• No results found

1. Cenová tvorba a kalkulace výrobku

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "1. Cenová tvorba a kalkulace výrobku "

Copied!
50
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)

Poděkování

Tato bakalářská práce vznikla pod dohledem paní inženýrky Terezy Heinisch, které děkuji za cenné připomínky a rady při vzniku této práce. Dále děkuji firmě Alpine Pro a.s. za poskytnuté informace. A také děkuji své rodině za trpělivost a možnost studovat na vysoké škole.

(2)

Seznam použitých zkratek

a.s. akciová společnost

aj. a jiné

apod. a podobně

atd. a tak dále

CAD systém

počítačem podporované kreslení (z anglického computer- aided drafting)

č. číslo

ČR Česká republika

DPH Daň z přidané hodnoty

g gram

kap. kapitola

Koruna česká

kg kilogram

ks kus

m metr

např. například

Sb. sbírka zákonů

tab. tabulka

tj. to jest

tzn. to znamená

tzv. takzvaný

USA

Spojené státy americké (z anglického United States of America)

USD Americký dolar

UV Ultrafialové (z anglického ultraviolet)

ZOH zimní olympijské hry

(3)

Obsah

Úvod ...9

TEORETICKÁ ČÁST ... 10

1. Cenová tvorba a kalkulace výrobku ... 10

1.1 Faktory ovlivňující cenu ...11

1.1.1 Vnitřní faktory ...11

1.1.2 Vnější faktory ...14

1.2 Metody tvorby ceny ...16

1.2.1 Nákladově orientovaná cena ...16

1.2.2 Hodnotově orientovaná cena (target costing) ...17

1.2.3 Poptávkově orientovaná cena ...17

1.2.4 Stanovení ceny podle konkurence ...18

1.3 Kalkulace nákladů ...19

1.3.1 Všeobecný kalkulační vzorec ...21

1.3.2 Kalkulační metody a techniky ...22

2. Oděvní výroba v České republice ... 23

PRAKTICKÁ ČÁST ... 26

3. Výběr české oděvní firmy ... 26

3.1 Alpine Pro, a.s. ...28

3.1.1 Historie společnosti ...29

3.1.2 Sortiment firmy ...30

4. Proces realizace oděvního výrobku v průmyslové výrobě ... 32

4.1 Předvýrobní fáze, vzorování ...34

4.1.1 Tvorba kostry kolekce ...34

4.1.2 Tvorba oděvních navrhů ...34

4.1.3 Konstrukční příprava výroby ...35

4.1.4 Technologické oddělení, technická příprava výroby ...36

(4)

4.1.5 Předběžné poptání cen ...36

4.2 Sériová výroba ...37

4.2.1 Ověření poptaných cen, objednávky ...38

4.2.2 Zadání do výroby ...38

4.2.3 Kontrola výroby ...39

4.2.4 Doprava zboží od výrobce na sklad ...41

4.2.4.1 Přeprava zboží od Českého výrobce ...41

4.2.4.2 Doprava zboží z Číny ...41

4.3 Časový harmonogram výroby ...44

4.4 Analýza výrobních nákladů vybraného oděvního výrobku ...44

Závěr ... 47

Seznam zdrojů a použité literatury ... 48

Seznam příloh ... 49

Seznam tabulek ... 49

Seznam grafů ... 49

Seznam obrázků ... 50

(5)

9

Úvod

Tématem bakalářské práce je analýza oděvního výrobního procesu a porovnání v případě jeho realizace na území Čínské lidové republiky a realizace na území České republiky.

Zabývá se otázkou, zda je výroba v Číně stále tak výhodná jako před lety, kam se v devadesátých letech hromadně přemístila. Pro porovnání obou procesů byl vybrán konkrétní oděvní výrobek, který je možný vyrobit jak v Číně, tak i v České republice.

Práce řeší finanční, časovou a kvalitativní výhodnost umístění výroby, nevěnuje se ekologické stránce a přidané hodnotě značky při výrobě v České republice, což jsou aspekty, které hovoří ve prospěch výroby v zemích evropské unie.

První část teoretické části práce zahrne především cenovou tvorbou a kalkulaci výrobku.

V druhé části stručně popíše historii oděvní výroby v České republice.

Pro praktickou část práce bude vybrána a charakterizována silná česká oděvní firma – Alpine Pro, a.s. a následně z jejího sortimentu konkrétní oděvní výrobek vhodný k analýze.

Druhá část popíše samotný proces realizace vybraného oděvního výrobku a jeho cenovou kalkulaci. Analyzuje výrobní náklady, rovněž se zaměří na náklady spojené s kontrolou kvality a dopravou.

Ze získaných poznatků bude sestaveno doporučení optimálního řešení způsobu výroby daného oděvního výrobku.

(6)

10

TEORETICKÁ ČÁST

1. Cenová tvorba a kalkulace výrobku

Z pohledu marketingu je cena peněžním vyjádření hodnoty výrobku, nebo služby ve srovnání s jinými výrobky nebo službami. Je upravena zákonem o cenách, ve kterém je uvedeno, že cena je peněžní částka sjednaná při nákupu a prodeji zboží. Odráží jak hodnotu, kterou spotřebitelé v daném statku vidí, tj. jeho užitečnost, tak i náklady, které je třeba vynaložit, aby určitý statek mohl být vyroben, tj. jeho relativní vzácnost.

Tvorba cen je považována za nejnáročnější část marketingového mixu, neboť je velmi obtížné odhadnout, jak budou zákazníci a konkurenti stanovenou cenu vnímat. Cenová rozhodnutí přitom přímo ovlivňují tržní výkonnost firmy a její rentabilitu. Správně stanovená cena je nejefektivnější způsob, jak firma může maximalizovat svůj zisk, na čemž závisí úspěch podniku. Optimální cena může přispívat k růstu zisku dokonce významněji než růst obratu.

Cenotvorba a samotné stanovení správné ceny, má významný vliv na hospodaření jednotlivých firem. Stanovená cena ovlivňuje poptávku, postavení firmy vůči konkurenci a celkové postavení na trhu, má informativní hodnotu pro kupujícího.

Samotné rozhodování o ceně při tvorbě marketingové strategie je jedním z klíčových procesů. Je velice důležité správně odhadnout reakce zákazníků na různé výše ceny určitého zboží. Přitom musíme brát v úvahu i výrobní náklady, náklady na distribuci a marketingovou komunikaci, ale i různá omezení, například legislativní, etická, či konkurenční. [16]

(7)

11

1.1 Faktory ovlivňující cenu

Rozhodnutí o cenách ovlivňují faktory jak vnitřní, tak také faktory vnější. Obě tyto skupiny faktorů vyvolávají tlak na cenu a tedy její tvorbu. Interní faktory určují dolní hranici ceny, naopak externí určují hranici horní.

Obr. 1 - Faktory ovlivňující rozhodnutí o cenách.

Z marketingového hlediska tedy faktory ovlivňující cenu můžeme rozdělit na vnitřní a vnější faktory.

1.1.1 Vnitřní faktory

- zahrnují marketingové cíle, náklady na výrobek, začlenění ceny do organizace podniku.

a) Cíle firmy

Firma při svém podnikání uplatňuje různé strategie, sleduje různé cíle. V cenové oblasti se nejčastěji snaží o dosažení určité výše zisku. Když chce firma maximalizovat zisk, zvyšuje cenu a snaží se získat co nejvyšší rozdíl mezi částkou, kterou je spotřebitel ochoten za produkt zaplatit a náklady, které musí na výrobu vynaložit. Tato strategie je ale poměrně krátkodobá. Z dlouhodobější perspektivy je pro firmu lepší věnovat se prodejnímu obratu, tzn. zavést nižší ceny, díky kterým se zvýší firemní obrat, tím i podíl na trhu a zvýší se počet zákazníků.[3][4]

VNITŘNÍ FAKTORY:

- Marketingové cíle - Cenová organizace

- Strategie marketingového

mixu - Náklady

ROZHODNUTÍ O CENÁCH

VNĚJŠÍ FAKTORY:

- Typ trhu a poptávky - Konkurence - Ostatní faktory

prostředí (ekonomika, distributoři, vláda)

(8)

12 b) Organizace cenové politiky

Zaobírá se centralizací či decentralizací cenových rozhodnutí. Ve firmě je nutné rozhodnout, kdo a jakým způsobem bude ceny stanovovat. Vždy záleží na velikosti a charakteru firmy.

