1
Prevence karcinomu prsu u žen
Bakalářská práce
Studijní program: B5341 - Ošetřovatelství Studijní obor: 5341R009 - Všeobecná sestra Autor práce: Veronika Belzová
Vedoucí práce: Mgr. Marie Froňková
Liberec 2018
2
Breast cancer prevention for women
Bachelor thesis
Study programme: B5341 - Nursing
Study branch: 5341R009 - General Nurse
Author: Veronika Belzová
Supervisor: Mgr. Marie Froňková
Liberec 2018
Poděkování
Tímto bych chtěla velmi poděkovat vedoucí své práce paní Mgr. Marii Froňkové za ochotu, trpělivost, věnovaný čas a odborné vedení bakalářské práce.
Anotace v českém jazyce
Jméno a příjmení autora: Veronika Belzová
Instituce: Technická univerzita v Liberci, Fakulta zdravotnických studií
Název práce: Prevence karcinomu prsu Vedoucí práce: Mgr. Marie Froňková
Počet stran: 60
Počet příloh: 5
Rok obhajoby: 2018
Anotace:
Prevence karcinomu prsu je v poslední době často zmiňovaným tématem, a to hlavně proto, že je po kožních nádorech druhým nejčastějším zhoubným onemocněním u žen.
Klíčem ke snížení mortality je v první řadě informovanost široké veřejnosti o možnostech prevence karcinomu prsu. V teoretické části bakalářské práce se okrajově zabýváme historií tohoto onemocnění, rizikovými faktory pro vznik karcinomu prsu, ale hlavně prevencí. Ve výzkumné části práce analyzujeme a vyhodnocujeme data, která jsme získali prostřednictvím dotazníkového šetření, které probíhalo na půdě gynekologické ordinace formou vyplňování tištěných dotazníků. Získaná data jsme následně zpracovali do tabulek a grafů. Osloveny byly ženy ve věku 45-60 let, naším cílem bylo zaměřit se na nejvíce rizikovou skupinu žen. Zjišťovali jsme, zda ženy provádějí samovyšetření prsu a docházejí pravidelně na mamografické vyšetření, ale také pravidelnost návštěv jejich obvodního gynekologa a faktory, které to ovlivňují.
Klíčová slova: prevence, karcinom, samovyšetření, mamografie, žena
Anotace v anglickém jazyce
Name and surname of author: Veronika Belzová
Institution: Technical University in Liberec, Faculty of medical studies
Dissertation title: Breast cancer prevention Leadership of dissertation: Mgr. Marie Froňková
Number of pages: 60
Number of appendixes: 5 Year of dissertation advocacy: 2018
Annotation:
Breast cancer represents the second most common female tumor thus its prevention belongs currently to frequently discussed topics. Key role in reducing its mortality plays public awareness of breast cancer prevention options. In the theoretical part of this dissertation we briefly mention disease history, its risk factors and in particular prevention. Research part comprises analysis and evaluation of data collected from patients by filling in questionnaires in gynaecological clinics. Our study group were 45 till 60 years women that we asked whether they regularly perform self-examination of their breast and undergo mammography. Moreover, we were retrieving information about regularity of their visits with gynaecologists and factors influencing frequency of these visits. Collected data were consequently processed into tables and charts.
Keywords: prevention, cancer, self-examination, mammography, woman
10 OBSAH:
1 Úvod ... 13
2 Teoretická část ... 14
2.1 Historie karcinomu prsu ... 14
2.2 Incidence a mortalita ... 15
2.3 Rizikové faktory ... 15
2.4 Nejčastější nádory prsu ... 16
2.5 Klinické projevy karcinomu prsu ... 17
2.6 Prevence karcinomu prsu ... 18
2.6.1 Primární prevence karcinomu prsu ... 18
2.6.2 Sekundární prevence karcinomu prsu ... 20
2.6.3 Terciální prevence ... 23
2.6.4 Kvartérní prevence ... 24
3 Výzkumná část ... 25
3.1 Cíle a výzkumné předpoklady ... 25
3.2 Metodika výzkumu ... 26
3.2.1 Analýza výzkumné otázky č. 1: Kolik vám je let ... 27
3.2.2 Analýza výzkumné otázky č. 2: Bydlíte: ... 28
3.2.3 Analýza výzkumné otázky č. 3: Máte svého ošetřujícího gynekologa ... 29
3.2.4 Analýza výzkumné otázky č. 4: Docházíte na pravidelné gynekologické prohlídky ... 30
3.2.5 Analýza výzkumné otázky č. 5: Pokud ano, jak často ... 31
3.2.6 Analýza výzkumné otázky č. 6: Co ovlivňuje pravidelnost návštěv vašeho gynekologa ... 32
3.2.7 Analýza výzkumné otázky č. 7: Co je samovyšetření prsu ... 33
3.2.8 Analýza výzkumné otázky č. 8: Poučil vás gynekolog o samovyšetření prsu . 34 3.2.9 Analýza výzkumné otázky č. 9: Provádíte samovyšetření prsu ... 35
3.2.10 Analýza výzkumné otázky č. 10: Pokud samovyšetření provádíte, jak často .. 36
3.2.11 Analýza výzkumné otázky č. 11: Jaká je nejlepší doba pro samovyšetření prsu . ... 37
3.2.12 Analýza výzkumné otázky č. 12: Dostáváte od svého gynekologa žádanku na mamografické vyšetření ... 38
11
3.2.13 Analýza výzkumné otázky č. 13: Docházíte na mamografické vyšetření
pravidelně ... 39
3.2.14 Analýza výzkumné otázky č. 14: Jaké máte pocity při čekání na výsledek mamografie ... 40
3.2.15 Analýza výzkumné otázky č. 15: Jaké máte pocity při samotném mamografickém vyšetření ... 41
3.2.16 Analýza výzkumné otázky č. 16: Jsou pocity z předchozí otázky důvodem, proč byste na mamografii nešla ... 42
3.2.17 Analýza výzkumné otázky č. 17: Máte strach z výsledku mamografického vyšetření ... 43
3.2.18 Analýza výzkumné otázky č. 18: Pokud ano, je strach z výsledku důvodem, proč byste na mamografii nešla ... 44
3.2.19 Analýza výzkumné otázky č. 19: V případě, že na mamografii nechodíte, uveďte, z jakého důvodu. ... 45
3.3 Analýza výzkumných předpokladů a cílů ... 46
4 Diskuze ... 50
5 Návrh doporučení pro praxi ... 53
6 Závěr ... 54
Seznam použité literatury ... 55
Seznam tabulek ... 57
Seznam grafů ... 59
Seznam příloh ... 60
12
Seznam použitých zkratek
Obr obrázek
č. číslo
aj. a jiné
vyd. Vydání
a kol. a kolektiv
př. n. l. před naším letopočtem NOR národní onkologický registr
BRCA gen mamární karcinogeneze (BReast CAncer) BRCA 2 gen mamární karcinogeneze (BReast CAncer)
17q malý lidský chromozom
13q střední lidský chromozom
SVOD Software pro vizualizaci onkologických dat
Tj. To je
13
1 Úvod
Karcinom prsu je v České republice nejčastějším nádorovým onemocněním u žen.
