OPONENTSKÝ POSUDEK
diplomové práce BcA. Jitky Třmínkové
s názvem REVITALIZACE LIDSKÉHO TĚLA
Diplomová práce BcA. Jitky Třmínkové s názvem Revitalizace lidského těla se zaměřuje na vytvoření vhodného harmonického prostoru v přírodě, kde by lidé nacházeli vhodný
odpočinek pro ozdravení svého fyzického, ale i psychického stavu. Autorka v úvodu své práce uvádí, že se opírá v tomto ohledu o tři pilíře, jimiž jsou psychický stav, fyzický stav a
zdravotní stav. Tyto pojmy definuje, vytipovává si pro realizaci svého záměru vhodnou lokalitu, konkrétní místo v krajině, a příslušnou vegetaci. Práce je strukturovaná, v úvodu obsahuje seznam literatury, jasně je vymezen cíl zadání. Ve své práci BcA. Jitka Třmínková zřetelně prokazuje, že se v oblasti zdravého životního stylu a současných lidských potřeb ve smyslu hledání harmonického života a zdraví orientuje – uvádí například bohatý výčet fyzických cvičení, které je možné provádět v přírodě a které působí na fyzické tělo a psychický stav. Zdůvodňuje také, proč jako podstatný prvek svého revitalizačního prostoru volí právě sibiřský cedr, přestože česká krajina není jeho domovinou. Po formální a obsahové stránce je práce v pořádku a autorka naplňuje cíl svého zadání, včetně ilustrací vytvořeného prostoru.
Při hodnocení práce BcA. Jitky Třmínkové si zřetelně uvědomuji, že tematika diplomové práce spadá do oblasti umění, kde hraje velkou roli osobní názor. Práce Jitky Třmínkové tento
„názor“ obsahuje, autorka jej nijak nezastírá a v rámci svého díla se k němu dobírá postupně.
Co nejvíce mě přivádí k zamyšlení a polemice, je rozvržení pilířů, o které se autorka opírá – stav psychický, fyzický a zdravotní. Rozumím autorčinu myšlenkovému sledu, ale osobně bych model pro tyto pilíře stanovila jiný, spíš ve větším propojení stavu psychického a fyzického jako dvou podmnožin, kdy souhrnem a vyvážením těchto dvou stavů (ve smyslu množiny) je stav zdravotní. Poté bych zdůraznila význam prostředí, které na zdravotní stav (souhrn fyzického a psychického stavu) působí. Také bych zvažovala, zda právě sibiřský cedr je vhodným relaxačním prvkem do vytipované krajiny, zda bych neupřednostnila strom již v krajině rostoucí, který je na daném území původní, a pouze bych pro svůj záměr „upravila“
jeho okolí tak, abych splňovalo potřebné nároky. Ale to vše je záležitostí názoru.
Co spatřuji jako faktickou slabinu diplomové práce, je větší množství gramatických chyb:
psaní y/i v příčestí minulém. Diplomová práce by potřebovala řádnou korekturu. Z toho důvodu navrhuji klasifikaci „výborně mínus“.
Práci doporučuji k obhajobě.
Mgr. Pavlína Kleinová Brzáková PhD.
V Praze 12. června 2015
