GYMNÁZIUM FRÝDLANT JAKO CENTRUM KOMUNITNÍHO ROZVOJE
Diplomová práce
Studijní program: N7503 – Učitelství pro základní školy
Studijní obory: 7503T045 – Učitelství občanské výchovy pro 2. stupeň základních škol
7503T114 – Učitelství zeměpisu pro 2. stupeň základních škol Autor práce: Bc. Petr Malec
Vedoucí práce: RNDr. Jaroslav Vávra, Ph.D.
Liberec 2014
Prohlášení
Byl jsem seznámen s tím, že na mou diplomovou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tom- to případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Diplomovou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
Rád bych tímto poděkoval vedoucímu práce RNDr. Jaroslavu Vávrovi, Ph.D.
za jeho cenné rady, postřehy a v neposlední řadě metodické vedení, bez něhoţ bych se při psaní diplomové práce jen stěţí obešel. Poděkování patří také mé nejbliţší rodině a zvláště přítelkyni za jejich shovívavost, trpělivost a podporu při tvorbě bakalářské práce.
Anotace
Diplomová práce se věnuje problematice komunitního rozvoje a vzdělávání na školní půdě frýdlantského Gymnázia. Úvodní kapitola se zabývá shrnutím oficiální a neoficiální charakteristiky frýdlantského výběţku. Další část obsahuje základní představení regionálních a komunitních teorií či institucionálních podkladů pro komunitní rozvoj. Důleţitý je také popis funkce spolků a občanských sdruţení na Frýdlantsku. Část věnující se komunitnímu vzdělávání obsahuje vyhledání komunitních principů v učebnici a školních kurikulárních dokumentech. Uveden je také popis aktivit frýdlantského Gymnázia směrem ke komunitnímu rozvoji, ale i představení koncepcí vzdělávání pojednávající o komunitním rozvoji. V závěrečné části je řešeno vyuţití potenciálu teorie místně zakotveného učení pro vzdělávací práci frýdlantského gymnázia.
Klíčová slova
Frýdlantsko – Gymnázium Frýdlant – ţáci – komunita – komunitní rozvoj – místně zakotvené učení
Annotation
The diploma thesis deals with the subject of community development and education in the ground of Frýdlant grammar school. The opening chapter is concerned with the summary of the official and unofficial characteristics of Frýdlant promontory. The next part contains the basics of regional and community theories or institutional data for community development. The description of the function of societies and citizens’
associations is also important. The part dealing with community education contains the findings of community principles in a schoolbook and school curriculum documents.
The description of Frýdlant grammar school activities in terms of community development, along with the introduction of community development educational concepts, is also presented. The closing part focuses on the use of the potential of place- based learning for the educational work in Frýdland grammar school.
Key words
Frýdlantsko – Gymnasium Frýdlant – pupils – community – community development – place-based learning
6 Obsah
SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ………....9
SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ………. 11
ÚVOD……….. 12
1 SHRNUTÍ OFICIÁLNÍ CHARAKTERISTIKY OBCE FRÝDLANT A REGIONU FRÝDLANTSKO………. 14
1.1 Zdroje a informace oficiální povahy ... 14
1.2 Geomorfologie frýdlantského výběţku ... 15
1.3 Hydrologická charakteristika frýdlantského výběţku ... 16
1.4 Vliv klimatu na frýdlantský výběţek... 20
1.5 Správní vymezení území Frýdlantska... 24
1.6 Věkové sloţení obyvatelstva Frýdlantska ... 26
1.7 Vzdělanostní situace na Frýdlantsku ... 27
1.8 Migrace na Frýdlantsku ... 30
1.9 Trh práce a nezaměstnanost na Frýdlantsku ... 32
1.10 Shrnutí neoficiální charakteristiky obce Frýdlant ... 35
2 TEORIE REGIONÁLNÍHO A KOMUNITNÍHO ROZVOJE……… 40
2.1 Komunita ... 40
2.2 Komunita a prostor ... 43
2.3 Komunitní rozvoj ... 45
2.4 Metody komunitního rozvoje ... 48
2.5 Regionální rozvoj ... 52
2.6 Regionální politika ve vtahu k regionálnímu rozvoji ... 53
2.7 Institucionální přístupy v teoriích regionálního rozvoje ... 54
2.8 Rozvoj regionu na příkladu teorie učících se regionů ... 55
3 INSTITUCIONÁLNÍ PROSTŘEDÍ PRO REGIONÁLNÍ A KOMUNITNÍ ROZVOJ NA FRÝDLANTSKU……….. 58
7
3.1 Komunitní rozvoj v programových dokumentech EU ... 58
3.2 Místní agenda 21 ... 59
3.3 Místní akční skupiny ... 62
3.4 LEADER a jeho funkce v činnosti MAS... 64
3.5 Místní akční skupina Frýdlantsko (MASiF) ... 68
3.6 Spolky a sdruţení na Frýdlantsku ... 70
3.7 Sbor dobrovolných hasičů Heřmanice ... 71
3.8 Sport a turistika v Raspenavě ... 72
3.9 Myslivecké sdruţení ve Frýdlantu ... 73
3.10 Kulturní sdruţení ve Frýdlantu ... 73
4 REGIONÁLNÍ A KOMUNITNÍ ROZVOJ V KURIKULÁRNÍCH DOKUMENTECH………75
4.1 Regionální a komunitní rozvoj ve školských kurikulárních dokumentech 75 4.2 Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání ... 76
4.3 Školní vzdělávací program Gymnázia Frýdlant ... 81
4.4 Školní učebnice a komunita, komunitní rozvoj ... 87
5 KOMUNITNĚ ZAMĚŘENÉ AKTIVITY GYMNÁZIA FRÝDLANT………… . 91
6 MÍSTNĚ ZAKOTVENÉ UČENÍ JAKO KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ SMĚŘUJÍCÍ KE KOMUNITNÍMU ROZVOJI………... 95
6.1 Vymezení místně zakotveného učení ... 96
6.2 Cíle místně zakotveného učení ... 100
6.3 Projektová metoda jako charakteristický rys místně zakotveného učení 100 6.4 Příprava projektu místně zakotveného učení ... 102
6.5 Zahraniční příklady projektů místně zakotveného učení ... 104
6.6 Domácí příklad projektu místně zakotveného učení v českém školním prostředí ... 105
6.7 Koncept místa v místně zakotveném učení ... 107
6.8 Kritika místně zakotveného učení na příkladu pojmu „místa“ ... 108
8
6.9 Zlepšující se studijní výsledky ţáků ... 110
6.10 Učitelská profese a místně zakotvené učení ... 111
7 POTENCIÁL MÍSTNĚ ZAKOTVENÉHO UČENÍ PRO PRÁCI GYMNÁZIA FRÝDLANT………... 113
7.1 Příprava výzkumu mentálního mapování na Gymnáziu Frýdlant ………115
7.2 Průběh mentálního mapování na Gymnáziu Frýdlant ... 116
7.3 Prvotní analýza mentálního mapování ... 120
7.4 Analýza mentálních map se zaměřením na komunitní prvky ... 122
7.5 Kvalitativní výzkum na příkladu polostrukturovaného interview ... 124
7.6 Polostrukturované rozhovory se ţáky sekundy a kvarty ... 124
7.7 Návrh projektu místně zakotveného učení na Gymnáziu Frýdlant ... 130
ZÁVĚR……….. 135
SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ………... 137
SEZNAM PŘÍLOH………150
9
SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ
Seznam obrázků
Obrázek 4.1: Meandrující dolní tok řeky ... 18
Obrázek 4.2: Klimatické oblasti Frýdlantska (2014) ... 20
Obrázek 4.3: Administrativní členění Libereckého kraje (2014) ... 24
Obrázek 4.4: Klasifikace územních statistických jednotek (2011) ... 25
Obrázek 6.1: LEADER 2007 - 2013 ... 65
Obrázek 7.1: Kurikulární reforma ... 75
Obrázek 9.1: Vztahy v místně zakotveném učení ... 99
Obrázek 9.2: Příprava projektu místně zakotveného učení ... 102
Seznam tabulek Tabulka 4.1: Geomorfologické zařazení Frýdlantské pahorkatiny ... 15
Tabulka 4.2: Průměrné měsíční teploty vzduchu ... 22
Tabulka 4.3: Přijímání maturantů Gymnázia Frýdlant na vysoké školy (2012 – 2006) . 28 Tabulka 5.1: Struktura a metodika společného plánování ... 50
Tabulka 6.1: Místní akční skupiny (2012) ... 63
Tabulka 6.2: Spolky a sdruţení na Frýdlantsku (2014) ... 71
Tabulka 7.1: Místní region v RVP ZV ... 78
Tabulka 7.2: Komunita a úloha ţáka v ní - RVP ZV ... 79
Tabulka 7.3: Místní region v ŠVP Gymnázia Frýdlant ... 82
Tabulka 7.4: Tematické celky zaměřené na komunitní principy v ŠVP Gymnázia Frýdlant ... 84
Tabulka 7.5: Tematický celek ,,Pojetí domova" v ŠVP Gymnázia Frýdlant... 85
Tabulka 9.1: Charakteristiky dobře zamýšleného programu místně zakotveného učení 98 Tabulka 10.1: Stručný návrh projektu MZU na Gymnáziu Frýdlant ... 131
Seznam grafů Graf 4.1: Populační struktura ORP Frýdlant dle věku (2008 - 2012) ... 26
Graf 4.2: Obyvatelstvo ve věku 15 let a výše podle nejvyššího ukončeného vzdělání (2011) ... 27
10
Graf 4.3: Populační přírůstky ORP Frýdlant(2006 – 2012) ... 30 Graf 4.4: Ţáci a studenti vyjíţdějící do škol - ORP Frýdlant (2011)... 31 Graf 4.5: Míra registrované nezaměstnanosti ORP Frýdlant (2007 – 2011) ... 33 Graf 4.6: Zaměstnaní podle vybraných odvětví – srovnání ORP Frýdlant, Liberec (2011) ... 35
11
SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ
% procento
°C stupeň Celsia
apod. a podobně
atd. a tak dále
cca cirka
ČR Česká republika
EU Evropská unie
IKT Informační a komunikační technologie
km kilometr
km² kilometr čtvereční
m metr
mm milimetr
m n. m. metrů nad mořem MA 21 Místní agenda 21 MAS Místní akční skupiny
MASiF Místní akční skupina Mikroregionu Frýdlantsko MZU Místně zakotvené učení
např. například
ORP Obec s rozšířenou působností
RVP ZV Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání s. r. o. společnost s ručením omezeným
ŠVP Školní vzdělávací program
tj. tj.
