Německý tělocvičný spolek v Českém Dubě a jeho činnost do roku 1918

(1)

Německý tělocvičný spolek v Českém Dubě a jeho činnost do roku 1918

Diplomová práce

Studijní program: N7105 – Historické vědy Studijní obor: 7105T021 – Historie Autor práce: Bc. Pavla Kindlová Vedoucí práce: PhDr. Pavel Smrž

Liberec 2016

(2)

(3)

(4)

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tom- to případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

(5)

Poděkování

Ráda bych poděkovala vedoucímu mé diplomové práce PhDr. Pavlu Smržovi za drahocenný čas, který mi věnoval. A také za cenné rady, díky nimž jsem mohla tuto práci dokončit.

Poděkování patří také mé rodině a všem, kteří se nějakou měrou podíleli na celém procesu vzniku této práce.

(6)

Anotace

Předmětem této diplomové práce je seznámení s činností Německého tělocvičného spolku v Českém Dubu od jeho založení v roce 1863 až do roku 1918.

Rovněž se zabývá komplikovanou strukturou německých tělocvičných spolků v českých zemích a jejím vývoji. Společně s tím je zde zmíněn i zakladatel turnerství F. L. Jahn. Je zde také popsána složitá situace v Českém Dubu, která byla poznamenána národnostními spory mezi českým a německým obyvatelstvem. K dotvoření obrazu o působení tohoto spolku slouží závěrečná část, kde je tento německý spolek porovnán s ryze českým Sokolem v Českém Dubu.

Klíčová slova

Český Dub, Německý tělocvičný spolek, spolkový život, sport, cvičení, Sokol, F. L. Jahn, Franz Schmitt, Konrad Blaschka, národnostní spory, turnerství

(7)

Annotation

The subject of this thesis is getting acquainted with an activity of The German gymnastics association in Český Dub from its foundation in 1863 to 1918. It also deals with a complicated structure of German gymnastics associations in Czech lands and its evolution. Together with this, there is mentioned a founder of turners F. L. Jahn, too.

There is also described a complex situation in Český Dub, which was influenced by ethnic disputes between Czech and German population. To a completion of the picture, there is the last part, where is this German association compared with a genuine Czech association Sokol in Český Dub.

Key words

Český Dub, German gymnastics association, associational life, sport, exercise, Sokol, F. L. Jahn, Franz Schmitt, Konrad Blaschka, ethnic disputes, turners

(8)

7

Obsah

Úvod ... 9

1 Český Dub ... 13

1.1 Politický a historický vývoj ... 13

1.2 Český Dub v 19. a na počátku 20. století – hospodářský vývoj ... 13

1.3 Demografický vývoj – počet obyvatelstva ... 16

1.3.1 Národnostní složení obyvatelstva... 18

1.4 První světová válka v Českém Dubu ... 19

1.5 Kulturní vývoj – Spolkový život ... 20

1.5.1 Členstvo a spolky ... 23

2 Německé tělocvičné spolky ... 26

2.1 Friedrich Ludwig Jahn ... 26

2.2 Vývoj cvičení ... 29

2.2.1 Cíle ... 30

2.3 Zakládání spolků - Německo ... 31

2.3.1 Raná fáze ... 31

2.3.2 Doba předbřeznová ... 31

2.3.3 Třetí vývojové období ... 32

2.4 Spolky a České země 1861-1905 ... 33

2.4.1 Krajské turnerské slavnosti ... 35

2.4.2 Spor o árijský paragraf ... 36

2.4.3 Následný vývoj 1905-1914 ... 39

2.4.4 Turnerský kraj XV.b. ... 40

2.4.5 Turnerské hnutí za první světové války ... 41

3 Německý tělocvičný spolek ... 42

3.1 Vnitřní struktura spolku ... 42

3.1.1 Valné hromady ... 44

3.2 Hlavní osobnosti spolku ... 45

3.2.1 Franz Schmitt ... 45

3.2.2 Konrad Blaschka ... 47

3.2.3 Další významné osobnosti ... 48

3.3 Členství ve spolku ... 49

3.4 Založení spolku a jeho raná činnost ... 50

3.4.1 Řešení zimního cvičiště ... 51

3.5 Spolek jako součást župy ... 52

3.6 Finanční záležitosti... 54

3.6.1 Spolkové výdělky ... 54

3.6.2 Sponzorské dary ... 56

3.7 Hlavní aktivity spolku – sportovní činnost ... 57

3.7.1 Cvičení a jeho návštěvnost ... 57

3.7.2 Výroční oslavy ... 59

3.7.3 Turnerské dny... 61

3.7.4 Předcvičitelé ... 62

3.8 Vedlejší aktivity spolku – kulturní činnost ... 63

3.8.1 Pěvecký kvartet ... 64

3.8.2 Divadelní soubor ... 67

3.9 Ostatní činnost ... 68

3.9.1 Spojení s hasičským spolkem ... 68

3.9.2 Udílení čestného členství ... 69

3.9.3 Propagační materiály ... 70

3.9.4 Výlety a další spolkové akce ... 71

3.9.5 Nevšední záležitosti ... 73

3.9.6 Spolek v Reichenberger Zeitung ... 74

(9)

8

3.10 Významné události spolku ... 75

3.10.1 Odhalení spolkové vlajky ... 75

3.10.2 Neshody mezi spolky ... 77

3.10.3 25. výročí spolku ... 78

3.10.4 Nová tělocvična – její stavba a otevření ... 79

3.10.5 50. výročí spolku ... 83

3.11 Spolek za Velké války ... 84

3.12 Zhodnocení činnosti spolku ... 85

4 Komparace Sokola se spolkem turnerů v Českém Dubu ... 88

Závěr ... 93

Seznam pramenů a literatury ... 96

Seznam obrázků v příloze ... 98

(10)

9

Úvod

Německý tělocvičný spolek v Českém Dubu byl jedním z mnoha spolků, které v tomto období, mezi lety 1863 až 1918, v severočeském městě vznikly. Svou činností by se dal přirovnat k sokolským jednotám, ale jak už je patrné z jeho názvu, zaměřoval se na německé obyvatelstvo a šíření německého nacionalismu. Jeho hlavní podstatou bylo cvičení, různé gymnastické a atletické prvky, ale postupně začal promlouvat i do kulturní sféry ve městě.

V první kapitole se snažím čtenáři přiblížit město Český Dub a jeho hospodářský a kulturní vývoj od 19. století do počátku století 20. V této době bylo město známé díky rozsáhlému textilnímu průmyslu, jehož hlavním představitelem se stal Franz Schmitt.

Německý továrník, který se nebál využívat novinky ve výrobě, což mu dopomohlo k jeho významnému postavení. Právě textilnictví zaměstnávalo většinu českodubského obyvatelstva, které bylo dlouhodobě rozděleno na dvě části – německou a českou.

Těžké podmínky dělníků v továrně a uvolnění politického napětí po pádu Bachova absolutismu dopomohly k rozvoji spolkového života. Ve sledovaném období vznikaly, ve větší míře, spolky německé a české, které zpestřovaly život na Českodubsku. Mezi nimi i Německý tělocvičný spolek turnerů.

Ve druhé části přibližuji život zakladatele turnerství F. L. Jahna, který svým nadšením ke cvičení přilákal ke sportu spoustu mladých mužů a dal tak popud ke vzniku prvních turnerských jednot na německém území. Rozvoj na sebe nenechal dlouho čekat a Jahnova myšlenka se začala šířit i do rakouských a českých zemí. Pro lepší orientaci a komunikaci mezi jednotlivými spolky sloužila organizační struktura, jejíž postupný vývoj zde také sleduji.

