Technická univerzita v Liberci
FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ
Katedra: Geografie
Studijní program: B 1301 Geografie Studijní obor: Aplikovaná geografie
REGIONÁLNÍ ROZVOJ ORP ČESKÁ LÍPA REGIONAL DEVELOPMENT OF ORP (ORP = THE MUNICIPALITY WITH EXTEN-
DED AUTORITY) ČESKÁ LÍPA
Bakalářská práce: 13-FP-KGE-006
Autor: Podpis:
Eliška ČINKOVÁ
Vedoucí práce: doc. RNDr. Alois Hynek, Csc.
Konzultant:
Počet
stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh
89 3 2 20 64 –
V Liberci dne: 14. 4. 2013
Čestné prohlášení
Název práce: Regionální rozvoj ORP Česká Lípa Jméno a příjmení autora: Eliška Činková
Osobní číslo: P09000153
Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména
§ 60 – školní dílo.
Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým au- torským dílem.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autor- ských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom po- vinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracoval/a samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.
Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložil/a elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl/a jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.
V Liberci dne: 14. 4. 2013
Eliška Činková
Na tomto místě bych ráda poděkovala svým blízkým za jejich podporu po celou dobu studia. Velký dík patří vedoucímu této bakalářské práce, doc. RNDr. Aloisi
Hynkovi, CSc., za odborné vedení, rady a čas, který mi věnoval.
Anotace
Bakalářská práce se zabývá regionálním rozvojem ORP Česká Lípa. Na úvod seznamuje s analýzou území – jeho fyzickogeografickou a socioekonomickou charakte- ristikou. Další částí práce je analýza strategických rozvojových dokumentů na celostátní a krajské úrovni, na které dále navazují dokumenty ORP Česká Lípa a formy spolupráce na jeho úrovni. Práce se dále věnuje již realizovaným projektům, nebo projektům, jež se právě realizují. Závěrečná část obsahuje návrhy možných témat regionálního rozvoje.
Klíčová slova: Regionální rozvoj, ORP Česká Lípa, Liberecký kraj, Rozvoj regionu
Annotation
This bachelor thesis deals with regional development of the Municipality with Extended Authority Česká Lípa. The introduction is devoted to the analysis of territory – physiographic and socioeconomic conditions. Another part is the analysis of develo- pement dokuments on the national and regional levels, which is followed by document of Municipality with Extended Authority Česká Lípa and forms of cooperation on its level. The thesis deals with implemented projects or projects in the implementation.
Final part is about opportunities of regional development in the future.
Keywords: Regional development, Municipality with Extended Authority, Liberec Re- gion, Regional projects
OBSAH
1 ÚVOD: PROFIL REGIONU ... 12
1.1 Vymezení a poloha území ... 12
1.2 Přírodní poměry ORP Česká Lípa... 13
1.2.1 Geologie ... 13
1.2.2 Geomorfologie ... 14
1.2.3 Pedologie ... 15
1.2.4 Klimatologie ... 16
1.2.5 Hydrologie ... 17
1.2.6 Biogeografie ... 18
1.2.7 Ochrana přírody a krajiny ... 19
1.3 Socioekonomická charakteristika území ... 22
1.3.1 Vývoj obyvatelstva, jeho věková struktura a vzdělanost ... 22
1.3.2 Nezaměstnanost ... 24
1.3.3 Ekonomická aktivita ... 26
1.3.4 Využití půdy ... 28
1.3.5 Zpustlé pozemky a stavby ... 29
1.3.6 Bydlení, bytový fond ... 30
1.3.7 Dopravní infrastruktura ... 31
1.3.8 Cestovní ruch ... 33
2 REGIONÁLNÍ ROZVOJ A METODY JEHO STUDIA ... 37
2.1 Regionální rozvoj, politika regionálního rozvoje ... 37
2.2 Region – význam a typologie ... 39
2.3 Aktuální témata regionálního rozvoje ... 41
2.4 Aktéři a úrovně regionálního rozvoje ... 42
2.5 Nástroje regionální politiky ... 44
2.5.1 Legislativa regionální politiky v České republice ... 45
3 PROGRAM ROZVOJE REGIONU ORP V NÁVAZNOSTI NA PROGRAM ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE ... 46
3.1 Dokumenty regionálního rozvoje na celostátní úrovni ... 46
3.1.1 Strategie regionálního rozvoje České republiky 2007 – 2013 ... 46
3.1.2 Politika územního rozvoje České republiky 2008 ... 51
3.1.3 Národní strategický referenční rámec ČR 2007 – 2013 ... 54
3.1.4 Program rozvoje venkova ČR 2007 – 2013 ... 55
3.2 Dokumenty regionálního rozvoje Libereckého kraje ... 56
3.2.1 Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 ... 56
3.2.2 Program rozvoje Libereckého kraje 2007 – 2013 ... 58
3.2.3 Zásady územního rozvoje Libereckého kraje 2011 ... 59
4 VLASTNÍ PROGRAM ROZVOJE REGIONU ORP ... 65
4.1 Územně analytické podklady ORP Česká Lípa ... 66
4.2 Formy spolupráce na území ORP Česká Lípa ... 67
4.2.1 Hospodářsky slabé oblasti ... 67
4.2.2 Regionální operační program NUTS II Severovýchod ... 68
4.2.3 Místní akční skupina LAG Podralsko, dobrovolné svazky obcí ... 69
4.2.4 Evropská územní spolupráce – Cíl 3, Euroregion Nisa ... 70
5 VÝSLEDKY PLNĚNÍ PROGRAMU ROZVOJE ... 72
5.1 Regionální operační program NUTS II Severovýchod ... 72
5.2 Tematické operační programy ... 74
5.3 Operační programy přeshraniční spolupráce – Cíl 3 ... 76
6 NÁVRHY TÉMAT DALŠÍHO ROZVOJE REGIONU ORP ... 78
6.1 Dle rozvojových opatření a aktivit ... 78
6.2 Rozvoj měst v ORP Česká Lípa v roce 2013 ... 81
ZÁVĚR ... 84
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ... 85
SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ OBRÁZKY
Obr. 1 Územně veřejná správa ORP Česká Lípa, ORP Libereckého kraje ... 13
Obr. 2 Půdní typy správního obvodu dle TKSP ... 16
TABULKY Tab. 1 Geomorfologické zařazení ORP Česká Lípa ... 15
Tab. 2 Klimatické oblasti ORP Česká Lípa ... 17
Tab. 3 Populační vývoj v SO ORP Česká Lípa v letech 2001 – 2011 ... 23
Tab. 4 Nezaměstnanost správního obvodu k 31. 12. 2011 ... 25
Tab. 5 Ekonomické subjekty ve správním obvodu a kraji v roce 2011 ... 27
Tab. 6 Velké ekonomické subjekty na území správního obvodu ... 27
Tab. 7 Bilance půdy ve správním obvodu ORP Česká Lípa (k 31. 12. 2011, v ha) ... 28
Tab. 8 Zpustlé pozemky a stavby ve správním obvodu podle využití ... 30
Tab. 9 Největší brownfields v ORP Česká Lípa ... 30
Tab. 10 Oblasti, podoblasti a střediska cestovního ruchu v ORP ... 34
Tab. 11 Kulturní památky a památkově chráněná území správního obvodu ... 36
Tab. 12 Hlavní vývojové etapy teorií regionálního rozvoje a regionální politiky ... 39
Tab. 13 Aktéři regionálního rozvoje na jednotlivých úrovních ... 43
Tab. 14 Prioritní oblasti a priority regionálního rozvoje ČR ... 50
Tab. 15 Struktura strategických cílů a jejich specifikace do rozvojových opatření ... 57
Tab. 16 Rozvojové oblasti a osy, specifické oblasti v ORP Česká Lípa dle ZÚR LK ... 62
Tab. 17 Vymezení silničních koridorů zde ZÚR LK ... 62
Tab. 18 Vybrané projekty ROP Severovýchod 2007 – 2013 ... 74
Tab. 19 Vybrané projekty tematických operačních programů 2007 – 2013 ... 75
Tab. 20 Vybrané projekty Operačních programů přeshraniční spolupráce 2007 – 2013 77 GRAFY Graf 1 Stáří obyvatel SO ORP (1991) ... 24
Graf 2 Stáří obyvatel SO ORP (2011) ... 24
Graf 3 Vývoj nezaměstnanosti v letech 2001 – 2011 ... 26
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
AAR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r. o.
