FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ
Návrh organizace sportovního zájezdu do Českého ráje
The Proposal of the Organisation of the Sport Tour to Bohemian Paradise
Bakalářská práce: 10-FP-KTV-375
Počet:
V Liberci dne: 20.4.2010
Katedra: Tělesné výchovy
Studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Sportovní management
Autor: Podpis:
Monika Šimonová
Adresa:
Mládeţnická 1027 294 01 Bakov nad Jizerou
Vedoucí práce: Mgr. Eva Hloţková Konzultant:
stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh
64 0 13 7 15 3
Prohlášení
Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č.
121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, ţe Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv uţitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Uţiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu vyuţití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne poţadovat úhradu nákladů, které vynaloţila na vytvoření díla, aţ do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s pouţitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.
V Liberci dne: 20.4.2010 Monika Šimonová
Poděkování
Na tomto místě bych chtěla poděkovat Mgr. Evě Hloţkové, vedoucí mé bakalářské práce, za cenné rady a připomínky, které mi poskytla, za ochotu a trpělivost. Mé díky patří také Mgr. Ireně Špringlové za moţnost spolupráce s CK Trip a za poskytnutí potřebných informací.
Název BP: Návrh organizace sportovního
zájezdu do Českého ráje Název BP v angličtině: The Proposal of the Organisation of the Sport
Tour to Bohemian Paradise Jméno autora: Monika Šimonová
Vedoucí BP Mgr. Eva Hloţková Akademický rok odevzdání: 2009/2010
Anotace:
Bakalářská práce je rozdělena na tři hlavní části. V první části jsou popsána nejvyhledávanější místa Českého ráje a cestovní ruch v regionu. Dále je zde zpracována SWOT analýza podmínek pro sportovně-poznávací zájezdy v Českém ráji. Předmětem druhé části jsou outdoorové aktivity, provozované na území Českého ráje, a informace o nich. Na základě zpracovaných údajů je ve třetí části vybrána vhodná lokalita pro konání zájezdu a následně je zpracován program pětidenního zájezdu ve dvou variantách, které se liší svou obtíţností.
Klíčová slova: Český ráj, zájezd, cestovní ruch, cyklistika, in-line bruslení, skalní lezení, vodní turistika.
Annotation:
The bachelor thesis is divided into three parts. The most popular places and the tourism movement of Bohemian Paradise are described in the first part. Then the SWOT analysis for sport-cognitive trips in Czech Paradise is compiled. The object of the second part is the outdoor activities, which are exercised in Bohemian Paradise. On the basis of the compiled data a suitable locality for this trip has been chosen in the third part.
Consequently there is the plan of the five-day trip in two variants, with different levels of difficulty.
Key words: Bohemian Paradise, tour, tourism movement, cycling, in-line skating, climbing, touring by water.
Annotation:
Diese Arbeit ist in drei Hauptteile gegliedert. Der erste Abschnitt beschreibt die beliebtesten Orte des Böhmischen Paradieses und den Tourismus in der Region. Dann gibt es die SWOT-Analyse der Bedingungen für die sports-erkenntnisen Fahrten in Böhmisches Paradies. Der zweite Teil beschriebt den Outdoor-Aktivitäten, die gibt es in Böhmisches Paradies und informieren über ihren. Auf Grundlage der Daten ist im dritten Abschnitt verarbeitet, welche Lokalität ist geiegnet für der Veranstaltungen des Fahrtes. Dann wird fünf -täglicher Fahrt in zwei Varianten konzipiert. Der Unterschied der Varianten basiert in der Körperbelastung.
Die Schlüsselwörter: das Böhmische Paradies, die Fahrt, der Reiseverkehr, der Radfahrsport, das Rollschuhlaufen, das Bergsteigen, der Wassertourismus.
Obsah
Úvod ... 11
1 CÍLE PRÁCE... 12
1.1 Hlavní cíl práce ... 12
1.2 Dílčí úkoly ... 12
2 TURISTICKÝ REGION ČESKÝ RÁJ ... 13
2.1 Vymezení regionu ... 13
2.2 Přírodní zajímavosti ... 14
2.2.1 Skalní města, skalní útvary ... 14
2.2.2 Údolí, rybníky a jiné vodní plochy ... 16
2.2.3 Rozhledny a místa s dalekým výhledem ... 17
2.2.4 Jiné přírodní zajímavosti ... 17
2.3 Historické památky... 19
2.3.1 Hrady a zříceniny ... 19
2.3.2 Zámky ... 20
2.3.3 Statky, lidová architektura ... 21
2.4 Chráněná krajinná oblast Český ráj ... 22
2.4.1 Přírodní poměry ... 23
2.4.2 Krajina... 23
2.4.3 Klimatické poměry ... 24
3 PŘEHLED SLUŢEB V ČESKÉM RÁJI ... 25
3.1 Ubytovací zařízení ... 25
3.2 Stravovací sluţby ... 26
4 CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉM RÁJI ... 28
4.1 Historie ... 28
4.2 Současnost ... 28
4.3 Cestovní ruch versus ochrana přírody ... 29
4.4 Analýza návštěvníků Českého ráje ... 29
4.5 SWOT analýza podmínek pro sportovně-poznávací zájezdy ... 30
v Českém ráji ... 30
5 Outdoorové aktivity provozované v Českém ráji ... 31
5.1 Rekreační cyklistika ... 31
5.1.1 Typy kol ... 31
5.1.2 Vybavení na cykloturistiku ... 32
5.1.3 Cyklotrasy a cyklostezky v České republice ... 33
5.2 In-line bruslení ... 34
5.2.1 Druhy bruslí ... 34
5.2.3 Výbava bruslaře ... 35
5.3 Vodní turistika ... 36
5.3.1 Lodě vhodné pro vodní turistiku ... 36
5.3.2 Vodácká výzbroj a výstroj ... 36
5.4 Skalní lezení ... 37
5.4.1 Lezecká lana a jejich vlastnosti ... 38
5.4.2 Výstroj pro skalní lezení ... 38
5.4.3 Výzbroj pro skalní lezení ... 39
6 TVORBA ZÁJEZDU VŠEOBECNĚ ... 40
6.1 Ubytování, stravování, doprava ... 40
6.2 Sluţby na místě ... 41
7 Základní informace o konkrétním zájezdu ... 42
do Českého ráje... 42
7.1 Ubytování ... 42
7.2 Stravování... 43
7.3 Doprava a potřebné vybavení ... 43
8 Program zájezdu... 44
8.1 Varianta pro fyzicky zdatnější klienty ... 44
8.1.1 První den ... 45
8.1.2 Druhý den ... 47
8.1.3 Třetí den ... 48
8.1.4 Čtvrtý den ... 50
8.1.5 Pátý den ... 52
8.2 Méně náročná varianta vhodná pro rodiny s dětmi ... 53
8.2.1 První den ... 53
8.2.2 Druhý den ... 54
8.2.3 Třetí den ... 56
8.2.4 Čtvrtý den ... 56
8.2.5 Pátý den ... 58
8.3 Další návrhy cyklistických výletů a jiných aktivit ... 59
Závěr ... 60
Seznam pouţité literatury ... 62
Seznam příloh ... 64
Seznam zkratek:
CK = cestovní kancelář
CHKO = chráněná krajinná oblast KČT = klub českých turistů
MTB = mountain bike (horská cyklistika)
11
Úvod
V dnešní době mnoho lidí vyjíţdí za sportovními záţitky do vzdálených destinací a zapomíná, kolik příleţitostí se nabízí zde v Čechách. Smyslem mé práce je proto mimo jiné poukázat na nejzajímavější bohatství Českého ráje, která stojí za to navštívit. Pokud se poznávání krajiny podaří vhodně spojit se sportem, vznikne příjemná a aktivně strávená dovolená.
Proč jsem zvolila právě Český ráj? Tato oblast je mi velmi blízká, a to nejen vzdáleností od domova. Především si mě získala svým půvabem, svěţestí a překrásnými výhledy. Kromě toho je Český ráj vhodným místem pro program připravovaného zájezdu.
V jarních a letních měsících zde bývá ideální podnebí pro outdoorové aktivity, sluţby nejsou nijak předraţené a na malém území je toho k vidění opravdu mnoho. Nyní mě těší, ţe to vše mohu zachytit ve své práci a tím přiblíţit krajinu i ostatním návštěvníkům.
V budoucnu bych se ráda podobnými zájezdy zabývala a účastnila se jich jako organizátor či průvodce. Mou první příleţitostí je právě práce na organizaci zájezdu, navrhovaného pro sportovní cestovní kancelář CK Trip, která o něj projevila zájem. Tato kancelář pořádá především jednostranné turistické, cyklistické či in-line zájezdy. Klienti ovšem začínají vyhledávat kombinované pobyty, proto se pokusím skloubit více sportů v jednom zájezdu tak, aby se stal ještě atraktivnějším.
