4 5 6

4

5

6

7

8

Poděkování

V tuto chvíli bych ráda poděkovala paní MgA. Janě Konvalinkové Ph.D. za odborné vedení, uţitečné a cenné rady, díky kterým byla tato bakalářská práce sepsána. Dále bych chtěla poděkovat všem svým trenérům a učitelům, kteří ve mně vzbudili a podporovali chuť a zájem k pohybu a hudbě. Také bych chtěla poděkovat vedení taneční školy Maestro-motion a základním školám, kde mám tu moţnost a čest působit. V neposlední řadě má vděčnost patří mé rodině a všem, kteří mi byli oporou a nápomocí při tvorbě mé bakalářské práce.

9

Anotace

Bakalářská práce je zaměřena na volnočasové hudebně pohybové aktivity pro děti mladšího školního věku. V práci definuji volný čas, příslušný věk dětí, dále jsou v teoretické části nastíněny teoretické poznatky o hudbě, tanci, pohybových aktivitách a k nim důleţité motivaci. V praktické části se zaměřuji na vlastní program pro děti mladšího školního věku.

V závěru zkoumám jeho efektivitu, shrnuji své poznatky a sestavuji doporučení pro budoucí realizace programů.

Klíčová slova:

10

Anotation

Bachelor thesis is focused on music leisure physical activity for primary school children. I have defined leisure respective ages of the children, as well as in the theoretical part outlines the theoretical knowledge of music, dance, movement activities and important motivation. In the practical part I am dealing with a program for primary school children. In conclusion, I examine it is effectiveness, I summarize findings and prepare recommendations for the future implementation of the programs.

Keywords:

11

Obsah

ÚVOD ... 14

1. VOLNÝ ČAS ... 16

1.1FUNKCE VOLNÉHO ČASU ... 16

1.2FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VOLNÝ ČAS ... 16

2. VÝVOJ ... 18

2.1ONTOGENETICKÝ VÝVOJ ... 18

2.1.1 Ontogenetický vývoj u dětí mladšího školního věku ... 19

2.2EMOČNÍ VÝVOJ ... 19

2.3VÝVOJ DĚTSKÉ OSOBNOSTI A SEBEPOJETÍ ... 20

3. MOTIVACE ... 21

4.HUDBA A POHYB ... 22

4.1POHYB ... 22

5. HUDBA A TANEC ... 24

5.1HUDEBNÍ VÝRAZOVÉ PROSTŘEDKY... 25

5.2STRUKTURA TANEČNÍ HODINY ... 25

6. CÍL A VÝZKUMNÉ OTÁZKY ... 28

6.1POSTUP A METODY PRÁCE ... 28

6.2OBSAH PROGRAMU A SPECIFIKA SKUPINY ... 29

7. PLÁN PROJEKTU ... 30

7.1UKÁZKA TANEČNÍCH LEKCÍ ... 30

8. ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ ... 45

8.1TEST HUDEBNĚ POHYBOVÝCH DOVEDNOSTÍ ... 45

8.2DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ... 46

8.3VÝSLEDKY A VYHODNOCENÍ ... 50

8.4DOPORUČENÍ ... 51

9. ZÁVĚR ... 52

SEZNAM ODBORNÉ LITERATURY: ... 54

SEZNAM PŘÍLOH ... 56

PŘÍLOHY ... 57

12

Seznam tabulek

Tabulka č. 1: Plán projektu

Tabulka č. 2: Test hudebně pohybových dovedností

Tabulka č. 3: Hodnocení testu hudebně pohybových dovedností Tabulka č. 4: Baví tě taneční kroužek?

Tabulka č. 5: Našel/a sis tu kamarády?

Tabulka č. 6: Cítíš se na tréninku v bezpečí?

Tabulka č. 7: Myslíš, že ses tanečně zlepšil/a?

Tabulka č. 8: Chtěl/a bys příští rok chodit znovu na taneční kroužek?

Tabulka č. 9: Přál/a by sis mě znovu za trenéra?

13

Seznam obrázků

Obrázek č. 1: Tanečníci

Obrázek č. 2: Tvorba pravidel tanečníků Obrázek č. 3: Protažení

Obrázek č. 4: Nácvik sestavy Obrázek č. 5: Protahování Obrázek č. 6: Pravidla tanečníků Obrázek č. 7: Protahování v kruhu Obrázek č. 8: Nácvik nové sestavy Obrázek č. 9: Pohybová hra

Obrázek č. 10: Pohybová hra s fáborky Obrázek č. 11: Posilování s fáborky Obrázek č. 12: Opakování sestavy Obrázek č. 13: Relaxační hra Obrázek č. 14: Nácvik nových kroků Obrázek č. 15: Pohybová hra Obrázek č. 16: Protažení v párech Obrázek č. 17: Posilování

Obrázek č. 18: Nácvik choreografie Obrázek č. 19: Let na měsíc

14

Úvod

Při výběru tématu pro mou bakalářskou práci byly jednoznačně zvoleny hudebně pohybové aktivity, jelikoţ se v tomto prostředí pohybuji od útlého věku a jsou mou srdcovou záleţitostí. Trenéři a učitelé mi byli potřebnou oporou a vzory, ať uţ jsem docházela na hodiny karate, gymnastiky, tance nebo studovala zpěv či hru na hudební nástroj. Tyto aktivity se mohou zdát různorodé, avšak našla jsem mezi nimi propojení a vyuţila své znalosti ke zlepšení se ve všech mých zálibách i v běţném ţivotě. Pomohly mi vybudovat zdravé sebevědomí, naučily mě spolupráci, empatii, zvyšují úroveň mého zdraví a mnoho dalších oblastí pro zkvalitnění ţivota.

Důsledkem rozvoje techniky ve společnosti ztrácí pohybové aktivity svůj podíl v ţivotě člověka, tudíţ se tělesná výchova a pohybové volnočasové činnosti stávají velice významnými. Zejména pro mládeţ, kde nejen harmonicky podporují rozvoj po stránce zdravotní prevence, ale i pro uspokojení psychických a sociálních potřeb. Neodmyslitelným stěţejním pilířem jsou učitelé, lektoři a trenéři, kteří nejsou vzorem a motivací pouze v době lekce, ale jsou i motivátorem k aktivnímu ţivotnímu stylu (Caspersen, Pereira, & Curran, 2000). Mohlo by se zdát, ţe volnočasových center a nabídek krouţků je dostatek. Je však důleţité, zda je program veden zodpovědnými a způsobilými lidmi, kteří nejen kvalitně odučí svou lekci, ale také dětem pomohou vytvořit a rozvíjet vztah k určité aktivitě, zdravému sebevědomí, navazování kontaktu a spolupráci s ostatními. Proto bylo cílem mé bakalářské práce vytvořit kvalitní hudebně pohybový program pro vybranou věkovou skupinu s vyuţitím mnoha výukových metod, dodrţováním zásad pro tvorbu a kvalitní výuku lekcí s důrazem na kompetence pedagoga pro taneční a pohybovou výchovu. Jako lektorka tance s mnohaletou taneční zkušeností jsem vyuţila všech mých nabytých dovedností a zkušeností, poznatků ze studia, praxe a odborné literatury.

Záměrem programu bylo prostřednictvím moderního tance zvýšit taneční úroveň a dovednosti dětí, a tak je motivovat k moţné celoţivotní pohybové činnosti. Za cíl byla kladena také subjektivní pohoda dětí, jelikoţ je velmi důleţité, aby se cítily dobře a v bezpečí, taktéţ aby z tanečních hodin měly radost a vytvořily si kladný vztah k pohybu a hudbě, navázaly mezi sebou přátelství a byl podpořen jejich všestranný rozvoj. Součástí práce je i DVD, kde se nachází ukázka protahování, posilování a nácvik sestav. Dále je v práci ověřena efektivita programu pomocí metod pozorování, rozhovoru, dotazníku a testu hudebně pohybových schopností. V závěru byl zhodnocen celý program, byly shrnuty poznatky z průběhu projektu a k nim sepsána doporučení pro realizaci obdobných budoucích programů.