Třetí kapitola se již plně zaměřuje na vznik a vývoj Německého tělocvičného spolku v Českém Dubu. Díky velké podpoře ze strany Franze Schmitta a později také Konrada Blaschky, který přebral textilní továrnu po Schmittově smrti, rostl vliv spolku na českodubské obyvatelstvo. Jeho činnost nesestávala pouze ze cvičení, ale postupně se k ní připojovaly i další aktivity v kulturní oblasti. Pořádanými koncerty a divadelními představeními na sebe spolek stále více a více upozorňoval a šířil tak mezi svými členy německý nacionalismus. Povědomí o spolku přesáhlo i hranice města, to když se turnéři připojili k župě Ještědsko-jizerské a později se někteří ze členů českodubské jednoty stali hlavními představiteli župy. Vliv na českodubský společenský život postupně rostl

(11)

10 a vyvrcholil vznikem samostatného Československa v roce 1918, který zničil turnerské představy o spojení s Německem.

V závěrečném úseku obracím svůj zrak na českodubský Sokol a snažím se porovnat jeho činnost s Německým tělocvičným spolkem. Ze zdrojů vyplývá, že ačkoli byl každý ze spolků na jiné straně jazykové hranice, jejich aktivity byly totožné. Ani Sokol se nevyhnul národnostní propagandě, která musela bojovat s rostoucím německým vlivem a často byla konfrontována s velkou mocí německých úřadů ve městě.

Dané téma jsem si vybrala z toho důvodu, že v Českém Dubu žiji a chtěla jsem se zaměřit na německou část městské historie, na kterou se zde poměrně často zapomíná, ačkoli je zde v mnoha ohledech všudypřítomná. Velkou neznámou pro mne byly možnosti společenského a kulturního vyžití v Českém Dubu na přelomu 19. a 20. století.

Díky bližšímu prozkoumání činnosti Německého tělocvičného spolku jsem si však mohla vytvořit obrázek o tom, jaké příležitosti skýtal tento turnerský spolek.

Ve své práci čerpám především z fondu Německý tělocvičný spolek Český Dub 1863-1939,¹ který se nachází ve Státním okresním archivu v Liberci. Jeho důležitou součástí je také dílo od Floriana Walenty, který působil jako spolkový písař, Geschichte des deutschen Turn-Vereines B. Aicha von 1863-1903 anlässlich der 40jährigen Jubelfeier dieses Vereines am 28. Juni 1903.² Na těchto stránkách je popsána historie spolku od jeho počátků v roce 1863, až do roku 1903, kdy spolek oslavil 40. výročí své existence. Walenta dílo pojal chronologicky a pracuje s nejdůležitějšími událostmi, které se v daném roce staly. V rámci obsahu lze snadno určit hlavní náplň jejich činnosti i mnohé vedlejší aktivity. Přínos jeho práce spatřuji v poměrně podrobném popisu jednotlivých činností a událostí, avšak čtenář si musí být vědom silné německé propagandy, která prostupuje jednotlivé věty. Spolek jako celek zde působí jako odvážná jednotka, jež se umí vypořádat se všemi nástrahami, které jí české obyvatelstvo připravilo. A ačkoli měl ve městě velice dobré postavení, neustále upozorňuje na to, že musí o svou pozici bojovat a vzhlížet k německému duchu, který je pro něj spásou.

V ostatních dokumentech, které se ve fondu nacházejí, již není propaganda tak viditelná.

1 Státní okresní archiv v Liberci. Německý tělocvičný spolek Český Dub 1863-1939. Inv. č. 663.

Sign. DTV ČD.;

2 WALENTA, Florian. Geschichte des deutschen Turn-Vereines B. Aicha von 1863-1903 anlässlich der 40jährigen Jubelfeier dieses Vereines am 28. Juni 1903. Böhmisch Aicha:

Selbstverlag des deutschen Turn-Vereines, 1903.

(12)

11 Jednotlivé letáky, pohlednice a spisy jsou dobrým zdrojem pro zhodnocení jejich činnosti. Jedinou nevýhodu tohoto fondu spatřuji v absenci jakýchkoli fotografií, které by zaznamenaly samotné cvičení, avšak je dosti pravděpodobné, že byl tento materiál kvůli svému německému původu po druhé světové válce probrán a zničen.

Dalším důležitým zdrojem se staly městské kroniky,³ především Gedenk-Buch der Stadt-Gemeinde Böhm. Aicha 1890. Materiál z nich dobře posloužil k vytvoření si představy o tom, jaká situace ve městě v popisované době panovala. Ačkoli jsem očekávala velké protěžování německé činnosti, nestalo se tak a v hojném počtu se zde objevovaly i události, které se týkaly české části obyvatelstva. Velkým pomocníkem mi tato kronika byla v sepisování českodubských spolků, které zde ve sledované době vznikly. Kronikář poměrně dopodrobna vypsal všechny zde působící spolky a nezapomněl ani na jejich zakládající členy. Velkým kladem této kroniky byly záznamy z doby první světové války. Ty mi dopomohly k vytvoření si obrazu o tom, jaká situace tehdy v Českém Dubu probíhala.

Velkým přínosem pro práci byl také liberecký deník Reichenberger Zeitung.⁴ V jeho článcích jsem mohla najít doplňující informace o činnosti tělocvičného spolku, které Walenta nezmiňoval. V některých případech i podrobněji popisovaly významné události, které se udály. Ale i zde si člověk musel dát pozor na německou propagandu, která však nebyla tak silná jako ve Walentově případě.

Dalším fondem, který mi byl nápomocen při tvoření práce a který se také nachází v Státním okresním archivu v Liberci, byl Sokol Český Dub 1862-1982, přesněji kronika Sokol Český Dub I. 1886-1913.⁵ Tu jsem využila k porovnání spolkové činnosti a velice mě překvapila svým pohledem na německé obyvatelstvo. Z počátku česká propaganda nebyla tak výrazná, ale postupně se objevovala téměř v každé větě, což odsouvalo sokolskou činnost výrazně do pozadí. Ve srovnání s prací od Walenty byla sokolská kronika méně čtivá a člověk musel neustále dávat pozor při jejím zkoumání na to, aby nezabředl v neustálém stěžování si na danou situaci. Jako zdroj informací o sokolských aktivitách však posloužila dobře a čtenář se mohl na vše podívat i z druhé strany, i když to musel brát s nadhledem.

3 Státní okresní archiv v Liberci. Archiv města Český Dub. Sign. MÚ ČD: II e 106. Pamětní kniha městské obce Českého Dubu 1918.; Státní okresní archiv v Liberci. Archiv města Český Dub. Sign. MÚ ČD: II e 97. Gedenk-Buch der Stadt-Gemeinde Böhm. Aicha 1890.

4 Reichenberger Zeitung, roč. 1-59, 1860-1918.

5 Státní okresní archiv v Liberci. Sokol Český Dub 1862-1982. Inv. č. 1260. Sign. S ČD. Sokol Český Dub I. 1886-1913.

(13)

12 Co se týče použité literatury, velkým přínosem pro tuto práci mi byla kniha Český Dub⁶ od autorů Rudolfa Anděla a Svatopluka Technika. Celé dílo je zaměřeno na politický, hospodářský a společenský vývoj tohoto města a zabývá se mnoha dalšími zajímavostmi od počátků osídlení. Je sice pravda, že je spis poněkud staršího data, ale stále je to jediný možný a ucelený zdroj, který popisuje toto město ze všech možných pohledů. Výhodou je, že text neprosazuje ani jednu národnostní část, v době, kdy tu rozdílné skupiny existovaly, a pracuje s minulostí tak, že se stala a tudíž se příliš nezaobírá tím, jestli byli Němci utlačovateli či nikoli.

Pomocníkem při práci se mi stala kniha Zdeňka Jodase Český Dub a okolí na dobových obrázcích,⁷ neboť soubor těchto starých fotografií mi pomohl potvrdit domněnku, že budova dnešní školní družiny bývala v minulosti turnerskou tělocvičnou.