Každý rok je diagnostikováno přibližně 6500 nových případů a 2000 žen tomuto onemocnění podlehne. Dalekosáhlé výzkumy v České republice však už pokročily natolik, že se toto onemocnění daří u mnoha žen úplně vyléčit, nebo alespoň zlepšit kvalitu zbývajícího života ženy postižené tímto onemocněním. Tím nejdůležitějším faktorem je ale právě prevence, jelikož největší roli v prognóze tohoto onemocnění hraje čas. Množství diagnostikovaných případů přesto stále přibývá. Zajímá nás, co je tedy příčinou. Je to strach, špatná informovanost žen, nebo je to otázka dnešního životního stylu? Žijeme v době, kdy se pořád někam spěchá, na nic není čas, spousta věcí počká před těmi důležitějšími, které mají přednost. V tomto případě by však měla být právě prevence tím, co by mělo mít přednost. Velice častým slovem, které provází toto onemocnění je slovo strach. Strach hraje opravdu velkou roli. Karcinom prsu bývá velice dlouho zcela bezpříznakové onemocnění, proto zde nejdůležitější roli hraje právě tolik zmiňovaná prevence. Když už se tedy objeví nějaké příznaky, není na čekání a odkládání vyšetření čas. Tady už se hraje o dny. O možnostech prevence by měl ženu informovat především její ošetřující gynekolog. Otázkou ale je, zda lékaři informují opravdu každou ženu. Je možné, že v dnešní době informačních technologií a vyspělého zdravotnictví jsou mezi námi ženy, které o tomto onemocnění a možnostech léčby informovány nejsou?
V České republice je mamografický screening hrazen ženám od 45 let, a to každé dva roky. Podle onkologů však tuto možnost využije přibližně 50 % žen. Ve většině z nás slovo rakovina vyvolává pocit strachu, ať už jsme se s ním setkaly ve vlastní rodině nebo ji známe jen vzdáleně. Je ale důležité si uvědomit, že se tato diagnóza může týkat každého z nás.
14
2 Teoretická část
2.1 Historie karcinomu prsu
Karcinom prsu není onemocněním moderní doby, jak by se mohlo zdát, právě naopak. Kořeny této nemoci sahají daleko do historie. První zmínky o nádorech prsu můžeme nalézt již na papyrech ze starého Egypta pocházejících z období 3000 let př.n.l.
Uvádějí, že nádory, které neobsahují tekutinu a jsou studené a tuhé, není možno vyléčit.
Galén v pozdějším období přirovnával krevní a lymfatické cesty u karcinomu v pokročilém stadiu ke krabím nohám. Tak vznikl název cancer. V této době byl karcinom popisován jako lokální onemocnění šířící se lymfatickou cestou (1, 2). Existují také díla, na kterých malíř s citem pro detail zcela reálně vyobrazil známky nádoru, které viděl na ženě, jež mu stála modelem. Nejznámější dílo s vyobrazeným nádorem je Rembrandtův obraz Betsabé v lázni (viz. příloha A), (3, 4).
Jako systémové toto onemocnění popisují až některé práce z 30. let dvacátého století.
V roce 1924 začal G. Keynes pomocí radiových jehel provádět tumorektomii, což je považováno za začátek brachyterapie. Výsledkem jeho snažení bylo přežití pacientů až v délce pěti let, což bylo srovnatelné s radikální mastektomií prováděné v téže době.
V období po druhé světové válce přichází velký rozvoj, lékaři začínají provádět méně invazivní exstirpaci tumoru. Vývoj vysokovoltážní techniky potom umožňoval konzervativnější postupy v léčbě karcinomu prsu, což souviselo také s vývojem citlivějších diagnostických metod a s velkými pokroky v technikách ozařování. V dnešní době je karcinom prsu definován jako genetická aberace somatických buněk, výsledkem čehož je nekontrolovatelný invazivní a metastatický růst. I přes veškeré výzkumy a pokroky v oblasti objevu onkogenů růstových a hormonálních faktorů, je příčina karcinomu prsu stále neznámá. Předpokládá se ale, že jde o souhrn různých faktorů (1, 5).
15
2.2 Incidence a mortalita
Karcinom prsu je po kožních melanomech nejčastějším typem nádoru u žen. V České republice je každý rok nově diagnostikováno více než 6500 žen s karcinomem prsu a téměř 2000 žen na něj umírá. Momentální stav je charakterizován trvale rostoucí incidencí, a naopak stagnující mortalitou, a to již od poloviny 90. let. V roce 2014 bylo nově diagnostikovaných 7800 nádorů, což znamená 130 nádorů na 100 000 žen. V tomtéž roce zemřelo na karcinom prsu 1940 žen, což znamená 36 úmrtí na 100 000 žen (viz. příloha A) (5, 6). Hlavním zdrojem dat o epidemiologii zhoubných nádorů je Národní onkologický registr ČR, který obsahuje za období 1977-2014 více než 2,2 milionů záznamů. Registrace evidovaných novotvarů je zakotvena v legislativě a je zákonem povinná (7).
2.3 Rizikové faktory
Rizikové faktory vzniku karcinomu prsu můžeme rozdělit na ovlivnitelné a neovlivnitelné. Mezi neovlivnitelné faktory patří například věk. Pravděpodobnost vzniku karcinomu prsu s věkem roste. Do třiceti let věku je vznik karcinomu poměrně vzácný, ale po čtyřicátém roce jsou již v podstatě ohroženy všechny ženy. Největší výskyt karcinomu evidujeme po šedesátém roce života. U mužů je výskyt karcinomu prsu velice vzácný (1, 8). Vzhledem k tomu, že o výskytu nemoci u mužů se všeobecně málo ví, měla by v tomto případě zdravotní sestra zastupovat roli edukátora. Jedním z hlavních neovlivnitelných rizikových faktorů karcinomu prsu je dědičnost. Ženy, u kterých se toto onemocnění v rodině vyskytlo už někdy dříve, jsou daleko více ohroženy rizikem vzniku nádoru. Nezáleží na tom, zdali jsou příbuzní z otcovy, nebo matčiny strany. Pokud však má karcinom prsu matka, sestra či dcera, je potom riziko skoro dvojnásobně vyšší než u ostatních žen. V roce 1994-1995 byly objeveny antionkogeny BRCA a BRCA 2. Jedná se o změny chromozomů 17q a 13q, které jsou zodpovědné asi za 80 % dědičných forem karcinomu prsu a vaječníků (9). První menstruace před dvanáctým rokem věku je také významným rizikovým faktorem. Nezhoubná onemocnění prsu, jako například cysty, se nedají sice považovat za předchůdce karcinomu, ale mohou být indikátorem jeho
16
možného vývoje. Mezi další rizikové faktory patří například menopauza v pozdějším věku. Jednoduše řečeno, čím později je žena v přechodu, tím větší je riziko vzniku karcinomu (1). Zvýšené riziko provází také ženy, které nerodily a nekojily. Již v roce 1848 byl popsán vyšší výskyt karcinomu prsu u jeptišek. Nejedná se přitom jen o onemocnění prsu, ale i endometria a vaječníků. Výzkumy překvapivě ukazují, že bělošky onemocní karcinomem prsu častěji než třeba Hispánky nebo Asiatky. Afroameričanky zase na tuto nemoc častěji umírají. Mezi ovlivnitelné faktory patří například zdravý životní styl. Tento pojem zná každý, ale kolik z nás ho vlastně opravdu dodržuje. Strava každé ženy je také potencionálním rizikem, energetická hodnota jídla ovlivňuje metabolismus a produkci hormonů. Riziko karcinomu prsu snižuje strava bohatá na vlákninu, ovoce a zeleninu. Fyzická aktivita, která omezuje produkci steroidních hormonů ve vaječnících, sem dozajista patří také. Proto je u žen s pravidelnou fyzickou aktivitou riziko snížené. Proto je velice důležité edukovat pacienty o správné fyzické aktivitě, vyvážené stravě a dalších faktorech souvisejících se zdravým životním stylem.