15

l. Teoretická část

16

1. V olný čas

Volný čas (ang. leisure time) je podle Hofbauera (2004) časem, ve kterém člověk nevykonává činnosti ke kterým je zavázán, které vyplývají z jeho sociální role, která se pojí k práci a potřebě přeţití a ţivotního rozvoje. Také je definován jako zbývající čas po splnění pracovních i nepracovních povinností. Nebo lze tento čas charakterizovat jako činnosti či aktivity, kterých se jedinec účastní pro své uspokojení, na základě vlastního rozhodnutí, kdy je tento čas pojen s příjemnými proţitky a záţitky.

1.1 Funkce volného času

Martinek aj. (2011) definují tři základní funkce volného času takto:

 odpočinek – zotavení, obnova pracovní síly,

 rozptýlení – zábava, únik z monotónnosti práce, kompenzace,

 rozvoj osobnosti – fyzický, kulturní, sociální.

Kaţdý člověk tráví svůj volný čas jiným způsobem, tím nejvhodnějším pro něho samotného. Individualita jedince a jeho potřeby odreagování, odpočinku a nabití nových sil je tedy velmi různorodá. Není to však čas, kdy se člověk nijak nerozvíjí a neprojevuje, naopak to můţe být čas velice kreativní a můţe pomoci k rozkvětu osobnosti.

1.2 Faktory ovlivňující volný čas

Podle Hájka (2004) ovlivňují volný čas dětí a mládeţe:

 přirozené výchovné instituce (rodina, vrstevníci, lokální instituce),

 instituce se zprostředkovaným výchovným působením (společenské prostředí, soukromé subjekty, sdruţení, hromadné sdělovací prostředky apod.),

 instituce s přímým výchovným působením (školy, školská zařízení, vzdělávací centra, atd.)

Nejvíce ovlivňují rodiče své děti při volbě a způsobu trávení volného času. Nejenţe jsou vzorem pro své děti, ale také jim v mladším věku vybírají krouţky, tábory atd. Proto je velice

17

významné, jakým způsobem rodiče své děti povedou. Později jsou děti také ovlivněny svými vrstevníky a prostředím ve kterém se nachází. Je důleţité motivovat děti ke smysluplnému vyuţití volného času jak pro všestranný rozvoj dítěte, tak i jako prevenci v mnoha sférách.

18

2. Vývoj

„Vývoj je změna, při které organismus nebo jiný vyvíjející se objekt získává nové vlastnosti, přičemž si ponechává dosavadní, stává se složitějším vnitřně, stává se méně závislým na svém okolí, tedy autonomnějším“ (Říčan, 2004, s. 20).

Vyvstává zde mnoho otázek. Jak a čím je vývoj ovlivněn? Souvisí pouze s naším růstem nebo je ovlivněn vnějšími faktory? Vágnerová (2012) odpovídá, je mnoho faktorů, které vývoj ovlivňují, a jejich významnost se liší podle určitých situací. Rozvoj psychických vlastností je u kaţdé osobnosti individuální a vzhledem ke genetickým předpokladům jde i o jinou míru ovlivnění podměty působícími na jedince.

„Psychický vývoj závisí na individuálně specifické interakci vrozených dispozic a komplexu různých vlivů prostředí“ (Vágnerová, 2012, s. 12).

Genotyp je souhrnem vlastností, které jsou předávány jako dispozice pro rozvoj psychických vlastností pro nového jedince. Určité genetické předpoklady vymezují, jaká dědičná dispozice bude předána. Záleţí, zda jde o pozitivní nebo negativní výběr. Dalším faktorem je prostředí, kde jedinec vyrůstá. Psychický vývoj je ovlivňován všemi jeho sloţkami, ať jde o interakci s lidmi, zvířaty nebo objekty (Vágnerová, 2012).

2.1 Ontogenetický vývoj

„Vývojová psychologie se zabývá zkoumáním souvislostí a pravidel vývojových proměn v jednotlivých oblastech lidské psychiky i celé osobnosti a usiluje o porozumění jejich mechanismům“ (Vágnerová, 2012, s. 11).

Tato psychologie pojednává o celoţivotním vývoji člověka, kde popisuje etapy jeho ţivota a jejich změny vzhledem k lidské psychice. Jak říká Skorunková (2007), znalosti z této vědní oblasti můţeme pouţít pro obecné definování psychického vývoje, a také nám umoţňuje pochopit chování, proţívání a chápání v určitých ţivotních fázích.

Vágnerová (2012) uvádí čtyři základní oblasti, jeţ na sebe vzájemně působí.

19

 Biosociální vývoj – tělesný vývoj jedince,

 vývoj kognitivních funkcí – psychické procesy spojené s poznáváním a uchováváním poznatků,

 vývoj motivačně emoční sloţky – proměny emočního proţívání, emoční regulace a regulace důleţitých potřeb, které jsou zapříčiněny vývojem člověka,

 psychosociální vývoj – osobnostní a sociální změny.

2.1.1 Ontogenetický vývoj u dětí mladšího školního věku

Dítě v tomto období dosahuje nového mezníku v ţivotě a musí projít mnoha obtíţnými změnami. S nástupem do školy přichází povinnosti, nové role být školákem a spoluţákem.

Děti jsou umístěny do nového, neznámého prostředí, které pro ně můţe být stresující. Před povinností školní docházky jsou děti v neustálém pohybu a aţ do desátého roku cítí nutnost pohybových aktivit, avšak ve škole se tato potřeba těţko naplňuje (Novotná, 2004).

Osobnost dítěte se rychle rozvíjí, podle Vágnerové (1997) jde mimo jiné o vývoj kognitivních procesů, percepce, myšlení, poznávacích procesů, vývoj paměti a pozornosti, zdokonalení jazykových kompetencí, zpracovávání informací a řešení nastalých problémů, emoční vývoj a rozvoj autoregulačních mechanismů. Tuto teorii dále rozvádí Skorunková (2007), zlepšení paměti přikládá školnímu vyučování, kdy je její vývoj a síla ovlivňována ţákovým zájmem.

Věci, které dítě zaujaly a pojí je k nim citový vztah, si tak snáze zapamatuje. Pro osvojování nových poznatků je paměťový trénink nepostradatelný.

2.2 Emoční vývoj

Jak konstatuje Vágnerová (2012), zráním se emoční vývoj pohybuje kupředu a emoční stabilita dítěte se zvyšuje. Zátěţ na ţáka uţ není tak velká a dítě se stává odolnějším jedincem.

Toto období je pro děti optimistické a pohlíţejí na svět pozitivně a jsou vyrovnané. Zvyšuje se emoční inteligence, a proto se jedinec snadněji vyzná ve svých i emocích druhých a učí se pracovat s empatií. Tento věk je i obdobím schopnosti mluvit o svých pocitech a regulovat je.

Podle Kurice (2001) si dítě v tomto věku začíná uplatňovat i city etické, estetické, morální a intelektuální. Svou důleţitost chtějí prokázat, coţ je jejich stimulem k lepším výkonům.

Ţáci projevují své nadšení a radost z naučených poznatků.

20

2.3 Vývoj dětské osobnosti a sebepojetí

„Dětské sebepojetí zahrnuje představu o tom, kým se dítě cítí být, za koho se považuje, jaký je subjektivní obraz jeho osobnosti“ (Vágnerová, 2012, s. 358).

Dítě je ovlivňováno názory a očekáváními jiných osob, především jemu blízkých, a po jejich vzoru sebe samo ohodnotí. V tomto věku dítě srovnává svůj výkon s vrstevníky a okolím, je sebekritické a hodnotí své přednosti a nedostatky. K dětskému sebepojetí patří i sounáleţitost se sociálními skupinami jako je rodina či vrstevnická skupina (Vágnerová, 2012).

21

3. Motivace

Dařílek aj. (1998) uvádí, ţe úměrná motivace je nepostradatelná pro proces učení. Je řídícím shrnutím faktorů ovládajících chování a jednání. Počáteční motivací se snaţíme vzbudit zájem ţáka o určitou činnost, kterou následně podporujeme motivací v průběhu aktivity.

„Motivace je pohnutka k jednání, nejčastěji je chápána jako intrapsychický proces zvýšení nebo poklesu aktivity, mobilizace sil, energetizace organismu. Projevuje se napětím, neklidem, nečinností, činností k porušení rovnováhy. V zaměření motivace se uplatňuje osobnost jedince, jeho hierarchie hodnot i dosavadní zkušenosti, schopnosti a naučené dovednosti. Za nežádoucí motivaci jsou považovány strach, úzkost, bolest apod“ (Hartl, 1996, s. 110).