Z dokumentů, jež se nacházely ve fondu tělocvičného spolku, nebylo příliš jasné, ačkoli č. p. je stále stejné, o který pozemek v bývalé Školní ulici, dnes Komenského, se jednalo. Díky tomuto zdroji jsem také mohla využít dobové fotografie, např. památník F. L. Jahna, které zobrazují jejich již zašlou podobu.

Nejkladněji hodnotím knihu od Carla Eulera,⁸ která se zabývá životem F. L. Jahna a pomohla mi tak pochopit jeho život a pohnutky k založení turnerství.

6 ANDĚL, Rudolf, TECHNIK, Svatopluk. Český Dub. Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství, 1991. ISBN 80-7047-037-2.

7 JODAS, Zdeněk. Český Dub a okolí na dobových obrázcích. 1. vyd. Liberec: RK, 2009. ISBN 978-80-87100-10-3.

8 EULER, Carl. Friedrich Ludwig Jahn. Sein Leben und Wirken. Stuttgart: Carl Krabbe, 1881.

(14)

13

1 Český Dub

1.1

Politický a historický vývoj

Český Dub, malé město, které leží v libereckém kraji ve stínu hory Ještěd, má velmi bohatou historii sahající až do středověku. Nicméně časový úsek, kterým se budeme zabývat, sahá od poloviny 19. století do počátku století 20. Důležitým rokem, co se týče politických dějin města, se stal rok 1838. Právě v tomto roce zakoupil dubské panství, do kterého město náleželo a které do té doby patřilo státem řízenému dolnorakouskému náboženskému fondu, kníže Kamil Rohan.⁹ Dalšími sídly, která Rohan zdědil nebo skoupil, byly vedle Českého Dubu např. Svijany, Semily nebo Lomnice nad Popelkou. Hlavním sídlem, ve kterém přebýval, se stal zámek Sychrov.¹⁰

Co se týče správního hlediska, v roce 1844 bylo dvorskou kanceláří rozhodnuto, že českodubský magistrát, který sídlil v místním zámku, by měl sestávat ze starosty, tří magistrátních radů, kancelisty¹¹ a magistrátního sluhy. Město tak získalo vlastní magistrát. Další a asi nejvýznamnější změnou byl pro Český Dub rok 1850, kdy došlo k novému správnímu uspořádání skrze císařské nařízení z 26. června roku 1849. Nově byly zřízeny politické okresy, což znamená, že byla zrušena panství, a z města se tak stalo sídlo politického a soudního okresu Českodubského. To umožnilo městu zřídit vlastní berní a pozemkový úřad, okresní soud a notářství, které zde fungovaly od roku 1855. Český Dub, jako samostatná jednotka, tak nyní i politicky zvětšil svůj význam.

Podíváme-li se na okresní rozdělení v této době, od roku 1869 spadalo toto město do okresu Turnov, jehož součástí bylo až do roku 1950. Až poté bylo přesunuto do okresu Liberec.¹²

1.2 Český Dub v 19. a na počátku 20. století – hospodářský vývoj

19. století se v Českém Dubu přihlásilo vzrůstem textilní výroby, která bude toto město formovat dalších sto let. Zdejší výroba textilního zboží sice sahala svými kořeny již do 18. století, ale průlom nastal až na počátku století nového. Mohly za to především

9 Panství Český Dub vlastnil do roku 1850.

10 ANDĚL, Rudolf, TECHNIK, Svatopluk, pozn. 6, s. 47.

11 Nižší kancelářský úředník.

12 ANDĚL, Rudolf, TECHNIK, Svatopluk, pozn. 6, s. 48-49.; RŮŽKOVÁ, Jiřina. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. I. díl, 1. vyd. Praha: Český statistický úřad, 2006.

ISBN 80-250-1310-3. S. 438, 439.

(15)

14 kontakty s vyspělejšími manufakturami, které používaly novější výrobní techniky. Tyto styky měly dvojí účinek. Na jedné straně ten negativní, který se projevil úpadkem mnoha menších výrobců textilu, kteří nedokázali držet krok s nastupující modernější technologií. Na stranu druhou se zde v roce 1802 ustavil podnik na potiskování plátna a kartounů, jehož vůdčími osobami byli František Sluka s bratrem Jeronýmem. Tento podnik se ve městě udržel téměř čtyři desítky let a pomohl Českému Dubu v hospodářském růstu. Neohrozila ho ani velká neúroda brambor z roku 1804 či státní finanční bankrot, který byl vyhlášen o sedm let později, tedy v roce 1811.¹³

Právě textilní výroba, která byla v severních Čechách hojně rozšířena, byla zdrojem obživy pro mnoho obyvatel Českého Dubu. Podnik bratrů Sluků zaměstnával mnoho zdejších dělníků a v návaznosti na to zde vznikaly i takové pracovní pozice, které zpracovávaly vyrobené textilní zboží. Díky textilnictví prosperoval podnik i během Napoleonských válek, kdy dodával firmou vyrobené zboží do Vídně, Pešti a Brna. Během válečného období tak podnik zaměstnával ty dělníky, kteří by pravděpodobně zůstali bez práce. Díky tomu se průběh válek na hospodářské situaci Českého Dubu moc nepodepsal. Právě naopak, díky hodnotě prodaného zboží, která v roce 1812 činila celkem 107 786 zlatých, mohli bratři Slukové v roce 1814 zřídit firmu s názvem F. Sluka a syn. Ta svého vrcholu dosáhla ve třicátých letech 19. století, kdy zaměstnávala kolem 120 dělníků.¹⁴

Dalším velkým činitelem, který pomáhal hospodářské situaci, byly výroční trhy, které se konaly před radnicí. Během roku jich vždy proběhlo pět, v roce 1857 byl počet rozšířen na šest, (začátek ledna, úterý po Velikonocích, před svatodušními svátky, po sv.

Bartoloměji, před sv. Havlem, první úterý adventní) a byly vždy hojně navštěvovány, neboť zde obchodníci nabízeli nejrůznější zboží. Od textilních výrobků až po prodej dobytka.¹⁵

Jistý úpadek pro textilní výrobu v Českém Dubu znamenala smrt Františka Sluky st. Jeho syn, František Sluka ml., se dostal do provozních potíží poté, kdy se snažil zmodernizovat svůj podnik. Pro tento záměr zakoupil i dům na severním okraji města, který se později stal základem pro velkou textilní továrnu. Kvůli nedostatku financí však modernizace neprobíhala optimálně, což zrovna nepomáhalo v boji proti

13 ANDĚL, Rudolf, TECHNIK, Svatopluk, pozn. 6, s. 43, 44.

(16)

15 konkurenci. Nakonec byl Sluka nucen podnik v roce 1840 zavřít. Těžká situace pro textilní dělníky však netrvala dlouho, neboť již v roce 1843 do města přijel další významný textilní továrník Franz Schmitt. Skoupil Slukovy objekty a na jejich místě vybudoval moderní textilní továrnu, která opět poskytla mnoho pracovních míst pro místní dělníky. Právě Franz Schmitt, který své zboží prodával i do zahraničí, dopomohl svým podnikem k ekonomickému rozmachu města.¹⁶

S textilní výrobou spojený ekonomický růst byl patrný především skrze budování nových silničních sítí, které městu dopomohly k lepšímu spojení s okolím. Díky novým cestám, především do Osečné a do Hodkovic, tak mohlo být textilní zboží lépe transportováno z města. K lepšímu dorozumívání v rámci obchodu také sloužila v roce 1842 nově založená pošta. Tento hospodářský a ekonomický růst byl však narušen mezi lety 1845-1847, zejména velkou neúrodou a hnilobou brambor. Tento záporný jev se promítl i na českodubské obyvatelstvo, avšak díky včasnému zásahu vojska zde nedošlo k větším nepokojům. Jistou část v uklidnění poměrů zde sehrál i Schmittův podnik, který stále zaměstnával velké množství lidí.¹⁷