VÚV TGM Výzkumný ústav vodohospodářský Tomáš G. Masaryka
12
ÚVOD
Práce čtenáři poskytuje vhled do problematiky komunitního rozvoje a vzdělávání na Gymnáziu Frýdlant, potaţmo celém Frýdlantsku. Záměrem výzkumníka bylo kvalitativně navázat na předešlý výzkum subjektivního vnímání a percepce reprezentovaného prostoru u ţáků frýdlantského Gymnázia. Téma zmapování aktivit ţáků směrem ke komunitnímu a regionálnímu rozvoji bylo zvoleno se záměrem poskytnout čtenáři rozšiřující obraz na tolik diskutovanou komunitní problematiku, jenţ se však nevyčerpává na poli byrokratických organizací státní správy, ale dokáţe proniknout na půdu školního prostředí. Uvedený vztah komunitního rozvoje a ţáka byl zvolen z niterného přesvědčení o důleţitosti řešení problematiky komunity a jejího rozvoje v prostorových i sociálních souvislostech.
Zamýšleným uvedením tzv. „oficiální“ a „neoficiální“ charakteristiky Frýdlantska výzkumník sleduje popis odborných geografických informací, ale také subjektivního vnímání a percepce prezentovaného prostředí tak, jak je zachycené prostřednictvím výzkumu v rámci řešení bakalářské práce „Frýdlantsko jako střed světa očima místních dětí – mentální obraz“ (Malec, 2012). Ke slovu tak přijde shrnutí kvantitativního pohledu prostřednictvím odborných geografických informací o Frýdlantsku (přírodní a socioekonomická sféra, kultura) a kvalitativní pohled (výzkum mentálního mapování) na Frýdlantsko očima ţáků místního gymnázia.
Opěrné body a pomyslné hranice pro hlubší kvalitativní zkoumání problematiky komunitního rozvoje na gymnáziu Frýdlant budou tvořit obecné teorie (koncepce) o regionálním a komunitním rozvoji, bez kterých si lze další výzkumníkovo zkoumání jen těţko představit. Příkladem teorie regionálního rozvoje, jenţ se úzce dotýká prostorového i sociálního ţivota komunit je „Teorie učících se regionů“. Na komunitní rozvoj lze ve svém teoretickém vymezení nahlíţet jak prostorově, tak sociologicky.
Výzkumník si klade za cíl uvést oba přístupy.
Neméně důleţitým významem však disponuje také zakotvení pojmů jako
„regionální rozvoj“ či „komunitní rozvoj“ v institucionálním prostředí na Frýdlantsku.
Uvedené prostředí reprezentují např. Místní akční skupiny (MAS) či spolky a sdruţení, které se na Frýdlantsku svoji rozmanitou činností starají o zdravý ţivot komunity. Vliv na institucionální prostředí má také komunitně zaměřený program Místní agendy 21.
Cílem práce je také popsat roli komunitních aktivit na frýdlantském Gymnáziu, které pořádá rozličné komunitní akce, jimiţ se prezentuje na veřejnosti. Příkladem můţe být
13
Školní filmový klub či akademie školy, která bývá hojně navštěvována jak ţáky, tak rodiči a dalšími rodinnými příslušníky. Cílený výzkum v terénu je výzkumníkovi o poznání bliţší, a tak se můţe čtenář v rámci výzkumu aktivit komunit na Frýdlantsku seznámit s činností spolků dobrovolných hasičů či sportovních oddílů, ale i samotné školy, která má na komunitní dění nemalý formativní vliv.
Jádrem práce se však má stát část věnující se komunitnímu vzdělání, ať uţ je vymezeno na příkladu analýzy komunitních prvků ve školských kurikulárních dokumentech, či na poli činnosti komunitních aktivit samotné školy. Opomenuty poté nezůstanou ani ty komunitní aktivity, jimiţ se Gymnázium Frýdlant prezentuje na veřejnosti, např. snaha o záchranu školy atd. Komunita a její rozvoj jsou fenomény, jeţ nemají v pozitivismu současné doby příliš velkého zastání. Role jednotlivce v komunitě není jednoduchá, neboť se musí bránit objektivnímu světu přírodovědy, všudypřítomné technice či ztrátě citu pro vzájemnou blízkost. Očividným přínosem práce se tak stane převzetí nově koncipované a v českém školním prostředí ne příliš rozšířené teorie
„místně zakotveného učení“, která se svým zaloţením blízce dotýká komunitního rozvoje prezentovaného prostřednictvím projektové výuky ţákům. To podstatné však bude uvedenou koncepci nepřijmout jako „bernou minci“, ale pohlíţet na ni kriticky očima budoucího učitele zeměpisu na druhém stupni základní školy. Výzkumník si tak kromě představení teorie dává za cíl zkoumat její vztah k humanisticky pojatému konceptu „místa“, jenţ se komunity a komunitního rozvoje přímo dotýká.
Výukovým potřebám Gymnázia Frýdlant pak můţe v neposlední řadě pomoci stručný návrh projektu místně zakotveného učení z pohledu prostoru, ale i vědomostí, dovedností a postojů, které si mají ţáci osvojit. Takový projekt poukazuje na potenciál MZU pro práci Gymnázia Frýdlant. Smysl a cíl projektu místně zakotveného učení bude výzkumníkem vyšetřen prostřednictvím konceptu mentálního mapování u ţáků sekundy a kvarty frýdlantského Gymnázia. Výzkum mentálního mapování vhodně doplní polostrukturované interview s vybranými ţáky gymnázia. Cílem výzkumu je proniknout do prostorové percepce ţáků prostřednictvím jejich mentální mapy. Komunitní prvky v ní zachycené pak napomohou návrhu projektu MZU, který by měl dávat smysl jak výzkumníkovi, tak ţákům a učitelům gymnázia. Cílem výzkumníka je tak bádat v niterně lidském a subjektivním světě ţáků základní školy, jenţ pro kaţdého zdravě zapáleného učitele dává smysl… to proto, ţe tento svět je opravdový.
14
1 SHRNUTÍ OFICIÁLNÍ CHARAKTERISTIKY OBCE FRÝDLANT A REGIONU FRÝDLANTSKO
1.1 Zdroje a informace oficiální povahy
Sběr zdrojů oficiální povahy je nedílnou součástí humánně geografického výzkumu.
Výzkumníkův proces získávání oficiálních zdrojů a dat ve své publikaci
„Practising human geography“ tematizuje britský geograf Paul J. Cloke (2004, s. 41–
54). Sběr potřebných zdrojů je pro badatele dlouhotrvající proces, při němţ se výzkumník potýká s problematikou původu zdrojů, z nichţ čerpal potřebné informace.
Stává se tak, ţe je výzkumník přímo ovlivněn procesem sbírání informací, ať uţ jde o ty, jeţ jsou oficiální, či naopak neoficiální povahy. Ve všech případech jsou informace pouţívané vědci v humánní geografii vytvářeny ve specifickém kulturním, politickém a ekonomickém kontextu, který ovlivňuje charakter i samotný obsah informací.