Různé definice se shodují v tom, ţe motivace je procesem, který určuje naše proţívání, které však není vidět navenek, dále pak jednání a chování. Motivace je vysvětlením, proč je člověk aktivní, co je jeho stimulem, jelikoţ kaţdého můţe motivovat něco jiného. Motivace se pojí s psychickými procesy a osobností.

Motivace k pohybové činnosti je definována těmito typy. „Vnitřní motivace je vnitřní puzení motivující jedince bez přítomnosti vnější odměny nebo trestu“. Vychází z našeho organismu. Jsme vnitřně motivováni věcmi, které nás baví, projevujeme zájem o dosaţení cíle. „Vnější motivace je touha se angažovat v nějaké činnosti kvůli penězům, uznání či jiným konkrétním odměnám“. Vnější motivace je ovlivňována prostředím (Kassin, 2012, s. 429 – 430).

„Motivace k výkonu představuje snahu jedince obstát ve výkonových situacích, jak z vlastního pohledu, tak z pohledu sociálního okolí. Jde o vytrvání v náročné činnosti, dosažení cíle a snahu stát se úspěšným člověkem“ (Pavlas, 2011, s. 30).

Náročnost úkolu by měla vţdy být úměrná motivaci. Především by splnění cíle mělo být dosaţitelné a úměrné výkonům dětí, jelikoţ je nesmíme přetěţovat a deprivovat, jinak můţe dítě ztratit zájem o aktivitu, můţeme také zapříčinit pokles jeho sebevědomí a sebehodnocení.

22

4. Hudba a pohyb

„Hudba tónů a hudba pohybů mají tentýž cíl: svěřovat naše city lidem kolem nás.

Hudba, jež je v nás, a která vychází z našich nejvlastnějších rytmů, ze vzrušení, jež určuje v našich duších pocity vlastní každému temperamentu, tato hudba může na sebe vzíti různé formy podle realizačních schopností jednotlivců. V tanci se musí přeměňovati zároveň v tóny a v pohyby. Hudba tónů řídí, srovnává a stylizuje plastiku, jež by bez ní byla vydána pospas pohybové anarchii. Mimoto zesiluje, díky své povzbudivé moci její výraz. A pak, plastika činí tóny viditelnými, a připojuje k nim prvek lidství“ (Emile Jaques Dalcrose, 1927, s. 67-68).

K rozvoji hudebnosti a tance napomáhá hudebně pohybová výchova, ke které poloţil základy profesor Dalcrose na počátku 20. století. Díky vzájemnému působení se rozvíjí motorické schopnosti a dovednosti, dítě získává nové estetické a psychické zkušenosti, které jsou velkou součástí ţákovi osobnosti. Poslouchaná hudba se stává intenzivnější, dítě se více soustředí, jelikoţ dochází ke specifické komunikaci mezi jedincem a hudbou, a tak se prohloubí i jejich vazba (Blahutníková aj., 2009). Podobně o hudbě a pohybu mluví Gardošová aj. (2003), která povaţuje hudbu za obsáhlý zdroj emocí, které se vyjadřují právě pohybem. Nastává i jazykový vývoj, jelikoţ specifický jazyk se prezentuje vlastním rytmem, melodií. Pomocí hudby můţeme propojit a oţivit prováděné aktivity, díky kterým se rozvíjí paměť, myšlení, abstrakce, koordinace těla a jeho motorika. Ovlivňuje poznávání úmyslně i neúmyslně a slouţí jako dorozumívací prostředek ve vzájemném vztahu s dítětem.

4.1 Pohyb

Zdravé lidské tělo je předurčeno k aktivnímu pohybu, který napomáhá k udrţení a zlepšení fyziologických funkcí organismu. Blahodárnost pohybu a jeho účinků na tělo můţe být fyziologické, například vyšší kondice, prokrvení těla, zamezení bolestem, nebo psychické, kdy pohyb působí antistresově a umoţňuje růst duševní pohody (Čevela aj., 2009). Díky imitaci si dítě osvojuje a učí se pohybům, kterými zlepšuje soustředěnost a pozorování, a tak dochází ke stále lepším výkonům v nápodobě (Jenčková, 1997). Jak říká Čevela aj. (2009), psychický a motorický vývoj jedince můţe být negativně ovlivněn pohybovou deprivací.

Stejně tak můţe docházet ke zdravotním problémům při nadměrné zátěţi, proto je důleţité najít rovnováhu.

23

Pohyb neodmyslitelně souvisí s cítěním a vnímáním prostoru. Ať uţ se jedná o místo, kde se pohybujeme, ve vztahu pohyb a čas, či jedná-li se o směr pohybu (Dvořáková, 2011).

Toto vysvětlení doplňuje Jeřábková (1979), která apeluje na učitele a lektory, aby ţáky dobře seznámili s prostorem, aby nebloudili, ale pohybovali se s určitým cílem. Dítě by se mělo naučit vnímat a koordinovaně pohybovat se svým tělem, i v prostoru místnosti. Podle Viskupové (1987) jsou pohyby v určitém směru a tvaru z počátku náročné a děti upřednostňují pohybovat se individuálně, postupně se v rámci tréninku postavení rozšíří na moţnosti pohybu ve dvojici, skupině, řadě, atd.

Proces učení musíme sledovat v hudebně pohybových činnostech komplexně, jelikoţ pospolitost napomáhá nejen k jejich rozvoji, ale také k rozkvětu tvořivosti a fantazie (Knopová, 1993). Dále o rozvoji hovoří Halasová aj., (1995). Hudebně pohybové aktivity vedou k rozvíjení rytmického a metrického cítění, pochopení rozličných prvků hudby i k novým pohybovým dovednostem za doprovodu hudby.

Kučera (2011) rozděluje pohyby do těchto čtyř typů, které jsou obsaţeny v našem kaţdodenním ţivotě i ve sportovních aktivitách.

 Obratnost – spojená s nervosvalovou koordinací,

 rychlost – změna polohy těla a jeho částí ve vztahu k času,

 síla – intenzita pohybu,

 vytrvalost – je dána dobou prováděného pohybu.

Podle rychlosti dělí pohyby Zemánková (1996), od nejrychlejšího k nejpomalejšímu.

Daněk (1983) klasifikuje pohyby na anaerobní a aerobní, které se liší v mnoţství přísunu kyslíku. Dále můţeme pohyby klasifikovat dle jejich provedení, jak uvádí Záděřová-Kytýřová (2002), kdy se jedná o pohyb vedený neboli plynulý, jelikoţ je proveden se stejnou intenzitou po celou dobu. Dále přerušovaný, který je prováděn rychle a prudce a následuje výdrţ. Hmit je označení pro malý pohyb, jehoţ typičností je rychlost a rytmická stálost. Poslední je pohyb švihem, jeţ je charakterizován rychlým startem a následným zpomalením.

24

5. Hudba a tanec

Perfektním a dalo by se říci okouzlujícím spojením hudby a pohybu je tanec, který přebírá a rozvíjí jejich charakteristické znaky, bez kterých by nemohl existovat.

„Nobody cares if you can't dance well. Just get up and dance. Great dancers are great because of their passion.“ Martha Graham

(„Nezáleží na tom, jestli tančíš dobře. Prostě vstaň a tancuj. Skvělí tanečníci jsou skvělí díky jejich vášni.“)

Tento citát pronesla uznávaná a oceňovaná americká tanečnice a choreografka, jenţ je vzorem mnoha lidí, kteří se tímto mottem řídí. Tuto její radu o vášni však můţeme vyuţít pro jakékoli úkony. Vţdy náš výkon bude s vášní lepší, jelikoţ do toho vloţíme své srdce.

Definovat tanec se snaţilo mnoho odborníků. Šopková (1991) povaţuje tanec jako druh umění, kde je ústředním rysem rytmický pohyb těla souvisejícím s představami, které dodávají výrazovost. Odstrčil (2004) pohlíţí na tanec jako na sportovní odvětví, kde se klade nejvyšší důraz na preciznost provedení, kvalitu a pohybovou estetičnost. Podle Kurkové (1989) tento druh pohybu řadíme do kulturních aktivit, které člověku přináší uspokojení a zábavu. Tanec tedy není pouze součástí sportovního oboru, ale má i sloţku relaxační a terapeutistickou, ze které mohou čerpat děti, dospělí, i starší lidé.

Tanec můţeme rozdělovat podle různých kritérií, například dle doby vzniku, stylu, atd.

