k e ž m a r s k á c h a t a
Bakalářská práce
LS 2014
Autor: Jindrřich Traugott
Vedoucí práce: prof.Ing.arch. akad.arch. Jiří Suchomel
Konzultantce: Ing.arch Martin Šaml Ing. Jan Suchánek
Ing. Jaroslav Peterka Csc.
Ing. Jana Košťálová
Seznam příloh
Rozbor místa a úkolu Návrh
Právodní Zpráva Technická Zpráva Zadání Práce
Prohlášení o autorském právu
2x DVD–ROM
Rozbor místa a úkolu
Jak stavět v horách? Na tuto otázku jistě existuje řada osvědčených od- povědí. Některé z nich se budou odkazovat k absenci kontextu a do- volávat se radikální reakce. Jiné budou zase akcentovat typologickou tradici horských staveb. Jakákoli strategie může být v principu legit- imní, dokonce i jejich kombinace. Žádná z takových strategií ovšem netematizuje smysl stavění v horách.
Tím nejzásadnějším, co výstavbou horské chaty vzniká, je radikálně diskrétní a lokální vnitřek. Vnitřek, který jistě nelze chápat v pro- tikladu k vnějšku chaty, ale k bytostné a absolutní vnějškovosti hor jako takových. Nahlíženo touto optikou pak nemá chata daleko od zázraku či teleportu. Příležitost vystavět uvnitř paralelní vesmír se jeví jako téměř nevyhnutelná. Pochopitelně je třeba to provést nenápadně, tak aby si výletník málem nevšiml, že cestuje časoprostorem (o něk- terých věcech přeci jen platí, že čím jsou zřetelnější, tím méně jsou věrohodné)
V jakém vztahu je pak tento postoj k obecnému diskurzu horského navrhování? Současná horská stavební praxe trpí především svým redukcionistickým pojetím. Vznikají utilitární objekty, jejichž jedi- nou maximou je úspornost a podle toho také vypadají. Horské pod- mínky jsou určující, jako takové však nemohou substituovat smysl.
Lapidárně řečeno: úspornost je okolností nikoli ambicí stavění. (to lze říci o stavění na vrcholcích hor, stejně tak na dvorku) Návrh tedy usi- luje o stavbu, která bude transutilitární, která bere v potaz technické a realizační nároky a zároveň vychází z úvah o jejím smyslu. Přístřeší je totiž víc než místo, kde neprší.
Chatu v horách si jen stěží můžeme představovat jako nutnost. Do hor odcházíme za určitým druhem zážitku. Výletník zažívá hory skrze cestu. Chata je pak vestavěna do tohoto příběhu putování. Místo na cestě se nejprve zjevuje na obzoru, dále se k němu dlouze přibližujeme a nakonec do něj v jednu chvíli vstupujeme. Tento moment je poin- tou všeho co mu předcházelo, zvlášť pokud chata zvenčí neprozrazuje mnohé a je spíše záhadou.
Návrh vznikal na pozadí výše zmíněných obecných úvah. Zrod jeho formy a orientace je průsečíkem dvou zásadních prostorových nároků:
výhled na Bílé pleso jihozápadním směrem a orientace fotovolta- ických panelů jihovýchodním směrem (s ohledem na brzký západ slunce v zimě). Fasáda s články je skloněná pod úhlem 20°. Panely (1 x 2 m) jsou ve vodorovné či svislé pozici vyskládány po celé fasádě a vytváří solární intarzii.
Rozšiřující se dispozice pomáhá splnit nároky programu a zároveň způsobuje půdorysné posouvání schodišťové mezipodesty v jednot- livých patrech až do suterénu, kde zcela zmizí a schodiště se zde stane jednoramenným. To umožňuje situovat toalety pro hosty na kraj dis- pozice a zbytek suterénu ponechat pro technické účely. V druhém nadzemním podlaží je poměr jednotlivých ramen schodiště asyme- trický. Vzniká tak půvabný nástup do ubytovací části a zároveň pros- tor pro instalaci zamykatelných dveří. Schodiště vytváří přechod mezi atmosférami jednotlivých podlaží. Svou proměnlivostí se v rámci této úlohy stává samostatným příběhem.
Symetrická kompozice stavby ji propůjčuje jakési obří měřítko, které kontrastuje s tím trpasličím uvnitř. Jádrem dispozice je centrální společenský prostor, jídelna. Ten pokračuje na stupňovitou terasu a skrz prosklenou stěnu nabízí pohled na Bílé pleso a za ním se tyčící hory. V temné části jídelny je umístěn krb a oddělený salonek. Zadní část s klesajícím stropem a malými okny je svou útulností v nenápad- ném kontrastu k té přední. Místnost je po obvodu vybavena lavicemi a hrázděné stěny ztužující konstrukci v příčném směru jsou rovněž dekorací. Interiérová okna naproti hrázděným stěnám osvětlují pros- tory u vstupu a vytvářejí optické kýžené propojení (Návštěvník, ač v zádveří, přehlédne jídelnu při vstupu v celé její kráse).