Oficiální statistiky a dokumenty státní správy pokládáme za spolehlivé a přesné.
Tento typ informací se shromaţďuje především pro specifické potřeby státní správy, která je známá svými byrokratickými zásadami a postupy. Samotné informace pocházející z oficiálního prostředí státní správy jsou detailní, často jsou uveřejňovány elektronicky a poskytují výhodu dostupných tabulek. Pro humánně geografického výzkumníka je kladným přínosem detailnost oficiálních informací, neméně však také rozdrobení informací do malých geografických oblastí či časových period. Nejčastěji uváděným příkladem oficiálních informací jsou tzv. populační data. Zmiňme proto, ţe jsou badatelům z řad geografů oficiální statistiky velmi uţitečné především z důvodů jejich dobré dostupnosti, pokrytí, detailnosti a spolehlivosti. Avšak i s oficiálními daty by měl výzkumník zacházet se zdravou nedůvěrou, tak jako je tomu u dat neoficiálních.
V souvislosti s oficiálními informacemi je zapotřebí zmínit několik otázek, které by si měl výzkumník poloţit před zahájením jejich samotného sběru. Uveďme proto alespoň některé z nich:
Proč byla informace vytvořena?
K jakému typu státní správy se její charakter vztahuje?
Které kategorie dat byly pouţity a proč?
15 1.2 Geomorfologie frýdlantského výběţku
Frýdlantsko je badatelovu laickému pohledu typické svou osamělostí. Je krajinou za kopci, neboť celý frýdlantský výběţek, o který jde, je podle Řeháčka (2009, s. 10–13) oddělen mohutnou hradbou jizerskohorských kopců a lesů. Soustava majestátně působících horských vrcholků je patrná ze všech míst Frýdlantska. Ona kopcovitá jizerská hradba dodává oblasti frýdlantského výběţku jedinečný pocit kulisy divadelního rozměru, zvláště pokud si uvědomíme, ţe na všech ostatních světových stranách je Frýdlantsko otevřené níţinatému profilu. Stručné shrnutí geomorfologie je pro nás přínosné především z pohledu pochopení jeho výlučnosti v rámci Libereckého kraje, ale také zbytku území Čech (Řeháček, 2009, s. 11). Honsa (2010, s. 17) ke krajinnému reliéfu Frýdlantska dodává, ţe mírně zvlněný charakter Frýdlantské pahorkatiny dodává oblasti celého frýdlantského výběţku vzácnost v rámci republikového měřítka.
Frýdlantský výběţek náleţí celou svou plochou na území Frýdlantské pahorkatiny.
Demkův (2006) přehledný popis geomorfologického členění je uveden níţe:
Tabulka 1.1: Geomorfologické zařazení Frýdlantské pahorkatiny Geomorfologické zařazení Frýdlantské pahorkatiny Hercynský systém
subsytém Hercynská pohoří
provincie Česká vysočina
subprovincie Krkonošsko-jesenická subprovincie
oblast Krkonošská oblast
celek Frýdlantská pahorkatina
Zdroj: Demek aj., 2006
Naprostou většinu frýdlantského výběţku vyplňuje Frýdlantská pahorkatina, která se táhne dále na sever na území Polska (Poštolka, 2002, s. 9). Poklidný mírně zvlněný charakter krajiny střídá na jihu majestátně působící svahy Jizerských hor v horské linii Lysý vrch (642 m n. m.) – Smrk (1124 m n. m.). Zbylé světové strany jsou z pohledu Frýdlantska ohraničené státní hranicí s polským sousedem (Řeháček, 2009, s. 13).
Podle Honsy (2010, s. 17) je zajímavé, ţe se označení „Frýdlantská pahorkatina“ začíná objevovat aţ po roce 1956 díky nově vzniklé řadě horopisných jednotek. Na mírně
16
zvlněný charakter Frýdlantské pahorkatiny upozorňuje i její střední nadmořská výška, která se rovná 359 m n. m. (Poštolka, 2002, s. 9, Honsa, 2010, s. 17). Pro orientaci v terénu, ale i samotný krajinný ráz frýdlantského výběţku uvádí dále Honsa (2010, s. 17) skutečnost, ţe celé území Frýdlantska je skloněno k západu aţ severozápadu. Nejvyšší místa se tedy rozkládají na jihovýchodní aţ východní straně.
Hřeben Jizerských hor na jiţní hranici Frýdlantské pahorkatiny se prudce zvedá o několik set metrů ve srovnání s krajinou pod ním (Nevrlý, 2009, s. 13). Příkladové převýšení mezi Hejnicemi na jihovýchodě a horou Ořešník uvádí Řeháček (2009, s. 13) jako těţko uvěřitelných 400 m n. m. na jeden kilometr vzdušné vzdálenosti.
S převýšením souvisí i význam Albrechtického (533 m n. m.) a Oldřichovského sedla (483 m n. m.), které se rozkládá na pomezí Frýdlantské pahorkatiny a Jizerských hor.
Silničních přístupů je skrze zmíněná dvě sedla poskrovnu. Ţelezniční přístup je však pouze jeden jediný (Oldřichovské sedlo), i proto popisuje Řeháček (2009, s. 11) Frýdlantsko kouzelným přirovnáním jako „zemi za tunelem“.
Nejvyšším místem Frýdlantské pahorkatiny je pohraniční Andělský vrch západně od Nového Města pod Smrkem (572 m n. m.). Podle Nevrlého (2009, s. 13) by měl být za nejvyšší bod Frýdlantské pahorkatiny povaţován Smrk (1124 m n. m.). Nevrlý tak usuzuje především z pohledu historie, ale drţí se také současného vnímání obyvatel frýdlantského výběţku. Jde o dobrou ukázku, v které se střetávají dva světy: objektivní svět přírodovědců se subjektivním ţitým světem jeho obyvatel. Za nejniţší místo Frýdlantska je povaţována hladina řeky Smědé ve Vsi, kde Smědá opouští naše území v nadmořské výšce 204 m n. m. Západním směrem přechází Frýdlantská pahorkatina do tzv. Ţitavské kotliny (údolí Nisy), jeţ kdysi vznikla jako sedimentační pánev se slojemi hnědého uhlí aţ lignitu, který se blízko Uhelného vrchu kdysi dobýval (Poštolka, 2002, s. 9–10).
1.3 Hydrologická charakteristika frýdlantského výběţku
Dle Norberga-Schulze (2010, s. 27) je voda protikladem místa, avšak i ona je důvěrně spjata s ţivou skutečností, stává se symbolem ţivota. Současně je voda chápána jako krajinný element, jenţ má prvotní charakterizační význam. Voda byla s Frýdlantskem odedávna spjata kromě jiného i proto, ţe jí bylo tolik potřeba jako síly v řemeslné a cechovní výrobě před nástupem industrializace v devatenáctém století (Melanová, 2002, s. 91). Hydrologický pohled Václava Poštolky (2002, s. 10) je takový, ţe Frýdlantsko nelze zcela jednoznačně oddělit od přilehlých Jizerských hor, neboť jeho
17
území stejně jako oblast Jizerských hor ovlivňují sráţky, ale také hranice rozvodí mezi Baltským a Severním mořem. Více neţ na místě je tak třeba uvést větu znalce Jizerských hor a Frýdlantska v jednom, Miloslava Nevrlého (2010, s. 11). Ten dodává:
„Frýdlantsko je organicky spjato s Jizerskými horami, ale poznal jsem, ţe Jizerské hory, o které jsem se zajímal, jsou naopak neoddělitelně spjaty s Frýdlantskem!“
Území náleţející frýdlantskému výběţku je odvodňováno pro ČR nezvykle do Baltského moře (Poštolka, 2002, s. 10).
Velikánkou v bohaté říční síti Frýdlantska, která odvodňuje velkou část území frýdlantského výběţku, je řeka Smědá. Do široka se táhnoucí tok řeky Smědé tvoří pravostranný přítok Luţické Nisy, avšak do ní se vlévá aţ na polském území.
Řeka pramení jako tzv. „Bílá Smědá“ v tmavých rašeliništích mezi Smědavskou horou a Jizerou v nadmořské výšce 1122 m n. m. (VÚV TGM, 2011a, [online]). Délkou řeka dosahuje téměř padesáti kilometrů, dle Poštolky (2002, s. 10) přesněji 46 km. Z počátku teče řeka Smědá po velké spádnici, postupně se ale její výškový profil zklidňuje (Burda, 2010, s. 63). Řeka je svým průměrným průtokem často velmi rozkolísaná.