12
1 CÍLE PRÁCE
1.1 Hlavní cíl práce
Hlavním cílem bakalářské práce je vytvořit návrh na organizaci pětidenního sportovně- poznávacího zájezdu do Českého ráje pro sportovní cestovní kancelář CK Trip.
1.2 Dílčí úkoly
● zjistit moţnosti aktivního trávení volného času v tomto regionu ● vytvořit přehled ubytovacích a stravovacích zařízení
● zpracovat SWOT analýzu podmínek pro sportovně-poznávací zájezdy v Českém ráji
● vybrat vhodné ubytování
● vytvořit aktivní program pětidenního zájezdu
13
2 TURISTICKÝ REGION ČESKÝ RÁJ
Český ráj, přestoţe není geografickým celkem, se natolik vţil do podvědomí, ţe jako název je uţíván na zeměpisné úrovni. Toto jméno zavedli lázeňští hosté
v Sedmihorkách roku 1870. V tomto kraji, leţícím na středním toku řeky Jizery, se snoubí rozmanitost přírodních krás s bohatými historickými památkami. Mimořádná členitost krajiny s charakteristickými skalními městy, rostlinnými a ţivočišnými společenstvy byla hlavním motivem pro vyhlášení první chráněné krajinné oblasti v tehdejší republice
(vyhlášena roku 1955). Z hlediska různorodosti krajiny a výskytu chráněných a ohroţených biologických druhů mají význam nejen hluboké lesy, ale i systémy rybníků
na vodních tocích a přilehlé fragmenty mokřadních ekosystémů. Na členitosti reliéfu se podílejí i charakteristické výlevy vyvřelých hornin, které tvoří krajinné dominanty.
Ve vyvřelých horninách Českého ráje jsou mnohá naleziště drahých kamenů. Lidé ţijící v tomto kraji jsou dodnes známi svou řemeslnou dovedností. Celá oblast láká milovníky přírody k pěší turistice, cykloturistice nebo horolezectví, kterým je Český ráj jiţ léta proslulý.
V říjnu 2005 byl Český ráj přijat do Sítě evropských a světových geoparků UNESCO. Území o rozloze necelých 700 km2 zahrnuje širokou škálu geografických fenoménů, paleontologické, mineralogické a archeologické lokality i historické památky [8].
2.1 Vymezení regionu
Český ráj leţí necelých sto kilometrů severovýchodně od Prahy. Geograficky je ohraničen spojnicí Mnichovo Hradiště – Sychrov – vrch Kopanina – Ţelezný Brod – Semily – Lomnice nad Popelkou – Jičín – Sobotka – Mnichovo Hradiště. Na východě tato oblast přechází v Podkrkonoší a na severu je ohraničena pásem Jizerských hor a Krkonoš [8].
14
Rozloha chráněné krajinné oblasti Český ráj po rozšíření z roku 2002 činí 181,523km2. Z toho pokrývají 46% lesy, 13% trvalé travní porosty, 26% orná půda a 1,5%
vodní plochy. Nejniţší nadmořská výška v oblasti je 233 m.n.m. (rybník Ţabakor) a nejvyšší bod můţeme nalézt na vrcholu Kozákova, coţ je 744 m.n.m [13]. (Grafické
vymezení regionu a CHKO uvádím v příloze 1.)
2.2 Přírodní zajímavosti
V Českém ráji můţeme nalézt mnoho přírodních krás a zajímavostí. Zde uvádím některé z nich:
2.2.1 Skalní města, skalní útvary
HRUBOSKALSKO
Přírodní rezervace na ploše 220 ha. Jedná se o plošinu se stejnojmenným skalním městem. Stejně jako ostatní skalní města se i toto vyvíjí jiţ 18 aţ 20 milionů let.
Hruboskalské skalní město je tvořeno přibliţně čtyřmisty pískovcovými věţemi dosahujícími výšky aţ 60 m. Vedle řady přírodních zajímavostí se zde nachází cenné archeologické památky (např. Čertova ruka – skalní útvar z pískovcových bloků a věţí, na jeho ploše je archeologické naleziště neolitického osídlení) a kulturní památky (hrad Valdštejn, zámek Hrubá Skála, Kopicův statek, skalní hrádek Kavčiny). Po vrcholové cestě vede Zlatá stezka Českého ráje s řadou vyhlídkových míst (Mariánská vyhlídka, vyhlídka Na Kapelu, vyhlídka U Lvíčka, rozhledna Hlavatice) [5].
KALICH
Jedná se o skalní bludiště, uprostřed pěti roklí se nachází sluj se symbolickou modlitebnou Jednoty bratrské. Nedaleko Kalichu je lesnatý vrchol Sokol s přírodní rozhlednou (559 m) [8].
15 PRACHOVSKÉ SKÁLY
Přírodní rezervace leţící v severozápadním okraji jičínské kotliny. Tyto skály jsou rájem horolezců a turistů. Prochází zde hustá síť turisticky značených cest vedoucích
roklemi obklopenými pískovcovými stěnami (Čertova kuchyně, Císařská chodba, Na vodách, Na stájích, Točenice) a krásnými vyhlídkami (Pechova, Českého ráje, Míru, Lepařova, Hakenova) [5].
PŘÍHRAZSKÉ SKÁLY
Přírodní rezervace s charakteristickým komplexem skalních měst vyvinutých na okraji pískovcové skalní plošiny Muţský. Dominantou skalního města je bizardní skalní
útvar Kobylí hlava. Skalní město skrývá ve skalách vytesanou modlitebnu. Jsou zde i zbytky hrádků ze 13. století. Nedaleko leţí Komárovský rybník s mělkým písčitým dnem, jde o vyhledávané rekreační středisko [5].
SUCHÉ SKÁLY
Dříve Kantorovy varhany, téţ nazývané Českými Dolomity. Jedná se o národní přírodní památku (23 ha), která leţí 1,5 km od Malé Skály. Vzhledově jde o velmi atraktivní pískovcový ostře rozeklaný hřeben [8].
Obrázek č. 1: Suché skály
Zdroj : <http://www.koberovy.cz/images/200000146-782ea7928b-public/IMG_2994.jpg>
16 2.2.2 Údolí, rybníky a jiné vodní plochy
BARTOŠOVA PEC
Přírodní památka v údolí Vazoveckého potoka, který vyvěrá z 25 m dlouhé otevřené jeskyně [8].
JINOLICKÉ RYBNÍKY
Rozprostírají se pod Prachovskými skalami přibliţně 5 km od Jičína. Je to skupina tří rybníků (Oborský, Němeček, Vraţda). Největší z nich je Oborský rybník, na jehoţ jiţní straně je tábořiště a autokemp [11].
PODTROSECKÁ ÚDOLÍ
Tato přírodní rezervace byla vyhlášena v roce 1999 a vedle Hruboskalska a Příhrazských skal je největší rezervací chráněné krajinné oblasti Český ráj. Zajišťuje
územní ochranu především mokřadům na dně údolí ÚDOLÍ PLAKÁNEK
Údolí směřuje od hradu Kost kolem rybníku Obora k obci Střehom. V Plakánku je několik pískovcových lomů, z nichţ byl odebírán kámen na stavbu jiţ zmíněného hradu Kost [1].
VĚŢICKÝ RYBNÍK
S unikátním skalním břehem patří k osmi dochovaným rybníkům v podtroseckých
údolích. Skalní věţe vystupují přímo z hladiny rybníka. Písčité dno a teplá voda láká v létě ke koupání.
ŢABAKOR
Jako největší rybník chráněné krajinné oblasti Český ráj byl roku 1998 vyhlášen přírodní rezervací. Rybník je od svého zaloţení (16. století) vyuţíván především k chovu ryb, ale má i své přírodovědné hodnoty, například ţe doposud zde bylo zjištěno 183 druhů ptáků [11].
17 2.2.3 Rozhledny a místa s dalekým výhledem
HLAVATICE
Osamocená pískovcová skála na severozápadním okraji hruboskalské plošiny.
Umoţňuje rozhled na Turnov, Ještěd, Jizerské hory, Bezděz nebo Ralsko.
KOZÁKOV
Kozákov je od roku 1985 národní přírodní památkou. Je to nejvyšší vrchol Podkrkonoší (744 m) a díky značnému převýšení nad okolím (téměř 450 m od hladiny Jizery u Semil) se stal největší dominantou Českého ráje. Je součástí Ještědsko- kozákovského hřbetu. Chráněné území leţí v jihozápadním svahu, kde se vyskytují tektonicky vyzdviţené skalnaté kry (masiv Drábovny s komorou vytesanou do skal, jeskyně Babí a Kudrnáčova pec). Horolezecky vyuţívané je Měsíční údolí. Na vrcholu stojí turistická Riegrova chata, nově vybudovaná rozhledna a lyţařský vlek.
