Informovanost zaměstnanců Technické univerzity v Liberci o poskytování první
pomoci
Bakalářská práce
Studijní program: B5341 – Ošetřovatelství Studijní obor: 5341R009 – Všeobecná sestra Autor práce: Jana Balšánková
Vedoucí práce: Mgr. Tereza Kučerová
Liberec 2017
The knowledge of the Technical University of Liberec employees regarding first aid
Bachelor thesis
Study programme: B5341 – Nursing
Study branch: 5341R009 – General Nurse
Author: Jana Balšánková
Supervisor: Mgr. Tereza Kučerová
Liberec 2017
Prohlášení
Poděkování
Poděkování patří zejména paní Mgr. Tereze Kučerové za odborné vedení mé bakalářské práce. Především děkuji za cenné rady, připomínky a ochotu. Další poděkování patří mé rodině, která mě podporovala během studia.
Anotace v českém jazyce
Jména a příjmení autora: Jana Balšánková
Instituce: Technická univerzita v Liberci, Fakulta zdravotnických studií
Název práce: Informovanost zaměstnanců Technické univerzity v Liberci o poskytování první pomoci
Vedoucí práce: Mgr. Tereza Kučerová
Počet stran: 63
Počet příloh: 9
Rok obhajoby: 2017
Souhrn:
Informovanost o základní kardiopulmonální resuscitaci a první pomoci je považována za velice důležitou věc, neboť každý, ať už z řad laiků či pracovníků ve zdravotnictví, by měl mít přehled o poskytování první pomoci a základní kardiopulmonální resuscitaci, protože adekvátně a včasně poskytnutá první pomoc zvyšuje šanci záchrany pacienta a jeho návrat do běžného života. Výuka a dostatečná informovanost laické veřejnosti o první pomoci neodmyslitelně patří k našemu životu, protože laici bývají většinou jako první u postiženého nebo raněného, který potřebuje pomoc, stane-li se úraz v domácnosti apod. O hloubce postižení, rozvoji komplikací a rychlosti zotavení rozhodují především první minuty a právě poskytnutí adekvátní a včasné první pomoci. V této bakalářské práci se zabýváme informovaností zaměstnanců Technické univerzity v Liberci již výše zmiňovanými teoretickými znalostmi kardiopulmonální resuscitace a znalostmi ve vybraných oblastech první pomoci.
Klíčová slova: první pomoc, krvácení, popáleniny, šok, kardiopulmonální resuscitace
Anotace v anglickém jazyce
Name and surname: Jana Balšánková
Institution: Technical university of Liberec, Faculty of Health Studies
Title: The knowledge of the Technical University of Liberec epmloyees regarding first aid
Supervisor: Mgr. Tereza Kučerová
Pages: 63
Attachments: 9
Year: 2017
Summary:
Awareness of basic cardiopulmonary resuscitation and first aid is considered a very important thing for everyone, whether among lay people and health workers should have an overview of first aid and basic CPR because it adequately and timely first aid increases the chance rescue the patient and the return to normal life. Teaching and insufficient awareness of the general public about first aid inseparable part of our life, as laymen are usually the first casualty among the wounded or in need of assistance, if it becomes an accident in the home like. The depth of involvement, the development of complications and the speed of recovery decisions especially the first minute and that provide adequate and timely first aid. In this work we deal with the awareness of employees of the Technical University in Liberec has the above-mentioned theoretical knowledge of cardiopulmonary resuscitation and knowledge in selected areas of first aid.
Key words: first aid, bleeding, burns, shock, cardiopulmonary resuscitation
11
Obsah
Seznam použitých zkratek ... 12
1 Úvod ... 13
2 Teoretická část ... 14
2.1 První pomoc ... 14
2.2 Zdravotnická záchranná služba ... 16
2.3 Telefonická asistence při poskytování první pomoci ... 17
2.4 Akutní stavy vyžadující první pomoc ... 17
2.5 Šok ... 20
2.6 Neodkladná kardiopulmonální resuscitace ... 22
3 Výzkumná část ... 25
3.1 Cíle a výzkumné předpoklady ... 25
3.2 Metodika výzkumu ... 26
3.3 Analýza výzkumných dat... 26
3.4 Analýza výzkumných cílů a předpokladů ... 47
3.4.1 Výzkumný cíl č. 1 ... 47
3.4.2 Výzkumný cíl č. 2 ... 48
3.4.3 Výzkumný cíl č. 3 ... 48
3.4.4 Výzkumný cíl č. 4 ... 49
4 Diskuse ... 50
5 Návrh doporučení pro praxi ... 54
6 Závěr ... 55
Seznam použité literatury ... 57
Seznam tabulek ... 61
Seznam grafů ... 62
Seznam příloh ... 63
12
Seznam použitých zkratek
AED automatizovaný externí defibrilátor aj. a jiné
ALS Advanced life support (rozšířená podpora života)
apod. a podobně
atd. a tak dále
BLS Basic life support (základní podpora života)
cm centimetr
č. číslo
ČR Česká republika
EKG Elektrokardiograf
FZS Fakulta zdravotnických studií
IC informační centrum
kol. kolektiv
KTV Katedra tělesné výchovy
LBC Liberec
mj. mimo jiné
např. například
OC Obchodní centrum
popř. popřípadě
s. strana
Sb. sbírka
TANR Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace TAPP Telefonicky asistovaná první pomoc
tel. telefonní číslo
TUL Technická univerzita v Liberci KPR kardiopulmonální resuscitace
tzv. takzvaný
ZZS Zdravotnická záchranná služba
13
1 Úvod
Informovanost o základní kardiopulmonální resuscitaci a první pomoci je považována za velice důležitou věc, neboť každý, ať už z řad laiků či pracovníků ve zdravotnictví, by měl mít přehled o poskytování první pomoci a základní kardiopulmonální resuscitaci, protože adekvátně a včasně poskytnutá první pomoc zvyšuje šanci záchrany pacienta a jeho návrat do běžného života. Výuka a dostatečná informovanost laické veřejnosti o první pomoci neodmyslitelně patří k našemu životu, protože laici bývají většinou jako první u postiženého nebo raněného, který potřebuje pomoc, stane-li se úraz v domácnosti apod. O hloubce postižení, rozvoji komplikací a rychlosti zotavení rozhodují především první minuty a právě poskytnutí adekvátní a včasné první pomoci. V této bakalářské práci se zabýváme informovaností zaměstnanců Technické univerzity v Liberci již výše zmiňovanými teoretickými znalostmi kardiopulmonální resuscitace a znalostmi ve vybraných oblastech první pomoci.
Porovnávat budeme znalosti zaměstnanců, kteří absolvovali kurz "Školení studentů a zaměstnanců Technické univerzity v Liberci v základech první pomoci a resuscitaci" a těmi, kteří tento kurz neabsolvovali.
Toto téma se dotýká našeho každodenního života a je nesmírně důležité, aby každý měl správný přehled o tom, jak postupovat při akutních stavech, které mohou ohrožovat bezprostředně ať už náš nebo život blízkých. Nikdo nevíme, kdy, jak a ani komu budeme muset pomoci.
14
2 Teoretická část
2.1 První pomoc
„První pomoc je soubor jednoduchých a účelných opatření, jejichž cílem je záchrana života anebo zdraví“ (Lejsek a kol., 2013, s. 11).Dalo by se říci, že ve většině případů na místě nešťastné události bývá prvním zachráncem laik, který zahajuje první kroky vedoucí k záchraně života. Z tohoto důvodu, je tak nesmírně důležitá a správná informovanost o laické první pomoci, aby mohli laici poskytnout adekvátní pomoc postiženému před příjezdem zdravotnické záchranné služby (dále jen ZZS). Poskytnout první pomoc má za povinnost každý občan České republiky (dále jen ČR) starší 18 let.
Podle platné české legislativy konkrétně podle zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (Příloha A) z něho vyplývají sankce, které vedou právě z neposkytnutí potřebné pomoci postiženému. Při správním řízení u soudu může výška trestu dosáhnout hranice až 5 let odnětí svobody (Česko, 2009).
Franěk (2013) uvádí, že z legislativy vyplývající povinnost poskytnout první pomoc není absolutní. Poskytnout první pomoc jsme povinni jen v případě přímého ohrožení života postiženého, nebo při vážné nemoci či úrazu, ale jako řidiči při dopravní nehodě jsme povinni poskytnout pomoc vždy, protože trestné je samotné ujetí z místa nehody.
U laiků považujeme za poskytnutí pomoci již zavolání ZZS, u osob, které prokazatelně absolvovaly odborné školení první pomoci, je vyžadován i samotný aktivní zásah. Spadají sem vyškolení zdravotníci, řidiči apod.