Cohen (1992) uvádí, ţe tanec můţeme dohledat aţ k dobám pravěku. Nedocházelo pouze ke spontánním projevům pocitů, lidé se rytmicky pohybovali pro obecenstvo. Předávali tak bohům svá poslání, prosby pro úrodu či přivolání deště apod. Dále hovoří Blíţkovská (1998), která potvrzuje vyuţití tance pro rituály a obřady. Často slouţil i k uzdravování nemocných za pomoci šamana.

Vyvstává zde otázka o rozdílnosti pohybu a tance. Tanec je definován jako pospolitější, více uvědomělý a koordinovanější s důrazem na estetičnost provedení. Tanečník je více senzitivní při soustředění se na prováděné kreace a na výrazovost svých pocitů a myšlenek. Technika tanečního projevu je velmi významná, a pokud nás tanečník upoutá a vtáhne do děje, jsou jeho dovednosti na vysoké úrovni (Číţková, 2005).

25

5.1 Hudební výrazové prostředky

Taneční projev je ovlivňován nejvíce rytmem, tempem, dynamikou a melodií hudby, které společně tvoří hudební náladu (Dvořáková, 2011).

 Rytmus – sled různě dlouhých not a pomlk,

 melodie – postupná řada tónů různé výšky,

 tempo – udává rychlost rytmu,

 dynamika – síla zvuku,

 harmonie – sled různě postavených a pospojovaných akordů.

5.2 Struktura taneční hodiny

Pro volný čas není vyhotoven ţádný rámcový vzdělávací program, ale můţeme vyuţít struktury hodiny pro tělesnou či taneční a pohybovou výchovu.

Čtyři hlavní fáze jmenovitě: úvodní, průpravná, hlavní a závěrečná, které jsou dále specifičtěji rozčleněny.

1) Úvodní část

Zahrnuje přivítání se s dětmi, seznámení se s obsahem hodiny a motivaci. Následuje rušná část, kde je cílem zahřátí těla, většinou ve formě pohybové hry, nebo je moţné zařadit taneční kroky, které budou později vyuţívány v hlavní části.

2) Průpravná část

Obsahuje cviky posilovací, protahovací a uvolňovací. Dbáme na to, aby se děti správně protahovaly a dýchaly. V ţádné části je neopomíjíme motivovat. Nejčastěji se vyuţívá organizace děti do kruhu, nebo postavení šachovnice.

26 3) Hlavní část

V této fázi se zaměřujeme na samotný obsah vyučovací jednotky. Nácvik, který je procesem k získání nových pohybových dovedností, kde se zaměřujeme na správnou techniku provedení. Dále výcvik, který slouţí k opakování a procvičení jiţ poznaného. Zakomponovat by se měla také improvizace, moţnost seberealizace, rozvoje fantazie, sebevědomí, sebehodnocení a vnímání vlastního těla, které by v této části neměly chybět.

4) Závěrečná část

Zařazujeme cviky kompenzační a relaxační pro zklidnění organismu. Mohou být prováděny v podobě dechových cvičení, masáţí, také je vhodné vyuţití muzikoterapie. Nikdy by nemělo chybět závěrečné hodnocení od lektora i ţáků, rozloučení a motivace na příští hodinu (Nováček aj., 2001).

27

Il. PRAKTICKÁ ČÁST

28

6. Cíl a výzkumné otázky Cíl

Vytvořit metodicky ucelený program volnočasových hudebně pohybových aktivit pro děti mladšího školního věku, jehoţ úkolem je rozvíjet jejich hudebně pohybové dovednosti a celkově podpořit rozvoj osobnosti dítěte.

Zapojit děti do tvorby programu.

Analyzovat, jak se děti na hodinách tance cítí.

Ověřit efektivitu tohoto programu a zhotovit souhrn praktických doporučení pro realizaci takovýchto programů.

Výzkumné otázky

Lze dosáhnout v tomto programu významného zlepšení hudebně pohybových dovedností?

Podpoří správné vedení programu rozvoj osobnosti, subjektivní pohodu, rozvoj kondice, kreativitu, sebevědomí a sebehodnocení, spolupráci a komunikaci?

Můţeme předat dětem určitou zodpovědnost při tvorbě programu? Jaký to na ně bude mít vliv?

6.1 Postup a metody práce

V hodinách bylo dodrţeno didaktických zásad názornosti, jelikoţ je důleţité, aby byly prvky nejen dobře teoreticky popsány, ale i správně předvedeny. Dále individuální, osobitý přístup vzhledem k individualitě a potřebám dítěte. Přiměřenost k věku, zkušenostem, okolnostem, schopnostem jedinců. Dále následovaly zásady trvalosti a soustavnosti, které byly podpořeny pravidelným tréninkem a opakováním. Také zásada posloupnosti, jelikoţ je nezbytné učit od lehčích cviků po sloţitější. Spojení teorie s praxí a operativnost, u nichţ bylo vyuţito schopnosti aplikovat teorii v praxi. Důleţitý byl také vědecký přístup ze strany

29

lektora, snaha o inovace v hodinách, další vzdělávání např. taneční, pedagogické, znalosti multimédií jako je program pro střih hudby aj. Na závěr zásada komplexního rozvoje osobnosti, jeţ byla jednou z neopomenutelných a základních metod pro správné vedení tréninku.

V programu bylo vyuţito metod seznamujících s úkolem, kde proběhla motivace dětí a seznámení s plánem hodiny, cviku, atd. Dále bylo pouţito metody nácvičné za pomoci analýzy a syntézy. Také fixace naučeného byla velmi důleţitým prvkem pro rozvoj hudebně pohybových dovedností. Nesmím opomenout ani diagnostiku ve vztahu k aktivitám i dětem a hodnocení, které proběhlo na začátku, v průběhu i na konci. K ověření cílů a zodpovězení výzkumných otázek bylo vyuţito metod pozorování, rozhovoru s dětmi, testování a dotazník.

Ten je tvořen otázkami otevřenými, polootevřenými a uzavřenými. Pro ověření zdokonalení se v hudebně pohybových dovednostech bylo pouţito testu kandidátů věd pana Appelta a Mihule, sestavený pro SVOČ.

6.2 Obsah programu a specifika skupiny

Hudebně pohybový program proběhl na základní škole ve Vratislavicích nad Nisou.

Lekce se konaly jednou týdně po dobu 90 minut v místní tělocvičně. Děti byly na začátku roku rozděleny do několika skupin podle taneční úrovně a věku. Těchto skupin se jednotlivě ujali lektoři taneční školy Maestro Motion. Mou skupinu tvoří 12 dětí mladšího školního věku v rozmezí 8–11 let. Jedenáct dívek

a jeden chlapec, přičemţ tři z nich jiţ taneční průpravu absolvovali, ostatní jsou začátečníci. Jedna z dívek trpí diabetes, proto byl ţádoucí zvýšený dohled, znalost nemoci, medikace a odlišný přístup k tréninku vzhledem k jejím potřebám. Obsahem projektu byly dílčí taneční sestavy sjednocené

v jednu choreografii.

Součástí hodin byly také hudebně pohybové hry, protaţení, posilování a aplikace muzikoterapie. Program probíhal od října roku 2015 a byl zakončen v březnu 2016. Avšak taneční sezóna je zakončena aţ na začátku června závěrečným společným vystoupením všech tanečních sloţek této základní školy v kulturním centru Vratislavice 101010.

Obrázek č. 1: Tanečníci Zdroj: vlastní

30

7. Plán projektu

Tabulka č. 1: Plán projektu

PLÁN PROJEKTU

Měsíc Počet lekcí Téma hodiny

říjen 4 úvodní hodina, duha,

klobouk či čepice, květiny

listopad 4 kung-fu panda, mimoni,

ledové království, zvířata

prosinec 2 vánoce, bláznivý účes

leden 4 zrcadlo, na vlásku,

bob a bobek, voda

únor 4 převezmi kontrolu, oheň,

valentýn, barvy kolem nás

březen 3 americký den, velikonoce,

závěrečná hodina

Zdroj: vlastní

7.1 Ukázka tanečních lekcí

Úvodní hodina

Děti si před kaţdým tréninkem vyzvedávám ve školní druţině, kde na mě čekají.

Dětem jsem se ve druţině představila a odvedla je do šatny, kde se převlékly. Čekala jsem na ně v tělocvičně, kde jsem zatím připravila vše potřebné.