MUŢSKÝ
Čedičový vrch uprostřed pískovcové plošiny leţící v jihozápadní části Českého ráje 2,5 km od Mnichova Hradiště. Plošina je roklemi rozdělena na pět částí (Hrada, Muţský, Příhrazské skály, skály u Drhlen a skály u Valečova). Na vrcholu je daleký výhled do kraje a je zde vybudovaný pomník padlým z roku 1866 [8].
2.2.4 Jiné přírodní zajímavosti
BOZKOVSKÉ DOLOMITOVÉ JESKYNĚ
Krasové jeskyně poblíţ Bozkova u Semil. Jsou pozoruhodné hlavně díky největšímu podzemnímu jezeru v Čechách a originální výzdobě stěn a stropů. Tvoří labyrint podzemních chodeb a dutin, uloţených pod povrchem země. Jejich charakteristickou a ojedinělou výzdobou jsou křemenné římsy a lišty, vystupující ze stěn a stropů. Některé dutiny jsou vyplněny i krápníkovou výzdobou, kterou tvoří vedle
18
klasických útvarů i zajímavé krápníčky. Atraktivním zpestřením návštěvního okruhu jsou podzemní jezírka s průzračnou modrozelenou vodou. Bozkovské jeskyně jsou jedinými zpřístupněnými jeskyněmi na severu Čech [12].
Obrázek č. 2: Bozkovské dolomitové jeskyně
Zdroj : <http://www.turistik.cz/cz/kraje/liberecky-kraj/okres-semily/bozkov/bozkovske- dolomitove-jeskyne/galerie/4273/>
SEMTINSKÁ LÍPA
Lípa byla vysazena ke zvýraznění sochy sv. Jana Nepomuckého, díla Josefa Jelínka, vztyčeného roku 1728. V roce l989 byla postiţena prudkým vichrem a přišla o část své koruny. 27. května roku 2000 tento vzrostlý památný strom jiţ další vichřici neodolal.
Dnes uţ zde můţeme bohuţel vidět jen torzo kdysi krásné Semtinské lípy. Byla 32 m vysoká, kmen měl obvod 6,90m [11].
19
2.3 Historické památky
2.3.1 Hrady a zříceniny
DRÁBSKÉ SVĚTNIČKY
Jeden z pěti skalních útvarů pískovcové skalní plošiny kolem čedičového vrchu Muţský. Je zde zachováno osmnáct světniček skalního hradu zaloţeného ve 2. polovině 13. století. Hrad byl obýván do 15. století. Okolí čedičového vrchu Muţský hrálo významnou roli v osídlení Českého ráje člověkem [5].
Obrázek č. 3: Drábské světničky
Zdroj : <http://www.ewera.estranky.cz/fotoalbum/drabske-svetnicky/drabske/original/886>
FRÝDŠTEJN
Zřícenina středověkého hradu ze 14. století, z něhoţ se zachovala velká věţ o průměru 9 m, je dominantou Vranovského hřebene. Z vnitřního hradu se dále zachovaly
zbytky zdí a místností vytesaných ve skále.
KOST
Jeden z nejzachovalejších gotických hradů v Čechách. Skládá se z bibrštějnského paláce a černé kuchyně, lobkovické budovy u vchodu, vartemberského, šelemberského a věţového paláce. Na hradě je mimo jiné i expozice historických zbraní z vojenského muzea. Prohlídka hradu a vstupné činí 60 Kč.
20 TROSKY
Pozůstatky hradu Vartenberků, který byl postaven ve 14. století na čedičové vyvřelině, jeţ se rozdělila na dvě samostatné věţe. Vyšší z věţí, čtyřhranná, se nazývá Panna a menší, robustnější, Baba. Roku 1998 byly Trosky vyhlášeny přírodní památkou.
Obrázek č. 4: Hrad Trosky
Zdroj : <http://www.hrad-trosky.eu/>
VALDŠTEJN
Stojí na západním okraji hruboskalského skalního města. Byl postaven ve 13. století rodem Markvarticů, ze kterého pochází i majitel hradu Albrecht z Valdštejna. Na hradě se konají pravidelné kulturní akce (koncerty, šermířská vystoupení nebo divadelní představení) [4].
2.3.2 Zámky
HRUBÝ ROHOZEC
Jedna z dominant a nejstarších stavebních památek Turnovska. Zámek byl zaloţen ve 2. polovině 13. století a prošel několika přestavbami. Slouţil jako sídlo rodu Vartenberků, Krajířů a Desfoursů. Dnes je přístupný veřejnosti.
21 HRUBÁ SKÁLA
Tento renesanční zámek byl vystavěn na pískovcových skalách v místě středověkého hradu ze 14. století. Další úpravy objektu byly provedeny po poţáru v roce
1710, dále roku 1804, kdy vznikl téţ anglický park. Veřejnosti je umoţněn vstup na nádvoří i na věţ s výhledem na Hruboskalsko, Trosky a Kozákov [4].
Obrázek č. 5: Zámek Hrubá Skála
Zdroj : <http://www.ceskehory.cz/cesky-raj/img-n-hruba-skala-1.html>
2.3.3 Statky, lidová architektura
DLASKŮV STATEK
Vzácně dochovaná ukázka klasického pojizerského domu. Bývalá svobodnická usedlost a rychta byla postavena v údolí řeky Jizery v roce 1716. Statek je obklopen trámcovou hradbou se dvěma branami. Obytná část s připojenými hospodářskými prostorami je patrová, roubená.
22
Obrázek č. 6: Dlaskův statek
Zdroj: <http://www.muzeum-turnov.cz/content_pages/view/26>
KOPICŮV STATEK
Původně Jirošova rychta, leţí přibliţně kilometr jiţně od Valdštejna. Roubená usedlost s patrovým domem z 19. století. V údolí pod statkem se nachází reliéfy zobrazující výjevy z českých dějin vytesané do pískovcových stěn majitelem statku V. Kopicem v první polovině 20. století [11].
2.4 Chráněná krajinná oblast Český ráj
Obrázek č. 7: Logo CHKO Český ráj
Zdroj: www.prachovskeskaly.com
Na území Českého ráje byla roku 1955 vyhlášena první chráněná krajinná oblast u nás o rozloze 95 km2. Hranice CHKO dnes prochází od obce Kyselov podél silnice Turnov - Jičín aţ k obci Ktová, kde uhýbá na jihozápad a západ před Dolní Mlýn, Roveň, Malechovice, Libošovice a okolo Oseku přes údolí Plakánku a Branţeţ k Valečovu.
23
Za ním se stáčí na sever aţ k dálnici Mnichovo Hradiště - Turnov, u níţ se za rybníkem Ţabakor obrací k východu a přes Příhrazy, Skokovy, Všeň a Mašov vede opět k obci Kyselov u Turnova.
Hlavním motivem pro vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Český ráj byla mimořádná členitost zemského povrchu s charakteristickými pískovcovými skalními městy. Tyto útvary doplňují místy výlevy vyvřelých hornin, jeţ tvoří krajinné dominanty (Kozákov, Trosky, Muţský, Vyskeř a další). Hodnota území je zaloţena na vlastních přírodních fenoménech, četných stavebních památkách a dalších dílech lidového umění.
2.4.1 Přírodní poměry
Přírodní prostředí Českého ráje začalo být člověkem přeměňováno jiţ před 7000 lety. Díky geomorfologické členitosti a výrazné povrchové mnohotvárnosti zde však nikdy nedošlo k úplné velkoplošné devastaci krajiny a dodnes zde zůstala zachována mozaika původních biotopů – ostrůvky přirozených lesních společenstev, mokřadní louky, rašeliniště a slatiniště, vegetace kolem rybníků, přirozené břehové porosty či stepní
vegetace. Tyto segmenty jsou významnými zdroji biodiverzity pro okolní krajinu.
V závislosti na různosti biotopů nacházíme v Českém ráji různá společenstva, většinou jiţ pozměněná civilizačním vývojem.
2.4.2 Krajina
Krajina Českého ráje zaujímá svou malebností výjimečné postavení ve srovnání s ostatními krajinami pískovcového fenoménu. Bohatost této krajiny je dána střídáním hlubokých roklí a zářezů údolí, lemovaných pískovcovými skalami rozličných tvarů, dalekými výhledy na panorama kopců, a v neposlední řadě i soustavami klidných hladin vodních ploch rybníků a potoků uprostřed květnatých luk. Toto vše je ukryto v hustých
porostech lesů a odděleno od okolní hospodářské krajiny. Právě tato uzavřenost
24
a neprostupnost členité krajiny Českého ráje byla v minulosti výhodou pro zdejší obyvatele, slouţila jim jako přirozený úkryt a pohanské posvátné území, jak dokládají četné zdejší archeologické nálezy, ale i desítky pověstí a legend.