Tady mohou lékařům výrazně pomoci i nutriční terapeuti a další odborníci (2, 5). Dosud ne úplně probádanou oblastí je užívání hormonální antikoncepce. Výsledky studií jsou hodně rozporuplné. V neposlední řadě i alkohol a kouření představují možné riziko pro vznik nádorového bujení. Jedna sklenička alkoholu denně riziko nijak nezvyšuje, ovšem ve větším množství se riziko zvyšuje asi 1,5 krát. Vliv kouření na vznik karcinomu prsu nebyl prokázán. Výrazně ovšem zvyšuje riziko vzniku jiných karcinomů, proto je rizikovým faktorem rakoviny obecně (1, 10).
2.4 Nejčastější nádory prsu
Nádory prsu se dělí na neinvazivní a invazivní. Mezi nejčastější neinvazivní nádory patří duktální karcinom in situ. Je to rané stádium. Tento karcinom sice nemá schopnost metastazovat a neprorůstá do okolní tkáně, ale i přesto je důležité ho včas diagnostikovat a odstranit. Dalším typem neinvazivního karcinomu je lobulární karcinom in situ, který se šíří tkání prsu a nemetastazuje. Klinicky se nijak neprojevuje, většinou je vedlejším nálezem při operacích (11, 12).
17
Mezi invazivní karcinomy patří duktální karcinom, který zahrnuje rozsáhlou skupinu nádorů odvozenou z maligní proliferace epitelu vývodového systému prsní žlázy.
Dále sem řadíme lobulární karcinom, který vychází z maligní proliferace epitelu a také medulární karcinom, jehož hodnocení vychází ze striktních histologických kritérií, kterými se liší od duktálního karcinomu. Maligní transformací intraduktálního papilomu vzniká papilární karcinom. V roce 1874 James Paget popsal onemocnění dnes známé jako Pagetova choroba bradavky. Projevuje se svěděním a pálením bradavky nebo povrchní erozí či ulcerací. Představuje přibližně asi 1 % všech karcinomů prsu.
Mikroskopicky je charakterizován přítomností tzv. Pagetových buněk, což jsou velké světlé buňky s hojnou cytoplazmou a velkým jádrem, které infiltrují epitel bradavky.
Karcinom je často léčen jako ekzém nebo infekce a diagnóza proto bývá zpožděná.
Inflamatorní zánětlivý karcinom je klinickou jednotkou a nejmalignějším typem nádoru.
Tvoří asi 3 % všech karcinomů. Klinicky se projevuje zvětšením a erytemem prsu (peau d’orange), lymfedemém kůže prsu a teplejší kůží (12,13).
2.5 Klinické projevy karcinomu prsu
Pro karcinom prsu je typické, že je velice dlouho bez jasných příznaků. Nádor může být nehmatný, nebolestivý a žít v našem těle pouze jako tichý společník. V těchto raných stádiích ho lze diagnostikovat pouze ultrasonografií nebo mamografem. Ve změnách prsní žlázy je možné nádor zaznamenat, až když začne růst. Tyto změny jsou nejlépe odhalitelné pravidelným samovyšetřením prsu. Příznaky karcinomu prsu dělíme na lokální a celkové (1, 14.) Nejčastějším lokálním příznakem je například vtahování kůže, kdy je bulka nebo uzlík v prsu fixovaný, což se při zvednutí paží projeví vtažením kůže dovnitř. Dalším příznakem je takzvané důlkování, kdy vtažením části prsní tkáně vznikají na prsou důlky. Popisovat můžeme také váznutí při souhybu, kdy se při upažování a vzpažování projevuje asymetrie prsou. Příznakem karcinomu prsou mohou být také nepravidelnosti bradavky, způsobené přichycením tumoru (14). Při infiltraci drobných lymfatických cév kůže může také vznikat efekt takzvané pomerančové kůže, který je viditelný buďto trvale nebo při stisku části prsu. Podezření na nádor máme i tehdy, pokud se jeden prs postupně zvětšuje a druhý naopak tuhne, nebo pokud pozorujeme z bradavky nějakou sekreci. Zejména krvavý výtok je signálem pro možný tumor. Dalšími příznaky
18
mohou být také zvředovatělá kůže, rozšířená žilní pleteň nebo zarudnutí a zteplání kůže, což sice může signalizovat pouze zánět prsu, ale vyhledání lékaře je nutné v každém případě. Celkové příznaky se začínají projevovat až za přítomnosti vzdálených metastáz, které mohou postihovat i další orgány (13, 15). Mezi tyto příznaky se řadí bolesti kostí, hubnutí, teploty, nechutenství, dušnost a dále také kožní příznaky jako je dermatomyozitida nebo zvýšená pigmentace a ztluštění kůže. Důležitým faktem ale zůstává, že některé nálezy nemusejí být pohmatem ani pohledem zjistitelné, a proto je nutné spolu s fyzikálním vyšetřením prsů, krčních a axilárních uzlin také provést preventivní vyšetření pomocí zobrazovacích metod (1, 16).
2.6 Prevence karcinomu prsu
2.6.1 Primární prevence karcinomu prsu
Primární prevence je zaměřena na zdravé lidi. Jejím cílem je předcházet vzniku nemoci. Nejde ale pouze o předcházení vzniku chorob, ale také o zlepšování zdravotního stavu, kvality života a informovanosti veřejnosti. Primární prevence zahrnuje především oblast vnějších faktorů, jako například kouření, dietní návyky, užívání alkoholu a další.
Sestra by měla mít znalosti a informace o této problematice, které následně předává pacientkám v ordinacích, na kurzech nebo seminářích, a také schopnost doplňovat informace lékaře. Měla by být empatická a pacientům naslouchat. Jejím úkolem je vysvětlovat informace s citem, pochopením a takovým způsobem, aby je pacient správně pochopil a byl ochoten se danými doporučeními řídit (1, 17).
2.6.1.1 Samovyšetření prsu
Samovyšetření prsu je pro ženu vlastně ta nejdostupnější metoda odhalení nádoru.