Téma hodiny: Ukaž, co umíš

Cíl: Seznámení se s chodem tanečního krouţku, vzájemné seznámení, seznámit se a vnímat hudbu a vlastní tělo, rozvoj tvořivosti, osobnosti, koordinace, motorické paměti, osvojit si v rámci moţností sestavu, bodově ji ohodnotit

31

 Úvodní část

Seznámení s průběhem celého tanečního krouţku a i dnešní hodiny probíhá v komunikačním kruhu. Děti motivuji tématem hodiny a jejím obsahem. Obeznámím je s tím, ţe vše co se tu naučíme, ukáţeme později našim rodičům a přátelům na závěrečném vystoupení. Musíme pro to vystoupení vybrat název choreografie, proto mají za úkol se na další hodinu rozmyslet a říci mi jejich nápady. Ukáţu jim také odměny v podobě kamínků, které budou dostávat za určitou aktivitu v průběhu tréninku, kdy se budou snaţit nejvíce, budou plnit zadané úkoly, následovat pravidla tanečníků atd. Avšak co je předmětem konkrétního posuzování nikdy neřeknu, kaţdou hodinu si vyberu jinou aktivitu a i jiné dítě.

Snaţím se o to, aby během roku kaţdé dítě dostalo kamínek, který představuje je, jako tanečníky, kdy se během roku budou postupně zlepšovat – „vybrušovat“ na diamanty.

Mám připravenou čtvrtku s nákresem tanečníků, kterou s dětmi postupně dotváříme. Jedná se o pravidla tanečníků, na kterých se společně domluvíme. Sestavíme krátká hesla, která budeme v rámci tréninků plnit a ztvrdíme je našimi podpisy a případným dokreslením.

Seznamovací hra

Kdo jsem a co mám rád/a

Cíl: seznámit se s ostatními, rozvoj koordinace, nápodoby, motorické paměti, paměti a tvořivosti Motivace: být kreativní a jedinečný, kamínky

Časová dotace: 5 – 10 min

Popis a průběh hry: Děti stojí v kruhu a postupně se představují. Př. Jsem Simonka a mám ráda tancování. To co mám ráda, ztvárním pohybem, tleskáním, pleskáním na kaţdou slabiku.

Při vyslovení jména na dotyčného všichni ukáţí, při vyslovení co má rád nejdříve poslouchají a dávají pozor na pohyby. Později společně vysloví jméno, a co má rád ztvární opakováním jeho pohybu.

Obrázek č. 2: Tvorba pravidel tanečníků Zdroj: vlastní

32 Rušná část

Děti se rozmístí po tělocvičně do tvaru šachovnice, aby na mě všechny viděly. Za doprovodu hudby zahřejeme celé tělo pomocí lehkých tanečních kroků, které opakujeme dokola ve smyčkách pro náleţité osvojení si nových pohybů, při kterých vnímáme hudbu.

Zapojujeme všechny části těla, tyto kroky později vyuţijeme do sestavy. Děti dostávají pauzy na pití a další potřeby v průběhu celého

tréninku.

 Průpravná část

Organizace: postavení šachovnice Provádíme protaţení všech částí těla, aby nedošlo k poškození při námaze.

Aplikujeme posilovací cviky pro posílení svalů těla.

Dbáme na správné dýchání.

Ukázka protaţení a posilování viz příloha č. 2

 Hlavní část

Obsahuje nácvik sestavy za pouţití předem naučených kroků. Pokud si kroky děti ještě zcela neosvojily, ukazuji je znovu pomalu, poté na hudbu, dokud je zcela nezvládnou.

Spojuji jednotlivé kroky a tvoříme z nich sestavu. Procvičujeme ji jak na počítání, tak na hudbu. Snaţíme se vnímat hudbu a pohybovat se v jejím rytmu.

Obrázek č. 3: Protažení Zdroj: vlastní

Obrázek č. 4: Nácvik sestavy Zdroj: vlastní

33 Ukázka a nácvik sestavy viz příloha č. 2

Provedení sestavy si zhodnotím dle daných kritérií, následně ji oboduji a vyuţiji ve svém výzkumu.

 Závěrečná část

Závěrečné protaţení v postavení čelem do kruhu.

Pouštím pomalou klavírní hudbu, kterou se snaţíme znázornit našimi pohyby. Hudba slouţí ke zklidnění organizmu, vydýchání.

Zakončujeme hodinu znovu v komunikačním kruhu, kde společně zhodnotíme hodinu.

Všechny děti chválím a rozdávám první kamínek. Motivuji je k dalšímu tréninku, kde se naučíme dalším pohybů a zahrajeme si nové hry. Připomínám jim domácí úkol a oznamuji další těma naší hodiny: „Klobouk či čepice?“ Říkám jim, ţe se budu těšit na příští shledání a nabádám k procvičování doma, aby sestavu nezapomněly.

Zhodnocení hodiny

Děti, které znám jiţ z dřívější doby, působily na první hodině více sebejistě. Stydlivost a nejistota se ale v průběhu hodiny vytratila i u nových dětí. Velice se jim líbila aktivita vytvořit si pravidla a domnívám se, ţe tato činnost podpoří jejich zvnitřnění a dodrţování.

Seznamovací hra je velmi bavila, děti se navzájem inspirují a přidávají nové a nové pohyby.

Jelikoţ jsou některé děti ze stejné třídy a všichni se znají alespoň od vidění, protoţe je to malá škola, napomáhá to při seznamování a lepším poznávání se. Všechny děti se po celou hodinu aktivně zapojují a snaţí, je těţké ocenit kamínkem jen jednoho. Některé děti vnímají hudbu velice dobře a sestava pro ně není tolik náročná, jiné jsou na tom hůře, ale to je pochopitelné, vše se jistě v průběhu roku zlepší. Děti hodnotí hodinu velice pozitivně, těší se na další.

Slibují trénovat doma a promyslet si zadaný úkol.

Obrázek č. 5: Protahování Zdroj: vlastní

34

Téma hodiny: Převezmi kontrolu

Cíl: vnímat hudbu a vlastní tělo, rozvoj tvořivosti, osobnosti, koordinace, spolupráce, důvěry, motorické paměti, zodpovědnosti, naučit se novým hudebně pohybovým dovednostem a rozvoj stávajících

 Úvodní část

Seznámení s průběhem dnešní hodiny probíhá v komunikačním kruhu. Děti motivuji tématem hodiny a jejím obsahem,

neopomenu kamínky. Připomínám závěrečné vystoupení, na které chceme trénovat, abychom ukázali, co všechno jsme se naučili. Vystavuji pravidla tanečníků na dobře viditelné místo a připomínáme si jeho znění.

Vytvoř hudbu

Cíl: vnímat své tělo a hudbu, vytvořit ji, rozvoj koordinace, motoriky, spolupráce a tvořivosti, hudebně pohybových dovedností Časová dotace: 5 – 10 min

Motivace: tvorba vlastní hudby a pohybů, kamínky

Popis a průběh hry: Děti stojí v kruhu kolem vybraného jedince. Dítě uprostřed se snaţí pohybovat do rytmu, který vytvářejí ostatní děti po vzoru vybraného dítěte, které je součástí kruhu. Napodobují jeho pleskání, tleskání, dupání a tím tak tvoří zvukovou kulisu. Děti se za mých pokynů střídají v pozicích a postupně si všichni vyzkouší obě řídící role.

Obrázek č. 6: Pravidla tanečníků Zdroj: vlastní

35 Rušná část

Děti se rozmístí do postavení kruhu čelem dovnitř, kde se nacházím já. Postupně se děti střídají v pozici uvnitř, kde dítě udává pohyby na hrající hudbu, které ostatní děti kolem něj kopírují. Děti jsou motivovány tím, ţe ostatní napodobují jejich kroky, proto se velice snaţí

a vymýšlí stále jiné a sloţitější pohyby. Postupně se všichni vystřídají, jako poslední udávám pohyby opět já, ale uţ zůstávám s nimi v kruhu. Doplňuji pohyby o kroky a cviky, abych si byla jistá zahřátím celého těla.

