Konsolidovaná účetní závěrka podnikatelského subjektu

Konsolidovaná účetní závěrka podnikatelského subjektu

Bakalářská práce

Studijní program: B6208 – Ekonomika a management

Studijní obor: 6208R085 – Podniková ekonomika

Autor práce: Michal Hájek

Vedoucí práce: Ing. Martina Černíková, Ph.D.

Liberec 2018

Prohlášení

Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

ANOTACE

Bakalářská práce se zabývá účetní závěrkou, konsolidovanou účetní závěrkou dle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví a její návazností na výsledek hospodaření vybraného podnikatelského subjektu, kterým je skupina České dráhy. Cílem práce je provést deskripci účetní závěrky dle české legislativy, analyzovat problematiku účetní závěrky sestavované dle Mezinárodních účetních standardů a tuto problematiku zkoumat ve vybrané společnosti. Dílčím cílem práce je zhodnotit vývoj výsledku hospodaření vybraného podnikatelského subjektu v závislosti na událostech předchozích let, konkrétně let 2013 - 2017, vymezit hrozby následujících let a s tím související potenciál rozvoje společnosti.

KLÍČOVÁ SLOVA:

Konsolidační metody, konsolidovaná účetní závěrka, konsolidovaná osoba, konsolidující celek, konsolidující osoba, ovládající osoba, ovládaná osoba, účetní závěrka, výkaz o ostatním úplném výsledku hospodaření, výkaz zisků a ztrát, výroční zpráva, výsledek hospodaření.

ANNOTATION

Consolidated final accounts of a business entity

The bachelor thesis deals with the financial statements, the consolidated financial statements according to the International Financial Reporting Standards and its relationship to the result of the management of the selected business entity, which is the Czech Railways Group. The aim of the thesis is to do the description of the financial statements according to Czech legislation, to analyze the issues of the financial statements that are made according to International Accounting Standards and to examine the issues of selected companies. The main aim of the thesis is to evaluate the development of the economic result of the selected business entity, depending on the events of the previous years, specifically the years 2013 - 2017, to identify the threats of the following years and the related potential of the development of the society.

KEY WORDS:

Consolidation methods, consolidated financial statements, consolidated entity, consolidating entity, consolidating person, controlling person, controlled person, financial statements, statement of other comprehensive income, statement of profit and loss, annual report, the result of management – profit or loss.

7

OBSAH

ÚVOD ... 11

1 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ... 13

1.1 Druhy účetních závěrek ... 14

1.2 Náležitosti účetních závěrek ... 14

1.3 Výroční zpráva a její obsah ... 17

2 KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ... 19

2.1 Konsolidující a konsolidovaná osoba ... 20

2.2 Vymezení konsolidačního celku ... 21

2.3 Konsolidační metody... 22

2.4 Složky konsolidované účetní závěrky ... 23

3 SPOLEČNOST ČESKÉ DRÁHY, A.S. ... 26

3.1 Konsolidovaná účetní závěrka skupiny České dráhy ... 28

4 HOSPODAŘENÍ SKUPINY ČESKÉ DRÁHY... 33

4.1 Hospodaření skupiny České dráhy v letech 2013 – 2017 ... 35

4.2 Zlepšování kvality nabízených služeb v letech 2013 – 2017 ... 37

4.3 Hodnocení výkonnosti skupiny v letech 2013 – 2017 prostřednictvím poměrových ukazatelů finanční analýzy ... 38

4.4 Shrnutí a vývoj společnosti do budoucna ... 42

ZÁVĚR... 44

SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH A CITOVANÝCH ZDROJŮ ... 46

PŘÍLOHY ... 49

8

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek 1 - Logo společnosti České dráhy... 26

Obrázek 2 - Organizační struktura společnosti České dráhy, a.s... 27

Obrázek 3 - Konsolidovaný Výkaz zisků a ztrát ... 49

Obrázek 4 - Konsolidovaný Výkaz o ostatním úplném výsledku ... 49

Obrázek 5 - Konsolidovaný Výkaz o finanční situaci ... 50

Obrázek 6 - Konsolidovaný Výkaz změn vlastního kapitálu ... 51

Obrázek 7 - Konsolidovaný Výkaz o peněžních tocích ... 52

Obrázek 8 - Individuální Výkaz zisků a ztrát ... 53

Obrázek 9 - Individuální Výkaz o ostatním úplném výsledku ... 53

Obrázek 10 - Individuální Výkaz o finanční situaci ... 54

Obrázek 11 - Individuální Výkaz změn vlastního kapitálu ... 54

Obrázek 12 - Individuální Výkaz o peněžních tocích ... 55

9

SEZNAM TABULEK

Tabulka 1 - Vymezení konsolidačního celku ... 29

Tabulka 2 - Konsolidovaný Výkaz zisků a ztrát k 31.12.2017 v mil. Kč ... 33

Tabulka 3 - Konsolidovaný Výkaz o ostatním úplném výsledku k 31.12.2017 v mil. Kč ... 35

Tabulka 4 - Vybrané prvky Výkazu zisku a ztrát a Rozvahy (v mil. Kč) ... 38

Tabulka 5 - Návratnost celkového vloženého kapitálu ... 39

Tabulka 6 - Návratnost vlastního vloženého kapitálu... 40

Tabulka 7 - Běžná likvidita ... 40

Tabulka 8 - Obrat celkových aktiv ... 41

Tabulka 9 - Celková zadluženost ... 41

10

SEZNAM POUŽÍVANÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK

apod. a podobně

a.s. akciová společnost

č. číslo

ČD České dráhy

EU Evropská unie

IAS Mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standard) IASB Rada pro mezinárodní účetní standardy

(International Accounting Standards Board) ICT Informační a komunikační technologie

(Information and Communication Technologies) IFRIC Interpretace mezinárodních účetních standardů

(International Financial Reporting Interpretations Committee) IFRS Mezinárodní standardy účetního výkaznictví

(International Financial Reporting Standards) ISO Mezinárodní organizace pro standardizaci

(International Organization for Standardization)

Kč koruna česká

mil. milionů

např. například

odst. odstavec

Sb. sbírka zákon

SIC Interpretace účetních standardů (Standard Interpretations Committee)

tj. to je

TSI technologie přímého vstřiku paliva (Twincharged Stratified Injection)

tzv. takzvaný

ZÚ Zákon o účetnictví

11

ÚVOD

V současné době je na společnosti vyvíjen tlak, aby se z důvodu maximální efektivity spojovaly a vytvářely uskupení. Tato uskupení jsou majetkově provázána, a proto je vyvíjen další tlak na to, aby byly sjednoceny i účetní výkazy, které poskytují komplexní informace o ekonomických výsledcích uskupení. Na základě porovnávání komplexních účetních výkazů, které se nazývají konsolidované účetní závěrky je možné v určitém časovém období analyzovat vývoj hospodářského výsledku skupiny, která má za cíl stabilně dosahovat maximálního zisku.

Cílem bakalářské práce je provedení deskripce účetní závěrky dle české legislativy, analýza účetní závěrky v kontextu Mezinárodních účetních standardů ve znění přijatém EU a zkoumání této problematiky na společnosti České dráhy. Dále je cílem práce zhodnotit vývoj výsledku hospodaření v závislosti na událostech předchozích let, konkrétně let 2013 - 2017, vymezit hrozby následujících let a pokusit se odhadnout možný vývoj společnosti do budoucna.