V horních patrech se uplatňuje stejný architektonický jazyk (hra s natíranou dřevěnou rámovou konstrukcí volně sledující tektoniku).
Stupňovitě se zužující půdorys chodby je v obou patrech schodný.
Rozdílné konstrukce stropu, respektive střechy ovšem vytváří různé podhledy v jinak stejných prostorech. Ve spodním patru vzniká z trámů masivní slovenský kříž, kdežto o patro víš se rastr krokví poslušně sbíhá u hřebene střechy. Tak jako v případě schodiště se opět pracuje s modulací atmosfér na pozadí konstrukčních proměn.
V iniciativě za obnovení Kežmarské chaty je přítomné silné historické vědomí, či dokonce sentiment. Není třeba stavět repliku, abychom se tohoto tématu dotkli.
Návrh analogizuje atmosferu horské chaty. Nízké stropy a strmé scho- diště jsou formou diskomfortu, která představuje kvalitu. Práce s přít- mím a jeho antitezí má obdobnou motivaci.
Barevně natírané dřevo v interieru vytváří atmosféru na pomezí de- korativnosti a abstrakce. Cítíme hřejivou přítomnost ornamentální tradice horské architektury, ale dekor jako by vymizel. Objevuje se téma mizení – Pocit něčeho, co zde bylo, a již není.
Vyobrazení historie místa na čelech ustupující chodby v místech pomyslného zlomu vytváří naopak dojem čehosi zjeveného, co bylo skryté.
3NP 1:100 4NP
Sušárna
2NP 1:100
Batohy
Lyžárna
Akumulátory
El. rozvaděč
Kotelna ÚT
VzduchotechnikaNouzový zdroj kogenerace Ohřev teple vody
Vodni nádrž Sklad
1NP 1:100
Pohonné hmoty
Řez A–A’ 1:100
Řez B–B’
1:100
Skladba pláště
1) Měděné oplechování na dvojitou stojatou drážku, nenatírané 2) Smrková prkna, spoj na polodrážku, 150 mm
3) Větraná mezera, smrkové latě 30/60 mm 4) Hydroizolace
5) Smrková prkna, spoj na polodrážku, 150 mm 6) Stojiny pro izolaci, 300 mm
7) Minerální vlna, 300 mm
8) Smrková prkna, spoj na polodrážku, 150 mm 9) Parozábrana
10) Smrkový trám, 200/200 mm
11) Smrková prkna, hoblovaná, spoj na polodrážku, 150 mm 1:10 plech / dřevo
1:20
Průvodní Zpráva
Provoz čtyřpatrové horské chaty lze zjednodušeně rozdělit na technickou část v 1NP, denní část v 2NP a noční (ubytovací) část v 3NP a 4NP.
Centrálni společenský prostor rozděluje 2NP na dvě poloviny. Levá část je dedik- ována zaměstnancům a provozu, pravá je veřejná.
Návštěvníci do objektu vstupují přes terasu. Zádveří je spojeno s přilehlou lyžárnou.
Dále navazuje předsíň, ze které je možné pokračovat do jídelny, sušárny, po scho- dech dolů na toalety, nebo nahoru do ubytovací části. Křížová dispozice jídelny umožňuje snadný přístup k pultu/recepci. V zadní části se nachází krb, vstup do salonku a vstup do obslužné části. Na opačném konci je vstup na terasu.
V 3NP je vybaveno pokoji se sociálním zařízením, tedy ubytování zaměstnanců a pokoje vyššího standartu. Nahoře ve 4NP jsou místnosti se sdíleným sociálním vybavením a úklidová místnost se skladem ne ložní prádlo.
Obslužná část disponuje samostatným vchodem ze severu a z terasy. Vedle toho je propojena s přízemím samostatným schodištěm, které zprostředkovává další přístup přes garáž. Největším provozem je kuchyň spojená s denním zákoutím pro zaměstnance. Chodba propojuje kuchyň s místností chataře, venkovním vstupem a jídelnou. V přízemí naproti schodišti je umístěna toaleta.
Technická zpráva
Plochy
Zastavěná plocha: 216 m2 Obestavěný prostor: 445 m3 Podlahová plocha celkem: 836 m2 Zemní práce
Zemní práce jsou minimalizovány z důvodů špatné dostupno- sti techniky a. Návrh stojí v místě bývalé vyhořelé chaty. Před zahájením výkopových prací je nutné odstranit suť z bývalé konstrukce.
Základy
Objekt je založen na příčných základových pasech (šířka 800 mm) a obvodovém pasu (šířka 600 mm) z prostého betonu C16/20. Minimální hloubka základové spáry je 0.8 m pod úrovní původního terénu.