Jak vyplývá již z názvu, vyšetření si žena provádí sama. Důležité je především naučit se správný postup a díky opakovanému samovyšetření pak odhalit každou odchylku od
19
předchozího stavu. Ženy si často kladou otázku, zda má samovyšetření prsu vlastně smysl. Odpověď zní jednoznačně ano. Obecně platí, že ženy, které si samovyšetření provádějí dobře a pravidelně, objeví bulku, nebo jiný příznak karcinomu dříve a přicházejí k lékaři s menšími nálezy. Ze statistik ovšem vyplývá, že samovyšetření prsu nemá vliv na délku přežití ani úmrtnost. To ovlivňuje pouze mamografický screening, který dokáže zachytit ještě nehmatné změny v prsu (1, 18).
Sestra by měla ženu informovat o vhodnosti samovyšetření prsu, a to nejlépe 2. nebo 3. den po skončení menstruace každý měsíc. Tyto dny jsou nejvhodnější, protože v prsech není pociťováno žádné napětí. Pokud ženy z nějakého důvodu nemenstruují, mohou si zvolit jakýkoli den, který jim vyhovuje. Velmi užitečnými pomocníky v této oblasti mohou být aplikace v mobilních telefonech. Takováto aplikace vypočítá optimální den pro samovyšetření a umožňuje i nastavení upomínky. Především však každý gynekolog by měl ženě ukázat, jak samovyšetření prsu provádět. První měsíc by si žena měla samovyšetření provádět každý den, aby správně dokázala zmapovat celou plochu svého prsu. V případě, že ženu gynekolog nepoučí, může se obrátit na jiné zdroje, například informační brožury nebo internet, kde najde podrobný popis i s obrázky nebo instruktážní videa. Také existují organizace, které pořádají různé screeningové akce, na kterých je samovyšetření naučí vyškolení odborníci. Skvělým tréninkem je také cvičení na modelu prsů. Jedná se o realistický model, ve kterém jsou zabudovány různé bulky. Mnoho společností pořádá různé workshopy, na kterých je možné se s modely seznámit (18, 19).
2.6.1.2 Role životního stylu v prevenci karcinomu prsu
Existuje řada faktorů, které jsou spojovány se zvýšeným rizikem vzniku karcinomu prsu u žen. Ty můžeme rozdělit na faktory dispoziční (genetické, hormonální, faktory zevního prostředí, osobní a rodinná anamnéza) a faktory ovlivnitelné, kam v první řadě patří životní styl každé ženy. Dispoziční faktory jsou bohužel těmi hlavními (9). I přesto existuje řada faktorů, které může ovlivnit každá žena. Fyzická aktivita alespoň třicet minut pět dní v týdnu má pozitivní vliv na stimulaci imunitního systému, a to bez ohledu na váhu jedince. Obezita, zejména v období menopauzy, může být velmi rizikovým faktorem pro vznik nádorových onemocnění. Skladba a množství přijímané potravy tvoří komplexní faktor rizika vzniku karcinomu prsu. Alkohol, je v malém množství někdy
20
považován i za prospěšný. Ve větším množství však mírně zvyšuje relativní riziko vzniku karcinomu prsu ovlivněním hladiny estrogenů v organismu. A v neposlední řadě kouření, ať už aktivní nebo pasivní. V epidemiologických studiích nebylo sice jednoznačně prokázáno, že kouření je faktor zvyšující riziko karcinomu prsu, karcinogeny v tabákovém kouři se však výrazně podílí na vzniku nádoru (1, 5, 9).
2.6.2 Sekundární prevence karcinomu prsu
Cílem sekundární prevence je vyhledávání prekancerózních stavů, záchyt onemocnění v raném stádiu, a snaha co nejvíce minimalizovat lidskou bolest a utrpení a v neposlední řadě odlehčit i českému zdravotnictví. Patří sem především preventivní prohlídky a screeningové programy. Celkové vyšetření, stanovení diagnózy a sledování zdravotního stavu má za cíl udržení zdraví a prodloužení života ženy. V této problematice hraje velkou roli také motivace obyvatelstva a přístup zdravotnických pracovníků (16, 17).
2.6.2.1 Ultrasonografie prsu
Ultrasonografie má v prevenci karcinomu prsu také nezastupitelnou roli. Řada mladých žen má pocit, že by pro prevenci měla udělat něco více než jen samovyšetření prsu, ale bojí se, že mamografie by byla zbytečná zátěž pro jejich organizmus. Může totiž být pro ně nepříjemná a pro některé ženy i bolestivá. Ultrazvuk navíc mnohdy zobrazí prs mladé ženy lépe než mamograf. U žen nad 40 let je to však pouze doplňující vyšetření a mamografické vyšetření je pro správnou diagnostiku nezbytné. K vyšetření do sonografického centra se žena může dostavit i bez doporučení svého gynekologa. V tomto případě ovšem vyšetření neproplácí zdravotní pojišťovna. Ve většině center stojí kolem 300-500 korun českých. Sonografie prsu je nebolestivá, provádí se vleže na zádech.
Vyšetření probíhá jako jakékoli jiné ultrazvukové vyšetření. Na prs se nanese potřebné množství ultrazvukového gelu a lékař sondou vyšetřuje celý prs. Ultrazvuk také slouží jako pomocné vyšetření k mamografii, která ne vždy poskytne veškeré informace.
21
Například u tuhých neboli denzních prsů, kdy není možné určit, co se v nepřehledné žláze nalézá (21, 22). Ultrazvuk má také nezastupitelnou roli při vyšetření uzlin v podpaží, jizev po mastektomii, rekonstrukčních výkonech nebo u kontrol reakce karcinomu po chemoterapii. Pod ultrazvukem se také provádí většina intervenčních výkonů (2, 22).
2.6.2.2 Mamografický screening
Pojem mamografický screening je v dnešní době velice často používán. Jedná se o pravidelné preventivní vyšetření prsů. Je prováděn radiodiagnostickou metodou zvanou mamografie. Provádí se ve specializovaných centrech zaměřujících se na prevenci karcinomu prsu. Dávka rentgenového záření využívaná při tomto vyšetření je velmi malá, tudíž radiační zátěž není nijak velká (21, 23). Vyšetření není dlouhé ani bolestivé a není nutná žádná zvláštní příprava. Je důležitá pouze doba cyklu ženy. Sestra s pacientkou vyplní dotazník s osobní a rodinnou anamnézou, který určí, zda má žena zvýšené riziko výskytu karcinomu. Prohlídka je prováděna vestoje, žena musí být svlečena do půli těla.
Prsy se stlačují mezi podložku a kompresní desku, většinu žen toto vyšetření nebolí je pouze nepříjemné, avšak ženy s citlivějšími prsy mohou cítit tlakovou bolest. Také se nedoporučuje používání deodorantů a jiných přípravků, protože by mohly zkreslit výsledky vyšetření. Výsledky jsou předány přímo pacientce, která je poté odevzdá praktickému lékaři a svému gynekologovi. Je také vhodné, aby ženy navštěvovaly pokaždé stejné centrum, aby mohly být snímky porovnávány s těmi předchozími (1, 21).