V teoretické části bakalářské práce byla popsána účetní závěrka, jaké jsou na informace v ní uváděné kladeny požadavky, jaké existují druhy účetních závěrek, jaké jsou náležitosti účetní závěrky a proces tvorby účetní závěrky. Následně je charakterizována konsolidovaná účetní závěrka, vymezeny pojmy konsolidující a konsolidovaná osoba, konsolidační celek, popsány konsolidační metody a všechny složky konsolidované účetní závěrky. V praktické části je představena společnost České dráhy, vymezen konsolidační celek a následně provedena deskripce vývoje výsledku hospodaření této skupiny za období 2013 - 2017. Provedená analýza se zaměřila na oblast hlavních výnosů a nákladů skupiny a zjištění dílčích událostí sledovaného období, které výsledek hospodaření společnosti ovlivnily. V práci byla pozornost věnována také aktivitám, které společnost realizovala s cílem zdokonalit nabízené služby. V kontextu informací z účetních závěrek byla prostřednictvím poměrových ukazatelů komparována a vyhodnocena výkonnost skupiny v jednotlivých letech. V závěru práce je provedeno shrnutí zkoumané problematiky, popsán možný vývoj společnosti do budoucna a identifikována budoucí rizika. Největší hrozbu pro úspěšné hospodaření společnosti představuje liberalizace trhu osobní železniční dopravy, kvůli které hrozí Českým drahám podstatná ztráta tržeb a tržního podílu.

12

K vypracování teoretické části bakalářské práce byly využity zdroje domácí i zahraniční literatury, která je k tomuto tématu velmi dobře dostupná. Využita byla i celá řada aktuálních zákonů v platném znění. K vypracování praktické části jsem využil především informací z povinně zveřejňovaných výročních zpráv společnosti a interních informací. Z metod zpracování byla v praktické části bakalářské práce využita především metoda analýzy, deskripce a komparace.

13

1 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

Účetní závěrka je klíčovým a vrcholovým dokumentem, kterým finišují účetní práce v účetní jednotce za celé účetní období. Musí poskytnout širokou škálu informací o majetkové a finanční situaci účetní jednotky externím uživatelům, kterými jsou vlastníci, věřitelé, dodavatelé, zákazníci, obchodní asociace, potencionální investoři, odborové svazy, vládní instituce a široká veřejnost. Účetní jednotka musí vytvořit komplexní obraz o účetní jednotce a jejím hospodaření v právě minulém účetním období. (Williams, 2015)

Povinností každé účetní jednotky je vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě poskytovala poctivý a skutečný obraz o předmětu účetnictví a finanční situaci účetní jednotky, tj. poctivý a skutečný obraz o majetku (aktivech), závazcích, vlastním kapitálu, a o nákladech a výnosech a výsledku hospodaření, který se zjišťuje jako rozdíl mezi výnosy a náklady. Zobrazení v účetní závěrce se považuje za poctivé a skutečné, pokud účetní závěrka odpovídá skutečnému stavu při použití správných metod, principů a zásad daných zákonem, popř. vyhláškami.

Na informace uváděné v účetní závěrce jsou kladeny tyto základní požadavky:

 spolehlivost – podání skutečného obrazu o předmětu účetnictví;

 srovnatelnost – veškeré údaje v účetní závěrce musí být vykázány, sestaveny a zveřejněny takovým způsobem, aby bylo možné je porovnat s předchozími účetními obdobími, ale i jinými účetními jednotkami;

 srozumitelnost – údaje v účetní závěrce musí být sestaveny, vykázány a zveřejněny tak, aby její uživatel měl ve všech souvislostech úplnou představu o finanční a majetkové situaci účetní jednotky;

 významnost – účetní závěrka musí obsahovat všechny důležité údaje a souvislosti, musí být komplexní. (Ryneš, 2015)

Účetní závěrku tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha, přehled změn o peněžních tocích a přehled změn vlastního kapitálu. Účetní závěrka se sestavuje v plném nebo zkráceném rozsahu. Dle nové úpravy platné od 1.1.2016 stanovuje prováděcí vyhláška k zákonu o účetnictví č. 500/2002 Sb. pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle kategorií účetních jednotek rozsah a způsob sestavení účetní závěrky v plném a ve zkráceném rozsahu.

14

Účetní závěrka se sestavuje k rozvahovému dni, kterým je den, ke kterému se uzavírají účetní knihy. (zakonyprolidi.cz[online], Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, 2018)

1.1 Druhy účetních závěrek

Právní předpisy České republiky v současné době upravují tři druhy účetních závěrek. První je řádná účetní závěrka, která je sestavována k poslednímu dni účetního období, rozvahovým dnem je tedy poslední den účetního období. Účetním obdobím může být buď kalendářní rok a rozvahovým dnem je 31.12. nebo hospodářský rok, kdy je rozvahovým dnem poslední den hospodářského roku. O využití hospodářského roku musí účetní jednotka informovat svého místně příslušného správce daně. Další je mimořádná účetní závěrka, která se sestavuje nejčastěji ke dni, který předchází vstupu do likvidace, přeměně společnosti, nebo ke dni, kdy zaniká povinnost vést účetnictví. Posledním druhem je mezitímní účetní závěrka, která se sestavuje v průběhu účetního období k jinému okamžiku, než ke konci rozvahového dne.

Provádí se při ní inventarizace, ale účetní knihy se neuzavírají. (Účetnictví podnikatelů, 2017)

1.2 Náležitosti účetních závěrek

Účetní závěrka musí povinně ze zákona o účetnictví (§ 18 odst. 3 ZÚ) obsahovat určité náležitosti, kterými jsou:

 jméno a přímení, obchodní firmu nebo jiný název účetní jednotky;

 sídlo nebo bydliště a místo podnikání;

 identifikační číslo, pokud je má účetní jednotka přidělené;

 právní formu účetní jednotky;

 předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena;

 rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje;

 okamžik sestavení účetní závěrky.

K účetní závěrce musí být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky nebo podpisový záznam účetní jednotky samotné, teprve pak se považuje účetní závěrka za sestavenou, čímž je zároveň k dispozici údaj o okamžiku sestavení účetní závěrky.

(zakonyprolidi.cz[online], Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, 2018) Existuje celá řada činností, které je nutné vykonat, aby bylo možné vytvořit účetní závěrku zcela správně dle platné legislativy. Z chronologického hlediska to je vytvoření předpokladů pro vedení účetnictví, otevření účetních knih, průběžné účtování, vypracování účetní uzávěrky, jejíž

15

součástí je inventarizace, sestavení účetních výkazů, ověření účetní závěrky auditorem, schválení závěrky představenstvem a její zveřejnění. Tvorba účetní závěrky je v podstatě vzájemně provázaný komplex činností, které jsou nezbytné vykonat, aby byla vytvořena účetní závěrka, která bude podávat skutečný a věrný obraz účetní jednotky.