Mezi cíle první pomoci podle Lejska a kol. (2013) patří co nejrychleji zahájit úkony první pomoci, aby bylo možné zachránit život a udržet zdraví, ať už oběti, zachránce i dalších přítomných, dále myslet na zabránění před dalším poškozením a zhoršením stavu, zajistit bezpečné prostředí, poskytnout uklidnění a úlevu od bolesti a v neposlední řadě zajistit podmínky pro odpovídající transport a poskytnutí pomoci od kvalifikovaných zdravotníků. Nejdůležitější při poskytování první pomoci je klid, rozvaha, správnost a účelnost, rozhodnost a rychlost zachránce.
Při poskytování první pomoci je důležité dbát na určité zásady i postupy, abychom neohrozily životy a zdraví své, postiženého ani přihlížejících. Bydžovský (2011) uvádí, že vždy je lepší udělat něco, nežli nic. V první řadě si zkontrolujeme místo, zda je
15
bezpečné a zabezpečíme místo nehody (viz Technická první pomoc), neopomíjíme na nebezpečí přenosu infekčních onemocnění typu hepatitis apod., a proto při poskytování první pomoci používáme ochranné pomůcky, čímž chráníme sebe, ale i postiženého.
Pokud je to možné přivoláme si na pomoc například kolemjdoucí, z důvodu, že plno úkonů jako je například kardiopulmonální resuscitace (dále jen KPR) bývá náročná po fyzické i organizační stránce.
První pomoc dělíme na několik fází, protože záchrana života není záležitostí pouze jednoho zachránce ani záležitostí jednorázovou, ale jedná se o několik fází ošetření, které na sebe logicky navazují. První pomoc podle Lejska a kol. (2013) rozdělujeme na tři fáze, a to na Technickou první pomoc, Laickou první pomoc a Odbornou první pomoc.
Technická první pomoc spočívá v odstranění zevní příčiny ohrožující život nebo zdraví jedince a zajištění podmínek pro poskytnutí vlastní první pomoci. Tuto pomoc může poskytnout i laik, neměl by však být v přímém ohrožení jeho život. Technickou pomoc zajišťují speciálně vycvičené týmy – hasičský záchranný sbor, horská nebo vodní záchranná služba. Mezi úkony zabezpečení místa nehody patří uhašení ohně, vyvětrání místnosti, transport ze zamořeného území, vytažení tonoucího z vody, vytažení klíčků ze zapalování automobilu, vyproštění postiženého z automobilu aj. V této fázi je nutné zhodnotit situaci zachráncem, tak aby neohrozil svými úkony své zdraví sebe samého, postiženého ani přihlížejících. Např. u dopravní nehody na pozemní komunikaci zapneme výstražná světla automobilu, umístíme výstražný trojúhelník a oblečeme si reflexní vestu, neboť tím chráníme i sami sebe (Lejsek a kol., 2013; Hasík a kol., 2012).
Laická první pomoc je soubor úkonů, kterými ošetřujeme postiženého nebo postižené bez specializovaného vybavení na úrovni laické pomoci. Tuto pomoc poskytuje každý, kdo se vyskytne u náhlého postižení zdraví. Péče se poskytuje do doby příjezdu ZZS a následného přebrání do péče kvalifikovaných zdravotníků. Mezi odpovědnosti zachránce patří posouzení situace, určení a stanovení diagnózy a následné poskytnutí nezbytného ošetření, zajištění odborné pomoci zavoláním na tísňovou linku 155. Důležité je, aby zachránce nikdy neopouštěl místo nehody, dokud není od záchranných složek ujištěn, že již není potřeba (Lejsek a kol., 2013).
Odborná první pomoc je souborem úkonů zahrnující ošetření pomocí specializovaného vybavení, mezi něž řadíme aplikaci léčiv, použití léčebných a diagnostických přístrojů. Patří sem například intubace postiženého, EKG atd. Poskytují ji týmy ZZS, kteří mají i za úkol transport postiženého do příslušného zdravotnického zařízení (Lejsek a kol., 2013; Kelnarová a kol., 2012).
16
2.2 Zdravotnická záchranná služba
Do první pomoci patří i zavolání ZZS a předání postiženého do odborné péče kvalifikovaných zdravotníků - lékařů, zdravotnických záchranářů (dále jen záchranáři) a všeobecných sester (dále jen sestry). Zachránce v ČR volá na národní tísňovou linku s číslem 155, lze využít i evropskou mezinárodní tísňovou linku 112. Ta slouží zejména pro cizince, a pakliže nevíme, kde se nacházíme. Tísňové linky jsou jednotné pro celou ČR, vytáčí se z jakéhokoliv telefonu a jsou zdarma (Kelnarová a kol., 2012).
Při dopravní nehodě nemusíme obvolávat všechny tísňové linky, protože operační střediska jsou propojené a informace si navzájem předávají. Při dovolání se na operační středisko ZZS, jsme spojeni s kvalifikovaným dispečerem nebo dispečerkou, kteří si prověří telefonní číslo a polohu volajícího. Důležité je nahlásit co nejpřesnější popis místa nešťastné události jako je adresa, ulice, číslo patra či dveří nebo pokud se nacházíme v terénu případně poblíž železničního přejezdu, pak nahlásíme číslo železničního přejezdu, protože každý železniční přejezd má v ČR své orientační číslo. Dále je vhodné nahlásit orientační body např. věže, tovární komíny, vysoké stromy atd. (Franěk, Trčková, 2012).
Hasík a kol. (2012) dále doporučuje, abychom při telefonickém spojení s dispečerem sdělili, co se stalo, opsali situaci, typ postižení. Dispečer tísňové linky nám může dle potřeby klást další doplňující otázky. Důležité je, abychom nikdy nepokládali jako první telefon. Po ukončení hovoru si ponecháme telefon v blízkosti sebe pro případ, že by dispečer potřeboval doplnit některé informace a zavolal zpět. Při volání na dispečink je důležité zachovat klid, komunikovat jasně, zřetelně a stručně.
Vozy ZZS se dělí na dvě skupiny, záleží na závažnosti oznámené nešťastné události.
Podle závažnosti situace může být vyslán vůz rychlé lékařské pomoci ve složení řidič- záchranář a sestra či záchranář anebo k závažnějším událostem rychlá lékařská pomoc ve složení řidič-záchranář, sestra/záchranář a ještě navíc lékař s řidičem v osobním voze.
Posádka s lékařem může být vyslána najednou s rychlou zdravotní pomocí, přičemž toto složení vozů nazýváme tzv. randez–vous systém, kdy v místě nehody zasahují dvě posádky, a to zdravotní a lékařská anebo může být po posouzení situace, lékař volán dodatečně již zasahujícími kvalifikovanými zdravotníky. V obzvlášť závažných případech nebo v těžko přístupných terénech může být povolána letecká ZZS aj. (Bittner, 2014).
17
2.3 Telefonická asistence při poskytování první pomoci
TAPP znamená Telefonicky asistovaná první pomoc, což v praxi znamená, že při spojení s operačním střediskem, dispečer nebo dispečerka zhodnotí situaci, kterou jsme popsali a bude nás instruovat jak správně postupovat při poskytování první pomoci.
Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace zkráceně též TANR. Opět se jedná o telefonické instruování, ale zde v oblasti poskytnutí KPR. U obou typů telefonické asistence dispečera je důležitá motivace, podpora a klid zachránce. Obě formy asistované pomoci patří mezi základní úlohy zdravotnického operačního střediska. (Franěk, Truhlář, 2013).
2.4 Akutní stavy vyžadující první pomoc
„Náhle vzniklé stavy poranění nebo onemocnění bezprostředně ohrožující zdraví nebo život postiženého“ (Štětina a kol., 2014, s. 63). Mezi akutní stavy patří například krvácení, popáleniny aj.
Krvácení podle Lejska a kol. (2013) dělíme na vnější a vnitřní. Při vnějším krvácení dochází k vytékání krve mimo tělo na povrch a bývá způsobené zevním poraněním, jako jsou bodné či řezné rány atd. U vnitřního krvácení se krev hromadí v tělesných dutinách (peritoneální, pleurální aj.). Oproti vnějšímu krvácení je vnitřní daleko závažnější, a to z důvodu, že zpravidla nebývá ihned patrné a jeho příznaky se mohou objevit později.
Vzniká jako důsledek většího traumatu např. při úderu, pádu nebo tlakovým poraněním nicméně může být způsobeno i interními onemocněními jako je leukémie, onemocnění jater atd.
Vnější krvácení dále můžeme dělit na arteriální, venózní, smíšené a kapilární.