2.4.3 Klimatické poměry
Území CHKO Český ráj leţí ve dvou klimatických oblastech – v chladné a v mírně teplé. Chladnou oblastí je Kozákov, oblast je charakterizována krátkým, mírně chladným, vlhkým létem, přechodné období je dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima je velmi dlouhá, mírně chladná, vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky.
Největší část území spadá do mírně teplé oblasti, charakterizované dlouhým,
teplým a mírně suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátkou zimou, mírně teplou a velmi suchou, s krátkým trváním
sněhové pokrývky.
Nejniţší roční sráţky byly zaznamenány v roce 1947, a to pouhých 403 mm.
Nejvyšší roční sráţky byly naměřeny roku 1941, kdy spadlo 927 mm. Ročně se vyskytuje průměrně 110 - 140 dnů se sráţkovým úhrnem nad 1,0 mm a 20 - 30 dnů se sráţkovým úhrnem nad 10,0 mm. Absolutně nejvyšší měsíční úhrn sráţek byl naměřen v červnu 1926, a to 204 mm. Průměrná roční teplota v Českém ráji se pohybuje mezi 7 a 8 °C a průměrný roční úhrn sráţek je 550 - 650 mm [13].
25
3 PŘEHLED SLUŢEB V ČESKÉM RÁJI
3.1 Ubytovací zařízení
Tabulka 1: Kempy v Českém ráji
NÁZEV ADRESA KONTAKT
Autocamp Ostrov Vranové 668, 468 22 Malá Skála +420 483 392 157 +420 776 370 823 Kemp Junior Plus Srbsko Srbsko 540/4, 294 02 Kněţmost +420 326 784 581 +420 724 008 258 Kemp koupaliště Sobotka 507 43 Sobotka +420 493 571 742 +420 737 678 442 Kemp Křineč - Branţeţ Branţeţ, 294 02 Kněţmost +420 326 784 102 Tábořiště Svitačka Troskovice 15, 512 63 Rovensko
pod Troskami
+420 723 473 642
Zdroj: vlastní šetření
Tabulka 2: Penziony v Českém ráji
NÁZEV ADRESA KONTAKT
Penzion Bartošova Pec
Ondříkovice 8, 468 32 Hodkovice nad Mohelkou
+420 483 385 531 +420 603240 767 Penzion Komárov na
Kozákově
Komárov 14, 513 01 Semily
+420 607 980 609 Penzion Mira Hranice 3, 512 63
Rovensko pod Troskami
+420 481 389 151 +420 604 275 555 pension-mira@atlas.cz Penzion Pohoda Kozákovská 385, 513 01
Semily
+420 481 621 073
pension-pohoda@centrum.cz Penzion Zrcadlová
koza
Louţek 7, 511 01 Turnov +420 731 409 587 +420 481 312 497
zrcadlova.koza@seznam.cz Zdroj: vlastní šetření
26 Tabulka č. 3 : Rekreační střediska v Českém ráji
NÁZEV ADRESA KONTAKT
Rekreační středisko Mírová Pod Kozákovem
Vesec 39, 511 01 Mírová pod Kozákovem
+420 481 320 201 Rekreační středisko
Nebákov
Nebákov 38, 507 45 Mladějov +420 493 576 133 +420 603 534 739 Zdroj: vlastní šetření
3.2 Stravovací sluţby
V turistickém regionu Český ráj existuje velké mnoţství nejrůznějších stravovacích zařízení, jejichţ celkový přehled by byl zdlouhavý, proto v následujícím seznamu uvádím pouze vybrané podniky ke kaţdému většímu městu v regionu.
Tabulka č. 4 : Stravovací sluţby v Jičíně
NÁZEV ADRESA KONTAKT
Pizzerie U myší díry Valdštejnovo náměstí 77, 506 01 Jičín
+420 775 972 356 Restaurace Kovárna Bukvice 33, 506 01 Jíčín +420 493 525 044 +420 777 553 267 Restaurant Švejk Ruská 571, 506 01 Jičín +420 493 524 996 Zdroj: vlastní šetření
Tabulka č. 5 : Stravovací sluţby na Malé Skále
NÁZEV ADRESA KONTAKT
Restaurace pod Pantheonem
Malá Skála 196, 468 31 +420 483 392 018 Restaurace Ostrov Malá Skála, 468 31 +420 737 501 491 Hotel Skála Malá Skála 69, 468 31 +420 483 392 299 Zdroj: vlastní šetření
27 Tabulka č. 6 : Stravovací sluţby v Turnově
NÁZEV ADRESA KONTAKT
Pizzerie Maškovka Sobotecká 2051, 511 01 Turnov +420 481 311 265 Restaurace U Luků Bezručova 6, 511 01 Turnov +420 481 321 506 Restaurace a penzion
Zrcadlová koza
Louţek 7, 511 01 Turnov +420 731 409 587 Zdroj: vlastní šetření
28
4 CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉM RÁJI
4.1 Historie
Jiţ přes sto let formuje podobu Českého ráje mimo jiné také cestovní ruch. Největší rozkvět klasické turistiky zaţil tento region mezi světovými válkami. Krajina lákala například skautské oddíly nebo členy Klubu turistů. Za záţitky sem jezdili trampové, pohyb v přírodě byl obvyklou náplní dovolených. Mnoţství návštěvníků uţívalo příznivých podmínek ke sportu. V poválečném období naštěstí nedošlo k výraznější industrializaci a turistický charakter regionu zůstal zachován.
Omezené moţnosti cestování do zahraničí byly příčinou toho, ţe rekreanti mířili do domácích oblastí. Vedle původních zálesáckých srubů a chat se objevily i nové stavby.
Propukla móda turistických pochodů, závodů v orientačním běhu, jízd historických automobilů atd. Ve značném měřítku začala Český ráj navštěvovat zahraniční klientela.
Na začátku 90. let byl Český ráj jiţ vyhlášenou destinací domácího cestovního ruchu, bohuţel v silně zanedbaném stavu.
4.2 Současnost
Na přelomu tisíciletí zaznamenal cestovní ruch v Českém ráji velkou vlnu zájmu.
Objevily se snahy o organizaci cestovního ruchu, vzniklo Sdruţení Český ráj a byla zpracována Strategie rozvoje trvale udrţitelného cestovního ruchu. Nebylo pochyb o tom, ţe péče o území a o jeho přírodní a kulturní hodnoty je podmínkou dlouhodobé prosperity Českého ráje jako turistického regionu. Bylo ale nutné překonat dosavadní deficit na poli informací, dopravy, ubytování a sluţeb. Zaručit péči o cenné lokality a zároveň zviditelnit Český ráj měla ţádost o zapsání skalních měst na seznam světového dědictví UNESCO.
Podobu a pozici regionu ale opět začínají ohroţovat budovatelské snahy. Přestavba silnice R35 mezi Turnovem a Jičínem na dálnici postihne nejen krajinný ráz. Mnohem
29
horší dopad budou mít sekundární následky, pokud bude stavba uskutečněna. Dojde zde ke kumulaci tranzitní kamionové dopravy, vyrostou stavby nutné k obsluze dopravního tahu. Koridor by procházel územím, které má být rozvíjeno ve prospěch cestovního ruchu, protoţe propojuje oblast Hruboskalska s okolím Kozákova a jeho rekreační vyuţití můţe odlehčit nejzatíţenějším lokalitám uvnitř CHKO.
4.3 Cestovní ruch versus ochrana přírody
Velmi váţným rizikem je spor ochrany přírody s cestovním ruchem. Český ráj je krajinou, v níţ po staletí probíhá hospodářský ţivot. Podstatnou, byť převáţně sezónní hospodářskou aktivitou je také cestovní ruch a rekreace. Tendence chránit přírodu tím, ţe bude uzavřena lidem, je nepřijatelná. Pohyb v přírodě je objektivní potřebou zakotvenou v civilizačním vývoji. Rozhodující většina návštěvníků si přírodní hodnoty Českého ráje uvědomuje a přiměřeně se také chová. Skutečnost, ţe jejich ţivotní prioritou není poznávání přírody nebo ekologie, nelze vykládat jako defekt. V současné době převaţuje rekreační vyuţití Českého ráje spojené s aktivním pobytem v přírodě nad historickými formami turistiky. Probíhající změny ţivotního stylu tento trend ještě posílí. Nejméně polovina příjezdů domácí klientely je motivována sportováním [14].
