Klíčová slova

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

Anotace

Předmětem bakalářské práce s názvem „Právní aspekty fúze akciové společnosti se společností s ručením omezeným“ je popis problematiky fúze obchodních společností, rozbor případu křížové fúze akciové společnosti se společností s ručením omezeným a návrh optimálního převzetí společnosti s ručením omezeným akciovou společností. Práce je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. V teoretické části je nastíněna problematika fúze obchodních společností, popsáno srovnání fúze s jinými způsoby převzetí obchodních společností, a to jak z právního, tak i z ekonomického hlediska.

Praktická část se věnuje rozboru konkrétního projektu fúze sloučením Krajské nemocnice Liberec, a. s. a Panochovy nemocnice Turnov, s. r. o., krátkému zhodnocení této fúze a návrhu optimálního převzetí společnosti s ručením omezeným akciovou společností.

Klíčová slova

fúze obchodních společností, projekt fúze, typy fúze, motivy fúze, průběh fúze, křížová fúze

(6)

Annotation

Legal aspects of joint-stock companies merging with limited companies

The objective of the thesis „Legal Aspects of a Joint-stock Companies merging with Limited Companies“ is to describe issue of company mergers, outline and analyse the case of a cross merger between a joint-stock company and a limited company and to suggest an optimal takeover of the limited company by the joint-stock company. The thesis is divided into to sections – theoretical and practical. The theoretical part outlines the issue of company mergers. This part further compares company mergers to other possible company takeovers, from legal and economical aspect. The practical part is devoted to the analysis of the merger between the Regional Hospital Liberec, joint-stock company and Panochova Hospital Turnov, limited company. The thesis concludes by a brief merger evaluation and a proposal for an optimal takeover between a joint-stock company and a limited company.

Key words

company merger, merger project, types of mergers, motives of merger, merger process, cross merger

(7)

OBSAH

Seznam ilustrací ... 9

Seznam tabulek... 10

Seznam zkratek a značek ... 11

Úvod ... 12

1 Fúze ... 14

1.1 Právní úprava fúze v České republice ... 14

1.2 Typy fúze ... 15

1.3 Motivy fúze ... 17

1.4 Průběh fúze ... 18

1.4.1 Přípravná fáze ... 18

1.4.2 Realizační fáze ... 22

1.4.3 Dokončovací fáze ... 29

1.5 Křížová fúze a. s. a s. r. o. ... 31

1.6 Porovnání fúzí s jinými způsoby převzetí obchodních společností ... 32

2 Projekt fúze Krajské nemocnice Liberec, a. s. s Panochovou nemocnicí Turnov, s. r. o. ... 34

2.1 Krajská nemocnice Liberec, a. s. ... 34

2.2 Panochova nemocnice Turnov, s. r. o. ... 34

2.3 Záměr projektu fúze ... 35

2.4 Projekt fúze ... 37

2.4.1 Zákonné povinnosti projektu fúze ... 38

2.5 Zhodnocení úspěšnosti fúze ... 44

3 Návrh optimálního převzetí společnosti s ručením omezeným akciovou společností ... 45

7

(8)

Závěr ... 47 Seznam použité literatury a zdrojů ... 49

8

(9)

9

Seznam ilustrací

Obrázek č. 1: Fúze sloučením ……… 15 Obrázek č. 2: Fúze splynutím ………. 16

(10)

10

Seznam tabulek

Tabulka č. 1: Harmonogram fúze KNL a PNT ……… 36

(11)

11

Seznam zkratek a značek

a. s. akciová společnost k. s. komanditní společnost

KNL Krajská nemocnice Liberec, a. s.

NOZ Občanský zákoník (nový) – zákon č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů

PNT Panochova nemocnice Turnov s. r. o. společnost s ručením omezeným v. o. s. veřejná obchodní společnost

ZOK Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), č. 90/2012 Sb.

ZOP Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev, č. 125/2008 Sb.

(12)

12

Úvod

Tématem této bakalářské práce jsou právní aspekty fúze akciové společnosti se společností s ručením omezeným. Jedná se o velice aktuální téma. Každá obchodní společnost přistupuje k přeměně s určitým očekáváním a cílem. Spojování společností je pro mnohé společnosti jednou z možností, jak zachránit svou existenci před silnou konkurencí a nesmlouvavým trhem. Na dnešních moderních trzích mají často největší úspěšnost společnosti, které jsou velké a konkurenceschopné. Předpokládá se, že fúze bude výhodná pro obě zúčastněné strany a že společnosti budou po přeměně silnější, výkonnější, získají na trhu lepší postavení a dovedou nově získaných výhod a znalostí využít. Přeměny obchodních společností jsou ekonomickou a právní záležitostí. Důvody pro uskutečnění fúze se liší u každé společnosti, jsou zcela individuální a záleží především na konkrétním typu přeměny. Nejobecnější cíle jsou většinou ekonomické a mají vést k zisku společností účastnících se přeměny. Celý proces fúze je značně časově, administrativně a finančně náročný.

Tato bakalářská práce poskytuje mimo jiné informace a postřehy, které mohou přinést poučení a přispět tak k vyšší informovanosti v celém procesu přeměny společností.

V první kapitole se práce zabývá fúzí. Právním vymezením fúze, jež je primárně obsaženo v zákoně č. 89/2012, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále také „nový občanský zákoník“ nebo „NOZ“) a dále zachyceno ve speciálním zákoně č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev ve znění pozdějších předpisů (dále také

„zákon o přeměnách“ nebo „ZOP“). Typy fúzí, které lze obecně rozdělit na dva, a to na fúzí sloučením a fúzi splynutím. Dále motivy fúzí, průběhem fúze, který se dělí na tři fáze, a to přípravnou, realizační a dokončovací, křížovou fúzí akciové společnosti se společností s ručením omezeným a porovnáním fúze s jinými způsoby převzetí společností. Ve druhé kapitole, se práce zabývá rozborem projektu fúze Krajské nemocnice Liberec, a. s.

a Panochovy nemocnice Turnov, s. r. o. Ve třetí, poslední, části práce je obsažen návrh optimálního převzetí společnosti s ručením omezeným akciovou společností.

(13)

13

Hlavním cílem této bakalářské práce je stručně seznámit čtenáře s problematikou přeměn společností, rozebrat konkrétní případ křížové fúze akciové společnosti se společností s ručením omezeným – konkrétně fúze Krajské nemocnice Liberec, a. s. s Panochovou nemocnicí Turnov, s. r. o. a navrhnout řešení optimálního převzetí společnosti s ručením omezeným akciovou společností.

Pro zpracování bakalářské práce a dosažení stanovených cílů jsem zvolila odborné prameny a rešerši s obsahovým zaměřením odpovídající tématu. Nejvíce využívanou publikací byla monografie od Lucie Joskové: Fúze - právo, účetnictví a daně: praktická příručka pro realizaci vnitrostátních fúzí společností s ručením omezeným a akciových společností. Z této knihy jsem čerpala informace k charakterizování a ujasnění procesu fúze. Další velmi důležitou publikací pro mne byla kniha od Luboše Smrčky, Ovládnutí a převzetí firem, kde jsem čerpala informace spojené s fúzí a jinými přeměnami podniků.

Ke zpracování daného tématu bakalářské práce mi byly přínosem i další knižní tituly, internetové zdroje a zákony uvedené v seznamu zdrojů na konci práce.