apod. a podobně atd. a tak dále
CCR Centrum pro regionální rozvoj CF Fond soudržnosti
CR cestovní ruch
ČR Česká republika
ČSÚ Český statistický úřad DSO dobrovolný svazek obcí
EAFRD Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova EFF Evropský rybářský fond
ERDF Evropský fond pro regionální rozvoj ESF Evropský sociální fond
EUSF Evropský fond solidarity
ha hektar
HDP hrubý domácí produkt CHKO chráněná krajinná oblast
CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vod
km kilometr
KPZ krajinná památková zóna KÚLK Krajský úřad Libereckého kraje
LAG Local Action Group (místní akční skupina) LK Liberecký kraj
m3 metr krychlový
MAS místní akční skupina
MCHÚ maloplošná chráněná území
mil. milion
mj. mimo jiné
MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MZe Ministerstvo zemědělství
MŽP Ministerstvo životního prostředí
NKP národní kulturní památka NPP národní přírodní památka NPR národní přírodní rezervace NPÚ Národní památkový ústav
NSRR Národní strategický referenční rámec
NUTS Nomenklatura územních statistických jednotek OKR oblast krajinného rázu
OP operační program
OPPS operační program přeshraniční spolupráce ORP obec s rozšířenou působností
POKR podoblast krajinného rázu
POU obec s pověřeným obecním úřadem PP přírodní památka
PR přírodní rezervace
PR HSO Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti PRLK Program rozvoje Libereckého kraje
PÚR ČR Politika územního rozvoje ČR ROB rozvojová oblast
ROP SV Regionální operační program NUTS II Severovýchod ROS rozvojová osa
RURÚ rozbor udržitelného rozvoje území ŘSD Ředitelství silnic a dálnic
SO správní oblast SOB specifická oblast
spol. s r. o. společnost s ručením omezeným SRLK Strategie rozvoje Libereckého kraje
SRR ČR Strategie regionálního rozvoje České republiky ÚAP územně analytické podklady
ÚPD územně plánovací dokumentace ÚSES územní systém ekologické stability VPR vesnická památková rezervace VPZ vesnická památková zóna
ZÚR Zásady územního rozvoje Libereckého kraje
12 1 ÚVOD: PROFIL REGIONU
1.1 Vymezení a poloha území
ORP Česká Lípa se nachází v západní části Libereckého kraje a v okrese Česká Lípa. Na severu sousedí s ORP Nový Bor, ve východní části s ORP Liberec, na jihu se Středočeským a na západě s Ústeckým krajem. Správní obvod ORP Česká Lípa zaujímá téměř 28 % celkové výměry Libereckého kraje a se svými 872 km2 je největším ze všech jeho ORP. Skládá ze 41 obcí, z nichž osm má statut města (Česká Lípa, Mimoň, Doksy, Dubá, Ralsko, Stráž pod Ralskem, Zákupy a Žandov). Česká Lípa, Mimoň a Doksy jsou sídly III. stupně – obce s pověřeným úřadem (POU). V rámci kraje je také druhým nejlidnatějším správním obvodem, k 31. 12. 2011 zde žilo 76 623 obyvatel s nejnižším věkovým průměrem v kraji. Rozlohou největší je město Ralsko, které je složeno z osad na území bývalého vojenského výcvikového prostoru. Se svými 170 km2 je čtvrtou největší obcí i městem v České republice vůbec.
Jedná se o území nížin a podhorských pásem. Do ORP zasahují dvě velkoplošně chráněná území – CHKO Kokořínsko a České středohoří. Nejdůležitějším vodním to- kem je řeka Ploučnice, jež pramení ve svazích Ještědu na území ORP Liberec a vlévá se do Labe ve městě Děčín v Ústeckém kraji.
Silniční síť správního obvodu je tvořena pouze silnicemi I. třídy a nižšími, ORP leží mimo významné dopravní koridory. Dobrá dostupnost je do hlavního města Prahy a krajských měst Liberec a Ústí nad Labem.
13
Obr. 1 Územně veřejná správa ORP Česká Lípa, ORP Libereckého kraje
Zdroj: ARCDATA PRAHA, s. r. o., upraveno autorkou
1.2 Přírodní poměry ORP Česká Lípa 1.2.1 Geologie
Dle Chába a kol. (2008) zasahuje oblast ORP se nachází v Českém masívu, je- hož čtvercový tvar je příčinou denudace a eroze z dob předmezozoické až předmlado- permské. Nachází se zde saxothuringikum (sasko-durynské pásmo), které je kompliko- vaným systémem příkrovů. Ty jsou formovány především metamorfovanými paleozo- ickými horninami. Nejvýznamnější spodní vrstvou českého masivu je bohemikum po- krývající jižní část ORP. Je tvořen neoproterozoickým základem, jenž byl poprvé de- formován během kadomské orogeneze. Tato neoproterozoická souvrství jsou prostou- pena gabroidními až granitoidními plutony prvohorního stáří. Třetí částí spodní vrstvy na území ORP je lugikum (západosudetská oblast), které zaujímá severovýchodní část správního obvodu. Skládá se z řady korových domén, vyzdvižených k povrchu v růz- ných časových obdobích, tyto domény jsou často ohraničeny tektonickými diskontinui- tami, násuny, nebo významnými zlomy různé povahy. (Cháb a kol., 2008, s. 14-16).
14
Horninové složení pochází ze tří geologických období – druhohor (křídy), třeti- hor a čtvrtohor. Většinu území ORP tvoří svrchnokřídové horniny – vápnité jílovce a slínovce, křemenné jemnozrnné jílovité pískovce až prachovce řezenského a teplického souvrství a vápnité a jílovité jemnozrnné pískovce. Tyto horniny prostupují většinou v úzkých pásech kvartérní hlíny, písky a spraše kopírující tok Ploučnice. (Stráž pod Ral- skem, Mimoň, Česká Lípa, Žandov), dále v okolí Dubé. Nejmenší zastoupení mají ter- ciérní vulkanické horniny – čediče a znělce, především předpiocenní výlevy a intruze oberského riftu (Bezděz, Stružnice, Žandov). (Cháb a kol., 2008).
Ve SO se vyskytuje 23 geologicky významných lokalit, nejvíce z nich je typu přírodní rezervace. V území (většinou na severu) jsou tři vodní prameny a šest hydrolo- gicky významných vrtů. Přes celé ORP ve směru západ – východ prochází významný zlom, v některých místech tohoto zlomu jsou zlomy předpokládané. Z hlediska nerost- ného surovin je správní obvod bohatý na výskyt ložisek uranu: Hamr na Jezeře (hlubin- ná těžba), Stráž pod Ralskem (chemická těžba). Území je významné také výhradními ložisky slévárenských písků – Okřešice, Provodín, Srní, a stavebních štěrkopísků – Dubnice a Velký Grunov. V Tachově, Tlustci a Žandově se těží čedič a melafyr. (ÚAP ORP Česká Lípa, 2008, s. 87, 88).
1.2.2 Geomorfologie
Dle Demka a kol. (2006) se ve správním obvodu ORP rozkládají dvě soustavy.