Arteriální krev je jasně červené barvy, která z rány, jež bývá způsobena např. řeznou ránou ostrým předmětem, kdy z poraněné arterie pod tlakem vystřikuje krev pulzovými vlnami. Postižený je bledý, studeně opocený, může pociťovat slabost a mdloby. Tento stav, při neposkytnutí adekvátní první pomoci ohrožuje postiženého na životě, neboť je ohrožen rychlou ztrátou velkého množství krve s následným rozvojem hemoragického šoku a zástavou oběhu, které ve většině případů končí smrtí. Potřebujeme docílit zastavení nebo alespoň výrazně omezit krvácení. Poskytnutí první pomoci musí být
18
rychlé a účelné. Postiženého usadíme nebo nejlépe uložíme na zem, z důvodu možného kolapsu postiženého. Krvácející arterii stlačíme prsty přímo v ráně, přičemž nesmíme zapomenout na svoji ochranu, tudíž pokud je to možné nasadíme si rukavice nebo pro kompresi rány můžeme použít tzv. tlakový obvaz. Tlakový obvaz se skládá ze tří vrstev, a to z krycí, tlakové a fixační (Příloha B). Tento obvaz se používá jak u arteriálního krvácení i u masivnějšího žilního krvácení. Používáme ho pouze u krvácení na končetinách, které elevujeme nad úroveň srdce, čímž dojde ke snížení cirkulujícího objemu v končetinách. Vhodné je rovněž aplikovat chlad pomocí ledového obkladu, který pomáhá i od bolesti. V neposlední řadě nesmíme zapomenout na komunikaci s postiženým, na jeho uklidnění a přivolání ZZS. Při neúspěchu tlakového obvazu, kdy nám i nadále prosakuje krev nebo při jeho nemožnosti použití při amputaci končetiny použijeme škrtidlo. To se zásadně přikládá proximálně k ráně na paži nebo stehně, přičemž jeho šířka by neměla být menší než 5 cm. Přikládáme ho zásadně na oděv nikoli přímo na kůži a nikdy ho nepovolujeme. Poznamenáme čas přiložení škrtidla, buď přímo na něj anebo na čelo postiženého. Končetinu je dále vhodné chladit a znehybnit (Chytilová, Stelzer, 2007; Bittner, 2014).
Venózní krvácení je častější a má tmavě červenou barvu, krev z rány volně vytéká, ale většinou nepulzuje. I u tohoto krvácení platí, že větší ztráta venózní krve může vést k rozvoji hemoragického šoku a následnému zhoršení zdravotního stavu postiženého.
Příčinou mohou být povrchové řezné rány či tržné rány anebo hluboké odřeniny aj.
I v tomto případě použijeme tlakový obvaz a postupujeme jako u arteriálního krvácení (Lejsek a kol., 2013; Bittner, 2014).
Kapilární krvácení je nejčastějším krvácením, má jasně červenou barvu a intenzita krvácení je velice nízká, bývá způsobeno drobnými oděrkami, rankami nebo odřeninami. První pomoc spočívá v přiložení textilní náplasti nebo přiložení sterilního krytí na ránu a následném obvázání poraněného místa obinadlem. Na zástavu krvácení lze i použít komerčně vyráběné výrobky jako jsou spreje aj. Při odřeninách nejprve ránu vyčistíme mechanicky pod tekoucí vodou a s pomocí sterilního čtverce se pokusíme odstranit nečistoty jako je například hlína, štěrk atd. V případě obtížně odstranitelných nečistot je vhodné využít odborného ošetření v příslušném zdravotnickém zařízení (Bittner, 2014; Chytilová, Stelzer, 2007).
Vnitřní krvácení je závažnější z důvodu, že se neprojeví ihned jako vnější. K jeho projevům patří bledost, únava, tachykardie, nitkovitý pulz, hypotenze a hypoventilace.
19
Postiženého s podezřením na toto krvácení umístíme do stabilizované polohy a zahájíme protišoková opatření, viz s. 19 (Dobiáš, 2013; Petržela, 2016).
Popáleniny podle Štětiny a kol. (2014) patří mezi nejzáludnější úrazy člověka, neboť čím je poškození rozsáhlejší, tím stoupá závažnost ohrožení života. I méně rozsáhlé popáleniny zanechávají na kůži deformace ve formě jizev. Za vznikem těchto poškození stojí kontakt kůže s nad prahovými hodnotami tepelné energie, které mohou způsobit poranění až do hlubších struktur tkání.
Lejsek a kol. (2013) uvádí, že popáleniny můžeme rozdělit na tzv. vlhké, které jsou způsobeny opařením horkými tekutinami nebo párou a tzv. suché, jež jsou způsobeny popálením plamenem, zářením, přímým kontaktem s horkým tělesem či třením. Nejvíce jsou ohroženy děti ve věku 1 – 3 let, u kterých dochází zejména k popáleninám horkými tekutinami. Závažnost a prognóza těchto úrazů spočívá v jejich hloubce, přičemž hodnotíme tzv. stupeň, rozsah a lokalizaci postižené plochy.
Při popáleninách dochází k poškození kapilár a následnému intersticiálnímu edému.
Při poškození kapilár dojde ke zvýšení jejich propustnosti, následnému úniku bílkovin a tekutin z cév do mezibuněčného prostoru a tím k tvorbě edému. Edém se prakticky rozvíjí ihned a vrcholí do 12 hodin od popálení. V případě rozsáhlejších popálenin dojde k rozvoji tzv. generalizovanému edému a postižený je ohrožen akutní ztrátou cirkulující tekutiny a následovaným rozvojem hypovolemického šoku. Postižený může být ohrožen infekčními komplikacemi z důsledku poškození kožního krytu (Lejsek a kol., 2013).
Mezi faktory ovlivňující prognózu patří hloubka a stupeň poškození, rozsah poškození. Dále sem řadíme věk, nejohroženější skupinou jsou děti do 2 let věku a senioři.
Obzvlášť závažné jsou popáleniny krku, obličeje, rukou, plosek nohou, hráze a genitálu.
Komplikací při léčbě a následného zotavování jsou přidružená chronická onemocnění.
V neposlední řadě faktorem, který nám udává prognózu, je nesprávně poskytnutá první pomoc (Lejsek a kol., 2013).
Jak již bylo zmíněno pro prognózu, rychlost hojení a následné kosmetické změny je rozhodující stupeň popálení. Tyto stupně dle Lejska a kol. (2013) máme celkem 4. První stupeň je definován jako zarudnutí kůže, poškozená je epidermis. Při druhém stupni je poškozena dermis a objevují se puchýře. Při poškození všech vrstev kůže je poškození hlubšího charakteru, objevují se nekrózy, označujeme jako třetí stupeň, při posledním stupni dochází k zuhelnatění a poškození hlubokých struktur jako jsou svaly, kosti.
Podle Lejska a kol. (2013) popáleniny můžeme dělit na povrchové, při němž jsou zachovány vlasové folikuly v hlubších vrstvách dermis. Ve většině případů dojde
20
k reepitalizaci a celkovému zhojení. Při hlubokých popáleninách jsou tyto buňky ireverzibilně zničeny, hojení je komplikovanější. Buď se nezhojí vůbec anebo se hojí vazivovou jizvou.
Rozsah popálenin se určuje v % podle popálené plochy těla dle tzv. pravidla devíti (Příloha C). Toto hodnocení lze použít pouze u dospělého člověka z důvodu odlišné proporcionality od těla dítěte. Další možností je určení rozsahu popálení dle velikosti dlaně i se sevřenými prsty postiženého dospělého, kdy jedna dlaň odpovídá zhruba 1 % poškozeného tělesného povrchu (Lejsek a kol., 2013).
První pomoc spočívá v přerušení účinku tepla, kdy se postiženému snažíme sejmout oděv při opaření, uhašení hořícího oděvu, ale pevně lnoucí části oděvu nesundáváme, z důvodu velkého rizika narušení kožního krytu a následnému vstupu infekce. Nesmíme zapomenout ani na sejmutí prstýnků, náušnic, náramků nebo piercingů, z důvodu otoku a následného obtížnějšího sejmutí. Zajistíme chlazení popálených míst co nejčistší chladnou vodou po dobu 15 až 20 minut, abychom postiženému ulevili od bolesti. Při neustupující bolesti můžeme pokračovat v chlazení i nadále. Při popáleninách nad 20 % celkového povrchu těla u dospělých a nad 10 % u dětí, razantně nechladíme z důvodu rizika podchlazení, následné vazokonstrikci se zhoršenou kožní perfuzí a následné prohloubení popáleniny (Bittner, 2014; Hasík a kol., 2012).