V malých firmách stanovuje často ceny vrcholový management, ve velkých firmách obvykle manažer divize nebo výrobkové řady. Neméně obvyklé jsou i situace, kdy vrcholový management stanoví cenové cíle a strategie a tvorba cen je dále ponechána v rukou jednotlivých obchodníků. Firmy, pro které je „správná“ cena klíčovým faktorem mají ve svých organizačních strukturách často zakomponováno cenové oddělení.[9]

c) Marketingový mix

Ostatní prvky marketingového mixu jsou s cenou úzce provázané. Pokud se nezmění zároveň s cenou i ostatní prvky marketingového mixu, očekávaný efekt se nedostaví.

Například nárůst ceny by měl být doprovázen propagační kampaní, novým obalem atd.

Firmy často nejprve stanoví cenu výrobku a v závislosti na ní volí ostatní prvky marketingového mixu. Cena se tak stává stěžejním faktorem, který určuje trh, konkurenci a design. Pro podporu cenové strategie se používá technika nazývaná primární určení cílové ceny (target costing). (viz kap. 1.2.2) Tato strategie obrací obvyklý proces, kdy nejprve je výrobek navržen, poté je určena jeho cena, a nakonec se posoudí, zda jej lze prodat.[8]

Technika primárního určení cílové ceny nejdříve stanoví cenu a potom od ní odvozuje náklady. Ideální je stanovit cenu na základě průzkumu, firma se tak dozví, co zákazník od produktu očekává a kolik je za něj ochoten zaplatit. Zákazníci málokdy kupují výrobek pouze na základě ceny. Záleží jim rovněž na co nejlepší kombinaci přínosů a užitků.

d) Diferenciace výrobků

Čím více se od sebe výrobky liší, tím více se mohou odlišovat i jejich ceny.

U srovnatelných výrobků lze s cenou pohybovat jen málo.[3]

(9)

13 e) Náklady

Náklady jsou jedním z hlavních faktorů při určování ceny a obvykle stanovují její dolní hranici. Krátkodobě lze stanovit cenu i pod hranici, která pokrývá náklady na výrobu, za účelem nalákání zákazníků a tím zvýšení celkového zisku. Z dlouhodobé strategie ale musí cena pokrýt náklady a zároveň přinést určitou výši zisku.[8][4]

Náklady se třídí podle různých hledisek:

 Druhové členění nákladů

 Účelové třídění nákladů

 Kalkulační členění nákladů

- Přímé - Nepřímé

 Podle jejich závislosti na změnách v objemu produkce:

- Fixní náklady - nezávislé na objemu produkce (nájemné, mzdy, daně) - Variabilní náklady - mění se s objemem produkce

(10)

14

1.1.2 Vnější faktory

- ekonomičtí činitelé (kupní síla spotřebitele, inflace, konkurence), právní faktory (platná legislativa, postihy při nedodržení pravidel), společenské (sociální struktura obyvatel)

a) Poptávka

Pro většinu výrobků platí, čím vyšší je cena výrobku, tím méně se jej prodá a naopak, čím nižší cena, tím větší poptávka. Spotřebitel reaguje na zvýšení i na snížení ceny.

Tato reakce změny poptávky na změnu ceny se nazývá cenová pružnost (elasticita) poptávky a zjišťuje se matematicky. (viz kap. 1.2.3)

b) Konkurence

Cenu značně ovlivňuje rovněž typ trhu, v jakém se firma nachází. V běžném oligopolním konkurenčním prostředí se firmy sledují vzájemně a reagují na změny v ceně konkurentů. Je rovněž nutné odhadnout vstup další konkurence na trh a zareagovat.

V Československu byly ceny regulovány až do roku 1991. Dne 18. června roku 1991 vešel v platnost zákon č. 265/1991 Sb. České národní rady o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen a doposud je v platnosti se změnami.[15] Současně vznikl antimonopolní Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který má podle zákona na hospodářskou soutěž dohlížet.

c) Distribuční síť

Zde platí, že čím více je zprostředkovatelů potřebných k vytvoření finálního produktu, tím méně mohou výrobci ovlivňovat cenu a naopak.[3]

d) Ekonomické podmínky

Má spojení s poptávkou a s fází ekonomického cyklu. Jestliže, je poptávka v expanzi, cenu, kterou za výrobek požadujeme, můžeme zvyšovat. Vyšší prodejní cena ovšem láká do odvětví novou konkurenci, která není schopna při nižších cenách své zboží vyrábět.

(11)

15 Při dlouhotrvajícím období recese se snaží firmy zbavit hromadících se zásob například rozsáhlými slevami. Snížení ceny může vyvolat totožnou reakci u konkurentů, kteří také sníží ceny, a to nakonec vede k cenové válce.

e) Opatření centrálních orgánů

Vládní opatření ovlivňují cenovou hladinu pomocí přímého určení ceny podniků, které řídí (energie), regulování ceny (například u cigaret a lihovin), dočasný zákazu dovozů (například drůbežího masa v období ptačí chřipky), antitrustové zákony aj.

(12)

16

1.2 Metody tvorby ceny

1.2.1 Nákladově orientovaná cena

Tvoři základní metodu stanovení výše ceny daného výrobku nebo služby, neboť je založena na zjištění nákladů vynaložených na jeho zhotovení a odbyt. Nákladově orientovaná cena není záležitostí marketingového útvaru. Její zjištěni a vyčíslení patří do kompetence ekonomického útvaru, který ve spolupráci s technickou přípravou výroby provede cenovou kalkulaci produktu a k takto vyčísleným nákladům přidává kalkulovaný zisk. Výsledkem je tedy kalkulovaná cena, na jejímž základě se usuzuje o efektivnosti dané výroby. Kalkulovaná cena se také musí porovnávat s cenami konkurence, čímž vzniká prostor buď pro realizaci takového uvažovaného produktu, anebo jeho odmítnutí, pokud kalkulované náklady neumožní srovnatelnost s cenami konkurenčními anebo by výroba byla zcela neefektivní.

Výpočty nákladově orientované ceny patří k základním metodám stanovení ceny, je to standardní metoda, která se musí udělat vždy, bez ohledu na to, zda výrobek vůbec bude realizován. Při výpočtech se používají oborově jednotné vzorce, jejichž skladba je typická pro danou činnost produkce či službu, a jejichž struktura v podstatě zahrnuje:

1. náklady fixní - jejich výše není odvislá od počtu produktů, jsou to náklady, které jsou vynaloženy často ještě předtím, než vůbec k výrobě dojde, jsou to náklady režijní. Tyto náklady je třeba často komplikovanými výpočty rozpočítávat na kalkulační jednici, aby bylo možné je stanovit do reálné výše připadající na daný výrobek.

2. náklady variabilní (proměnné) - odvíjejí se v závislosti na počtu produktů. Tyto variabilní náklady se mohou v souvislosti se zvyšováním produkce pohybovat přímo úměrně, ale v řadě nákladových složek rovněž nepřímo úměrně, a to degresivně nebo progresivně. Část variabilních nákladů se zvyšuje také skokem, kdy do určité hranice jsou náklady neměnné a od určité hranice se pak zvýší.

Zjištěním a vyčíslením všech druhů nákladů výroby a prodeje a přiřazením kalkulovaného zisku získáme jakousi dolní ekonomickou hranici, pod kterou bychom neměli při realizaci jít, pokud chceme dosáhnout kalkulovaného zisku.

(13)

17 Proto takto stanovenou cenu předává útvar kalkulací marketingovým pracovníkům, kteří by se měli snažit získat realizační cenu pokud možno vyšší než je kalkulovaná.

K tomu slouží další typy cen.[5]

1.2.2 Hodnotově orientovaná cena (target costing)

Cena je stanovena podle zákazníka daného segmentu, kolik je za výrobek ochoten zaplatit a jakou hodnotu věci přiřazuje. Proces je tedy obrácený a cenu není určena prodávajícím. Mnohdy je hodnota symbolická a jde čistě o to daný výrobek vlastnit, může například zvyšovat prestiž jejího majitele ve společnosti, mezi partnery, referenční skupinou a tak dále. Cena v takovém případě je vyjádřením tohoto symbolu a nemusí odpovídat nákladům na zhotovení věci. Metoda se zaměřuje na to, aby zákazníkům nabídla správnou kombinaci kvality produktů za přijatelnou cenu. Primární určení cílové ceny vyžaduje buď schopnost vcítění se do myšlení zákazníků, nebo provádění marketingového průzkumu. Této metody se často užívá právě u výrobků, které tvoří určitou charakteristiku dané sociální vrstvy, profesí a podobně.