Svislé nosné konstrukce
skeletová konstrukce je navržena v rastru 3 x 6 m ze smrkových sloupů 200 x 200 mm. V 1NP, 2NP a 3NP mají sloupy ve štítech sklon 20°. Mezilehlá pole jsou vyplněna sloupky 100 x 100 mm pro upevnění obkladu a izolace. Konstrukce je zavětrována oce- lovými pásky a dřevěným hrázděním (v šikmé části odhalenými ocelovými táhly).
Stropní konstrukce
Stropy jsou navrženy z průvlaků 150 x 100 uložených na sloupech v příčném směru. Na nich spočívají stropní nosníky (220 x 160) ve směru podélném. Strop bude mít celkovou tloušť- ku 420 mm.
Schodiště
Schodiště je dvouramenné, levotočivé. Masivní konstrukce scho- diště je skládané ze svislých trámů 200 x 250 mm a vodorovných
trámů 190 x 250 respektive fošen 40 x 250. Zábradlí je ocelové, tyčové.
Krov
Střecha je sedlová (sklon 20°) se štíty na jihovýchod a
severozápad. Konstrukce krovu je vaznicová soustava. Vaznice (380 x 200 mm) v podélném směru jsou kotveny k nosným sloupům pomocí třmenů. V příčném směru jsou na vaznice kladeny krokve (150 x 100 mm). Plné vazby jsou ztuženy vzpěra- mi a kleštinami.
Střecha
Střešní plášť sedlové střechy je navržen v této skladbě: Měděné oplechování na dvojitou stojatou drážku, (nenatíraný 400/320 mm), Smrková deska, spoj na polodrážku, (27 mm), Větraná mezera, smrkové latě (30/60 mm), Hydroizolace, Smrková deska, spoj na polodrážku (27 mm), Smrkový trám (120/360 mm), Tepelná izolace z minerální vlny (360 mm), trojvrstvá smrková překližka (30 mm)
Komín
Komín bude vyroben z kónické plechové roury s půlkruhovým průřezem s poloměrem 200 mm u střechy a 400 mm u krbu.
Komín bude izolován 200 m minerální nehořlavé vlny.
Příčky
Příčky jsou navrženy z dřevěných sloupků 80 x 80 s vloženými latěmi, obložené smrkovým dřevem s nátěrem.
Povrchy
Dřevěné podlahy jsou ze smrkového dřeva s tmavohnědým nátěrem, v případě venkovní terasy a schodiště modřínové dřevo bez nátěru.
Plášť
Obvodový plášť je kombinací měděného plechu s dvojitou sto- jatou drážkou a natíraného modřínového dřeva (tmavě hnědá).
Oba materiály jsou oddělené od zaizolovaného pláště větranou
mezerou. Mocnost tepelné izolace z minerální vlny činí 300 mm.
Součinitel prostupu tepla vychází 0,13 W/m2K Materiálové řešení
V interiéru je převládajícím materiálem přírodní dřevo kom- binované s barevně natíraným dřevem (světle karmínová, ultramarínová modrá – ve dvou sytostech). Logika barevného rozlišení volně sleduje tektoniku. Konstrukce je převážně odha- lená, místy obložená dřevem.
TZB
Objekt je napojen na zrekonstruovanou vodovodní přípojku vedoucí z výše položených ples. Tlak je řešen gravitačně. Objekt je vybaven vodní nádrží o objemu 15m3.
Kombinované fotovoltaické panely (1 x 2 m) o celkové ploše 72m2 zásobují objekt elektřinou a teplou vodou. Jejich umístěny na jihovýchodní fasádě pod sklonem 20° je optimalizováno pro maximální efektivitu během zimního provozu (viz diagram zastínění). Přebytečná energie se uchovává v akumulátorech.
Umístění rozměrných oken na jihovýchodní a jihozápadní fasádě umožňuje získávání pasivní solární energie.
Pro nouzové případy je objekt vybaven záložním zdrojem na řepkový olej (či jiné palivo), doplněným kogenerační jednotkou.
Výměna vzduchu probíhá ve dvou okruzích: restaurace a kuchyň. Průduchy jsou vedeny podél nosných sloupů (přívod a odtah vždy na protilehlých stranách místnosti) Nucená venti- lace je napojena na rekuperační jednotku. V ubytovací části je uvažované přirozené větrání. Dispozice ovšem umožňuje vy- tažení průduchů do horních pater a v případě dostatku energie rekuperaci vzduchu v celém objektu.
Realizace
Transport stavebního materiálu bude zajišťěn vrtulníkem. Po- dle toho jsou dimenzovány jednotlivé stavební prvky, mají co nejmenší hmotnost a jsou eliminovány prvky s velkou plochou.
Hrubou stavbu vžetně obvodového pláště je kvůli horským pov- ětrnostním podmínkám nutné realizovat co nejrychleji (včetně transportu stavebního materiálu pro vnitřní zařízení).
