Technická univerzita v Liberci
Fakulta strojní Katedra výrobních systémů
Obor : Výrobní systémy Zaměření : Výrobní systémy
Analýza technologických a stavových informací robotizovaných pracoviš ť
KVS – VS – 69 Jan Maxa
Vedoucí práce : doc.Ing.Josef Cerha,CSc.
Počet stran : 29 Počet příloh : 0 Počet obrázků : 13 Počet tabulek : 4 Počet modelů
nebo jiných příloh : 0
V Liberci: 5.6. 2009
Bakalářská práce KVS-VS-69
TÉMA: ANALÝZA TECHNOLOGICKÝCH A STAVOVÝCH INFORMACÍ ROBOTIZOVANÝCH PRACOVIŠŤ
ANOTACE:
Tato bakalářská práce pojednává o analýze stavových
veličin robotizovaných pracovišť. Analýza probíhá na vybraném svařovacím robotizovaném pracovišti a jsou analyzována
zjištěná data z pohledu možného zpracování dat pro potřeby řízení, sledování a vytěžování pracovišť včetně ukládání historie pro potřebu pozdějších rozborů. V závěru práce je provedena krátká studie manipulačních pracovišť.
Topic: Analysis of technological and state information of
………robotic equipment
Annotation:
This bachelor workpiece is about analysis of the state values of robotic equiment. Analysis runs in the selected welding robotic equipment. The recognized data are analysed from the point of view of possible data processing for the needs of controlling, checking and production load of the robotic
equiment. For the need of later analysis saving the history is also included. At the end of the study there is a short
research of maipulating equipment.
Desetinné třídění Klíčová slova :
Zpracovatel : TU v Liberci, Katedra výrobních systémů Dokončeno : 2009
Archivní označení zprávy:
Počet stran : 29 Počet příloh : 0 Počet obrázků : 13 Počet tabulek : 4 Počet modelů
nebo jiných příloh: 0
Prohlášení
Byl jsem seznámen s tím, že na moji bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 o práv autorském, zejména §60 (školní dílo) a §35 (o nevýdělečném užití díla k vnitřní
potřebě školy).
Beru na vědomí, že TUL má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé práce a prohlašuji, že souhlasím
s případným užitím mé práce (prodej, zapůjčení apod.)
Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či
poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem TUL, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených univerzitou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše).
Datum:
Podpis:
Místopřísežné prohlášení
Místopřísežně prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury pod vedením vedoucího diplomové práce.
V Liberci: ………
Obsah: Strana:
1. Úvod 7
1.1. Obecný popis robotizovaného pracoviště 7
1.2. Důvod sledování pracovišť 10
2. Zpracovávané signály 11
3. Realizace sledovacího zařízení 13
3.1. Software (SW) a Hardware (HW) 1. úrovně 13
3.2. SW a HW 2. úrovně 17
3.3. SW a HW 3. úrovně 20
4. Shrnutí analýzy sledovaných dat svařovacích
pracovišť 26
5. Stručná studie manipulačních pracovišť 27
6. Závěr 28
Seznam použité literatury 29
Poděkování 29
1. Úvod
1.1. Obecný popis robotizovaného pracovišt ě
Každý podnik se v dnešní době snaží snížit cenu výrobku na minimum, dosáhnout vysoké produktivity a co nejvíce využít
výrobní kapacity. Jeho úspěšnost je závislá na tom, jak rychle dokáže reagovat na změny požadavků trhu. Řešení této situace je v dnešní době realizováno tzv. pružnou automatizací. Pod tímto pojmem si můžeme představit taková zařízení, která lze snadno a rychle funkčně přizpůsobit požadované změně výrobku.
Pracují bez přímé účasti člověka. Funkci pružných
manipulačních prostředků zajišťují především průmyslové roboty a manipulátory. Díky zavedení automatizované výroby dochází ke zlepšení kvality, produktivity,flexibility a také dochází ke snížení rozptylu kvality .
