VLIV ÚDRŽBY NA VLASTNOSTI FUNKýNÍCH TEXTILIÍ PRO SPORTOVNÍ OD ċVY

FAKULTA TEXTILNÍ

_____________________________________________________

Studijní program: N3106 Textilní inženýrství Studijní obor: Textilní materiálové inženýrství

VLIV ÚDRŽBY NA VLASTNOSTI FUNKýNÍCH TEXTILIÍ PRO SPORTOVNÍ OD ċVY

CARE INFLUENCE ON PROPERTIES OF FUNCTIONAL TEXTILES FOR SPORTS WEAR

Bc. Eva Lattová KTM – 571

Vedoucí práce: Ing. Blanka Tomková, PhD.

Rozsah práce: 63

Poþet pĜíloh: 12

Poþet obrázkĤ: 28

Poþet grafĤ: 5

Poþet tabulek: 7

Prohlašuji, že pĜedložená diplomová práce je pĤvodní a zpracoval/a jsem ji samostatnČ.

Prohlašuji, že citace použitých pramenĤ je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona þ. 121/2000 Sb. O právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).

Souhlasím s umístČním diplomové práce v Univerzitní knihovnČ TUL.

Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou diplomovou práci se plnČ vztahuje zákon þ.121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 (školní dílo).

Beru na vČdomí, že TUL má právo na uzavĜení licenþní smlouvy o užití mé diplomové práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s pĜípadným užitím mé diplomové práce (prodej, zapĤjþení apod.).

Jsem si vČdom toho, že užít své diplomové práce þi poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem TUL, která má právo ode mne požadovat pĜimČĜený pĜíspČvek na úhradu nákladĤ, vynaložených univerzitou na vytvoĜení díla (až do jejich skuteþné výše).

V Liberci, dne ……….. ………

Bc. Eva Lattová

Ráda bych tímto podČkovala paní Ing. Blance Tomkové, PhD., která mi i pĜes pracovní vytíženost a mateĜskou dovolenou velmi pomohla a odbornČ mČ vedla pĜi teoretickém a experimentálním zpracování této diplomové práce.

ANOTACE

Diplomová práce se zabývá vlivem údržby, zejména praní a použitých pracích prostĜedkĤ na vlastnosti funkþních textilií pro sportovní odČvy, zvláštČ pak na vlastnosti softshellových materiálĤ. Teoretická þást popisuje systém vrstveného odívání, dále pak materiály odvádČjící vlhkost, izolaþní materiály, membrány, smart textilie, zušlechĢovací úpravy, konstrukce a technologie zpracování. Pokraþuje podrobným popisem softshellových materiálĤ a metodami jejich údržby. V experimentální þásti byly zkoušeny funkþní vlastnosti tĜí vzorkĤ softshellových materiálĤ, používaných k výrobČ sportovních odČvĤ, vždy pĜed a po vyprání pracími prostĜedky. Na závČr jsou diskutovány získané výsledky, namČĜené hodnoty jsou uvedeny v tabulkách a zpracovány graficky.

ANNOTATION

The goal of the thesis is to analyse the inluence of care, mainly that of laundering and applied detergents on properties of functional textiles for sports wear, primarily the softshells. Teoretical part is concerned with layered closing system, and with wet transfer materials, membranes, smart textiles, finishing, design and process technology.

The description of softshells follows. Experimental part is focused on testing of selected softshells properties prior to and after washing. Finaly acquired data are discussed, measured values are presented in graphs and tables.

Klíþová slova:

funkþní textilie, membrány, softshell, údržba, prací prostĜedky

Key words:

functional textiles, membranes, softshells, care, detergents



Obsah

1. Úvod ... 8

2. Funkþní textilie pro sportovní odČvy ... 9

2.1 Materiály odvádČjící vlhkost ... 15

2.1.1 Moira ... 15

2.1.2 Coolmax ... 16

2.2 Izolaþní materiály ... 17

2.2.1 Polarguard 3D ... 17

2.3 Membrány ... 18

2.3.1 Softshell ... 21

2.3.2 Gore-tex ... 21

2.3.3 Sympatex ... 22

2.3.4 Blocvent ... 23

2.4 ZušlechĢovací úpravy ... 24

2.4.1 Nanosphere ... 24

2.4.2 3XDRY ... 25

2.5 Smart textilie... 26

2.5.1 DiAPLEX... 27

2.6 Konstrukce a technologie výroby sportovních odČvĤ... 29

2.6.1 Podlepování švĤ... 29

2.6.2 VyĜezávání dílĤ pomocí laseru ... 30

2.6.3 Pojení ultrazvukem ... 30

2.6.4 SvaĜování ... 31

3. Softshellové materiály ... 32

3.1 Membránový softshell ... 32

3.2 Tkaný softshell... 34

3.3 Funkþní vlastnosti softshellu ... 35

3.3.1 Vodoodpudivost - waterresistant ... 35

3.3.2 Nepromokavost, vodČodolnost ... 35

3.3.3 Prodyšnost... 37

3.3.4 Paropropustnost ... 37

3.3.5 VČtruodolnost... 38

3.4 Údržba softshellĤ ... 41

3.4.1 Praní ... 41

3.4.2 Impregnace softshellĤ ... 43

4. Experiment... 45

4.1 Vlastní mČĜení... 46

4.1.1 TloušĢka... 46

4.1.2 Propustnost vzduchu - prodyšnost ... 47

4.1.3 ZkrápČcí metoda – stanovení vodoodpudivosti ... 49

4.1.4 Tuhost v ohybu ... 52

4.2 Shrnutí experimentu... 53

4.2.1 ZmČna tloušĢky vzorkĤ... 53

4.2.2 Propustnost vzduchu - prodyšnost ... 53

4.2.3 ZkrápČcí metoda – stanovení vodoodpudivosti ... 55

4.2.4 Tuhost v ohybu ... 58

5. ZávČr... 59

6. Použité zdroje... 60

7. Seznam obrázkĤ, tabulek a grafĤ ... 62





1. Úvod

V souþasné dobČ se zvyšuje obliba sportovních odČvĤ a vysoce funkþních textilií.

Každý þlovČk pĜirozenČ touží po zlepšování kvality svého života a zajištČní správného fungování organizmu. Proto vynakládá spoustu úsilí a energie v oblasti vývoje a testování funkþních materiálĤ. Aby naše tČlo zĤstalo suché, musíme se obléknout do vhodného systému obleþení, které odpovídá pĜedpokládanému poþasí a zamýšlené aktivitČ. MČli bychom se nauþit tento systém optimálnČ využívat a v závislosti na zmČnách poþasí a stupni naší aktivity jej i mČnit.

Stále širší populace obyvatel touží po zlepšování vlastního fyziologického komfortu nejen pĜi sportovních aktivitách. Lidé si pĜejí nosit odČv, který je ochrání proti nepĜíznivým vlivĤm poþasí a dokáže se pĜizpĤsobit mČnícím se podmínkám. Takový odČv ovšem nepatĜí k nejlevnČjším a aby nám dlouho fungoval tak, jak oþekáváme, musíme se o nČj také náležitČ starat.

Cílem pĜedložené diplomové práce je vyhodnotit, jak jsou ovlivnČny vlastnosti funkþních textilií procesem praní, zejména jaký je vliv použitých pracích prostĜedkĤ.

DĤvodem je zejména to, že vČtšina výrobcĤ pĜi prodeji doporuþuje, jak tyto odČvy prát a neopomene doporuþit nČkterý ze speciálních pracích prostĜedkĤ pochopitelnČ za speciální cenu. Proto jsem v této práci zkoumala, jak se zmČní vlastnosti softshellových materiálĤ po vyprání dle doporuþení výrobce pĜi použití jednak klasického tekutého pracího prostĜedku a jednak speciálního pracího prostĜedku pro funkþní materiály.

Vzhledem k tomu, že speciální prací prostĜedky pro praní softshellových materiálĤ jsou zhruba15–20x dražší než klasické prací prostĜedky, je tato problematika z hlediska uživatele vysoce aktuální, protože nezbytnost jejich použití výraznČ zvyšuje náklady na údržbu tČchto materiálĤ.