(14)

14

1 Fúze

Fúze je jednou z možností přeměn obchodních korporací. Podstatou fúze je vždy zánik nejméně jednoho podniku bez likvidace a následný převod jmění tohoto zanikajícího subjektu na univerzálního právního nástupce, kterým může být obchodní společnost či družstvo. Nejedná se pouze o převod jmění, ale nástupnická společnost vstupuje také do právního postavení zanikající obchodní společnosti. Mimo jiné přebírá i veřejnoprávní práva a povinnosti a mohou být vůči ní uplatněny veřejnoprávní sankce za porušení povinností za zaniklou společnost. Dle § 64 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev (dále také ZOP), členové zanikající společnosti se stávají společníky nástupnické společnosti. Ovšem § 64 připouští výjimky, např. dle § 7a ZOP, vzdá - li se společník práva na výměnu podílu, nevzniká mu účast na nástupnické obchodní společnosti. Výsledek přeměn obchodních společností vyústí při spojování podniků ve snížení počtu právnických osob a při rozdělování podniků ve zvýšení počtu právnických osob.¹

1.1 Právní úprava fúze v České republice

Právní úprava fúze je zachycena ve speciálním zákoně č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev. Obecně je fúze upravena v novém občanském zákoníku, který je podpůrně používán v případě, že zákon č. 125/2008 Sb. neupravuje určitou otázku. Dále se fúze týkají některé další právní předpisy, např. předpisy ohledně ochrany hospodářské soutěže. V § 181 NOZ je stanoveno, že zanikající i nástupnická společnost musí mít při fúzi stejnou právní formu, např. fúze dvou akciových společností. Fúzi mohou podstoupit veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným. Zákon zároveň připouští křížové fúze, tedy fúze různých právních forem, musí se ovšem spojovat buď pouze osobní společnosti (komanditní společnosti a veřejné obchodní společnosti) nebo společnosti kapitálové (akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným).

1 JOSKOVÁ, Lucie. Fúze - právo, účetnictví a daně: praktická příručka pro realizaci vnitrostátních fúzí společností s ručením omezeným a akciových společností. 1. vyd. Praha: Linde, 2012, s. 13 – 16, 28. ISBN 978 - 807 - 2018 - 857.

(15)

15

ZOP je rozdělen na sedm částí. Při použití zákona se musí dbát na to, aby byly dodrženy všechny náležitosti, a to jak obecná ustanovení, tak i ustanovení týkající se daného typu přeměny. Ustanovení, která usměrňují přeměny společností a družstev jsou kogentní, tzn., že není možné se od nich odchýlit. Ustanovení jsou kogentní především proto, že se fúze nedotýká pouze společností účastnících se přeměny, ale také společníků a třetích osob.

ZOP reguluje pouze přeměny českých obchodních společností a družstev. ^{2, 3, 4, 5}

1.2 Typy fúze

Rozlišují se dva typy fúze, a to fúze splynutím a fúze sloučením. Při fúzi sloučením přecházejí aktiva i pasiva zanikající společnosti na společnost, která nezaniká a zároveň se stává společností nástupnickou. Slučovaná společnost zaniká bez likvidace, neboť se vmísí do již existující nástupnické společnosti. (viz. obr. č. 1)

Obr. č. 1 – Fúze sloučením

Zdroj: vlastní zpracování dle JOSKOVÁ, Lucie. Fúze - právo, účetnictví a daně: praktická příručka pro realizaci vnitrostátních fúzí společností s ručením omezeným a akciových společností. Praha: Linde, 2012, s. ISBN 9788072018857.

Při fúzi splynutím přechází jmění na společnost, která vzniká teprve v okamžiku zápisu fúze do obchodního rejstříku. Současně na nástupnickou společnost přechází i případné dluhy zanikající společnosti. Nově vzniklá společnost je tedy právním nástupcem všech společností, které se fúze účastnily. (viz. obr. č. 2)

2 JOSKOVÁ, Lucie. Fúze - právo, účetnictví a daně: praktická příručka pro realizaci vnitrostátních fúzí společností s ručením omezeným a akciových společností. 1. vyd. Praha: Linde, 2012, s. 25 – 27. ISBN 978 - 807 - 2018 - 857.

3 SMRČKA, Luboš. Ovládnutí a převzetí firem. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2013, s. 75 - 78. ISBN 978 - 80 - 7400 - 442 - 1.

4 Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů

5 SALACHOVÁ, Bohumila a Bohumil VÍTEK. Podnikání a jeho přeměny. 1. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2013. s. 103 – 105. ISBN 978 - 80 - 7418 - 185 - 6.

Pokračující společnost A

Zanikající společnost B

(16)

16

Obr. č. 2 – Fúze splynutím

Zdroj: vlastní zpracování dle JOSKOVÁ, Lucie. Fúze - právo, účetnictví a daně: praktická příručka pro realizaci vnitrostátních fúzí společností s ručením omezeným a akciových společností. Praha: Linde, 2012, s. ISBN 9788072018857.

Dále rozlišujeme čtyři druhy fúzí, které se dělí podle vzájemného vztahu fúzujících se společností.

Horizontální fúze nastává, pokud se slučují nebo splývají společnosti podnikající ve stejném segmentu trhu, musí se ovšem jednat o shodu v odvětví. Cílem této fúze je vytvoření úspor z rozsahu a získání konkurenční výhody. Před fúzí si společnosti konkurovaly. Příkladem je spojení dvou amerických ropných společností Mobil a Exxon z roku 1999.

Vertikální fúze vyjadřuje spojení společností, které na sebe přímo či nepřímo navazují ve výrobním řetězci. Často je jedná o fúzi mezi podnikem a jeho odběratelem, či dodavatelem. Směrem k dodavateli se jedná o zpětnou integraci a směrem k odběrateli o integraci dopřednou. Příkladem je akvizice distributora léčiv s farmaceutickým koncernem, konkrétně se jedná o spojení společnosti Medco Contairnment Services s jednou z největších farmaceutických společností Merck z roku 1993.

Kongenerická fúze je spojení podniků operujících ve stejném odvětví. Produkty podniků jsou odlišné. Cílem této fúze může být snaha o dosažení úspor z rozsahu. Za příklad se dá považovat fúze výrobce počítačů a podnikem zabývajícím se výrobou software.

Konkrétním příkladem je pak fúze společnosti IBM, zabývající se výrobou počítačů a společnosti Lotus, která se zabývá se výrobou softwaru.

Konglomerátní fúze je spojení podniků které operují v různých odvětvích. Tyto fúze se často uskutečňují z důvodu diverzifikace. Podniky se snaží o rozdělení celkové investice do různých menších investic, jejichž výnosy na sobě nebudou závislé, díky tomu dochází

Zanikající společnost A

Zanikající společnost B

Nově vzniklá společnost C

(17)

17

ke snížení rizika. Konkrétním příkladem je spojení potravinářského podniku MADETA, který se zabývá především výrobou mléčných výrobků a podniku Arcelor Mittal, specializujícím se na zpracování a výrobu surového železa a oceli. 6,7, 8, 9, 10

1.3 Motivy fúze

Mezi hlavní motivy fúze patří především vytvoření ekonomického zisku. Toho se dá docílit pouze tak, že firmy, které podstupují fúzi, mají po restrukturalizaci vyšší hodnotu, než kdyby stále operovaly na trhu odděleně.