Obr. 1. Obecné schéma struktury technologického pracoviště
RD – řídící systém, R – robot, S – stroj,
Informační tok: I – vstupní informace pro zajištění funkce pracoviště (např. NC kód), IG – geometrické informace o tvaru výrobku, IF –
technologické informace a pomocné funkce, IMC – zpětnovazební informace o stavu stroje, IM – informace pro manipulaci
hmotný tok: M – vstup výrobků a výrobních pomůcek, MO – manipulace energie: E - vstupní
V současné době se při návrhu robotizovaných pracovišť zaměřujeme na hmotný tok výrobků. Jsou vytvářena technologická robotizovaná pracoviště, která jsou základní částí pružných výrobních systémů. Pro lepší představu nám poslouží schéma struktury technologického pracoviště (obr. 1.)
Řídící systém
Řídící systém pracoviště přijímá informační tok I, v němž jsou data pro zajištění podmínek pro vlastní pohyb robotu
a obrobku. Vstupní informace je zpracována na povely pro
řízení operačního pohybu. Přenášejí se dále jako informace IG pro zabezpečení geometrického pohybu vůči obrobku a informace IF pro ovládání pomocných funkcí. Ze stroje jsou přijímány snímané veličiny IMC o jeho stavu.
Robot
Robot zabezpečuje manipulaci MO s obrobkem (popřípadě i s výrobními pomůckami) podle typu stroje, čímž zajišťuje hmotný tok M na vstupu stroje. Pracuje na základě informací z řídícího systému IM a IT, které se generují ze vstupní
informace I. Robot může obsluhovat v rámci jednoho pracoviště i více strojů.
Stroj
Stroj přijímá informace IG a IF z řídícího systému, na základě kterých provádí požadované technologické operace na stroji (např. obrábění pro obráběcí stroje, polohování pro polohovací zařízení). O svém stavu informuje řídící systém pomocí informačního toku IMC (zpětná vazba).
Nejběžnější způsob řízení robotu je typu nahrávání- přehrávání. Předměty jsou pro operační manipulaci umístěny mezioperačním systémem do přesně definované polohy
a průmyslový robot vykonává neustále opakované příkazy, které byly předem uloženy v jeho paměti. Záznam pohybu se provádí přímo na pracovišti, kde se robot při ručním řízení vede po žádané dráze, realizují se požadované úkony v určených bodech manipulačního prostoru a přitom se zaznamenávají souřadnice z měřících členů do paměti včetně pomocných funkcí (např. zapnutí pohonu). Při přehrávání jsou tyto údaje zpracovávány na veličiny pro řízení polohy pohybových servomechanismů
robotu. Je také možné řídit robota programově, podobně jako NC stroj. Je však velmi obtížné napsat zdrojový program pro
řízení geometrie pohybu a pomocné funkce a předem předpokládat umístění všech předmětů v prostoru, ve kterém robot
manipuluje.
Servomechanismy robotů jsou obdobné jako servomechanismy obráběcích strojů, zde jsou však většinou používány pro
rotační pohyb. Kvalitativní rozdíly jsou v přesnosti
a v rychlosti pohybu. Obráběcí stroj pracuje s přesností kolem 0,001 mm, kdežto robot 0,1 mm a horší. Obráběcí stroj má
posuvovou rychlost kolem 0,5 ms-1, robot řádově vyšší.
Technické řešení servomechanismů musí splňovat požadavky malých rozměrů, proto se uplatňuje vedle elektrických
servopohonů i hydraulika nebo pneumatika (vzduch asi o tlaku 0,5 MPa).
Použití průmyslových robotů je dosti nákladné a náročné.
Ruka robotu má mnoho stupňů volnosti a zařízení je složité jak z pohledu řízení (více osový řídící systém), tak z pohledu mechanické konstrukce.