2. Funk þní textilie pro sportovní odČvy

Pokud se pĜi nároþných pohybových aktivitách nebo pohybových aktivitách v extrémních klimatických podmínkách chceme cítit pĜíjemnČ, mČli bychom vČnovat velkou pozornost typu obleþení, které si pro tuto aktivitu vybereme a zpĤsobu jeho vrstvení.

Je dĤležité obléci se tak, abychom se cítili v teple a v suchu. Toho dosáhneme, pokud bude pot kvalitnČ odvádČn od tČla. V opaþném pĜípadČ nás bude za chvíli nepĜíjemnČ studit a mĤžeme tak snadno nastydnout. Z tohoto dĤvodu je dĤležité dodržovat zásady vrstveného oblékání, pĜedevším mít dostateþnou tepelnČ izolaþní vrstvu.

Tzv. vrstevný systém oblékání si získal velkou popularitu nejen pĜi sportu. Poskytuje efektivní zpĤsob, jak i v nároþných klimatických podmínkách udržet tČlo v optimální tepelné pohodČ bez pĜíznakĤ podchlazení nebo pĜehĜátí. Celý systém vrstveného obleþení je založen na vhodné kombinaci materiálĤ rozdílných vlastností. Není proto možné mČnit poĜadí jednotlivých vrstev, aby nedošlo ke zrušení celého efektu.

Tabulka 1 – Struþný pĜehled základních vrstev obleþení¹

Název vrstvy Funkce vrstvy Realizace

Transportní udržovat suché a pohodlné mikroklima u pokožky

odvádí vlhkost smČrem od tČla skrz povrch materiálu

Izolaþní

poskytnout dostateþné teplo, v pĜípadČ, že sací a svrchní vrstva

nejsou dostateþnČ teplé

zabraĖuje cirkulaci vzduchu, což napomáhá ke zpomalení

ztráty tepla

Ochranná

poskytnout ochranu proti vČtru, dešti, snČhu, aniž by docházelo ke kondenzaci par (pocení)

uvnitĜ obleþení

zabraĖuje prĤniku vody a vČtru, ale umožĖuje dýchání a prĤchod vodních par smČrem od

tČla

Systém vrstveného oblékání je založen pĜedevším na udržování tzv. mikroklimatu tČla.

Pokud dojde k velké ztrátČ tepla nebo pĜehĜátí, v tČle jsou spuštČny procesy smČĜující k obnovení rovnováhy a optimálního tČlesného mikroklimatu. Celý tento dČj vyžaduje od



1 http://www.humi.cz/?lg=cz&str=20&id=100&n=jak-na-system-vrstveneho-oblekani



lidského organizmu vysokou spotĜebu energie. Z tohoto dĤvodu by mČl být systém obleþení optimálnČ využíván s ohledem na možné poþasí a míru naší pohybové aktivity.

NejmodernČjší systém vrstveného oblékání pĜi nároþných pohybových aktivitách se skládá ze tĜí základních vrstev (transportní, izolaþní a ochranná), z nichž každá funguje jako specifický ochranný prvek proti vlivĤm poþasí a podílí se na regulaci našeho mikroklimatu.

Vrstva transportní

Základní, dalo by se Ĝíci podkladovou vrstvou je funkþní prádlo (termoprádlo), které má na starost pĜedevším funkci transportní. VýraznČ zlepšuje mikroklima pokožky a pĜispívá ke spokojenosti a pohodČ celého našeho organismu.

MimoĜádnČ dĤležitou roli zde hraje odpaĜování potu a jeho transport z povrchu tČla.

ZnaþnČ to závisí na hydromechanických vlastnostech materiálu (navlhavosti, vzlínavosti, vysychavosti, paropropustnosti apod.).

Termoprádlo je tedy vhodné pro sport, rekreaci, práci ale i pro bČžné nošení. VČtšinou se jedná o pleteniny, které lépe svou pružnou konstrukcí obepnou tČlo nositele a nebrání pohybu. Faldy a záhyby u špatnČ zvolené velikosti prádla znemožĖují jeho správnou funkci.

Transport vlhkosti probíhá díky sorpþním, kapilárním, difúzním a migraþním procesĤm.

Nikdy se nevyskytuje pouze jeden zpĤsob odvodu vlhkosti, ale všechny tyto jevy se podílejí na transportu vlhkosti rĤznou mČrou podle aktuálního stavu uživatele.

Transportní procesy musí zvládnout odvod vlhkosti jak ve formČ vodních par, tak slabého i citelného pocení. Tyto jevy jsou ovlivnČny použitými vlákny, konstrukcí materiálu, jeho tloušĢkou, stĜihem odČvu apod., neboĢ pro uživatele je nejsmČrodatnČjší stav mikroklimatu mezi povrchem kĤže a první textilní vrstvou. Udržení optimálních hodnot tohoto mikroklimatu lze tedy dosáhnout volbou vhodného materiálu [7].

Pro výrobu prádla jsou nejþastČji využívána modifikovaná vlákna polyesterová, polyamidová þi polypropylenová. Syntetická vlákna mají mnoho pozitivních vlastností



k využití pro termoprádlo. Jejich velkou výhodou je nesorpþnost a malá adhezní síla ke kapalinČ, díky þemuž dochází k rychlému odvodu vlhkosti kapilárními silami v pórech mezi vlákny. Možnosti profilování prĤĜezu tento efekt výraznČ zvyšují. Výroba prádla je rozšíĜena o dvou a více komponentní pleteniny, které jsou používány v kombinaci s bavlnou nebo vlnou, popĜ. elastanem apod. [6].

PĜidáním druhého komponentu se dále ovlivĖuje transport vlhkosti. NapĜ. vlna pak vytváĜí tlumící mechanismus, protože pomaleji pĜijímá a odevzdává vlhkost. Tím dopĜává více þasu pro prostup vlhkosti další vrstnou napĜ. membránovým softshellem.

Volná vazební struktura a nízký zákrut pletaĜských nití pak dodává pleteninČ mČkkost a dobré hygienické vlastnosti, napĜ. prodyšnost (pro vzduch-teplo, vlhkost). SouþasnČ také zajišĢuje urþitou tepelnou izolaci díky soustavČ uzavĜených pórĤ naplnČných vzduchem.

Funkce transportní touto vrstvou ovšem nekonþí. Pro optimální komfort musí transport pokraþovat dále pĜes následující vrstvy >1@.

Vrstva izola þní

TepelnČ izolaþní vlastnosti materiálu, které udávají míru tepelné izolace dané textilie, jsou charakterizované tepelným odporem a vodivostí materiálu. OvlivĖuje je druh vlákenného materiálu, geometrie vláken, konstrukce textilie (tloušĢka, hustota, vazba, porosita), délka, zkadeĜení a pružnost vláken, prodyšnost materiálu a vlhkost.

Pro zachování tepelné rovnováhy musí odČv podporovat termoregulaci organismu pomocí kondukce, radiace, konvekce, respirace a evaporace. Tedy transportem tepla vedením, záĜením, volným þi nuceným konvekþním sdílením tepla, odpaĜováním vlhkosti a ohĜevem vdechovaného vzduchu.

Vliv použitých vláken a jejich úprava – tepelnČ izolaþní vlastnosti jsou ovlivĖovány tloušĢkou, délkou, zkadeĜením vláken a jejich pružností. Jemná, krátká a zkadeĜená vlákna vytváĜí ménČ stlaþitelný povrch s velkým poþtem uzavĜených pórĤ vyplnČných vzduchem. Protože necyklující vzduch je málo tepelnČ vodivý, mají tyto materiály lepší tepelnČ izolaþní vlastnosti. Z tČchto dĤvodĤ se pro tuto vrstvu využívají textilie s



mechanickou úpravou povrchu (napĜ. poþesání) nebo se speciální konstrukcí samotného materiálu (napĜ. plyšová vazba). Tímto zpĤsobem je vytvoĜena textilie s nepravidelnou kontaktní plochou o vysoké vzduchové kapacitČ. Již pĜi prvním kontaktu s pokožkou vykazuje teplejší omak než ostatní materiály. PĜi zmČnČ vlhkosti materiálu za souþasného proudČní okolního vzduchu mĤže ale dojít ke zmČnČ tepelnČ izolaþních vlastností tČchto materiálĤ.