První soustavou České tabule a její severní část. Zasahují sem dvě podsoustavy – Seve- ročeská tabule (celky Ralská a Jičínská pahorkatina) a Středočeská tabule (celek Jizer- ská tabule). Druhou soustavou zasahující do území, je soustava Krušnohorská s jejím jihovýchodním cípem, v oblasti hranice Libereckého kraje a okresu Děčín. Největší plochu ORP tvoří celek Ralská pahorkatina (VIA-1), jež se rozkládá ve směru severo- východ až jihozápad a dělí se dále do dvou nižších jednotek – Dokeské a Zákupské pa- horkatiny. Leží na svrchnokřídových křemenných pískovcích, písčitých slínovcích a jílovcích s tělesy třetihorních vulkanických hornin. Vznikl reliéf usazených stupňovin s rašeliništi a říční terasou, v kvádrových pískovcích se utvořila kaňonovitá údolí. Cha- rakteristické jsou vrchy, které vytvářejí dominanty krajiny (neovulkanity, znělce, čedi- če), nejvyšším bodem je sopečný kužel Ralsko 696,1 m n. m. v okrsku VIA-1B-1 Cvi- kovská pahorkatina. (Demek a kol., 2006, s. 375). Dalším významným celkem ORP je České Středohoří (IIIB-5), vyskytující se v jeho západní části. Je složeno z třetihorních vulkanitů, čediče a znělce, a svrchnokřídových hornin. Typická pro tento celek jsou
15
hluboká údolí vodních toků (řeka Labe v ORP Děčín, v ORP Česká Lípa např. potok Kolný). Celek je součástí stejnojmenného CHKO. (Demek a kol., 2006, s. 109).
Nejvyšším bodem správního obvodu je zmiňované Ralsko, další významné body jsou Vlhošť 614 m n. m., Bezděz 604 m n. m., Kozel 597 m n. m., Tlustec 591 m n. m. a Ronov 552 m n. m. Na území ORP se nachází také Horka 410 m n. m., nejvyšší bod Jizerské tabule (VIB-2).
Tab. 1 Geomorfologické zařazení ORP Česká Lípa
Systém Subsystém Provincie Soustava Podsoustava Celek Podcelek
Hercynský systém
Hercynská pohoří
Česká vysočina
III Krušno- horská sou-
stava
IIIB Podkrušno- horská podsou-
stava
IIIB-5 České stře-
dohoří
IIIB-5A Ver- neřické stře-
dohoří
VI Česká tabule
VIA Severočeská tabule
VIA-1 Ral- ská pahor-
katina
VIA-1A Do- keská pahor-
katina VIA-1B Zá-
kupská pa- horkatina VIB-2 Ji-
čínská pa- horkatina
VIA-2A Tur- novská pa-
horkatina VIB Středočeská
tabule
VIB-2 Ji- zerská ta-
bule
VIB-2A Stře- dojizerská
tabule Zdroj: Demek, J. a kol., 2006
1.2.3 Pedologie
Typy půd v oblasti jsou závislé zejména na geologickém podloží, terénu a klima- tu. Na většině ORP se vyskytují převážně čtvrtohorní a třetihorní usazeniny a třetihorní bazické horniny. Půdní typy správního obvodu ovlivňuje reliéf – tabule a pahorkatinami se třetihorními a čtvrtohorními sedimenty.
Dle Culka (1996) tvoří jihozápad ORP hnědozemě a luvizemě na nerozčleně- ných plošinách se sprašemi a sprašovými hlínami. Ve východní části vystupují na chu- dém písčitém základu humuso-železité arenické podzoly, na těžších hlínách a křídových zvětralinách v okolí České Lípy jsou plochy primárních pseudoglejů. Najdeme zde i pseudoglejové luvizem. Na čedičových kuželech se utvořily eutrofní kambizemě. Na podmáčených sníženinách se vyskytují organozemě v podobě rašelin a slatin. (Culek, 1996, s. 145, 148).
16
Obr. 2 Půdní typy správního obvodu dle TKSP (taxonomický klasifikační systém půd)
Zdroj: CENIA; ARCDATA PRAHA, s. r. o., upraveno autorkou
1.2.4 Klimatologie
Klima má hodnoty mírně teplé oblasti. V území správního obvodu se rozkládají dvě pásma. V jižní části v okolí Doks a Dubé je to nížinné pásmo do 300 m n. m. a pod- horské pásmo v rozmezí 300 – 500 m n. m. na severozápadě. Tím je způsobeno, že se v rámci Libereckého kraje řadí k nejteplejším a srážkově chudším oblastem. Území spadá podle klasifikace klimatických oblastí dle Quitta (1971) do oblasti mírně teplé (MT4, MT7, MT 9 A MT11). Tato klasifikace vznikla určením 23 oblastí (chladných, mírně teplých a teplých) a pro ně bylo stanoveno 14 klimatických parametrů (průměrná teplota v dubnu, počet letních dnů, jasných dnů, srážkový úhrn ve vegetačním období, počet dnů se sněhovou pokrývkou…).
Správní obvod se tedy klimaticky řadí ke čtyřem mírně teplým oblastem. Nej- větší plochu pokrývá oblast MT9, na Českolipsku a Doksku. Tato oblast má 40 – 50 letních dnů, což je v ČR nadprůměr a v Libereckém kraji maximum, také průměrná tep- lota ve všech měsících je nejvyšší. Podprůměrné hodnoty vzhledem ke kraji má oblast v počtu dnů se sněhovou pokrývkou (60 – 80), dále počet ledových a mrazových dnů
17
(30 – 40) a počet dnů jasných (40 – 50). Mimoňsko a jihozápad území spadá do oblasti MT7, která je v hodnotách podobná oblasti MT9. Rozdílný je počet letních (30 – 40) a ledových dnů (40 – 50), a průměrná teplota v lednu (-2 - -3°C) a v červenci (16 – 17).
Klimatické oblasti MT4 a MT11 zasahují ORP pouze okrajově. Okolí České Lípy je oblastí s nejnižší rychlostí větru v LK, průměrná rychlost větru 1,2 – 1,7 m/s, je zde více jak polovinu roku bezvětří.
Tab. 2 Klimatické oblasti ORP Česká Lípa
Klimatické charakteristiky MT7 MT9
Počet letních dnů 30 - 40 40 - 50
Počet dnů s teplotou vyšší než 10 °C 140 – 160 140 – 160
Počet mrazových dnů v roce 110 – 130 110 – 130
Počet ledových dnů 40 - 50 30 - 40
Průměrná teplota měsíce leden (°C) -2 až -3 -2 až -3 Průměrná teplota měsíce červenec (°C) 16 až 17 17 až 18 Srážkový úhrn za vegetační období (mm) 400 - 450 400 - 450 Srážkový úhrn za zimní období (mm) 250 – 300 200 – 250
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60 - 80 80 - 100
Zdroj: Quitt, E., 1971
1.2.5 Hydrologie
Devadesát procent zájmového území patří do úmoří Baltského moře a povodí Odry. Nejvýznamnějšími vodními toky jsou Ploučnice, Svitávka, Šporka a potoky Bob- ří, Robečský, Panenský a Dobranovský potok. Většina oblasti je odvodňována řekou Ploučnicí a následně do Labe. Celková délka toku je 106,2 km. Pramení na Ještědském hřbetu a protéká Zákupskou pahorkatinou, napájí Hamerský rybník a vodní nádrž Stráž pod Ralskem. Mezi Stráží pod Ralskem a Novinami pod Ralskem řeka vtéká do soutěs- ky mezi pískovcovými stěnami, a následně do dvou uměle vytvořených tunelů. Toto místo je označováno jako Průrva Ploučnice a od roku 1997 je prohlášeno za kulturní památku. Vodní tok je dále významný úsekem mezi městy Mimoň a Česká Lípa, kde koryto řeky vytváří četné meandry. V srpnu roku 2010 byly povodní zasaženy města a obce na vodních tocích Ploučnice, Svitávka, Šporka a Bobří potok. Zbylých deset pro- cent území patří do úmoří Severního moře a povodí Labe při západních hranicích správního obvodu, avšak do charakteru území nijak významně nezasahuje, protože k němu náleží pouze dva malé potoky.