Se zřetelem k vysoké ceně robotu by bylo využití na jednom technologickém pracovišti neekonomické. Robot je schopen
obsloužit více strojů,jejichž činnost je nutno vhodně
organizovat, aby nebylo potřeba obsluhovat více pracovišť v jednom okamžiku. Proto je nutno dosáhnout co největší produktivity, aby byl robot maximálně pracovně vytížen.
Abychom mohli sledovat jak je robot vytížen a v jakých
pracovních fázích se nachází, je vhodné dovybavit robotizované pracoviště monitorovacím zařízením. To se připojí k řídícímu systému a bude nám schopno dodávat důležité informace o stavu robotizovaného pracoviště.
V současné době není na trhu dostupná technologie, která by nám umožnila komplexní sběr dat o stavu libovolných
pracovišť,jejich analýzu a archivaci. Analýzou je myšleno vyhodnocení stavových veličin jednotlivých pracovišť
z hlediska jejich vytížení, spotřeby energií a materiálu, jejich poruchovosti a dalších potřebných informací. Archivace by měla umožnit zjištění parametrů výroby konkrétního výrobku v čase.
Tento systém by měl fungovat i jako zpětná vazba pro systémy řízení výroby. Tyto systémy se již často s větším či menším úspěchem využívají. Jejich vlastností je to, že jsou schopny připravit podklady a naplánovat výrobu, jak by měla optimálně probíhat. Sledovat skutečný stav této výroby
v reálném čase, by nám měl umožnit právě tento systém.
1.2. D ů vod sledování pracoviš ť
Ze stavu popsaného na konci předchozí kapitoly vyplývá, že je potřebné vyvinout příslušný sledovací systém pro
robotizovaná pracoviště. Vzhledem k rozmanitosti
technologických procesů ve kterých jsou roboty nasazovány, není možné vyvinout jeden univerzální systém, který by
sledoval všechny možné technologické procesy. Z toho vyplývá, že systém bude mít jednu část univerzální a druhou
specializovanou pro konkrétní technologie (např. svařování,
manipulace, obrábění). Univerzální část by měla zabezpečit sběr a archivaci dat a specializovaná část zpracování
a vyhodnocování dat týkající se jednotlivých technologií.
V této práci se zaměříme na konkrétní aplikaci sledování robotizovaných svařovacích pracovišť. Ta budou vybavena svařovacími roboty MOTOMAN a svářečkami FRONIUS, které jsou určeny pro robotizované svařovaní. Na závěr práce provedeme jednoduchý rozbor z pohledu manipulačního pracoviště
vybaveného roboty (např. MOTOMAN nebo FANUC).
Z obecného pohledu se jednotlivá pracoviště jeví různě vhodná pro automatické sledování stavových veličin. Záleží na vybavení pracoviště. Některé stavy můžeme získat přímo
z instalovaných zařízení (např. zapnuto/vypnuto, chyba zařízení …). Jiné jako například informace o nedostatku
materiálu pro výrobu, provádění servisní činnosti apod., nelze získat jinak, než pomocí obsluhy, která podá tuto informaci prostřednictvím komunikačního zařízení.
2. Zpracovávané signály
Základem kvalitní analýzy je efektivní výběr
zpracovávaných signálů. V tabulkách 1,2,3 a 4 jsou uvedeny signály získávané z robotizovaného pracoviště, v našem případě svařovacího. Tyto signály nám umožňují zjistit následující stavy:
- stav jednotlivých komponent pracoviště,
- identifikace zpracovávaného programu robotu, - identifikace zpracovávaného programu svářečky, - identifikace pracoviště,
- hodnoty parametrů svářečky, - identifikace pracovníka.