Podle Hasíka a kol. (2012), s. 39 „zachránce zakryje popálené plochy sterilním materiálem; v případě jeho nedostupnosti alespoň jinou dostupnou čistou textilií“. Mezi nevhodné způsoby poskytnutí první pomoci při popáleninách patří intenzivní celkové chlazení, strhávání puchýřů nebo pevně přilnutého oděvu a použití jakýchkoli mastí a zásypů (Hasík a kol., 2012).
2.5 Šok
„Šok je kritický stav, jehož důsledkem je nedostatečná perfuze tkání vedoucí k hypoxii a acidóze, které jsou takového rozsahu, že dávka kyslíku nepokryje metabolickou potřebu“
(Štětina a kol., 2014, s. 453).
Jak již bylo výše zmíněno, šok je primárně způsoben poruchou krevního oběhu, která vede k akutnímu nepoměru mezi potřebou a dodávkou oxygenované krve. Oběhový systém má tři hlavní části srdce jako pumpu, krevní řečiště jako kapacitní části a krev jako kolující náplně. Porucha může vzniknout na jakékoli části oběhového systému a u postiženého se rozvíjí šokový stav (Bittner, 2014).
21
Selhání krevního oběhu může mít hned několik příčin. Podle Bittnera (2014) můžeme šok dělit na hypovolemický, distribuční, kardiogenní a s ním spojený obstrukční šok.
Hypovolemický šok podle Rokyty a kol. (2015) je zapříčiněn ztrátou objemu krve, dochází ke snížení žilního návratu a klesá ejekční frakce srdce a krevní tlak. Příčinou bývá masivní krvácení, kupříkladu úraz s poraněním velkých krevních cév nebo při vnitřním krvácením na podkladě penetrace gastrického či duodenálního vředu atd.
V tomto případě se jedná o hemoragický šok, který se spolu s traumatickým, popáleninovým a dehydratačním šokem řadí k hypovolemickému šoku. Traumatický šok se rozvíjí při krvácení a rozsáhlých poranění, především u polytraumatu. Popáleninový šok je způsoben ztrátou extracelulární tekutiny z popálené plochy a únikem vody z cév do intersticia. „Ztráta krevní plazmy se nazývá „bílé krvácení““ (Rokyta a kol., 2015, s. 176). Dehydratační šok je charakterizován ztrátou vody z příčin, jako je polyurie, nedostatečný příjem tekutin, onemocnění doprovázené průjmy, zvracením aj. Ohroženi jsou nejvíce malé děti a senioři. Mezi příznaky rozvinutého hypovolemického šoku patří hypotenze, tachykardie, oligurie až anurie. Kůže je chladná, bledá, opocená, snižuje se kožní turgor. Postižený je zmatený a posléze se objevují poruchy vědomí.
Při distribučním šoku dochází k hypovolémii způsobenou masivní vazodilatací.
Cirkulace krve se výrazně zpomaluje, tím dochází k nedostatečnému přísunu oxygenované krve a výživových látek do tkání, na jeho podkladě vzniká ischémie.
Současně dochází ke zvýšení permeability cév a úniku tekutiny do intesticia. Mezi příčiny patří anafylaxe, psychický šok či šok z náhlé a velké bolesti, sepse aj. Příznaky jsou stejné jako u hypovolemického šoku (Rokyta a kol., 2015).
Kardiogenní šok je dle Rokyty a kol. (2015) charakterizován snížením srdečního výdeje při nezměněném objemu cirkulující krve. Zapříčiněn je selháním srdce nejčastěji z důsledku akutního infarktu myokardu či těžké poruchy srdečního rytmu aj. V této atace srdce selhává jako pumpa a již není schopno distribuovat krev do tkání, následně nastává jejich ischémie. S kardiogenním šokem je spjat Obstrukční šok, který vzniká, jestliže srdce nemůže z mechanických příčin plnit svou funkci. K tomuto dochází při srdeční tamponádě, kdy se osrdečník naplní krví a srdce není schopno plně rozpínat srdeční komory nebo při výskytu překážky v cévním řečišti při masivní plicní embolii dochází k zabránění plnění levého srdce aj. Příznaky jsou totožné s hypovolemickým šokem, ale navíc se k nim řadí příznaky srdečního selhání jako je dušnost, zvýšená náplň krčních žil aj. Obecně základním příznakem šoku je dle Lejska a kol. (2013) tzv. hemodynamická
22
triáda – hypotenze, tachykardie a periferní vazokonstrikce. K dalším příznakům se řadí tachypnoe, studená a vlhká kůže a porucha vědomí.
Mezi protišoková opatření, která jsou potřeba zajistit postiženému, patří teplo, ticho, tekutiny, tišení bolesti a transport. Snažíme se o zachování tepla tím, že zamezíme ztrátám, přikryjeme postiženého například bundou, izotermickou folii, která je součástí autolékárniček apod. Ticho zajistíme komunikací klidným hlasem, uklidňujeme jeho i popř. přihlížející. Dbáme na to, že nikdy nesmíme podat tekutiny ani přes naléhání postiženého, neboť z důvodu náhlého zhoršení zdravotního stavu by mohlo dojít k aspiraci a následnému rozvoji komplikací, v případně potřeby je možné zvlhčovat rty vlhkou textílií. V rámci tišení bolest nepodáváme žádná analgetika, protože by mohly zkreslit další vyšetření. Bolest můžeme tišit znehybněním postiženého, aplikací chladu na popálené plochy apod. V neposlední řadě je důležitý transport. Postiženému zajistíme transport do příslušného zdravotnického zařízení zavoláním ZZS (Štětina a kol., 2014;
Janota, 2011).
Dále do protišokových opatření podle Navrátila a kol. (2008) patří protišoková poloha. Postiženého uložíme na záda a elevujeme dolní končetiny nad úroveň srdce.
Uvolníme mu tísnící šatstvo (sundáme kravatu, šály apod.), důležité je nikdy ho neopouštět, vyčkáme s ním do příjezdu ZZS a kontrolujeme základní životní funkce.
2.6 Neodkladná kardiopulmonální resuscitace
Lejsek a kol. (2013) uvádí, že neodkladná kardiopulmonální resuscitace je soubor opatření a postupů, které vedou k obnovení cirkulace oběhu oxygenované krve organismem. Indikací ke KPR bývá náhlé selhání základních životních funkcí, mezi které patří vědomí, dýchání a krevní oběh. Cílem je zabránit ireverzibilnímu poškození jak orgánů tak především mozku a srdečního svalu.
KPR dělíme na základní (Basic life support – dále jen BLS) a rozšířenou (Advanced life supprort – dále jen ALS) neodkladnou resuscitaci. BLS by měli být schopni poskytnout všichni laici, tzn. bez jakéhokoli vybavení (výjimkou je automatizovaný externí defibrilátor, který mohou použít i laici) a pomůcek podle zásady „vše, co je potřeba, jsou dvě ruce“ (Remeš a kol., 2013, s. 72). Tuto pomoc poskytují i kvalifikovaní zdravotníci, pokud nejsou vybaveni speciálními pomůckami určenými ke KPR. ALS
23
navazuje na BLS, kterou poskytuje kvalifikovaný zdravotnický personál s využitím speciálních pomůcek, přístrojů a farmakoterapie. Cílem KPR je zachránit život postiženému, uchránit před ireverzibilními změnami především mozku a myokardu (Štětina a kol., 2014; Shah a kol., 2013; Truhlář, 2015).
S neodkladnou KPR je úzce spjat tzv. řetězec přežití. Pomyslným prvním bodem je kontrola bezpečnosti. Vhodné je opatrně přistoupit k postiženému a ujistit se, že nám ani jemu samotnému nehrozí žádné nebezpečí. Důležitá je kontrola vědomí a dýchání, protože indikací k zahájení KPR je stav, kdy postižený nedýchá, nereaguje na hlasité oslovení, algický podnět, který provádíme obvykle štípnutím do ušního lalůčku. Zda postižený dýchá, zjistíme přiložením tváře nad jeho ústa, nos a sledujeme zvedání hrudníku při inspiriu. Postižený se může též nadechovat ojediněle či v nápadně dlouhých intervalech, dochází k tzv. gaspingu, který může imitovat eupnoe. Pokud postižený nedýchá a nevykazuje známky vědomí, je nutné přistoupit k samotné KPR. Nejprve zavoláme ZZS a požádáme další svědky o donesení automatizovaného externího defibrilátoru (dále jen AED) pokud je k dispozici. Postiženého položíme na záda na zem.