Při stoleté vodě dosahuje Smědá extrémních hodnot průtoku, které se dokáţou vyrovnat např. děčínskému Labi (Poštolka, 2002, s. 10). Extrémní průtoky řeky pak způsobují rozkolísanost, která pak podle Václava Poštolky (2002, s. 10) vede k častému výskytu povodní. K největším průtokům na řece Smědé dochází především na jaře za prudkého tání ledu (květen), ale i v létě po přívalových lijácích, zejména v červenci (Burda, 2010, s. 63). Povodně postihují především ty části řeky, které jiţ nemají výrazný spád (široká niva), a tak je často zatopeno území především od Vísky na sever (Poštolka, 2002, s. 10). Povodňové situace popisuje dobře Miloslav Nevrlý (2010, s. 11) „Někdy se po bouři a průtrţi mračen řeka Smědá rozběsnila tak, ţe zatopila údolí pod Předlánci, její vody naráţely v zátočinách do strmých břehů tak divoce, ţe si prorazily nové koryto a z původního meandru se stalo slepé rameno…“.
Mezi hlavní přítoky Smědé na našem území se řadí řeka Řásnice, jeţ přitéká z pravé, tedy východní strany (VÚV TGM, 2011a, [online]). Je charakteristická povětšinou malým spádem (výškový rozdíl 162 m). Ten podle Poštolky (2002, s. 11) zapříčiňuje její časté jarní rozlévání. Burda (2010, s. 64) k řece Řásnici dodává, ţe je to řeka zvláště významná z důvodu odběru vody pro pitné účely. Levé přítoky jsou vyhrazeny kratším, ale svým spádem prudkým potokům, např. Černý potok, Malý Štolpich a další (Burda, 2010, s. 63; Poštolka, 2002, s. 11).
18
Významným krajinným prvkem na řece Smědé je Přírodní rezervace Meandry Smědé, jeţ byla státem za rezervaci vyhlášena v roce 1998 (Přírodní rezervace Meandry Smědé, 2013, [online]). Tok řeky, vytvářející chráněné meandry, se rozkládá na severozápadě frýdlantského výběţku, blízko obcí Višňová a Černousy. Meandry Smědé jsou charakteristické především zachováním přirozeného a neregulovaného koryta řeky (Hušková, 2002). Široká niva meandrujícího toku Smědé je pak podle Mazánkové (2010, s. 226) ze západu ohraničena krátkým příkrým svahem. Hušková k meandrům dodává (2002), ţe se v nich ukládají především štěrkopísčité náplavy a erozní činností řeky vznikají kolmé hlinité břehy.
Obrázek 1.1: Meandrující dolní tok řeky Zdroj: Hušková, 2002
Předmětem ochrany jsou v rezervaci např.: písčité říční náplavy; vodní, baţinaté a nivní nelesní ekosystémy; dubohabrový a dubolipový háj; vysoká koncentrace chráněných a vzácných ţivočišných druhů a v neposlední řadě rybník Dubák. Rybník Dubák je dle Huškové (2002) největší vodní plochou Frýdlantska. Rybník je známý
19
jako ornitologická lokalita, uvnitř které mají svá hnízdiště vodní a mokřadní ptáci např. jeřáb popelavý (Přírodní rezervace Meandry Smědé, 2013, [online]).
Povodí Olešky a Smědé bylo na začátku srpna roku 2010 velmi výrazně zasaţeno vydatnými déletrvajícími sráţkami, které na mnoha místech překročily hranici pro přívalový déšť. Povodeň obecně definujeme jako stav hydrologického reţimu vodního toku, která se vyznačuje náhlým zvýšením průtoků vodních stavů (VÚV TGM, 2014, [online]). V případě velkých povodní frýdlantského výběţku v srpnu roku 2010 (povodí Smědé a Olešky) se jednalo o tzv. letní povodně, jeţ byly způsobeny krátkodobými sráţkami velké intenzity (VÚV TGM, 2011b [online]). Nejzávaţnější klimatické změny, které jsou příčinou vzniku povodní v krajině, se podle Cílka (2011, s. 54) týkají především směru větrů a s nimi souvisejícím transportem vláhy. Sráţkové průměry stoupají nahoru a zase rychle dolů, počasí a podnebí vůbec je tak nestálé. Václav Cílek uvádí (2011, s. 54), ţe se v případě povodní „hraje“ o hodně. V sázce jsou tak invaze, polomy, potravní řetězce, změny v pěstování zemědělských plodin, poţáry, zvýšená prašnost či v neposlední řadě změněné turistické preference.
Václav Cílek (2011, s. 56) však říká, ţe povodeň na Frýdlantsku v roce 2010 nepřišla jen a pouze z vod řeky. Nejvíce vody přitékalo z polí, voda přetékala přes silnici, nebo proudila ulicemi Frýdlantu. Teprve v údolích se spadlá voda vlévala do řeky Smědé, jejíţ hladina prudce stoupala. Extrémní sklon svahů Jizerských hor nepřispívá ke klidné situaci v období dlouhotrvajících dešťů. To proto, ţe na těchto svazích (např. nad Hejnicemi) nabírá voda neobyčejnou sílu (Cílek, 2011, s. 59). Dalším přírodním faktorem, který povodním na Frýdlantsku v mnohém napomáhá, je do široka se táhnoucí plochá říční niva na dolním toku řeky Smědé. V celistvém pohledu na frýdlantský výběţek je pak třeba zmínit, ţe Frýdlantsko je mírně kopcovitá, zemědělsky vyhlíţející krajina, v které pak podle Cílka (2011, s. 59) při deštích stéká i do malých potoků poměrně velké mnoţství vody. Větry se budou i nadále zastavovat o strmé hřbety Jizerských hor, proto bude Frýdlantsko podle předpovědi Václava Cílka (2011, s. 135) i v budoucnu na povodně značně rizikovou oblastí.
Stoupající a následně i klesající hladina řeky ovlivňuje komunitu té které oblasti.
Je namístě zmínit principy kaţdé zdravé komunity, jako jsou vzájemná lidská jednota, pomoc či péče a důvěra (Gardner, 1999, s. 16–19). Studenti frýdlantského gymnázia doplnili výtvarnými pracemi a subjektivními proţitky v roce 2011 připravovanou publikaci „Pod vodou“ (Cílek, 2011), která mapuje průběh letních povodní na Frýdlantsku v roce 2010. S pomocí frýdlantského Gymnázia tak vznikl zajímavý celek
20
obsahující subjektivní popisy ţáků školy, ale zároveň i obyvatel Frýdlantska, kterých se povodeň osobně „dotkla“. Za všechny uveďme příspěvek Diany Ţďárové
„… prababička a pradědeček vlastnili mnoho zvířátek. Přežilo jenom pár králíků a slepic. Byly ale i horší záplavy, jako u naší tety. Vzalo jim to dokonce i dvěstěkilové piano a zbouralo zdi.“. Výtvarná a reportáţní práce ţáků gymnázia je tím, čím se prezentuje škola „navenek“, do značné míry tedy přispívá k povědomí obyvatel Frýdlantska o aktivitách gymnázia. Společně tedy nebudeme daleko od pravdy, kdyţ ji označíme za aktivitu, která svým charakterem směřuje k posílení komunity jak ve Frýdlantu, tak na celém Frýdlantsku. Splňuje totiţ do značné míry komunitní principy ve smyslu Gardnerových (1999, s. 16–28) definic zdravé komunity, více v kapitole
„Teorie regionálního a komunitního rozvoje“.
1.4 Vliv klimatu na frýdlantský výběţek
Obrázek 1.2: Klimatické oblasti Frýdlantska (2014)
Pouţitý software: ESRI Data & maps 9.3.11, ESRI 2009, ESRI ArcGIS 9.3 Zdroj dat: uveden v mapovém výstupu Autor: Petr Malec, Technická univerzita v Liberci, katedra geografie, 2014.
21
Sráţky, průměrné teploty, ale i další klimatologické charakteristiky výrazně ovlivňují celý frýdlantský výběţek. Na podnebí Frýdlantska má vliv především jeho jedinečná poloha, neboť Frýdlantsko se nachází na styku rovinaté Severoněmecké níţiny na severu a vysoké hradby pohraničních hor patřících Českému masivu rozprostírající se na jihu (Poštolka, 2002, s. 11). Podle Řeháčka (2009, s. 50) je změna aktuálního stavu podnebí na Frýdlantsku nejvíce patrná při přejezdu albrechtického sedla vozidlem, či po překonání tmy oldřichovského tunelu, to v případě, jestliţe se člověk přepravuje vlakem. Poštolka (2002, s. 11) tematizuje podnebí Frýdlantska na příkladu méně intenzivních návětrných sráţek, jeţ pocházejí ze severozápadního proudění vzduchu od Atlantického oceánu. Tyto sráţky naopak velmi často postihují vysoko poloţené masivy Jizerských hor, a to především jejich příkré severní svahy.