ruční/automatický režim
běh svařovacího programu (automatický cyklus) chyba robotu
zapnuté odsávání
TOTAL STOP (nouzové zastavení) otevřené servisní dveře
svařování
chyba svářečky režim vyhledávání
režim čištění (čistička aktivní) základní pozice robotu
rozlišení programů robotu (4 vstupy) (bit 0) rozlišení programů robotu (4 vstupy) (bit 1) rozlišení programů robotu (4 vstupy) (bit 2) rozlišení programů robotu (4 vstupy) (bit 3)
rozlišení programů svářečky (JOB) (8 vstupů) (bit 0) rozlišení programů svářečky (JOB) (8 vstupů) (bit 1) rozlišení programů svářečky (JOB) (8 vstupů) (bit 2) rozlišení programů svářečky (JOB) (8 vstupů) (bit 3) rozlišení programů svářečky (JOB) (8 vstupů) (bit 4) rozlišení programů svářečky (JOB) (8 vstupů) (bit 5) rozlišení programů svářečky (JOB) (8 vstupů) (bit 6) rozlišení programů svářečky (JOB) (8 vstupů) (bit 7) svářecí drát OK
tlak plynu OK
Tab. 1. Digitální signály
identifikace typu pracoviště (bit 0) identifikace typu pracoviště (bit 1) identifikace typu pracoviště (bit 2)
Tab. 2. Digitální signály rozlišovací
svařovací napětí svářečky + svařovací napětí svářečky - svařovací proud svářečky + svařovací proud svářečky - rychlost svářecího drátu + rychlost svářecího drátu - proud motoru svářecího drátu + proud motoru svářecího drátu -
Tab. 3. Analogové signály
Identifikace pracovníka (8 vstupů) (bit 0) Identifikace pracovníka (8 vstupů) (bit 1) Identifikace pracovníka (8 vstupů) (bit 2) Identifikace pracovníka (8 vstupů) (bit 3) Identifikace pracovníka (8 vstupů) (bit 4) Identifikace pracovníka (8 vstupů) (bit 5) Identifikace pracovníka (8 vstupů) (bit 6) Identifikace pracovníka (8 vstupů) (bit 7)
Tab. 4. Identifikace pracovníka
Digitální signály charakteru bit nám určují číslo příslušného programu v binární formě.
Jestliže by se jednalo o pracoviště s více roboty, počet signálů od robotu a svářečky se příslušně násobí. Je třeba si uvědomit, že toto řešení klade zvýšené nároky na sběr
a zpracování těchto dat.
Pokud se jedná o jiný typ robotizovaného pracoviště (například manipulační), mění se skladba i počet vstupních signálů podle potřeby konkrétního pracoviště.
3. Realizace sledovacího za ř ízení 3.1 Software (SW) a Hardware (HW)
1. úrovn ě
V této kapitole se zabýváme sběrem dat z pracoviště
a jejich zobrazením pro potřebu obsluhy zařízení. Obsluha zde může zadávat ručně stavy pracoviště, které nelze snímat
automaticky (např. nejsou svařence a z toho důvodu je prostoj apod.).
Sledovací zařízení se skládá z průmyslového počítače s barevnou dotykovou obrazovkou (v našem případě DataLab od Moravských přístrojů) (obr. 2) s nainstalovaným operačním
systémem Windows XP Embedded a aplikovaným softwarem 1.
úrovně.
Obr. 2. Průmyslový počítač DataLab
Na obr. 3 vidíme,jak jsou k tomuto počítači připojeny vstupní karty (v našem případě se jedná o připojení přes USB porty), na které jsou přivedeny signály z příslušných senzorů. Jedná se o karty s digitálními vstupy a o karty kombinované, které mají jak digitální vstupy, tak analogové části s A/C převodníkem pro zpracování analogových signálů. Jejich počet závisí na počtu zpracovávaných signálů. Dále je k počítači připojena čtečka osobních karet, kterou se bude přihlašovat a tím i jednoznačně identifikovat obsluha pracoviště. Na
displeji počítače vidíme vždy aktuální/reálné stavové veličiny sledovaného (v našem případě robotizovaného svařovacího) pracoviště.
Na obrazovce můžeme zobrazovat data několika způsoby např. digitálně (aktivní/neaktivní) nebo graficky (viz. obr. 4a).