 Průpravná část

Organizace: kruh

Provádíme protaţení všech částí těla, aby nedošlo k poškození při námaze. Dětem znovu předávám určitou zodpovědnost, jelikoţ kaţdé z dětí ukáţe nějaký

protahovací cvik, který

s ním budeme společně provádět. Děti se snaţí o perfektní provedení, aby byla jejich

ukázka správná a nemusela jsem je opravovat. Protaţení zakončuji já, aby protaţení obsahovalo všechny potřebné cviky. Všechny děti velice chválím, jak se zhostily pozice trenéra.

Aplikujeme posilovací cviky pro posílení svalů těla.

Dbáme na správné dýchání.

Ukázka posilování viz příloha č. 2

Obrázek č. 7: Protahování v kruhu Zdroj: vlastní

Obrázek č. 8: Nácvik nové sestavy Zdroj: vlastní

36

 Hlavní část

Začíná nácvik nových kroků na počítání, dokud si je neosvojí, později je provádíme společně s hudbou. Sestavujeme z nich smyčky, které provádíme stále dokola. V příští hodině budou vyuţity do nové sestavy.

Opakujeme, procvičujeme a zdokonalujeme jiţ naučenou sestavu. Cvičíme na počítání pro upevnění a upřesnění. Poté na hudbu, kdy se ji snaţíme vyjádřit a více proţívat v prováděných pohybech.

Ukázka a nácvik sestavy viz příloha č. 2

 Závěrečná část Relaxační hra

Hadrová panenka

Cíl: Zklidnění organismu, spolupráce, protaţení, rozvoj důvěry, koordinace Motivace: hra s tělem, vedení pohybů

Závěrečné protaţení provádíme ve dvojicích, dbáme na správné dýchání. Jedno dítě představuje panenku, se kterou druhý opatrně hýbe a protahuje různé části těla. Na povel se děti vymění.

Pouštím pomalou, uklidňující hudbu, kterou doprovázíme našimi pohyby, postupně zklidňujeme organismus a dýchání.

Zakončujeme hodinu znovu v komunikačním kruhu, kde společně zhodnotíme hodinu.

Všechny děti chválím a daruji kamínek. Motivuji je k dalšímu tréninku, kde se naučíme dalším pohybům a zahrajeme si nové hry. Oznamuji další těma naší hodiny: „Barevný den“.

Říkám jim, ţe se budu těšit na příští shledání a nabádám k procvičování doma, aby sestavu nezapomněly.

Zhodnocení hodiny a další plánování

Děti jsou na hodinách velmi aktivní, navzájem se motivujeme. Kdyţ nemám jejich plnou pozornost nebo porušují naše pravidla, připomenu jim je a děti se začnou chovat podle naší dohody. Dohodli jsme se také na povelu „pomeranč“, který znamená to samé jako povel

37

„pozor“, avšak myslím, ţe zní méně příkazově, ale funguje naprosto stejně. Mohu jiţ vypozorovat zdokonalení ve vnímání hudby i v jejím ztvárnění. Děti jsou v pohybech více sebejisté v improvizaci více tvořivé. Nováčci se snaţí vyrovnat svým zkušenějším kolegům.

Sestava je prováděna velice dobře, proto ji příště budeme opakovat, ale postoupíme k výuce nové. Vzhledem k výběru zaměření choreografie s názvem „Z pohádky do pohádky“, tvoříme dále sestavy s tématem mimoňů a ledového království na příhodnou hudbu.

Téma hodiny: Barvy kolem nás

Cíl: vnímat hudbu a vlastní tělo, rozvoj tvořivosti, osobnosti, koordinace, spolupráce, důvěry, motorické paměti, zodpovědnosti, naučit se novým hudebně pohybovým dovednostem, utuţit a rozvíjet stávající

 Úvodní část

Seznámení s průběhem dnešní hodiny probíhá v komunikačním kruhu. Děti motivuji tématem hodiny a jejím obsahem, neopomenu kamínky. Připomínám závěrečné vystoupení, na které chceme trénovat, abychom ukázali, co všechno jsme se naučili. Vystavuji pravidla tanečníků na dobře viditelné místo a připomínáme si jeho znění.

Pohybová hra Tančím a bum!

Cíl: vnímat své tělo a hudbu, znázornit ji, rozvoj koordinace, motoriky, rychlosti a reakce, tvořivosti, hudebně pohybových dovedností

Časová dotace: 5 – 10 min

Motivace: seberealizace, tvořivost, kamínky

Popis a průběh hry: Děti tančí dle své libosti na hudbu, kterou pouštím, kdyţ se ale hudba zastaví, vyslovuji jedno ze tří hesel (sed, leh, dřep), které musí rychle splnit a u toho se dotýkat barvy, kterou určím.

Obrázek č. 9: Pohybová hra Zdroj: vlastní

38 Rušná část

Děti se rozmístí do postavení šachovnice naproti mně. Učíme se nové taneční kroky, které později budeme zařazovat do sestavy.

Nejdříve pomalu na počítání, postupně zrychluji, abych se přiblíţila k rytmu vybrané hudby pro následnou sestavu.

Pohybová hra Nálada

Cíl: tvořivost, koordinace, vnímání hudby a její znázornění, rozvoj hudebně pohybových dovedností

Pomůcky: barevné fáborky

Motivace: tanec s náčiním, kamínky, seberealizace a tvořivost

Popis hry: Do prostoru tělocvičny umisťuji mnoho různobarevných fáborků, děti si je vybírají podle nálad, které mají z přehrávaných skladeb. Fáborky pohybují různě do hudby podle rytmu, melodie, crescenda,

decrescenda atd.

Obrázek č. 10: Pohybová hra s fáborky Zdroj: vlastní

Obrázek č. 11: Posilování s fáborky Zdroj: vlastní

39

 Průpravná část

Organizace: šachovnice Pomůcky: barevné fáborky Provádíme protaţení všech částí těla, aby nedošlo k poškození při námaze. Díky fáborkům je protaţení opět ozvláštněno.

Snaţíme se o plynulost pohybů, aby se fáborky nepřetrhly. Všechny děti velice chválím.

Aplikujeme posilovací cviky pro posílení svalů těla. Dbáme na správné dýchání. Ukázka protaţení a posilování viz příloha č. 2

 Hlavní část

Vyuţíváme nácviku kroků z rušné části. Znovu je opakujeme na počítání, dokud si je zcela neosvojí, později je provádíme společně s hudbou a tvoříme novou sestavu. Opakujeme, procvičujeme a zdokonalujeme jiţ naučenou sestavu. Cvičíme na počítání pro upevnění a upřesnění.

Poté na hudbu, kdy se ji snaţíme vyjádřit a více proţívat v prováděných pohybech.

Ukázka a nácvik sestavy viz příloha č. 2

 Závěrečná část

Relaxační hra a muzikoterapie Den a noc

Cíl: Zklidnění organismu, uvolnění, správné dýchání

Obrázek č. 12: Opakování sestavy Zdroj: vlastní

Obrázek č. 13: Relaxační hra Zdroj: vlastní

40 Motivace: vyuţití rekvizity, nová aktivita, kamínky

Pouštím pomalou, uklidňující hudbu, doprovázím ji klidným hlasem, říkám dětem, ve které části dne se nachází, co dělají a oni se to snaţí vyjádřit svými pohyby. Postupně zklidňujeme organismus a dýchání. „Přišli jste ze školy a můţete si hrát, pak ale ještě musíte

napsat úkoly, zalít květiny, umýt nádobí, pak se najíte, umyjete, vyčistíte zoubky a jdete spát.“ Děti si lehnou, zavřou oči a soustředí se na dýchání. Pokračuji klidným hlasem a popisuji, jaké části těla jim připadají těţké, které části těla se uvolňují, ţe provádějí pomalé vdechy a výdechy, všechna únava odchází a oni jsou odpočatí a znovu nabití energie, pomalu je probouzím.

Zakončujeme hodinu znovu v komunikačním kruhu, kde společně zhodnotíme hodinu.

Všechny děti chválím a daruji kamínek. Motivuji je k dalšímu tréninku, kde se naučíme dalším pohybům, pokročíme s naší sestavou a zahrajeme si nové hry. Oznamuji další těma naší hodiny: „Americký den“ Říkám jim, ţe se budu těšit na příští shledání a nabádám je k procvičování doma, aby sestavu nezapomněly.

Zhodnocení hodiny a další plánování

Děti dnes byly naprosto perfektní, nemusela jsem je vůbec napomínat, ani poukazovat na pravidla.