1.2.3 Poptávkově orientovaná cena

Tato cenová tvorba je založena na vztazích mezi poptávkou a nabídkou a jejich pohybu na základě ceny. Nezbytným předpokladem použití poptávkově orientované tvorby ceny je znalost průběhu poptávky po produktu, která ukáže množství výrobků, které lze při různých cenách prodat. Pro výpočet se používá vzorec tzv. cenové elasticity. Měří se zlomkem, v jehož čitateli je procento zvýšení/snížení poptávaného množství a ve jmenovateli procento změny ceny.

Obr. 2, 3 – vzorec cenové elasticity poptávky.

(14)

18 kde Ed je cenová pružnost poptávky, Q je množství poptávaného zboží, P je cena poptávaného množství za jednotku, ΔQ je změna množství zboží, ΔP je změna v ceně poptávaného zboží.

Jelikož zvýšení cen vyvolává u normálního zboží snížení poptávaného množství a snížení cen zvýšení poptávaného množství, projeví se to ve zlomku vzorce rozdílnými znaménky změn (+,-) v čitateli a ve jmenovateli. Výsledná hodnota koeficientu je záporná.[2]

U zboží, kde výsledek výpočtu je nižší než –1, se jedná o cenově elastickou poptávku, u zboží, kde hodnota je vyšší než –1, hovoříme o nízké cenové elasticitě poptávky. Dle výsledku vedení firmy následně stanoví cenu, která vede k nejvýraznějšímu rozdílu mezi očekávanými výnosy a náklady, a je tedy nejziskovější.

1.2.4 Stanovení ceny podle konkurence

Vychází ze znalosti ceny podobných, respektive stejných výrobků či služeb konkurenčních firem. Cena je stanovena podle ceny konkurenčních výrobků, kdy naše ceny musí být nižší, maximálně stejné jako ceny konkurenční. Je to jednoduchá metoda stanovení ceny, neboť řídícím prvkem je přizpůsobení se cenám konkurence bez ohledu na výši nákladů naší produkce. Tato metoda nevyžaduje často provádění cenové kalkulace a může znamenat pro naši firmu buď výhodnou cenu přinášející velký zisk, na druhé straně však může být pro nás nevýhodná, pokud by relace konkurenční ceny byla příliš nízká, nedosahovali bychom nejen zisku, ale popřípadě bychom mohli končit i ve ztrátě, aniž bychom předem znali skutečné náklady. Přitom neustálé přizpůsobování se, respektive předhánění se s nízkými cenami může vyvolat cenovou válku s konkurencí s dopadem na všechny konkurenty.[5]

(15)

19

1.3 Kalkulace nákladů

Kalkulace nákladů je písemný přehled o jednotlivých položkách nákladů a jejich úhrnu na kalkulační jednici. Kalkulační jednicí rozumíme určitý výkon (např.: výrobek, polotovar, služba), který je vymezený měřící jednotkou (např.: jednotkou množství – 1 ks, jednotkou hmotnosti - 1 kg, plochy – 1 m2, jednotkou času – 1min., apod. ). Tyto výkony jsou označovány za nositele nákladů. Jsou to finální výrobky podniku a vnitropodnikové výkony. Kalkulace slouží pro rozhodování o zaměření výroby, jsou podkladem pro sestavování plánů, používají se při rozboru hospodaření (hledají se příčiny neplnění a stanovují se nápravná opatření), a v poslední řadě pomáhá při hodnocení a porovnání vnitropodnikových útvarů. Kalkulace je podstatnou součástí úspěšného řízení podniku, provádí se matematickým výpočtem. Nepřímé náklady se musí rozpočítávat na jednici pomocí rozvrhové základny. V dnešní době se rozvrhovou základnou stávají naturální veličiny (počet kusů výrobků, hmotnost výrobku, spotřeba energie, apod.). Je nutné, aby tato rozvrhová základna byla dostatečně velká, snadno zjistitelná, stabilní, a aby tvořila podstatný podíl ve výrobních nákladech.

V závislosti s provedeným výkonem rozdělujeme kalkulace na :

a) předběžnou – podnik počítá cenu výrobku před jeho zhotovením a slouží k limitování výroby

b) výslednou – podnik počítá cenu výrobku až po skončení výroby a odráží stav, kterého bylo dosaženo.

U předběžné kalkulace musíme spotřebovaný materiál a mzdy odhadnout, naproti tomu u výsledné kalkulace počítáme se skutečně vynaloženými náklady. Předběžná kalkulace při sestavování vychází z technickohospodářských norem (= normová kalkulace) a z technickoekonomických propočtů (= propočtová).

Normová kalkulace je typická pro hromadnou výrobu. Podle přesnosti stanovení norem u předběžné kalkulace se rozlišuje kalkulace plánová, propočtová, nabídková a operativní.

(16)

20 Kalkulací ve smyslu výpočetního postupu se rozumí vyčíslení jednotlivých složek ceny nebo nákladů na kalkulační jednici, a to před započetím výkonu, nebo až po jeho dokončení.

Z hlediska využití provozní kapacity rozlišujeme kalkulace

a) statickou - nepřihlíží ke stupni využití kapacity (zaměstnanosti), proto náklady na jednotku výkonu nejsou ovlivněny množstvím výroby nebo objemem poskytovaných služeb. Statičnost se projevuje v tom, že náklady na jednotku výkonu jsou v celém intervalu změn objemu výkonů konstantní.

b) dynamickou - vykazuje náklady na jednotku výkonu s ohledem na vyráběné množství. Čím vyšší je objem výkonů, tím nižší jsou náklady na jednotku výkonu.

Kalkulační systém může být součástí informačního systému. To znamená, že je propojen s účetnictvím, s operativní evidencí, a je součástí rozpočetnictví. Kalkulace se mohou tvořit izolovaně mimo systémy účetnictví. Do kalkulace můžeme zahrnout všechny složky nákladů, nebo můžeme pracovat jen s částí nákladových složek. Jedná se buď o kalkulaci úplných nákladů, nebo kalkulaci neúplných nákladů.

Základním problémem kalkulace spočívá v tom, že chceme-li vypočítat jednotlivé složky ceny určitého výkonu na jednici tohoto výkonu, zjistíme, že u některých složek to lze jen s obtížemi.

Před stanovením cen výrobků musíme provést tři výpočty:

1) nákupní kalkulace – zjišťuje se cena materiálu a ostatních souvisejících výdajů 2) výrobní kalkulace – vypočítávají se vlastní náklady výroby (= výrobní cena) 3) prodejní kalkulace - počítá se cena, za kterou bude výrobek prodáván na trhu [14]

(17)

21

1.3.1 Všeobecný kalkulační vzorec

Tab. 1 – Všeobecný kalkulační vzorec

přímý materiál – suroviny, materiál, obaly výrobků

+ přímé mzdy – mzdy dělníků, příplatky ke mzdám, příspěvky na sociální a důchodové zabezpečení

+ ostatní přímé náklady – energie

+ výrobní režie – mzdy režijních dělníků, spotřeba energie, náklady na opravu a údržbu strojů

= VLASTNÍ NÁKLADY VÝROBY

+ správní režie – mzdy řídících pracovníků, pojištění, telefonní poplatky

= VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU

+ odbytové náklady – náklady na propagaci, skladování, prodej výrobku

= ÚPLNÉ VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU

+ zisk (ztráta)

= PRODEJNÍ CENA BEZ DPH

+ DPH

= FINÁLNÍ PRODEJNÍ CENA

(18)

22

1.3.2 Kalkulační metody a techniky

Jsou to matematické postupy k rozvržení nepřímých neboli režijních nákladů na konkrétní výrobek.

KALKULACE PROSTÝM DĚLENÍM

Takto kalkulace se používá u stejnorodé výroby. Jejím výsledkem je 1 druh výrobku, který se neliší. Jedná se o homogenní výrobu. Za rozvrhovou základnu zde zvolíme plánovanou výrobu.

KALKULACE DĚLENÍM POMOCÍ POMĚROVÝCH ČÍSEL

Tuto kalkulaci opět použijeme u stejnorodé výroby. Výsledný výrobek se nepatrně liší kvalitou, pracností, velikostí.