Synergický motiv fúze, známý také pod názvem 2 + 2 = 5 efekt, vyjadřuje, že společnost, která vznikla přeměnou má vyšší hodnotu, než by byl součet společností fungujících odděleně. Synergického efektu se dá dosáhnout několika následujícími způsoby. Mezi první patří úspory z rozsahu, k těm dochází při spojení společností hlavně v oblasti výroby, marketingu, managementu, atd. Zjednodušeně to znamená, že klesají fixní náklady na jednotku produkce. Úspor z rozsahu většinou dosahují horizontální fúze, méně často pak fúze konglomerátní. Dalším aspektem jsou finanční úspory, větší společnosti zpravidla bývají finančně stabilnější, proto mohou využívat levnějších finančních zdrojů – při větších objemech klesají transakční náklady. Jako další atribut se řadí diferenční výkonnost, management jedné velké společnosti je většinou výkonnější a pracuje rychleji a efektivněji, proto je schopen zvýšit produktivitu. Poslední způsob synergického motivu popisuje, že větší firma znamená menší počet konkurentů, větší podíl na trhu a větší tržní sílu.

Daňovým motivem fúze se rozumí, že „Zisková společnost s kladným daňovým základem může fúzovat se společností, která má vysokou daňovou ztrátu, a tím uspořit na dani nyní

7 SMRČKA, Luboš. Ovládnutí a převzetí firem. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2013, s. 65 - 66.. ISBN 978 - 80 - 7400 - 442 - 1.

8 FOTR, Jiří. Tvorba strategie a strategické plánování: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, s. 261. ISBN 978 - 80 - 247 - 3985 - 4.

9 MAŘÍK, Miloš. Koupě podniku jako součást podnikové strategie: (akvizice a fúze podniků). 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1995, s. 173. ISBN 80 - 7079 - 558 - 1.

10 BusinessInfo.cz. BusinessInfo.cz [online]. 2014 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z:http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/premeny- obchodnich-korporaci-ppbi-51132.html#!&chapter=2

(18)

18

nebo v budoucnu.“ ¹¹ Daňový motiv však nesmí být jediným motivem k fúzi, jednalo by se o tzv. „zastřený stav“ a finanční úřad by mohl ušetřenou daň doměřit.

Jako další motiv fúze je uváděna diverzifikace. Koupí společnosti, která operuje v jiném odvětví, se mohou stabilizovat celkové tržby. Protože pokles tržeb v jednom odvětví může být vykompenzován růstem tržeb v odvětví jiném.

Jeden z nejdůležitějších důvodů pro fúzi jsou osobní motivy manažerů. Platy manažerů jsou často vázány na velikost společnosti, proto chtějí podstupovat fúze a tím zvětšit společnost. Také se může jednat o ochranu před nepřátelským převzetím, tento typ fúze se pak nazývá „defenzivní fúze“. ^{12, 13}

1.4 Průběh fúze

Fúze je časově, finančně i organizačně náročný proces. Pro správný a hladký průběh fúze je důležitá dokonalá příprava a důsledný výběr osob uskutečňujících fúzi. Fúze, které jsou organizovány bez spolupráce s odborníky, mnohdy nebývají zdárně dokončeny. Proces fúze se dá rozdělit do třech následujících částí, a to přípravné fáze, realizační fáze a dokončovací fáze. ^{14, 15}

1.4.1 Přípravná fáze

Během přípravné fáze by měl být jasně určen cíl, který se bude realizací fúze sledovat.

Také by se měla provést analýza proveditelnosti záměru fúze a odhadnout dopady fúze.

Statutární orgány jsou v celém procesu fúze nezbytné, v podstatě ji celou připravují a chytají dokumentaci pro následné schválení fúze ze strany společníků zúčastněných

11 KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance: praktická příručka pro realizaci vnitrostátních fúzí společností s ručením omezeným a akciových společností. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 646. ISBN 978 - 80 - 7400 - 194 - 9.

12 KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance: praktická příručka pro realizaci vnitrostátních fúzí společností s ručením omezeným a akciových společností. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 644 - 648. ISBN 978 - 80 - 7400 - 194 - 9.

14 SALACHOVÁ, Bohumila a Bohumil VÍTEK. Podnikání a jeho přeměny. 1. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2013. s. 119. ISBN 978 - 80 - 7418 - 185 - 6.

15 JOSKOVÁ, Lucie. Fúze - právo, účetnictví a daně: praktická příručka pro realizaci vnitrostátních fúzí společností s ručením omezeným a akciových společností. 1. vyd. Praha: Linde, 2012, s. 35. ISBN 978 - 807 - 2018 - 857

(19)

19

společností. Statutární orgány zúčastněných společností musí postupovat při přípravě a uskutečnění fúze s péčí řádného hospodáře. Což znamená, zajistit a zabezpečit přípravu a realizaci fúze v souladu s platnou právní úpravou a minimalizovat potenciální negativní daňové, právní či účetní dopady fúze na účastnící se společnosti. V situaci, že by tato povinnost byla porušena, a v důsledku tohoto jednání by vznikly škody, nesou za tyto škody odpovědnost statutární orgány zúčastněných společností. ^{16, 17}

a) Stanovení cíle fúze

V první řadě musí být definován cíl, kterého zúčastněné strany chtějí dosáhnout a ke kterému budou v průběhu fúze směřovat. Musí určit a prokonzultovat s odborníky, zda je vytyčený cíl reálný a jakým nejvhodnějším způsobem lze cíle dosáhnout. Před začátkem fúze je nutné komplexně analyzovat účetní podklady obou zúčastněných společností a zjistit, jestli nelze stanoveného cíle dosáhnout nějakým efektivnějším způsobem.

Výsledkem této analýzy jsou odborná stanoviska, na jejichž základě se statutární orgány rozhodují, za jakých podmínek a zda fúzi realizovat. ¹⁸

b) Kombinace různých způsobů přeměn

NOZ stanovuje zásadu, že zanikající i nástupnická společnost musí mít v průběhu fúze stejnou právní formu. Zároveň ovšem připouští i tzv. křížové fúze, kdy dochází ke spojení společností s různými právními formami. Dle § 154 NOZ mohou zanikající s. r. o. fúzovat v nástupnickou akciovou společnost. ZOP společností umožňuje pouze přeměny, které jsou jím výslovně upravené. Zákon povoluje uskutečnění několika přeměn za sebou, přičemž všechny tyto přeměny musí mít stejný rozhodný den. ¹⁹

c) Ocenění při fúzích

Oceňování jmění společností před fúzí má většinou dopad na účetnictví daných podniků.

Pokud ZOP vyžaduje ocenění jmění společnosti nebo družstva posudkem znalce, není to důvodem pro změnu ocenění v účetnictví společnosti nebo družstva, zvláštní právní

17 SALACHOVÁ, Bohumila a Bohumil VÍTEK. Podnikání a jeho přeměny. 1. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2013. s. 119 – 120. ISBN 978 - 80 - 7418 - 185 - 6.

18 JOSKOVÁ, Lucie. Fúze - právo, účetnictví a daně: praktická příručka pro realizaci vnitrostátních fúzí společností s ručením omezeným a akciových společností. 1. vyd. Praha: Linde, 2012, s. 36. ISBN 978 - 807 - 2018 - 857.