Vliv vlhkosti – se zvyšující se vlhkostí materiálu se zvyšuje i tepelná vodivost a klesá tepelný odpor. DĤvodem je ztráta vzduchových pórĤ. Je-li vzduch v póru nahrazen vodou, pĜedstavuje mĤstek, kde nic nebrání pĜestupu tepla. Což vede ke snížení teploty pod odČvem a tím k ochlazení pokožky. MĤže za to tepelná vodivost vody, která je mnohem vČtší než vzduchu (voda = 0,6 W/mK, vzduch = 0,026 W/mK za klidu, pĜi 20°C). Navíc tento fakt negativnČ ovlivĖuje i celkovou prodyšnost materiálu. Naopak se zvyšujícím se objemem suchého vzduchu v textilii se zvyšují i tepelnČ izolaþní schopnosti materiálu, neboĢ necyklující vzduch význaþnČ pĜispívá k tepelné izolaci, to dokazuje i nižší vodivost vzduchu než samotného polymeru (polymer 0,2 – 0,4 W/mK).

Vliv proudČní vzduchu – je zde myšleno proudČní vnČjšího vzduchu. Snížení tepelnČ izolaþní vlastností je tím vČtší, þím je odČv prodyšnČjší. Tuto skuteþnost popisuje tzv.

“Windchill“ efekt, kdy skuteþnou teplotu okolí pociĢujeme jako nižší díky proudícímu vzduchu, který narušuje tepelnou izolaci þastou výmČnou teplé vzduchové kapacity.

Tím dochází k nestálé tvorbČ tepla organismem a zbyteþnému plýtvání energie. Aby vzduch významnČ pĜispíval k tepelné izolaci, musí být v klidu.

Vliv stlaþení – stlaþení textilií má podstatný vliv na tepelnČ izolaþní vlastnosti. PĜi stlaþení je doþasnČ nebo natrvalo porušena struktura textilie, mezivlákenné prostory se zmenšují, þímž je omezena vzduchová kapacita materiálu. Výsledkem je snížení tepelného odporu a zvýšení pĜenosu tepla. Míru stlaþení ovlivĖuje tloušĢka vrstvy, konstrukce textilie, objemová hmotnost, tvar a velikost mezivlákenných prostorĤ.

Vliv zaplnČní a porosity – schopnost izolovat závisí na poþtu, tvaru a velikosti vzduchových pórĤ a tím na uložení vláken v prostoru. Za póry mĤžeme považovat všechny prostory textilie vyplnČné vzduchem. S tím také souvisí objemová hmotnost a zaplnČní (hustota vláken ve vlákenném útvaru). Tyto parametry lze ovlivnit použitými vlákny a technologií konstrukce plošné textilie.



Vliv tloušĢky materiálu – s rostoucí tloušĢkou roste i tepelný odpor materiálu.

Vliv smČru toku tepla – tepelný tok paralelní s orientací pĜevážné vČtšiny vláken je vyšší díky rychlejší tepelné vodivosti (vznik souvislé vodivé vrstvy). Zatímco tepelný tok kolmo k vláknĤm je nižší, neboĢ cesta tepla je pĜerušovaná vzduchovými mezerami.

Vliv konstrukce a splývavosti odČvu – þím volnČjší je stĜih odČvu tím roste pĜestup tepla konvekcí. ýím je odČv pĜilehlejší a splývavČjší tím se zvČtšuje styþná plocha kondukþního transportu tepla. NejznámČjším a nejvíce využívaným materiálem pro izolaþní vrstvu je fleece, který vyhovuje všem nárokĤm kladeným na tuto skupinu odČvĤ. Svou konstrukcí vytváĜí ideální kompaktní vlasový povrch, který nabízí velké množství vzduchových mezivlákenných pórĤ, díky nimž je výborným izolantem i pĜi nízké hmotnosti. OtevĜená konstrukce pleteniny a vlasového povrchu ovšem nijak nebrání transportu vlhkosti a pĜebyteþného tepla. Syntetický materiál použitý na výrobu pĜízí podporuje izolaci svou nesorpþností a malým adhezním silám k vlhkosti. Jedinou a podstatnou nevýhodou fleecĤ je jejich vysoká prodyšnost (tedy absence ochrany proti vČtru). >1@

Vrstva ochranná

TĜetí vrstva celý systém uzavírá a dalo by se Ĝíci, že tvoĜí ochranný “krunýĜ“ pĜed rozmanitými povČtrnostními podmínkami. Jejich hlavním úkolem je ochránit nositele z vnČjšku, a to pĜedevším proti vČtru (snižuje úþinky tzv. Windchill efektu), dešti a do jisté míry proti mechanickým vlivĤm. Také dokonþuje proces transportu tepla a vlhkosti a umožĖuje odpaĜování potu, kterým se organismus snaží bránit pĜed pĜehĜátím. Proto izolaþní vrstva musí být zevnitĜ ven maximálnČ prodyšná.

Dle ochrany proti dešti, lze materiály rozdČlit do tĜí skupin:

Vodoodpudivé materiály – jedná se o materiály, které jsou opatĜené vodoodpudivou úpravou, známou pod oznaþením DWR (durable water repellent) úprava. MĤže být provedena impregnací, kalandrováním nebo napuštČním vodoodpudivých látek na povrch materiálu. Kapiþky vody sklouzávají po materiálu ve formČ kuliþek. Úprava se musí þasem obnovovat. Materiál je spíše vhodný, když mží nebo jen slabČ prší.



VodČodolné materiály – do této skupiny nejþastČji spadají materiály s polyuretanovým zátČrem. Vydrží tlak vodního sloupce kolem 1m.

Nepromokavé materiály – sem patĜí vČtšinou membránové lamináty, které odolávají tlaku vodního sloupce vČtšímu než 1m. Materiál vydrží i vČtší prĤtrž mraþen.

Podle požadované nároþnosti se v této vrstvČ využívají hustČ tkané materiály, materiály se zátČrem nebo lamináty s membránou (2 a více vrstvé lamináty).

Dají se rozdČlit asi takto >2@:

x HustČ tkané textilie – vydrží tlak vodního sloupce do 1 m.

x Membrány

- hydrofilní (vodoodpudivé, prodyšné) – vodní sloupec do 10 m.

- mikroporézní (vodoodpudivé, prodyšné) – vČtruodolnost je zajištČna náhodnČ, chaoticky rozmístČnými mikroskopickými póry s lomenými drahami, vodní sloupec do 10 m.

x ZátČry

- neprodyšné (vodČodolné)

- prodyšné - hydrofobní (vodoodpudivé)

- mikroporézní (vodoodpudivé, prodyšné)

- hydrofilní (vodoodpudivé, prodyšné)

ýím je materiál propustnČjší pro vodní páry a odolnČjší tlaku vodního sloupce, tím je tento materiál z hlediska funkþnosti kvalitnČjší.

Je tedy zĜejmé, že nelze o vrstvách uvažovat nezávisle na sobČ, neboĢ všechny se úþastní na transportu tepla, vlhkosti a vzduchu. Aby bylo docíleno optimálního fyziologického komfortu musí odČv spolupracovat s pĜirozenou termoregulací tČla, jinak vlhkost a pĜebyteþné teplo zĤstanou uvČznČny v odČvním systému.

Pokud nČkterá z následujících vrstev nebude spolupracovat s ostatními, vlhkost zkondenzuje a zpĤsobí nechtČné zmČny v tepelné rovnováze. Tohoto efektu si nemusíme všimnout hned, ale jen co se sníží fyzická aktivita, vlhkost je stále v systému



pĜítomna a i nadále odtahuje teplo z tČla i pĜesto, že ustala jeho pĜebyteþná produkce.

Dojde k poklesu teploty organismu a pocitu chladu.