Krátkou epizodu hospodářské recese opět vystřídal slibný hospodářský vývoj. Ten se projevoval především ve stavebním rozvoji města, který však byl přerušen ničivým požárem z roku 1858. Ten měl za následek také zničení místního zámku, který do té doby sloužil jako sídlo městských úřadů a mnoha dalších institucí. Ve stejném roce také propukly první nepokoje dělníků, kteří pracovali v továrně F. Schmitta. Touto první dělnickou stávkou v Českém Dubu bylo poukázáno na rostoucí sílu dělnictva, které se nechtělo smířit s podmínkami, jež v textilní továrně panovaly. Aby neutrpěl obchod s textilem, musel Franz Schmitt rozbouřené dělníky uklidnit, aby tak navázal na další hospodářský růst. Ten nebyl narušen ani průběhem prusko-rakouské války v roce 1866, ani další dělnickou stávkou v roce následujícím. Je třeba také zmínit, že v tomto období, ale i v následujících letech, by hospodářský vývoj rostl mnohem rychleji, kdyby byla vystavěna zamýšlená železniční trať. Ta by spojovala Český Dub s okolními městy a umožnila by tak rychlejší přepravu především textilního zboží. Zamýšlený projekt však nebyl nikdy realizován.¹⁸

18 ANDĚL, Rudolf, TECHNIK, Svatopluk, pozn. 6, s. 49-55.

(17)

16 Přelom století byl pro Český Dub symbolem největšího možného průmyslového a hospodářského růstu. Město se díky textilnímu průmyslu stalo hlavním centrem v Podještědí. Přispělo k tomu také zvýšení počtu obyvatel, jehož většina pracovala v továrně Franze Schmitta (více než 2500 osob). Do tohoto podniku docházeli také dělníci z blízkého okolí. O hospodářské situaci svědčila i mohutná výstavba, především bytů pro dělníky, jejíž převážnou část sponzoroval právě Schmitt. V tomto období vyrostlo na předměstí mnoho nových nájemných budov, a některé zde stojí dodnes.

Dalším symbolem vývoje bylo vybudování nového veřejného vodovodu v roce 1888, který tak zlepšil stávající situaci ve městě. Díky velkému podniku, jehož potřeby moderního technického vybavení se zvyšovaly, vybudovalo město nejprve plynové a později elektrické osvětlení. K lepší komunikaci bylo také napojeno na telefonní a telegrafní síť. Nechyběla také výstavba nových komunikací, především těch, které město spojovaly s okolními městy, např. s Libercem. Pro zpříjemnění chvil ve městě byl také mezi lety 1888-1890 vybudován městský park. Ke konci 19. století se tak město rozšiřovalo všemi možnými směry, za což vděčilo především textilnímu průmyslu, který zde i po smrti Franze Schmitta i nadále vzkvétal.¹⁹

S příchodem 20. století město neopustil slibný hospodářský růst. Nástupci Schmitta, Konrad Blaschka a Adolf Lößl, i nadále soustředili významnou část výroby textilního zboží právě do továren v Českém Dubu, které stále zaměstnávaly velké množství lidí. Další pracovní pozice vytvořili tito pánové realizací projektu na výstavbu dětského domova (dnešní mateřská škola), který stál v blízkosti starého dubského zámku. Ten byl také firmou F. Schmitt v roce 1905 zakoupen a záhy přestavěn.

Přestavby se v letech 1906-1907 dočkala také českodubská radnice. Další slibný rozvoj byl však přerušen kvůli první světové válce.²⁰

1.3 Demografický vývoj – počet obyvatelstva

²¹

Ještě než dubské panství zakoupil kníže Kamil Rohan a ještě předtím, než do města přijel Franz Schmitt, aby zde založil svou textilní továrnu, mělo město Český Dub v roce 1834 celkem 1306 obyvatel. Počet domů, které k městu náležely, se

19 ANDĚL, Rudolf, TECHNIK, Svatopluk, pozn. 6, s. 57-62.

21 Součet zahrnuje všechny části obce Český Dub (I. - Město, II. – Horní Předměstí, III. – Dolní Předměstí, IV. – Zámecký okres).

(18)

17 vyšplhal na 207. Co se týče obživy jednotlivých obyvatel města, ta byla rozdělena do dvou sektorů. První a větší část obyvatel se stále ještě zabývala zemědělstvím a ta druhá část, menší, se skládala především z pomocných dělníků ve Slukově továrně a také dalších řemeslníků, kteří se zabývali zpracováním textilu. Nechyběli také obchodníci či ostatní řemeslníci.²²

S vybudováním velké textilní továrny Franze Schmitta v roce 1843 narostl také počet obyvatel. Velkou část nového přírůstku představovali nově přistěhovalí obyvatelé, kteří v Českém Dubu hledali práci v místní továrně. Další souhrnný záznam počtu obyvatel města Český Dub pochází z roku 1845. Zde už je patrné zvýšení, i když zatím ne tak razantní, celkového počtu v důsledku otevření nové továrny. Město v té době mělo 1560 obyvatel. Během jedenácti let tak vzrostl celkový počet osob ve městě o 254 obyvatel, což není tak zanedbatelné číslo.²³

Avšak největší rozdíl v počtu obyvatelstva znamenal nárůst, ke kterému došlo mezi lety 1845-1869, kdy došlo k dalšímu všeobecnému sčítání obyvatel. Z výše zmíněného počtu obyvatel (1560) se konečné číslo vyšplhalo na 3019 obyvatel.

Celkový záznam se tedy téměř zdvojnásobil oproti předchozímu výsledku. Tento nárůst, jehož příčinnou byla nepochybně místní rozšiřující se průmyslová výroba, znamenal pro město velký rozmach. Počet domů se v roce 1869 vyšplhal na 216. Tento celkový výsledek není o mnoho vyšší než z roku 1834, ale musíme počítat s několika ničivými požáry, které ve městě vypukly a které měly za následek úbytek počtu domů. Na druhou stranu byly také budovány domy nové, ale jednalo se spíše o nájemní budovy s více byty, které tak na malém prostoru mohly ubytovat velké množství lidí. V této době již většina lidí z Českého Dubu, i ženy a děti, pracovala v továrně Franze Schmitta. Zbytek obyvatel se stále zabýval zemědělskou produkcí a drobnou řemeslnou prací. Tento velkolepý vzrůst počtu obyvatel se v následujících letech již neopakoval a celkové číslo se během let měnilo jen nepatrně.²⁴

Podle výsledků dalšího sčítání lidu, jejichž pravidelnost se píše právě od roku 1869, z roku 1880, mělo město Český Dub celkem 3110 obyvatel. Rozdíl dvou předchozích sčítání již není tak markantní, neboť Franz Schmitt již nerozšiřoval své továrny a počet pracovníků se ustálil kolem 2500 dělníků. Stále tak platí, že většina

22 SOMMER, Johann Gottfried. Das Königreich Böhmen, zweiter Band. Bunzlauer Kreis. Prag:

1834. S. 232, 233.

24 RŮŽKOVÁ, Jiřina, pozn. 12, s. 438, 439.

(19)

18 obyvatel města, a to i obyvatel z okolních vesnic, pracovala v této textilní továrně. Při dalším sčítání lidu, které proběhlo v roce 1890, vzrostl počet obyvatel na 3131 a následné sčítání obyvatel v roce 1900, tedy na přelomu století, přišlo s výsledkem 3190 osob. Před vypuknutím první světové války proběhlo následující sčítání v roce 1910. Podle těchto výsledků bylo před válkou ve městě celkem 254 domů. Lze tedy vidět, že díky kvetoucímu textilnímu průmyslu se dařilo také rozšiřovat městskou zástavbu, neboť oproti záznamu z roku 1869 vzrostl počet budov o 38. Na tomto stavebním boomu se velkou měrou podílela rodina Konrada Blaschky, která nechala v tomto období ve městě vystavět hned několik domů. Co se týče počtu obyvatel, výsledkem tohoto sčítání byl celkový počet 3170 obyvatel. Tedy o dvě desítky osob nižší číslo, než v předchozím sčítání. Z tohoto výsledku lze vyvodit to, že na počátku 20. století se hlavní podnikatelské myšlenky Konrada Blaschky začaly stále více a více přesouvat na Semilsko, které bylo z hlediska dopravy dostupnější.²⁵

