyvatel o sportovištích v rámci kraje je velice malé, nebo jej nepreferují. Výrazný podíl tak měla sportoviště v samotném městě Liberec, což dokazuje silné vazby obyvatel na místo bydliště.
4. Zpracování získaných dat a tematické mapy
Tato část práce ukazuje výsledky zpracovaných dat získaných z anketního šetření. Pomocí následujících map a grafů budou interpretovány získané informace.
4.1 Hodnocení preferencí obyvatel
Následující mapové výstupy ukazují výsledky anketního šetření. Zhodnoceny jsou výstupy preferencí sportovišť v Libereckém kraji, sloužící jak k aktivnímu, tak k pasivnímu sportu.
Obr.4.1 Vybraná preferovaná sportoviště v Libereckém kraji (aktivní sport), 2012
35
Na obr.4.1 vidíme zobrazení Libereckého kraje a rozmístění sportovišť která referenti uváděli jako nejčastěji. Z důvodu přehlednosti mapy a relevantnosti informací bylo vybráno pět respondenty nejčastěji uváděných sportovišť.
Na mapě tedy vidíme, že nejpreferovanějším sportovištěm k aktivnímu sportu je ASC TUL a Ski areál Ještěd. Obě tato sportoviště jsou multifunkční areály, a mají proto co nabídnout široké veřejnosti. ASC TUL je výborně dostupný především studentům TUL vzhledem ke své poloze a multifunkčnosti. Ski areál Ještěd je dominantou celého kraje, láká nejen místní obyvatele, ale i turisty z celé ČR i zahraničí. Další preferovanou sportovní lokalitou je Bazén Liberec, který je také výborně dostupný díky své poloze v centru města. Využívá toho, že plavecké sporty jsou dostupné všem věkovým kategoriím, navíc nabízí i další multifunkční prostory. Tím se mohou pochlubit i zbylá dvě sportoviště, Centrum Babylon Liberec a Squash Arena. Tyto objekty znovu těží ze své polohy, multifunkčnosti a dobrého povědomí v řadách obyvatel.
Z průzkumu také vyplynulo, že všechna nejpreferovanější sportoviště jsou nejen v ORP Liberec, ale také v samotném městě či jeho blízkosti.
Obr.4.2 Vybraná preferovaná sportoviště v Libereckém kraji (pasivní sport), 2012
36
Na obr. 4.2 vidíme zobrazení Libereckého kraje a rozmístění sportovišť, která referenti uváděli nejčastěji. Z důvodu přehlednosti mapy a relevantnosti informací bylo opět vybráno pět respondenty nejčastěji uváděných sportovišť.
Z mapového výstupu je zřejmé, že nejvíce kladných hlasů co se týče pasivních sportovišť, získala Tipsort Arena, resp. její domovský populární hokejový klub Bílí Tygři Liberec5. Aréna těží z širokého povědomí veřejnosti, základny fanoušků i dobré dostupnosti. Dalším sportovištěm pak byl Stadion U Nisy, na kterém hraje domácí utkání fotbalový klub FC Slovan Liberec. I v tomto hodnocení se umístilo ASC TUL, které kromě možnosti aktivního vyžití nabízí množství sportovních klání ke sledování v průběhu celého roku. Mimo ORP Liberec se ukázaly i preference Jabloneckého fotbalového klubu FK Baumit Jablonec, resp. jeho sportoviště, stadionu Chance Arena, který zřejmě čerpá z velké popularity fotbalové soutěže. Posledním vybraným týmem dle preferencí je hala v Libereckém Harcově, kde odehrává svá utkání futsalový klub Andy Liberec.
0 5 10 15 20 25 30
Fitness Hala Paintball Fotbal Tanec Squash
Obr. 4.3 Nejpreferovanější sportoviště v blízkosti bydliště, 2012
5 pozn. – v době anketního šetření hrál klub Bílí Tygři Liberec play-off hokejové extraligy, v tuto dobu byl masivně podporován a propagován mj. médii
37
Z otázek, které se zaměřovaly na preference sportovišť co nejblíže bydlišti, byly vybrány nejzastoupenější sportoviště, kde s převahou zvítězila fitness zařízení. Je ovšem pravdou, že fitness zařízení zastupuje mnoho různorodých aktivit, nicméně současné trendy sportovišť jsou nstaveny na multifunkčnost. Výrazný je i podíl zájemců o multifunkční haly. Dále jsou oblíbená fotbalová hřiště, a to převážně mezi lidmi do dvaceti šesti let. Respondenti preferovali také squash sály, což však vyplynulo již z předchozího výstupu. Zajímavý je i podíl netradičních sportovišť, jako jsou taneční sály a paintballová hřiště.
0 5 10 15 20 25
Cyklistika Sjezdové lyžování In-line Běžky
Obr. 4.4 Nejpreferovanější sportoviště v rámci kraje, 2012
Ze sportovišť v rámci kraje respondenti preferují především lyžařské areály, které tvořily největší podíl mezi odpověďmi. Následovaly cyklistické stezky a trasy, dále in-line stezky a tratě pro běžecké lyžování. Opět byl zvolen pouze graf nejpreferovanějších sportovišť, z této části dotazníku vzešlo relativně málo validních odpovědí.