2.1 Materiály odvád Čjící vlhkost

Pro tento úþel se využívají zejména syntetická vlákna, která mají nižší nasákavost a kratší dobu schnutí než pĜírodní vlákna. Možnost speciálního tvarování profilu syntetických vláken umožĖuje zvČtšení povrchu vláken a zvýšení kapilárního odvodu vlhkosti, díky þemuž se vlhkost velkoplošnČ rozptyluje a doba schnutí se tím zkracuje.

Mimo to vzduch v mezivlákenných pórech a speciální konstrukce pleteniny tvoĜí tepelnou izolaci. Jeho þásteþná cirkulace pak podporuje odpaĜování vlhkosti.

Na vlákna jsou dále naneseny nanoþástice stĜíbra, které pĤsobí antibakteriálnČ a omezují vznik pachu v materiálu.

Výrobci tČchto materiálĤ jsou napĜ.:

Moira fy. Moira CZ, Coolmax, Fieldsenzor fy. Toray, Klimatex, Progress, Craft, Senzor, Kalas, Thermidry, Capilane apod.

2.1.1 Moira

Moira je nejen znaþka funkþního prádla, ale i textilie a funkþního vlákna, jehož tajemství spoþívá ve tvaru jeho prĤĜezu, který se podobá pČtilaloþné hvČzdČ. Prádlo Moira bylo pĤvodnČ termoprádlo vyvinuté pro výkonností sportovce vystavené extrémní fyzické zátČži a mezním klimatickým podmínkám. Jedineþné vlastnosti funkþního obleþení jsou však již využívány ve všech oblastech lidských þinností.

Hlavní surovinou pro výrobu pleteniny Moira je modifikovaný polypropylen, který má oproti bavlnČ mnoho jedineþných vlastností:

- materiál Moira nezpĤsobuje prochlazení, pĜehĜátí nebo zvýšené pocení - nevyvolává alergické reakce

- vysoký výkon v odvodu vlhkosti



2 http://www.moira-pradlo.cz/content/3-vlakno-moira

 - perfektní izolaþní vlastnosti - nízkou hmotnost

VýrobníĜady termoprádla Moira:

Moira Ultralight, Moira Mono, Moira Duo, Moira Imarion, Moira Tropiko, Moira Plyš, Moira Trio, Moira Stretch, Moira Duplex, Moira Soft, Moira Fitness, Moira

Extremelight, Moira Street, Moira Wool, Moira Fleece.

2.1.2 Coolmax

Coolmax je certifikované mikrovlákno ze 100% polyesteru firmy DuPont. Má opČt zvýšenou plochu povrchu a proto rychleji odvádí vlhkost. Dalším dĤvodem použití vláken Coolmax pro spodní prádlo je jemnost, mČkký a hebký dotek. Coolmax zachovává lidské tČlo permanentnČ v suchu a teple a udržuje na tČle souvislou vzduchovou vrstvu, tepelnČ stabilní je v chladném i teplém prostĜedí. Není náchylný k pĜijímaní pachĤ a snadno se udržuje.

 Obrázek 1 – vlákno Coolmax ⁴

Vlastnosti materiálu z vlákna Coolmax:

- vynikající schopnost odvádČní vlhkosti - schne rychleji než klasické materiály

- dokáže snižovat teplotu pokožky a tím i tepovou frekvenci - pĜekonává konkurenþní materiály v indexu komfortu



3 http://www.sewerout.cz/Materialy/#m9

4 http://coolmax.invista.com/about_us.html



- splĖuje nejvyšší standardy firmy DuPont pro výkonnostní hodnocení

2.2 Izola þní materiály

Funkci tepelné izolace plní druhá vrstva funkþního odČvu. Tato vrstva dále odvádí vlhkost od první vrstvy smČrem ven k poslední vrstvČ.

Materiály využívané pro tuto vrstvu:

Polarguard 3D fy. Invista, Polartec fy.Malden Mills, Thermolite Extreme fy. DuPont, Querbinthermo fy. Toray, Thinsulate fy. 3M, Microart fy. Unitika, Hollofil fy. DuPont apod.

2.2.1 Polarguard 3D

Tento materiál patĜí k absolutní svČtové špiþce v izolaci. Je vysoce trvanlivý, pružný, v porovnání s dalšími materiály zachová nejdéle loft a to i po opakovaném používání, stlaþování, praní a sušení. Jeho extrémnČ robustní trojrozmČrná 3D struktura podobná peĜí, je tvoĜena tepelnČ pojenými pĜekĜíženými nekoneþnými dutými mikrovlákny s trojúhelníkovou dutinou. Izolaþními vlastnostmi se nejvíce ze všech syntetických materiálĤ pĜibližuje peĜí, se kterým je výkonem plnČ srovnatelný a navíc sluþuje všechny výhody dosud vyvinutých dutých vláken a mikrovláken. Na rozdíl Ĝady konkurenþních materiálĤ se nesetĜepává, vlákna se neoddČlují, necuchají a netvoĜí chomáþky, nevzniká ztenþení izolaþního materiálu ani místa bez výplnČ. Výborný materiál vhodný nejen pro výrobu spacákĤ, používaných v nároþných klimatických podmínkách.



Obrázek 2 – Polarguard^®3D⁵

2.2.2 Thermolite Extreme

Tento špiþkový izolaþní materiál byl vyvinut firmou DuPont urþený pro extrémní použití. Jeho funkþní vlastnosti jsou srovnatelné s peĜím a pĜitom nemá nevýhody peĜí.

Je velmi lehký, mČkký a pružný, odolný proti vlhkosti. Technologie založená na smČsi tĜí druhĤ vláken zaruþuje optimální tepelnou izolaci pĜi malém objemu. Speciální pružná spirálová dutá vlákna mají vysokou tvarovou pamČĢ. Tepelné pojení vláken zaruþí vysokou životnost. Veškerý prostor mezi ostatními vlákny pak vyplĖují jemná mikrovlákna, která vytváĜejí vysoce porézní strukturu. Tyto póry, vyplnČné vzduchem, pak tvoĜí hlavní izolaþní vrstvu.

Obrázek 3 – Thermolite Extreme ⁶

2.3 Membrány

Membrána je velmi tenká fólie, jejíž tloušĢka se pohybuje okolo 0,2 mm a nedá se použít samostatnČ. Pro textilní aplikace je vČtšinou nalaminovaná na textilní nosiþ.

Spojuje se s tkaninou, pleteninou nebo netkanou textilií pomocí pojiva, tlaku a tepla, kdy vzniká textilní laminát.

Laminování membrány probíhá nČkolika zpĤsoby >5@:



5 http://www.sewerout.cz/Materialy/#m16

6 http://www.sewerout.cz/Materialy/#m17



- spojování vrstev pomocí polyuretanového lepidla stĜední viskozity mezi dvČma válci a sušení relativnČ nízkou teplotou 75-85qC

- spojování pomocí bodového nánosu pasty a šablonou na kalandru - ultrazvukem

- kašírováním (pomocí plamene)

Možnosti konstrukþního provedení membrán >5@:

x konstrukce Z-liner (konstrukce volnČ vložené vrstvy) – membrána je nalaminovaná na lehký textilní nosiþ a vkládá se jako samostatná vrstva mezi vrchový a podšívkový materiál. Vhodné pro odČvy s mČstským charakterem, není vhodný pro sportovní využití nebo extrémní klimatické podmínky.

Obrázek 4 – Z-liner

x dvouvrstvý laminát – vrchový materiál je spojen laminováním s membránou a odČv je podšívkován. Podšívka je nezávislá vrstva a má ochranný charakter.

Membrána je tak chránČna proti poškození, vrchový materiál se pro zvýšení odolnosti proti vodČ opatĜuje hydrofobní úpravou. Vhodný a také nejpoužívanČjší pro sportovní odČvy.



vrchový materiál + membrána podšívka + membrána

Obrázek 5 – dvouvrsvý laminát

x trojvrstvý laminát – vrchový materiál je laminováním spojen s membránou a podšívkou. Vyznaþuje se vysokou odolností vĤþi vodČ a vČtru, odČv se mĤže využít jako oboustranný. Membrána je mechanicky chránČná. Nevýhodou je vČtší tuhost a nedostateþná vzduchová mezivrstva, jako je tomu u dvouvrstvých laminátĤ.