PŘIRÁŽKOVÁ KALKULACE

Přirážková kalkulace se používá u firem, kde se vyrábí více nákladově různorodých výrobků. Důležité je dobře zvolit rozvrhovou základnu. Tato rozvrhová základna by měla být dostatečně velká, snadno zjistitelná, a aby se vyvíjela k rozvrhové režii přímo úměrně k vyvíjející se režii. Také by měla být stálá. Rozvrhová základna by měla být rozvržena naturálně (např.: pracnost v hodinách, hmotnost výrobku, apod.) a hodnotově (v korunách).[10]

(19)

23

2. Oděvní výroba v České republice

Oděvní a textilní výroba v České republice má staletou tradici a patří k nejstarším odvětvím u nás. Původní domácí výroba se sdružuje do cechů a již v druhé polovině 17. století vznikají centralizované manufaktury, kde už nebyly jednotlivé fáze výroby rozptýlené mezi na sebe navázané a lokálně rozptýlené dílny, ale výroba byla soustředěna na jedno místo. První takovou manufakturou byla výrobna sukna v Horním Litvínově, založená Janem Josefem z Valdštejna v roce 1693, další pak punčochárna v Oseku, založená při místním klášteře v roce 1695 povolaným saským specialistou.

Před průmyslovou revolucí oděvní výroba vzhledem k náročnosti vypracování byla převážně zakázková, móda i střih se víceméně cyklicky měnili, ale nákladný oděv si lidé většinou pořizovali v takovém stylu, aby tento oděv mohli nosit celý život. Změny přicházely pomalu a obvykle ovlivňovaly jen aristokratickou vrstvu.

Od 19. století však začaly být módní trendy dostupnější i prostým lidem. Geograficky je textilní průmysl soustředěn do pásu táhnoucí se podhůřím Jizerských hor, Krkonoš, Orlických hor a Jeseníků. Oděvní průmysl je naopak soustředěn do větších středisek v jižní části republiky a na Moravě.

Mezi významné historické milníky patří například založení první tkalcovské školy (1869), založení Textilního muzea (1936), vynález silonu (1941), první netkaná textilie (1949), aj.. Vznikla celá průmyslová odvětví, jež oblékala jak bohaté, tak chudé.

Přibývalo továren na zpracovávání bavlny a vlny, čímž cena tkanin klesala. Díky šicím strojům bylo možné vyrábět oblečení levněji a kromě toho nové syntetické barvy umožňovaly rozšířit barevnou škálu.

Před 2. světovou válkou patřil textilní průmysl a na něj navazují oděvní průmysl mezi špičková odvětví českého hospodářství. Po válce a během socialistického zřízení se dříve menší textilní závody spojovaly do velkých výrobních komplexů. Po roce 1989, kdy došlo ke ztrátě východních trhů, nebylo možné tyto velké komplexy udržet, proto docházelo k zániku celé řady závodů a posléze k obnovování výroby v menších závodech.

(20)

24 Obr. 4 - Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

V současné době dochází k významným změnám – textilní a oděvní průmysl prochází velmi výraznými strukturálními změnami. Projevují se v poklesu zaměstnanosti pracovníků i samotném marketingu a managementu podniků. V posledních deseti letech roste produktivita práce investicemi a modernizací výroby, bohužel však dochází i k meziročnímu poklesu pracovních míst o 4 – 5 %. Pro dosažení ceny poptávky jsou podniky nuceny snižovat kvalitu a vypracování zboží, omezovat výrobu, nebo ji přenášejí do míst s nižší cenou práce. Textilní a oděvní průmysl se vlivem liberalizace celosvětového obchodu s textilem v celé Evropě propadl do krize kvalifikačního zázemí zaměstnanců. Na jedné straně zanikají pracovní místa v klasické výrobě textilu a oděvů v důsledku masivních dovozů levného zboží a na druhé straně vzniká potřeba kvalifikované síly pro výroby technických textilií a sofistikovaných výrobků.

(21)

25 Důležitým milníkem pro textilní a oděvní průmysl se stal rok 2005, kdy vypršela platnost smlouvy známá pod názvem Světová dohoda o textilu a oděvech (Agreement on Textiles and Clothing - ATC) o kvótách regulujících vývoz asijských textilních a oděvních gigantů, především Číny a Indie, na lukrativní trhy Evropy a Spojených států. V zemích třetího světa je textilní průmysl závislý na nízkých mzdových nákladech a s nedostatečnou úrovní environmentální a pracovněprávní legislativy.

Jihovýchodní a východní Asie je oblastí výroby velkého množství levného textilu, často nevalné kvality. Textilní podniky se často nacházejí v oblastech těžkého průmyslu, které byly vybudovány až po odstranění protekcionistických opatření vyspělých zemí a uvolnění trhu s oděvy a textilem. Továrny využívají přebytek lokální nekvalifikované pracovní síly.

Častým jevem u výrobků z Asie je napodobování a padělání zavedených značek, nekvalitní použité materiály i zpracování. Západní výrobci se potřebují bránit, a proto začínají hledat nové cesty, jak tomuto zničujícímu tlaku vzdorovat.

Mnohým zákazníkům však současná situace plně vyhovuje, na trhu je dostatek zboží za příznivou cenu. Otázkami kvality, ekologie a dopadem na ekonomii, se již příliš nezaobírají.

(22)

26

PRAKTICKÁ ČÁST

3. Výběr české oděvní firmy

Pro možné efektivní aplikování analýzy v praxi byl výběr oděvní firmy omezen na prosperující české společnosti, které vytváří v rámci vlastního oděvního designu kolekci s následnou sériovou výrobou pod vlastní značkou. Výroba materiálu, doplňků a samotný proces produkce oděvu zvolené firmy by měl splňovat kritérium uskutečnitelnosti v České republice bez nutnosti pořizování nových průmyslových strojů, či technologií do továren.

Sdružení Czech Top 100, které se zabývá sledováním Českých firem, vytváří každým rokem žebříčky nejvýznamnějších a nejobdivovanějších firem České republiky.

V prvním z těchto žebříčku se neumístila žádná firma z oděvního průmyslu. Ve výsledkové listině ,,100 obdivovaných firem ČR“ obsadila osmé místo akciová společnost Alpine Pro. Celá výsledková listina je přílohou č. 1.

Obr. 5, 6 – část výsledkové listiny sta obdivovaných firem České republiky za rok 2014.

(23)

27 Pro účely žebříčku jsou firmy rozděleny do 25 oborů. Stovku nejobdivovanějších firem pak tvoří ty, které se umístily na prvních čtyřech místech v každém oboru. Společnosti, které obdržely nejvíce hlasů, jsou zařazeny do desítky nejobdivovanějších firem ČR – ALL STARS, která vzniká bez ohledu na obory. Struktura získaných dat umožňuje rovněž sestavit pořadí nejobdivovanějších firem v jednotlivých krajích. Žebříček 100 obdivovaných firem ČR sestavuje CZECH TOP 100 na základě hlasování manažerů významných společností, ekonomických a finančních analytiků, zástupců oborových sdružení, svazů a profesních asociací. V rámci hlasování oslovení odborníci hodnotí řadu kritérií, od základních ukazatelů firmy (inovační schopnost a kvalita výrobků a služeb, dlouhodobá hodnota firmy) přes její vztah k lidem ve firmě (kvalita managementu, schopnost přilákat a udržet talentované zaměstnance) po vztah firmy ke společnosti (odpovědnost k životnímu prostředí a vztah ke společnosti, podpora regionu, charitativní a obecně prospěšné projektů, otevřenost a komunikativnost apod.).

[1]

(24)

28

3.1 Alpine Pro, a.s.

Alpine Pro, a.s. je vlastníkem dceřiných společností v Česku, na Slovensku, Polsku, Číně. Ty jsou hlavními distribučními kanály. Dále působí na maďarském trhu, v Austrálii, Belgii, Francii, Portugalsku, Řecku, Itálii, Anglii, Chorvatsku, Srbsku, Rusku a v dalších zemích je zastoupena obchodními zástupci. Můžeme tedy konstatovat, že je to firma na poměrně vysokém stupni internacionalizace. Česká a slovenská společnost využívají k distribuci produktů kromě sítě franšízových partnerů také specializované multibrandové sportovní velkoobchody a obchodní řetězce (např.

Sportisimo a Globus). Dceřiná společnost v Polsku také využívá jak velkoobchodní sítě, tak maloobchodní partnery. V současnosti je Alpine Pro značkou s největší sítí autorizovaných prodejen a franšíz prodejců v oblasti outdoorových aktivit v ČR.[7]

Akciová společnost Alpine Pro byla zapsána podle obchodního rejstříku 1. ledna 1994 a má sídlo v Praze 10, Přípotoční 10B, 101 00. Je vedená pod identifikačním číslem 49970321. Základní kapitál činí 120 milionů Kč a byl již zcela splacen. Účetním obdobím je od roku 2011 hospodářský rok v období od 1.října do 30.září následujícího roku.