V hodnocení výše uvedených grafů byla zvolena interpretace výsledků šetření pouze na jednoduchých příkladech, neboť odpovědi na jednotlivé otázky dotazníku byly často velice různorodé a tudíž by neměly dostatečnou vypovídající hodnotu, a výsledky by nebyly přehledné. V případě preferencí v rámci kraje bylo nasbíráno relativně málo validních informací.
Ve výsledcích šetření vidíme shodu preferencí například ve sportovištích typu fitness (obr. 4.3) ve spojitosti s ASC TUL (obr. 4.1), či v případě lyžařských středisek (obr. 4.4) ve spojitosti se Ski areálem Ještěd (obr. 4.1). Toto dokazuje vazbu
38
respondentů v jednotlivých otázkách ankety. Nicméně překvapivé se ukázalo vyhledávané sportoviště Bazénu Liberec (obr. 4.1), přičemž plavecký bazén či plaveckou nádrž zařadilo do svých preferencí pouze jedenáct respondentů, a to jak v blízkosti bydliště, tak v kraji. Toto však může být způsobeno multifunkčním využitím sportoviště Bazén Liberec, neboť nabízí nejen plavecké vyžití.
4.2 Hodnocení vybavenosti měst v LK dle anketního šetření
V této části práce se zaměříme na hodnocení vybavenosti měst sportovišti, vzhledem k jejich velikosti. Výstupy budou rozděleny na kladná a záporná hodnocení.
Obr. 4.5 Hodnocení vybavenosti měst sportovišti vůči jejich velikosti (kladná hodnocení) 2012
Na mapovém výstupu vidíme přehled měst, která respondenti vyhodnotili jako dobře vybavená, vůči jejich rozloze. Nejvíce kladných hodnocení nasbírala centra oblasti, tedy města Liberec a Jablonec nad Nisou. Následoval Turnov a středisko zimních sportů Harrachov. Dále se také umístily „Krkonošské“ obce Paseky nad Jizerou, Rokytnice nad Jizerou a Jablonec nad Jizerou, které známe díky zimním
39
sportům. Můžeme také sledovat jev, kdy respondenti označují převážně krajské největší město, a téměř zcela vynechávají menší obce.
Obr. 4.6 Hodnocení vybavenosti měst sportovišti vůči jejich velikosti (záporná hodnocení) 2012
Z výše uvedeného mapového výstupu můžeme pozorovat, jak respondenti zvolili města, která podle nich nejsou dobře vybavena sportovišti. Můžeme si všimnout, že město Liberec zde dostalo velký počet záporných hlasů, i když předchozí mapa nám ukázala nejvíce kladných preferencí. Jde zde tedy sledovat určitou kontroverzi, protichůdnost názorů, ovšem kladné hodnocení převažuje násobně. Oproti předchozí mapě také vidíme, že respondenti už zvolili více obcí, které podle nich nejsou kvalitně vybavené sportovišti. Relativně vysoký počet záporných hlasů obdržely Hodkovice nad Mohelkou. Záporné hlasy se dostaly i mimo Liberecko a Jablonecko.
Bohužel vzhledem k náhodnému vzorku obyvatel ORP Liberec nebylo dosaženo rovnoměrného poměru struktury respondentů z hlediska věku, pohlaví a vztahu ke sportu. Proto byly užity vybrané příklady, kdy jsme interpretovali výsledky dle nejzastoupenějších sportovišť všemi respondenty, abychom zvýšili relevanci dat.
40
5. Závěr
Tato bakalářská práce byla zaměřena na průzkum percepce rozmístění sportovišť obyvateli ORP Liberec. Bylo tedy nutné zjistit vnímání jednotlivých typů sportovišť obyvateli pomocí vhodné metody, a tyto informace vyhodnotit. Metodou průzkumu byla zvolena anketa s dotazníkem. Vyjadřujícím prostředkem jsou tematické mapy, vytvořené v prostředí GIS. Hlavním cílem práce byl tedy návrh a tvorba ankety s dotazníkem, která nám poskytla soubor informací k závěrečnému zhodnocení percepce. Vycházeli jsem přitom ze vzorku obyvatelstva ORP Liberec, konkrétně proběhl průzkum na území města Liberec .
Dílčími cíli a zároveň i obsahem kapitol bylo vymezení území a jeho základní charakteristika, zejména v oblastech, které tvoří prostředí pro sportovní infrastrukturu.