Účetní jednotka nejprve k prvnímu dni účetního období nastaví pravidla, na základě kterých bude po celé účetní období postupovat. Stanovená pravidla musí zohledňovat aktuální právní předpisy, vnitřní organizační strukturu účetní jednotky, předmět podnikání nebo jiné činnosti účetní jednotky. V průběhu účetního období se nesmí pravidla měnit. Dále pak na začátku účetního období musí být co nejdříve otevřeny účetní knihy, aby do nich mohly být účetní záznamy prováděny průběžně a v reálném čase, což vede ke kvalitě účetnictví účetní jednotky, včetně úplnosti jejích záznamů. Otevřen musí být deník, hlavní kniha a knihy analytických účtů, účetní jednotka však nesmí zapomenout na správné a včasné záznamy do knihy podrozvahových účtů, která je nezbytná pro vytvoření přílohy v účetní závěrce.

Následně pak v průběhu účetního období účetní jednotka dostává od svých externích partnerů účetní doklady, na základě kterých vyhodnocuje uskutečněné hospodářské operace, které zaznamenává do účetních knih. Zároveň sama vystavuje účetní doklady na vzniklé účetní případy v účetní jednotce, ať již vůči externím osobám, nebo uvnitř jednotky. Je zakázáno provádět účetní zápisy mimo účetní knihy, jelikož by došlo k narušení systému účetnictví.

(Březinová, 2017) Ke konci účetního období probíhá celá řada uzávěrkových operací, z nichž velmi důležitá je inventarizace aktiv a závazků, která má za cíl zajištění objektivního obrazu o aktivech a závazcích a jejich ocenění. Před uzavřením účtů a sestavením účetních výkazů se provádí inventarizace z důvodu posouzení rizik vedoucích ke snížení hodnoty majetku a pro vytvoření opravných položek, popř. k trvalému odpisu aktiva či jeho části do nákladů.

Inventarizaci podléhají všechna aktiva a závazky, včetně skutečností účtovaných na podrozvahových účtech. Inventarizací aktiv se tedy zjišťuje stav na účtech podle jejich skutečného fyzického stavu (u hmotných aktiv), podle zpřesněných odhadů (u rezerv, opravných položek apod.) či na základě odsouhlasení (u pohledávek a závazků).

(Kovanicová, 2012) Před technickým uzavřením účetních knih, které má stanovené svoje postupy u výsledkových a rozvahových účtů, by měla proběhnout účetní analýza, kdy je prověřena správnost zvolených postupů u složitějších účetních případů. Také by měla být ověřena úplnost zaúčtování účetních případů včetně časového rozlišení, dohadných položek, rezerv, opravných položek, odpisů, přepočtu cizí měny na koruny české, výpočtu a zaúčtování odložené daně z příjmů a splatné daně z příjmů, případně rezervy na daň

16

z příjmů. (Březinová, 2017) Finální činností při sestavování účetní závěrky je sestavení účetních výkazů, kdy účetní jednotka po ukončení závěrkových prací sestavuje Rozvahu, Výkaz zisku a ztráty, Přílohu k účetní závěrce, Přehled o peněžních tocích a Přehled o změnách vlastního kapitálu. Přehled o peněžních tocích, tzv. cash flow poskytuje informace o přírůstcích a úbytcích peněžních prostředků, což jsou peníze v pokladně, na bankovních účtech, ceniny, nebo běžně obchodovatelné akcie. Sestavuje se z provozní, investiční nebo finanční činnosti a to z důvodu, že z podvojného účetnictví podnikatel zjistí pouze výnosy nebo náklady, které však nemusí být doprovázeny skutečným příjmem nebo výdejem peněz.

Cash flow tedy poskytuje podrobnější informace o celkovém peněžním toku společnosti.

(Kovanicová, 2012) Přehled o změnách vlastního kapitálu podává informace o změně jednotlivých složek vlastního kapitálu mezi dvěma účetními obdobími, respektive mezi dvěma rozvahovými dny. Pokud došlo ke změně kapitálu z titulu vyplacených podílů na zisku, musí být tyto změny vyčísleny zvlášť a dále musí být uvedeny zdroje, ze kterých byly podíly na zisku uhrazen. (Březinová, 2017) Dalším výkazem je rozvaha. Ta zobrazuje majetek podniku (aktiva) a zdroje jeho krytí (pasiva a akcionářské fondy). Rozvaha se skládá ze tří částí: aktiv, závazků a vlastního kapitálu. Aktiva představují věci vlastněné podnikem.

Může to být hotovost, ale také např. nemovitost. Závazky zahrnují dluhy vůči dodavatelům, půjčky a další položky, které představují, co podnik dluží ostatním. V závěrečné části rozvahy je vlastní kapitál. Vlastní kapitál představuje podíl vlastníka ve společnosti. Položka vlastního kapitálu v rozvaze představuje rozdíl mezi tím, co společnost vlastní, a tím, co dluží. Je nutné vzít v úvahu, že aktiva musí být vždy ve stejné výši jako zdroje krytí (poskytované osobami a různými druhy věřitelů). (Lewis, 2014) V rozvaze účetní jednotka musí vykazovat správně zůstatky účtů. Uspořádání a označování položek rozvahy je uvedeno v příloze č. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty je uvedeno v přílohách č. 2 a 3 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Příloha účetní závěrky musí obsahovat všechny požadované informace. Vysvětluje a doplňuje údaje uvedené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Zpravidla obsahuje údaje za dvě účetní období, aby bylo umožněno srovnání uzavíraného období s obdobím předcházejícím. Základní povinně zveřejňované informace jsou definovány v § 39 vyhlášky č. 500/2002 Sb. a musí obsahovat informace o použitých obecných metodách účetních zásad podle principu významnosti. Mezi informace povinně zveřejňované patří zejména informace o způsobu oceňování majetku a závazků, stanovení úprav hodnot majetku (odpisy a opravné položky), způsobu uplatněného při přepočtu údajů v cizích měnách na českou měnu a stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků, informace o použitém modelu a technice při ocenění reálnou hodnotou.

17

Další povinně zveřejňovaná informace v příloze účetní závěrky je informace o výši závazkových vztahů, které mají k rozvahovému dni splatnost delší než 5 let, celkové výši závazkových vztahů, které jsou kryty věcnými zárukami, výši záloh, závdavků, zápůjček a úvěrů poskytnutých členům řídících, kontrolních a případně správních orgánů, výši a povahu jednotlivých položek výnosů a nákladů, které jsou mimořádné svým objemem nebo původem, celkovou výši závazkových vztahů, podmíněných závazkových vztahů a poskytnutých věcných záruk s uvedením jejich povahy a formy, které nejsou vykázány v rozvaze a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období. Pokud se jedná o mikro, malou, střední nebo velkou účetní jednotku, tak tyto účetní jednotky jsou povinny uvést krom základních povinně zveřejňovaných informací také další zákonem stanovené informace, dle toho, o jak velkou účetní jednotku se jedná. (zakonyprolidi.cz[online], Vyhláška č. 500/2002 Sb., 2018). Po sestavení účetní závěrky následuje její ověření auditorem v případě, že je to povinné dle nové úpravy prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví č. 500/2002 Sb. (Chalupa, 2017) Předposledním krokem je schválení účetní závěrky, což mají na starost nejvyšší orgány obchodní korporace, kterými jsou valná hromada či členská schůze nejpozději do šesti měsíců po rozvahovém dni. Posledním krokem je zveřejnění účetní závěrky, jelikož existuje povinnost zveřejňovat účetní závěrku uložením do sbírky listin u obchodních soudů. Sbírka listin je veřejný seznam, do něhož má kdokoliv možnost nahlížet, informace si tisknout, nebo u soudu vyžádat. Účetní jednotky mají povinnost zveřejňovat účetní závěrku v elektronické podobě, nejpozději do konce následujícího účetního období. Účetní jednotky, které mají povinnost auditu, mají termín do 30 dnů poté, kdy je účetní závěrka ověřena a schválena auditorem.