(20)

20

předpis může ovšem stanovit jinak (§ 13 ZOP). Na ocenění společností je jmenován soudem znalec. Pokud má být jmenován společný znalec pro obě společnosti, podávají návrh společně obě obchodní společnosti zúčastněné na přeměně (§ 29 ZOP). Při fúzi sloučením s. r. o. nebo a. s. musí zanikající společnost nechat ocenit své jmění posudkem znalce, pokud dochází ke zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění společnosti zanikající. Při fúzi splynutím je každá zúčastněná s. r. o.

nebo a. s. povinna nechat ocenit své jmění posudkem znalce. Zanikající společnost musí nechat ocenit své jmění posudkem znalce ke dni zpracování poslední řádné, mimořádné či konečné účetní závěrky sestavované zanikající společností před vyhotovením projektu fúze. Zanikající společnost, jejíž jmění bylo oceněno posudkem znalce, musí tento posudek poskytnout ostatním zúčastněným společnostem (§ 73 ZOP). ^{20, 21}

d) Výběr spolupracovníků a poradců

Spolupracovníci a poradci mají většinou na starost celou realizaci fúze. V praxi tato úloha většinou připadne tomu, kdo pro firmu zpracovával právní, daňovou a účetní analýzu připravované fúze. Pokud musí být některá ze společností oceněna, je nutné vybrat rovněž soudem jmenovaného znalce, který zpracuje znalecký posudek.

Značně důležitá je role spolupracovníka, který obeznámí zaměstnance firem účastnících se fúze s tím, co vlastně fúze je, jaké pro ně může mít důsledky. Tento krok by neměl být podceňován, protože interní problémy jsou častým důvodem selhání fúzí.

Celý proces fúze by měl řídit jeden koordinátor, který bude zodpovědný za průběh fúze.

Bude mít přiděleny dostatečné pravomoci na to, aby byl schopen sjednat dodržování předem sjednaných pravidel. Koordinátor by měl být odborníkem v oboru, často jím bývají např. advokáti nebo daňoví poradci.

Každá ze zúčastněných společností určuje kontaktní osobu, která se bude zabývat dotazy, připomínkami a spory týkajících se fúze. Bude tedy prostředníkem mezi všemi podniky vstupujícími do fúze. Pro lepší koordinaci procesu se sjednávají pravidelné schůze

20 JOSKOVÁ, Lucie. Fúze - právo, účetnictví a daně: praktická příručka pro realizaci vnitrostátních fúzí společností s ručením omezeným a akciových společností. 1. vyd. Praha: Linde, 2012, s. 39 - 41. ISBN 978 - 807 - 2018 - 857.

21 SALACHOVÁ, Bohumila a Bohumil VÍTEK. Podnikání a jeho přeměny. 1. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2013. s. 120. ISBN 978 - 80 - 7418 - 185 - 6.

(21)

21

či telefonické konference, při kterých se průběžně kontroluje plnění úkolů, dodržování termínů a také se řeší případné komplikace a spory. ²²

e) Náklady na realizaci fúze

„Náklady na realizaci fúze jsou poměrně vysoké, a proto je vždy třeba zvážit, zda cíl sledovaný fúzí je adekvátní ve vztahu k nákladům na realizaci fúze.“ ²³ Mezi náklady na fúzi patří nejen přímé, ale také nepřímé náklady. Nepřímé náklady zahrnují především interní náklady a čas. Přímé náklady můžeme rozdělit do dvou skupin, a to na přímé náklady na poradce a spolupracovníky a na notářské, správní a soudní poplatky, jejichž cena je pevně stanovena. Výši poplatků stanovuje zákon o soudních poplatcích.

Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky, stanovuje výši odměny notáře.

Ta se stanovuje procentuálně z tzv. tarifní hodnoty (§ 5 vyhlášky č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů). Vedle odměny také stanovuje náhradu hotových výdajů a náhradu za promeškaný čas. V ceně sepsání notářského zápisu je vyhotovení jeho jednoho stejnopisu. Minimem jsou dvě vyhotovení, jedno se předkládá rejstříkovému soudu a druhé archivuje společnost. ^{24, 25}

f) Harmonogram fúze

Ve fázi, kdy jsou vybráni spolupracovníci a poradci, je možné přistoupit k sestavení harmonogramu fúze. Z praktického pohledu se jedná o nejdůležitější dokument, zpracovávaný v rámci fúze. Při koncipování harmonogramu se bere zřetel zejména na platnou právní úpravu a lhůty stanovené ZOP, hospodářský cyklus společností účastnících se fúze, státní svátky, dovolené zaměstnanců a termíny kdy vychází Obchodní věstník (nařízení vlády č 351/2013 Sb.). Harmonogram by měl také obsahovat seznam kontaktních osob zúčastněných společností.

25 vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky

(22)

22

Za zhotovení harmonogramu je zodpovědný koordinátor. Harmonogram musí být před jeho definitivním vyhotovením a před začátkem fúze schválen ze strany všech zúčastněných subjektů. Nedodržení termínů stanovených v harmonogramu by mohlo vyústit ve vážné důsledky, nebo dokonce ohrozit realizaci fúze.

Vzorový harmonogram fúze vychází z předpokladu, že rozhodný den fúze je zároveň prvním dnem účetního období obou zúčastněných společností. Tento harmonogram lze aplikovat jak na fúzi splynutím, tak na fúzi sloučením. Ve vzorovém harmonogramu je rozhodný den stanoven jako den předcházející vypracování projektu fúze, nebo i jako den následující po vypracování projektu fúze. ²⁶

1.4.2 Realizační fáze

Realizační fáze nastává po přípravné fázi a vyjadřuje samotné uskutečnění fúze. Zahrnuje mnoho aspektů, které musí být vykonány správně, jinak by mohly ohrozit realizaci fúze.

Nejdůležitější částí realizační fáze je rozhodný den. S rozhodným dnem souvisí ekonomické dopady fúze. Dnem zápisu do obchodního rejstříku nabývá fúze právních účinků. ²⁷

a) Rozhodný den fúze

Za rozhodný den fúze, se považuje den, od kterého se veškeré jednání zanikající společnosti považuje z účetního hlediska, za jednání uskutečněná na účet společnosti nástupnické. Dle § 176 NOZ se od rozhodného dne se účetnictví dělá tak, jako by už k fúzi došlo. Právní účinky jsou spojeny s fúzí však až okamžikem zápisu do obchodního rejstříku, viz § 177 NOZ.

Rozhodný den může být stanoven třemi způsoby (§ 10 ZOP). Prvním způsobem, jako den, který se shoduje se dnem otevření účetních knih a který zároveň následuje po rozvahovém dni pro ocenění. Jedná se tedy o první den účetního období. Další možností je, že se

27 SALACHOVÁ, Bohumila a Bohumil VÍTEK. Podnikání a jeho přeměny. 1. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2013. s. 120 - 121. ISBN 978 - 80 - 7418 - 185 - 6.