Začneme s nepřímou srdeční masáží, při které stlačujeme střed hrudníku proti páteři frekvencí 100 až 120 stlačení za minutu s hloubkou stlačení sterna zhruba 5 až 6 cm a zachránce klečí zboku postiženého. Důležité je propnout horní končetiny v loktech.
Zápěstní část dlaně jedné ruky přiložíme na střed hrudníku a shora položíme druhou ruku.
Nad postiženého se nakloníme tak, aby byla naše ramena nad hrudníkem postiženého.
Pokud jsou přítomni další svědci je vhodné se každé 2 minuty střídat v nepřímé masáži srdce. KPR by měla být v ideálním případě kombinována s nepřímou masáží srdce a s umělým dýcháním z úst do úst, a to v poměru 30 kompresí hrudníku na 2 umělé vdechy, ale podle nově vydaných Guidelines z roku 2015 (Monsieurs a kol., 2015) laici tyto vdechy provádět nemusí. Při použití resuscitační metody 30:2, je vhodné použít resuscitační roušku, po 30 stlačení hrudníku postiženému zakloníme hlavu, palcem a ukazováčkem stiskneme nos, obemkneme svými rty ústa postiženého a plynule vdechneme (mělo by dojít k nadzvednutí hrudníku), takto učiníme ještě jednou. Pokud je k dispozici AED ihned po přinesení ho zapneme a nalepíme elektrody na obnažený hrudník postiženého dle instrukcí, které jsou součástí AED. Pokud je na místě více svědků tak elektrody nalepujeme za neustále probíhající nepřímé masáže srdce. Dále se řídíme instrukcemi samotného přístroje. Důležité je, aby se při analýze rytmu srdce a případného doporučení výboje postiženého nikdo nedotýkal. Dále postupujeme dle vizuální a hlasové instruktáže přístroje. Nepřímou srdeční masáž sami nikdy neukončujeme, pouze pokud
24
se postižený začne skutečně probouzet, hýbat, otevírat oči a dýchat nebo dojde k našemu vyčerpání. Nicméně pokud si nejsme zcela jistí, zda došlo k obnově dýchání a vědomí nadále pokračujeme v KPR (Drábková, 2012; Klementa a kol., 2014; Psennerová, 2012).
Při resuscitaci dětí, mimo novorozenců po porodu se tato pomoc provádí prakticky stejně jako výše zmíněného dospělého člověka. Rozdíl je především při začátku samotné KPR. U dětí je nejčastější náhlá zástava oběhu způsobená asfyxií a z tohoto důvodu začínáme pěti umělými vdechy, poté pokračujeme s kompresemi hrudníku, dále v poměru 30:2 a frekvencí 100 až 120 stlačení za minutu s hloubkou stlačení sterna zhruba 5 až 6 cm jako u dospělých. Z proporčních rozdílů vzdálenosti úst a nosu od dospělého člověka, při umělém dýchání u menších dětí vdechujeme přes nos i ústa dítěte najednou. Při kompresi dětí starších 1 roku resuscitujeme 1 rukou, kterou umístíme na spojnici bradavek. Školení zachránci provádějí KPR v poměru 15 kompresí a 2 vdechy.
Při resuscitaci novorozence je důležité dbát na to, že hlavička je v neutrální poloze. Jako u větších dětí také začneme 5 umělými vdechy, kdy dýcháme přes ústa a nos novorozence.
Dále pokračujeme nepřímou srdeční masáží v poměru 3:1, tzn. 3 komprese hrudníku dvěma prsty na spojnici bradavek, frekvencí 120 stlačení za minutu a 1 umělým vdechem.
Umělý vdech odpovídá objemu vzduchu naší dutiny ústní. ZZS voláme u dětí a novorozenců, na rozdíl od resuscitace dospělého, zhruba po 1 minutě KPR (Remeš a kol., 2013; Bartůněk a kol., 2016).
25
3 Výzkumná část
3.1 Cíle a výzkumné předpoklady
V bakalářské práci jsme stanovili 4 cíle, na které navazují celkem 6 výzkumných předpokladů, z toho výzkumný předpoklad 2 a 3 je rozdělen na část a, b. Výzkumné předpoklady jsme upřesnili na základě předvýzkumu, který byl proveden na Technické univerzitě v Liberci v dubnu od 11. 4. až do 22. 4. 2017.
Cíle práce:
1. Zjistit informovanost zaměstnanců Technické univerzity v Liberci o poskytování základní kardiopulmonální resuscitace.
2. Zjistit informovanost zaměstnanců Technické univerzity v Liberci o poskytování první pomoci při krvácení.
3. Zjistit informovanost zaměstnanců Technické univerzity v Liberci o využití automatizovaného externího defibrilátoru.
4. Zjistit informovanost zaměstnanců Technické univerzity v Liberci o zákonné povinnosti poskytnout první pomoc.
Výzkumné předpoklady:
1. Předpokládáme, že 80 % a více respondentů je informováno o základních krocích při poskytování kardiopulmonální resuscitace.
2a. Předpokládáme, že 100 % a více respondentů je informováno o správném postupu při žilním krvácení.
2b. Předpokládáme, že 85 % a více respondentů je informováno o správném postupu při tepenném krvácení.
3a. Předpokládáme, že 80 % a více respondentů je informováno o využití automatizovaného externího defibrilátoru.
3b. Předpokládáme, že 75 % a více respondentů je informováno o umístění automatizovaného externího defibrilátoru.
4. Předpokládáme, že 70 % a více respondentů je informováno o zákonné povinnosti poskytnout první pomoc.
26
3.2 Metodika výzkumu
Pro bakalářskou práci jsme zvolili kvantitativní metodu s dotazníkovým šetřením.
Dotazník byl vytvořen na základě získaných poznatků z odborné literatury aobsahoval celkem 20 otázek (Příloha D). Obsahoval 16 otázek uzavřených (č. 1, 2, 3, 4, 5, 7, 8, 9, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 20), 3 otázky polootevřené (č. 6, 10, 18) a 1 otázku otevřenou (č. 19).
Před hlavním dotazníkovým šetřením jsme provedli předvýzkum k upřesnění výzkumných předpokladů a ověření srozumitelnosti otázek (původní dotazník viz.
Příloha E)., který se uskutečnil v dubnu od 11. 4. až do 22. 4. 2017 na Technické univerzitě v Liberci (dále jen TUL). Na předvýzkum jsme rozdali 10 dotazníků, přičemž zpět se navrátilo 9 zcela vyplněných dotazníků. Na základěvýsledků předvýzkumu jsme upraviliprocentuální hodnoty výzkumných předpokladů (Příloha F) a některé otázky (č. 11 a 20) v dotazníkovém šetření.
Vlastní výzkumné šetření proběhlo od 29. 4. až do 20. 5. 2017, z důvodu časové prodlevy podpisu souhlasu s výzkumem ze strany univerzity. Odkazy na dotazníky, které respondenti vyplňovali na portálu Survio, jsme rozeslali elektronicky na osobní e-maily zaměstnanců Technické univerzity v Liberci, které jsou volně přístupné z portálu informačního systému studijní agendy TUL. Tento dotazník vyplnili respondenti dobrovolně a anonymně. Respondenty byli zaměstnanci TUL. Řádně dotazník vyplnilo celkem 122 respondentů.
3.3 Analýza výzkumných dat
Výsledky výzkumného šetření byly vyhodnoceny v programech Microsoft® Office 2013 Word a Microsoft® Office 2013 Excel. Získané odpovědi jsme zpracovali do kontingenčních tabulek a výsečových grafů. Výsledky jsou vyjádřeny v absolutní četnosti a v relativní četnosti a zaokrouhleny na jedno desetinné místo. Správné odpovědi jsou vyznačeny tučným písmem.
27 Analýza dotazníkové položky č. 1 – Pohlaví:
Tab. č. 1 Pohlaví
Absolutní četnost Relativní četnost
Žena 57 46,7 %
Muž 65 53,3 %
Celkem 122 100,0 %
Graf č. 1 Pohlaví
Dotazníková položka č. 1 zjišťovala, jakého pohlaví respondenti jsou. Z výsledků vyšlo najevo, že se výzkumu zúčastnilo 57 (46,7 %) žen a 65 (53,3 %) mužů.
46,7 % 53,3 %
Žena Muž
28
Analýza dotazníkové položky č. 2 - Absolvoval/a jste kurz "Školení studentů a zaměstnanců Technické univerzity v Liberci v základech první pomoci a resuscitaci"?