Hlavním předmětem podnikání je výroba a prodej vlastního značkového oblečení a obuvi pro outdoorové, lyžařské a volnočasové sporty, sportovní vybavení a doplňky jako batohy, cestovní tašky, spací pytle, ochranné přilby apod..

Společnost vydala 119 kusů prioritních akcií na majitele v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 1 000 000 Kč, 9 kusů kmenových akcií na majitele v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 100 000 Kč a 10 kusů kmenových akcií na majitele v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 10 000 Kč.

Posláním společnosti je soustavné zdokonalování svých výrobků a služeb, posilování pozice na trhu, trvalé prosazování se na zahraničních trzích a vnímání zaměstnanců a obchodních partnerů jako primární zdroj svého podnikatelského úspěchu.[11]

(25)

29

3.1.1 Historie společnosti

Roku 1994 Václav Hrbek a Vladislav Fedoš, absolventi Vysoké školy ekonomické v Praze, založili společnost s názvem BODY HF (HF jako Hrbek a Fedoš). Na český trh tak vstupuje nový distributor oblečení. Nejdříve tato společnost obchodovala s kravatami a spodním prádlem, ale později se zaměřila na výrobu a prodej sportovního oblečení.

Roku 1998 se stala společností s ručením omezením a změnil se název z Body HF na Alpinewear, rok poté se název měnil znovu - na Alpine Professional. V této době byla uvedena na trh i první kolekce. Firma se začala specializovat na oblečení určené ke sjezdovému lyžování - tedy na lyžařské kalhoty a bundy. V tomto období vynikla oproti konkurenci hlavně díky propracovaným návrhům a kvalitním materiálům. Později rozšířila sortiment o sportovní obuv, doplňky a další lyžařské a outdoorové oblečení pro širokou veřejnost. Velmi obtížným úkolem byl střih dámských triček, který zpočátku přinesl řadu komplikací. Až po nějakém čase se u dámských triček docílilo odpovídajících velikostí.[7] Roku 2000 se společnost opět přejmenovala, a to na současný název ALPINE PRO, který vznikl zkrácením předchozího názvu – Alpine Professional. Tento rok je pro společnost přelomový i tím, že začala vyvážet své produkty do zahraniční - na slovenský, polský a maďarský trh. Již zavedená firemní síť prodejen se v této době rozrůstá o franšízové specializované obchody a jsou zakládány i další maloobchodní prodejny (Alpine Pro Stores).[13]

Roku 2004 se mění právní forma na akciovou společnost a firma zakládá obchodní zastoupení v Číně. V tomto roce dochází k založení alpinistického klubu lyžařů východních Krkonoš - AKLVK Alpine Pro, jehož generálním partnerem se stává právě Alpine Pro. Firma v této době spolupracuje s řadou sportovců. Výrobky Alpine Pro testuje např. horský vůdce Josef Milfajt nebo reprezentantka v alpském lyžování Lucie Hrstková.[7]

Jako první společnost z východoevropských států podepisuje Alpine Pro roku 2006 smlouvu se společností ze Spojených států amerických EVENT, která vyrábí membránové materiály nejvyšší úrovně. O dva roky později se začaly výrobky Alpine Pro prodávat v Číně, zde byla zároveň založena i dceřiná společnost firmy.[13]

(26)

30 Společnost se stala hlavním partnerem mistrovství světa v klasickém lyžování, které se konalo roku 2009 v Liberci. Následně se stává oficiálním partnerem Českého olympijského týmu, a to jak pro zimní olympijské hry ve Vancouveru 2010, tak následovně letní olympijské hry v Londýně 2012, rovněž nedávné ZOH v Soči 2014.

Obr. 7 – Primární logo Alpine Pro, a.s.

3.1.2 Sortiment firmy

ALPINE PRO je předním českým výrobcem sportovního, outdoorového a ski oblečení.

Nabízí jarní, podzimní a lyžařské bundy, kalhoty, produkty z fleece, šaty, sukně, kraťasy, funkční spodní prádlo, mikiny, trička, ponožky, obuv, batohy, oděvní doplňky a cestovní tašky. Nabídka je zaměřena nejen na dospělé, ale i na děti. Oblečení je testováno v extrémních podmínkách pro ten největší komfort a dokonalou funkčnost.[12]

Společnost vytváří dvě kolekce ročně a to pro období jaro/léto a podzim/zimu.

Kolekce produktů značky Alpine Pro je rozdělena na tyto kategorie:

Extreme: nejvyšší funkční řada, oblečení a obuv do nejtvrdších přírodních podmínek s použitím nejkvalitnějších materiálů (Event, Vibram, PTX membrány apod.), důraz na funkci a ochranu před nepřízní počasí a umožnění nejvyšších výkonů

Outdoor: vybavení na lehký terén a pobyt v přírodě, funkční oblečení pro sportovce, milovníky hor a pobytu na čerstvém vzduchu, důraz na pohodlí a ochranu před nepřízní počasí

(27)

31 Travel: oblečení pro volný čas a cestování, které je navrženo s cílem maximální praktičnosti, pohodlí a volnosti

Authentic: módní oblečení do města s důrazem na přírodní materiály

SKI: oblečení a doplňky na lyže, snowboard a výlety v zimě, využívá funkčních materiálů s cílem dosáhnout vysoké ochrany před nízkými teplotami, vlhkostí a větrem se zachováním plné volnosti při sportování

Performance: funkční oblečení na outdoorové i indoorové sportovní aktivity, stěžejní sporty jako jsou cyklistika, in-line bruslení, běh, kolektivní sporty, fitness, běh na lyžích.[6]

(28)

32

4. Proces realizace oděvního výrobku v průmyslové výrobě

Pro analýzu cenové kalkulace v České republice a Číně bylo ze sortimentu firmy zvoleno dámské funkční spodní prádlo Soft´tec z kategorie OUTDOOR – triko s dlouhým rukávem.

Obr. 8, 9 – dámské funkční spodní prádlo Soft´tec

Popis produktu: 95% Polyester Thermocool Soft´tec Fresh, 5% Elastan, materiál rychleschnoucí s UV ochranou, pružný, střih přiléhavý, švy pružné, ploché, prošití kontrastní, zapínání na krátký zip. Hmotnost výrobku: 250g.

Realizační proces oděvního výrobku je souhrn činností, které na sebe navazují či probíhají paralelně. Na začátku stojí potřeba výrobku s určitými parametry a vlastnostmi určená obchodním oddělením firmy, na konci příjem požadovaného výrobku na sklad společnosti. (viz Tab. 2 )

(29)