(23)

23

rozhodný den neshoduje se dnem otevírání účetních knih, který následuje po rozvahovém dni pro ocenění, ale je stanoven v meziobdobí, a to nejpozději do dne předcházejícímu dni zápisu fúze do obchodního rejstříku. Poslední variantou je, že se rozhodný den bude shodovat se dnem zápisu fúze do obchodního rejstříku. Limitem je stanovit den, který nebude předcházet o více než 12 měsíců den, v němž bude podán návrh na zápis fúze do obchodního rejstříku. Dle § 10 ZOP společností volba rozhodného dne značně ovlivňuje časový harmonogram celého procesu fúze a celkové transakční náklady.

K předcházejícímu dni rozhodného dne je nutné sestavit účetní závěrky společností účastnících se fúze a k rozhodnému dni se musí sestavit zahajovací rozvaha nástupnické společnosti. Také se stanovuje výměnný poměr (§ 11 ZOK). ^28,²⁹

b) Znalec pro ocenění jmění

Ocenění jmění společností znalcem, je podle ZOP společností, povinna provádět zanikající společnost při fúzi splynutím. Při fúzi sloučením se oceňuje zanikající společnost pouze v případě, že se bude zvyšovat základní kapitál nástupnické společnosti ze jmění společnosti zanikající (§ 73 ZOP).

Ocenění provádí znalec navržený společností, jejíž jmění má být oceňováno, a následně jmenovaný soudem. Soud není vázán návrhem znalce (§ 86 ZOK). Zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, § 3 stanovuje, že pro řízení v prvním stupni jsou příslušné okresní soudy. Znalcem může být osoba, která je zapsána v seznamu znalců a tedy kvalifikovaná k vykonávání znalecké činnosti (§ 28 ZOP). Výběru znalce by se měla věnovat velká pozornost, jelikož jím provedené ocenění může ovlivnit majetkové poměry společníků a účetnictví nástupnické společnosti. Odměnu znalce platí zúčastněná společnost. Výše odměny je stanovena dohodou, v případě, že se strany nedohodnou, je odměna určena soudem. Kromě odměny má znalec právo na úhradu nákladů, které byly účelně vynaloženy na znalecký posudek např. cestovné, překlady, poštovní poplatky. ³⁰

30 TPA Horwath. TPA Horwath: Jmenování znalce k ocenění jmění při přeměně [online]. 15.9.2014 [cit. 2015 - 03 - 31]. Dostupné z: http://www.tpa - horwath.cz/cs/c/publikace - novinky/novinky/jmenovani - znalce - k - oceneni - jmeni - pri - premene

(24)

24

Volba metody ocenění záleží především na předmětu ocenění a na účelu ocenění. Každá z dále zmíněných metod může být, za určitých podmínek a předpokladů, vhodná pro ocenění jmění pro účely fúze.

Porovnávací metody zkoumají ceny realizované na trhu u stejných či obdobných aktiv.

Porovnání obdobných aktiv je prováděno pomocí indexů srovnatelnosti nebo tržních násobitelů. Jelikož je tato metoda založena na vstupech přímo z trhu, je často označována za nejvhodnější. V praxi je tento způsob spojen s řadou komplikací, které mohou ovlivnit vypovídací schopnost metody, či úplně znemožnit její použití. Hlavním problémem bývá nedostatek informací o způsobu určení cen na trhu a nemožnost porovnání cen aktiv oceňovaných a aktiv obchodovaných na aktivních trzích.

Výnosové metody vychází z kvantifikace prospěchu. Ten vzniká z aktiv vlastníka, jejich provozování či užívání. Investor většinou není ochoten zaplatit za aktivum více, než budou celkové výnosy z tohoto aktiva. Nejčastěji užívanou výnosovou metodou v České republice je metoda DFC neboli diskontované peněžní toky.

Nákladové metody stanovují částku, kterou by bylo nutné vynaložit v daný okamžik na pořízení aktiva s obdobnými vlastnostmi a funkčním využitím po zohlednění opotřebení.

Nákladové metody jsou méně náročné na data z trhu, ovšem ve v některých případech nejsou vhodné pro fúzi.

Po dokončení ocenění vydá znalec písemný znalecký posudek, který musí splňovat náležitosti stanovené zákonem o znalcích tlumočnících a prováděcí vyhláškou. Další požadavky klade na posudek ZOP. Znalecký posudek musí obsahovat popis jmění zanikající společnosti, použité metody ocenění, částku, na kterou je jmění oceněno a zda částka jmění odpovídá alespoň výši nových vkladů společníků zanikající společnosti na nástupnické společnosti. Posledním výrokem znaleckého posudku je částka, na kterou bylo jmění oceněno.

(25)

25 c) Sestavení účetních závěrek

Při fúzi se sestavují dvě účetní závěrky, a to konečná účetní závěrka jako řádná nebo mimořádná a mezitímní účetní závěrka.

Všechny společnosti, které se účastní fúze, musí sestavit účetní závěrku, která bude použita jako podklad pro ocenění jmění posudkem znalce. Den, ke kterému se sestavuje účetní závěrka, se podle vyhlášky pro podnikatele nazývá „rozvahovým dnem pro ocenění“.

Pokud bude rozhodný den určen jako den následující rozvahovému dni pro ocenění, bude tato závěrka zároveň konečnou účetní závěrkou. Konečná závěrka se vždy sestavuje ke dni předcházejícímu rozhodnému dnu fúze. Veškeré úpravy se proto účtují k rozhodnému dni, a to po otevření účetních knih. Uzávěrky se musí nechat ověřit auditorem, pokud má alespoň jedna ze zúčastněných společností tuto povinnost.

Mezitímní účetní uzávěrka se sestavuje, pokud byla poslední řádná nebo mimořádná účetní závěrka, případně konečná účetní závěrka sestavena z údajů ke dni, který byl vzdálen od vyhotovení projektu fúze více než 6 měsíců. Pokud se sestavuje mezitímní účetní závěrka, neuzavírají se účetní knihy a inventarizace je prováděna pouze za účelem vyjádření ocenění. Mezitímní účetní závěrka se sestavuje proto, aby zachytila aktuální stav majetku a závazků společnosti. Závěrka musí být ověřena auditorem. Ode dne sestavení mezitímní účetní závěrky nesmí uplynout více než 3 měsíce do vyhotovení projektu fúze. ³¹

d) Audit účetních závěrek

Pokud má alespoň jedna ze zúčastněných společností povinnost nechat ověřit konečné účetní závěrky nebo mezitímní účetní závěrky auditorem, potom musí všechny společnosti účastnící se fúze také nechat ověřit konečné či mezitímní účetní závěrky. Jestliže auditor ověřuje konečné účetní závěrky, je nutné, aby zároveň ověřil i zahajovací rozvahu (§ 12 ZOP). Povinnost ověření auditorem se vztahuje pouze na účetní závěrky, které jsou vyhotoveny v rámci fúze.