1.3 Výroční zpráva a její obsah

Výroční zpráva je dokument, ve kterém účetní jednotky prezentují jak minulé, tak současné a budoucí účetní, ekonomické, sociální a jiné důležité informace. Je určena především investorům, kteří se na základě poskytnutých informací rozhodují. Informace v ní uvedené musí odpovídat informacím v účetní závěrce a poskytovat tak věrný a pravdivý obraz o účetní jednotce. Účetní jednotky, jejichž účetní závěrka podléhá auditu, mají povinnost vytvořit výroční zprávu dokonce danou zákonem (minimální obsah výroční zprávy je uveden v § 21 zákona o účetnictví). Z toho důvodu je výroční zpráva ověřována auditorem ještě před zveřejněním. (Březinová, 2017)

18 Výroční zpráva by měla obsahovat:

 profil účetní jednotky (vznik účetní jednotky, předmět činnosti, úvodní slovo všech hlavních představitelů účetní jednotky, vedení účetní jednotky v běžném období);

 hlavní události běžného období;

 skutečnosti, které nastaly po rozvahovém dni;

 aktivity v oblasti výzkumu a vývoje, ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztahů;

 informace o skutečnosti, zda má účetní jednotka organizační složku závodu v zahraničí;

 informace o nabytí vlastních akcií nebo vlastních podílů;

 účetní jednotka, která používá investiční nástroje, případně další obdobná aktiva a pasiva, uvede informace o cílech a metodách řízení rizik dané společnosti a informace o cenových, úvěrových a likvidních rizicích a rizicích souvisejících s tokem hotovosti;

 zprávu auditora (o ověření účetní závěrky a o ověření výroční zprávy);

 zprávu o vztazích. (zakonyprolidi[online], Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, 2018)

19

2 KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

Problematika účetnictví a daňových předpisů se v zásadě vztahuje v české legislativě k účetní jednotce jako samostatné právnické osobě. Jedinou výjimkou je oddíl zákona o účetnictví, který hovoří o konsolidované účetní závěrce. Cílem konsolidované účetní závěrky je podat akcionářům mateřského podniku a odborné veřejnosti komplexní informaci o celkovém majetku, závazcích, vlastním kapitálu, nákladech a výnosech skupiny podniků, které jsou kapitálově propojeny. (Ryneš, 2015)

Konsolidovaná účetní závěrka je účetní závěrka vytvořená na základě individuálních účetních závěrek kapitálově propojených podniků; je účetní závěrkou pro komplexní skupinu podniků, jako by šlo o jedinou účetní jednotku. (Harumova, 2016) Konsolidovaná účetní závěrka však v žádném případě neruší právní subjektivitu jednotlivých účetních jednotek. Konsolidace účetních závěrek představuje náročný proces přeměny účetních závěrek jednotlivých kapitálově propojených společností do výsledné konsolidované rozvahy, výsledovky a přílohy.

Konsolidující účetní jednotky (mateřské společnosti), které jsou emitentem cenných papírů registrovaných na regulovaném trhu cenných papírů v členských státech Evropské unie, sestavují konsolidovanou účetní závěrku a vyhotovení výroční zprávy podle pravidel IFRS¹. (§ 23a odst. 1 zákona o účetnictví). Konsolidující jednotky, které naopak nejsou emitentem cenných papírů registrovaných na regulovaném trhu cenných papírů v členských státech Evropské unie se řídí českými účetními předpisy. (§ 22 až § 23 zákona o účetnictví a § 62 až

§ 67 vyhlášky pro podnikatele). Tyto konsolidující účetní jednotky však na základě svého vlastního rozhodnutí mohou sestavit konsolidovanou účetní závěrku podle IFRS (§ 23a odst.

2 zákona o účetnictví). Cílem IFRS je, aby byla zajištěna srovnatelnost účetních závěrek účetní jednotky se závěrkami za předchozí období i s účetními závěrkami jiných účetních jednotek. Mezinárodní účetní standard 1 (IAS 1) pak stanovuje všeobecné požadavky na zveřejňování účetních závěrek, jejich strukturu a minimální požadavky na jejich obsah.

Účetní závěrka dle IFRS musí obsahovat informace o aktivech, závazcích, vlastním kapitálu,

1 IFRS (International Financial Reporting Standards) jsou standardy a interpretace přijaté Radou pro účetní standardy (IASB) upravující sestavování a prezentaci finančních výkazů účetní závěrky. (Strouhal, 2014)¹

20

výnosech a nákladech včetně zisků aztrát, vkladech a výplatách vlastníků a peněžních tocích.

Tyto informace pomáhají v příloze uživatelům účetních závěrek předvídat budoucí peněžní toky. Účetní jednotka, jejíž účetní závěrka je v souladu s IFRS, je povinna uvést prohlášení o tomto souladu. Účetní jednotka nesmí o účetní závěrce prohlásit, že je v souladu s IFRS, pokud není v souladu s veškerými požadavky IFRS. (ifrs.org[online], IAS 1, 2018).

Konsolidovaná účetní závěrka je sestavována tak, aby podávala skutečný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace konsolidačního celku. Konsolidující účetní jednotka zahrnuje do konsolidované účetní závěrky konsolidované účetní jednotky, které s konsolidující jednotkou tvoří konsolidační celek, a účetní jednotky pod společným vlivem a účetní jednotky přidružené, pokud vytváří konsolidační celek. (Ryneš, 2015)

2.1 Konsolidující a konsolidovaná osoba

Charakter konsolidačního celku se odvíjí od toho, jak těsné vztahy panují mezi investorem a jednotkami, do nichž investoval a v nichž má významný vliv. Nejintenzivnější typ vlivu se nazývá rozhodující vliv, který může být aplikován buď jednou jednotkou, nebo může být sdílen více jednotkami. Méně intenzivní typ významného vlivu se nazývá podstatný vliv.

(Zelenka, 2016) Z výše uvedeného vyplývá, že v konsolidačních celcích jsou osoby ovládající a ovládané, které je nutné rozlišit. Ovládající osobou je osoba, která může v obchodní korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv. Ovládanou osobou je obchodní korporace ovládaná ovládající osobou. Je-li ovládající osobou obchodní korporace, je mateřskou obchodní korporací, a je-li ovládanou osobou obchodní korporace, je dceřinou obchodní korporací. (zakonyprolidi.cz[online], zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), 2018)

Ovládající společnost (konsolidující účetní jednotka)

Konsolidující účetní jednotkou, což je mateřský podnik, se rozumí ovládající osoba s výjimkou ovládající osoby, která vykonává společný vliv. Je to osoba, která fakticky nebo právně vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na řízení nebo provozování podniku ovládané osoby. Ovládající osobou je vždy osoba, která:

 je většinovým společníkem a současně nepředala hlasovací práva jinému společníkovi na základě dohody;

 disponuje většinou hlasovacích práv na základě dohody uzavřené s jiným společníkem nebo společníky;

21

 může prosadit jmenování nebo volbu či odvolání většiny osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, anebo většiny osob, které jsou členy dozorčího orgánu právnické osoby, jejímž je společníkem;

 pokud není prokázáno něco jiného, má se za to, že osoba, která disponuje alespoň 40% hlasovacích práv na jiné obchodní společnosti, je ovládající osobou.