4.4 Analýza návštěvníků Českého ráje
Zahraniční návštěvníci – Němci (vice neţ polovina zahraničních návštěvníků), Holanďané (třetina návštěvníků).
Tuzemští návštěvníci (třetina ze severních Čech a z Prahy, nejméně návštěvníků z jiţních a západních Čech).
Exkurzionisté (tráví zde 1 den bez přespání) – cca 30%.
Turisté: 2 – 3 dny (25 %), 4 – 7 dní (10 %).
Věk: do 44 let (více neţ 70%), v budoucnu můţeme očekávat nárůst.
Platová třída: nejčastěji 15 – 20 tis. Kč [15].
30
4.5 SWOT analýza podmínek pro sportovně-poznávací zájezdy v Českém ráji
Tabulka č. 7: SWOT analýza podmínek pro sportovně-poznávací zájezdy v Českém ráji S – Silné stránky W – Slabé stránky
• Zajímavý krajinný ráz
• Dostatek kvalitních sportovních zařízení
• Dostatek ubytovacích a stravovacích kapacit
• Velké mnoţství přírodních a kulturních památek
• Mnoţství cyklistických a turistických stezek
• Řeka Jizera – moţnost vodních sportů
• Nízké rozpočty obcí → omezené moţnosti rozvoje
• Nízká úroveň ubytovacích a stravovacích sluţeb
• Přelidnění nejznámějších lokalit
• Znečištěná voda v nádrţích
• Nedostatek půjčoven sportovního vybavení
O – Příleţitosti T - Hrozby
• Propracovanější systém propagace zájezdů
• Tvorba jednotného rezervačního systému
• Spolupráce obecní samosprávy, místních podnikatelů a občanských sdruţení při tvorbě rozvojových projektů
• Podnícení zájmu místních obyvatel o podnikání v oblasti cestovního ruchu
• Ničení kulturních a přírodních památek turisty
• Uzavření některých vyhledávaných míst veřejnosti
Zdroj: vlastní šetření
31
5 Outdoorové aktivity provozované v Českém ráji
5.1 Rekreační cyklistika
Cyklistika patří mezi nejoblíbenější a nejrozšířenější způsoby trávení volného času, pokud se ho tedy chystáme trávit aktivně. Tento sport je ideální pro udrţení fyzické kondice a navíc při něm můţeme poznávat okolí a prakticky se přesouvat z místa na místo
bez dalších nákladů. Rekreační cyklistiku dělíme na silniční a horskou, přičemţ ke kaţdému z druhů cyklistiky potřebujeme jiný typ kola.
5.1.1 Typy kol
SILNIČNÍ KOLA
Silniční kola se samozřejmě pouţívají k jízdě na silnici, v nouzi s nimi lze jezdit také po zpevněných cestách. Na těchto kolech jsou úzké pláště, které dovolují dosahovat vysokých rychlostí. Silniční kolo je lehké a pouţívají se u něj převody 2x7 aţ 2x10 rychlostí. Cyklista je při jízdě v předklonu.
TREKINGOVÁ (CROSSOVÁ) KOLA
Trekingové kolo spojuje výhody a nevýhody silničního a horského kola a hledá kompromis. Stavba unese i těţší náklad, větší kola a uţší pneumatiky zase dovolují rychlou jízdu po silnici nebo v lehkém terénu.
Některá trekingová kola mají dokonce po vzoru horských kol odpruţené vidlice.
Převody bývají 3x7 aţ 3x9 rychlostí.
Tato kola jsou řešením pro ty, kteří nechtějí do svého vybavení příliš investovat a kupovat si kola dvě. Platí zde ale zásada jako u čehokoli univerzálního, nemůţeme si na něm plnohodnotně zajezdit ani na silnici ani v těţším terénu.
32 HORSKÁ KOLA – MTB
Horská kola jsou oblíbená pro svou prostupnost terénem. Kolo je vybaveno širšími plášti s hrubým vzorkem tak, aby mohlo překonávat terénní nerovnosti a udrţelo se i na kluzkém podkladu. Pouţívají se převody 3x7 aţ 3x9, coţ umoţňuje i strmá stoupání.
Samozřejmostí na horském kole je dnes odpruţená vidlice a technickou, stále se rozšiřující novinkou jsou kotoučové brzdy, jejichţ účinnost stoupá v těţkých podmínkách. Na trhu se také objevuje stále více celoodpruţených kol, která mají odpruţenou i zadní stavbu, coţ dovoluje překonávat překáţky ve větší rychlosti a usnadňuje sjezd [7].
5.1.2 Vybavení na cykloturistiku
Kromě samotného kola, které je tím nejdůleţitějším základem, můţeme svou výbavu dále rozšiřovat o věci, které činí naši jízdu bezpečnější nebo pohodlnější. Zde uvádím nejčastější výbavu rekreačního cyklisty.
PŘILBA
Hned po kole by si měl kaţdý aktivní cyklista pořídit přilbu a nosit ji pokaţdé, kdyţ sedne na kolo. V kaţdé prodejně sportovního vybavení nalezneme mnoţství typů helem v různých cenových relacích od 500 Kč aţ po 5000 Kč. Helmu je rozhodně potřeba vyzkoušet, aby svému majiteli padla a během jízdy ho nijak neobtěţovala. Měla by být lehká a vzdušná.
BRÝLE A RUKAVICE
Mezi ochranné vybavení patří také brýle a rukavice. Nejpraktičtější brýle jsou s vyměnitelnými skly, která se mohou měnit podle počasí. Rukavice slouţí nejen jako ochrana proti mozolům ale hlavně při pádu.
OSVĚTLENÍ
Při sníţené viditelnosti je kaţdý cyklista povinen vybavit kolo světlem. Dozadu pod sedlo se dává červená blikačka a dopředu na řidítka bílé světlo.
33 OBLEČENÍ A OBUV
Jako u většiny outdoorových sportů i zde platí zásada oblékat více slabších vrstev.
Základem jsou cyklistické kalhoty, nejlépe s vloţkou. Máme moţnost vybrat si ze širokého sortimentu, kalhoty se vyrábí krátké, pod kolena nebo dlouhé, a to vţdy s laclem nebo bez laclu. Kromě kalhot při cyklistice oceníme také funkční spodní prádlo, které odvádí pot a nestudí. Navrch je vhodný cyklistický dres s praktickými kapsami na zádech. Kdyţ nás na kole překvapí studenější vzduch, můţeme si obléci návleky na ruce, kolena i na celé nohy a nemusíme s sebou vozit vícero oblečení. Kromě návleků je dobré přibalit větrovku či cyklistickou vestu.
Pro lidi, kteří jezdí na kole častěji, je vhodnou investicí speciální cyklistická obuv do nášlapných pedálů. Vyrábí se i turistické typy, ve kterých můţeme bez problémů chodit.
5.1.3 Cyklotrasy a cyklostezky v České republice
Česká republika nabízí velmi kvalitní moţností pro cyklistické vyţití. A značených tras pro cyklisty neustále přibývá, ale jejich stav zatím neodpovídá původní představě.
Většina regionů dosud nezvládla realizaci zamýšlených podob cyklotras. Převáţná část tras je jiţ v terénu vyznačena, ale u takzvaných dálkových tras je ještě nutné doznačit zbývající úseky, aby byly funkční v celém rozsahu. Z dálkových tras zatím obstojně funguje trasa Praha – Vídeň. Mnoho cyklistů lákají cyklotrasy v pohraničních regionech, které přímo navazují na zahraniční stezky.
Některé cyklotrasy budou zařazeny do Evropské sítě cyklostezek Eurovelo, tu budou tvořit trasy procházející všemi státy Evropy.
Cyklisté mohou vyuţívat dva druhy značení. Cyklotrasy, které mohou být vedeny po silnicích, jejichţ značení vychází ze zákona o pohybu na pozemních komunikacích, jsou označeny ţlutými směrovými tabulkami se symbolem kola, číslem cyklotrasy a směrovou šipkou. Bývají doplněny směrovými tabulemi, které udávají vzdálenosti k cílům.
34
V druhém případě, pokud je trasa vedena spíše v terénu, uţívá se značení KČT, značky mají krajní pásy ţluté barvy a prostřední můţe být červený, zelený, modrý či bílý [1]. (Ukázky značení cyklistických a turistických tras uvádím v přílohách č. 2 a 3).
5.2 In-line bruslení
In-line bruslení je rekreační sport, který není omezován prostorem, bruslit je moţné ve městě i ve volné přírodě (cross country), na stezkách i mimo ně, pokud vlastníme k tomu uzpůsobené brusle. Je to zábavná, zdraví prospěšná aktivita, vhodná pro všechny věkové kategorie. Jízda na kolečkových bruslích je cenově dostupná a dá se snadno naučit.