Frýdlantský výběţek se stejně jako celý Liberecký kraj řadí podle (Quitt, 1971) do mírně teplé a chladné klimatické oblasti. V rámci frýdlantského výběţku však panují rozdílné klimatické charakteristiky. Podle Quitta (1971) se západní část frýdlantského výběţku řadí k „mírně teplé oblasti – MT4“ a také k oblasti „mírně teplé vlhké – MT2“.
Západní část frýdlantského výběţku tak Poštolka (2002, s. 12) charakterizuje jako tu, pro kterou je typické dlouhé a teplé léto, naproti tomu mírná a suchá zima. Za mírně teplou oblast Frýdlantska můţeme povaţovat např. tok řeky Smědé. Naproti tomu ve východní části Frýdlantska panují zcela jiné poměry. Podle Quitta (1971) spadá východní část do „mírně chladné vlhké klimatické oblasti – MT5“. Panuje v ní krátké, mírně teplé a dosti vlhké léto. Co se týče zimy, tak ta je na východě Frýdlantska dlouhá, hodně chladná a na sráţky dosti bohatá (Poštolka, 2002, s. 12). Chladné oblasti nalezneme na Frýdlantsku podle Burdy (2009, s. 69) kupříkladu v Albrechticích u Frýdlantu, či ve východní části Bílého Potoka.
Teplota vzduchu je další klimatický činitel, který Frýdlantsko značně odlišuje od zbylých oblastí Libereckého kraje. Připomeňme si, ţe v případě teploty vzduchu hrají hlavní roli především absolutní nadmořská výška (se stoupající nadm. výškou teplota klesá), ale i přímé sluneční záření (Mackovčin aj., 2002, s. 26–27). Rozdíl v teplotě vzduchu mezi Frýdlantskem a Jizerskými horami Poštolka (2002, s. 12) představuje na porovnání Liberce a Frýdlantska. Frýdlant, ale i další obce frýdlantského výběţku (Hejnice, Nové Město p. Smrkem) mají větší počet dnů, kdy teplota atakuje a následně překročí hranici 25 °C. Podle Burdy (2010, s. 69) můţeme poměrně „ostré“
rozdíly mezi teplotou vzduchu však můţeme spatřit i v rámci samotného frýdlantského výběţku (Frýdlant, Hejnice, Nové Město pod Smrkem – ve všech třech obcích se
22
nacházejí meteorologické stanice). Patrný je především rozdíl mezi Hejnicemi a Novým Městem pod Smrkem v průměrných měsíčních teplotách vzduchu. Tento rozdíl způsobuje sedmdesát metrů nadmořské výšky ve prospěch Nového Města pod Smrkem (Burda, 2010, s. 70).
Tabulka 1.2: Průměrné měsíční teploty vzduchu
měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII rok A Frýdlant,
2013 -1 -0,6 -0,7 9,2 13, 2
16, 7
19, 9
18, 1
12, 5
11,
3 5,2 4,2 9 B Frýdlant -2,4 -1,9 1,4 7,4 11,
9 16,
2 17,
9 17 13,
4 8,6 3,2 -1,7 7,6 C Hejnice -0,6 0,2 3,5 7,1 12,
4 14,
9 16,
6 16,
6 12,
6 8,6 3,6 0,8 8,1 D Nové M. p. S. -1,2 -0,5 2,8 6,4 11,
9 14,
5 16,
3 16,
2 12,
4 8,2 3 0,3 7,6 A – data z roku 2013 C – data z let 1971–2000
B – data z třinácti let před 2. svět válkou D – data z let 1971–2000
Zdroj: Burda, 2010
Máme-li na mysli atmosférické sráţky, pak se znovu nabízí odkaz k faktu, jak jiné je Frýdlansko na rozdíl od sousedních oblastí za Oldřichovským sedlem směrem k Českému masivu. Frýdlantský výběţek disponuje z pohledu atmosférických sráţek menším úhrnem sráţek, tedy takovým, který se vymyká poměrům v Jizerských horách (Poštolka, 2002, s. 11). Přesto tento úhrn není nezanedbatelný. Mnoţství sráţek je na Frýdlantsku ovlivněno vlhkým západním prouděním. Podle Poštolky (2002, s. 11) je důleţité, ţe sráţky na Frýdlantsku narůstají s nadmořskou výškou, a to ve směru od západu k východu. Sráţkově bohatší je tak např. na východě se rozkládající Nové Město pod Smrkem (dlouhodobý průměr sráţek – 1 470 mm). Směrem ke správnímu centru frýdlantského výběţku, tedy Frýdlantu, jsou atmosférické úhrny sráţek menší (průměrem je 800 mm) (Poštolka, 2002, s. 12, Řeháček, 2009, s. 51). S atmosférickými sráţkami úzce souvisí sněhová pokrývka, která často komplikuje dojíţďku za prací a vzděláním mezi Libercem a frýdlantským výběţkem, ale i v rámci Frýdlantska jako takového. Sníh se drţí na východě Frýdlantska podstatně déle. Nové Město pod Smrkem disponuje příznivými podmínkami pro sněhové radovánky, neboť se v něm rozsah sněhové pokrývky počítá v délce takřka sta dnů, přesněji cca. 90 dní (Poštolka, 2002, s. 12; Řeháček, 2009, s. 51). Situace na západě Frýdlantska je pro milovníky zimy méně příznivá, sníh se tu drţí přibliţně padesát dnů. Zcela výjimečně se pak sníh vyskytuje v okolí řeky Smědé (Řeháček, 2009, s. 51; Poštolka, 2002, s. 12).
23
Vítr, jenţ s sebou často přináší sráţky, pak není na Frýdlantsku neznámým činitelem. Podle Řeháčka (2009, s. 73) přichází vítr na Frýdlantsko ze západu aţ severozápadu, zatímco v liberecké kotlině o sobě vítr dává vědět především z jihu.
Pro Frýdlantsko jsou typické zejména padavé větry „fénového“ charakteru, které ovlivňují vše ţivé, včetně člověka, a to především na podzim. Vanou z jihu kdyţ v tom náhle prudce poklesávají za hřebeny Jizerských hor (Poštolka, 2002, s. 12, Řeháček, 2009, s. 73). Větrné fény z České kotliny jsou hodny svého jména, neboť se jedná o velmi suché větry, jeţ ani trochu nepřidají lidem v Hejnicích na psychické pohodě.
To nejzajímavější však přináší další, svým charakterem jedinečný vítr. Překvapivě opět pociťují jeho vliv obyvatelé Hejnic, tentokrát ovšem v zimě. Tomuto zimnímu, přízemnímu a velmi silnému větru přezdívají místní lidé „Hejničák“ (Poštolka, 2002, s. 12, Řeháček, 2009, s. 73). Hejničtí o větru rádi diskutují, zvláště pak kdyţ v jejich hejnické kotlině zplna víří, a oni tak mají důvod nazvat jeho činnost prozaickým slovíčkem, říkají, ţe „jejich“ Hejničák uţ znovu „fofruje“. Vítr „Hejničák“ přináší hodně sněhu, a tak i kvůli jeho rychlosti vytváří rychle závěje (Poštolka, 2002, s. 12, Řeháček, 2009, s. 73).
24 1.5 Správní vymezení území Frýdlantska
Obrázek 1.3: Administrativní členění Libereckého kraje (2014)
Pouţitý software: ESRI Data & maps 9.3.11, ESRI 2009, ESRI ArcGIS 9.3 Zdroj dat:
uveden v mapovém výstupu Autor: Petr Malec, Technická univerzita v Liberci, katedra geografie, 2014.
Klíč k odbornému nahlédnutí do problematiky populačních dat spočívá především v přesné klasifikaci základních správních jednotek souvisejících s Frýdlantskem jako takovým. Definičním rámcem území Frýdlantska v socioekonomické sféře je hranice správního obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Frýdlant. Správní obvody obcí s rozšířenou působností byly stanoveny vyhláškou Ministerstva vnitra jiţ v roce 2002.
Vznik obcí s rozšířenou působností byl naplánován k datu 1. 1. 2003. Zánik okresních úřadů proběhl k datu 31. 12. 2002. Portál územního plánování (2013, [online]) uvádí, ţe počet ORP v České republice činí k datu 1. 1. 2013 celkem 205 obcí. Samotný vznik ORP byl motivován snahou vlády o přiblíţení úřadu blíţe občanům a také úsilím posunout rozhodovací proces od ústředních orgánů směrem dolů tak, aby obce následně
25
mohly pracovat prostřednictvím principu „zdola nahoru“, jenţ je mimoto jedním ze základních principů komunitního rozvoje (Reforma veřejné správy, 2014, [online]).