Ovládané společnosti (konsolidované účetní jednotky)

Konsolidovanou účetní jednotkou jsou ovládané společnosti včetně společností pod společným vlivem, pokud u nich ovládající osoba fakticky nebo právně vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na řízení nebo provozování podniku. Takto ovládané společnosti se také nazývají dceřinými společnostmi. Společnosti pod společným vlivem jsou účetní jednotky, ve kterých konsolidující účetní jednotka vykonává přímo nebo nepřímo přes jinou konsolidovanou účetní jednotku společný vliv. Společným vlivem se rozumí takový vliv, kdy osoba v konsolidačním celku spolu s jednou nebo více osobami nezahrnutými do konsolidačního celku ovládají jinou osobu (účetní jednotka pod společným vlivem), přičemž osoba vykonávající společný vliv samostatně nevykonává rozhodující vliv v této jiné osobě.

Jedná se například o obchodní společnost, která je vlastněna dvěma mateřskými společnostmi s rovným podílem 50%. Společnosti pod podstatným jsou účetní jednotky, ve kterých konsolidující účetní jednotka vykonává podstatný vliv. Podstatným vlivem se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování účetní jednotky, který není rozhodující ani společný. Pokud není prokázán opak, považuje se za podstatný vliv dispozice nejméně s 20%

hlasovacích práv. (Ryneš, 2015)

2.2 Vymezení konsolidačního celku

Konsolidační celek tvoří konsolidující účetní jednotky a konsolidované účetní jednotky, a to za podmínek stanovených zákonem (§ 22a zákona o účetnictví). Konsolidovaná účetní závěrka musela být sestavena v případě, pokud konsolidovaná účetní jednotka překročila alespoň dvě z níže vypsaných kritérií:

 brutto aktiva 350 mil. Kč;

 roční čistý obrat 700 mil. Kč; ročním úhrnem čistého obratu se rozumí výnosy dělené počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období a vynásobená dvanácti;

 průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 250.

Nově jsou však kritéria přesunuta do § 1c zákona o účetnictví, který vymezuje kategorie skupin účetních jednotek (portal.pohoda.cz[online], kritéria pro sestavení konsolidované

22

účetní závěrky, 2018). Konsolidační pravidla sestavuje a vyhlašuje mateřský podnik.

Mateřský podnik kromě konsolidačních pravidel vyhlásí také vymezení konsolidačního celku. Podnik stanovuje s ohledem na použitou metodu konsolidace zejména:

 způsoby oceňování majetku a závazků;

 požadavky na údaje určené pro konsolidaci, které budou předkládat dceřiné, přidružené a společné podniky mateřskému podniku;

 postup a požadavky na analýzu vztahů mezi podniky v rámci konsolidačního celku, požadavky na přetřídění položek výkazů jednotlivých podniků a požadavky na sladění účetních metod individuálních podniků konsolidačního celku;

 způsob zjištění a odpisování, resp. rozpouštění rozdílu po první konsolidaci;

 způsob a formy evidence a zpracování konsolidované účetní závěrky a archivace podkladů;

 termíny předkládání údajů nebo termíny předkládání konsolidovaných účetních závěrek nižších konsolidačních celků.

2.3 Konsolidační metody

Analýzou vztahů mezi podniky v rámci celé skupiny celku musí být určeno, jakou konsolidační metodou budou jednotlivé podniky konsolidovány. České účetní předpisy platné pro oblast konsolidace, upravují plnou metodu konsolidace, která vychází z předpokladu dominantního postavení mateřského podniku nad dceřiným podnikem, prostřednictvím něhož mateřský podnik rozhoduje o veškerém majetku a závazcích bez ohledu na to, že nedrží stoprocentní podíl na základním kapitálu dceřiného podniku. Dále upravují také ekvivalenční metodu konsolidace, která vychází z předpokladu, že žádný ze společníků nebo akcionářů podniku pod společným vlivem nemá rozhodující vliv na společném podniku, ale tito vlastníci musí rozhodovat po vzájemné dohodě. Poslední metodou je metoda ekvivalence, kdy mateřský podnik uplatňuje vůči přidruženému podniku pouze podstatný vliv, tj. nekontroluje v plné míře tento podnik. (Ryneš, 2015)

Důležitou součástí procesu konsolidace jsou úpravy agregovaných částek o vzájemné operace, ke kterým dochází mezi jednotkami zahrnutými do celku. Z hlediska konsolidačního celku by v případě těchto položek došlo k vykazování, které by postrádalo smysl, jelikož nejde o položky externí, ale vnitroskupinové, které se nevztahují k třetím osobám. (Zelenka, 2013) Operace, které vznikají z vnitrokonsolidačních vztahů, se člení na ty, které:

23

 nemají vliv na hospodářský výsledek konsolidačního celku - tyto zápisy se pro účely konsolidace vyloučí;

 mají vliv na hospodářský výsledek konsolidovaného celku – vyloučení vzájemných operací zde proběhne jako oprava ocenění předávaných majetkových složek o ziskovou marži a úprava hospodářského výsledku konsolidačního celku o stejnou částku. (Ryneš, 2015)

2.4 Složky konsolidované účetní závěrky

Konsolidovaná účetní závěrka je primárním nástrojem finančního výkaznictví - hlavním prostředkem, kterým účetní skupina sděluje své finanční informace externím stranám. Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) definuje postupy, prostřednictvím kterých se konsolidovaná účetní závěrka sestavuje. Dále také definuje cíl účetní závěrky, což je poskytnutí kvalitních informací o finanční situaci podniku a definování základních prvků účetní závěrky a způsobů jejich vykazování a oceňování v účetní závěrce. Aby účetní případy byly zahrnuty do účetní závěrky, musí splňovat stanovené náležitosti. Jak účetní jednotka prezentuje informace ve své účetní závěrce, například jak by měla být seskupena do položek a kategorií aktiva, pasiva, vlastní kapitál, výnosy, zisky, ztráty a peněžní toky a které by měly být prezentovány v mezisoučtech a součtech, má velký význam při poskytování finančních informací těm, kteří tyto informace používají k finančním rozhodnutím (např. poskytovatelé kapitálu). (Wiley, 2017)

Konsolidovaná účetní závěrka je uspořádána do čtyř účetních výkazů a související přílohy (tzv. složky účetní závěrky). Mezi složky účetní závěrky tedy patří:

 Výkaz finanční situace k datu;

 Výkaz výsledku a ostatního úplného výsledku, resp. výkaz úplného výsledku za období;

 Výkaz změn vlastního kapitálu za období;

 Výkaz peněžních toků za období;

 vysvětlující a doplňující komentáře (příloha). (Vašek, 2016)

Rozvaha zobrazuje finanční situaci podniku k určitému datu. Je založena na bilancování majetku a zdrojů jeho krytí. Jeho cílem je zodpovědět dvě základní otázky, a to jaká aktiva má účetní jednotka k dispozici a jaké jsou zdroje financování tohoto majetku. (Dvořáková, 2017) Rozvaha musí splňovat minimální požadavky na formát a obsah zveřejněných

24

informací. Vedení se může rozhodnout, jestli bude používat vertikální nebo horizontální uspořádání, jaké mezisoučty bude vykazovat, nebo jestli vykáže detailní informace rozvaze, či příloze. Minimálně však přímo v rozvaze musí být zveřejněna aktiva, vlastní kapitál, závazky a aktiva a závazky držené k prodeji. (pwc.com[online], Kapesní průvodce IFRS a rozdíly proti českému účetnictví 2012, 2018) Výkaz o ostatním úplném výsledku a výkaz zisků a ztrát slouží ke komplexnímu zobrazení všech výnosů a nákladů za sledované období.