Tab. č. 2 Absolvování kurzu
Absolutní četnost Relativní četnost Ano, absolvoval/a jsem tento kurz 58 47,5 %
Ne, neabsolvoval/a jsem tento kurz 64 52,5 %
Celkem 122 100,0 %
Graf č. 2 Absolvování kurzu
Dotazníková položka č. 2 zjišťovala, zda respondenti absolvovali či neabsolvovali kurz "Školení studentů a zaměstnanců Technické univerzity v Liberci v základech první pomoci a resuscitaci“. Z výsledků vyplývá, že kurz absolvovalo 58 (47,5 %) respondentů a 64 (52,5 %) dotazovaných výše uvedený kurz neabsolvovalo.
47,5 % 52,5 %
Ano, absolvoval/a jsem tento kurz Ne, neabsolvoval/a jsem tento kurz
29
Analýza dotazníkové položky č. 3 - Jaké je telefonní číslo na Zdravotnickou záchrannou službu v České republice?
Tab. č. 3 Telefonní číslo na ZZS
Absolutní četnost Relativní četnost
150 1 0,8 %
155 119 97,6 %
158 2 1,6 %
Celkem 122 100,0 %
Graf č. 3 Telefonní číslo na ZZS
Dotazníková položka č. 3 zjišťovala, jaké je podle respondentů správné telefonní číslo na Zdravotnickou záchrannou službu v ČR. Na otázku odpověděl 1 (0,8 %) respondent 150. Číslo 155 uvedlo 119 (97,6 %) respondentů a poslední číslo 158 uvedli 2 (1,6 %) dotazovaní.
0,8 %
97,6 % 1,6 %
150 155 158
30
Analýza dotazníkové položky č. 4 - Myslíte si, že je vaše povinnost poskytnout první pomoc?
Tab. č. 4 Povinnost poskytnutí první pomoci
Absolutní četnost Relativní četnost Ano, jsem povinen/a
poskytnout první pomoc
121 99,2 %
Ne, nejsem povinen/a poskytnout první pomoc
0 0,0 %
Nevím 1 0,8 %
Celkem 122 100,0 %
Graf č. 4 Povinnost poskytnutí první pomoci
Dotazníková položka č. 4 zjišťovala, zda si respondentu myslí, že jsou povinni poskytnout první pomoc. Na otázku odpovědělo správně 121 (99,2 %), že jsou povinni.
Žádný neuvedl jako svou odpověď, že není povinen a poslední variantu nevím zvolil 1 (0,8 %) respondent.
99,2 % 0,0 % 0,8 %
Ano, jsem povinen/a poskytnou první pomoc Ne, nejsem povinen/a poskytnou první pomoc Nevím
31
Analýza dotazníkové položky č. 5 - Myslíte si, že hrozí nějaké sankce za neposkytnutí první pomoci?
Tab. č. 5 Sankce
Absolutní četnost Relativní četnost Ano, v trestním řízení až
odnětí svobody
94 77,0 %
Ano, nejvýše bloková pokuta 17 14,0 %
Nevím 11 9,0 %
Celkem 122 100,0 %
Graf č. 5 Sankce
V otázce, která se týkala sankcí za neposkytnutí první pomoci, odpovědělo 94 (77,0 %) respondentů správně, že v trestním řízení může být uděleno až odnětí svobody, 17 (14,0 %) odpovědělo, že nejvýše může být udělena bloková pokuta a odpověď nevím zvolilo 11 (9,0 %) respondentů.
77,0 % 14,0 %
9,0 %
Ano, v trestním řízení až odnětí svobody Ano, nejvýše bloková pokuta Nevím
32
Analýza dotazníkové položky č. 6 - Postižený si popálil předloktí vroucí vodou. V čem spočívá první pomoc?
Tab. č. 6 Popálení vroucí vodou – první pomoc
Absolutní četnost Relativní četnost Nutné je místo popálení chladit studenou
a čistou vodou
111 91,0 %
Provedeme protišoková opatření, zejména budeme popálené místo udržovat v teple, aby nedošlo k rozvinutí šoku
6 4,9 %
Jiné – prosím, uveďte alespoň 1 příklad 5 4,1 %
Celkem 122 100,0 %
Graf č. 6 Popálení vroucí vodou – první pomoc
Na otázku č. 6, ve které si postižený popálil předloktí vroucí vodou 111 (91,0 %) respondentů poskytla první pomoc chlazením předloktí studenou a čistou vodou.
Protišoková opatření, zejména by popálené místo udržovali v teple, aby nedošlo k rozvinutí šoku, zvolilo 6 (4,9 %) respondentů. Poslední možnost – jiné by volilo 5 (4,1 %) respondentů a uvedli konkrétně: podle situace, jednoduchá odpověď není, protišoková opatření, potom sterilně prodyšně přikrýt; zamezit infekci, pokrýt čistou gázou či plátnem, podávat tekutiny; chladit, zakrýt, zavolat pomoc; překryjeme studeným obkladem; Málo místa na odpověď.
91,0 % 4,9 % 4,1 %
Nutné je místo popálení chladit studenou a čistou vodou
Provedeme protišoková opatření, zejména budeme popálené místo udržovat v teple, aby nedošlo k rozvinutí šoku
Jiné – prosím, uveďte alespoň 1 příklad
33
Analýza dotazníkové položky č. 7 - O jaké krvácení se jedná, pokud z rány pod tlakem vystřikuje jasně červená krev a je obtížně stavitelná?
Tab. č. 7 Krvácení z rány
Absolutní četnost Relativní četnost
Vlásečnicové krvácení 0 0,0 %
Žilní krvácení 3 2,5 %
Tepenné krvácení 119 97,5 %
Celkem 122 100,0 %
Graf č. 7 Krvácení z rány
Na otázku o jaké krvácení se jedná, pokud z rány pod tlakem vystřikuje jasně červená krev a je obtížně stavitelná neodpověděl žádný (0,0 %) respondent, že se jedná o vlásečnicové krvácení. Žilní krvácení zvolili 3 (2,5 %) respondenti. Správná odpověď, že se jedná o tepenné krvácení, odpovědělo 119 (97,5 %) dotazovaných.
0,0 % 2,5 %
97,5 %
Vlásečnicové krvácení Žilní krvácení Tepenné krvácení
34
Analýza dotazníkové položky č. 8 - Jak poskytnete první pomoc při tepenném krvácení z krční tepny?
Tab. č. 8 Tepenné krvácení z krční tepny
Absolutní četnost Relativní četnost Sterilně kryjeme a přiložíme tlakový
obvaz
33 27,0 %
Stiskneme krvácející tepnu prsty přímo v ráně
75 61,5 %
Sterilně kryjeme, přiložíme škrtidlo a zaznamenáme si čas jeho přiložení
14 11,5 %
Celkem 122 100,0 %
Graf č. 8 Tepenné krvácení z krční tepny
Na otázku jak by poskytli dotazovaní první pomoc, při tepenném krvácení z krční tepny odpovědělo 33 (27,0 %) respondentů – sterilně kryjeme a přiložíme tlakový obvaz.
Správnou odpověď, že stiskneme krvácející tepnu prsty přímo v ráně, uvedlo 75 (61,5 %) a 14 (11,5 %) respondentů uvedlo, sterilně kryjeme, přiložíme škrtidlo a zaznamenáme si čas jeho přiložení.
27,0 %
61,5 % 11,5 %
Sterilně kryjeme a přiložíme tlakový obvaz Stiskneme krvácející tepnu prsty přímo v ráně
Sterilně kryjeme, přiložíme škrtidlo a zaznamenáme si čas jeho přiložení
35
Analýza dotazníkové položky č. 9 - Postižený upadl a poranil se, z rány mu vytéká tmavě červená krev.
Tab. č. 9 Postiženému vytéká z rány tmavě červené krev
Absolutní četnost Relativní četnost Nejspíše se jedná o žilní krvácení,
sterilně kryjeme a můžeme použít tlakový obvaz
116 95,1 %
Nejspíše se jedná o tepenné krvácení, sterilně kryjeme a můžeme použít tlakový obvaz
5 4,1 %
Nejspíše se jedná tepenné krvácení, sterilně kryjeme a nemůžeme použít tlakový obvaz
1 0,8 %
Celkem 122 100,0 %
Graf č. 9 Postiženému vytéká z rány tmavě červené krev
Postiženému vytéká z rány tmavě červená krev, uvedlo 116 (95,1 %) respondentů, že se nejspíše jedná o žilní krvácení, sterilně kryjeme a můžeme použít tlakový obvaz.
5 (4,1 %) uvedlo, nejspíše se jedná o tepenné krvácení, sterilně kryjeme a můžeme použít tlakový obvaz. Poslední možnost nejspíše se jedná tepenné krvácení, sterilně kryjeme a nemůžeme použít tlakový obvaz, uvedl 1 (0,8 %) respondent.