18
Správní obvod je krajem s četným výskytem rybničních soustav – najdeme zde Dokeské rybníky (Robečský potok), Hradčanské rybníky (Hradčanský potok) a Holan- ské rybníky (Bobří potok). Největší vodní plochou ORP a současně Libereckého kraje je Máchovo jezero (správně Velký rybník). Je to nádrž na Robečském potoce v POU Doksy o rozloze 284 ha a stálém objemu 5,5 mil. m3, jež byla postavena r. 1272 (Vlček a kol., 1984, s. 168). Slouží k ochraně před povodněmi, chovu ryb a ve velké míře také rekreaci – koupání, lodní dopravě, veslování, ubytování, kultuře (diskotéky, koncerty).
Lodní doprava na Máchově jezeře je jedinou osobní lodní dopravou v Libereckém kraji.
Dalším významným krajinným prvkem je Novozámecký rybník (126 ha, celkový objem 1,29 mil. m3, stavba r. 1479), třetí největší vodní plocha v kraji, která je na seznamu národních přírodních rezervací. Spolu s několika dalšími lokalitami tvoří rozsáhlou re- zervaci Natura 2000.
Oblast ORP je srážkově nejchudší v porovnání s jinými ORP v kraji. Směrem od severovýchodu k jihozápadu se četnost srážek zmenšuje v závislosti na nadmořské výš- ce a členitosti terénu – zatímco oblast Mimoňska (Jizerská tabule, vrchol Ralské pahor- katiny) zaznamenává 650 – 700 mm srážek ročně, na Dokesku a jihu Českolipska (ryb- niční soustavy) je rozmezí ročních srážek 600 – 650 mm, v okolí Dubé je to jen 550 – 600 mm ročně.
Území ORP je vodohospodářsky významné, v naprosté většině zájmového úze- mí je vymezena chráněná oblast přírodní akumulace vod CHOPAV Severočeská křída.
Dále se zde vyskytuje jeden zdroj léčivých vod, a to v Lázních Kundratice.
1.2.6 Biogeografie
Biogeografii chápeme jako vědu o rozšíření, vývoji a změnách organismů v prostoru a čase. Klade si za cíl poznání bioty z hlediska jejího působení v krajině, včetně jejích vazeb s litosférou a reliéfem, půdou, podnebím, vodou a činností člověka (Demek a kol., 2006).
Pro zhodnocení potenciálu území z hlediska biogeografie bylo použito metody biogeografické regionalizace (Culek, 1996). Dle jeho výzkumu patří správní obvod do biogeografické podprovincie hercynské, kde zaznamenáváme tři bioregiony. Největší plochu zaujímá Ralský bioregion (1.34), jenž pokrývá severní polovinu Ralské pahorka- tiny a západní okraj Jičínské pahorkatiny. Je tvořen málo rozčleněnou pískovcovou ta- bulí s neovulkanickými kužely a podmáčenými sníženinami. Z geologického pohledu se zde vyskytují horniny z období křídy, hlavně vápnité a kvádrové pískovce, v okolí Čes-
19
kolipska také svrchnokřídové až konické jíly a slíny. Půdy zde tvoří spraše, kamenité sutě pod čedičovými vrchy, v zamokřených částech rašeliny a v oblastech toků jsou nivní půdy. Geomorfologicky zde registrujeme pískovcové plošiny výjimečně členěné tvarovanými údolími, většinou kaňonovitého typu. Je zde velký počet skalních, vícemé- ně čedičových útvarů (Lysá skála), typu kuželů a kup. Cenné jsou široké údolní nivy, kde původně byly močály a následně se změnily v rybníky jezerního typu (Holanské rybníky). V údolních nivách také přirozeně meandruje řeka Ploučnice. Je mimořádně významný, a tím, že jsou zde zastoupeny různé kvality pískovců a různé typy stanovišť (slatinné, rašelinné, neovulkanity), má tento nejpestřejší biotu mezi všemi bioregiony pískovců. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří borové doubravy, olšiny, rašeliniště a květnaté bučiny. Nereprezentativní část pokrývají spraše s dubohabrovými háji. Pro současnost jsou typické vlhké louky, rašeliniště a velké rybníky. Dalším bioregionem ve správním obvodu je Kokořínský bioregion (1.33), zasahující do jeho jihozápadní části.
Tvoří jej mělce rozřezaná pískovcová tabule, kterou pokrývá chudá pískovcová biota.
Hlavní horninou jsou kvádrové pískovce střední křídy. Západně od Dubé se vyskytují také vápnité pískovce. Ráz krajiny udává několik menších čedičových vrchů a mohut- ných trachytových vrchů. Půdy jsou zde většinou sprašové. Hlavním prvkem reliéfu je plochá pískovcová tabule a z ní vyvinutá hojná síť kaňonovitých údolí. K typickým tva- rům patří pokličky – skalní věže s odolnou vrstvou slepenců. Z hlediska potenciální přirozené vegetace sem patří acidofilní doubravy a bučiny. V dnešní krajině jsou zacho- vány mokřady na dnech údolí a reliktní bory na skalách, nově orná půda a kulturní bory.
Třetím bioregionem je Verneřický bioregion (1.15) při západních hranicích ORP. Bio- region je složen z bazických neovulkanitů (trachyt, znělec, tefrit, čedič) a z hornin kří- dy. Území je velmi členité s výškovými rozdíly, středem oblasti jsou plošiny na příkro- vech sopečného původu. Má mezofilní charakter s květnatými bučinami. Nereprezenta- tivní částí jsou slínovité ploché kotliny s dubohabřinami a místa teplomilných doubrav.
Dnes se zde daří květnatým bučinám a mezofilním travním porostům. (Culek, 1996, s.
79, 144, 147).
1.2.7 Ochrana přírody a krajiny
V České republice je zvláštní ochrana přírody a krajiny založena na Zákoně č.
114/1192 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Vymezuje pojmy územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES), významný krajinný prvek, zvláště chráněná území a evropská soustava území NATURA 2000 (evropsky významné lokality, ptačí oblasti).
20
ÚSES zákon vysvětluje dle § 3 jako vzájemně propojený soubor přírodě blíz- kých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. ÚSES rozlišujeme do tří kategorií – místní, regionální a nadregionální podle důležitosti (Zákon č. 114/1192 Sb., s. 197).
V praxi se více užívá rozdělení na biokoridory (nadregionální, regionální) a biocentra (nadregionální, regionální). V ORP Česká Lípa se nacházejí dva biokoridory, nadregio- nální procházející bývalým vojenským prostorem a na severu okolím Žandova podél hranic ORP, a regionální, který protíná většinu biocenter v ORP. Nejvýznamnějším prvkem ÚSES je nadregionální biocentrum Břehyně – Pecopala (968 ha) na Dokesku, jež je zároveň národní přírodní rezervací (NPR). Sestává z Břehyňského rybníka, rašeli- nišť a slatinišť a pískovcových skal Pecopaly. Dále je v ORP 27 regionálních biocenter, např. Velký a Malý Bezděz (NPR, EVL), Ralsko (PR, EVL), Novozámecký rybník (NPR), Holanské rybníky, či Meandry Ploučnice.
Významný krajinný prvek utváří v krajině typický vzhled, či udržuje její stabili- tu, působí jako její geomorfologicky, ekologicky či esteticky hodnotná část (dle § 3 Sb.). Dle § 6 jsou to také mokřady, remízy, meze, naleziště nerostů, skalní útvary aj.