2.6.2.3 Mamografický screening v České republice
V České republice byl mamografický screening zahájen v září roku 2002. Vyšetření je hrazeno ženám od 45 let, a to každé dva roky. Pacientku by měl na vyšetření poslat její praktický lékař nebo gynekolog, který jí vystaví žádanku. Vyšetření musí být provedeno na akreditovaném pracovišti (23, 24). V současnosti je screeningový program provozován na několika desítkách akreditovaných pracovišť, jejichž činnost je kontrolována podle transparentních pravidel. Dodržování stanovených předpisů a pravidel projektu je v
22
České republice garantováno dvěma nezávislými komisemi: Komise pro screening nádorů prsu MZ ČR a Komise odborníků pro mamární diagnostiku. Pokud je u pacientky vysoké riziko vzniku nádoru prsu, určuje interval vyšetření její ošetřující lékař. Pokud by lékař pacientce z nějakého důvodu žádanku nevystavil, nebo by chtěla častější vyšetření, může do screeningových center přijít jako samoplátce. Cena mamografie se pohybuje od 400 do 800 korun českých a některé pojišťovny na vyšetření přispívají. V případě jakýchkoli pochybností by se váhat nemělo, pokud se však jedná o bezpříznakové preventivní vyšetření, je dobré se vyvarovat druhé polovině menstruačního cyklu, kdy jsou prsa obvykle více citlivá (24, 25).
2.6.2.4 Ženy v programu screeningu nádorů prsu
Jak již bylo zmíněno, do screeningového programu jsou v České republice zařazeny ženy od 45 let, které jednou za dva roky podstoupí mamografické vyšetření a doma si jako prevenci provádějí samovyšetření prsu. O těchto možnostech by je měl informovat jejich ošetřující gynekolog nebo zdravotní sestra. Pokud on o těchto možnostech ženu neinformuje, v České republice existuje několik organizací, které se tímto tématem zabývají a snaží se informovat co největší množství žen. Pořádají různé akce a podporují ty ženy, které už tuto diagnózu někdy v ordinaci lékaře musely bohužel vyslechnout. Jsou to například sdružení Avon, Mamma help, Aliance žen s rakovinou prsu aj (1, 10).
2.6.2.5 Efektivnost mamografického screeningu
Data o efektivitě využívání mamografického screeningu se v České republice začala shromažďovat hned po jeho zahájení, to znamená od ledna roku 2003. Na stránkách SVOD (Software pro vizualizaci onkologických dat) jsou dostupné analýzy do roku 2014.
z nich vyplývá, že v rozmezí let 2003–2014 bylo v České republice mamograficky vyšetřeno 5 546 037 žen a u 28 813 byl odhalen zhoubný nádor. Tyto případy zachycené v raných stádiích byly s velmi dobrou prognózou úspěšně léčeny. Například v roce 2014 bylo v raném stádiu zachyceno 74,8 % ze všech nově diagnostikovaných karcinomů
23
screeningovým programem. Do konce roku 2009 měly do programu přístup ženy od 45 do 69 let, to se však změnilo v roce 2010, kdy byla horní hranice zrušena. Potvrzení toho, že byl screening v České republice dobře nastaven je, že pětileté přežití pacientek se zvýšilo o 5 % (1, 6).
2.6.3 Terciální prevence
Terciální prevencí nazýváme péči následnou nebo dispenzarizační péči po léčbě nádorového onemocnění. Zaměřuje se na následky nemocí, různé vady a handicapy, snaží se co nejvíce omezit následky onemocnění, jejich pracovní i sociální důsledky. Spadá do ní léčba, rehabilitace, rekonvalescence a v první řadě zabránění recidivám. Jejím cílem je zlepšení kvality života jedince, jeho psychických, fyzických i so ciálních funkcí. Každý člověk, který byl léčen pro nádorové onemocnění, musí být doživotně sledován. I přes úspěšné vyléčení stále hrozí pozdní recidiva nádoru, nebo i výskyt pozdních metastáz.
Hrozí také vznik sekundárních nádorů (25). Důležitým úkolem terciální prevence je také sledování psychického stavu pacientů, jelikož v průběhu i po ukončení léčby se u nich mohou projevovat různé psychosociální poruchy. Je to úkol zejména pro sestry, protože ty tráví s pacientem nejvíce času a mohou mu tak nejlépe naslouchat a plnit jeho potřeby a přání. Provádění kompletní prevence je nezbytné, nesmíme zanedbat prevenci jiných onemocnění. Často se totiž stává, že jsou všechna vyšetření soustředěna na jeden léčený orgán a předpokládaná místa jeho metastáz (21). Úkolem terciální prevence je tedy pravidelné sledování nemocných, kteří podstoupili onkologickou léčbu a zabránění recidivy onemocnění. Tato opatření mají za cíl snížit mortalitu onkologicky nemocných po úspěšné primární léčbě. Potom má preventivní péče u onkologicky nemocných pacientů vlastně mnohem menší rozsah než u zdravých jedinců, přitom tito pacienti mají mnohem vyšší riziko vzniku jiného nádoru. Hlavním ukazatelem kvality terciální prevence je tedy celková délka přežití pacienta (1,4).
24
2.6.4 Kvartérní prevence
Tato oblast se týká především progredujícího a nevyléčitelného nádorového onemocnění. I tady je třeba myslet na prevenci, kterou v tomto případě nazýváme kvartérní. Kvartérní prevenci také můžeme označovat jako terminální péči. Jedná se o stádium nemoci, kdy již byla ukončena onkologická léčba a provádí se pouze ta symptomatická, takzvaná paliativní. Tedy i u pokročilých a nevyléčitelných případů nádorových onemocnění je nutné myslet na prevenci. Nejdůležitější náplní kvartérní prevence je tedy starost o pacientovu psychiku, důstojnost, zajistit, aby neměl bolesti a nijak netrpěl. Práce setry je tedy podávání medikace předepsané lékařem, především analgetik, polohování pacienta a naslouchání jeho potřebám. Rozhodně nebereme ohledy pouze na somatické projevy, ale také na etické, psychické a sociální. Důležitou roli hraje i oblast výživy. Nedílnou součástí je i spolupráce nemocného. Kvartérní prevence zároveň vyžaduje těsnou spolupráci psychologa, sociálních služeb a občanských organizací. Prodlužovat život pacienta za každou cenu ovšem nemusí být vždy ta nejlepší cesta. Důležité je pacientovi naslouchat a plnit jeho přání (16, 25).
25
3 Výzkumná část
3.1 Cíle a výzkumné předpoklady
V této části bakalářské práce je podrobně popsána metodika výzkumu. Pro tuto práci byly stanoveny 3 výzkumné cíle a 3 výzkumné předpoklady. Výzkumné předpoklady byly upřesněny na základě předvýzkumu, (viz. příloha D).
Cíle práce:
1. Zjistit, zda ženy dochází na pravidelné preventivní gynekologické prohlídky.
2. Zjistit, zda ženy provádí samovyšetření prsu alespoň 1x měsíčně.
3. Zjistit faktory ovlivňující pravidelné docházení žen na mamografické vyšetření.
Výzkumné předpoklady:
1. Předpokládáme, že 80 % a více žen dochází na pravidelné preventivní gynekologické prohlídky.
2. Předpokládáme, že 60 % a více žen provádí samovyšetření prsu alespoň 1x měsíčně.
3a. Předpokládáme, že 80 % a více žen pociťuje strach z výsledku mamografického vyšetření.