Jeden chlapec si zapomněl botasky, ale nechala jsem ho cvičit po omytí v botaskách na ven, aby nepřišel k úrazu bez bot. Děti se výrazně zlepšují ve svých dovednostech, provedení sestav, spolupráci, tvořivosti. Kaţdá hodina je doprovázena příjemnou atmosférou. Další lekce je poslední před jarními prázdninami, proto bude zaměřena spíše na opakování i zdokonalování naučených sestav a bude doplněna o nové kroky pro další sestavu do choreografie.

Obrázek č. 14: Nácvik nových kroků Zdroj: vlastní

41

Téma hodiny: Americký den

Cíl: vnímat hudbu a vlastní tělo, rozvoj tvořivosti, osobnosti, koordinace, spolupráce, důvěry, motorické paměti, paměti, zodpovědnosti, naučit se novým hudebně pohybovým dovednostem, utuţit a rozvíjet stávající

 Úvodní část

Seznámení s průběhem dnešní hodiny probíhá v komunikačním kruhu. Děti motivuji tématem hodiny, kdy si zaletíme na výlet do Ameriky, a proto budeme mluvit i anglicky, aby nám ostatní rozuměli. Neopomínám kamínky a připomínám závěrečné vystoupení, na které chceme trénovat, abychom ukázali, co všechno jsme se naučili. Vystavuji pravidla tanečníků na dobře viditelné místo a připomínáme si jeho znění.

Pohybová hra Barvy

Cíl: vnímat své tělo a hudbu, znázornit ji, rozvoj koordinace, motoriky, rychlosti a reakce, tvořivosti, hudebně pohybových dovedností

Časová dotace: 5 – 10 min

Motivace: seberealizace, tvořivost, angličtina, kamínky

Popis a průběh hry: Děti tančí dle své libosti na hudbu, kterou přehrávám, kdyţ se ale hudba zastaví, vyslovuji barvu v angličtině, kterou musí najít a dotknout se jí.

Rušná část

Děti se rozmístí do postavení šachovnice naproti mně. Učíme se nové taneční kroky, které později budeme zařazovat do sestavy. Nejdříve pomalu na počítání, postupně zrychluji, abych se přiblíţila k rytmu vybrané hudby pro následnou sestavu.

42 Pohybová hra

Zvíře a pelíšek

Cíl: rozvoj pohybových dovedností, koordinace, pohotovosti, obratnosti, rozvoj paměti, myšlení, cizího jazyka

Motivace: kamínky, cizí jazyk

Popis hry: Děti dostávají pojmenování v angličtině podle toho, zda budou představovat zvířata nebo číslo pelíšku. Děti, které mají úlohu pelíšků, stojí vyrovnané v řadě metr od sebe.

Ty, které mají roli zvířat, si lehnou na záda doprostřed tělocvičny hlavami k sobě. Postupně říkám spojení zvířete a číslo pelíšku, kam má běţet. Kdyţ jsou všechna zvířátka v pelíšku, vymění si své role a hra pokračuje.

Průpravná část

Organizace: šachovnice

Provádíme protaţení všech částí těla, aby nedošlo k poškození při námaze. Pohyby jsou doprovázeny anglickým popisem. Vzhledem k tomu, ţe postup protahování znají a zároveň mě vidí, nemusím se bát, ţe by nevěděly, co mají dělat. Avšak je tím cvičení ozvláštněno

a děti jsou více soustředěné. Všechny velmi chválím.

Aplikujeme posilovací cviky pro posílení svalů těla.

Dbáme na správné dýchání.

Ukázka protaţení a posilování viz příloha č. 2

Obrázek č. 15: Pohybová hra Zdroj: vlastní

Obrázek č. 16: Protažení v párech Zdroj: vlastní

43

 Hlavní část

Vyuţíváme nácviku kroků z rušné části. Znovu je opakujeme na počítání, dokud si je zcela neosvojí, později je provádíme společně s hudbou a tvoříme novou sestavu. Opakujeme, procvičujeme a zdokonalujeme jiţ naučené sestavy. Cvičíme na počítání pro upevnění a upřesnění. Později na hudbu, kdy se ji snaţíme vyjádřit a více proţívat v prováděných pohybech.

Ukázka a nácvik sestavy viz příloha č. 2

 Závěrečná část Let na měsíc

Cíl: Zklidnění organismu, uvolnění, správné dýchání

Motivace: let na měsíc, nová aktivita, kamínky

Pouštím pomalou, uklidňující hudbu, doprovázíme ji klidnými a plynulými pohyby, kterými napodobujeme kosmonauty oblékající si skafandry.

Sedáme si do rakety a letíme na měsíc.

Po příletu se zvolna procházíme po měsíci. Vedu děti do kruhu, kde si všichni sedáme a ladně přecházíme ze hry na diskusi o tréninku.

Obrázek č. 17: Posilování Zdroj: vlastní

Obrázek č. 19: Let na měsíc Zdroj: vlastní Obrázek č. 18: Nácvik choreografie Zdroj: vlastní

44

Všechny děti chválím a daruji kamínek. Dnes se překonávaly v tanečních výkonech i v chování. Aktivity je nadmíru bavily. Motivuji je k dalšímu tréninku, kde se naučíme dalším pohybům, pokročíme s naší sestavou a zahrajeme si nové hry. Oznamuji další těma naší hodiny: „Velikonoce“ Říkám jim, ţe se budu těšit na příští shledání a nabádám je k procvičování doma, aby sestavu nezapomněly.

Zhodnocení hodiny a další plánování

Hodina s vyuţitím angličtiny je velice potěšila. Na předešlé hodině jsem si zjistila, ţe všechny děti studují angličtinu, tudíţ pouţití jednoduchých výrazů jako jsou zvířátka nebo barvy bylo moţné, jelikoţ je mají osvojené. Děti se u protahování značně soustředily, protoţe je zajímalo, co budeme protahovat. Kdyţ nastal problém, který byl potřeba opravit, např.

prohnutá záda, mluvila jsem česky. Při hrách, kde jsme vyuţívali angličtinu, bylo znát, které děti jsou mladší, jelikoţ musely nad anglickými výrazy chvíli přemýšlet. Jejich značnou pílí se však v průběhu hodiny vyrovnaly starším dětem. Aktivita Let na měsíc je nadchla a odcházely z tréninku pomalu, jako by byly stále na měsíci. Opakování předešlých sestav bylo bez potíţí, děti se stále zdokonalují v tanečních dovednostech, technice i pohybové paměti. Další hodinu se zaměříme na opakování sestav, ale především si uděláme odpočinkovou lekci, kdy budeme hrát spoustu her k tématu velikonoc. Dále nám zbývá hodina, kde provedeme závěrečné měření pohybových dovedností k ukončení projektu. Tím ale taneční krouţek nekončí, budeme pokračovat v rozvoji našich hudebně pohybových dovednostech a pilně trénovat na závěrečné vystoupení. Choreografie sestavená z jednotlivých sestav s tématem „Z pohádky do pohádky“, které jsme společně vymysleli, bude ozvláštněno sjednoceným kostýmem a rekvizitami, jenţ podpoří celistvost hudby, tance a prostředí a vtáhne diváky do děje.

45

8. Zpracování výsledků

8.1 Test hudebně pohybových dovedností

Ke zjištění úrovně hudebně pohybových dovedností bylo vyuţito testu pro hudebně pohybové skladby. Testování se uskutečnilo na první a poslední hodině. Hodnocení podle kritérií a bodového ohodnocení udává Appelt a Mihule (1981), viz tabulka č. 2. Body za jednotlivá hlediska se sečtou a dělí počtem kritérií. Výsledky úvodního a závěrečného testování udává tabulka č. 3.