5.2.1 Druhy bruslí
Výrobci se snaţí přizpůsobovat brusle nejen podle toho, komu jsou určeny (pánské, dámské, dětské), ale také podle účelu, ke kterému budou pouţívány. Dělíme je na fitness, speed in-line, off-road in-line a některé další, méně pouţívané druhy.
FITNESS BRUSLE
Kolečkové brusle typu fitness jsou určeny především pro rekreační vyjíţďky na delších asfaltových cestách či cyklostezkách. Fitness brusle se vyznačují pohodlnou botou a dobrým odvětráváním, jsou vţdy vybavené odnímatelnou brzdou, kterou můţeme namontovat na pravou nebo levou brusli podle toho, kde je nám to pohodlnější. Tyto brusle jsou prvním krůčkem k seznámení s in-line sportem, jsou obvykle lehčí, mají botu s niţší oporou v kotníku a mají větší kolečka. Zpravidla je uţívají rekreační bruslaři.
SPEED IN-LINE BRUSLE
Speed in-line brusle jsou určené všem sportovcům, kteří milují rychlost a dynamickou jízdu. Jsou typické velkými kolečky (průměr 100 mm) a mají o mnoho delší
35
rám neţ fitness brusle. Lehce je poznáme od ostatních bruslí i podle počtu koleček, speedové brusle jich mají pět, zatímco jiné druhy in-line bruslí mají jen čtyři. Kategorie je určena pro opravdu zkušené bruslaře a pro profesionální sportovce. Brusle speedové kategorie jsou náročné na ovladatelnost a vyţadují pokročilé bruslařské zkušenosti. Brusle mají velmi nízké a lehké boty.
OFF-ROAD IN-LINE BRUSLE
Kolečkové off-road in-line brusle jsou určeny pro pohyb v terénu. Tento druh spojuje výhody kolečkových bruslí s běţkováním. S off-roadovými bruslemi není problém sjet ze stezek pro kola a kolečkové brusle rovnou do terénu. Prakticky se jedná o klasické in-line brusle s tím rozdílem, ţe nejsou osazeny čtyřmi kolečky pod botou, ale pouze dvěma nafukovacími před špičkou a za patou. Tato úprava z nich dělá spíše menší lyţe neţ brusle. Off-road inline brusle jsou konstruovány na všechny druhy povrchů. Podvozek je vyrobený z kvalitního aluminiového materiálu.
5.2.3 Výbava bruslaře
CHRÁNIČE
Chrániče by měly tvořit samozřejmou součást vybavení při aktivním bruslení.
Na trhu najdeme chrániče zápěstí, loktů a kolen, slouţí jako ochrana před odřením či dokonce zlomeninami při pádu nebo různých kolizích. Chrániče jsou potřebné jak pro děti, tak i pro starší bruslaře.
HELMA
Stejně jako cyklista by měl být helmou vybaven i bruslař. Bruslení se sice zdá být bezpečnějším sportem, ale i zde můţeme vyvinout značnou rychlost, při které přestaneme brusle ovládat a skončíme v příkopu nebo v horším případě na obrubníku. Proto je třeba, aby i zkušení bruslaři pouţívali při svých vyjíţďkách helmy [6].
36
5.3 Vodní turistika
Vodní turistika je jednou ze zvláštních forem turistiky, která se realizuje na vodních tocích a pro přepravu vyuţívá různá plavidla. K rozvoji vodní turistiky začalo docházet
v 19. století. Dnes je hlavně díky půjčovnám lodí tento sport stále rozšířenější a oblíbenější.
5.3.1 Lodě vhodné pro vodní turistiku
Ke sjíţdění řek slouţí především kánoe, kajaky, nafukovací čluny, pramice nebo rafty. Pro rekreaci se na Českých řekách nejčastěji pouţívají otevřené kánoe nebo nafukovací čluny. Tyto dva typy bývají v půjčovnách nejvíce zastoupeny, proto se jimi v letních měsících plní koryta řek nejvíce.
Na zájezdu budeme na řece Jizeře vyuţívat kánoe, proto zmíním některé základní informace o nich.
V počátcích vodní turistiky se vyráběly kánoe dřevěné, v moderní době se tvoří z laminátu nebo z jiných odolnějších materiálů, hlavně plastů. Kánoe dělíme na otevřené a zavřené. Zavřené lodě mají zvrchu jen dva otvory pro posádku kryté gumovou zástěrou,
která brání vniknutí vody do lodi. Tyto lodě vyuţijeme spíše na divokých řekách.
Na klidných českých řekách vídáme kánoe otevřené, ty mají jeden velký otvor, můţeme tedy s sebou vézt barely a jiný náklad. V lodi jsou vţdy dvě sedačky, většinou dřevěné, mobilní. U plastových lodí jsou sedačky pevnou součástí, odebrat se tedy nedají [2].
5.3.2 Vodácká výzbroj a výstroj
V této podkapitole uvádím několik druhů náčiní či pomůcek. Některé z nich jsou pro vodáka nepostradatelné, jiné jen zajišťují, aby plavba byla bezpečná a pohodlná.
37 PÁDLO
Pádlo je nesporně nejdůleţitější výzbrojí vodáka, bez něj bychom se na klidné vodě daleko nedostali. Zmiňuji zde jen klasické pádlo, které se pouţívá pro rekreační kanoistiku.
U tohoto pádla rozeznáváme tři části, hlavici, dřík a list. Hlavice je vrchní část, za kterou pádlo shora drţíme. Dříkem nazýváme nejdelší část pádla, která spojuje hlavici s listem.
List je tedy část spodní, díky které můţeme provést záběr ve vodě. Pádlo se vyrábí mnoha materiálů, například ze dřeva, hliníku, plastu či laminátu a kaţdý si můţe vybrat své pádlo podle velikosti. Vhodná výška pádla je do úrovně brady vodáka.
VESTA, OBLEČENÍ
Kaţdý vodák, ať je méně nebo více zdatný, by měl ve svém vlastním zájmu na vodu vozit vestu. Vest najdeme na trhu nepřeberné mnoţství z různých materiálů, v různé kvalitě, ceně a velikosti.
Pod vestu je vhodné vzít si neoprenové oblečení, v létě nám postačí plavky nebo obyčejné tričko a šortky z lehkého materiálu, který nenasákne příliš mnoho vody. Je dobré mít vţdy s sebou ve vodotěsném vaku nebo barelu náhradní oblečení pro případ, ţe se namočíme.
Obuv je v nejlepším případě také neoprenová, ovšem ne kaţdý takové boty vlastní, v tom případě není problém vzít na vodu obyčejné tenisky.
5.4 Skalní lezení
Skalní lezení je nejpopulárnější a nejpřirozenější formou horolezectví. Roli nehraje nadmořská výška, pro lezce je důleţitá obtíţnost, jak těţké je vylézt cestu zdola nahoru jen za pomoci skalních chytů a stupů. Lezec se samozřejmě jištěn, na skalách se zajišťuje pomocí lana a jistících prvků ve skále.
38 5.4.1 Lezecká lana a jejich vlastnosti
Hlavním významem lana je zprostředkovat jištění či zdolávání úseků, které by bez jeho pouţití byly nebezpečné.
Lana dělíme podle materiálu, ze kterého byla vytvořena, konstrukce a chování při zatíţení. Nejpodstatnější je poslední z těchto dělení, ovlivňované elasticitou, konstrukcí jádra a opletu. Dle těchto kritérií lze lana rozdělit na dynamická a statická. Pro skalní lezení jsou určena lana dynamická, jejichţ výrobci dbají především na maximální pevnost a pruţnost. Jejich úkolem je zachycení lezce při pádu, přičemţ pohlcují pádovou energii aţ do zastavení. Dále se dynamická lana dělí podle toho, kolik snesou pádů, aniţ by jejich vlastnosti klesly pod kritickou mez. Pro výrobu lezeckých lan se nejčastěji pouţívá polyamid, který se vyznačuje značnou pevností a elastičností [3].
5.4.2 Výstroj pro skalní lezení
SPECIÁLNÍ LEZECKÁ OBUV
Jedná se o lehké boty s podráţkou z hladké přilnavé gumy určené pro skalní výstupy. Prodávají se v různých variantách, od kotníkových bot aţ po téměř celogumové nepohodlné boty stahující nohu, které ovšem umoţňují vyuţívat na skále i nejmenších nerovností.
OBLEČENÍ A OCHRANNÉ SOUČÁSTI VÝSTROJE
Pro skalní lezení je vhodné mít oděv, který nám nebrání v jakémkoli pohybu.
Na materiálu v našich podmínkách výrazně nezáleţí.