(Zákon č. 114/1192 Sb., s. 3). Na území ORP registrujeme 39 těchto prvků, nejčastěji jsou to aleje, veřejná zeleň, parky, zámecké parky, dále např. ostrovy na Máchově jezeře a Stará pískovna v Provodíně. Velký podíl těchto prvků najdeme ve městech Mimoň, Česká Lípa a Doksy (ÚAP ORP Česká Lípa, 2012)
§ 14 definuje zvláště chráněná území jak území přírodovědecky či esteticky je- dinečná či významná a člení je na národní parky (NP), chráněné krajinné oblasti (CHKO), národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (NPP) a přírodní památky (PP) (Zákon č. 114/1192 Sb, s. 204). Na území správního obvodu se nacházejí dvě chráněné krajinné oblasti – České středohoří a Ko- kořínsko. CHKO České středohoří pokrývá území při západních hranicích ORP. Je ty- pické kuželovitými tvary kopců z třetihorní vulkanické činnosti a specifickými přírod- ními podmínkami. Vyskytuje se zde velké množství druhů rostlin a živočichů, teplomil- ná stepní společenstva a společenstva sutí, dále desítky kriticky či silně ohrožených druhů. Charakteristická jsou tu drobná sídla s lidovou zástavbou. Druhou CHKO je Ko- kořínsko při jihozápadních hranicích ORP. Tvoří ho kvádrové pískovce. Typické jsou pro něj skalní města, kde selektivním zvětráváním vznikly skalní věže. Mikro a mezo- tvary jsou tu v takovém rozsahu, jako v žádné jiné pískovcové oblasti ČR. Vrchy z magmatických výlevných hornin (čedičové a znělcové kupy a kužele) tvoří dominanty okolní krajiny. Mokřadní společenstva v CHKO Kokořínsko jsou na seznamu chráně-
21
ných území v rámci Ramsarské úmluvy (úmluva o mokřadech, „Seznam mokřadů me- zinárodního významu“). Přes sedmdesát procent lesních porostů je přirozenou vegetací.
Charakteristické je zde řídké osídlení a hojnost původní hrázděné a roubené architektu- ry. (ÚAP ORP Česká Lípa, 2008, s. 42, 43).
Většina maloplošných chráněných území je soustředěna do tří pomyslných územních skupin – v CHKO Kokořínsko (10 přírodních památek, 4 přírodní rezervace), v okolí města Stráž pod Ralskem a obce Hamr na Jezeře (6 přírodních památek). Třetí územní skupinou jsou chráněná území spojená s vodními toky či plochami, a to vždy dvě území od každé kategorie MCHÚ. Zároveň jsou v těchto místech také jediné oblasti s nejvyšší úrovní ochrany v ORP. Břehyně – Pecopala, národní přírodní rezervace o výměře 903,5 ha jihozápadně od Doks, je rezervací s pestrými biotopy – rybník s rákosinami, mokřadní louky, rašeliniště, podmáčené smrčiny, a pískovcová plošina s bučinami a bory. Také díky celkové ploše i náročnější přístupnosti je velmi druhově pestrá. NPR Novozámecký rybník je území o rozloze 368,5 ha v Jestřebí a Zahrádkách a zahrnuje rybník s rákosím, mokřady a vrbové porosty. Je významný pro výskyt ptáků, neméně jako stanoviště ohrožených rostlin a živočichů. NPP Peklo na Robečském poto- ce mezi Zahrádkami a Českou Lípou je hluboce zaříznuté údolí v kvádrových pískov- cích o výměře 43,73 ha s hojnými nalezišti bledule jarní (Leucojum vernum). NPP Swamp je rašeliniště v blízkosti Máchova jezera o výměře 1,45 ha a ochranným 12 ha pásmem. Již od počátku 20. století zde probíhají vědecké výzkumy sinic a řas. Za pří- rodní památky jmenujme např. soubor Děvín, Ostrý a Schachtein o celkové rozloze 33,72 ha 1,5 km od Hamru pod Ralskem. Tvoří ho neovulkanické vypreparované suky Ostrý (455 m n. m.) a Děvín (453 m n. m.), které byly v minulosti záměrně zcela odles- něny, nicméně i tak se na nich vytvořila přirozená lesní společenstva. Schachstain je místem historické těžby železné rudy. Pravděpodobně nejznámější přírodní rezervací je Velký a Malý Bezděz, ovšem hlavně díky královskému hradu Bezděz (NKP). Jedná se o znělcové vrcholy (603 a 578 m n. m.) s přirozenou vegetací a suťovým lesem a stano- vištěm vzácného tesaříka alpského (Rosalia alpina). Severní stranu Velkého Bezdězu představuje pseudokrasová puklinová (Mackovčin, Sedláček, 2002, s. 80-100).
Důležitým nástrojem ochrany přírody a krajiny, který chci zmínit, a zároveň významově nejvyšším, je evropská soustava NATURA 2000. Podle § 3 Zákona č.
114/1192 Sb. je to soustava území, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště druhů v jejich přirozeném prostředí či tento stav obnovit. (Zákon č. 114/1192 Sb, s. 198). Sou- stavu naplňují dvě směrnice – směrnice č. 2009/1047/EC, o ochraně volně žijících ptáků
22
a směrnice č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a pla- ně rostoucích rostlin. NATURA 2000 vznikla za účelem zabezpečit ochranu evropsky nejvíce ohrožených, nejcennějších, či územně omezených druhů. (Natura 2000, MŽP, 2012). Na území ORP je k roku 2012 registrováno 17 evropsky významných lokalit, zejména na území CHKO a na území obcí Doksy a Ralsko. Významná část lokality v této oblasti se překrývá s ptačí lokalitou Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady (jednou ze tří ptačích oblastí Libereckého kraje). Rozkládá se v jihovýchodní části ORP a částečně ve Středočeském kraji o celkové rozloze 9408,8 ha. Předmětem ochrany je slavík modráček (Luscinia svecica), jeřáb popelavý (Grus grus), moták pochop (Circus aeruginosus), lelek lesní (Caprimulgus europaeus) a skřivan lesní (Lullula arborea).
Oblast je výjimečné suchými stanovišti na pískovcích a borovými porosty s vřesovištní vegetací a mokřadními biotopy. Nejvýznamnějším vrchem je Bezděz (603 m n. m.) tvo- řený horninami sopečného původu. (Honců, 2006).
Zákon č. 114/1192 Sb. se rovněž zabývá ochranou památných stromů. V ORP jich najdeme celkem 54, nejvíce ve městě Česká Lípa a v jihozápadní části správního obvodu.
1.3 Socioekonomická charakteristika území
1.3.1 Vývoj obyvatelstva, jeho věková struktura a vzdělanost
Podle ČSÚ žilo k 31. 12. 2011 v ORP Česká Lípa 76 623 obyvatel, a je druhým nejlidnatějším v kraji. Se svými 872 km2 je ORP největší ze všech ORP kraje. Od toho se odvíjí nízká hustota obyvatelstva, jež je 87,9 obyv./km2. Během let 2001 – 2010 do- cházelo k pozvolnému narůstání obyvatel v ORP. Pouze v letech 2005 – 2006 se regis- troval mírný ústup (v rámci několika desítek obyvatel). Naopak v roce 2011 nastal zá- važný pokles obyvatelstva, a to úbytek 998 obyvatel (1,29 %) v porovnání s rokem 2010.
Platí, že v ORP bydlelo každý rok více žen, než mužů, obvykle se jedná o poměr 56,7 % žen ku 43,3 % mužů. Z hlediska věkových skupin obyvatelstva platí, že se kaž- dým rokem zvyšuje počet obyvatel v kategorii 65 +. Během let 2001 – 2011 narostl počet těchto lidí o 30,9 % (!). Zároveň o 14,7 % poklesl v těchto letech počet dětí v kategorii 0 – 14. Registrujeme tedy s tím související stárnutí obyvatelstva. Průměrný věk, který byl k roku 2001 37,2 let, během posledního desetiletí narostl už na 40,4 let (rok 2011). Stále ale zůstává ORP Česká Lípa z hlediska věku obyvatel nejmladším
23
správním obvodem v kraji (obec Tachov je obcí s nejnižším průměrným věkem v kraji – 32 let). Nárůst v kategorii 65 + a pokles v kategorii 0 – 15 ovlivňuje i hodnotu indexu stáří, jež vyjadřuje počet obyvatel starších 65let na sto dětí ve věku 0 – 15 let. V roce 2001 měl hodnotu 67,5 a o deset let později, v roce 2011, se tato hodnota vyšplhala až na 96,4. Takovéto trendy v souvislosti se stárnutím obyvatelstva nejsou ale ojedinělé.
Podobná situace je v celém Libereckém kraji. S výše uvedeným vývojem nepřímo sou- visí přirozený přírůstek, který vznikne rozdílem osob narozených a osob zemřelých.