(Vašek, 2016) Každá společnost se může rozhodnout, jestli bude zveřejňovat jeden souhrnný výkaz, nebo dva oddělené. Souhrnný výkaz obsahuje jak položky ostatního úplného výsledku, tak výsledovku. V případě, že společnost zvolí zveřejňování dvou výkazů, tak prezentuje odděleně výkaz úplného výsledku a výsledovku. Minimální položky obsažené ve výkazu úplného výsledku jsou výnosy, finanční náklady, podíl na výsledku přidružených a společných společností oceňovaných metodou ekvivalence, náklady na daň z příjmů, zisk nebo ztráta z ukončovaných činností, výsledek hospodaření za období, jednotlivé položky ostatního úplného výsledku kvalifikované dle své povahy, podíl na ostatním úplném výsledku přidružených společných společností účtovaných metodou ekvivalence a úplný výsledek hospodaření. Zisk nebo ztráta jsou rozděleny na část, která připadne vlastníkům a část, která připadne nekontrolním podílům. (pwc.com[online], Kapesní průvodce IFRS a rozdíly proti českému účetnictví 2012, 2018) Dalším výkazem je Přehled o změnách vlastního kapitálu, který obsahuje důležité informace pro uživatele účetních závěrek týkající se důvodů změn vlastního kapitálu za účetní období. Tyto důvody lze v zásadě rozdělit na transakce s vlastníky, kam patří změny základního kapitálu, rozdělování zisku, nákup akcií a vklady či výběry mimo základní kapitál a ostatní transakce, mezi které patří přecenění majetku, odúčtování přeceněného majetku, změny metod, opravy chyb minulých let a fúze.

(edu.deloitte.cz[online], Přehled o změnách vlastního kapitálu, 2018). Výkaz změn vlastního kapitálu je nejčastěji prezentován formou, kde sloupce tvoří jednotlivé složky vlastního kapitálu a řádky události a transakce mající vliv na jejich změnu v časovém sledu od počátku srovnatelného období až k rozvahovému dni. Dochází-li k přepracování výkazu, musí v něm být zahrnuta položka korekce (Vašek, 2016) Dalším výkazem je Výkaz peněžních toků, jehož účelem je analyzovat vývoj peněžních toků a ekvivalentů v průběhu účetního období a odhadnout schopnost podniku v budoucnu generovat peněžní prostředky a ekvivalenty v rovnováze s jejich potřebou (Dvořáková, 2011). Přehled o peněžních tocích má tři hlavní části, kterými jsou provozní činnosti, ve kterých jsou zahrnuty příjmy plynoucí z prodeje zboží, výrobků, a poskytování služeb a s tím související výdaje, investiční činnosti, který je dán jako rozdíl mezi příjmy a výdaji spojenými s prodejem a pořízením dlouhodobého

25

majetku a financování, kam patří všechny peněžní toky související s financováním podniku.

Koncepčně je výkaz peněžních toků dle IFRS ve značném souladu s přehledem o peněžních tocích dle českých účetních předpisů (Vašek, 2016). Poslední složkou konsolidované účetní závěrky je příloha, která obsahuje informace, který umožňuje uživatelům lépe porozumět účetním výkazům. (Dvořáková, 2011). Komentář tedy poskytuje dodatečné informace, které nejsou zveřejněny ve výkazech, ale jsou nezbytné pro jejich porozumění. Příloha by měla být ve svých částech přehledně uspořádána, přičemž provázanost mezi výkazy a přílohou by měly zajišťovat číselné reference umístěné u jednotlivých položek ve výkazech. Všech pět složek je povinnou součástí účetní závěrky, kterou by v případě jakéhokoliv chybějícího výkazu z výše jmenovaných nešlo označit za účetní závěrku sestavenou dle IFRS. České účetní předpisy znají úplný a zkrácený rozsah účetní závěrky, toto však není relevantní pro IFRS, jelikož v nich varianty rozsahu neexistují. Všeobecným pravidlem je, že účetní závěrka musí být kompletně sestavena dle pravidel IFRS, kdy daný podnik musí uvážit všechna relevantní pravidla obsažená ve standardech (IFRS a IAS) a interpretacích (IFRIC a SIC).

Povinností vedení podniku je také prohlášení, že účetní závěrka byla sestavena dle pravidel IFRS. (Vašek, 2016) V příloze této práce jsou pro porovnání uvedeny všechny povinné složky (mimo Přílohu) konsolidované účetní závěrky skupiny České dráhy a všechny složky individuální účetní závěrky společnosti České dráhy.

26

3 SPOLEČNOST ČESKÉ DRÁHY, A.S.

Společnost České dráhy v současné podobě vznikla 1. ledna 2003, kdy byla rozdělena na České dráhy a Správu železniční dopravní cesty. Jediným akcionářem společnosti je Česká republika. České dráhy jsou společností provozující osobní i nákladní železniční dopravu.

Zajišťují síťovou službu vzájemně navazujících spojů od regionálních vlaků po spoje vyšší kvality a ve spolupráci se zahraničními kooperujícími dopravci přepravu zboží a osob na celém kontinentu. Úlohou společnosti je zabezpečit dopravní obslužnost dostupnou širokému spektru zákazníků, geograficky pokrývající celé území České republiky s přesahem do sousedních států a zajištění síťového propojení nejen v rámci segmentu železniční dopravy, a to za ekonomicky výhodných podmínek pro stát i zákazníky. Služby společnosti zahrnují:

 regionální, dálkovou a mezinárodní železniční osobní dopravu;

 komplexní zajištění železniční nákladní dopravy po celé Evropě;

 komplexní opravárenství v oblasti železničních kolejových vozidel a v oblasti železniční infrastruktury;

 ICT podporu železničním dopravcům a správcům železniční infrastruktury;

 zkušebnictví, provádění výzkumu a vývoje v oblasti železniční dopravy;

 železniční catering;

 poskytování vzdělávání odborníků v oblasti drážní dopravy.

Vizí společnosti je být železničním dopravcem první volby pro cestující, objednatele, i zákazníky. Proto musí zaujmout jednoznačnou pozici na otevřeném trhu jako konkurenceschopná, zákaznicky orientovaná a zisková společnost s pevnou pozicí v železničním sektoru. Zaměřuje se na klíčové segmenty úspěchu – orientaci na zákazníka a snahu zjednodušovat a zpříjemňovat využívání nabízených služeb. S tím souvisejí investice do obnovy vozového parku, ale také implementace moderních technologií pro odbavování cestujících a zásilek. Společnost lze snadno identifikovat díky jejímu všeobecně známému logu (Obrázek 1). (ceskedrahy.cz[online], vize a cíle, 2018)

Obrázek 1 - Logo společnosti České dráhy Zdroj: cd.cz [online], 2018

27

Celá skupina České dráhy v roce 2017 čítala 23 542 zaměstnanců, díky čemuž je jedním z největších zaměstnavatelů v České republice. Organizační struktura samotné společnosti České dráhy, a.s. (Obrázek 2) je pak následující:

Obrázek 2 - Organizační struktura společnosti České dráhy, a.s.