3b. Předpokládáme, že 60 % a více žen pociťuje strach ze samotného mamografického vyšetření.
Výzkumné předpoklady byly upřesněny na základě předvýzkumu.
26
3.2 Metodika výzkumu
Výzkum pro bakalářskou práci byl prováděn kvantitativní metodou. Byla zvolena technika tištěného polostrukturovaného dotazníku, který obsahuje polootevřené a otevřené otázky, (viz příloha C). Výzkum probíhal v gynekologické ambulanci v dubnu a květnu roku 2018. Majitel této ambulance nepožadoval žádný písemný souhlas vzhledem k tomu, že dotazník byl anonymní.
Předvýzkum byl prováděn v květnu roku 2018 formou tištěného dotazníku v gynekologické ambulanci. Dotazník vyplnilo 10 respondentů. Dotazník byl pro respondenty srozumitelný, proto byla jeho forma ponechána i pro samotné výzkumné šetření. Výzkumné předpoklady byly na základě předvýzkumu ponechány.
Dotazník obsahoval celkem 19 otázek, respondenty byly klienti gynekologické ambulance a odběrového centra. První dvě otázky byly identifikačního charakteru, ostatní se vztahovaly přímo k cílům práce. Otázky číslo 3,4,7,8,9,12,13,16,17,18 byly uzavřené.
Otázky číslo 5,6,10,11,14,15 byly polootevřené, tudíž měli respondenti možnost napsat i jinou možnost odpovědi, než které jsme nabízeli. Otázka číslo 19 měla otevřenou odpověď.
Respondenty byly ženy ve věku od 40 do 60 let. Výzkumné šetření probíhalo v gynekologické ambulanci a odběrovém centru. Celkem dotazník vyplnilo 116 respondentů, 16 dotazníků muselo být vyřazeno z důvodu nekompletního vyplnění dotazníku. Data tedy byla hodnocena z konečného počtu 100 kompletně vyplněných dotazníků.
Data výzkumného šetření byla zpracována a vyhodnocena pomocí tabulek a grafů v programu Microsoft Office Excel 2016. Text byl zpracován textovým editorem Microsoft Office Word 2016. Výsledná data byla vložena do tabulek a uvedena ve znacích ni (absolutní četnost), fi (relativní četnost) a ∑ (celková četnost).
27
3.2.1 Analýza výzkumné otázky č. 1: Kolik vám je let?
Tabulka č. 1 Věk respondentů
Graf č. 1 věk respondentů
Do výzkumného šetření byly zahrnuty ženy ve věku od 40 do 60 let. Věkovou kategorii 40-44 uvedlo 30 žen (30%), věkovou kategorii 45-50 uvedlo 51 žen (50%), a 1 (19%) žen uvedlo možnost 51-60.
ni [-] ni [%]
40-44 30 30,00 %
45-50 51 51,00 %
51-60 19 19,00 %
Σ 10;0 100,00 %
30,00%
51,00%
19,00%
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
1
40-44 45-50 51-60
28
3.2.2 Analýza výzkumné otázky č. 2: Bydlíte:
Tabulka č. 2 Bydliště respondentů
ni [-] ni [%]
ve městě 68 68,00%
na vesnici 32 32,00%
Σ 100 100,00 %
Graf č. 2 Bydliště respondentů
Z celkového počtu 100 respondentů (100 %) uvedlo 68 (68 %) že bydlí ve městě a 32 (32%) že bydlí na vesnici.
68,00%
32,00%
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
80,00%
1 ve městě na vesnici
29
3.2.3 Analýza výzkumné otázky č. 3: Máte svého ošetřujícího gynekologa?
Tabulka č. 3 Ošetřující gynekolog
ni [-] ni [%]
ano 85 85,00 %
ne 15 15,00 %
Σ 100 100,00 %
Graf č. 3 Ošetřující gynekolog
Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů uvedlo 85 (85 %) že má svého ošetřujícího gynekologa a 15 (15 %) že ošetřujícího gynekologa nemá.
85,00%
15,00%
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
80,00%
90,00%
1 ano ne
30
3.2.4 Analýza výzkumné otázky č. 4: Docházíte na pravidelné gynekologické prohlídky?
Tabulka č. 4 Účast na pravidelných gynekologických prohlídkách
ni [-] ni [%]
ano 81 81,00 %
ne 19 19,00 %
Σ 100 100,00 %
Graf č. 4 Účast na pravidelných gynekologických prohlídkách
Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů uvedlo 81 (81 %), že dochází na pravidelné gynekologické prohlídky a 19 (19 %) že na pravidelné prohlídky nedochází.
81,00%
19,00%
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
80,00%
90,00%
1 ano ne
31
3.2.5 Analýza výzkumné otázky č. 5: Pokud ano, jak často?
Tabulka č. 5 Jak často docházejí ženy na pravidelné preventivní prohlídky
Graf č. 5 Jak často docházejí ženy na pravidelné preventivní prohlídky
Dále jsme zpracovávali odpovědi těch respondentů, kteří na gynekologické prohlídky dochází.
Z celkového počtu vyčleněných 81 respondentů (100 %) uvedlo 8 (9,88 %), že na gynekologické prohlídky docházejí jednou za dva roky, 60 (74,7 %) uvedlo, že jednou za rok a 13 (16,05 %) navštěvuje svého gynekologa dvakrát za rok. Možnost jiné nikdo z dotazovaných nezvolil.
ni [-] ni [%]
jednou za dva roky 8 9,88 %
jednou za rok 60 74,07 %
dvakrát za rok 13 16,05 %
jiné 0 0,00 %
Σ 81 100,00 %
9,88%
74,07%
16,05%
0,00%
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
80,00%
1
jednou za dva roky jednou za rok dvakrát za rok jiné
32
3.2.6 Analýza výzkumné otázky č. 6: Co ovlivňuje pravidelnost návštěv vašeho gynekologa?
Tabulka č. 6 Faktory ovlivňující pravidelnost návštěv gynekologa
Graf č. 6 Faktory ovlivňující pravidelnost návštěv gynekologa
Z celkového počtu 81 respondentů uvedlo 21 (23,95 %), že na docházení na gynekologické prohlídky nemá čas, 9 (11,1 %) uvedlo, že na prohlídku zapomenou, 3 (3,70 %) respondentů uvedlo, že pravidelnost ovlivňují finanční důvody, 19 (23,46 %) uvedlo, že docházení na prohlídky ovlivňuje stud a 29 (35,80 %) žen má z gynekologických prohlídek strach. Možnost jiné nezvolil nikdo.
ni [-] ni [%]
nemám na to čas 21 25,93 %
zapomenu na prohlídku 9 11,11 %
finance (nejsem pojištěná atd.) 3 3,70 %
stud 19 23,46 %
strach 29 35,80 %
jiné 0 0,00 %
Σ 81 100,00 %
25,93%
11,11%
3,70%
23,46%
35,80%
0,00%
0,00%
5,00%
10,00%
15,00%
20,00%
25,00%
30,00%
35,00%
40,00%
1
Nemám na to čas zapomenu na prohlídku finance (nejsem pojištěná atd.) stud strach jiné
33
3.2.7 Analýza výzkumné otázky č. 7: Co je samovyšetření prsu?
Tabulka č. 7 Pojem samovyšetření prsu
Graf č. 7 Pojem samovyšetření prsu
Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů si jich 11 (11 %) myslí, že samovyšetření prsu je sledování prsů pohledem každý večer před zrcadlem, správnou možnost pravidelné prohmatávání a sledování prsů uvedlo 88 (88 %) žen a poslední možnost masírování prsů každý měsíc uvedla 1 žena (1 %).