V ORP Česká Lípa se během let 2001 – 2008 zvyšoval. Tento trend byl ukončen rokem 2009, kdy se snížil přirozený přírůstek o 20,8 % v porovnání s rokem předešlým. K 31.
12. 2010 nastal pokles ještě o dalších 37,5 % vůči roku 2009. Ještě větší výkyvy může- me sledovat u migračního přírůstku (= přírůstku stěhováním). Ten vyjadřuje rozdíl mezi počtem osob přistěhovalých a osob vystěhovalých, kde registrujeme narůst pouze v letech 2004, 2007, 2008 a 2010. Celkový přírůstek (rozdíl přírůstku migračního a při- rozeného) byl nejnižší v roce 2006 (-183) a maximální roku 2008 (602).
Tab. 3 Populační vývoj v SO ORP Česká Lípa v letech 2001 – 2011
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
0–14 (%) 18,54 18,18 17,62 17,24 16,71 16,34 16,15 16,02 15,99 16,07 16,06 15–64 (%) 71,62 71,98 72,40 72,63 72,90 73,00 72,98 72,80 72,46 72,05 71,15 65 a více (%) 9,84 9,84 9,97 10,12 10,39 10,66 10,87 11,18 11,55 11,88 12,80 Muži (%) 49,14 49,15 49,13 49,26 49,25 49,15 49,17 49,22 49,21 49,17 49,19 Ženy (%) 50,86 50,85 50,87 50,74 50,75 50,85 50,83 50,78 50,79 50,83 50,81 Stav celkem k 31. 12. 76 143 76 380 76 412 76 608 76 523 76 340 76 906 77 508 77 535 77 621 76 623
Průměrný věk 37,2 37,4 37,8 38,1 38,5 38,9 39,1 39,3 39,6 39,8 40,4
Index stáří 67,5 69,3 72,1 75,1 79 82,8 83,7 86,7 88,6 89,6 96,4
Přírůstek přirozený 103 119 124 144 148 165 322 336 266 169 233
Přírůstek stěhováním 147 118 -92 52 -233 -348 244 266 -239 -83 -264
Přírůstek celkový 250 237 32 196 -85 -183 566 602 27 86 -31
Zdroj: ČSÚ, 2012
24 Zdroj: ČSÚ, 2012
Je trendem, že stejně tak jako v jiných ORP v kraji se vzdělanost obyvatelstva zvyšuje. Přispívá k tomu rok od roku větší počet studentů/absolventů vysokých škol.
K březnu roku 2011 bylo v ORP 64 578 obyvatel starších patnácti let. Úplné střední vzdělání (s maturitou), vyšší odborné či vysokoškolské má jen 27,24 % osob, z toho 7,01% připadalo na osoby se vzděláním vysokoškolským. Nejvyšší procentuální za- stoupení má kategorie osob se středním vzděláním vč. vyučení, tj. nematuritních oborů (38,27). Liberecký kraj jako celek disponuje vyšší mírou vzdělanosti, např. vysokoškol- ské vzdělání má 9,77 % osob, osob se základním či neukončeným vzděláním také méně – 18,48 % (ORP Česká Lípa 20,43 %).
Ke školnímu roku 2010/2011 bylo na území správního obvodu registrováno 38 mateřských škol, 33 základních škol, dvě střední odborná učiliště a odborná učiliště, sedm středních odborných škol a dvě gymnázia.
1.3.2 Nezaměstnanost
Správní obvod patří dlouhodobě ke třem ORP s nejvyšší mírou nezaměstnanosti.
Podle MPSV byla k 31. 12. 2011 hodnota míry nezaměstnanosti ORP Česká Lípa 11,3
%. Hůře na tom byly už jen ORP Nový Bor s 12,2 % a ORP Frýdlant se 14,6 %. Ke konci června 2011 bylo evidováno 10,7 uchazečů na jedno volné pracovní místo.
V porovnání míry nezaměstnanosti ve městě Česká Lípa, správním obvodu ORP Česká Lípa a v Libereckém kraji vykazuje ORP vyšší hodnoty, naopak samotné město Česká Graf 1 Stáří obyvatel SO ORP (1991) Graf 2 Stáří obyvatel SO ORP (2011)
25
Lípa má bilanci vůči LK lepší. Okres Česká Lípa je okresem s nejvyšší nezaměstnanos- tí. Největší skok ve vývoji míry nezaměstnanosti, o více jak 1,5 násobek, se zaznamenal mezi lety 2008 a 2009, kdy se projevily důsledky světové ekonomické krize (v ORP Nový Bor nárůst až o 2 ¼ násobek). V tuto dobu došlo ke krachu jednoho z nejvýznamnějších zaměstnavatelů a jednoho z největších výrobců skla v ČR – firmy CRYSTALEX a. s., jejíž sídlo je v Novém Boru, avšak zde bylo zaměstnáno mnoho osob z řešeného ORP. Tato tradiční firma se ke konci roku 2008 nedokázala vypořádat s poklesem zakázek a nezvládla platit své závazky. Společnost hromadně propustila přes 1 100 zaměstnanců a směřovala do konkurzu. O obnovu gigantu se zasloužila spo- lečnost CBC Invest, která CRYSTALEX a. s. odkoupila, a tak na jeho základech vznik- la společnost Crystalex CZ, s. r. o. V důsledku toho vznikla nová pracovní místa.
V lednu 2013 společnost oznámila, že bude zvyšovat výrobu o necelých třicet procent a nabere tak 300 nových zaměstnanců. (Kontaktní pracoviště ÚP Česká Lípa).
V roce 2009 snižovala svou výrobu firma Delphi Packard Electric, s. r. o.
Oznámila hromadné propouštění, které se dotklo 507 osob. Na jaře roku 2011 výrobu zcela ukončil. Tento subjekt, který se nacházel v průmyslové zóně Dubice v České Lí- pě, produkoval kabely do automobilů. Důvodem jeho zániku byl nedostačující počet zakázek. Výroba se přestěhovala do Rumunska a částečně do Polska, kde jsou nižší ná- klady v souvislosti s levnější pracovní silou. Tento podnik při ukončení výroby zaměst- nával 1 400 lidí, rekordní počet čítal 3 400 zaměstnanců (rok 2007), a v roce 2006 byl třetím největším zaměstnavatelem v kraji.
Každým rokem mírně navyšuje počty zaměstnanců většina velkých zaměstnava- telů – Bombardier Transportation Czech Republic, a. s. (v roce 2010 rozšíření výroby a 100 nových pracovních míst), DIAMO, státní podnik, Fehrer Bohemia, spol. s. r. o.
Tab. 4 Nezaměstnanost správního obvodu k 31. 12. 2011
ORP Česká Lípa Liberecký kraj
Uchazeči o zaměstnání celkem 4 731 23 286
z toho
dosažitelní 4 525 22 323
ženy 2 632 12 009
absolventi škol 288 1 211
ve věku 50 + 1 226 5 856
déle než 12 měsíců 1 593 8 483
Ekonomicky aktivní (SLDB 2001) 40 204 225 154
Míra nezaměstnanosti 11,3 9,9
Zdroj: MPSV, 2012
26 Graf 3 Vývoj nezaměstnanosti v letech 2001 – 2011
Zdroj: MPSV, ČSÚ 2012
1.3.3 Ekonomická aktivita
K 31. 12. 2011 bylo v Registru ekonomických subjektů zapsáno 17 133 subjektů se sídlem na území ORP Česká Lípa. Tvořily tak pouhých 9,1 % subjektů Libereckého kraje. Podle odvětví ekonomické činnosti jednotlivých subjektů registrujeme největší počet těch, které se zabývají velkoobchodem, maloobchodem nebo opravou a údržbou motorových vozidel (25,1 % – srovnatelné s krajem). Téměř o polovinu méně mají sub- jekty zabývající se průmyslem a stavebnictvím. Zemědělství, lesnictví či rybníkářství uvádí jako svou hlavní ekonomickou činnost 4,6 % subjektů v ORP, což je mírný nad- průměr vůči kraji. To lze přičítat existenci bývalého vojenského prostoru Ralsko a čet- ných rybníků.