Důleţitou ochranou při lezení je horolezecká přilba. Přilby se vyrábějí tak, aby byly co moţná nejlehčí a zároveň nejpevnější, liší se jen provedením a samozřejmě cenou [10].
39 5.4.3 Výzbroj pro skalní lezení
Pro výzbroj, na které závisí bezpečnost lezce, platí, ţe musí být co nejkvalitnější a dobře udrţovaná.
SEDACÍ ÚVAZ
Sedací úvaz je sloţen z bederního pásu a dvou pásů vedených kolem stehen. Tyto pásy jsou vpředu spojeny popruhem a vzadu pouze pruţnými gumovými pásy. Sedacích úvazů je na trhu velké mnoţství, kaţdý lezec si můţe vybrat ten, který mu přesně sedí.
Pro letní skalní lezení je vhodný lehký úvaz, který dobře sedí a lezci se v něm dobře pohybuje.
KARABINY
Pro jištění a kotvení jsou nutné karabiny, jejichţ účelem je spojování jednotlivých částí jistícího řetězce. Karabina se skládá z těla, západky, jejíţ pomocí se karabina uzavírá a zámku, který slouţí k bezpečnému uzamčení karabiny. Na trhu nalezneme mnoţství nejrůznějších typů karabin, všechny z nich musí mít vyznačené údaje pevnosti.
Toto je jen výčet té nejzákladnější výzbroje, dále lezci vyuţívají slaňovací osmu, jistící pomůcky a řadu dalších věcí, které lezení usnadňují a zpříjemňují. [3]
40
6 TVORBA ZÁJEZDU VŠEOBECNĚ
Hlavní úlohou organizátora v tvorbě zájezdu je výběr sluţeb a jejich nákup. Přitom by měl dbát na to, aby výběr místa ubytování byl strategicky vhodný pro následný program zájezdu a finančně únosný.
6.1 Ubytování, stravování, doprava
Při výběru ubytování má organizátor několik moţností. Jednou z nich je nalézt vhodné ubytování na internetových stránkách, tento způsob je výhodný v tom, ţe je rychlý a můţeme mít v krátkém čase přehled o více ubytovacích zařízeních. Skrývá se zde ale i jistá nevýhoda, můţe se totiţ stát, ţe na internetu postrádáme moţnost prohlédnout si vizuální stránku daného zařízení, tudíţ si nedokáţeme představit, do čeho přesně jdeme.
Při organizaci zájezdu pro větší skupiny lidí je důleţité mít vše pečlivě připraveno mít přehled o tom, jak cílové místo vypadá. Proto je asi nejlepším způsobem vyuţít objekt, který jiţ známe, nebo si ubytování, vyhledané na internetu, osobně po dohodě s majitelem prohlédnout. Takto si budeme jisti, ţe nás hned při zahájení zájezdu nic zásadního nepříjemně nepřekvapí.
Důleţitým kritériem pro výběr ubytování je kromě lokality, kapacity a celkového vzhledu také cena. Někteří ubytovatelé mají stanovenou cenu za noc pro jednu osobu, jiní si stanová cenu celého objektu za noc a účtují si tuto cenu bez ohledu na to, kolik osob ubytovávají. Na tuto skutečnost je také nutno myslet a vypočítat si, zda se nám právě daný způsob platby vyplatí.
V neposlední řadě by organizátora mělo zajímat, zda je přímo v objektu, případně v jeho těsné blízkosti, moţnost stravování. Nejvhodnější je nalézt takové ubytování, jehoţ součástí jiţ stravování je. Také si musíme vzhledem k programu zájezdu uvědomit, zda se bude moţné vracet zpět na oběd, nebo si v rámci ubytování zařídíme jen polopenzi.
41
Pokud se jedná o zájezd do méně vzdálené a snadno dostupné lokality, nejvhodnějším způsobem dopravy je doprava autobusová. Autobus včetně řidiče objednáváme buď na celou dobu zájezdu, nebo jen na cestu tam a zpět. Záleţí zde na tom, zda sluţby autobusu vyuţijeme i během zájezdu v rámci naplánovaného programu.
U sportovních zájezdů, zvláště pak cyklistických, musíme myslet také na přepravu sportovní výzbroje, v tomto případě kol. Je tedy nutné obrátit se přímo na dopravce, který nabízí sluţby autobusu i speciálního přívěsu.
6.2 Sluţby na místě
Organizátor sjednává sluţby na místě s místní cestovní kanceláří nebo přímo s poskytovateli sluţeb. Jedná se především o místní dopravu, výlety a exkurze, vstupenky na kulturní a společenské akce a další.
Úkolem organizátora nebo vedoucího zájezdu je organizace ubytování, stravování a dopravy, organizace času účastníků zájezdu, poskytování výkladu, specifických informací a dílčích sluţeb [9].
42
7 Základní informace o konkrétním zájezdu
do Českého ráje
Zde uvádím základní organizační záleţitosti, jako je zařízení ubytování, stravování a dopravy. Program zájezdu bude zpracován v následující kapitole.
7.1 Ubytování
Při výběru vhodného ubytování jsem dbala především na to, aby místo bylo dobře dostupné a aby se v jeho blízkosti nacházelo co moţná největší mnoţství zajímavostí a cyklistických i turistických stezek. Hledala jsem klidné místo v přírodě, ovšem ne příliš vzdálené od civilizace.
V úvahu připadalo hned několik ubytovacích zařízení, rozhodla jsem se ale pro penzion Zrcadlová koza, protoţe jeho umístění a sluţby nejlépe odpovídají
poţadavkům zájezdu.
Penzion a restaurace Zrcadlová koza stojí na levém břehu řeky Jizery ve vesničce Louţek nedaleko Turnova. Proslulá restaurace byla vţdy vyhledávaným cílem nejen turnovských obyvatel, ale také oblíbenou zastávkou turistů, cyklistů a vodáků. Za hezkého počasí, mohou hosté vyuţívat terasu nebo zahrádku, v jejíţ blízkosti je ohniště a gril.
Louka mezi hostincem a řekou slouţí rovněţ ke stanování nebo ke slunění na lehátkách, která jsou k zapůjčení v hostinci.
Penzion stojí přímo na trase zelené turistické značky a je necelý kilometr vzdálen od nejbliţší cyklistické trasy. Přímo u Zrcadlové kozy se nachází hřiště na beach volejbal, je zde moţnost zahrát si stolní tenis či pétanque nebo zaskákat na velké trampolíně.
Celková kapacita ubytování je 28 lůţek, penzion nabízí dvou aţ šesti lůţkové pokoje. Všechny jsou nově zrekonstruovány a vybaveny, kaţdý pokoj je vybaven vlastním WC se sprchou. Cena na osobu za jednu noc činí 300 Kč.
43
7.2 Stravování
Penzion slouţí zároveň jako restaurace a nabízí moţnost polopenze za příplatek 100 Kč na den. Této moţnosti tedy vyuţijeme a budeme zde snídat i večeřet. Polopenze nám bude začínat první den večeří a končit poslední den snídaní. Trasy vyjíţděk jsou vţdy naplánované tak, aby vedly přes nějakou restauraci či jiné stravovací zařízení, kde je moţné zastavit se na oběd.
7.3 Doprava a potřebné vybavení
Dopravu zajišťuje CK Trip vlastním autobusem se speciálním přívěsem pro dopravu kol. Nástupní místa budou Praha a Mladá Boleslav. Po domluvě moţnost
zajištění dopravy i z jiných míst podle sestavy klientů.
Potřebným vybavením pro tento zájezd je horské nebo trekkingové kolo (doporučuji se zámkem), in-line brusle, vhodné oblečení a obuv pro cyklistiku, bruslení, kanoistiku, lezení a pěší turistiku.
44
8 Program zájezdu
Proto, aby zájezdu do Českého ráje mohl zúčastnit kdokoli, nabízím dvě varianty programu, kaţdý má tak moţnost vybrat si tu, která mu bude více vyhovovat a bude lépe odpovídat jeho představám.
První variantu doporučuji fyzicky zdatnějším klientům, kteří jsou schopni překonávat na kole velká převýšení, ujedou delší vzdálenosti a přitom si ještě stihnou v klidu vychutnat okolní krajinu.
Druhá varianta je určena pro méně náročné sportovce, například pro rodiny s dětmi.
Cyklistické výlety jsou kratší s menším převýšením. Trasy jsou volené tak, aby je mohl bez problémů absolvovat i méně zkušený cyklista. V tomto programu je zahrnuto také několik tras pro pěší turistiku.
Ve třetí kapitole navíc přidávám další typy na cyklistické výlety a jiné moţnosti aktivního trávení volného času v Českém ráji, které se případně do programu zájezdu mohou začlenit.