33 Tab. 2 – Proces realizace oděvního výrobku v průmyslové výrobě

NÁVRHÁŘI MODELÁRNA ODDĚLENÍ DOPLŇKŮ ODDĚLENÍ MATERIÁLŮ ODDĚLENÍ TECHNOLOGIE VEDOUCÍ ODDĚLENÍ

- URČENÍ TRENDŮ A INSPIRACE - ZPRACOVÁNÍ BAREVNOSTI KOLEKCE

URČENÍ LOG A DOPŃKŮ PRO JEDNOTLIVÉ PODKOLEKCE

VYPRACOVÁNÍ NÁVRHŮ

VÝBĚR A POPTÁNÍ MATERIÁLŮ

SELEKCE NÁVRHŮ + SCHVÁLENÍ BAREV A MATERIÁLŮ PRO OBCHODNÍ VZORKY ZPRACOVÁNÍ ELEKTRONICKÉHO

STŘIHU A TABULKY VELIKOSTÍ

ZPRACOVÁNÍ TECHNOLOGICKÉ DOKUMENTACE OBJEDNÁVKA MATERIÁLŮ NA

VZORKY

- UKONČENÍ A SCHVÁLENÍ VÝVOJE DOPLŇKŮ - OBJEDNÁVKA DOPLŇKŮ NA VZORKY

KOREKCE PROTO VZORKŮ KOREKCE PROTO VZORKŮ

CENÍKY MATERIÁLŮ, DOPLŇKŮ + TECHNOLOGICKÁ DOKUMENTACE ODESLÁNA VÝROBCŮM, POPTÁNÍ CENY

PŘÍJEM OBCHODNÍCH VZORKŮ

PŘEDÁNÍ CEN OBCHODNÍMU ODDĚLENÍ PŘEDÁNÍ VZORKŮ OBCHODNÍMU ODDĚLENÍ

PROVĚŘENÍ CENOVÉ KALKULACE PRO OBJEDNANÉ MNOŽSTVÍ

VÝBĚR VÝROBCE/TOVÁRNY

UZAVŘENÍ SMLUV, PLATBA ZÁLOH

KOREKCE PRVNÍHO VZORKU KOREKCE PRVNÍHO VZORKU

KOREKCE PŘEDVÝROBNÍHO VZORKU KONTROLA VÝROBY

NASKLADNĚNÍ ZBOŽÍ VÝROBA ZBOŽÍ

ODESLÁNÍ ZBOŽÍ VÝROBA PROTO VZORKŮ

ZASLÁNÍ CENOVÉ KALKULACE VÝROBKŮ VÝROBA OBCHODNÍCH VZORKŮ A

JEJICH ODESLÁNÍ

POTVRZENÍ CEN VŠEMI VÝROBCI/TOVÁRNAMI

VÝROBA PRVNÍHO VZORKU

VÝROBA PŘEDVÝROBNÍHO VZORKU V PRŮBĚHU KONTRAKTŮPO KONTRAKTECH

KOSTRA KOLEKCE -SKLADBA KOLEKCE VČETNĚ CENOVÉHO ROZPĚTÍ, PŘEDÁNÍ REALIZACI ODDĚLENÍ REALIZACE

KICK OFF - PŘEDSTAVENÍ KOLEKCE NÁKUPČÍM OBJEDNÁVKY ZPRACOVÁNÍ OBJEDNÁVEK PŘEDÁNÍ UCELENÉ OBJEDNÁVKY OSTATNÍM

ODDĚLENÍM

TESTOVÁNÍ, POTVRZENÍ MATERIÁLŮ - BULK VÝROBA TESTOVÁNÍ, POTVRZENÍ DOPLŇKŮ - BULK

VÝROBA

OBCHODNÍ ODDĚLENÍ LOGISTIKA

PŘÍPRAVA NA KONTRAKTY

VÝROBA

VZOROVÁNÍ DOPLŇKŮ A ZASLÁNÍ JEJICH CEN

ZASLÁNÍ CEN VYBRANÝCH TEXTILNÍCH MATERIÁLŮ

VÝROBA TEXTILNÍCH MATERIÁLŮ

(30)

34 Z časového hlediska můžeme celý proces výroby oděvů rozdělit na tři fáze:

1. Příprava na kontrakty – zahrnuje práce provedené od zadání požadavků obchodním oddělením na obsah v oděvní kolekci (tzv. kostru), až po fyzické předání vyhotovených vzorků a jejich cen.

2. V průběhu kontraktů – tato fáze je víceméně pod režií obchodního oddělení.

Jedná se o seznámení obchodníků s kompletní kolekcí firmy a uzavírání objednávek na představené zboží.

3. Po kontraktech – týká se činností probíhajících po předání souhrnu všech uzavřených objednávek.

Pro analýzu cenové kalkulace a časový harmonogram výroby konkrétního výrobku v České republice a v Číně, je stěžejní třetí fáze, kde se data začnou lišit od sebe navzájem.

4.1 Předvýrobní fáze, vzorování

Tato fáze je velmi důležitá, závisí na ní kvalita výsledného oděvního výrobku, množství objednaných kusů, tedy i celkový prodej výrobku.

4.1.1 Tvorba kostry kolekce

Ve firmách je vytvořena obchodním oddělením a předchází každé oděvní kolekci.

Obsahuje soupis artiklů, co by se měli v kolekci objevit. Určuje, kategorii a v kolika barvách by styl měl být. Stanovuje cenové rozpětí, ve kterém by se styl měl pohybovat, po případě uvádí inspirační zdroj, či artikl, který se v předchozích sezónách dobře prodával.

4.1.2 Tvorba oděvních návrhů

Pro každou kolekci jaro-léto, podzim-zima návrháři zpracují barevnost a inspirační zdroje vycházející z módních trendů. Samozřejmě je nezbytné upravit zjištěné informace ke shodě s konceptem a požadavky cílových zákazníků oděvní firmy, čili výše zmíněnou kostrou obchodního oddělení. Nelze měnit velikostní sortiment a ,,tvář“

s každou sezónou. Je důležité následovat předem určený rukopis značky.

(31)

35 Jelikož, jestliže firma prosperuje, z velkého procenta je daný její zisk právě oblíbeností oné identity u stálých zákazníků.

Zkompletuje se škála používaných doplňků pro konkrétní sezónu, materiály, grafika a aplikují se na navrhované styly kolekce. Výtvarný návrh pro průmyslový oděvní výrobek je ve své podstatě křížencem výtvarné skici s technickým nákresem. Zachycuje pohled na přední a zadní díl modelu.

Obr. 10, 11, 12 – výtvarný návrh.

Oděvní návrhy jsou vypracovány vždy ve více variantách a barevnostech než požaduje kostra kolekce. Děje se tak proto, aby byla možnost výběru, k realizaci se přistoupí pouze u těch nejpovedenějších nápadů. Posouzení a schválení má na starosti tzv.,,žírovací“ komise. Modely jsou hodnoceny z hlediska: výtvarné a estetické úrovně, funkčního, konstrukčního, vhodnosti pro průmyslové zpracování, ekonomického.[17]

Po selekci návrháři připraví profilové a vnitřní náhledy modelů se stručným technickým popisem včetně údajů o materiálu a použité technické přípravě. Dohromady s požadavky na siluetu je v elektronické podobě předají konstruktérům střihu i oddělení technologie.

4.1.3 Konstrukční příprava výroby

Návrhy jsou přímou konstrukcí střihu zpracovány do základních velikostí. Pro muže je to velikost ,,L/50“, pro ženy ,,M/40“. Střih je převeden digitalizací do elektronické podoby CAD systému, dále již je upravován a stupňován v počítači.

(32)

36 V základní velikosti se také ušije první vzorek modelu (proto sample), který se odzkouší na manekýně či manekýnovi. Přítomen u zkoušky je vždy i návrhář s technologem, aby případné změny korigovali a zdokumentovali.

Po dosažení optimální podoby modelu, ušije modelárna v potřebném počtu obchodní vzorky, opět pouze v základní velikosti. Obchodní vzorky (SMS - salesman samples) slouží k prezentaci kolekce a také jako vzor pro sériovou výrobu.

4.1.4 Technologické oddělení, technická příprava výroby

Věnuje se zpracování technických podkladů pro průmyslovou výrobu. Dokumentace rovněž slouží k archivaci a snadnému dohledání informací o výrobku. Pro každý styl technologové vytvoří tzv. „kartu“ v anglickém jazyce, která obsahuje číslo a název stylu, nákres a popis výrobku, barevné variace, definování barevných odstínů dle Pantone a jiných vzorníků, informace o všech použitých textilních materiálech na stylu a jejich umístění, popis a obrázky k vypracování detailů, soupis potřebných doplňků, aplikované tisky či výšivky, vystupňovanou rozměrovou tabulku sloužící ke kontrole měr hotového výrobku, manuály (pro měření finálního výrobku, postup nažehlování tisků, balení, atd. ), evropské směrnice.

Technologové rovněž kontrolují a korigují průběh vzorování a sériové výroby.

4.1.5 Předběžné poptání cen

Po kompletaci technologické dokumentace se přidají ceníky textilních materiálů a doplňků. A vše se odešle více výrobcům k cenové nabídce. Výrobci se volí podle předchozích zkušeností, technických a kapacitních možností, vytížení, umístění továren, předpokládané ceny. Ceny se poptávají pro různá množství kusů, jelikož před kontrakty není přesně jasné, kolik zboží bude celkem objednáno.

Čínští výrobci mají na rozdíl od většiny Českých daná minimální objednací množství (MOQ – minimum order quantity). Pokud nejsou objednány například tři tisíce kusů od stylu a tisíc kusů jedné barevné kombinace, výrobce objednávku nepřijme.

(33)

37

4.2 Sériová výroba

Pro objem oděvní výroby je ideální výroba sériová. Vyznačuje se menším počtem druhů vyráběných výrobků a větším množstvím výrobků jednotlivých druhů, vysokou úrovní automatizace. Výroba stejného druhu se opakuje v sériích. Technologické uspořádání pracovišť je uskupeno do výrobních úseků, kam jsou zařazována pracoviště se stejnou, nebo blízkou technologickou charakteristikou. Výsledkem pak jsou výrobní úseky, které již svým názvem prozrazují druh technologie, která je v nich realizována.