1.3.1 Národnostní složení obyvatelstva

Co se týče národnostního složení obyvatelstva v Českém Dubu ke konci 19. století a na počátku 20. století, nedalo by se s přesností říci, která národnost byla zastoupena ve větší či menší míře. Podle výsledků sčítání lidu z let 1890 (1707 Němců X 945 Čechů)²⁶ a 1900 (1599 Němců X 1116 Čechů),²⁷ které jsou uvedeny v městské kronice, vedla národnost německá. Nicméně již podle prvního sčítání lidu v novém 20. století, se obě národnostní skupiny téměř vyrovnaly, o čemž můžou svědčit také sílící nacionalistické tendence českého obyvatelstva. Sčítání z roku 1910 (1210 Němců X 1257 Čechů)²⁸ přineslo, pro Čechy více uspokojivé, výsledky.²⁹

O tom, proč bylo město v minulosti více německé, svědčí zápis v městské kronice z roku 1919. Píše se zde, že německá většina byla uměle zvětšena v důsledku tehdejšího nespravedlivého volebního práva do zastupitelstva obcí, který byl podmíněn placením daní. Z toho důvodu bylo v té době městské zastupitelstvo ryze německé. Určitou příčinou také může být jistý útlak ze strany rakouských úřadů vůči českému

25 RŮŽKOVÁ, Jiřina. Pozn. 12, s. 438, 439.; Gedenk-Buch der Stadt-Gemeinde Böhm. Aicha 1890, pozn. 3, s. 407.

26 Údaj nezahrnuje městskou část obce Zámecký okres.

29 Gedenk-Buch der Stadt-Gemeinde Böhm. Aicha 1890, pozn. 3, s. 368.; Pamětní kniha městské obce Českého Dubu 1918, pozn. 3, s. 5.

(20)

19 obyvatelstvu. A tak se řada obyvatel města kvůli existenčním důvodům hlásila k národnosti německé, čímž chtěli eliminovat problematické konfrontace s úřady.

Svědčí o tom sčítání lidu z roku 1921, tedy již po vzniku samostatného Československa, kdy se v Českém Dubu k české národnosti přihlásilo celkem 2364 osob a k národnosti německé celkem 1065.³⁰ Zde je již rozdíl, ve prospěch českého obyvatelstva, patrný.³¹

1.4 První světová válka v Českém Dubu

První světová válka probíhala v Českém Dubu podobně jako v ostatních českých městech a vesnicích. I zde přivodila hospodářskou stagnaci, která tak znamenala zastavení předchozího slibného vývoje. V mnoha ohledech se projevil nedostatek, který s sebou válka přinesla. Byly zavedeny potravinové lístky a také byl omezován příjem daných surovin na jednu osobu. Navíc se stále zvyšovaly ceny. Společně s váznoucím zásobováním a omezováním počtu zaměstnanců ve Schmittově továrně, přišla do Českého Dubu velká bída. Z městské kroniky je patrné, že velké potíže se dotkly všech občanů města. Přestože byly pořádány různé sbírky na pomoc chudým a nejvíce válkou postiženým obyvatelům, přerozdělil se jejich výdělek především mezi německé obyvatelstvo, v první řadě mezi německé děti. Zvýšená úmrtnost tedy na sebe nenechala dlouho čekat.³²

Co se týče vojenských odvodů v Českém Dubu, celkem bylo povoláno do vojenské služby 434 mužů. Na frontě jich padlo 41 a 21 mužů se vrátilo s trvalými následky. Pro muže s válečným zraněním a válečné invalidy bylo na náklady Heleny Schmittové zřízeno sanatorium, kde se navrátilci z války léčili. I tato pomoc byla poskytována v první řadě německým vojákům. K válečným potřebám byli také poskytnuti koně, kteří byli napřed spočítáni a potom odesláni na frontu. Absence těchto zvířat se později projevila také na chodu hospodářství, která tak nemohlo zásobovat město.³³

30 Výsledky některých sčítání lidu se v zápisech městských kronik mohou nepatrně lišit a to z důvodu sčítání obyvatel podle příslušných částí obce, k nimž obyvatelé náleželi, které ve výsledku mohly nebo nemusely být započítány do celku.

31 Pamětní kniha městské obce Českého Dubu 1918, pozn. 3, s. 14.; ANDĚL, Rudolf, TECHNIK, Svatopluk, pozn. 6, s. 65.

32 Gedenk-Buch der Stadt-Gemeinde Böhm. Aicha 1890, pozn. 3, s. 434-509.

33 ANDĚL, Rudolf, TECHNIK, Svatopluk, pozn. 6, s. 64.; Gedenk-Buch der Stadt-Gemeinde Böhm. Aicha 1890, pozn. 3, s. 434-509.

(21)

20 S vypuknutím války se také projevil nesouhlas českého obyvatelstva s jejich podmínkami. Většinou se to projevovalo neúčastí na veřejných sbírkách, které byly považovány jako proněmecké. Během sbírek, které byly pořádány nejenom pro potřeby města, ale také pro vojenské účely, se jejich konání podílelo z velké části pouze německé obyvatelstvo. Nejhlasitějším protiválečným projevem se stala hladová demonstrace dělnických žen, která 4. srpna 1917 vyústila v hlasité protesty před českodubskou radnicí. Právě ženy, na které padla povinnost postarat se o hospodářství a rodinu poté, co byli odvedeni jejich muži, projevily nespokojenost nejen s potravinovou situací v Českém Dubu, ale také se snižujícími se stavy dělníků v místní textilní továrně. Zdejší továrna byla hlavním a pro některé také jediným zdrojem obživy v takto těžkých časech. Z důvodu úbytku dovozních míst a tedy i odbytu textilního zboží, musela Schmittova továrna propouštět. Jenom v roce 1916 klesl počet zaměstnanců z již dříve sníženého stavu 1700 dělníků na 888 pracovních míst.³⁴

Ani společenská situace se pro českodubské obyvatelstvo nevyvíjela dobře.

Z důvodů potřeby snížení nákladů na topení a svícení, bylo množství uhlí a plynu stále více omezováno a omezovány byly také různé společenské akce. Tato nařízení se dotkla některých hospod, ale také divadla a jiných veřejných budov. K velké nespokojenosti českého obyvatelstva vedlo omezení činnosti českých spolků, které byly později také zakázány. Naproti tomu německé spolky mohly, i když v omezené míře, fungovat i nadále. Již tak špatnou situaci v Českém Dubu podtrhlo i roztavení dvou kostelních zvonů v roce 1916, jejichž původ sahá až do roku 1694, pro potřeby zbrojního průmyslu.³⁵

1.5 Kulturní vývoj – Spolkový život

Vznik různě zaměřených spolků, ať už německých nebo v menší míře českých, je v Českém Dubu spojen především s textilní výrobou a sociálním stavem tamějších dělníků, kteří pracovali v textilní továrně Franze Schmitta. Ten se projevoval jako typický příklad buržoazního podnikatele a tak nebylo divu, že založení dělnického spolku na sebe nenechalo dlouho čekat. Dělníci, přesněji tiskaři kartounů a rytci forem, byli nespokojeni s podmínkami, které museli v továrně snášet a tak již v roce 1843

35 Gedenk-Buch der Stadt-Gemeinde Böhm. Aicha 1890, pozn. 3, s. 434-509.; ANDĚL, Rudolf, TECHNIK, Svatopluk, pozn. 6, s. 64.