Tato část práce byla splněna. Dále bylo provedeno rozdělení sportovní infrastruktury, a její vliv na krajinu, ve které se nachází. Tento cíl včetně základní charakteristiky sportovišť byl ukázán na vybraných příkladech. V příloze nalezneme navrženou anketu s dotazníkem pro průzkum percepce rozmístění sportovišť, na jejímž základě proběhlo samotné anketní šetření. Zde byl vzhledem k povaze a obsahu bakalářské práce zvolen vzorek sto obyvatel a rezidentů ORP Liberec, a šetření proběhlo na území města Liberec. Tak jsme získali soubor informací od respondentů žijících v jedné oblasti, což nám přineslo významnější soubor dat. Získaná data o percepci pak byla interpretována v závěrečném zhodnocení. Tyto cíle se tedy podařilo splnit za použití příkladů. Za ne zcela splněný cíl můžeme považovat nerovnoměrnou strukturu respondentů, co se týče věku, pohlaví a vztahu ke sportu, což nakonec částečně zmařilo hlubší rozbor výsledků, zejména v rozboru anketní části respondent. Na komplexnější výsledky by bylo třeba provést další výzkumy hlubší povahy.
Ze získaného souboru dat vyšly najevo velice silné vazby obyvatel na své místo bydliště. Taktéž se zde projevily nedostatky informovanosti obyvatel o sportovní infrastruktuře mimo místo bydliště. Lidé se totiž zdráhali hodnocení vzdálenějších lokalit, než je právě místo bydliště či jeho nejbližší okolí. Dále anketa s dotazníkem ukázala, že obyvatelé jsou se sportovní infrastrukturou spokojeni zpravidla v místě bydliště, byť byl průzkum prováděn ve městě Liberec, tedy v lokalitě s dobrým sportovním zázemím. Pouze vzorek obyvatel Hodkovic nad Mohelkou zpravidla nebyl
41
spokojen s vybavením svého místa bydliště. Co do preferencí sportovišť, v blízkosti bydliště preferuje největší počet lidí fitness centra, v rámci kraje se pak preference přesouvají k zimním střediskům.
Tato práce má sama o sobě především informativní charakter, poskytuje úvodní vhled do problematiky. Vzhledem k provedenému šetření bych však doporučil další průzkumy percepce obyvatel v regionu, případně obsáhlejší výzkum, který by hledal příčiny, proč a jakým způsobem je sportovní infrastruktura vnímána.
42
Literatura
SYROVÁTKOVÁ, Jaroslava. 2011. Cestovní ruch v Libereckém kraji. Vyd. 1. Liberec : Technická univerzita. 156 s. ISBN 978-80-7372-704-8 (brož.).
HRNČIAROVÁ, T., MACKOVČIN, P. a kol. 2009. Atlas krajiny České republiky.
Ministerstvo životního prostředí ČR a Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., Praha. 352 s.
PUNCH, Keith. Základy kvantitativního šetření. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008, 150 s.
ISBN 978-80-7367-381-9.
KUBÁTOVÁ, Helena. Metodologie sociologie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006, 197 s. ISBN 80-244-1549-6.
NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika sportu, Vyd. 2. Praha : Oeconomica, 2009. 119 s. ISBN 978-80-245-1521-2 (brož.).
MATOUŠEK, Jiří. Tělovýchovná zařízení jako občanské vybavení sídlišť. 1. vyd. Praha : SNTL, 1967. 119 s.
ČÁSLAVOVÁ, Eva. Management a marketing sportu. 1. vyd. Praha : Olympia, 2009.
225 s. ISBN 978-80-7376-150-9 (brož.).
Sborník České geografické společnosti. Praha: Česká geografická společnost., 2008/1.
ISBN 1210-115X.
43
Český statistický úřad, Krajská správa Liberec. 2010. Statistická ročenka Libereckého kraje 2010. Liberec. 376 s. Souborné informace. Informace o regionech, městech a obcích.
ISBN 80-250-1362-6 (brož.).
ČSÚ. 2011. Předběžné výsledky SLDB 2011 za Liberecký kraj. [Online]. Dostupné z:
http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/itisk/8A00416EF9
Krajská správa ČSÚ v Liberci. 2006. Analýza Libereckého kraje. [Online].
Dostupné z: www.kraj-lbc.cz/.../priloha_c2_sur_lk_analyza_lk_1539d81e3d.rtf
Reginální informační servis [online]. © 2010-2011 [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://www.risy.cz/
Český statistický úřad [online]. © 2012 [cit. 2012-04-26]. Dostupné z:
http://www.czso.cz/
Městské informační centrum Liberce [online]. [cit. 2012-04-26]. Dostupné z:
http://www.infolbc.cz
Liberecký kraj [online]. 2012 [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://www.kraj- lbc.cz/
Statutární město Liberec [online]. © 2009 [cit. 2012-04-26]. Dostupné z:
http://www.liberec.cz/
ArcČR 500 (ARCDATA PRAHA s.r.o.); administrativní mapa Libereckého kraje (podklad)
44
Přílohy
Příloha A Návrh ankety s dotazníkem před pilotním přezkoušením Příloha B Definitivní návrh ankety s dotazníkem
Příloha C Tabulka se souborem dat získaných z dotazníkového šetření
Příloha A
Příloha B