Zdroj: cd.cz [online], 2018

Řídícími orgány společnosti České dráhy, a.s. je představenstvo, dozorčí rada, řídící výbor a valná hromada. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou stanovami nebo zákonem vyhrazeny do působnosti dozorčí rady. Dozorčí rada přezkoumává zprávu o podnikatelské činnosti akciové společnosti České dráhy a o stavu jejího majetku,

28

včetně zprávy o zúčtování prostředků z veřejných rozpočtů. Práva akcionáře v akciové společnosti pak vykonává stát prostřednictvím řídícího výboru. Řídící výbor je tvořen vládou tří písemně pověřených zaměstnanců Ministerstva dopravy, a po jednom vládou písemně pověřeném zaměstnanci Ministerstva financí, Ministerstva obrany, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva pro místní rozvoj. Organizační jednotky pak jsou generální ředitelství, pod které spadá dalších 8 organizačních jednotek a 2 výkonné jednotky.

(ceskedrahy.cz[online], organizační struktura, 2018)

3.1 Konsolidovaná účetní závěrka skupiny České dráhy

Povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku za celek má účetní jednotka, která je obchodní společností a řídící nebo ovládající osobou. České dráhy jsou ovládající osobou, proto je jejich povinností konsolidovanou účetní závěrku za celek sestavovat. Dceřiné společnosti jsou pak osobou ovládanou. Aby společnost byla osvobozena od sestavování konsolidované účetní závěrku, nesmí překročit alespoň dvě ze tří zákonem stanovených kritérií. Kritéria jsou taková, že celková aktiva společnosti nesmí být větší než 350 mil. Kč, roční úhrn čistého obratu nesmí být větší než 700 mil. Kč, a průměrný přepočtený stav zaměstnanců nesmí být větší než 250. Jelikož České dráhy překračují všechny 3 kritéria, tak nemohou být od sestavování konsolidované účetní závěrky osvobozeny. Konsolidovaná účetní závěrka skupiny České dráhy začíná názvem společnosti České dráhy, a.s., informací o jejím sídle, které je na adrese Nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1 a právní formou, což je akciová společnost. Součástí konsolidované účetní závěrky za určitý rok je Výkaz o finanční situaci (rozvaha), Výkaz zisků a ztrát, Výkaz o ostatním úplném výsledku, Výkaz změn vlastního kapitálu, Výkaz o peněžních tocích a Příloha ke konsolidované účetní závěrce. V úvodu konsolidované účetní závěrky skupiny České dráhy je také uvedeno, kdy byla závěrka sestavena a podpis předsedy představenstva a jednoho jejího člena.

V současnosti je předsedou představenstva Pavel Krtek, M. Sc. V následující tabulce 1 jsou přehledně uvedené jednotlivé výkazy, které by však neměly relevantní význam, kdyby nebyla podrobně vysvětlena jednotlivá pravidla v Příloze. Příloha konsolidované účetní závěrka společnosti České dráhy začíná již zmíněnou informací o rozdělení společnosti v roce 2003, kdy jejím jediným akcionářem je Česká republika, že její základní kapitál je 20 000 mil. Kč a za které období byla sestavena. Vymezen je i hlavní předmět činnosti, což je provozování železniční dopravy. Ostatní předmět činnosti skupiny je vymezen jako správa nemovitého majetku a další činnosti související s hlavním předmětem podnikání. Následuje vymezení konsolidačního celku, kdy České dráhy, a.s. jsou mateřskou společností skupiny České dráhy.

29

Ve skupině je dalších 29 společností, které jsou zahrnuty do konsolidačního celku při tvorbě konsolidované účetní závěrky (Tabulka 1).

Tabulka 1 - Vymezení konsolidačního celku

Název společnosti Hlavní činnost

Podíl na ZK

v %

Stupeň závislosti České dráhy, a.s. Provozování železniční dopravy

ČD – Telematika a.s. Poskytování telekomunikačních služeb,

software a poradenství 100 Kontrola

Výzkumný Ústav Železniční, a.s.

Výzkum, vývoj a zkušebnictví v oblasti kolejových vozidel a infrastrukturních zařízení

100 Kontrola

DPOV, a.s. Prohlídky, opravy a modernizace

železničních kolejových vozidel 100 Kontrola ČD Cargo, a. s. Provozování železniční nákladní dopravy 100 Kontrola ČD - Informační

Systémy, a.s.

Poskytování telekomunikačních služeb,

software a poradenství 100 Kontrola

Dopravní vzdělávací institut, a.s.

Pořádání odborných kurzů, školení a jiných

vzdělávacích akcí, výuka jazyků 100 Kontrola

ČD travel, s.r.o.

Provozování cestovní kanceláře a poskytování služeb v oblasti cestovního ruchu

51,72 Kontrola

CD Cargo Germany GmbH

Zprostředkovávání služeb v nákladní

přepravě jménem a pro ČD Cargo, a.s 100 Kontrola

CD Cargo Austria GmbH

Zprostředkovávání služeb v nákladní přepravě jménem a pro ČD Cargo, a.s. a zasilatelství

100 Kontrola

ČD Cargo Poland Sp.

z.o.o.

Zprostředkovávání služeb v nákladní

přepravě jménem a pro ČD Cargo, a.s. 100 Kontrola

ČD Cargo Slovakia, s.r.o.

Zprostředkovávání služeb v nákladní přepravě jménem a pro ČD Cargo, a.s. a zasilatelství

100 Kontrola

Auto Terminal Nymburk,

s.r.o. Zasilatelství a technické činnosti v dopravě 100 Kontrola

30

ČD Logistics, a.s. Zasilatelství 78 Kontrola

Terminal Brno, a.s. Provozování terminálu kombinované

dopravy v Brně 66,94 Kontrola

ČD-DUSS Terminál, a.s. Provoz kontejnerového terminálu v

Lovosicích 51 Kontrola

Smíchov Station Development, a. s.

Projektování, renovace, modernizace a

rozvoj lokality Smíchovského nádraží 51 Spoluovládání Žižkov Station

Development, a. s.

Projektování, renovace, modernizace a

rozvoj lokality nádraží Žižkov 51 Spoluovládání RAILREKLAM spol. s

r.o. Reklamní činnost a zprostředkování služeb 51 Spoluovládání Masaryk Station

Development, a. s Rozvoj lokality Masarykova nádraží 34 Podstatný vliv JLV, a. s. Poskytování ubytovacích a hostinských

služeb 38,79 Podstatný vliv

RAILLEX, a.s Manipulace s nákladem a technické služby

v dopravě 50 Podstatný vliv

BOHEMIAKOMBI, spol. s r.o.

Zprostředkování služeb v oblasti dopravy mimo dopravu vlastními dopravními prostředky

30 Podstatný vliv

Ostravská dopravní společnost, a.s.

Provozování drážní dopravy a pronájem

lokomotiv 20 Podstatný vliv

ODP-software, spol.s r.o

Vývoj a podpora mobilních pokladních systémů pro odbavení cestujících na železnici a systémů s bezkontaktními čipovými kartami

100 Kontrola

ČD Relax s.r.o.