TepelnČ-izolaþní funkce tĜívrstvých laminátĤ mĤže být tedy ponČkud nižší.

Obrázek 6 – trojvrstvý laminát

Materiály na trhu:

Sympatex fy. Sympatex Technologies, Windstopper fy. W.L.Gore & Associates GmbH, Dermizax-EV™ a Dermizax™ fy. Toray, Blocvent, No Wind fy. Pontetorto, E- Vent 3L, Gelatons XP fy. Tomen Corporation, Porotex fy. Gumotex apod.



2.3.1 Softshell

Mezi novinky posledních let (v oblasti outdooru, a sportu) patĜí materiál nazývaný Softshell. Jeho místo v systému oblékání vychází už z názvu – mČkká svrchní vrstva.

Softshell je souhrnné oznaþení materiálĤ nové generace. Svými vlastnostmi by mČly staþit na 80% podmínek, se kterými se pĜi pobytu v pĜírodČ setkáváme. Jsou vČtruvzdorné, mají vysokou míru vodoodpudivosti, jsou elastické a vynikají vysokou mechanickou odolností.

Je to materiál, který podstatnČ mČní známý systém oblékání uveden v kapitole 2. Až v 80% povČtrnostních podmínek nahradí 2 a 3 vrstvu oblékání zároveĖ, neboĢ využívá kladných vlastností obou skupin. PĜedevším izolaþní schopnost husté kompaktní vlasové struktury fleecového materiálu a nepromokavost hardshellových materiálĤ využitím membrán, DWR úprav a jiných variant.

I když softshell není samotnou membránou, jeho vlastnosti s membránami souvisí, proto je zaĜazen do této kapitoly. Více o tČchto materiálech bude pojednáno v kapitole þ.3.

2.3.2 Gore-tex

Tento materiál je tvoĜen mimoĜádnČ lehkou a tenkou teflonovou membránou. Je nepromokavá, prodyšná a zároveĖ vČtruvzdorná. Samotný materiál je vodoodpudivý, jednotlivé póry membrány jsou 20000-krát menší než kapka vody a souþasnČ 700-krát vČtší než molekuly vodní páry (pot). VČtruvzdornost je dána labyrintovou strukturou membrány, která pĜedstavuje pro vítr ideální pĜekážku.

GORE-TEX se nejþastČji používá ve formČ laminátĤ. Rozlišujeme dvouvrstvý laminát, kdy je membrána GORE-TEX spojena pouze s vnČjší tkaninou a zevnitĜ bývá zpravidla chránČná volnou podšívkou a tĜívrstvý laminát, kdy je membrána nalaminována mezi vnČjší tkaninu a podšívku. Výrobky z dvouvrstvého GORE-TEXu jsou univerzálnČjší,



lehþí a prodyšnČjší. Obleþení z klasického tĜívrstvého GORE-TEXu vyniká mechanickou odolností.

Obrázek 7 – membrána Gore-tex ⁷

2.3.3 Sympatex

Sympatex je vodotČsná membrána laminovaná mezi podšívku a svrchní þást odČvu. Je extrémnČ prodyšná díky systému kanálkĤ, které efektivnČ odvádí pot na povrch.

Na rozdíl od ostatních membrán se póry membrány SYMPATEX þasem neucpávají, takže se prodyšnost bČhem používání nesnižuje.

Membrána je tvoĜena z kopolymeru (70% polyesteru – hydrofobní a 30% polyetheru – hydrofilní) a neobsahuje žádné halogenové slouþeniny. Membrána je ultratenká (1/100 mm), velmi pružná, 100% nepromokavá, vČtruodolná a prodyšná. MĤže být také pokovena nČkolika nanometry hliníku pro zvýšení izolaþních schopností – Sympatex Reflexion. Odráží pak až 75% tČlesného tepla. Nebo je také nabízena úprava Phaseable, která napomáhá pĜirozené regulaci teploty tČla. PĜi nízké aktivitČ chrání pomocí izolaþní vzduchové vrstvy, s rostoucí námahou se membrána roztahuje a zvyšuje se tak prodyšnost.



7 http://www.sewerout.cz/Materialy/#m15



Obrázek 8 – membrána Sympatex^{® 8}

2.3.4 Blocvent

Blocvent je obchodní znaþka moderních dvouvrstvých a tĜívrstvých laminátĤ tvoĜených neporézní, hydrofilní polyuretanovou membránou, které jsou urþeny pro extrémní podmínky a pro fyzicky nároþné, dlouhodobé aktivity. Obleþení z tohoto typu materiálu je vhodné pro expedice, horolezectví, skialpinismus, vysokohorskou turistiku, cykloturistiku, MTB, trekking, zimní sporty apod.

Materiály BlocVent vynikají vysokými hodnotami vodního sloupce, tedy vysokou schopností odolávat promoknutí, pĜi zachování vysoké paroprodyšnosti a vČtruvzdornosti. Materiál vykazuje vysokou flexibilitu a schopnost zotavení i po extrémním zatížení a udržuje si své vynikající vlastnosti i pĜi dlouhodobém používání ve velmi nízkých teplotách. Všechny materiály znaþky BlocVent mají dlouhodobČ vodoodpudivou úpravu (DWR).

Parametry nepromokavosti a paropropustnosti vybraných materiálĤ BlocVent:

x dvouvrstvý laminát BlocVent o plošné mČĜné hmotnosti 115 g/m² - nepromokavost – minimálnČ 20000 mm vodního sloupce

- paropropustnost – 26500 g/m²/24 hod.



8 http://www.zeman.cz/footwear/czsympatex.php



- odolnost proti permanentnímu odpaĜování vlhkosti (Ret) – 4,53 m² Pa/W podle ISO 11092

x trojvrstvý laminát BlocVent 3L o plošné mČrné hmotnosti 150 g/m² a BlocVent 3L Stretch Ripstop o plošné mČrné hmotnosti 150g/m²

- nepromokavost – minimálnČ 20000 mm vodního sloupce - paropropustnost – 20000 g/m²/24 hod

x trojvrstvý laminát BlocVent 3L HPL o plošné mČrné hmotnosti 117 g/m² - nepromokavost – minimálnČ 20000 mm vodního sloupce

- paropropustnost – 30000 g/ m²/24 hod

2.4 ZušlechĢovací úpravy

ZušlechĢovací úpravy funkþních materiálĤ slouží zpravidla k dalšímu zlepšení jejich funkþních vlastností, prodloužení jejich životnosti, odolnosti proti opotĜebení, usnadnČní údržby apod.

Vybraní výrobci prostĜedkĤ pro zušlechĢovací úpravy:

3XDRY, NANO-PEL a Nanosphere fy. Schoeller textil AG, Aquablade, Sharkskin, Trevira Bioactiv, X-Static, Thermoreflex fy. Siser.

2.4.1 Nanosphere

Podstatou úpravy NanoSphere, kterou vyvinula firma Schoeller, je imitace povrchu lotosového listu na textil za pomocí nanotechnologie. Tento typ povrchové úpravy je pĜíþinou samoþistícího efektu, bez vlivu na omak a prodyšnost upravené textilie.

Technologie spoþívá v nanesení a uchycení nanoþástic na povrch textilie. Tím se modifikuje vlastnost upravené textilie, která získává silnou vodoodpudivost a rezistenci proti uchycení neþistot.



a) b)

Obrázek 9 – Povrch textilie a) bez úpravy a b) s Nanosphere úpravou

Materiály s úpravou NanoSphere jsou odolné vĤþi vodČ, olejnatým substancím i tvorbČ skvrn od látek typu keþup, þervené víno, káva, med þi krev.

Výhody této úpravy:

- odolává i silnému tlaku (nanoþástice se ani pĜi nadmČrné zátČži neuvolĖují), - textilie je možno prát ménČ þasto a pĜi nižších teplotách,

- výrobky se snadno udržují - sušení v praþce a žehlení obnovuje úþinnost úpravy, - prodyšnost textilie není úpravou ovlivnČna,

- úprava splĖuje nejpĜísnČjší hygienické a ekologické standardy.