Na území správního obvodu vykonává činnost jedenáct subjektů, které mají 250 a více zaměstnanců, tj. 16,4 % podílu kraje. Dva z nich zaměstnávají 1 500 a více osob.
Jedná se o JOHNSON CONTROLS automobilové součástky, k. s. a DIAMO, s. p. Nej- rozšířenějším odvětvím je výroba různých komponentů do motorových vozidel (přístro- jové desky, potahy sedadel, autobaterie, interiéry). Tyto tři společnosti spolu se subjek- tem Bombardier Transportation (výroba železničních lokomotiv) jsou soustředěny do průmyslové zóny Česká Lípa – Dubice. Významným podnikem obce s rozšířenou pů- sobností je jistě DIAMO, státní podnik, ve Stráži pod Ralskem. Zajišťuje produkci ura- nového koncentrátu pro jadernou energetiku a realizuje vládou vyhlášený útlum urano- vého, rudného a části uhelného hornictví v České republice. (DIAMO, státní podnik, 2012). Aktivní těžba uranu zde skončila ke konci 80. let 20. století.
5 6 7 8 9 10 11 12 13
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Míra nezaměstnanosti (v %)
Rok
město Česká Lípa ORP Česká Lípa Liberecký kraj
27
Tab. 5 Ekonomické subjekty ve správním obvodu a kraji v roce 2011
Ekonomické subjekty (k 31. 12.) ORP Liberecký kraj Ekonomické subjekty celkem (podle Registru ekonomických subjektů) 17 133 118 766
fyzické osoby 14 129 95 268
z toho zemědělští podnikatelé 176 1 358
právnické osoby 3 004 23 498
z toho obchodní společnosti 1 211 10 461
Podíl ekonomických subjektů podle vybraných odvětví ek. činnosti (%)
zemědělství, lesnictví a rybářství 4,6 3,7
průmysl celkem 13,1 15,6
Stavebnictví 12,6 14,5
velkoobchod, maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel 25,1 24,0 Počet subjektů podle počtu zaměstnanců
bez zaměstnanců 4 893 35 784
1–9 zaměstnanci (mikropodniky) 1 140 7 927
10–49 zaměstnanci (malé podniky) 217 1 636
50–249 zaměstnanci (střední podniky) 60 417
250 a více zaměstnanci (velké podniky) 11 67
Nezjištěno 10 812 72 935
Zdroj: ČSÚ, 2012
Tab. 6 Velké ekonomické subjekty na území správního obvodu
Obchodní jméno Sídlo Převažující činnost Počet za-
městnanců JOHNSON CONTROLS AUTOMOBI-
LOVÉ SOUČÁSTKY, k. s. Česká Lípa Výroba ostatních dílů a příslušenství pro
motorová vozidla 4000 - 4999
DIAMO, státní podnik Stráž pod
Ralskem
Těžba a úprava uranových a thoriových
rud 2500 - 2999
Fehrer Bohemia s.r.o. Česká Lípa Výroba ostatních dílů a příslušenství pro
motorová vozidla 1000 - 1499
Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa,
a.s. Česká Lípa Ústavní zdravotní péče 1000 - 1499
Bombardier Transportation Czech Re-
public a.s. Česká Lípa Výroba železničních lokomotiv a vozové-
ho parku 500 - 999
IAC Group Czech s.r.o. Zákupy Výroba ostatních plastových výrobků 500 - 999 Johnson Controls Autobaterie spol. s r.o. Česká Lípa Výroba baterií a akumulátorů 500 - 999 MĚSTO ČESKÁ LÍPA Česká Lípa Všeobecné činnosti veřejné správy 250 - 499 Protool s.r.o. Česká Lípa Výroba ručních mechanizovaných nástrojů 250 - 499 Provimi Pet Food CZ s.r.o. Brniště Výroba průmyslových krmiv pro zvířata v
zájmovém chovu 250 - 499
SaM silnice a mosty a.s. Česká Lípa Výstavba silnic a dálnic 250 - 499
Zdroj: ČSÚ, 2011
28 1.3.4 Využití půdy
„Využití půdy neboli land use je lidská modifikace přírodní krajiny na krajinu kulturní, tedy mozaiku zejména polí, lesů, luk a sídlel a dalších krajinných prvků. Vzhled krajiny je v současnosti ovlivňován především živelnou suburbanizací (tzv. urban sprawl) a změnami v zemědělství – snižování rozlohy orné půdy a naopak zvyšováním podílu trvale travních porostů.“ (Metodická podpora regionálního rozvoje, 2013).
Celková výměra ORP Česká Lípa je 87 205 ha (27,6 % rozlohy kraje) a je roz- lohou největší ze všech ORP. V porovnání s Libereckým krajem je v ORP Česká Lípa menší podíl zemědělské půdy na celkové rozloze (ORP ČL 40,2 %, LK 44,2 %). Správ- ní obvod patří z hlediska zemědělství k nejméně produkčním oblastem, ačkoliv podíl orné půdy ze zemědělské půdy činí 61,1 %. Pěstují se zde pouze brambory, pícniny a obilniny. Příznivější situace u zaměření na živočišnou výrobu – chov skotu, koz a ovcí (podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy je 35,4 %). V porovnání s krajem ohledně půdy nezemědělské má větší podíl na celkové rozloze ORP Česká Lípa (59,8
%, LK 55,8 %). To je ovlivněno hlavně velikostí lesních pozemků, které s rozlohou 40 135 ha tvoří 28,5 % z rozlohy lesních pozemků v Libereckém kraji (vojenský prostor Ralsko). Lesních pozemky tvoří 46 % celkové rozlohy ORP Česká Lípa. Zastavěné plo- chy představují 24,4 % z celkové rozlohy kraje, což je vcelku hodně v souvislosti s tím, že ORP Česká Lípa je jedním z nejméně osídlených (hustota obyvatelstva činí k 31. 12.
2012 87,9 obyv./km2; LK: 138,6 obyv./km2). Vysoký podíl na rozloze kraje má ORP z hlediska vodních ploch – 49,5 % (rybniční soustavy, Máchovo jezero).
Tab. 7 Bilance půdy ve správním obvodu ORP Česká Lípa (k 31. 12. 2011, v ha)
ORP ČL Liberecký kraj
Zemědělská půda 35 037 139 896
z toho
orná půda 21 392 65 640
zahrady, ovocné sady 1 205 8 974
trvalé travní porosty 12 412 65 254
Nezemědělská půda 52 168 176 442
z toho:
lesní pozemky 40 135 140 611
vodní plochy 2 372 4 791
zastavěné plochy 1 278 5 233
Ostatní 8 384 25 808
celkem 87 205 316 338
Zdroj: Statistická ročenka Libereckého kraje 2012, 2012
29 1.3.5 Zpustlé pozemky a stavby
Brownfields jsou takové lokality (objekty či pozemky), které se v minulosti vy- budovaly za účelem jejich systematického využívání a v současnosti nemají smyslupl- ného využití a chátrají. Jsou to například bývalé průmyslové, zemědělské nebo ubytova- cí prostory. Mohou být v okolí zastavěného území, často na periferii obce nebo města, Jediné zlepšení jejich stavu představuje celková revitalizace. (Národní strategie regene- race brownfieldů, 2008, s. 3).
Z počtu 345 lokalit brownfields v Libereckém kraji se jich v ORP Česká Lípa vyskytuje 66 (19,1 %), spolu s ORP Frýdlant nejvíce. Téměř 2/3 najdeme v okolí Zá- kup, Mimoně a Ralska. 25,8 % brownfields ORP je v převažujícím vlastnictví veřej- ném, což je podobně jako v LK. Stejný počet je také lokalit ve vlastnictví soukromých osob (LK 71 %), smíšených jsou poté 3 %. Z hlediska předchozího využívání je regis- trováno 28,8 % lokalit pro občanskou vybavenost, 22,7 % pro průmyslovou činnost a výrobu a 18,2 % pro činnost a výrobu zemědělskou. V současnosti tvoří 2/3 ORP plo- chy nevyužívané, dále 9,1 % plochy občanské vybavenosti. Z hlediska rozlohy jednotli- vých lokalit je největší Průmyslová zóna brownfields o velikosti 20 ha v neosídlené části katastrálního území Kuřivody (Ralsko). Navazuje na průmyslovou zónu Kuřivody, součástí jsou haly a průmyslové budovy v současnosti částečně využívané jako sklady.