V sériové výrobě se využívá kombinace kontinuálních dopravních prostředků s prostředky s vlastním pohonem. Protože se vyrábí podobné výrobky, lze zde uplatnit částečně pevné uspořádání výrobních linek a automatizaci často se vyskytujících operací.

Výhody jsou: kvantitativně vysoká produkce i poměr kvality produktu k času spotřebovaného na jeho vyrobení, minimalizace odpadu, přesnost jednotlivých výrobků.

Nevýhodou: jednotlivé výrobní úseky se obtížněji přestavují nebo přizpůsobují novým podmínkám, vloudí-li se do sériové výroby chyba, jsou zasaženy potenciálně miliony výrobků, s rizikem výroby velkého množství vadných výrobků souvisí i delší doba příprav a testování a menší flexibilita v reakci na zjištění vady.

Obr. 13 – Šicí linka v průmyslové výrobě, továrna v Čínském měste Nanjing.

(34)

38 Obr. 14 – Průmyslová dílna sítotisku.

4.2.1 Ověření poptaných cen, objednávky

Po ukončení kontraktů, jsou již známá finální množství, ve kterých bude vybraný styl a barevná kombinace vyráběna. Každý styl má od počátku v technologické dokumentaci přiřazený kód (poslední tři číslice určují barvu stylu) a také název stylu. Pro ověření ceny stačí tedy výrobcům zaslat číslo stylu s upřesněným množstvím kusů a časem požadovaného dodání (ETD - estimated time of arrival).

Se zvoleným výrobcem se uzavře smlouva a dohodne typ platby.

4.2.2 Zadání do výroby

Oddělení technologie aktualizuje kartu stylu. V dokumentaci jsou ponechány pouze informace k barevným variantám, které se budou vyrábět, karta se rozšíří o technologický komentář obchodního vzorku. Střihy jsou v elektronické podobě upraveny dle komentáře technologa a příslušného návrháře a vystupňovány do objednaných velikostí. Podklady se odešlou výrobci, který po jejich obdržení navrhne produkční plán výroku.

Před samotným spuštěním sériové výroby, dodavatel zhotoví první vzorek (1st sample), popřípadě vzorky v určených velikostech, které slouží ke zkoušce na postavě a kontrole vypracování.

(35)

39 Na první výrobní vzorek může být použit náhradní textilní materiál s podobnými vlastnostmi požadovaného materiálu. Poté, co je první vzorek okomentován a střihy upraveny, výrobce následuje tyto korektury a zašle předvýrobní vzorek (PP - Pre-production sample). Ten je již zhotoven z náležitých textilních materiálů s patřičnými doplňky, tisky, výšivkami a veškerými detaily. Předvýrobní vzorek je testován především v praní.

Pokud je zadána výroba české firmě, komunikace o oděvním výrobku je snažší, neboť jazyk, socializace i kultura jsou totožné. Pokud si při výrobě vzorku v továrně nejsou jisti velikostí měr, mohou vzorek ozkoušet na manekýně, manekýnovi či některém zaměstnanci pro kontrolu. Při zadání výroby Čínskému výrobci, musí být dokumentace obsáhlejší, e-mailová komunikace četnější, abychom předešli chybám.

4.2.3 Kontrola výroby

Jak již bylo zmíněno, procesy v sériové výrobě jsou velmi rychlé a proto je nezbytné, pravidelně průběh výroby jako takové kontrolovat.

Pokud oděvní výroba probíhá v České republice, provádět kontroly je o mnoho jednoduší a levnější. Pracovníci továrny hovoří stejným jazykem a tedy možnost že by došlo k nepochopení, se minimalizuje. Cesta do místa výroby je vzdálená v řádech desítek kilometrů, proto není obtížné ji absolvovat za jediný den včetně kontroly.

V případě kontroly výroby v Číně vše je náročnější. Český kontrolor musí umět plynně anglicky a alespoň částečně mluvit v čínském jazyce. Většina pracovníků továrny nehovoří jiným, než rodným jazykem v dialektu. Cesta letadlem zabere přibližně den a půl s posunem času 6 až 7 hodin (záleží, zda je v České republice zimní či letní čas).

Továrny jsou od sebe navzájem vzdáleny v řádech stovek kilometrů. Pochopitelně kontrolor musí mít vyřízená víza a být předem očkován proti nemocem, které se vyskytují na území Asie.

Dle časového hlediska kontrolu výroby rozdělujeme na vstupní, mezioperační, finální a inspekční. Kontrolu kvality provádí jak zaměstnanci výrobce k činnosti určení, tak zaměstnanci odběratele.

Kontrolor kvality (QC – quality controlor) vizuálně posuzuje výrobek.

(36)

40 Dohlíží na dodržování technologických postupů, navrhuje opatření ke zvýšení kvality, spolupracuje s návrháři při tvorbě kontrolních postupů a systémech jakosti, provádí rozbor vad a vyhodnocuje kvalitu výrobku, navrhuje opravy a sankční opatření, vede záznamy z kontrol výroby, vypracovává kvalitativní posudky a hodnocení. Dále také klade důraz na testování výrobku, aby odhalil vady a podává zprávy vedení, které učiní rozhodnutí o slevách, nebo zrušení odběru výrobku. Snaží se zlepšit a stabilizovat produkci, aby se zabránilo chybám, nebo alespoň minimalizovat problémy, které je způsobují.

Při práci se kontrolor kvality řídí normami jakosti, technickými podklady oděvního výrobku, obchodním a předvýrobním vzorkem a jejich komentáři.

Špatné reference kontroly kvality, patří mezi hlavní důvody pro neobnovení smlouvy s výrobcem.

Obr. 15 – Finální kontrola a balení zboží.

(37)

41 Obr. 16 – Inspekční kontrola výroby českým technologem.

4.2.4 Doprava zboží od výrobce na sklad

4.2.4.1 Přeprava zboží od Českého výrobce

Výrobci zajišťují předání zboží na sklad kupujícího sami na své náklady. Cena dopravy již by tedy měla být zohledněna v ceně, kterou při poptávce výrobce udal.

4.2.4.2 Doprava zboží z Číny

Mezinárodní obchod se řídí souborem pravidel pro výklad dodacích doložek INCOTERMS® (International Commercial Terms), které se zabývají vztahy vyplývajícími z kupní smlouvy, povinnostmi při celním odbavení, balení zboží čí přebírání dodávky. Úlohu Incoterms použitých v konkrétní kupní smlouvě lze tedy ve vztahu k přepravní smlouvě charakterizovat jako návod na postup pro stranu povinnou přepravu obstarat.

(38)

42 Tab. 3 - INCOTERMS® 2010

Nejčastěji využívanou doložkou je FOB (Free on board) společně se jménem přístavu.

Výrobce zde má povinnost uhradit náklady spojené s výrobou zboží a jeho dopravou k nalodění v ujednaném přístavu. Kupující společnost je povinna zajistit lodní prostor a uvědomit prodávajícího o jménu lodi, místu a dnech určených pro dodání zboží na loď. Veškeré další náklady a rizika spojené s dopravou pak přecházejí na kupující firmu okamžikem dodání zboží na palubu lodi.

Nejlevnější cestu, jak zboží přepravit z Číny, představuje lodní doprava. Zboží se dopravuje v kontejnerech.

(39)

43 Kontejner je možné obsadit celý (FCL – Full container loads), nebo částečně (LCL – Less than carload lot) a dopravce si na zbytek místa nasmlouvá další zboží. Nevýhodou lodní dopravy je její časová náročnost. Lodní přeprava z Číny do Hamburku trvá standardně 4-6 týdnů (některé zdroje uvádí 34dní).

Pro zásilky objemově malé je možné uvažovat o letecké přepravě či přepravě kombinované (část úseku lodí, zbytek letadlem). Využití těchto cest zkracuje dobu doručení, je však pochopitelně finančně náročnější. Letecká přeprava trvá z Číny do Prahy přibližně týden maximálně dva. Cena se odvíjí od váhy a objemu konkrétní zásilky.

Z přístavu, či letiště je zboží přepravováno vlastní nákladní silniční dopravou.

Je důležité, aby výrobce spolu se zásilkou zaslal obchodní fakturu, která slouží pro potřeby celního řízení. Veškeré zboží se musí po vstupu na území Evropské unie proclít a zdanit.