TE

2.4.2 3XDRY

3XDRY úprava kombinuje dvČ technologie pro úpravu funkþních textilií. Na vnČjší stranČ textilie je nanesena vodoodpudivá úprava, zatímco vnitĜní strana je opatĜena úpravou urychlující odvod potu.

Funkce:

x Suchý zevnitĜ – vlhkost zpĤsobená pocením je rychle absorbována na vnitĜní stranČ textilie s 3XDRY úpravou. Pot je distribuován pĜes velký mČrný povrch na povrch textilie.



x Suchá vrchní vrstva – spolehlivČ odpuzuje vodu.

x Rychlé schnutí po praní – distribuce vlhka pĜes velkou plochu zajišĢuje rychlé odpaĜování. Proto textilie opatĜené úpravou 3XDRY schnou výraznČ rychleji než bez úpravy.

Obrázek 10 – 3XDRY ⁹

Výhody:

- umožĖuje tČlu dýchat, - navozuje chladící efekt, - odpuzuje vodu a neþistoty,

- minimalizuje skvrny zpĤsobené potem,

- aplikovatelný na všechny textilie (bavlna, polyester….).

2.5 Smart textilie

Inteligentní (smart) textilie jsou textilní struktury, které jsou schopné reagovat na vnČjší podnČty (rĤzné typy záĜení, pH, mechanické, resp. elektrické pole) a v závislosti na zmČnách tČchto podnČtĤ mČnit své vlastnosti (obyþejnČ zmČnou tvaru nebo barvy).



9 http://www.velveta.cz/page.php?p=3xdry



Podle zpĤsobu reakce na vnČjší podnČty se tyto textilní struktury dČlí >6@:

x Pasivní smart textilie – jsou citlivé pouze na vnČjší podnČty. Sem patĜí celá Ĝada textilií, které fungují jako þidla a indikátory stavu okolí. PĜíkladem jsou optická vlákna, která nejen pĜenášejí svČtelný signál, ale jsou citlivá na deformaci, koncentraci chemikálií, tlak, zrychlení, elektrický proud, magnetické pole atd.

x Aktivní smart textilie – jsou schopné nejen identifikovat zmČnu vnČjšího podnČtu, ale také na tuto zmČnu reagovat. PĜíkladem jsou textilie mČnící barvu v závislosti na teplotČ, teplo regulující textilie, textilie s tvarovou pamČtí, textilie s adaptivní prodyšností a propustností pro vodní páry a textilie stabilizující teplotu.

Jejich využití pro sportovní odČvy spoþívá v optimalizaci odČvního komfortu. AĢ na úrovni profesionálních sportovcĤ nebo rekreaþních sportovních nadšencĤ. Základem je udržet stabilní tČlesnou teplotu, dle následujícího schématu:

Stabilní tČlesná teplota = výdej a pĜíjem tepla je vyrovnán = suché obleþení = pĜíjemné mikroklima = pĜíjemný optimální komfort.

Výrobci inteligentních texilií:

C_Change fy. Schoeller Textil AG, PCM fy. Schoeller Textil AG, Kinotex fy. Tactex, Gorix E-CT fy. Gorix Ltd., Outlast Adaptive Comfort fy. Outlast Technologies Inc.

2.5.1 DiAPLEX

DiAPLEX pĜedstavuje polyuretanový polymer (ultra tenká neporézní membrána) s tvarovou pamČtí. Inteligence DiAPLEXU spoþívá ve využití Mikro-Brownova pohybu (tepelná vibrace), který se vyskytuje v membránČ. Okolní teplota vystoupá nad pĜedem stanovený aktivaþní bod, v dĤsledku tohoto pohybu se vytvoĜí v membránČ mikropóry, které umožní prĤchod vodních par a tČlesného tepla. Aktivaþní bod je nastaven v rozmezí teplot lidského tČla.



Obrázek 11 – struktura DiAPLEXu pĜi teplotČ nižší než aktivaþní bod

Když je teplota nižší než aktivaþní teplota, molekulární struktura je pevná, prodyšnost je nízká a tČlesné teplo je zachováno.

Obrázek 12 – struktura DiAPLEXu pĜi teplotČ vyšší než aktivaþní bod

Když je teplota vyšší než aktivaþní bod, Mikro–BrownĤv pohyb vytvoĜí mikropóry, prodyšnost a prĤchod tepla jsou zvýšeny pro zajištČní maximálního komfortu.

OdČv vyrobený z tohoto materiálu je schopen reagovat na zmČny v okolním prostĜedí, vyhodnotí je a reaguje takovou odezvou, aby zajistil nejvyšší stupeĖ pohodlí. Lamináty s polymerem s tvarovou pamČtí využívané ve sportovních odČvech jsou nepromokavé, vČtru odolné a prodyšné, elastické a trvanlivé.



2.6 Konstrukce a technologie výroby sportovních odČvĤ

Používání nejmodernČjších technologií pĜi konstrukci a výrobČ sportovních odČvĤ umožĖuje neustálé zlepšovaní funkþnosti a designu jednotlivých produktĤ. Mezi standardnČ používané technologie patĜí zejména: podlepování švĤ, laser cutting, ultrasonic a další bezešvé technologie (svaĜování, lepení, welding apod.).

2.6.1 Podlepování švĤ

Dnes již zavedený standard outdoorového obleþení. Švy je možno buć podlepovat (bČžnČjší zpĤsob) nebo také pĜelepovat (tejpovat).

Proces tejpovaní je podobný sešívání stĜihových dílĤ. S tím rozdílem, že se tejpuje již sešitá bunda nebo þást bundy, která je „vtahována“ do tejpovacích váleþkĤ, kde je pĜítlakem a termicky aplikován tejp. Detailní pohled na aplikaci tejpu ukazuje následující obrázek:

Obrázek 13 – podlepení švĤ¹⁰

V souþasné dobČ se Ĝada softshellových materiálĤ podlepuje tak, že se spodní fleecová strana pĜebrousí, tejp je pak „lepen“ pĜímo na membránu.



10 http://www.directalpine.cz/a265-technologie-a-konstrukcni-zajimavosti



2.6.2 Vy Ĝezávání dílĤ pomocí laseru

Je nejþastČji používán pro drobné vyĜezávání malých tvarĤ do stĜihových dílĤ, þástí kapes, dýchacích otvorĤ, log atd. Tato technologie samozĜejmČ þásteþnČ „prodraží“

hotový výrobek, avšak kvalita a preciznost je 100% a v podstatČ nenahraditelná.

Obrázek 14 – laser cutting ¹¹

2.6.3 Pojení ultrazvukem

Je jednou z možností bezešvého pojení stĜihových dílĤ, zejména menších þástí produktu. OpČt se jedná o cenovČ i þasovČ nároþnČjší technologii, avšak designovČ a funkþnČ vynikající.

 Obrázek 15 – ultrasonic ¹²



11 http://www.directalpine.cz/a265-technologie-a-konstrukcni-zajimavosti

12 http://www.directalpine.cz/a265-technologie-a-konstrukcni-zajimavosti





2.6.4 SvaĜování

SvaĜování (welding) je dnes nejrozšíĜenČjší technologií bezešvého spojování dílĤ v odČvním prĤmyslu. NČkdy je welding oznaþován také jako bezešvá, laminovací nebo lepící technologie. Látky jsou navzájem propojeny pojícím tejpem, který je “roztaven”

pomocí tepla nebo ultrazvuku.

PĜes obrovský vývoj dalších technologií právČ welding významnČ posunul možnosti designu funkþních odČvĤ. VČtšina výrobcĤ si drží urþité know-how a „weldovací“

místnosti nejsou volnČ pĜístupné. NejbČžnČji weldované þásti produktĤ jsou kapsy, krycí nebo pojící „fleky“, lepení v délce, aplikace protektorĤ.

Obrázek 16 – welding ¹³



13 http://www.directalpine.cz/a265-technologie-a-konstrukcni-zajimavosti



3. Softshellové materiály

Softshell je název pro vícevrstvé materiály, které jsou dnes vyrábČny ve dvou provedeních - membránový softshell a tkaný softshell.