95,1 %
4,1 % 0,8 %
Nejspíše se jedná o žilní krvácení, sterilně kryjeme a můžeme použít tlakový obvaz Nejspíše se jedná o tepenné krvácení, sterilně kryjeme a můžeme použít tlakový obvaz Nejspíše se jedná tepenné krvácení, sterilně kryjeme a nemůžeme použít tlakový obvaz
36
Analýza dotazníkové položky č. 10 - Jak zjistíte stav vědomí postiženého?
Tab. č. 10 Vědomí
Absolutní četnost Relativní četnost Oslovením, zatřesením,
algickým podnětem např.
štípnutím do ušního lalůčku
108 88,6 %
Postiženého hlasitě oslovíme a zkusíme posadit
12 9,8 %
Polijeme postiženého studenou vodou
0 0,0 %
Jiné – prosím, uveďte alespoň 1 příklad
2 1,6 %
Celkem 122 100,0 %
Graf č. 10 Vědomí
Na otázku, jak zjistíte stav vědomí postiženého, uvedlo 108 (88,6 %) oslovením, zatřesením, algickým podnětem např. štípnutím do ušního lalůčku. 12 (9,8 %) uvedlo, že postiženého hlasitě oslovíme a zkusíme posadit. Žádný (0,0 %) z dotazovaných neuvedl možnost polití postiženého studenou vodou. 2 (1,6 %) respondenti zvolili možnost jiné a uvedli: podle situace, co tomu předcházelo, malý prostor na správnou odpověď asi nejblíže je první odpověď; stav zorniček (posvítit), dýchání (např. zrcátko u úst).
88,6 % 9,8 %
0,0 % 1,6 %
oslovením, zatřesením, algickým podnětem např. štípnutím do ušního lalůčku postiženého hlasitě oslovíme a zkusíme posadit
Polijeme postiženého studenou vodou Jiné
37
Analýza dotazníkové položky č. 11 - Dle čeho poznáme zástavu srdeční činnosti?
Tab. č. 11 Srdeční zástava
Absolutní četnost Relativní četnost Bledosti, zmatenosti postiženého 16 13,1 %
Bledosti, ztráty vědomí, postižený nedýchá či dochází ke gaspingu (lapavé dýchání)
98 80,3 %
Bledosti, bolesti na hrudi 8 6,6 %
Celkem 122 100,0 %
Graf č. 11 Srdeční zástava
V otázce, podle čeho poznáme zástavu srdeční činnosti, uvedlo 16 (13,1 %) dotazovaných, že podle bledosti a zmatenosti postiženého. Druhou možnost, bledost, ztrátu vědomí, postižený nedýchá či dochází ke gaspingu, zvolilo 98 (80,3 %) respondentů. Bledost a bolesti na hrudi zvolilo 8 (6,6 %) respondentů.
13,1 %
80,3 % 6,6 %
Bledosti, zmatenosti postiženého
Bledosti, ztráty vědomí, postižený nedýchá či dochází ke gaspingu (lapavé dýchání) Bledosti, bolesti na hrudi
38
Analýza výzkumné položky č. 12 - Jak zjistíte, zda postižený dýchá?
Tab. č. 12 Dýchání postiženého
Absolutní četnost Relativní četnost Přiložíme tvář k ústům
a nosu postiženého, sledujeme zvedání hrudníku
98 80,3 %
Nezjišťujeme 6 4,9 %
Přiložíme k ústům zrcátko 18 14,8 %
Celkem 122 100,0 %
Graf č. 12 Dýchání postiženého
Dotazníková položka č. 12 zjišťovala, jak by respondenti zjistili, zda postižený dýchá. Správnou variantu označilo 98 (80,3 %) dotazovaných. 6 (4,9 %) uvedlo - nezjišťujeme. K ústům by zrcátko přiložilo 18 (14,8 %) respondentů.
80,3 % 4,9 %
14,8 %
Přiložíme tvář k ústům a nosu postiženého, sledujeme zvedání hrudníku Nezjišťujeme
Přiložíme k ústům zrcátko
39
Analýza dotazníkové položky č. 13 - Musí laici při nepřímé srdeční masáži tzv. kardiopulmonální resuscitaci, uměle dýchat z úst do úst postiženého?
Tab. č. 13 Umělé vdechy
Absolutní četnost Relativní četnost Ano, musí provádět nepřímou
srdeční masáž i umělé vdechy v poměru 30 : 2
36 29,5 %
Nemusí, při laické resuscitaci stačí pouze nepřímá srdeční masáž
86 70,5 %
Celkem 122 100,0 %
Graf č. 13 Umělé vdechy
V této otázce jsme se dotazovaly, zda musí laici při nepřímé srdeční masáži tzv. kardiopulmonální resuscitaci, uměle dýchat z úst do úst postiženého, odpovědělo 36 respondentů (29,5 %), že musí provádět nepřímou srdeční masáž i umělé vdechy v poměru 30 : 2. Správnou variantu, že při laické resuscitaci stačí pouze nepřímá srdeční masáž, uvedlo 86 (70,5 %) respondentů.
29,5 %
70,5 %
Ano, musí provádět nepřímou srdeční masáž i umělé vdechy v poměru 30 : 2 Nemusí, při laické resuscitaci stačí pouze nepřímá srdeční masáž
40
Analýza dotazníkové položky č. 14 - Kam umístíme ruce na hrudník dospělého člověka při nepřímé srdeční masáži?
Tab. č. 14 Umístění rukou
Absolutní četnost Relativní četnost
Na spojnici bradavek 16 13,1 %
Na hrudník zhruba do středu hrudní kosti
71 58,2 %
Na hrudník k dolnímu okraji hrudní kosti
35 28,7 %
Celkem 122 100,0 %
Graf č. 14 Umístění rukou
Dotazníková položka č. 14 zjišťovala, kam by při KPR respondenti umístili své ruce na hrudníku postiženého. Na spojnici bradavek při nepřímé srdeční masáži by své ruce položilo 16 (13,1 %) respondentů. Na hrudník zhruba do středu hrudní kosti 71 (58,2 %) respondentů a 35 (28,7 %) uvedlo na hrudník k dolnímu okraji hrudní kosti.
13,1 %
58,2 % 28,7 %
Na spojnici bradavek Na hrudník zhruba do středu hrudní kosti Na hrudník k dolnímu okraji hrudní kosti
41
Analýza dotazníkové položky č. 15 - Víte, jaká je hloubka stlačení hrudní kosti při nepřímé srdeční masáži?
Tab. č. 15 Hloubka stlačení
Absolutní četnost Relativní četnost
zhruba 4-5 cm 109 89,4 %
stačí 1-2 cm 7 5,7 %
na hloubce stlačení nezáleží 6 4,9 %
Celkem 122 100,0 %
Graf č. 15 Hloubka stlačení
Dotazníková položka č. 15 zjišťovala, jaká je podle respondentů správná hloubka stlačení hrudní kosti při nepřímé srdeční masáži. Správnou variantu stlačení hrudní kosti zhruba 4-5 cm uvedlo 109 (89,4 %) respondentů, možnost stačí 1-2 cm uvedlo 7 (5,7 %).
Poslední možnost na hloubce nezáleží, uvedlo 6 (4,9 %) dotazovaných.
89,4 % 5,7 %
4,9 %
zhruba 4-5 cm stačí 1-2 cm na hloubce stlačení nezáleží
42
Analýza dotazníkové položky č. 16 - Jakou frekvencí za 1 minutu se provádí stlačování hrudníku při nepřímé srdeční masáži?
Tab. č. 16 Frekvence stlačení
Absolutní četnost Relativní četnost
frekvence není důležitá 13 10,7 %
80x za 1 minutu 57 46,7 %
100x za 1 minutu 52 42,6 %
Celkem 122 100,0 %
Graf č. 16 Frekvence stlačení
Na tuto otázku, jakou frekvencí za 1 minutu se provádí stlačování hrudníku při nepřímé srdeční masáži, odpovědělo 13 (10,7 %) respondentů, že frekvence není důležitá.
57 (46,7 %) uvedlo jako svou odpověď 80x za 1 minutu. Správnou variantu 100x za 1 minutu uvedlo 52 (42,6 %) dotazovaných.
10,7 %
46,7 % 42,6 %
frekvence není důležitá 80x za 1 minutu 100x za 1 minutu
43
Analýza dotazníkové položky č. 17 - Kdy ukončíte kardiopulmonální resuscitaci?