Oba popudy, jeţ stály u vzniku ORP, jsou pak dle Legislativního balíčku politiky soudrţnosti EU (2012, [online]) společné současné regionální politice EU, zaměřené na komunity, a shodné rysy mají také s principem Místních akčních skupin, které tuto novou unijní a vládní regionální politiku provádějí (více v kapitole „Institucionální prostředí pro regionální a komunitní rozvoj na Frýdlantsku“). Pro přehledné vymezení správní působnosti ORP Frýdlant slouţí klasifikace CZ – NUTS. Samotná klasifikace CZ – NUTS vypracovaná pro potřebu Eurostatu má dle Číselníku okresů (2012, [online]) na stránkách Českého statistického úřadu (ČSÚ) právní základ v nařízení Evropského parlamentu a rady č. 1059/2003. Dle klasifikace územních statistických jednotek (CZ-NUTS) – 2008 se nachází ORP Frýdlant v následující správní struktuře:
Obrázek 1.4: Klasifikace územních statistických jednotek (2011)
Pouţitý software: IHMC CmapTools, Version 5.04 Zdroj: Klasifikace územních statistických jednotek (CZ-NUTS), 2008, [online], upraveno autorem
26 1.6 Věkové sloţení obyvatelstva Frýdlantska
Celou řadu socioekonomický činitelů a jevů nelze popsat jinak neţ pozitivisticky, tedy prostřednictvím světa čísel a statistik. V případě bádání ve věkovém sloţení obyvatelstva Frýdlantska tomu nebude jinak. Na řadu tak přijdou data, zdroje a informace pocházející z populačních statistik, tedy podle Cloka (2004, s. 41–54) z oficiálních zdrojů.
Graf 1.1: Populační struktura ORP Frýdlant dle věku (2008 - 2012) Zdroj: Správní obvod Frýdlant, 2014, [online]
Interpretaci populační struktury ORP Frýdlant lze dobře ilustrovat na příkladu Grafu 4.1. Věkové sloţení populace ORP Frýdlant je v rámci okresního a krajského měřítka ještě stále jedinečné, neboť se do značné míry odlišuje od celostátních demografických trendů. Věkovou strukturu ORP Frýdlant lze charakterizovat pomocí dvou hlavních rysů. Jsou jimi:
stále těsnější přibliţování podílů předproduktivní (0–15 let) a postproduktivní věkové generace (65 a více let) k celkovému počtu obyvatel v ORP Frýdlant,
slábnoucí zastoupení produktivní věkové generace ve prospěch narůstajícího počtu obyvatel postproduktivního věku k celkovému počtu obyvatel v ORP Frýdlant.
Od roku 1991 dochází dle strategického plánu města Frýdlant (2008, [online]) dochází v ORP Frýdlant k pomalému poklesu obyvatel předproduktivního věku (0–15
27
let). Jak lze ilustrovat na Grafu 4.1, zde je v současnosti ještě stále vyšší podíl mladé generace do patnácti let v porovnání s generací postproduktivního věku. Věkové kohorty obou generací se však kaţdým rokem stále těsněji přibliţují. Obce v ORP Frýdlant lze podle Hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje 2004–2006 (2003, [online]) rozdělit do dvou skupin. První skupinu tvoří ty obce, jeţ mají nepříznivou věkovou strukturu obyvatel. Příkladem obce s nepříznivou věkovou strukturou v ORP Frýdlantsko jsou Jindřichovice pod Smkem či Oldřichov v Hájích. Naopak mezi obce s dobrým vývojem věkové struktury se řadí po dlouhá léta Nové Město pod Smrkem.
I přes regresivní vývojový trend věkové struktury populace na Frýdlantsku (kopíruje celostátní trend) lze stále hodnotit věkové sloţení v ORP Frýdlant jako příznivé (Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje 2004–2006, 2003, [online]).
1.7 Vzdělanostní situace na Frýdlantsku
Graf 1.2: Obyvatelstvo ve věku 15 let a výše podle nejvyššího ukončeného vzdělání (2011)
Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2011, 2014, [online]
Vzdělání je stále povaţováno za jeden z rozhodujících činitelů pro budoucí uplatnění člověka v občanské společnosti. Nejinak tomu je i na Frýdlantsku, které se podle dokumentů krajského úřadu Lib. kraje řadí k hospodářsky slabým oblastem kraje (Hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje 2004–2006, 2003, [online]). Program
28
rozvoje Libereckého kraje 2007–2013 (2007, [online]) povaţuje vzdělání za jeden z hlavních pilířů zvyšování ţivotní úrovně venkovského obyvatelstva. Na druhé straně je však současný stav trhu práce na Frýdlantsku, ve kterém je poptávka především po povoláních technického směru. Příkladem můţe být situace na Úřadu Práce ve Frýdlantu, na jehoţ serveru se 10. 3. 2014 vyskytovaly nabídky volných povolání, jako např.: servisní technik; zámečník-seřizovač, výrobní asistent či operátor výroby. (Volná místa v regionu Frýdlant, 2014, [online].
V rámci školských zařízení je na Frýdlantsku zvláště důleţitá přítomnost dobře fungujících středních škol. Příkladem takového typu střední školy je Střední škola hospodářská a lesnická ve Frýdlantu (2014, [online]), která umoţňuje výuku jak tříletých oborů s výučním listem, tak čtyřletých maturitních oborů. Škola disponuje širokou nabídkou jednotlivých oborů, technickými obory počínaje (lesní mechanizátor, strojírenské práce) a těmi humanitními konče (obchodní akademie, sociální činnost).
Přímou návaznost absolventů na pracovní trh však hůře poskytuje Gymnázium Frýdlant, jenţ v práci představuje stěţejní školní instituci. Horší provázanost s pracovním trhem na Frýdlantsku je v případě frýdlantského Gymnázia způsobena jeho všeobecným vzdělávacím charakterem. Celá řada absolventů této školy přirozeně pokračuje ve svých studiích dále na vysokých školách. Počet přijatých absolventů frýdlantského Gymnázia na vysokou školu ukazuje níţe uvedená tabulka:
Tabulka 1.3: Přijímání maturantů Gymnázia Frýdlant na vysoké školy (2012 – 2006)
Přijímání maturantů Gymnázia Frýdlant na vysoké školy (2012–2006)
školní rok 11/12 09/10 07/08 05/06
ţáků v maturitním ročníku 26 28 19 26
přihlášek ţáků na VŠ 26 27 17 26
přijatých ţáků na VŠ 24 24 16 20
úspěšnost přijatých ţáků na VŠ v % 91% 86% 94% 87%
Zdroj: Informace o škole, 2012, [online]
Podle Doubnerové (osobní sdělení, 2014) je úkolem frýdlantského Gymnázia především udrţet nadané ţáky na Frýdlantsku o něco déle, tedy do okamţiku, neţ budou ve studiích pokračovat za hranicemi Frýdlantska. Rozdílný postoj zastávají učitelé frýdlantského gymnázia (pan učitel Štryncl, osobní sdělení), kteří by ocenili
29
návrat absolventů Gymnázia zpět na Frýdlantsko i po vystudování škol vysokých.
V dokumentu o Návrzích změn ve středních školách zřizovaných Libereckým krajem (2010, s. 27, [online]) muselo samo frýdlantské Gymnázium na přelomu let 2009/2010 bojovat o svoji existenci. Gymnázium Frýdlant se podle krajského úřadu v Liberci, jenţ je jeho zřizovatelem, mělo sloučit se Střední školou hospodářskou a lesnickou ve Frýdlantu. Zrušen měl přitom být obor osmiletého gymnázia, tak aby po změnách kraje zůstalo zachováno gymnázium čtyřleté s kapacitou sto dvaceti ţáků (Návrh změn ve středních školách zřizovaných Libereckým krajem, 2010, s. 27, [online]). Argumenty krajského úřadu byly jasné. Ústřední roli v jeho rozhodování stál aktuálně nepříznivý demografický vývoj a poptávka na trhu práce. Dodatečný argument školského odboru Libereckého kraje trval na názoru, ţe mají být dále na gymnázia přijímáni pouze skutečně nadaní ţáci (Návrh změn ve středních školách zřizovaných Libereckým krajem, 2010, [online]). Gymnázium Frýdlant se nicméně podařilo zachovat a má tak svoji jedinečnou pozici v rámci Frýdlantska. Zápis z jednání pracovní skupiny pro optimalizaci středního školství v Libereckém kraji (2011, [online]) dokumentuje situaci, kdy v daném bodě projednávání (sloučení gymnázia Frýdlant se Střední školou hospodářskou a lesnickou) nedošlo ke stoprocentní shodě mezi zastupiteli a návrh tedy neprošel. Tímto krokem zastupitelstva tak můţe pokračovat gymnaziální vzdělávání na Frýdlantsku i v budoucích letech.
