Recenze bakal6isk6 price
Student: TerezaPeSanova
Tema BP: Historie vzorovini textilii
Recenzent: Ing. Martina Syrovatkova
Prece je tematicky zamefena na historii textilii s pfihl6dnutim k vzorovacim moznostem pfi Wrobe pletenin. V zadeni bakalafske prace jsou uvedeny z6sady pro vypracov6ni, kte16 autorka dodrZela. Pfedlozenou praci cile zadani splnila.
Hodnoceni obsahov6 stranky: v kapitole ,,Vt'voj textilu" fadi autorka jednotlive udalosti chronologicky podle dasov6 osy. Neni jednoduche z velk6ho mnozstvi informaci vybrat ty opravdu mezni a d0lezit6. Autorka pfeskakuje mezi archeologickymi n6lezy textilii, pouZivanlmi materialy, pouzitim dekor& a vzori, vli'vojem rudni a pozd6ji strojov6 technologie. Kapitola tak pisobi chaoticky a nesyst6mov6. V kapitole o souaasn6m pouZiti textilii nep0sobi autordina tvrzeni dost piesv6ddiv6 a nesveddi o velk6m rozhledu vdan6 problematice. Na str.20 uvedi autorka pfiklady pouiiti tkanin a netkanli'ch textilii pro technicke Udely, ale pozapomndla zminit pouZiti pletenin. Text takovli dojem vyvolava. Sit6, potahy, obvazy, geotextilie, 26clony a dalsi, jsou textilie jednoznadn6 pleten6.
Uspokojive je zptacovane kapitola o historii a vivoji pleteniny, i kdyi ndkterd uved6na fakta nejsou pfesne a je tieba d0slednd rozlisovat jednotliv6 techniky podle zp&sobu vytvafeni zekladniho vazebniho prvku. Ponozky na obrezcich na str.26 nejsou s nejvetsi pravd6podobnosti pleten6 na jehlicich, ale jsou vytvofeny technikou nalebinding (pleteni pomoci jehly), pleteni na remu neni stejn6 technika, jako klasicke pleteni odek (str. 37), pleteniny se jako bezna konfekce zadaly nosit ve 20.
letech 20. stoleti, obrazek 96 na str. 48 neukazuje techniku opl6tani - obal OA je h6dkovani a na obr. 98 (tatez strana) je kombin6za, nikoli kombine. V Zednem pfipade nemohu souhlasit s tvrzenim, Ze pletafstvi jako technologie a samotna pletenina se staly dostupnou pro kazdeho dlov6ka v 21. stoleti. NejvCtsi rozmach a nejdolezitejsi vynelezy v t6to oblasti byly udin6ny po ll. sv6tov6 v6lce a pleteniny se staly bd:nou soudasti Zivota nejen jako odev, ale pfedevsim v technickych oblastech.
Kapitoly o historii vzoru a vzotoveni jsou zajimav6, ale pom6rn6 struan6.
Celkov6 bych autorce doporudila vyhranit si nosn6 t6ma a tomu se v cel6m textu venovat. Prece by tak ziskala na ucelenosti a kompaktnosti.
V posledni kapitole se autorka v6nuje historii vzorovSni pletenin a souvisejici problematice. Kapitola je hojn6 dopln,ana ilustrujicimi obrezky. Vlitku m6m pouze k popisu specialniho vybaveni osnovnich pletafsk\ich strojir: stavky slouzi pfedevsim k vyrobE hladk6ho zbozi, pfipadne pletenin s chyto\ imi klidkami (pomoci upraven6ho lisu). Zafizenim pro kladeni 0tku, pro tvorbu plyse, srezecim plechem i ZakArem jsou vybaveny rasly (informace jsou dostupne v piedna5k6ch Osnovni pleteni, Ing. Lenfeldov6, PhD.)
Po form6lni strance je pr6ce na pouze dobre irovni. M6 velmi dobrou grafickou Upravu, obsahuje vsechny neleiitosti (pfedevsim citace, popisy obr6zk0, seznamy). SlohovA 0rovei textu je misty slabe, text obsahuje mnoZstvi drobnych chyb a stylistickych nedokonalosti. Zarovei obsahuje i hrub6 gramaticke chyby (shoda podmetu s pfisudkem). Pozor by si autorka m6la devat pfedevSim pfi pouZiti znamych jmen (Albert z Valtstejna, Mistr Bergman (Bertram von Miinden, ...)To Urovei cel6 prace velmi dramaticky snizuje.
Prace spftiuje poZadavky na udeleni bakalaFskeho titulu a doporu6ujiji k obhajob6.
Praci hodnotim stuDn6m:
- velmi dobie minus-
V Liberci 3. 6. 2013