Nechat ověřit řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku auditorem musí podle §20 zákona o účetnictví akciové společnosti, které ke konci rozvahového dne účetního období a účetního období bezprostředně předcházejícího překročily, nebo již dosáhly nejméně

(26)

26

jednoho ze tří následujících kritérií: aktiva celkem více než 40 000 000 Kč, roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 Kč a průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50. Ostatní obchodní společnosti mají tuto povinnost, pokud překročily nebo již dosáhly minimálně dvou výše uvedených kritérií. Zákon může ovšem stanovit jinak. Tyto podmínky jsou stanoveny pro a. s. obecně, např. banky jsou povinny provést audit vždy, bez ohledu na to, zda splňují uvedená kritéria (§ 22 zákona 21/1992 Sb., zákona o bankách). ³²

Auditorem může být právnická nebo fyzická osoba, které bylo Komorou vydáno auditorské oprávnění (§ 2 zákona č. 93/2009 Sb., zákona o auditorech). Komora vydá auditorské oprávnění na žádost plně svéprávné, bezúhonné fyzické osobě, která získala příslušné vysokoškolské vzdělání v rámci akreditovaného bakalářského či magisterského studijního programu, složila auditorskou zkoušku a slib auditora, absolvovala odbornou, minimálně tříletou, praxi podle § 29 zákona o auditorech, nevykonává činnost, na niž se vztahuje omezení uvedené v § 23 zákona o auditorech a nemá ke dni podání žádosti evidovány nedoplatky na daních, odvodech, poplatcích, sociálním a zdravotním pojištění, atd. (§ 4 zákona o auditorech, č. 93/2009 Sb.). Na žádost Komora udělí auditorské oprávnění právnické osobě před jejím vznikem, pokud je založena jako a. s., v. o. s., k. s., s. r. o., evropská společnost nebo evropské hospodářské zájmové sdružení, a splní - li tyto podmínky: fyzické osoby, které budou pro právnickou osobu provádět povinné audity, jsou statutárními auditory, většinou hlasovacích práv v ní disponují statutární auditoři, většina členů řídicího orgánu statutární auditoři, auditoři z jiného členského státu, auditorské společnosti či auditorské osoby z jiného členského státu a členové řídicího orgánu jsou bezúhonní (§ 5 zákona o auditorech, č. 93/2009 Sb.).

Zúčastněná společnost si sama, na základě vlastního uvážení, auditora vybírá. Auditor musí být schválen valnou hromadou akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným (§ 17 zákona č. 93/2009 Sb.), potom je s takto vybraným auditorem uzavřena smlouva. Pokud se jedná o jednočlennou společnost, působnost nejvyššího orgánu vykonává její jediný společník (§12 ZOK). Odměna za provedení povinného auditu nesmí být ovlivněna poskytováním doplňkových služeb auditované osobě nebo stanovena na

32 Zákon č. 563/1991 Sb., zákon o účetnictví

(27)

27

jejich základě a ani dalšími skutečnostmi, které by mohly ohrozit nezávislost, nestrannost či kvalitu provedení povinného auditu. (§ 16 zákona č. 93/2009 Sb.). Rejstřík auditorů vede Komora auditorů České republiky. Zpráva auditora je vždy zkoumána rejstříkovým soudem při zápisu fúze do obchodního rejstříku. ³³

e) Projekt přeměny

Projekt fúze se dá zjednodušeně popsat jako smlouva mezi nejméně dvěma společnostmi, které se chtějí spojit. Tato smlouva by měla obsahovat veškeré informace nutné k realizaci fúze. Jedná se o nejdůležitější písemný dokument celého procesu fúze. Tento projekt společně zpracovávají statutární orgány účastnících se společností. Dokument musí být následně schválen příslušnými valnými hromadami. Výjimky, kdy fúze není schvalována valnou hromadou, jsou uvedeny v § 129 ZOP. Přeměna v. o. s. a k. s. musí být schválena všemi společníky a podpis společníka musí být úředně ověřen (§16 ZOP).

Minimální obsahové náležitosti dokumentu stanovuje ZOP, závisí také ovšem na právní formě zúčastněných společností. Pokud by projekt fúze neobsahoval některé z vytyčených náležitostí, nemusel by být uznán a fúze by se nemusela uskutečnit. Dle § 70 ZOP musí projekt obsahovat alespoň

 firmu a sídlo všech zúčastněných a nových společností nebo družstev, jejich právní formu a identifikační číslo,

 pokud dochází k výměně podílů, tak výměnný poměr podílů společníků zanikající společnosti nebo družstva na nástupnické společnosti nebo družstvu, dále také případný doplatek s určením jeho výše a dobou splatnosti,

 rozhodný den fúze,

 práva, která nástupnická společnost poskytne vlastníkům dluhopisů a případná opatření,

 při fúzi sloučením den, od kterého vznikne právo na podíl na zisku společníkům s. r. o. z vyměněných podílů, nebo akcionářům z vyměněných akcií, a související zvláštní podmínky týkající se tohoto práva,

(28)

28

 zvláštní výhody, které zúčastněné společnosti poskytují statutárním orgánům nebo jejich členům, dozorčí radě nebo jejím členům a znalci (zvlášť se uvádí, komu je výhoda poskytována a kdo a za jakých podmínek ji poskytuje),

 při fúzi sloučením změny zakladatelského právního jednání nástupnické společnosti nebo družstva,

 při fúzi splynutím změny zakladatelského právního jednání nástupnické společnosti nebo družstva; jména a bydliště případně firmy nebo názvy; sídla a identifikační čísla členů statutárního orgánu nástupnické společnosti nebo družstva, sídla a identifikační čísla dozorčí nebo správní rady a. s., a pokud se zřizují, tak i sídla a identifikační čísla dozorčí rady s. r. o. nebo kontrolní komise družstva,

 další náležitosti např., která společnost je nástupnická a která zaniká. ^{34, 35, 36}

f) Informování veřejnosti o záměru provést fúzi

Fúze neovlivňuje pouze právní postavení společníků, ale také třetích osob jako jsou např.

věřitelé. Proto je nutné informovat i ostatní subjekty. Tuto povinnost splní společnost tak, že uloží projekt fúze do sbírky listin obchodního rejstříku a následně upozornění pro věřitele na jejich práva podle § 35 až 39 ZOP alespoň 1 měsíc přede dnem, kdy má být přeměna schválena způsobem, který je stanoven tímto zákonem. Projekt fúze se v elektronické podobě ukládá k příslušnému rejstříkovému soudu. Každá ze společností účastnících se fúze je povinna zveřejnit požadované údaje v Obchodním věstníku (§ 33 ZOP). Ustanovení § 33 se nepoužije, jestliže osoba, která se účastní přeměny, uveřejní projekt přeměny a upozornění pro věřitele na jejich práva podle § 35 až 39 způsobem, který umožňuje dálkový, pro veřejnost bezplatný internetový, přístup.

Informace musí být dostupné jednoduchým způsobem po dobu 1 měsíce přede dnem, kdy má být přeměna schválena, do doby 1 měsíce po jejím schválení či neschválení. Pokud by nebyla přeměna schválena, oznámí to osoba účastnící se na přeměně, která zveřejnila projekt přeměny, na internetové stránce nejdéle následující den, a to minimálně po dobu 1 měsíce. Pokud by z nějakého důvodu došlo k přetrvávajícímu přerušení přístupu na

(29)

29

internetovou stránku po dobu delší než 24 hodin, musí osoba účastnící se přeměny uložit projekt přeměny nejdéle nejbližší příští pracovní den do sbírky listin. (§ 33a ZOP.).