(40)

44

4.3 Časový harmonogram výroby

Graf č. 1 – časový harmonogram výroby ( od zadání do výroby po naskladnění zboží v České republice pro 2000 kusů)

4.4 Analýza výrobních nákladů vybraného oděvního výrobku

Z navržených barev stylu, byla objednána pouze růžová varianta. Cena byla poptána od tří výrobců, jednoho českého a dvou čínských. Výrobci provedli vlastní kalkulaci a zaslali variace ceny pro stupňující se množství. V tabulkách níže jsou rozepsány ceny všech tří výrobců, ceny při množstevním rozdílu a jsou popsány náklady výrobce i kupující firmy. Jména výrobců a vyčíslení marže nejsou jmenovitě uvedeny z důvodů ochrany dat Alpine Pro, a.s.

Tab. 4 – Kalkulace ceny oslovených výrobců [Kč]

Poptané množství Čínský výrobce Český výrobce

3

1 2

1ks – 1000ks 302 - 325

1000ks – 2000ks 248 - 325

2000ks – 3000ks 185 171 280

3000ks – 4000ks 158 143 280

0 20 40 60 80 100

Výroba v Číně Výroba v Čechách

dní

Zpracování objednávky První vzorek

Předvýrobní vzorek Sériová výrova Doprava

(41)

45 Tab. 5 – Analýza výrobních nákladů pro 2000 kusů [Kč]

Čínský výrobce 1

Český výrobce 3

496000 650000 Cena zboží z továrny

19840 0 Lodní doprava

61437 - Clo: [(zboží + doprava)*aktuální kurz celního úřadu] * 12%

6000 0 Doprava po EU

32900 1850 Náklady spojené s kontrolou výroby

* koeficient * koeficient Marže

616177 * k 651850 * k Celkem

+ 21% +21% DPH

= = Finální prodejní cena

Tab. 6 – Kurzovní lístek celní správy české republiky

Kód měny Počet Kurz[Kč] Platnost od Min.platnost

USD 1 19,849 1.5.2014 27.5.2014

Tab. 7 – Kurzy devizového trhu České národní banky

země měna množství kód Kurz [Kč]

USA dolar 1 USD 19,999

(42)

46 Graf č. 2 – Porovnání finanční výhodnosti výroby

0 200000 400000 600000 800000 1000000 1200000

1000 2000 3000 4000

cena [Kč]

množství [ks]

Čínský výrobce 1 Čínský výrobce 2 Český výrobce

(43)

47

Závěr

Cílem bakalářské práce bylo analyzovat a porovnat oděvní výrobní proces v případě realizace na území Čínské lidové republiky a realizace na území České republiky.

V teoretické části byly na základě uvedené literatury objasněny obecné ekonomické pojmy. Vzhledem k omezenému rozsahu práce, bylo v některých teoretických částech odkázáno na příslušnou odbornou literaturu. Tato část rovněž shrnuje historii textilní a oděvní průmyslové výroby v České republice.

V začátku praktické části byl vybrán vhodný konkrétní oděvní výrobek – dámské funkční prádlo firmy Alpine Pro, a.s. Návazně byl popsán proces jeho realizace od zadání, přes výtvarný návrh, konstrukci střihu, technologickou přípravu výroby, vzorkování, objednávky, samotnou sériovou výrobu, kontrolu kvality, dopravu, až po přijetí zboží na sklad. Závěr části obsahuje analýzu výrobních nákladů spojených s kontrolou kvality a dopravou. Časový harmonogram výroby a porovnání finanční výhodnosti. Analýza výrobních nákladů a časový harmonogram výroby jsou zpracovány na množství dva tisíce kusů.

Ze získaných poznatků vyplývá, že průmyslovou výrobu zvoleného oděvního výrobku je z finančního hlediska výhodnější ponechat v České republice a to do množství dva tisíce kusů. Od této kvantity se již vyplatí umístit realizaci do Číny. Z časového hlediska je výroba v České republice efektivnější, neboť letecká doprava z Číny čas dodání urychlí, avšak náklady na výrobek značně navýší. Při využití lodní dopravy jsou celkové náklady na výrobek sice nižší, ale z časového aspektu je doba dodání neúměrně delší. Což zvýhodňuje ponechání výroby v České republice i z důvodů snažší komunikace a četnější možnosti kontroly.

(44)

48

Seznam zdrojů a použité literatury

[1] 100 obdivovaných firem České republiky 2014. Cztop100 [online]. © 2012 [cit. 2014- 04-09]. Dostupný z WWW:

<http://www.czechtop100.cz/files/aktuality/2014/obdiv/vysledkova-listina-100- obdivovanych-firem-cr.pdf>

[2] Cenové elasticita poptávky [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z WWW:

<http://eamos.pf.jcu.cz/amos/kat_spo/externi/kat_spo_2966/3/kap33.html>

[3] FORET, Miroslav. Marketing - základy a postupy. 1.vyd. Praha: Computer Press, 2001, 162 s. ISBN 80-722-6558-X.

[4] FORET, Miroslav. Marketingová komunikace. Praha: Computer press, 2006. ISBN 80- 251-1041-9.

[5] HALINA KOTÍKOVÁ, Jaroslav Zlámal. Základy marketingu. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. ISBN 80-244-1489-9.

[6] Iprosprita.cz. Česká společnost ALPINE PRO - odborník na sportovní a outdoorové vybavení [online]. © 2010-2012 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z WWW:

<http://iprosperita.cz/firmy/737-ceska-spolecnost-alpine-pro-odbornik-na-sportovni- a-outdoorove-vybaveni>

[7] KOPÁČKOVÁ, Iva. Značka a analýza image značky Alpine Pro-LOH Londýn 2012. Praha, 2013. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu.

[8] KOTLER, Philip. Marketing. Praha: Grada, c2004, 855 s. ISBN 978-80-247-0513-2.

[9] KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2.

[10] MACÍK, Karel. Kalkulace nákladů - základ podnikového controllingu. 1. vyd. Ostrava:

Montanex, 1999, 241 s. ISBN 80-722-5002-7.

[11] Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Veřejný rejstřík a sbírka listin [online].

© 2012-2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupný z WWW: <https://or.justice.cz/ias/ui/vypis- sl?subjektId=isor%3a177817&klic=u4btmo>

[12] Obchodní centrum Letňany. Alpine Pro [online]. © 2004 - 2014 [cit. 2014-04-30].

Dostupné z WWW: <http://oc-letnany.cz/cz/obchody-a-sluzby/alpine-pro.php>

[13] POMYKALOVÁ, Kateřina. Vlastnosti sportovního oblečení založené na principu složených vrstev. Liberec, 2011. Bakalářská práce. Technická univerzita v Liberci, Fakulta textilní.

[14] SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomika. 3. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002, xxv, 479 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-717-9736-7.

[15] Topinfo s.r.o. Zákon č. 265/1991 Sb. o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen [online]. © 2001-2014 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z WWW: <http://tzb-info.cz/pravni- predpisy/zakon-c-265-1991-sb-o-pusobnosti-organu-ceske-republiky-v-oblasti-cen>

[16] Tvorba ceny. In Wikipedie : otevřená encyklopedie [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikimedia Foundation, 2001- , strana naposledy edit. 2014-02-04 [cit. 2014-04- 30]. Česká verze. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Tvorba_cen>

[17] ZOUHAROVÁ, Jana. Výroba oděvů. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2004.

ISBN 80-708-3781-0.

References

Related documents

V bankovní síti jsou nabízeny pojistné produkty, buď samotné produkty, nebo jako doplněk k bankovnímu produkty – například pojištění schopnosti splácet

Také vzhledem k úspěšnému založení Centra terénní výuky (CTV) při katedře geografie se nabízela možnost pokračovat v rozpracování dalších lokalit projektu.

Bylo by sice možné použít regulaci výkonu pomocí spínání, obdobně jako u žárovek, je však potřeba si uvědomit, že nyní pracujeme s napětím pouze 12

příslušného dílu na kostru filtru. Čtvrtou částí jsou ovládací pedály pro aretaci montážního stolu, které slouží k zaaretování polohy naklopení a otočení

Abcházie je separatistická enkláva v Gruzii dlouhodobě podporovaná Ruskem. Na západě ji omývá Černé moře a na severu se rozléhá pohoří Kavkaz. Abcházie je

Studijní obor: 3107R007 – Textilní marketing Autor práce: Stanislava Černá.. Vedoucí

Významné prvky hydrologického

Významné prvky hydrologického