(22)

21 iniciovali vznik svého Podpůrného spolku tiskařů a rytců (Verein der Druckker und Formstecher). „Spolek vyplácel svým členům podpory po dobu nezaviněné nemoci, při úmrtí člena nebo jeho rodinného příslušníka, ale také podporu těm dělníkům, kteří byli na vandru…“³⁶ za účelem získání kvalifikace v tiskařství. Se snahou Franze Schmitta zavádět do výroby stále více strojů, kvůli kterým byla dělníkům snižována mzda, se v 50. letech proměnily také snahy spolku. Od roku 1858, kdy zmíněné snížení dělnických mezd proběhlo, se spolek snažil bojovat za práva pracujících dělníků. Zasáhl např. v následné stávce tiskařů za vyšší mzdy ve Schmittově továrně, během které finančně podporoval stávkující dělníky.³⁷

Významným spolkem, který vznikl na začátku 50. Let, byl také Německý hudební a pěvecký spolek (Deutscher Gesang- und Musikverein - 1852). Ten začal spolupracovat s dalšími německými spolky, jež vznikaly během další dekády. Sám byl později, rozšířen také o dramatický odbor, jehož vliv byl na kulturu v Českém Dubu znatelný.³⁸

Během 60. let proběhla další vlna zakládání různých spolků. Tento kulturní ruch byl zapříčiněn vydáním únorové ústavy z 26. února 1861. Tato ústava a Schmerlingova vláda (1861-1865), která vystřídala tvrdý absolutismus ministra vnitra Alexandra Bacha (1851-1859), byla v otázce zakládání spolků liberálnější než vláda předchozí. Není tedy divu, že čilý spolkový život na sebe nenechal dlouho čekat.³⁹

V Českém Dubu o tom svědčí založení hned několika spolků. Jednalo se především o spolky německé, které byly založeny za velké podpory továrníka Schmitta.

Ten se obával dalších stávek a nepokojů dělníků, které hrozily jeho podniku, a tak sám inicioval založení několika spolků. V první řadě se jednalo o Německý tělocvičný spolek (Deutscher Turnverein), který byl založen 21. června 1863. Sílícími nacionalistickými tendencemi mezi německým obyvatelstvem a také založením tohoto spolku se Franz Schmitt snažil účinněji ovládat své dělníky. Tento tělocvičný spolek se těšil velké materiální i morální podpoře právě z jeho strany. Dalším spolkem, který v této době vznikl, přesněji 25. října 1863, byl Spolek vojenských vysloužilců

37 ANDĚL, Rudolf, TECHNIK, Svatopluk, pozn. 6, s. 50.; Gedenk-Buch der Stadt-Gemeinde Böhm. Aicha 1890, pozn. 3, s. 240, 241.

39 ŠINKOVSKÝ, Roman. Turnerské hnutí v českých zemích od svých počátků do roku 1918.

In: WAIC, Marek, et al. Německé tělovýchovné a sportovní spolky v českých zemích a Československu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1489-2. S. 9.

(23)

22 (Militärveteranen-Verein). Také se jednalo především o německý spolek, který se podílel na mnoha kulturních představeních a přehlídkách.⁴⁰

Prvním spolkem, jenž mohl prospěšně fungovat i v praxi a který se sám podílel na hašení několika požárů ve městě, byl Spolek dobrovolných hasičů (Freiwillige Feuerwehr). Ten byl založen již v roce 1864, ale krátce nato zanikl, aby mohl být opět obnoven v dubnu roku 1867. Příslušníci tohoto spolku byli národnostně smíšení a z části je tvořili také členové Německého tělocvičného spolku.⁴¹

Mezi další německé spolky v Českém Dubu patřily např. Svépomocný spolek (Selbsthilfe), který vznikl v roce 1867, a také Konzumní spolek (Allgemeiner Consum- Verein). Ten vznikl v roce 1868. Za zmínku stojí také vznik Školského spolku (Schulverein) z května roku 1880, jehož předsedou byl Schmittův nástupce v podnikání Konrad Blaschka (1849-1913). Tento spolek se staral o maximální podporu dětí pouze německých dělníků. Tyto jmenované, ale také další německé spolky, jak již bylo řečeno, se mohly těšit poměrně bohaté podpoře nejenom ze strany továrníka Franze Schmitta, ale také ze strany místních úřadů, které byly ve většinovém držení německého obyvatelstva.⁴²

Oproti tomu české spolky, vznikaly pomalu a s velkými obtížemi. Již v roce 1865 sice vznikl v Českém Dubu Sokol, ale jeho činnost zanikla na konci 60. let. Mezi české spolky patřil také Konzumní spolek Svornost, který vznikl v roce 1869, ale kvůli řadě potíží dokázal fungovat pouhých jedenáct let.⁴³

Nicméně za nejvýznamnější událost 60. let, co se týče vzniku českých spolků, by se dalo v roce 1869 počítat založení České besedy. Tento spolek zastřešoval české obyvatelstvo a hájil jeho zájmy proti germanizačním snahám zdejších úřadů a továrníka Schmitta. Česká beseda se podílela na mnoha oslavách; např. v roce 1873 pořádala oslavy ke 100. výročí narození Josefa Jungmanna.⁴⁴

K výraznějším projevům spolkového života českého obyvatelstva docházelo v 80. letech 19. století. V tomto období bylo založeno několik spolků, které ovlivnily životy českých obyvatel, kteří se v Českém Dubu cítili utlačováni ze strany Němců. Do

41 Gedenk-Buch der Stadt-Gemeinde Böhm. Aicha 1890, pozn. 3, s. 247, 248.

42 Gedenk-Buch der Stadt-Gemeinde Böhm. Aicha 1890, pozn. 3, s. 248, 249.; ANDĚL, Rudolf, TECHNIK, Svatopluk, pozn. 6, s. 58.

43 Gedenk-Buch der Stadt-Gemeinde Böhm. Aicha 1890, pozn. 3, s. 252.

44 Gedenk-Buch der Stadt-Gemeinde Böhm. Aicha 1890, pozn. 3, s. 252, 253.; Josef Jungmann žil v letech 1773–1843.

(24)

23 této doby sem spadá založení pobočky Ústřední matice školské pro Český Dub a okolí, ke které došlo v roce 1883. Následující rok také vznikla Učitelská jednota pro Český Dub a okolí. Za zmínku také stojí vznik Hospodářského spolku pro okres českodubský z roku 1886, který se zaměřoval na problematiku v zemědělství, a také vznik Řemeslnicko-živnostenské besedy z roku 1883, která se zabývala rozvojem řemesel a živností v Českém Dubu.⁴⁵

Avšak k nejvýznamnější události v rámci českého spolkového života v Českém Dubu došlo 16. září 1888, kdy zde na ustavující valné hromadě proběhlo opětovné založení tělovýchovné jednoty Sokol. Sokol postupně převzal roli nejdůležitějšího českého spolku a stal se institucí, která se stala organizátorem tělovýchovných a společenských akcí nejenom ve městě, ale také v širším okolí.⁴⁶

Z dalších spolků krátce zmíním např. Živnostenský spolek pro okres českodubský (1890), dále Chlapecký spolek „Dub“ (Lad-Verein „Eiche“ – 1886), Chlapecký spolek Koruna (Lad-Verein „Krone“ – 1886) a Amatérský turistický spolek (Wander- Dilettanten-Verein – 1874).⁴⁷

1.5.1 Členstvo a spolky

Účast v jednotlivých spolcích byla dobrovolná a nezáleželo na tom, kolika spolků jste byli členem. To vedlo v mnoha případech k tomu, že jedna osoba mohla být členem i více spolků. Toto platilo i pro českodubské spolky. Při procházení seznamu hlavních představitelů jednotlivých spolků se některá jména dosti často opakovala. Jednalo se především o vysoce postavené Němce, kteří byli součástí městské rady či zastupitelstva.