8.1 Varianta pro fyzicky zdatnější klienty
Zájezd potrvá pět dní, za tuto dobu bychom měli navštívit téměř všechna turisty
vyhledávaná místa v Českém ráji. Vzhledem k tomu, ţe většinu času strávíme v sedle kola, nebude problém všechna naplánovaná místa stihnout.
Kromě cyklistiky se budeme věnovat v menší míře i in-line bruslení a horolezectví.
Jedno dopoledne bude na programu také kanoistika, přičemţ vyuţijeme sluţeb půjčovny lodí na Malé Skále.
V následujících podkapitolách popisuji kaţdodenní program a podrobně vysvětluji trasy cyklistických výletů.
45 8.1.1 První den
• Cca v 9:00 příjezd do Turnova, ubytování v penzionu Zrcadlová koza,
• 10:00 zahájení první cyklistické etapy (27 km) Zrcadlová koza – Zbirohy – Kalich – Malá Skála – Pantheon – Frýdštejn – Drábovna – Dlaskův statek – Zrcadlová koza,
• pěšky okruh „Kalich“,
• na Malé Skále 2,5h zastávka, moţnost vyuţití lanového centra, oběd v pizzerii,
• prohlídka hradu Frýdštejn,
• expozice vesnického obydlí na Dlaskově statku,
• 19:00 večeře.
Obrázek č. 8: Cyklistická trasa – první den
Zdroj: vlastní
PODROBNÝ POPIS TRASY (PRŮVODCE PRO KLIENTY)
Od Zrcadlové kozy se vydáme po zelené turistické značce (po kilometru cyklistická trasa 4006) proti toku Jizery, po pravé ruce budeme míjet Betlémské skály a přibliţně
46
po 3,5 km jízdy dorazíme ke zřícenině hradu Zbirohy, kterou si krátce prohlédneme a budeme pokračovat v jízdě stále po zelené, dokud nepřijedeme do Besedic (2 km).
V Besedicích u restaurace si zamkneme kola a vydáme se pěšky po ţluté turistické značce na okruh „Kalich“. Okruh je dlouhý kolem 2,5 km a díky krásným vyhlídkám a skalnímu bludišti je velmi zajímavý, není ale moţné projet zde na kole.
Poté nasedneme zpět na kola a zamíříme po zelené dále. Kdyţ přijedeme na rozcestí, kde se kříţí zelená značka s modrou (1,5 km), vydáme se vlevo po modré.
Následující dva kilometry budeme mít po levé ruce souvislý výhled na Suché skály.
Po modré pojedeme ještě další kilometr, neţ se dostaneme na rozcestí, kde se dáme vpravo po červené na Malou Skálu, kde se zastavíme.
Zájemcům dáme moţnost vyzkoušet si zdejší lanové centrum ve Ţluté plovárně.
Jedná se o jedno z největších lanových center v Libereckém kraji. 22 obřích dřevěných sloupů zapuštěných v zemi spojují lanové překáţky, můstky a atrakce, to vše je v osmi aţ desetimetrové výšce nad zemí. Kromě toho Ţlutá plovárna nabízí:
• Tarzanův skok z výšky 8 m, • big swing (skok do napnutých lan), • obří houpačku,
• lanovou dráhu, • horolezeckou stěnu.
Zde budeme mít dostatečně dlouhou pauzu na vyuţití sluţeb Ţluté plovárny a na oběd v pizzerii.
Po občerstvení se vrátíme k mostu a na červené nás čeká stoupání podél Vranovského hřebene. Stoupání je přibliţně 2 km dlouhé a v jeho průběhu máme ještě moţnost odbočit vlevo a prohlédnout si skalní Pantheon. Z Pantheonu se vrátíme a budeme stoupat dál, aţ ke zřícenině hradu Frýdštejnu, který je znám mimo jiné z natáčení pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci.
47
Po pauze, určené k prohlédnutí hradu, se vydáme na cestu dále po červené, která zde vede souvisle s cyklistickou trasou 4007. Pojedeme 3,5 km po rovině nebo z mírného kopce, aţ se dostaneme k pískovcovému skalnímu městečku Drábovna, kde můţeme vidět zbytky dalšího středověkého hradu.
Z Drábovny nás čeká 4,5km mírné klesání nebo cesta po rovině na Dlaskův statek, kde máme moţnost prohlédnout si expozici vesnického obydlí a řemeslného nářadí. Nyní máme před sebou uţ jen 2,5km cestu zpět k Zrcadlové koze.
V závislosti na času návratu si domluvíme hromadně večeři v restauraci. Pokud zbyde čas a síly, nabízí se moţnost beach volejbalu, pétanque či jiných her.
8.1.2 Druhý den
Druhý den necháme těla odpočinout od cyklistiky a nahradíme ji v dopoledních hodinách kanoistikou a odpoledne in-line bruslením. Odborného instruktora a půjčení lodí zajistí Outdoor school na Malé Skále, cena za splutí úseku Malá Skála – Dolánky na jednu osobu činí 200 Kč. Po ukončení budou lodě bezplatně dopraveny zpět.
• 8:15 snídaně,
• 9:30 vlakem na Malou Skálu,
• 10:00 plavba na kanoích Malá Skála – Dolánky (9 km),
• 13:00 oběd v restauraci na Zrcadlové koze,
• 14:00 in-line bruslení Dolánky – Bartošova Pec – Ondříkovice – Roudný – Dolánky (moţnost prodlouţení do Turnova),
• 19:00 večeře.
48
PODROBNÝ POPIS TRASY PRO IN-LINE (PRŮVODCE PRO KLIENTY)
Nedaleko od našeho penzionu začíná in-line trasa Turnov – Dolánky – Bartošova pec. Pro nás trasa začíná v Dolánkách přejezdem přes Jizeru po dřevěném mostě, dále vede rovně k údolí zvanému Bartošova pec, zanedlouho přijedeme ke stejnojmenné restauraci.
Odsud nás čeká prudké stoupání k rozcestí, kde se dáme vpravo do vesničky Ondříkovice, kterou projedeme a pokračujeme směrem na Horky, dále lesem do další vesnice Voděrady.
Ve Voděradech uhneme vlevo do osady Roudný, která volně navazuje. Zde opět vlevo na cestu mezi loukami, odkud je daleký výhled do kraje, vidět můţeme například hrad Trosky. Touto cestou budeme mírně klesat aţ k rozcestí nad restaurací Bartošova pec, kde jsme jiţ jednou byli. Nyní pojedeme z kopce dolů (doporučuji proto mít s sebou boty) a po stejné cestě se vrátíme zpět k mostu přes Jizeru, odkud jsme vyjeli.
Zde máme dvě moţnosti, kdo jiţ nebude chtít pokračovat, můţe se odsud jednoduše vrátit na Zrcadlovou kozu, a kdo by se rád ještě projel, můţe si prodlouţit trasu cestou do Turnova k autobusovému nádraţí a zpět, je zde kvalitní asfalt bez nerovností, stezka vede příjemným údolím Jizery.
8.1.3 Třetí den
Na třetí den je v plánu celodenní cyklistický výlet po dalších zajímavostech a památkách.
• 7:45 snídaně,
• 8:30 zahájení cyklistické etapy (38 km) Zrcadlová koza – Valdštejn – Hrubá Skála – Věţický rybník – Kost – Kacanovy – Zrcadlová koza,
• individuální prohlídka hradu Valdštejn,
• výstup na vyhlídkovou věţ zámku Hrubá Skála,
• koupání ve Věţickém rybníku,
49
• individuální prohlídka hradu Kost, střelba z kuše a luku, občerstvení,
• 19:00 večeře.
Obrázek č. 9: Cyklistická trasa – třetí den
Zdroj: vlastní
PODROBNÝ POPIS TRASY (PRŮVODCE PRO KLIENTY)
Vyjedeme opět po zelené, tentokrát ale po proudu Jizery, projedeme Turnovem a budeme pokračovat po červené turistické značce neboli Zlaté stezce Českého ráje, dokud nám cestu nezkříţí hrad Valdštejn. Ze Zrcadlové kozy na Valdštejn ujedeme přibliţně 6,5 km. Prohlédneme si hrad (vstupné 40 Kč) a můţeme pokračovat dále po Zlaté stezce Českého ráje.
Zhruba po 3,5 km přijedeme k další chloubě této chráněné krajinné oblasti, a sice k zámku Hrubá Skála. Veřejnosti je zde přístupné nádvoří a věţ, ze které je krásný výhled na Hruboskalsko, Trosky a Kozákovský hřbet. U zámku je také moţnost občerstvení.
Kdyţ si vše prohlédneme, můţeme jet dále po stejné stezce (zde vede souvisle s cyklistickou trasou 4015. 3,5 km nás dělí od Věţického rybníku, který budeme míjet