30 1.8 Migrace na Frýdlantsku
Graf 1.3: Populační přírůstky ORP Frýdlant (2006 – 2012) Zdroj: Správní obvod Frýdlant, 2014, [online]
Měření migračního salda venkovských oblastí je indikátorem účinnosti opatření regionální politiky Libereckého kraje. (Program rozvoje Lib. kraje 2007–2013, s. 123).
Z výše uvedeného grafu je jasně patrný především pokles celkového přírůstku a přírůstku obyvatel vzniklého stěhováním. Přírůstek stěhováním, neboli „čistá migrace“ tak jasně ukazuje na fakt, ţe zvláště v letech 2010–2012 (záporné hodnoty) je na Frýdlantsku více vystěhovalých neţ přistěhovalých. Situace je mírně lepší v rámci celkového přírůstku obyvatel na Frýdlantsku, kdy se poslední aktuální čísla za rok 2012 drţela v kladných hodnotách. Celkový přírůstek na Frýdlantsku pak má v konečném důsledku pozitivní dopad na trh práce. Nic to však nemění na skutečnosti, ţe celkový přírůstek, který zaznamenává součet obou předchozích přírůstků, je znovu v záporných hodnotách. Program rozvoje Liberecké kraje 2007–2013 (s. 122) vidí základní odlišnost venkovských oblastí, mezi něţ se řadí Frýdlantsko, především v odlišném způsobu ţivota jeho obyvatel, který se projevuje především těsnějšími vazbami k přírodnímu prostředí, kulturním hodnotám, tradicím a spolkovému ţivotu. Rozvojový dokument Libereckého kraje dále hovoří o snaze rozvoje a zachování výše zmíněných hodnot
31
spolu s vytvářením pracovních příleţitostí. Jedině tak lze podle představitelů kraje stabilizovat venkov a jeho sídelní strukturu před migrací stěhováním (Program rozvoje Liberecké kraje 2007–2013, s. 122). Vazby obyvatel venkova na obec a okolní krajiny byly podle Binka (2007, s. 43) tradičně silné. Ve druhé polovině 20. století však došlo k narušení těchto kořenů a tím pádem k rozvolnění tradičního venkovského způsobu ţivota. Binek (2007, s. 43) dodává, ţe obyvatelé venkova odcházejí do měst nejčastěji za prací a vzděláním. V důsledku toho se zhoršují jak migrační salda venkova (Frýdlantska), tak vzdělanostní úroveň obyvatel. Za pozornost tak stojí argumentace oficiálních míst Libereckého kraje, který usiluje o rozvoj spolkového ţivota, tradic či hodnot, coţ jsou dle Gardnera (1999, s. 10) stráţci hodnotových systémů. Spolkový ţivot představovaný komunitami na Frýdlantsku lze charakterizovat na příkladu tvůrčích schopností komunit (viz aktivity hasičů v Heřmanicích v podkapitole „Sbor dobrovolných hasičů Heřmanice“). Právě tyto tvůrčí schopnosti mohou dílčím způsobem přispět k udrţení obyvatel ve venkovských oblastech.
Graf 1.4: Ţáci a studenti vyjíţdějící do škol - ORP Frýdlant (2011) Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2011, 2014, [online]
Koláčový Graf 4.4 zachycuje dojíţďku do škol v rámci ORP Frýdlant, ale i za jeho hranice do vzdálenějších míst. Celá třetina všech ţáků a studentů Frýdlantska cestuje do škol v jiné obci. To má svůj nemalý vliv na existenci tzv. rozptýlených komunit, které tematizuje Gardner (1999, s. 13). Ty mohou být roztroušeny po celém Frýdlantsku,
32
přičemţ společným pojítkem jsou různá školní i mimoškolní zájmová sdruţení ţáků či společné záţitky ţáků, které pak dokáţou formovat malou komunitní skupinu (Gardner, 1999, s. 14). Ţáci a studenti, kteří denně cestují za hranice svého obce, tak podle Gardnera (1999, s. 13) ve studijním městě přirozeně vytváří komunitní centrum společných aktivit, a tím je škola. Nejinak je tomu i u ţáků frýdlantského Gymnázia, kteří se do školy sjíţdějí z různých koutů Frýdlantska. Významným prvkem, který jim zajišťuje ono kaţdodenní spojení domov – škola, je ţelezniční dráha. To bylo zjištěno i ve výzkumu mentálních map, o kterém pojednává podkapitola „Shrnutí neoficiální charakteristiky obce Frýdlant“.
1.9 Trh práce a nezaměstnanost na Frýdlantsku
Aktuální stav míry registrované nezaměstnanosti na Frýdlantsku v posledních letech komplikují chybějící statistická data za ORP Frýdlant. Podle Úřadu práce (Upozornění na změnu metodiky, 2012, [online]) k uvedené situaci došlo v souvislosti se změnou softwaru a v neposlední řadě situaci nepřidala ani nová metodika ukazatelů registrované nezaměstnanosti – přechod na ukazatel registrované nezaměstnanosti
„Podíl nezaměstnaných osob“. Data od roku 2012 do současnosti tak nejsou za ORP Frýdlant dostupná (osobní sdělení, Úřad práce Frýdlant). Ukazatele registrované nezaměstnanosti za okres Liberec mají v rámci jiţ nastaveného měřítka na ORP Frýdlant malou vypovídají hodnotu. Posledním rokem, kdy se v ORP Frýdlant vedl ukazatel míry registrované nezaměstnanosti, je rok 2011. Níţe uvedený graf popisuje stav aktuální stav míry registrované nezaměstnanosti (stará metodika) v ORP Frýdlant, Libereckém kraji i v ČR.
Ze spojnicového grafu, jenţ popisuje registrovanou nezaměstnanost v letech 2007–
2011, je jasně patrné, ţe se ORP Frýdlant řadí k území postiţenému velkou mírou nezaměstnanosti.
33
Graf 1.5: Míra registrované nezaměstnanosti ORP Frýdlant (2007 – 2011) Zdroj: Správní obvod Frýdlant, 2014, [online]
Tento fakt je patrný zvláště na základě srovnání ORP Frýdlant s vyššími územně samosprávnými celky Libereckého kraje, ale i celé České republiky. Největší podíl nezaměstnaných tvoří na Frýdlantsku dle strategického plánu města Frýdlant 2009–
2013 (s. 10) tyto rizikové skupiny obyvatel:
osoby se základním vzděláním (35 % nezaměstnanost),
osoby ve věkové kategorii 25–34 let,
osoby ve věkové kategorii nad 50 let (50–59),
osobě ve věkové kategorii 60–64 let.
Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v ORP Frýdlant vyznívá jasně pro největší zastoupení obyvatel se středním odborným vzděláním s výučním listem a také pro obyvatele disponující základním vzděláním. Aţ za nimi se nachází kategorie obyvatel se středním odborným vzděláním s maturitou (Strategický plán města Frýdlant 2009–2013, s. 8). Zvláště uchazečů se základním vzděláním se pak týká motivace krajského úřadu Libereckého kraje posílit podporu dalšímu vzdělávání ve smyslu rozvíjení kompetencí zaměřených na komunikaci, cizí jazyky, IKT (informační a komunikační technologie), ale i kompetence interpersonální (Program rozvoje
34
Libereckého kraje 2007–2013, s. 56, [online]). Podle Ústavu územního rozvoje (2011, [online]) činil v roce 2010 (ORP Frýdlant) počet uchazečů na jedno volné místo těţko představitelné číslo 72, přičemţ průměrný věk uchazečů se blíţil hranici čtyřiceti let.
Zaměstnanost v ORP Frýdlant dle Strategického plánu města 2009–2013 (s. 10) ovlivňuje také vysoké procento vyjíţďky za prací.
Za patrně největší předpoklad, který podněcuje ekonomický rozvoj Frýdlantska, jsou povaţovány lidské zdroje a jejich potenciál (Program rozvoje Lib. kraje, 2007, s. 58). Níţe uvedený Graf 4.6 ilustruje profesní strukturu obyvatel ORP Frýdlant v porovnání s ORP Liberec. Podíl osob zaměstnaných v zemědělství je v ORP Frýdlant aţ čtyřikrát vyšší neţ v ORP Liberec. Binek (2007, s. 52) uvádí, ţe je nutné mít na paměti zemědělství ve smyslu významného zaměstnavatele ve venkovském prostoru.