Každý společník či člen má právo na informace, týkající se ostatních osob účastnících se přeměny, pokud jsou z hlediska přeměny důležité. Mohou o ně požádat ode dne zveřejnění oznámení o uložení projektu přeměny do sbírky listin nebo uveřejnění projektu přeměny způsobem dle § 33a. Akcionáři zúčastněné akciové společnosti mohou požádat o informace jen na valné hromadě, která má přeměnu schválit. Osoba zúčastněná na přeměně informace neposkytne, v případě, že by to mohlo způsobit značnou újmu osobě účastnící se na přeměně, dále pokud by tyto informace tvořily předmět obchodního tajemství, nebo by se jednalo o utajované informace. (§ 34 ZOP). ^{37, 38}

g) Svolání valné hromady

Fúze je v případě a. s. a s. r. o. většinou schvalována valnou hromadou každé společnosti účastnící se fúze. O rozhodnutí musí být zpracován notářský zápis, k němuž se přikládá projekt fúze (§ 17/3 a § 21/4 ZOP.). Právní účinky přeměny nabývají platnosti okamžikem zápisu fúze do obchodního rejstříku, nestanoví - li tento zákon jinak (§ 59/1 ZOP.).

O zápisu rozhoduje soud. Řízení soudu bývá zahajováno na návrh. Po zápisu do obchodního rejstříku nelze zápis zrušit. ³⁹

1.4.3 Dokončovací fáze

Jakmile je fúze zapsána do obchodního rejstříku, musí nástupnická společnost podstoupit ještě množství dalších úkolů, a to jak ve vztahu k obchodním partnerům tak ve vztahu k orgánům státní správy. Musí také dodržet daňové závazky. Mezi státní orgány, ke kterým má nástupnická společnost povinnosti a závazky, jsou živnostenský úřad, katastrální úřad, finanční úřad, okresní správa sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny.

(30)

30

Na živnostenském úřadě si musí nástupnická společnost získat nová živnostenská oprávnění, pokud je sama nemá, protože živnostenská oprávnění zanikající společnosti na nástupnickou společnost nepřecházejí. Nicméně dle § 14 ZOP je možné, aby nástupnická společnost pokračovala po zápisu fúze v živnosti společnosti zaniklé za předpokladu, že do 15 dnů ode dne nabytí právní účinnosti fúze písemně oznámí živnostenskému úřadu, že bude pokračovat v činnosti zaniklé společnosti a současně podá žádost o koncesi nebo ohlásí ohlašovací živnost.

Na katastrálním úřadě se musí nahlásit převod nemovitostí zanikající společnosti na společnost nástupnickou. Nástupnická společnost je od okamžiku zápisu fúze do obchodního rejstříku jejich vlastníkem. I když se tak při fúzi stane automaticky, katastrálnímu úřadu se to musí oznámit.

Finanční úřad se zabývá daňovou povinností, ta po fúzi přechází ze zanikající společnosti na společnost nástupnickou, která tak získá postavení daňového subjektu místo zanikající společnosti (§ 239, § 240/1 daňového řádu, č 280/2009 Sb.). Při změnách, jako je změna údajů či zánik daňové povinnosti, je nástupnická společnost povinna oznámit příslušnou změnu do 15 dnů správci daně, ode dne kdy změna proběhla, případně zažádat o zrušení registrace (§ 127/1 daňového řádu, č 280/2009 Sb.). ⁴⁰

Okresní správa sociálního zabezpečení hraje v dokončovací fázi také významnou roli.

Pokud zaniká společnost, která je zaměstnavatelem, je její právní nástupce povinen odhlásit zanikající společnost jako zaměstnavatele u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Musí se tak stát do osmi dnů ode dne zániku společnosti, a to podle § 93 odst.

4 zákona o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb. Dále je nutné podat okresní správě sociálního zabezpečení kopii dohody o přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů mezi zanikajícím zaměstnavatelem a zaměstnavatelem přejímajícím. Touto dohodou je myšlen projekt fúze. Také se musí předat jmenný seznam zaměstnanců spolu s rodnými čísly, jichž se přechod práv a povinností týká.

40 Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.

(31)

31

Zdravotní pojišťovně je nástupnická společnost, která je zároveň přejímajícím zaměstnavatelem, povinna do osmi dnů ode dne vzniku skutečnosti ohlásit informace o nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení. A to podle § 10, odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Registrace zaměstnanců v registru zdravotních pojišťoven se formálně provede odhlášením zaměstnance od dosavadního zaměstnavatele a přihlášením pod zaměstnavatele přejímajícího.

O zániku společnosti a přechodu jmění na společnost nástupnickou musí být informováni taktéž společníci zaniklé společnosti. K informování by mělo dojít nejpozději do nabytí právní účinnosti fúze.

Banky a pojišťovny většinou uvádí oznamovací povinnost ve svých smlouvách.

Společnosti účastnící se fúze proto musí projít smlouvy s bankami a pojišťovnami a případně informovat o fúzi oprávněné subjekty. 41, 42, 43, 44, 45

1.5 Křížová fúze a. s. a s. r. o.

Na křížovou fúzi jsou používána ustanovení o fúzi společností s ručením omezeným a akciových společností. V zákoně č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev se křížové fúzi věnuje § 154 - § 165. Projekt křížové fúze společnosti a ručením omezeným a akciové společnosti musí osahovat tyto informace

 pro zúčastněnou s. r. o. stejné informace jako projekt fúze s. r. o.,

 pro zúčastněnou a. s. stejné informace jako projekt fúze a. s.,

 pokud má nástupnická společnost formu a. s., kolik akcií v určité podoby, druhu, formy a jmenovité hodnoty vydané nástupnickou společností, získá výměnou za svůj podíl společník zanikající nebo účastnící se s. r. o,

43 Slideshare: Fúze a její průběh. Slideshare [online]. 2012 [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/odi07/fze-a-jej-prbh

44 Podnikatel.cz: Nebojte se fúze. I když je složitá, dá se zvládnout. Podnikatel.cz [online]. 2009 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/nebojte-se-fuze-i-kdyz-je-slozita-da-se-zvladnout/

45 BusinessInfo.cz. BusinessInfo.cz [online]. 2014 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/faze-podnikani/rozvoj- podnikani/fuze.html

(32)

32

 pokud má nástupnická společnost formu s. r. o., jakou výši vkladu a obchodního podílu získá akcionář zanikající nebo účastnící se společnosti výměnou za své akcie,

 hodnotu kompenzace pro majitele vyměnitelných a prioritních dluhopisů a opčních listů s předpisem pro její výplatu, pokud byly vydány,

 informace o emisním kurzu akcií nebo nesplaceném vkladu,

 pokud se jedná o křížovou fúzi sloučením, kde bude mít nástupnická společnost, po zápisu do obchodního rejstříku, jinou právní formu než před fúzí, musí obsahovat společenskou smlouvu a stanovy nástupnické s. r. o. nebo stanovy nástupnické a. s., také jména a adresy bydliště statutárního orgánu nebo jeho členů a členů dozorčí rady nástupnické a. s. nebo s. r. o.

Při fúzi křížové fúzi musí vždy nastat výměna akcií a obchodních podílů vydaných zanikajícími s. r. o. nebo a. s. za akcie nebo obchodní podíly, které vydá nástupnická a. s.

nebo s. r. o. ^{46, 47}

1.6 Porovnání fúzí s jinými způsoby převzetí obchodních společností

Kromě fúzí může také docházet k akvizicím. Tyto dva termíny bývají často zaměňovány, či jsou používána jako synonyma. Mají ovšem jiný význam. Existuje mnoho variant, jak mohou fúze a akvizice vznikat. Důsledky fúzí i akvizic bývají často stejné, mnohdy i motivace.