V minulosti se lokalita využívala pro průmyslovou výrobu a jako vojenský prostor.
Druhým největším brownfield je 17,6 ha velký Vojenský výzkumný ústav v Doksech.
V současnosti se nevyužívá, v minulosti sloužil jako vojenský prostor. Nachází se v lese mimo obec, mezi Máchovým jezerem a Břehyňským rybníkem. Je to hlídaný areál, do kterého není dovoleno vstupovat. Třetím, 10 ha velkým brownfield je Velkovýkrmna prasat na území města Mimoň jeho odlehlejší části. Po celou dobu existence slouží k zemědělské činnosti.
63,6 % lokalit je bez ekologické zátěže, u 30,3% zátěž lze v budoucnu předpo- kládat a 4 lokality (6,1 %) je postiženo výskytem ekologické zátěže. Jsou to Průmyslový areál č. p. 129 v katastrálním území Dobranov obce Česká Lípa (skladování odpadu), dále Lesnická škola č. p. 303 v obci Zákupy (v letech 1948-1992 kasárny, nyní v havarijním stavu), Dřevovýroba Jirák č. p., taktéž Zákupy (bývalá mlékárna) a Ruka- vičkářské závody, č. p. 422 na okraji města Mimoň (pozůstatek průmyslové výroby).
30
Tab. 8 Zpustlé pozemky a stavby ve správním obvodu podle využití
Typ využití
Předchozí převažu- jící využití lokality
Stávající skutečné převažující využití
lokality
Stávající funkční využití lokality dle
ÚPD Počet Počet v % Počet Počet v % Počet Počet v %
Bydlení 7 10,6 2 3,0 6 9,1
drobná řemeslná výroba 3 4,6 1 1,5 1 1,5
drobné podnikání 3 4,6 2 3,0 1 1,5
Jiné 1 1,5 1 1,5 2 3,0
nevyužíváno 1 1,5 44 66,7 - -
občanská vybavenost 19 28,8 6 9,1 29 43,9
problematické 1 1,5 - - - -
průmyslová činnost, výroba 15 22,7 - - 13 19,7
Sklady - - 3 4,6 - -
ubytovací prostory 2 3,03 - - - -
vojenský prostor 2 3,03 - - 1 1,5
zemědělská činnost, výroba 12 18,2 4 6,1 11 16,7
Zdroj: Liberecký kraj, 2012
Tab. 9 Největší brownfields v ORP Česká Lípa
Název Katastrální území Obec Rozloha Zastavěná
plocha
Stávající skutečné převažující
využití Průmyslová zóna
brownfields Kuřivody Ralsko 200000 48600 sklady
Vojenský výzkumný ústav Doksy u Máchova jezera Doksy 176000 11600 nevyužíváno
Velkovýkrmna prasat Mimoň Mimoň 100000 40000 zemědělská
činnost Zámek č. p. 1 Zahrádky u České Lípy Zahrádky 54820 1834 nevyužíváno Noviny - statek Noviny pod Ralskem Noviny
pod Ralskem 54000 5000 nevyužíváno Farma Vlčí Důl Heřmaničky
u Dobranova Česká Lípa 50000 7119 zemědělská
činnost
Velký areál JZD Volfartice Volfartice 48000 7360 nevyužíváno
Průmyslový areál č. p. 129 Dobranov Česká Lípa 47983 380 sklady
Tvrz - zámeček u motorestu Kuřivody Ralsko 47388 615 nevyužíváno
Zámek č. p. 50 Stráž pod Ralskem Stráž pod Ralskem 38390 1998 nevyužíváno
Zdroj: Liberecký kraj, 2012
1.3.6 Bydlení, bytový fond
Ve správním obvodu bylo při Sčítání lidu, domů a bytů 2011 sečteno celkem 13 081 domů (14,2 % z počtu v LK), z toho 10 862 obydlených (14,8 % LK). 81,5 % všech obydlených domů bylo rodinných a 16,2 % bytových. Po ORP Liberec a ORP Turnov má ORP Česká Lípa třetí nejvyšší počet domů, což je zapříčiněno rozlohou správního obvodu a také tím, že Česká Lípa je se 37 168 obyvateli třetím největším městem v kraji (k 30. 11. 2011). 40,1 % obyvatel ORP žije v rodinných domech.
31
Z hlediska vlastníka domu je 78,5 % domů majetkem fyzických osob, 7 % ve vlastnictví vlastníků bytů a 3,9 % v majetku obce či státu. 1,5 % domů vlastní bytová družstva.
23,2 % domů je postavených před rokem 1919. Od roku se počet vystavěných domů v desetiletých obdobích snižuje – zatímco v letech 1981 – 1990 vzniklo 1 476 nových domů, v období 1991 – 2000 to bylo o 402 domů méně. V letech 2001 – 2011 počet nových domů mírně narostl, a to o 96. Bytů bylo v roce 2011 sečteno 32 960, z toho 87,3 % obydlených. 64,5 % obydlených bytů představovaly byty v bytových domech.
16,3 % standardních bytů měly sníženou kvalitu (byty bez topení). 90,3 % bytů má za- vedený vodovodní řád, 41,2 % plynovod a 78,9 % je s připojením na kanalizační síť.
ORP Česká Lípa má v porovnání s ostatními ORP nízký poměr bytů sloužících k rekreaci (35,5 %), stejně tak nízký poměr tohoto typu domů (13,6%). Menší hodnoty vykazuje už jen ORP Liberec a ORP Jablonec nad Nisou, ovšem tyto ORP mají mno- hem menší rozlohu.
1.3.7 Dopravní infrastruktura
Dle údajů Ředitelství silnic a dálnic ČR správním obvodem ORP Česká Lípa neprochází žádná dálnice, ani rychlostní silnice. Silniční infrastrukturu zastupují silnice I. a nižších tříd. Silnice I. třídy: I/38 ve směru Mladá Boleslav (Středočeský kraj) – Doksy – Jestřebí, která se napojuje na silnici I/9 ze směru Praha – Mělník (Středočeský kraj) – Dubá – Jestřebí – Zahrádky – Česká Lípa – Nový Bor – Rumburk – hraniční přechod do SRN. Po této silnici je přes Nový Bor dobré spojení také s krajským městem Liberec a městem Děčín (Ústecký kraj). Ze směru Litoměřice – Úštěk (Ústecký kraj) – Zahrádky vede silnice I/15. Největším problémem je jistě sinice I/9, jenž je rovněž jed- nou z nejzatíženějších úseků silnic I. třídy v kraji. Tato komunikace prochází přímo městem Česká Lípa, jde o spojení Prahy s Německem, takže zde projíždí velké množ- ství kamionů, 10 000 – 20 000 denně. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) plánovalo od- klonit dopravu z České Lípy vybudováním obchvatu západně od silnice I/9. Ke konci roku 2011 byl uveden do provozu pouze nepatrná část a to přeložka L51, která alespoň odklonila dopravu směřující do průmyslové zóny Dubice. ŘSD připravuje v současné době projekt na uzavírku I/9 kvůli opravě mostu nad Moskevskou ulicí v centru České Lípy. Rekonstrukce se plánuje na rok 2014 a bude trvat několik měsíců. Nejprve se str- ne most původní a vystavějí se nové pilíře. Vzniknou tak objížďky, které budou vedeny přes centrum a největší českolipské sídliště Špičák. Ve hře jsou také varianty objížděk přes pěší zónu vedoucí z hlavního náměstí. (Českolipský deník, 2013).