Jedním takovým příkladem může být např. August Braun. Tento muž byl v době, než odešel do Prahy, členem několika spolků. Ať už se jednalo o Německý tělocvičný spolek, jehož byl dlouholetým předsedou, nebo o německý Školský spolek. Mezi další jím navštěvované spolky patřily např. Chlapecký spolek Traube či Konzumní spolek.⁴⁸

Vezmeme-li to z druhé strany, spolků, jejichž členy byli stále stejní lidé, bylo několik. Můžeme to porovnat na příkladu Německého tělocvičného spolku. Hlavními postavami této organizace bylo hned několik mužů. Jmenuji tyto: August Braun, Josef Sluka, Josef Hikisch jr., Franz Peukert, Adolf Mautner, Karl Nowotny, Klemens

46 Gedenk-Buch der Stadt-Gemeinde Böhm. Aicha 1890, pozn. 3, s. 270, 271.

(25)

24 Bulirsch, Wilhelm Büttner a mnoho dalších. Právě oni byli zároveň členy dalších několika spolků. Např. Německý hudební a pěvecký spolek, Spolek válečných veteránů, Spolek dobrovolných hasičů, Konzumní spolek, Školský spolek, Bruslařský spolek a další. Jednalo se však především o spolky ryze německé, což na druhou stranu neznamenalo, že by zde nebyl ani jeden Čech. Vysokou účast zmíněných na spolkovém životě v Českém Dubu přisuzuji právě jejich postavení. Několik mužů z výše jmenovaných bylo členy také městské rady a zastupitelstva a pravidelně se ve volbách umisťovali na předních pozicích.⁴⁹

Co se týče českých spolků, v jejich řadách se objevovala zejména česká jména, v některých případech však poněmčená. I v tomto případě se některá opakovala. Za zmínku stojí např. Wenzel Hawel, který byl členem jak České besedy, tak Ústřední matice školské. Nechyběl také v Sokole či Hospodářském spolku pro okres českodubský.⁵⁰

Chceme-li se podívat na členskou základnu a její početnost, musíme se zaměřit také na počet obyvatel Českého Dubu. K roku 1890, kdy jsou také zaznamenány počty členů jednotlivých spolků, mělo město Český Dub 3131⁵¹ obyvatel. Mírná většina byla německá, což mělo za následek právě to, že v předních pozicích města stáli především Němci. Na druhou stranu právě česká menšina měla na spolkovém životě ve městě větší podíl. Nedá se říci, že by zde existovalo více českých spolků než těch německých, ale počet členů byl více nakloněn českému obyvatelstvu. Možnou příčinu většího počtu členů v českých spolcích ale můžeme spatřovat v tom, že právě těch českých spolků bylo ve městě méně a tak se čeští obyvatelé neměli kde angažovat.⁵²

Jednotlivé počty členů na jeden spolek tedy hovoří ve prospěch českého obyvatelstva. Jenom Sokol navštěvovalo v roce 1890 220 členů, kteří tak početně převýšili Německý tělocvičný spolek se 160 členy. I další české spolky byly člensky početnější oproti těm německým. Nejpočetnějším spolkem, který můžeme chápat jako německo-český, byl Spolek dobrovolných hasičů s počtem více než 200 členů, z toho 164 aktivních hasičů.⁵³

51 Počet obyvatel města v roce 1890; součet zahrnuje všechny části obce (I. - Město, II. – Horní Předměstí, III. – Dolní Předměstí, IV. – Zámecký okres).

(26)

25 Pro představu zde uvedu nejvýznamnější českodubské spolky spolu s počtem členů. Např. Spolek válečných veteránů navštěvovalo v roce 1890 136 členů;

Svépomocný spolek Selbsthilfe 52 členů; Konzumní spolek 100 členů; Českou besedu 100 členů; Školský spolek 69 členů, Ústřední matici školskou 61 členů; Hospodářský spolek pro okres českodubský 158 členů a Živnostenský spolek pro okres českodubský 162 členů.⁵⁴

(27)

26

2 Německé tělocvičné spolky 2.1 Friedrich Ludwig Jahn

Stal se uznávanou ikonou pro tisíce mužů a jeho myšlenky pronikaly do mnoha zemí. Jeho boj proti cizí nadvládě neskončil po jeho smrti, ale trval i mnoho let po ní.

Řeč je o otci turnerství Friedrichu Ludwigu Jahnovi. Ten se narodil 11. srpna 1778 ve městě Lanz, které leží v Braniborsku. V mládí se namísto klukovských her učil jezdit na koni, plavat, běhat a šplhat od vojáků, kteří se utábořili v blízkosti jejich města.

Jeho otec ho také vzdělával v náboženství a to když se Friedrichovou první knihou, kterou četl, stala Lutherova bible. Po dokončení gymnázia v Berlíně v roce 1796 nasměrovaly víra v Boha a znalost bible mladého Jahna ke studiu teologie na univerzitě v Halle. Univerzitní roky, které zde strávil, se staly velkou inspirací pro jeho další život.

Na univerzitě totiž vzrostl jeho zájem o Německo a to díky vandrování po okolí. To mu přineslo obrovské znalosti z oblasti regionálního zeměpisu. K tomu si na univerzitě přidal i studium německé historie, německého jazyka a německých zvyků. To se projevilo v jeho pozdějším vlastenectví. Ještě na univerzitě v Halle napsal práci O podpoře vlastenectví v pruském království.⁵⁵ Kvůli svým bojům proti studentským svazkům na univerzitě v Halle, byl nucen z této univerzity v roce 1800 odejít. Jeho další zastávkou byla univerzita v Jeně, odkud se v roce 1802 přesunul na univerzitu v Greiswaldu. Tu dokončil v roce 1803. Svými vlasteneckými myšlenkami ovlivnil mnoho studentů, kteří se ho rozhodli následovat.⁵⁶

Po studiu se mu naskytla příležitost stát se domácím učitelem v Meklenburgu v rodině místního barona Neubrandenburga. V rámci domácího učení se projevil jeho talent vést mladé chlapce, když se během hodin plavání s baronovým synem přidali i zdejší děti. Vedle plavání předváděl chlapcům i způsob jak běhat, šplhat, skákat a zápasit. Díky tomu se stal mezi meklenburskou mládeží oblíbeným představitelem tělesných cvičení. V roce 1805 však domácí učení opustil a po bitvě u Jeny a Auerstedtu v říjnu 1806 se přidal k pruské armádě. Přítomnost Napoleonských vojsk na území dnešního Německa vnímal jako národní ponížení a tak se rozhodl proti francouzské nadvládě bojovat. Během svého působení v pruské armádě vznikl v jeho hlavě nápad,

55 V originále: Ueber die Besörderung des Patriotismus im Preußischen Reiche.

56 EULER, Carl, pozn. 8, s. 8-47.

(28)

27 jak dodat Němcům národní sebevědomí. To mělo být nabyto zpět skrze fyzické a morální cvičení, které jim mělo poskytnout patřičnou sílu překonat těžká období. Tyto myšlenky také později zrealizoval.⁵⁷

V roce 1809, po odchodu z armády, odešel Jahn do Berlína. Zde využil svůj titul z teologie a stal se učitelem na zdejším klášterním gymnáziu. I zde získal velkou oblibu mezi žáky a to díky procházkám po okolí a hrám, které je naučil. Velká úspěšnost těchto hodin ho přivedla zpět k myšlence fyzického a morálního cvičení. S rostoucím počtem žáků, kteří navštěvovali jeho cvičební hodiny, přišla i nutnost hledání většího prostoru pro konání těchto setkání. A tak na jaře roku 1811 bylo v městském parku Hasenheide v Berlíně otevřeno první cvičiště, které se nacházelo pod otevřeným nebem. Jahn toto cvičení nazýval „Turnkunst“,⁵⁸ ze kterého později vznikly i odvozené názvy jako turner, turnerství apod. Počet členů tohoto tělocvičného spolku, nebo také gymnastického spolku (Turnverein), rychle rostl a v létě stejného roku se dostal až na 200 členů.⁵⁹