Cílem softshellu je poskytnout v jednom kusu obleþení dostateþný komfort pro vČtšinu aktivit pĜi rĤzných klimatických podmínkách. Svrchní vrstvu tvoĜí nejþastČji úplet nebo hustČ tkaný elastický polyamid s vodoodpudivou úpravou a zvýšenou odolností vĤþi odČru. VnitĜní vrstvu tvoĜí oblíbená a pĜíjemná fleecová vrstva uchovávající teplo a efektivnČ transportující vlhkost ven.

Hlavní výhody softshellu: ¹⁴

x teplá tĜívrstvá konstrukce je slaminována s jemnou, velmi odolnou vnČjší textilií a fleecovou þi flanelovou podšívkou,

x menší poþet tenþích vrstev umožĖuje vČtší svobodu pohybu,

x optimální ochrana pĜed nepĜízní poþasí pĜi zachování maximálního pohodlí, x nepromokavý, vČtruvzdorný a prodyšný,

x speciální technologií podlepení švĤ zajišĢuje 100 % nepromokavost.

3.1 Membránový softshell

Membránový softshell v sobČ obsahuje mezi vnČjší a vnitĜní vrstvou ještČ membránu a poskytuje lepší odolnost vĤþi vČtru. První membránový softshell byl vyvinut v roce 1999 firmou Malden Mills (výrobce známého Polartecu) ve spolupráci s firmou Arcteryx.

TĜívrstvý softshell (nČkdy oznaþovaný jako hardshell) je urþen pro sportovní odČvy, u kterých je kladen dĤraz na mechanickou odolnost, odolnost proti dešti, snČhu a vČtru.

Jsou to odČvy pro vysokohorskou turistiku, skialpinismus, ledovcové lezení, lyžování, zimní cyklistiku a pobyt v pĜírodČ.



14www.gore-

tex.cz/remote/Satellite?c=fabrics_prod_land_c&childpagename=goretex_cs_CZ%2Ffabrics_prod_land_c%2FFabricTechnologiesC hapterTwoSelectedTechnologySEO&cid=1183947836850&p=1183947843574&pagename=SessionWrapper 

 Tento materiál se skládá z následujících vrstev:^¹⁵

1. vrstva: hustČ pletený polyamid nebo polyester s DWR, TORAY Kudos XR, DryKeep nebo jinou hloubkovou impregnací,

2. vrstva: membrána, napĜ. GORE-TEX Windstopper, PONTETORTO NoWind, ENTRANT Dermizax EV (MP) atd.,

3. vrstva: polyesterová pletenina, microfleece (Tecnopile) krátký nebo dlouhý chlup.

U dvouvrstvého softshellu prostĜední vrstvu netvoĜí membrána, ale samotný pojivový materiál vrstev, který po zpracování tvoĜí perforovaný celek. Díky tomu je materiál velmi prodyšný. Vyznaþuje se nízkou hmotností, prodyšností a je vČtruodolný. Tyto materiály jsou pĜedevším vhodné pro pohybové aktivity, pĜi kterých je kladen dĤraz na váhu a prodyšnost, jako napĜíklad výkonnostní skialpinismus, cyklistiku, bČh na lyžích, bČh, pobyt v pĜírodČ atd. Dvojvrstvý softshell se skládá:

1. vrstva: hustČ pletený polyamid nebo polyester s DWR, TORAY Kudos XR, DryKeep, nebo jinou hloubkovou impregnací,

2. vrstva: polyesterová pletenina, microfleece (napĜ. Tecnopile) s krátkým nebo dlouhým chlupem a rĤznou gramáží.

PĜíklady softshellových materiálĤ: ¹⁶

- Gore Windstopper Soft Shell, Gore Windstopper Durastretch (odlehþená verze) - Pontetorto Soft Shell, Polartec Power Shield

- Polartec Power Shield Lightweight (mírnČ odlehþená varianta klasického provedení)

- Polartec Power Shield High Loft (ménČ vnČjší streþové vrstvy, více teplejší vnitĜní vrstvy, lepší tepelná izolace do chladnČjších podmínek)

- Schoeller-WB-400 (akrylátová vrstva místo laminátu)

- Schoeller-WB-formula (Cordura, Lycra a polyuretanový zátČr) - Salewa Stormwall active



15http://www.outdoorinfo.cz/pruvodce-softshell

www.gore-

tex.cz/remote/Satellite?c=fabrics_prod_land_c&childpagename=goretex_cs_CZ%2Ffabrics_prod_land_c%2FFabricTechnologiesC hapterTwoSelectedTechnologySEO&cid=1183947836850&p=1183947843574&pagename=SessionWrapper

16 http://www.svetoutdooru.cz/clanek/?107178-fenomen-softshell



3.2 Tkaný softshell

Tkaný softshell je vyroben pouze z textilních vláken speciálním tkaním a vyznaþuje se lehkostí, je prodyšnČjší a také cenovČ dostupnČjší. Tkané elastické softshellové materiály u nás nabízí pĜedevším firma Schoeller pod obchodními názvy Schoeller- dryskin extreme a Schoeller-dynamic extreme. Tyto materiály mají vnČjší elastickou vrstvu z Cordury, Schoeller-dryskin extreme má navíc vnitĜní vrstvu opatĜenou materiálem CoolMax.

PĜíklady tkaných softshellĤ: ¹⁷

- Schoeller-dynamic tkaný z nylonu a Lycry, mimoĜádnČ streþový, lehký ideální na léto,

- Schoeller-dryskin dvojitČ tkaný z nylonu, Lycry a CoolMaxu – pĜíjemný tepelný komfort a odvod vlhkosti,

- Schoeller Climawool podobný jako dryskin ale místo CoolMaxu je použíta vlna a místo nylonu Cordura, materiál má lepší odolnost vĤþi odČru,

- Salewa Stormwall Alternative.

Obrázek 17 – výrobky z Dryskin Softshell ¹⁸



17 http://www.svetoutdooru.cz/clanek/?107178-fenomen-softshell

18 http://www.highpoint.cz/materialy/softshell.html





3.3 Funk þní vlastnosti softshellu

Softshell je obecnČ materiál, který v sobČ spojuje vlastnosti vrstvených funkþních odČvĤ: vodČodolnost, paropropustnost, teplo fleecu a odolnost proti vČtru. Jeho hlavním znakem je multifunkþnost (nahrazení více vrstev jednou) a zároveĖ potvrzuje trend odlehþování vybavení.

3.3.1 Vodoodpudivost - waterresistant

Vodoodpudivostí nazýváme schopnost textilií do urþité doby odolávat dešti.

Vodoodpudivé textilie nenasáknou déšĢ do své struktury okamžitČ, ale naopak tvoĜí na povrchu izolované kapky, které mĤžeme napĜ. klepnutím z odČvu snadno odstranit.

Textilie s vodoodpudivou úpravou jsou tedy schopny po urþitou dobu ochránit pĜed promoknutím, ne však po delší dobu, ne za silného deštČ a ne v pĜípadČ, kdy z urþitých pĜíþin je voda mechanicky vtlaþována do látky, jako napĜ. pĜi silném vČtru, pĜi otírání odČvu o rĤzné pĜedmČty jako vČtve stromĤ, trávu apod. Vodoodpudivosti se dociluje rĤznými tepelnými nebo chemickými úpravami tkaniny. Vysoké vodoodpudivosti lze dosáhnout potažením textilie vrstviþkou teflonu a v poslední dobČ takzvanou nanotechnologií.>3@

MČĜení je provádČno napĜíklad zkrápČcí metodou dle evropské normy ýSN EN 24920 nebo Bundesmannovou zkouškou deštČm (ýSN EN 29865).

3.3.2 Nepromokavost, vodČodolnost

Aby materiál dokázal odolávat vytrvalejším vodním srážkám, musí být vodČodolný a k tomu je tĜeba jiných technologií a úprav, než tČch, které postaþují v pĜípadČ vodoodpudivosti. Prvním zpĤsobem je nanášení porézní hmoty na vlastní textilii. Tím vznikají tzv. zátČrované materiály, které však zhoršují prodyšnost, ale bývají levnČjší.