Tab. č. 17 Ukončení resuscitace
Absolutní četnost Relativní četnost Nezdaří se nám oživit postiženého
do 30 minut
19 15,6 %
Neukončujeme, lze ukončit pouze při úplném vyčerpání zachránce nebo přebráním do péče Zdravotnickou záchrannou službou
101 82,8 %
Nezdaří se nám oživit postiženého do 60 minut
2 1,6 %
Celkem 122 100,0 %
Graf č. 17 Ukončení resuscitace
V této otázce jsme se ptaly, kdy ukončíte kardiopulmonální resuscitaci. 19 (15,6 %) respondentů odpovědělo, že pokud se nezdaří postiženého oživit do 30 minut. Správnou variantu neukončujeme, lze ukončit pouze při úplném vyčerpání zachránce nebo přebráním do péče Zdravotnickou záchrannou službou zvolilo 101 (82,8 %) dotazovaných. Poslední možnost, nezdaří se nám oživit postiženého do 60 minut, uvedli 2 (1,6 %) respondenti.
15,6 %
82,8 % 1,6 %
Nezdaří se nám oživit postiženého do 30 minut
Neukončujeme, lze ukončit pouze při úplném vyčerpání zachránce nebo přebráním do péče Zdravotnickou záchrannou službou
Nezdaří se nám oživit postiženého do 60 minut
44
Analýza dotazníkové položky č. 18 - Kdy použijete automatizovaný externí defibrilátor?
Tab. č. 18 Použití defibrilátoru
Absolutní četnost Relativní četnost Při kardiopulmonální
resuscitaci postiženého
113 92,6 %
Při ošetřování krvácení 1 0,8 %
Při uvolnění dýchacích cest 4 3,3 %
Jiné - prosím uveďte alespoň 1 příklad
4 3,3 %
Celkem 122 100,0 %
Graf č. 18 Použití defibrilátoru
Na otázku, kdy použijete automatizovaný externí defibrilátor, odpovědělo 113 (92,6 %) respondentů při kardiopulmonální resuscitaci postiženého. Při ošetřování krvácení by 1 (0,8 %) respondent použil AED. 4 (3,3 %) respondenti uvedli jako svou odpověď při uvolnění dýchacích cest. Možnost jiné zvolili 4 (3,3 %) respondenti a uvedli:
je to pro laiky, proč to není česky? Při zástavě srdce; při srdeční zástavě; nepoužiju, nemám; nevím.
92,6 % 0,8 %
3,3 % 3,3 %
Při kardiopulmonální resuscitaci postiženého Při ošetřování krvácení
Při uvolnění dýchacích cest Jiné – prosím, uveďte alespoň 1 příklad
45
Analýza dotazníkové položky č. 19 - Kde naleznete automatizovaný externí defibrilátor – na veřejných prostranstvích?
Tab. č. 19 Defibrilátor na veřejných prostranstvích
Absolutní četnost Relativní četnost
Nevím 69 56,6 %
Prosím, uveďte alespoň 1 příklad 53 43,4 %
Celkem 122 100,0 %
Graf č. 19 Defibrilátor na veřejných prostranstvích
Na otázku, kde naleznete automatizovaný externí defibrilátor – na veřejných prostranstvích, odpovědělo 69 (56,6 %) respondentů – nevím. 53 (43,4 %) respondentů uvedlo konkrétní příklady, mezi nimiž se objevily i chybné. Za správné odpovědi byly uznány: FZS; letiště (uvedeno 12x); KTV vrátnice (uvedeno 4x); sportovní hala (uvedeno 4x); vrátnice IC; obchodní centra (uvedeno 19x); OC Forum (uvedeno 6x); OC Nisa (uvedeno 6x); vrátnice firem; přes SOS tlačítko - ochranka; policie; školy; nádraží;
magistrát; některé městské úřady – infocentra; firmy; zábavní centra; policejní stanice;
hasičské stanice; stadion TUL; ordinace praktických lékařů; supermarkety; školy. Jako chybné odpovědi byly vyhodnoceny: To snad není volně dostupný přístroj; přes SOS tlačítko – ochranka; informační středisko. Chybné a správné odpovědi byly vyhodnoceny na základě článku od Muknšnáblové (2016).
56,6 % 43,4 %
Nevím Prosím, uveďte alespoň 1 příklad
46
Analýza dotazníkové položky č. 20 - Použití automatizovaného externího defibrilátoru laikem bez odborného proškolení v České republice, je:
Tab. č. 20 Použití defibrilátoru laikem
Absolutní četnost Relativní četnost
Možné bez omezení 71 58,2 %
Zakázáno 7 5,7 %
Pouze na pokyn kvalifikovaného zdravotníka
44 36,1 %
Celkem 122 100,0 %
Graf č. 20 Použití defibrilátoru laikem
Na poslední otázku, zda je v ČR možné použití automatizovaného externího defibrilátoru laikem bez odborného proškolení, odpovědělo 71 (58,2 %) respondentů, možné bez omezení. Použití AED je zakázáno volilo 7 (5,7 %) respondentů. 44 (36,1 %) respondentů odpovědělo, pouze na pokyn kvalifikovaného zdravotníka.
58,2 %
5,7 % 36,1 %
Možné bez omezení Zakázáno Pouze na pokyn kvalifikovaného zdravotníka
47
3.4 Analýza výzkumných cílů a předpokladů
Analýza výzkumných cílů a předpokladů byla provedena na základě získaných dat při dotazníkovém šetření. Výzkumné předpoklady byly zpracovány pomoci Microsoft®
Office Excel 2013. Dále byly výzkumné předpoklady procentuálně upraveny na základě vyhodnocení předvýzkumu.
3.4.1 Výzkumný cíl č. 1
Výzkumný cíl č. 1: Zjistit informovanost zaměstnanců Technické univerzity v Liberci o poskytování základní kardiopulmonální resuscitace.
S výzkumným předpokladem č. 1: Předpokládáme, že 80 % a více respondentů je informováno o základních krocích při poskytování kardiopulmonální resuscitace.
K analýze byly využity dotazníkové otázky č. 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16 a 17.
Tab. č. 21 Analýza výzkumného předpokladu č. 1
Správné odpovědi Chybné odpovědi Celkem
Otázka č. 10 108 14 122
Otázka č. 11 98 24 122
Otázka č. 12 98 24 122
Otázka č. 13 86 36 122
Otázka č. 14 71 51 122
Otázka č. 15 109 13 122
Otázka č. 16 52 70 122
Otázka č. 17 101 21 122
Relativní četnost 74,1 % 25,9 % 100,0 %
Závěr analýzy: 74,1 % respondentů je informováno o poskytování základní kardiopulmonální resuscitace. Tato hodnota je nižší, než předpokládaných více jak 80 %, tzn., že výzkumný předpoklad č. 1 není v souladu s výsledky výzkumného šetření.
48 3.4.2 Výzkumný cíl č. 2
Výzkumný cíl č. 2: Zjistit informovanost zaměstnanců Technické univerzity v Liberci o poskytování první pomoci při krvácení.
S výzkumným předpokladem č. 2a: Předpokládáme, že 100 % respondentů je informováno o správném postupu při žilním krvácení a č. 2b: Předpokládáme, že 80 % a více respondentů je informováno o správném postupu při tepenném krvácení.
K analýze byly využity dotazníkové otázky č. 7, 8 a 9.
Tab. č. 22 Analýza výzkumných předpokladů č. 2a, 2b
Správné odpovědi Chybné odpovědi Celkem
Otázka č. 9 116 6 122
Relativní četnost 95,1 % 4,9 % 100,0 %
Splněné kritérium Nesplněné kritérium Celkem
Otázka č. 7 119 3 122
Otázka č. 8 75 47 122
Relativní četnost 79,5 % 20,5 % 100,0 %
Závěr analýzy: 95,1 % respondentů je informováno o správném postupu při žilním krvácení. Tato hodnota je nižší, než 100 %, tzn., že výzkumný předpoklad č. 2a není v souladu s výsledky výzkumného šetření.
79,5 % respondentů je informováno o správném postupu při tepenném krvácení. Tato hodnota je nižší, než 80 %, tzn., že výzkumný předpoklad č. 2b není v souladu s výsledky výzkumného šetření.
3.4.3 Výzkumný cíl č. 3
Výzkumný cíl č. 3: Zjistit informovanost zaměstnanců Technické univerzity v Liberci o využití automatizovaného externího defibrilátoru.
S výzkumným předpokladem č. 3a: Předpokládáme, že 80 % a více respondentů je informováno o využití automatizovaného externího defibrilátoru a č. 3b: Předpokládáme, že 70 % a více respondentů je informováno o umístění automatizovaného externího defibrilátoru.
K analýze byly využity dotazníkové otázky č. 18, 19 a 20.