ni [-] ni [%]
sledování prsů pohledem každý večer před zrcadlem 11 11,00 %
pravidelné prohmatávání a sledování prsů 88 88,0 %
masírování prsů každý měsíc 1 1,00 %
Σ 100 100,00 %
11,00%
88,00%
1,00%
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
80,00%
90,00%
100,00%
1
sledování prsů pohledem každý večer před zrcadlem pravidelné prohmatávání a sledování prsů
masírování prsů každý měsíc
34
3.2.8 Analýza výzkumné otázky č. 8: Poučil vás gynekolog o samovyšetření prsu?
Tabulka č. 8 Seznámil vás gynekolog se samovyšetřením prsu
ni [-] ni [%]
ano, ale neukázal mi jak na to 65 65,00 %
ano, a vysvětlil mi správnou techniku a kde ji najít 21 21,00 %
ne 14 14,00 %
Σ 100 100,00 %
Graf č. 8 Seznámil vás gynekolog se samovyšetřením prsu
Z celkového počtu 100 (100%) uvedlo 65 (65%) žen, že je gynekolog o samovyšetření prsu poučil, ale neukázal jim správnou techniku, 21 (21%) uvedlo, že je gynekolog u samovyšetření prsu poučil a správnou techniku jim ukázal a 14 (14%) žen uvedlo, že je o samovyšetření vůbec nepoučil.
65,00%
21,00%
14,00%
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
1
ano, ale neukázal mi jak na to ano, a vysvětlil mi správnou techniku a kde ji najít ne
35
3.2.9 Analýza výzkumné otázky č. 9: Provádíte samovyšetření prsu?
Tabulka č. 9 Provádíte samovyšetření prsu
ni [-] ni [%]
ano 73 73,00 %
ne 27 27,00 %
Σ 100 100,00 %
Graf č. 9 Provádíte samovyšetření prsu
Z celkového počtu 100 (100%) respondentů uvedlo 73 (73%), že samovyšetření prsu provádí, 27 (27%) uvedlo, že samovyšetření prsu neprovádí.
73,00%
27,00%
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
80,00%
1 ano ne
36
3.2.10 Analýza výzkumné otázky č. 10: Pokud samovyšetření provádíte, jak často?
Tabulky č. 10 Jak často ženy provádějí samovyšetření prsu
ni [-] ni [%]
každý měsíc 39 53,42 %
jednou za půl roku 8 10,96 %
když si vzpomenu 26 35,62 %
jiné 0 0,00 %
Σ 73 100,00 %
Graf č. 10 Jak často ženy provádějí samovyšetření prsu
Na tuto otázku odpovídali respondenti, kteří samovyšetření prsu provádí.
Na otázku, jak často ženy provádějí samovyšetření prsu, z celkového počtu 73 (100%) žen odpovědělo 39 (53,43%), že samovyšetření prsu provádí každý měsíc, 8 (10,96%) žen uvedlo, že samovyšetření provádí jednou za půl roku, a 26 (35,62%) žen samovyšetření provádí, když si vzpomenou. Možnost jiné neuvedla žádná žena.
53,42%
10,96%
35,62%
0,00%
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
1
každý měsíc jednou za půl roku když si vzpomenu jiné
37
3.2.11 Analýza výzkumné otázky č. 11: Jaká je nejlepší doba pro samovyšetření prsu?
Tabulka č. 11 Nejlepší doba pro samovyšetření prsu
ni [-] ni [%]
dva dny před menstruací 3 3,00 %
po menstruaci 89 89,00 %
přesně v polovině cyklu 8 8,00 %
jiné 0 0,00 %
Σ 100 100,00 %
Graf č. 11 Nejlepší doba pro samovyšetření prsu
Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů 3 uvedli, že nejlepší doba pro samovyšetření je 3 dny před menstruací, 89 (98 %) uvedlo, že nejlepší doba na samovyšetření je po menstruaci a 8 (8 %) jich uvedlo, že nejlepší doba je v polovině cyklu.
3,00%
89,00%
8,00%
0,00%
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
80,00%
90,00%
100,00%
1
dva dny před menstruací po menstruaci přesně v polovině cyklu jiné
38
3.2.12 Analýza výzkumné otázky č. 12: Dostáváte od svého gynekologa žádanku na mamografické vyšetření?
Tabulka č. 12 Dostáváte od svého gynekologa žádanku na mamografické vyšetření ni [-] ni [%]
ano 65 65,00 %
ne 3 3,00 %
pouze když si o ni požádám 2 2,00 %
není mi ještě 45 let 30 30,00 %
Σ 100 100,00 %
Graf č. 12 Dostáváte od svého gynekologa žádanku na mamografické vyšetření
Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů jich 65 (65 %)uvedlo, že dostávají žádanku na mamografické vyšetření. 3 (3 %) uvedlo, že žádanku nedostávají, 2 (2 %) žádanku dostanou, pouze když si o ni požádají a 30 (30 %) žen ještě nebylo 45 let, tudíž na žádanku ještě nemají nárok.
65,00%
3,00% 2,00%
30,00%
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
1
ano ne pouze když si o ni požádám není mi ještě 45 let
39
3.2.13 Analýza výzkumné otázky č. 13: Docházíte na mamografické vyšetření pravidelně?
Tabulka č. 13 Docházíte na mamografické vyšetření pravidelně
ni [-] ni [%]
ano 58 82,86 %
ne 11 15,71 %
když si vzpomenu, ale pravidelně to není 1 1,43 %
Σ 70 100,00 %
Graf č. 13 Docházíte na mamografické vyšetření pravidelně
U této a dalších otázek jsme vyhodnocovali odpovědi respondentů, kterých se mamografické vyšetření týká, což je věk nad 45 let. Těchto respondentů je 70.
Z celkového počtu 70 (70 %) respondentů jich 58 (82,86 %) uvedlo, že pravidelně dochází na mamografické vyšetření. 11 (15,71 %) na mamografii nechodí, a 1 (1,43%) uvádí, že na mamografii dochází nepravidelně.
82,86%
15,71%
1,43%
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
80,00%
90,00%
1
ano ne když si vzpomenu, ale pravidelně to není
40
3.2.14 Analýza výzkumné otázky č. 14: Jaké máte pocity při čekání na výsledek mamografie?
Tabulka č. 14 Pocity žen při cekání na výsledek mamografie
ni [-] ni [%]
napětí 11 15,71 %
strach 43 61,43 %
žádné, prostě čekám na dobrý výsledek 16 22,86 %
jiné 0 0,00 %
Σ 70 100,00 %
Graf č. 14 Pocity žen při cekání na výsledek mamografie
Z celkového počtu 70 (70%) respondentů jich 11 (15,71%) pociťuje při čekání na výsledek mamografie napětí, 43 (61,43%) pociťuje strach, 16 (22,86%) o tom nepřemýšlí a čeká na dobrý výsledek. Možnost jiné nikdo neuvedl.