Kvůli opakovanému ničení oblečení jednotlivých členů, byl Jahn nucen se zamyslet také nad oděvem, který by byl vhodný ke cvičení. V soupravě byl černý nebo modrý frak, pruhovaná vesta, šedé pruhované manšestrové kalhoty, které byly ušity přesně podle tvaru nohou, kulatý a dosti hrubý plstěný klobouk. Nechyběl také kapesník či kravata.⁶⁰

V roce 1813, s vytvořením další, již šesté, koalice proti Napoleonovi, přišel velký okamžik, kdy se mohli tito mladí turnéři přihlásit do armády a s heslem „S Bohem pro krále a pro vlast…“⁶¹ nastavit své životy a bojovat tak pro lepší budoucnost svého národa. Jednalo se o slavné Lützowovy svobodné jednotky, které Jahn pomohl založit a které sestávaly především z členů turnerského spolku. Sám Jahn se stal velitelem jedné této vojenské jednotky a mohl tak vést své následovníky do národního boje, který tentokrát skončil porážkou Napoleona Bonaparte u Lipska. Po válce Jahn odešel zpět do Berlína, kde získal funkci státního učitele gymnastiky.⁶²

Další činností, ve které se Jahn kromě gymnastiky angažoval, bylo jeho jmenování členem frankfurtské generální komise. Také byl iniciátorem zakládání studentských vlasteneckých spolků, které jsou známé pod názvem Burschenschaften.

57 EULER, Carl, pozn. 8, s. 71-80.

58 V překladu: gymnastické (cvičební) umění.

59 EULER, Carl, pozn. 8, s. 148-159.

60 EULER, Carl, pozn. 8, s. 179.

61 EULER, Carl, pozn. 8, s. 205.

62 EULER, Carl, pozn. 8, s. 240-262.

(29)

28 První spolek vznikl v roce 1815 na univerzitě v Jeně, na které dříve Jahn působil.

Členové těchto spolků byli především ti studenti, kteří se vrátili z bojů proti Napoleonovi, a jejich hlavním cílem bylo sjednocení celého Německa do jednoho státu.

První velkou akcí, kterou spolky pořádaly, byla slavnost na hradě Wartburg, kde se připomínalo 300. leté výročí vydání Lutherových tezí a také výročí bitvy u Lipska. Této velké studentské slavnosti se zúčastnil také F. L. Jahn.⁶³

Mezitím se Jahnův turnerský spolek rychle rozšiřoval. Přicházeli stále noví a noví členové, kteří chtěli následovat Jahnovy vlastenecké myšlenky, kvůli kterým však začali být turnéři vnímáni jako nebezpečný spolek. Berlínská venkovní „tělocvična“ byla stále zaplněna a v prostorách městského parku se neustále pilně cvičilo.⁶⁴

Jahn se také díky svému ostrému jazyku, kdy ostře propagoval sjednocení Německa a vlasteneckou myšlenku, dostal do rozporu se zákonem. Za své pobuřování byl dokonce několikrát vězněn a vyšetřován. Jeden z konfliktů, který v roce 1819 skončil několikaletým Jahnovým vězením, nedopadl dobře ani pro berlínský spolek.

Ten byl uzavřen a Jahnovi bylo, po propuštění z věznice Kolberg v roce 1824, zakázáno zdržovat se v Berlíně. Jahn se tedy po propuštění přestěhoval do Freyburgu, kde žil až do své smrti 15. října 1852.⁶⁵

Za svůj život získal také několik uznání. V roce 1840, po nástupu Fridricha Viléma IV. na pruský trůn, získal díky králově sympatii ke sjednocení Německa železný kříž. Ten byl udělen za statečnost, kterou Jahn projevil v boji proti Napoleonským vojskům. Velkou poctou se pro něj stalo také jmenování do německého národního parlamentu, který měl v roce 1848 rozhodovat ve Frankfurtu nad Mohanem o sjednocení Německa. Zde však zažil obrovské zklamání, které ho již do jeho smrti neopustilo. Sněm opouštěl s těmito slovy: „Německá jednota byla snem mého probuzeného života, úsvitem mého mládí, sluncem mé mužnosti a nyní je to večerní hvězda, která mne láká k věčnému odpočinku“.⁶⁶ Po jeho smrti byl v roce 1859 na jeho hrobě ve Freyburgu vystavěn pomník. Další pomníky na jeho památku rostly především

63 EULER, Carl, pozn. 8, s. 374-357.

64 EULER, Carl, pozn. 8, s. 446-458.

65 EULER, Carl, pozn. 8, s. 573-589.

66 Deutschlands Einheit war der Traum meines erwachenden Lebens, das Morgenroth meiner Jugend, der Sonnenschein der Manneskraft und ist jetzt der Abendstern, der mir zur ewigen Ruhe winkt. – EULER, Carl, pozn. 8, s. 588.

(30)

29 na počátku 20. století, kdy je nechaly postavit jednotlivé tělocvičné spolky u příležitosti 50 let od jeho smrti.⁶⁷

Friedrich Ludwig Jahn jakožto zakladatel turnerského hnutí promyslel i jeho strukturu. Jednotlivé spolky, které vznikly, tak musely mít svého předsedu a spolkovou radu. Nechyběla ani postava předcvičitele, který se staral o vedení jednotlivých cvičení.

Hlavním mottem spolku, které Jahn sepsal i do své učebnice tělocviku z roku 1816, bylo „Frisch, frei, fröhlich und fromm – ist des Turners Reichtum.“⁶⁸ Podle těchto čtyř F vznikl mezi lety 1843-1846 symbol turnerů, tzv. turnerský kříž.⁶⁹

2.2 Vývoj cvičení

Hlavním smyslem bylo pro Jahna především tělesné zlepšování mládeže, tedy tělovýchova. Z dlouhých procházek, které se žáky před založením turnerství absolvoval, se postupně rozvinulo jednoduché cvičení. To se časem zdokonalovalo, až se jednalo o různá gymnastická cvičení, při kterých bylo používáno různé nářadí. Sám Jahn vymyslel také nové cvičební způsoby. Jednalo se např. o hrazdu a bradla, která se ujala a zůstala v gymnastice dodnes. Cvičení bylo také doplňováno hrami, což mělo zlepšit vztah mezi jednotlivými členy. Mezi hlavní části cvičení patřila především gymnastika, turistika, šerm nebo plavání.⁷⁰

Ze samého začátku turnerství bylo cvičení vnímáno spíše jako veselá hra, než uspořádané cvičení s jasným cílem. Svůj vliv zde měl i romantismus, ve kterém se Jahn hodně inspiroval. Časem se však prosadila myšlenka vlasteneckého boje. Jahnovo cvičení mělo členy připravit na boj s nepřítelem, který byl spatřován především ve Francouzích a Napoleonovi samotném, kteří ovlivňovali svobodu v jednotlivých německých regionech. Tím byla oslabena především možnost sjednotit německý národ.

Tuto myšlenku Jahn silně propagoval zejména mezi mládeží, která byla pod silným vůdcem tvárná a poslušná. Své cvičence tedy vedl k patriotismu a do budoucna je připravoval na válku, která měla Německo osvobodit od francouzské nadvlády. Z tohoto důvodu se postupně z nepolitického turnerského spolku stával spolek silně

67 EULER, Carl, pozn. 8, s. 578-588.

68 Zdráv, zbožný, veselý, svobodný - je bohatstvím Turnerů.

69 EULER, Carl, pozn. 8, s. 578-589.

70 KRÜGER, Michael. Turnerství v Německu – proměna národní tělesné a pohybové kultury v moderní sportovní hnutí volného času. In: WAIC, Marek et al. Češi a Němci ve světě tělovýchovy a sportu. Praha: Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0768-9. S. 129-132.