Zde je graficky zobrazen průběh svařovacího proudu a napětí pro konkrétní svářečku. Dále je zde zobrazeno číslo programu robota a číslo programu svářečky. Některé základní informace jsou zobrazeny digitálně (např. stavy robota apod.)
Obr. 3. Konfigurace sledovacího zařízení
Tento průmyslový počítač také obsahuje síťové rozhraní ETHERNET, díky kterému jsou data přenášena na nadřazený počítač (SW 2. úrovně).
Obr. 4. HW 1. úrovně
Obr. 4a. Obrazovka u svařovacího pracoviště
3.2. SW a HW 2. úrovn ě
Jedná se o klasický počítač s nainstalovaným operačním systémem Windows XP nebo Vista a se softwarem 2. úrovně (server). Tento počítač je umístěn na pracovišti dispečera výroby. Software umožňuje již archivaci dat v čase a ukazuje i aktuální stav sledovaných pracovišť. Pracovník u tohoto počítače tedy může včas reagovat na nastalé problémy a začít je operativně řešit. Dále je možné nad archivovanými daty provádět analýzy efektivnosti výroby podle různých kritérií.
Tato kritéria se volí z pohledu potřeby dispečera výroby (popřípadě řízení výroby) pro zajištění maximálního vytížení a efektivity výroby sledovaných pracovišť. Například na obr.
5a je historie využití robotu v grafické podobě (výsečový graf).
Obr. 5. HW 2. úrovně
Obr. 5a. Historie využití robotu
První graf ukazuje podíl časů, kdy byl robot zapnut a vypnut z celkového fondu pracovního času (volitelný
dispečerem). Druhý graf ukazuje bližší rozdělení času, kdy byl robot zapnut. Můžeme vidět poměr mezi aktivní činností
a prostoji robotu. Třetí graf podrobně analyzuje prostoje podle druhu (např. seřizovaní, výměna svařence apod.).
Obr. 6. Spotřeba a náklady na el. energii
Na obr. 6 jsou průběhy spotřeby elektrické energie v určitém časovém období, které si stanoví dispečer. Na
základě zadané ceny za jednotku el. energie se nám automaticky vyčíslují náklady v korunách za sledované období a to jak
formou tabulky tak formou sloupcového grafu. Tyto informace
můžeme podle potřeby zobrazit buď k jednomu pracovišti, jednomu robotu anebo celé dílně.
Těchto analytických obrazovek může být pochopitelně větší množství, záleží na tom, jaké informace potřebuje dispečer pro své rozhodování, popřípadě jaké informace jsou potřeba jako zpětná vazba pro potřeby řízení.
3.3. SW a HW 3. úrovn ě
Obr. 7. HW 3. úrovně
Obr. 7a. Webové rozhraní spotřeby a náklady
Software 3. úrovně se skládá ze dvou částí. Serverová část uložena na stejném počítači jako software 2. úrovně (server).
Druhá část tohoto softwaru je webová aplikace běžící na
klientských počítačích. Tato úroveň umožňuje vzdálený přístup jak k aktuálním tak i archivovaným datům na serveru. Webová aplikace umožňuje individuální tvorbu konkrétního filtru sledovaných dat podle potřeby klienta (hlavně managament podniku). Umožňuje vytvářet velice rychle rozbory získaných dat a jejich následnou analýzu z různých pohledů.
Jak je vidět na obr. 7a jedním z pohledů sledování
pracovišť přes webové rozhraní je zobrazení spotřeby a nákladů jednotlivých pracovišť nebo cele dílny ve zvoleném časovém úseku (volí klient). Z obrázku vyplývá spotřeba elektrické energie a plynu v daném časovém období. Dle nastavené ceny za
jednotku el. energie a plynu jsou vypočítány náklady. Toto je zobrazeno jak v tabulce tak graficky sloupcovým grafem.