15,71%
61,43%
22,86%
0,00%
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
1
napětí strach žádné, prostě čekám na dobrý výsledek jiné
41
3.2.15 Analýza výzkumné otázky č. 15: Jaké máte pocity při samotném mamografickém vyšetření?
Tabulka č. 15 Pocity žen při samotném mamografickém vyšetření
ni [-] ni [%]
stydím se, vadí mi se svlékat 9 12,86 %
vyšetření mě bolí 11 15,71 %
strach 41 58,57 %
vadí mi neprofesionální chování zdravotnického personálu 8 11,43 %
jiné 1 1,43 %
Σ 70 100,00 %
Graf č. 15 Pocity žen při samotném mamografickém vyšetření
Z celkového počtu 70 (70%) respondentů jich 9 (12,86%) uvádí, že se stydí svlékat při mamografickém vyšetření, 11 (15,71 %) uvádí, že je mamografické vyšetření bolí, 41 (58,57%) se mamografického vyšetření bojí, 8 (11,43%) vadí neprofesionální chování zdravotnického personálu a 1 (1,43%) respondent zaškrtl možnost jiné, při mamografickém vyšetření má stres z ozáření.
12,86% 15,71%
58,57%
11,43%
1,43%
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
1 stydím se, vadí mi se svlékat vyšetření mě bolí
strach
vadí mi neprofesionální chování zdravotnického personálu jiné
42
3.2.16 Analýza výzkumné otázky č. 16: Jsou pocity z předchozí otázky důvodem, proč byste na mamografii nešla?
Tabulka č. 16 Jsou pocity z předchozí otázky důvodem, proč byste na mamografii nešla ni [-] ni [%]
ano 12 17,14 %
ne 58 82,86 %
Σ 70 100,0 %
Graf č. Jsou pocity z předchozí otázky důvodem, proč byste na mamografii nešla
Z celkového počtu 70 (100 %) respondentů jich 12 (17,14 %) uvádí, že pocity z předchozí otázky jsou důvodem, proč by na mamografické vyšetření nešli. 58 (82,86%) uvádí, že pocit z předchozí otázky není důvodem, aby na mamografické vyšetření nešli.
17,14%
82,86%
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
80,00%
90,00%
1 ano ne
43
3.2.17 Analýza výzkumné otázky č. 17: Máte strach z výsledku mamografického vyšetření?
Tabulka č. 17 Máte strach z výsledku mamografického vyšetření
ni [-] ni [%]
ano 66 94,29 %
ne 4 5,71 %
Σ 70 100,00 %
Graf č. 17 Máte strach z výsledku mamografického vyšetření
Dále jsme vyhodnocovali odpovědi respondentů, kteří mají z výsledku vyšetření strach, tj. 66 respondentů.
Z celkového počtu 70 (100%) respondentů jich 66 (94,29%) uvádí, že mají strach z výsledku mamografického vyšetření. 4 (5,71%) strach z mamografického vyšetření nemá.
94,29%
5,71%
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
80,00%
90,00%
100,00%
1 ano ne
44
3.2.18 Analýza výzkumné otázky č. 18: Pokud ano, je strach z výsledku důvodem, proč byste na mamografii nešla?
Tabulka č. 18 Je strach důvodem proč byste na mamografii nešla
ni [-] ni [%]
ano 4 6,06 %
ne 62 93,94 %
Σ 66 100,00 %
Graf č. 18 Je strach důvodem proč byste na mamografii nešla
Z celkového počtu 66 (100%) respondentů je pro 4 (6,06%) strach z výsledku mamografie důvodem, proč by na ni nešli a pro 62 (93,94 %) strach důvodem není.
6,06%
93,94%
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
80,00%
90,00%
100,00%
1 ano ne
45
3.2.19 Analýza výzkumné otázky č. 19: V případě, že na mamografii nechodíte, uveďte, z jakého důvodu.
Tabulka č. 19 V případě, že na mamografii nechodíte, uveďte, z jakého důvodu ni [-] ni [%]
přijde mi to zbytečné 1 50,00%
nechci se nechat ozařovat 1 50,00%
Σ 2 50,00%
Graf č. 19 V případě, že na mamografii nechodíte, uveďte, z jakého důvodu Zde jsme vyhodnotili odpovědi respondentů, kteří na mamografii nechodí vůbec.
Z celkového počtu 70 (100%) respondentů dva uvádějí, že na mamografické vyšetření nedochází. První respondent uvádí, že mu mamografické vyšetření přijde zbytečné. Druhý respondent uvádí, že mu vadí rentgenové záření, které se při mamografii používá.
50,00% 50,00%
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
1
přijde mi to zbytečné nechci se necht ozařovat
46
3.3 Analýza výzkumných předpokladů a cílů
Analýza výzkumných cílů a předpokladů byla prováděna u 100 respondentů.
K výzkumu byly používány tištěné dotazníky. Práce vychází z 3 výzkumných předpokladů, které byly na základě předvýzkumu použity. Výzkumný předpoklad č. 3 je rozdělen na dvě části. Data byla zpracována pomocí statistické analýzy v programu Microsoft Office Excel 2013.
Výzkumný cíl č. 1: Zjistit, zda ženy dochází na pravidelné preventivní gynekologické prohlídky.
Výzkumný předpoklad č. 1: Předpokládáme, že 80 % a více žen dochází na pravidelné preventivní gynekologické prohlídky.
Tabulka č. 20 Pravidelnost docházení žen na gynekologické prohlídky
ni [-] ni [%]
ano 81 81,00 %
ne 19 19,00 %
Σ 100 100,00 %
Pro zhodnocení tohoto výzkumného předpokladu byla stvořena otázka č. 3, 4, 5, a 6.
Zjišťovali jsme, zda ženy mají svého ošetřujícího gynekologa a jestli dochází na pravidelné gynekologické prohlídky a co ovlivňuje pravidelnost návštěv. 81 % žen odpovědělo, že dochází na pravidelné gynekologické prohlídky. 19 % žen odpovědělo, že na pravidelné gynekologické prohlídky nechodí. Z 81 žen, které na prohlídky dochází, jich 60 odpovědělo, že lékaře navštěvují 1x za rok a 13 žen uvedlo 2x za rok.
Pouze 8 dotazovaných žen chodí na prohlídky v delším intervalu než jeden rok. Svého ošetřujícího gynekologa má 85 % dotazovaných žen. Z faktorů, které ovlivňují pravidelnost návštěv, ženy nejvíce uváděli možnost, že mají z prohlídky strach (35,80 %).
Dalšími faktory bylo, že ženy nemají na prohlídku čas (25,93 %), stud uvedlo 23,46 % žen. 11,11 % žen na prohlídku zapomene a 11,1 žen 3,70 % žen uvedlo, že pravidelnost jejich prohlídek ovlivňují finance. Do této otázky byly také zahrnuty pouze ženy, které na pravidelné prohlídky dochází.