Fúze vyjadřuje, když se dvě firmy dohodnou, že budou pokračovat v činnosti jako jedna nová společnost, čímž spojí svůj majetek a jmění. Akcie firem jsou zrušeny a emitovány znovu jako akcie nástupnické společnosti, které se přerozdělují původním majitelům.

46 DVOŘÁK, Tomáš. Přeměny a přeshraniční přeměny obchodních společností a družstev. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, s. 228 - 232. ISBN 978 - 80 - 7357 - 970 - 8.

47 DEPAMPHILIS, Donald M. Mergers and acquisitions basics: all you need to know. Burlington, MA. 1^st ed. Academic Press, 2011, s.

13, 14, 23, 24, 248. ISBN 01 - 237 - 4948 - 4.

(33)

33

Při akvizici se kupující firma prohlásí za vlastníka firmy kupované. Z právního hlediska přestane kupovaná, méně výkonná společnost, existovat. Kupující společnost převezme veškerý majetek a pokračuje v činnosti zaniklé společnosti pod svým vlastním jménem.

V praxi se často stává, že se dvě společnosti dohodnou na koupi za přátelských podmínek, potom je toto spojení prohlášeno za fúzi, i když se jedná o koupi, a tudíž o akvizici. Pokud se jedná o nepřátelské převzetí, kdy cílová společnost pohltí společnost kupovanou, i přesto, že kupovaná společnost nechce být koupena, pak se tento proces označuje jako akvizice. Tím, kdo chce společnost převzít bývá většinou investor, skupina investorů, nebo investor - fond vedený správcem. Akvizici je možné realizovat pouze tehdy, když investor nabídne takové podmínky, které vyhovují většině současných vlastníků. I kdyby menšina podílníků nebo akcionářů nesouhlasila s převzetím, nemohou s tím nic udělat, protože nemají šanci přesvědčit spoluvlastníky nebo spoluakcionáře o výhodnosti případně nevýhodnosti akvizice či fúze. Vedení společnosti je o všem informováno, je totiž potřeba souhlas nadpoloviční většiny obou valných hromad. Toto všechno jsou stále přátelská převzetí. U nepřátelských převzetí investor jedná rovnou s akcionáři, obchází tedy vedení společnosti. Vedení často není vůbec informováno, nebo se proti akvizici aktivně brání. ^48,

49

49 Diffen: Merger vs Acquisition. Diffen: Merger vs Acquisition [online]. 25.3.2013. 2013 [cit. 2015 - 02 - 26]. Dostupné z:http://www.diffen.com/difference/Acquisition_vs_Merger

(34)

34

2 Projekt fúze Krajské nemocnice Liberec, a. s.

s Panochovou nemocnicí Turnov, s. r. o.

Tato kapitola se zabývá popisem nemocnic, které se účastnily fúze. Dále je zde popsán záměr projektu fúze a rozebrán konkrétního projektu fúze.

2.1 Krajská nemocnice Liberec, a. s.

Sídlo Krajské nemocnice Liberec (dále také KNL) je na adrese Husova 357/10, 460 63 Liberec I - Staré Město a je největším zdravotnickým zařízením v celém Libereckém kraji.

První zmínka o nemocnici v Liberci pochází již z roku 1848. Roku 2007 změnila KNL svou právní formu z příspěvkové organizace na akciovou společnost. V roce 2008 vstoupilo majetkově do KNL, a. s. Statutární město Liberec. Na podzim roku 2013 byla rozhodnutím obou akcionářů KNL, a. s. - Libereckého kraje a Statutárního města Liberec, schválena fúze s Panochovou nemocnicí Turnov, s. r. o. (dále také PNT), kterou schválilo jako jediný akcionář zastupitelstvo Města Turnova. Od 1. ledna 2014 je tedy PNT součástí KNL, a. s. Generálním ředitelem a předsedou představenstva je od srpna 2013 MUDr.

Luděk Nečesaný, MBA. ⁵⁰

2.2 Panochova nemocnice Turnov, s. r. o.

PNT, se sídlem na adrese 28. října 1000, 511 01 Turnov, se ke dni 1. 1. 2014 sloučila s KNL, a. s. a tedy zanikla. Nemocnice v Turnově vznikla před 9 lety, do obchodního rejstříku byla zapsána 2. 2. 2006. Strategického partnera pro fúzi hledala už od roku 2011.

V čele PNT stojí lékařský náměstek Krajské nemocnice Liberec, a. s. MUDr. Martin Hrubý. Sloučením PNT s KNL, a. s. nebyla dotčena žádná zdravotnická oddělení. Veškerá poskytovaná péče zůstala v původním rozsahu. ⁵¹

50 Krajská nemocnice Liberec, a. s.: O nemocnici. Krajská nemocnice Liberec, a. s. [online]. 2014 [cit. 2015 - 03 - 23]. Dostupné z: http://www.nemlib.cz/web/index.php?m=572

51 DATY: Panochova nemocnice Turnov s. r. o. DATY [online]. 2014 [cit. 2015 - 03 - 23]. Dostupné z:

https://daty.cz/f/1638165/panochova - nemocnice - turnov - s - r - o

(35)

35

2.3 Záměr projektu fúze

Do 1. 1. 2014 fungovaly KNL a PNT jako dvě oddělené entity. Vedly spolu řadu obchodních interakcí. Díky fúzi se podařilo dosáhnout následujících efektů:

 využít synergie v rámci péče o pacienta (v urgentní medicíně i následné péči),

 optimalizovat léčebnou péči v obou nemocnicích,

 využít větší ekonomickou sílu a význam při jednání se zdravotními pojišťovnami,

 lepší využití areálů nemocnic,

 vzdělávání a spolupráce odborného personálu,

 odborné garance všech oborů,

 společného vzdělávání,

 vědecké práce týmu v obou entitách,

 spolupráce se sesterskou nemocnicí v České Lípě a získat konkurenční výhodu na trhu.

Dle ZOP, se jednalo o tzv. přednou fúzi. Rozhodný den byl stanoven na 1. 1. 2014. Fúze byla koncipována tak, že PNT se fúzovala do KNL, která se tedy stala nástupnickou společností a pokračujícím právnickým subjektem v právní formě, kterou měla před fúzí, tedy a. s., PNT se stala samostatným detašovaným pracovištěm KNL. Zanikající společnost tedy zanikla bez likvidace a veškerý její majetek byl převeden na nástupnickou společnost. Díky dohodě vlastníků obou společností byla pro vlastníky PNT zajištěna určitá nadstandardní práva v následujících oblastech:

 právo veta na stanovení rozsahu zdravotní péče poskytované v Turnově,

 právo veta na zcizování nemovitého majetku v katastru Turnov,

 právo každého akcionáře na jmenování členů Dozorčí rady a povinnost akceptace navrhované osoby ostatními akcionáři,

 dohoda o nevyplácení zisků a jejich reinvestice do společného majetku,

 přednostní právo na nákup akcií v případě, že by chtěl jiný akcionář akcie zcizit a následná fixace výkupní ceny (ochrana proti nepřátelskému převzetí),

 dohoda o principech řízení společnosti,

 princip prioritního úpisu nových akcií, pokud by byl vkládán majetek, který je ve vlastnictví obce či kraje.