Obdobné je to i u spotřeby svařovacího drátu. V tomto případě dochází k rozlišení spotřeby drátu dle svařence (id-identifikační číslo svařence). Výsledky opět získáme ve formě tabulky a grafu (výsečový graf).
Na obr. 8 jsou celkové náklady na konkrétního robota ve zvoleném časovém intervalu. Vedle vlastní spotřeby el.
energie, plynu a drátu jsou zde započítávány i mzdy obsluhy a odpisy. Výsledek je opět zobrazen formou tabulky a grafu (výsečového)
Obr. 8. Spotřeby a náklady na robota
Obr. 9 ukazuje možnost sledování nákladů na konkrétní výrobek, v našem případě svařenec(id). Jako u předchozího obrázku jsou zde náklady na el. energii, plyn, drát,mzdy a je uvedena celková skutečná doba svařování. Tyto informace jsou opět vyobrazeny za pomoci tabulky a výsečového grafu.
Obr. 9. Spotřeby a náklady na svařenec
Na obr. 10 je využití robotu z pohledu webového klienta.
Jedná se obdobnou analýzu jako na obr.5, kde však byla analýza prováděna z pohledu dispečera výroby. Webový klient má jiná kritéria zobrazení a vyhodnocení než dispečer. V našem případě jsou v tabulkách uvedeny parametry jednotlivých pracovišť a buněk a formou grafu jsou zobrazeny celkové souhrny pracovišť.
Z příkladu vyplývá, že webový klienti (manageři podniku) mají velkou pružnost v možnosti provést analýzu výroby. Každý uživatel (ekonom, výrobní ředitel atd.) si může zvolit svoje kritéria pro provádění analýz a na základě nich realizovat příslušná opatření.
Obr. 10. Využití robotu
4. Shrnutí analýzy sledovaných dat sva ř ovacích pracoviš ť
V předchozích kapitolách byl stručně popsán systém sledování robotizovaného svařovacího pracoviště. Na základě získaných informací je vidět, že zvolený přístup se jeví jako efektivní pro zjišťování aktuálního stavu pracovišť s možností zpětného zjišťování jejich stavů v libovolném časovém úseku v minulosti. Tyto informace jsou k dispozici nejen
pracovníkovi, který operativně řídí výrobu (dispečer, mistr, vedoucí výrovy apod.), ale za pomoci dalších podpůrných
prostředků (vizualizace, webové rozhraní apod.) umožňuje předávat objektivní informace o stavu výroby, její
efektivnosti, průchodnosti pracovišť, vytíženosti atd.
i dalším článkům řízení podniku (managament).
Na základě těchto informací je možné provádět velice rychlé zásahy do výrobního procesu z jednotlivých článků řízení. Tím je možno dosáhnout velice rychlé reakce na
nerovnoměrnosti ve výrobním procesu a zvýšit tím efektivnost tohoto procesu.
Ze získaných informací lze porovnávat skutečný stav výroby s plánovaným a v případě odchylek zjišťovat jejich důvody.
Analýzou těchto důvodů je možné provést zásahy do vlastní
organizace výrobního procesu a opravit parametry výroby, které slouží jako podklad pro systém plánování a řízení výroby. Tím by se mělo dosáhnout toho, že plánování a řízení výroby se co nejvíce blíží realitě výrobního procesu.
Možnost zpětné analýzy parametrů výroby v maximální míře podporuje systém řízení jakosti výroby. Podporuje principy řízení jakosti podle ISO, tzn. možnost dokladování postupu výroby a jeho kvality s možností dohledání místa ve výrobě, které by mohlo způsobit problémy.
Tento princip sledování je pochopitelně možno použít i pro jiné technologie výroby jako např. děrovací a ohraňovací lisy, obráběcí stroje, manipulační pracoviště apod. Základem je vždy správný výběr sledovaných dat a jejich správné zpracování jak z pohledu řízení výrobního úseku (dispečer) tak z pohledu managamentu.