Činnost cestovní kanceláře se specifickým zaměřením pouze na kondiční a ozdravné pobyty pro zaměstnance Skupiny ČD

51,72 Kontrola

Ostravská dopravní společnost – Cargo, a.s.

Provozování drážní dopravy a pronájem

lokomotiv 20 Podstatný vliv

CHAPS spol. s.r.o. Vývoj IT aplikací a systémů, jejich údržba a

provoz 100 Kontrola

ČSAD SVT Praha, s.r.o. Vývoj a provozování informačních systémů

pro oblast dopravy 100 Kontrola

31

SVT Slovakia s.r.o. Vývoj a provozování informačních systémů

pro oblast dopravy 80 Kontrola

INPROP, s.r.o. Návrhy a řešení informačních systémů pro

řízení zásob 100 Kontrola

Zdroj: Vlastní zpracování dle cd.cz [online], 2018

Dále jsou v Příloze popsány změny ve složení skupiny a prohlášení o shodě, že konsolidovaná účetní závěrka skupiny České dráhy byla sestavena v souladu s Mezinárodními účetními standardy účetního výkaznictví (IFRS) ve znění přijatém EU. Dále také, že byla sestavena za použití oceňovací báze historických cen (aktiva jsou oceňována v peněžních částkách, které byly vynaloženy na jejich získání v okamžiku pořízení) s výjimkou přecenění určitých finančních nástrojů, a že pravidla ve vykazovaném období jsou konzistentní s předchozími obdobími, krom změn, které jsou v konsolidované účetní závěrce dále uvedeny. Také jsou stanovena východiska pro konsolidaci, kdy skupina České dráhy opětovně posuzuje, zda má kontrolu nad jednotkou, do níž investuje a potvrzuje, že všechny transakce mezi členy skupiny byly při konsolidaci vyloučeny. V Příloze jsou následně popsána všechna důležitá účetní pravidla. Příloha ke konsolidované závěrce skupiny České dráhy je velmi rozsáhlá a jsou v ní dále podrobně uvedeny a rozepsány také aplikace nových a novelizovaných Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, důležité účetní úsudky a klíčové zdroje nejistoty při odhadech, údaje o segmentech, tržby z hlavní činnosti, ostatní provozní výnosy, služby, spotřeba materiálu a energie, náklady na zaměstnanecké požitky, odpisy a amortizace, ostatní provozní náklady, finanční náklady, finanční výnosy, daň z příjmů, ukončené činnosti a aktiva držená k prodeji, pozemky, budovy zařízení, investice do nemovitostí, nehmotná aktiva, dceřiné podniky, investice do společných podniků a přidružených společností, zásoby, pohledávky z obchodních vztahů, ostatní finanční aktiva, ostatní aktiva, vlastní kapitál, úvěry a půjčky, rezervy, závazky z obchodních vztahů, ostatní finanční závazky, ostatní závazky, transakce se spřízněnými stranami, peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty, smlouvy o operativním leasingu, smluvní závazky k výdajům, podmíněné závazky a podmíněná aktiva, finanční nástroje, události po skončení účetního období a schválení konsolidované účetní závěrky. V roce 2016 byl audit konsolidované účetní závěrky poprvé proveden společností PwC, v předchozích letech audit provedla vždy společnost Deloitte. Výsledek auditu byl stejně jako v předchozích letech vyhodnocen tak, že sestavená konsolidovaná účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz konsolidované finanční pozice společnosti České dráhy, a.s. a jejích dceřiných společností, jejich

32

konsolidované finanční výkonnosti a jejich konsolidovaných peněžních toků za končící rok v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví ve znění přijatém Evropskou unií.

Tento auditem stvrzený výsledek je základem pro objektivní zhodnocení vývoje výsledku hospodaření v další kapitole, kde společnost výsledky hospodaření sleduje díky dvěma odděleným výkazům – konsolidovanému Výkazu zisku a ztrát a konsolidovanému Výkazu o ostatním úplném výsledku. V příloze této práce jsou pro porovnání uvedeny všechny povinné složky (mimo velmi rozsáhlou Přílohu) konsolidované účetní závěrky skupiny České dráhy dle IFRS ve znění přijatém EU a všechny složky individuální účetní závěrky dle IFRS ve znění přijatém EU (opět mimo velmi rozsáhlou Přílohu) společnosti České dráhy.

33

4 HOSPODAŘENÍ SKUPINY ČESKÉ DRÁHY

Společnost České dráhy při tvorbě konsolidované účetní závěrky rozhodla, že nebude využívat souhrnného Výkazu úplného výsledku, ale vytvoří dva oddělené výkazy - Výkaz zisku a ztrát a Výkaz o ostatním úplném výsledku, které slouží ke komplexnímu zobrazení všech výnosů a nákladů za sledované období. Konsolidovaný Výkaz zisků a ztrát (Tabulka 2) slouží ke komplexnímu zobrazení všech výnosů a nákladů za sledované období.

Tabulka 2 - Konsolidovaný Výkaz zisků a ztrát k 31.12.2017 v mil. Kč

Pokračující činnosti 2013 2014 2015 2016 2017

Tržby z hlavní činnosti 32 861 33 036 33 083 33 287 33 969

Ostatní provozní výnosy 4 061 3 700 4 545 4 646 4 589

Služby, spotřeba materiálu a energie -17 221 -16 271 -16 589 -16 266 -16 551 Náklady na zaměstnanecké požitky -12 684 -12 107 -12 381 -12 563 -13 224

Odpisy a amortizace -5 726 -5 885 -6 035 -6 088 -6 168

Ostatní provozní náklady -1 464 -611 -1 732 -759 -911

Zisk z provozní činnosti před zdaněním -174 1 863 891 2 257 1 704

Finanční náklady -1 009 -1 219 -1 570 - 1 515 -1 346

Finanční výnosy -468 -115 227 161 887

Podíl na zisku přidružených a společných

podniků 12 14 11 24 18

Zisk (ztráta) před zdaněním -1 639 543 -441 927 1 263

Daň z příjmů -314 -387 -161 -269 -279

Zisk (ztráta) za období z pokračujících

činností -1 953 156 -602 658 984

Ukončené činnosti

Zisk (ztráta) z ukončených činností 0 0 -750 224 0

Zisk (ztráta za období) -1 953 156 -1 352 882 984

Připadající vlastníkům mateřské společnosti -1 971 116 -1 379 863 964

Připadající nekontrolním podílům 18 40 27 19 20

Zdroj: cd.cz [online], 2018

Skupina České dráhy pravidelně dosahuje tržeb z hlavní činnosti ve výši zhruba 33 miliard Kč, a proto je nutné popsat, které položky jsou hlavním zdrojem příjmů. Tržby lze rozdělit na tržby z osobní přepravy, které dosahují zhruba 65% celkových tržeb a tržby z nákladní přepravy, které dosahují zbylých zhruba 35%, což je v přepočtu 11 – 13 miliard Kč. Tržby z přepravy (z prodeje vnitrostátních a mezinárodních jízdenek) dosahují výše pouze 7 – 7,8 miliardy Kč, což je pro laickou veřejnost překvapením a klade si otázku, jaké jsou další tržby skupiny. Každoročně však České dráhy dále získávají 12 – 14 miliard Kč za úhrady od