Tabulka č. 2: Test hudebně pohybových dovedností

Test hudebně pohybových dovedností

koordinace 0–10bodů

kompozice 0–10 bodů

nasazení 0–5 bodů

propracovanost detailů 0–5 bodů

úroveň pohybové interpretace hudby 0–10 bodů

technické a estetické provedení 0–10 bodů

celkový dojem 0–10 bodů

Zdroj: Appelt, Mihule (1981)

46

Tabulka č. 3: Hodnocení testu hudebně pohybových dovedností

Hodnocení testu hudebně pohybových dovedností Hledisko Počáteční ohodnocení

v bodech

Závěrečné ohodnocení v bodech

koordinace 3 9

kompozice 2 9

nasazení 2 4

Propracovanost detailů 1 3

úroveň pohybové

interpretace hudby 2 9

technické a estetické

provedení 2 8

celkový dojem 2 9

počet celkem/ počtem

kritérií 2 6,75

Zdroj: Appelt, Mihule (1981)

8.2 Dotazníkové šetření

Ke zpětné vazbě a zjištění kvality programu z pohledu dětí, byla zvolena metoda dotazníku, který jim byl předloţen pro vyplnění na poslední hodině programu. Byl pouţit pro zodpovězení výzkumných otázek, zda správné vedení programu podpoří rozvoj osobnosti, subjektivní pohodu, rozvoj kondice, kreativitu, sebevědomí a sebehodnocení, spolupráci a komunikaci. Dále také zda děti pociťují nějaké zlepšení v hudebně pohybových dovednostech. V dotazníku byly poloţeny otázky uzavřené, polouzavřené i zcela otevřené, které byly formulovány tak, aby byly srozumitelné pro děti mladšího školního věku. Děti se rozmístily různě po tělocvičně, aby měly dostatek prostoru a soukromí. Vyřčené dotazy jsem okamţitě zodpověděla. Celé znění dotazníku viz příloha 1.

47

Tabulka č. 4: Baví tě taneční kroužek?

Baví tě taneční kroužek? Četnost odpovědí

Ano, moc 12

Docela ano 0

Spíše ne 0

Vůbec ne 0

Zdroj: vlastní

Jak ukazuje tato tabulka, všechny děti hudebně pohybový program bavil.

Tabulka č. 5: Našel/a sis tu kamarády?

Našel/a sis tu kamarády? Četnost odpovědí

Ano 5

Ne 0

Uţ jsme byli kamarádi před tím 0 Uţ jsme byli kamarádi před tím,

ale teď jsme ještě větší 7

Zdroj: vlastní

Z této tabulky můţe vyčíst, ţe se vztahy mezi dětmi utuţily a prohloubily a byly navázány i úplně nové.

Tabulka č. 6: Cítíš se na tréninku v bezpečí?

Cítíš se na tréninku v bezpečí? Četnost odpovědí

Ano 12

Ne 0

Zdroj: vlastní

Tato tabulka ověřila, ţe se děti necítí něčím nebo někým ohroţovány.

48

Tabulka č. 7: Myslíš si, že ses tanečně zlepšil/a?

Myslíš si, že ses tanečně zlepšil/a? Četnost odpovědí

Ano, velmi 7

Docela ano 5

Nevím 0

Spíše ne 0

Vůbec ne 0

Zdroj: vlastní

Z této tabulky bylo vypozorováno, jak o sobě děti smýšlí. Pozitivně a sebevědomě hodnotí své výkony a dovednosti.

 Jak jsi spokojený s tanečním krouţkem?

Na tuto otázku děti odpověděly podobně. Jsou velice spokojené. Vše se jim líbí. Program hodnotí zcela pozitivně.

 Změnil bys něco? A co?

V této otázce děti většinou napsaly, ţe by nic neměnily. Jedno dítě by si přálo hrát více her a jiné by prodlouţilo trénink, aby byl větší prostor pro tanec a hry.

49

Tabulka č. 8: Chtěl/a bys příští rok chodit znovu na taneční kroužek?

Chtěl/a bys příští rok chodit znovu na taneční

kroužek? Četnost odpovědí

Ano, určitě 11

Asi ano 1

Zatím nevím 0

Určitě ne 0

Zdroj: vlastní

Tato tabulka potvrzuje velký zájem o tento hudebně pohybový program, jeţ podporuje aktivní ţivotní styl, který děti chtějí následovat.

Tabulka č. 9: Přál/a by sis mě znovu za trenéra?

Přál/a by sis mě znovu za trenéra? Četnost odpovědí

Samozřejmě 12

Asi ano 0

Je mi to jedno 0

Určitě ne 0

Zdroj: vlastní

Jak udává tato tabulka, děti byly zcela spokojeny s vedením programu natolik, ţe je jejich přáním, být pod stejným vedením i další rok. Tabulka potvrzuje, ţe trenér vysoce a neodmyslitelně ovlivňuje program a samotné děti.

50

8.3 Výsledky a vyhodnocení

K výsledkům z dotazníků a testů patří i celková atmosféra v průběhu programu.

Chování dětí na trénincích, jejich vitalita a nadšení, očividné utuţení kolektivních vztahů. Vše nasvědčuje tomu, ţe tento program napomohl ke zdokonalení v hudebně pohybových dovednostech, tak i k celkovému rozvoji osobnosti jedinců, subjektivní pohodě, kreativitě, zdravému sebevědomí a sebehodnocení, spolupráci a empatii. Toto vše bylo moţné pozorovat v průběhu celého projektu. Dále to jsou rozhovory s dětmi, hodnocení a zpětná vazba od nich i ode mne, ze kterých můţeme vyvodit stejně pozitivní závěr.

Výsledky testového šetření hudebně pohybových dovedností dopadly velmi dobře, děti se velice zlepšily a dosáhly 6,75 bodů z počátečních 2 bodů. Koordinace jejich pohybů je na vysoké úrovni, kompozičně sestavu zvládly bez větších problémů, pouze postavení kruhu je stále těţkým úkolem. Jejich nasazení bylo vysoké, avšak předpokládám, ţe na závěrečném vystoupení před obecenstvem bude ještě vyšší. Zaměření na detaily bylo velice dobře zvládnuté. Úroveň pohybové interpretace na hudbu byla obstojně zvládnuta. Technické a estetické provedení bylo s celkovým dojmem velmi působivé, avšak vţdy je místo pro zlepšení. Výsledná data z dotazníků mě velice potěšila a potvrdila pravdivost výsledků metod pozorování a rozhovoru.

Negativní stránkou programu je podle mého názoru četnost tréninků, zvýšila bych mnoţství tréninků na dvakrát týdně, s ohledem na početnost prázdnin, kdy se tréninky nekonaly, bylo pak těţké navázat na předešlou úroveň. Občasná nemoc dětí také negativně ovlivnila chod projektu, avšak s tím se nedá nic udělat. Celkový pohled na projekt je však velice pozitivní. Byly splněny všechny vytyčené cíle i s jedním nevytyčeným.

51

8.4 Doporučení

Kaţdý učitel i trenér by se měl stále vzdělávat a zajímat o nové postupy a informace vzhledem k jeho práci. Můţe se jednat o kurzy pedagogické, psychologické, kurzy multimédií, které podpoří kvalitnější tvorbu hudebního doprovodu k sestavám, různá školení pro poskytnutí první pomoci atd.

Mezi mé doporučení také patří důraz na chování, vystupování, jednání a vyjadřování trenéra, jelikoţ by měl být vzorem pro děti.

Stanovit si cíle celého programu a podle nich sestavit měsíční a hodinové plány, které se však budou vzhledem k okolnostem měnit. Seznámit s cíli také děti.

Sestavit pravidla chování na tréninku společně s dětmi zábavnou formou, např. sepsat pravidla tanečníků.

Významným a pozitivním faktorem ovlivňujícím práci dětí, jejich zodpovědnější postavení se k aktivitám a celému programu bylo díky přenesení částečné zodpovědnosti za tvorbu programu na ně samotné.

Při tréninku aplikovat správně vyučovací metody a didaktické zásady. Snaţit se o korekci chyb okamţitě.

Klást důraz a apelovat na opakování sestav doma, aby došlo k lepšímu zapamatování, opakování a následnému vybavení si choreografie na tréninku, jeţ podpoří jejich hudebně pohybovou úroveň.

Vyuţívat různých dle potřeby výukových stylů, avšak trenér by měl být vţdy autoritou pro děti.

Neustále je motivovat různými způsoby a snaţit se o zvnitřnění motivace. Vést hodiny poutavě, vyuţívat různých pomůcek, her.

Nesoustředit se pouze na výkon, ale i na navození tvořivé a příjemné atmosféry, kde se děti budou cítit dobře a v bezpečí. Hodiny by měly být časem a místem, kdy se děti také odreagují, zlepšují své zdraví, navazují a prohlubují vztahy mezi sebou, pohybem, hudbou a tancem.

Program a lektor by měl motivovat k aktivnímu ţivotnímu stylu, podporovat subjektivní pohodu i celkový rozvoj osobnosti dítěte.