Úloha zemědělství je podle Binka (2007, s. 52) významná i přes pokles zaměstnanosti v zemědělství a transformaci zemědělské činnosti. Nezastupitelné postavení zemědělské činnosti podle Binka (2007, s. 53) pramení právě z jeho ekonomické, krajinotvorné, ekologické a sídelní funkce. V případě podnikatelských aktivit se situace obrací ve prospěch ORP Liberec. Podnikatelská aktivita je podle Binka (2007, s. 49) na venkově přirozeně niţší neţli ve městech s vyšší poptávkou po výrobcích a sluţbách. Binek (2007, s. 49) uvádí, ţe míra podnikatelské aktivity do značné míry souvisí s polohou té které obce. Vyšší podíl obchodu na zaměstnanecké struktuře se tak podle Binka (2007, s. 49) vyskytuje v blízkosti větších měst, která slouţí jako regionální střediska zaměstnanosti a sluţeb. Posledním dominantním jevem vybízejícím ke vzájemné komparaci je profesní struktura obyvatel ORP Frýdlant a ORP Liberec v oblasti průmyslu. Podíl obyvatel k celku zaměstnaných v průmyslu je vyšší v ORP Frýdlant neţli ve větším samosprávném celku ORP Liberec. Tento jev lze do jisté míry v ORP Frýdlant přičítat existenci středně velkých průmyslových závodů se zahraničním majitelem, např. Novus Česko s. r. o. v Raspenavě (výroba kovových konstrukcí), W. Wülfing CZ s. r. o. v Dětřichově (výroba textilních výrobků) či TRW Czech Republic ve Frýdlantu (výroba brzdových kotoučů pro automobilový průmysl). Niţší podíl struktury profesí v průmyslové oblasti lze v případě ORP Liberec přičítat vyššímu podílu odvětví obchodu a sluţeb v porovnání v ORP Frýdlant.
35
Graf 1.6: Zaměstnaní podle vybraných odvětví – srovnání ORP Frýdlant, Liberec (2011)
Zdroj: Správní obvod Frýdlant, 2014, [online], upravenou autorem
1.10 Shrnutí neoficiální charakteristiky obce Frýdlant
Informace a data z neoficiální sféry jsou v praxi bádajících geografů uplatnitelné stejně dobře jako zdroje oficiální povahy. Pro výzkumníka je přínosná charakterizace neoficiálních zdrojů od britského geografa Paul J. Cloka (2004, s. 63–64), z které autor práce dále vychází. Tento typ informací povětšinou neobsahuje psaný text (např. zdroje z dokumentů rádií, zdroje pocházející z orální historie, mapové zdroje atd.).
Uţitečné neoficiální zdroje jsou vytvářeny jak individuálními jedinci, tak organizacemi a institucemi. Svým charakterem otevírají neoficiální informace bádajícímu geografovi společenský svět, který je pro řadu výzkumníků nepřístupný, zvláště pak těch, kteří se pohybují se v mezích oficiálních statistik.
Neoficiální informace mohou být uplatněny v rámci mezikulturních procesů, jsou levné a často je k nim, dá se říci, snadný přístup. Neoficiální informace jsou tak úmyslně vytvořenými sociálními konstrukcemi, které si dávají za cíl reprezentovat pravdu o společenské skutečnosti. Neoficiální pohled nemá svůj původ za branami byrokratických institucí státní správy. Psané dokumenty státní správy jdou v takovém
36
typu výzkumného bádání stranou. Neoficiální typ informací se pouţívá především tam, kde vědci potřebují „vystoupit za hranice“ oficiálně psaných zdrojů.
Onen neoficiální pohled na subjektivní vnímání území Frýdlantu a regionu Frýdlantsko bude shrnut prostřednictvím výstupu mentálního mapování na frýdlantském Gymnáziu v roce 2011–2012 (Malec, 2012). Více neţ dva roky staré výstupy mentálních map ţáků frýdlantského Gymnázia budou následně porovnány s výstupy aktuálními. Je tedy zapotřebí zmínit, ţe byl proveden (jaro 2014) další výzkum mentálního mapování na frýdlantském Gymnáziu a to především za účelem zmapování komunitního dění ve Frýdlantu.
Výzkum na jaře roku 2012 probíhal v rámci řešení bakalářské práce na téma
„Frýdlantsko jako střed světa očima místních dětí – mentální obraz“. Shrnutí neoficiální charakteristiky bude moţné aţ po představení hlavních výzkumných technik tohoto výzkumu, tedy po krátkém uvedení do problematiky mentálního mapování jako takového. Mentální mapy jsou podle Bella (2009) vnějším mapovým produktem pouţívaným k představení toho, co víme o světě. Pro geografy znamenají mentální mapy především grafické, kvalitativně zaloţené zobrazení lidské představivosti okolního, námi ţitého prostoru (Drbohlav, 1991 in Malec, 2012). Mentální mapy jsou vytvářené jednotlivci, kteří se snaţí znázornit prostor ze své osobní perspektivy.
Svozil (2007, s. 58) pokládá mentální mapy za jedinečné, protoţe nám umoţňují vyznat se sami v sobě. Základ mentálních map je úzce spojen s funkcí našeho myšlení.
Mapy se tak vztahují k zapamatovaným informacím o místech, lidech, regionech, cestách apod. (Svozil, 2007, s. 58).
V případě výzkumu na frýdlantském Gymnáziu (jaro 2012) bylo vyuţito tzv.
„lynchovských“ map. Ty jsou pojmenovány podle amerického urbanisty Kevina Andrewa Lynche, který se stal prvním vědcem uplatňujícím poznatky subjektivního vnímání prostředí v prostorových vědách, mezi které se bezesporu řadí také geografie (Osman, 2010, s. 20). V českém prostředí je průkopníkem výzkumů na poli prostorové percepce prostředí především Alois Hynek, který na dané téma publikoval celou řadu studií. Za všechny uveďme příspěvek ve sborníku „Mentální mapy lokalit“, na kterém se podílel společně s Břetislavem Svozilem (Hynek aj., 2008; s. 71) a kde je přehlednou formou představen jak průběh, tak moţná metodika často sloţité interpretace mentálních map. Podrobněji budou mapy tematizovány (historie, příprava, průběh, interpretace) v rámci výzkumu uvedeném v závěrečné kapitole práce „Potenciál teorie místně zakotveného učení pro práci Gymnázia Frýdlant“, kde se snaţí autor práce
37
představit přístup mentálního mapování jako východisko k průniku pod povrch moţného komunitního dění (prostorová percepce okolního prostředí ve vztahu ke komunitě a komunitnímu dění) na frýdlantském Gymnáziu a potaţmo v celém městě Frýdlant.
Stručně pak shrnutí výsledků výzkumu mentálního mapování ţáků sekundy a kvarty z jara 2012 vypadá následovně.
Celá řada ţáků frýdlantského Gymnázia si dovede představit zůstat na Frýdlantsku i v budoucnu, tedy po ukončení nejvyššího moţného vzdělání, které absolvují.
Zamýšlejí tak především z důvodu kladné citové vazby k rodině, ale i přírodě na Frýdlantsku, která podle nich není tak zkaţená jako jinde (Malec, 2012, s. 57).
Ţáci frýdlantského Gymnázia si velmi váţí dobrého stavu přírodního prostředí na Frýdlantsku. Tento vztah je moţné ilustrovat prostřednictvím výroků ţáků, které zazněly v rámci polostrukturovaného interview uskutečněného ve výzkumu.
Jde o následující výroky ţáků: „Do velkého centra nechci, dovedu si v budoucnu představit maximálně Frýdlant“ či „Příroda pro mě hraje velkou roli (žák z Filipovky)“
(Malec, 2012, s. 57).
Město Frýdlant je studenty vnímáno jako skutečné centrum Frýdlantska, ať uţ z hlediska správního, ekonomického či sociálního. V mentálních mapách vystoupila určující role nemocnice jako typu zařízení, které pozbývají okolní města či obce na Frýdlantsku. (Malec, 2002, s. 58).
Ţáci frýdlantského Gymnázia čelí strachu z romské komunity, která se ve Frýdlantu vzdělává na základní škole Purkyňova. Základní škola Purkyňova plní v mysli ţáků roli kontroverzního objektu, kterému se pokud moţno vyhýbají. Řada studentek také zaţívá ne zrovna bezpečné pocity v blízkém parku, kde se údajně romská komunita často sdruţuje (Malec, 2012, s. 58).
Rozhodně zajímavou částí výzkumu subjektivního vnímání bylo popsání vlivu
„jistoty“ povolání rodičů na své děti (tedy ţáky frýdlantského Gymnázia). Ţáci ve velké míře do mentálních map zakreslovali ty objekty, kde pracují jejich rodiče.
V následujících interview byli oslovení ţáci na práci rodičů skutečně hrdí. Příčinou jevu můţe být velká míra nezaměstnanosti (více v podkapitole „Trh práce a nezaměstnanost na Frýdlatnsku“) v regionu, i proto jsou ţáci na zaměstnání rodičů právem hrdí a vnímají jeho nemalou hodnotu (Malec, 2012, s. 59).
Dominantním prvkem v mentálních mapách studentů byla ţelezniční dráha.
Praţce vinuté do dáli poskytují studentům kontakt s domovem, neboť je celá řada