5. Stru č ná studie manipula č ních pracoviš ť
Samostatnou technologickou oblastí jsou manipulační pracoviště. Ta jsou provázaná s výrobním technologickým
pracovištěm a jejich hlavním kritériem je rychlost manipulace.
Prostoje na tomto pracovišti jsou z hlediska sledování výroby nedůležité, protože manipulační zařízení většinu čeká na
vykonaní operace obsluhovaného stroje. Soubor sledovaných dat je zúžen jen v podstatě na chybové stavy manipulátoru. Toto pracoviště je vždy zahrnuto jako jeden komponent do celého produkčního pracoviště, které sleduje i stavy obsluhovaného stroje.
Sortiment obsluhovaných strojů je velice široký od velice jednoduchých (např. pásový dopravník) až po složitá více osová obráběcí centra. Na sledování těchto pracovišť je třeba
nahlížet komplexně s důrazem na obsluhovaný stroj. Složitost sledování těchto pracovišť je přímo závislá na složitosti obsluhovaného stroje.
Z výše uvedeného nám vyplývá, že samostatné manipulační pracoviště nemá z hlediska sledování smysl.
Jiná situace nastává v okamžiku, kdy se jedná o manipulaci v rámci robotizovaných výrobních linek. V tomto případě je na robota nutno pohlížet jako na samostatný článek výrobního
řetězce. Sledováním jeho parametrů nám dává obraz o stavu celé výrobní linky, její průchodnosti a analýzou všech stavových dat ze všech manipulačních robotů lze nalézt úzká místa
výroby. Tyto informace je možné použít pro potřeby simulačních programů a odladit maximální průchodnost výroby.
6. Záv ě r
Z uvedených informací je jasné, že sledování výroby je v dnešní době velice aktuální. Další zvyšování efektivnosti výroby se bez něj neobejde. Je nezbytným doplňkem plánování a řízení výroby. Jenom efektivním využitím obou systému, kdy jeden doplňuje druhý, dosáhneme maximální produktivity
a hospodárnosti výrobního procesu.
Systémy řízení a plánování výroby jsou v současné době na poměrně vysoké úrovni narozdíl od systému sledování výroby, které se teprve začínají prosazovat. Tyto systémy kladou vysoké nároky na sběr dat a vyžadují důkladnou analýzu potřebnosti a využitelnosti získaných dat.
Sběr dat je úzce svázán na konkrétní technologii a použité stroje. Řeší se individuálním návrhem, což zmenšuje
univerzálnost použitých řešení. Z toho vyplývají i vyšší
pořizovací náklady na tento systém. Nicméně správným a včasným nasazením se tato investice vrací velice rychle zpět z pohledu efektivnosti a kvality výroby.
Tato práce pojednává o problematice robotizovaných
svařovacích pracovišť a sběru dat z nich. V současné době se realizuje praktické nasazení ve výrobě. Na základě získaných zkušeností z vývoje a aplikace tohoto systému probíhá vývoj pro sběr dat z děrovacích a ohraňovacích lisů.
Vzhledem k tomu, že tento systém se teprve nasazuje do reálné výroby, jsou data uvedená v práci nekompletní,
ilustrativní a pořízená simulací.
Seznam použité literatury:
[1] Folprecht, J., Zahradník, J.: Řízení obráběcích strojů, SNTL, Praha 1979
[2] Talácko, J.: Projektování automatizovaných systémů, ČVUT, Praha 1996
Pod ě kování:
U příležitosti odevzdání diplomové práce bych rád vyjádřil poděkování všem zaměstnancům, vědeckým pracovníkům a
profesorům katedry Výrobních systémů za předávání cenných teoretických i praktických informací během celého studia.
Děkuji zaměstnancům firmy Sp-Tech s.r.o., kteří byli nápomocni v oblasti konzultací a zaměstnancům firmy
atx - technická kancelář pro komplexní automatizaci, s.r.o., kteří poskytli podkladový materiál ze sledování výroby.