PodstatnČ lepších parametrĤ se dosahuje tzv. laminací, kdy se nosná textilie spojí s membránou. V pĜípadČ nČkterých membrán se dnes dosahuje takových hodnot, které byly ještČ nedávno tČžko pĜedstavitelné a pĜitom si zachovávají vysoké parametry paropropustnosti. Membrány mohou být porézní hydrofobní nebo neporézní hydrofilní.



Schopnost materiálu odolávat vodČ se vyjadĜuje výškou vodního sloupce, který je tento materiál schopen udržet, než zaþne bezprostĜednČ vodu propouštČt. StupeĖ odolnosti proti vodČ se mČĜí tak, že na materiál se pĜiloží sklenČný válec o prĤmČru 10 cm, který se naplní vodou. Tlak vody na materiál se mČĜí v milimetrech. Voda ve válci pĤsobí na materiál a prĤnik prvních tĜí kapek urþí hodnotu, která je udávána na výrobcích. Udává se v mm vodního sloupce a platí, že þím vyšší sloupec materiál udrží, tím více je materiál schopen odolávat promoknutí.

Obrázek 18 – vodní sloupec¹⁹

Aby mohl být odČv prezentován jako nepromokavý, musí materiál vydržet alespoĖ 2000 mm vodního sloupce - tak to udává norma. Pro outdoorové aktivity je však tato hodnota nedostaþující. Pro tyto materiály mají smysl hodnoty nad 15000 mm vodního sloupce.

PĜi outdoorových þinnostech je totiž voda do odČvu i vtlaþována a to napĜ. pĜi chĤzi travou, pĜi prodírání se kĜovím, odporem vzduchu pĜi jízdČ na kole apod., viz tabulka 2.

Tabulka 2 – Ekvivalent tlaku vody

Ekvivalent tlaku vody

DéšĢ odpovídající sprše 300 mm DéšĢ za vČtrných podmínek 5 000 mm

PrĤtrž mraþen 11 000 mm

Liják za vichĜice 20 000 mm Sed pĜi váze 80 kg 5 000 mm Klek pĜi váze 80 kg 12 000 mm

Popruhy batohu 15 000 mm



19 http://www.babchrudim.cz/advice_water_column.php



Na druhé stranČ však ani nejproslulejší svČtové firmy netestují bČžnČ své textilní materiály nad hodnotu 20000 mm vodního sloupce. Pravidelné testování nad tyto hodnoty by materiál zbyteþnČ prodražovalo a hodnota kolem 20000 mm vodního sloupce pro velkou vČtšinu pĜípadĤ v praxi dostaþuje. Ani tyto materiály však nejsou schopny odolávat promoknutí nekoneþnČ dlouho, protože musí být zároveĖ dostateþnČ propustné pro naším tČlem vyprodukovanou vlhkost a splĖovat tak dva protichĤdné požadavky na nepromokavost a zároveĖ paropropustnost. V pĜípadČ nedostateþné nebo žádné prodyšnosti bychom brzy náš organismus pĜehĜáli a místo vlhkosti venkovní bychom se koupali ve vlastním potu. >3@

Stanovení odolnosti proti pronikání vody je provádČno dle normy ýSN EN 20811 – Zkouška tlakem vody. PĜístroj SDL M018 je urþen pro stanovení odolnosti textilií proti pronikání vody pod tlakem v rozsahu 0 – 40000 mm vodního sloupce.

3.3.3 Prodyšnost

Prodyšností je oznaþována propustnost vzduchu, která je vyjádĜena jako rychlost proudČní vzduchu procházejícího kolmo plochou textilie pĜi stanoveném tlakovém spádu. MČĜí se dle normy ýSN EN ISO 9237( 80 0817) – viz kapitola 4.2.2. [8]

Výsledky celkové prodyšnosti jsou závislé na základní látce, na které je membrána nalaminována. Pokud má nosná látka nízkou prodyšnost, žádná membrána ji nemĤže zlepšit. ýím je látka pevnČjší a odolnČjší vĤþi odČru, tím ménČ bude prodyšná. Navíc skuteþná bunda þi kalhoty mají vČtšinou rĤzná vyztužení (ramen, loktĤ, kolen), Ĝadu švĤ a našitých kapes. Výsledná prodyšnost mĤže být naprosto odlišná od udávané hodnoty.

Proto je nutné zvolit pĜiléhavý anatomický stĜih a kvalitní materiál, který nepotĜebuje další výztuže.

3.3.4 Paropropustnost

Paropropustnost je schopnost propouštČt vlhkost vyprodukovanou tČlem do okolního prostĜedí. Hodnota propustnosti vodních par se udává v gramech na metr þtvereþní látky za 24 hodin (MVTR – moisture vapour transmission rates) nebo pomocí výparného odporu Ret>m²Pa/W@.



Metoda MVTR (moisture vapour transmission rates)

Udávaná v jednotkách g/m²/24 hod. Tato metoda je starší a v souþasnosti je spíše na ústupu. Udává, kolik gramĤ vodní páry je schopno se odpaĜit za 24 hodin pĜes þtvereþní metr mČĜené látky. Parametry, které rozhodují o celkovém výsledku, jsou ovlivnČny také teplotou a okolní vlhkostí. I malá zmČna teploty mĤže velmi výraznČ ovlivnit výsledek, což je nevýhodou této metody. Navíc podmínky, za kterých byla daná hodnota namČĜena, se vČtšinou vĤbec neuvádČjí a tím mohou být výsledky snadno zkresleny.

Metoda „Ret“

Mnohem objektivnČjší mČĜící metoda je metoda Ret. Ta mČĜí odpor, který klade látka pĜi prostupu vodní páry v jednotkách m²Pa/W. ýím menší þíslo, tím lepší paropropustnost.

Pro zjednodušenou interpretaci výsledkĤ lze použít následující tabulku:

Tabulka 3 – Paropropustnost ²⁰

m

Pa/W Paropropustnost

0 – 6 velmi dobrá

6 – 13 dobrá

13 – 20 uspokojivá

20 – 30 nevyhovující

Zkoušení textilií mĤže být provedeno dle normy ýSN EN 31092 (80 0819) – MČĜení tepelné odolnosti a odolnosti vĤþi vodním parám za stálých podmínek (zkouška pocení výhĜevnou destiþkou). [9]

3.3.5 VČtruodolnost

V zimních mČsících se v nČkterých státech (zejména v KanadČ a USA) udává index ochlazení zpĤsobeného vČtrem – windchill index – pĜedstavující teplotu vnímanou jako subjektivní pocit v pĜípadČ vČtrného poþasí.

Tabulka 4 – Windchill efekt ²¹



20 http://www.tilak.cz/stranky.php?lang=cz&page=22&seo=system-obleceni

21 http://www.shaman.cz/praxe/vitr-rychlost-teplota.htm

 Rychlost

vČtru

Skuteþná teplota na teplomČru >°C@

10 4 -1 -7 -12 -18 -23 -29 -34 -40 -46 -51 m/s km/hod

Teplota, které je vystaveno tČlo >°C@

0 0 10 4 í1 í7 í12 í18 í23 í29 í34 í40 í46 í51 2,5 9 9 3 í3 í9 í14 í21 í26 í32 í37 í44 í49 í59 5 18 4 2 í9 í16 í23 í29 í36 í43 í50 í57 í64 í72 7,8 28 2 í6 í13 í21 í28 í38 í43 í50 í58 í65 í73 í80 10,3 37 0 í8 í16 í23 í32 í39 í47 í55 í63 í71 í79 í87 12,8 46 í1 í9 í18 í26 í34 í42 í50 í59 í66 í75 í83 í92 15,3 55 í2 í11 í19 í28 í36 í45 í53 í62 í70 í78 í87 í95 18,1 65 í3 í12 í20 í29 í37 í46 í55 í63 í72 í81 í89 í98 20,6 74 í4 í12 í21 í29 í38 í47 í56 í65 í73 í82 í91 í100

Nízké nebezpeþí Ohrožení

stoupá Vysoké nebezpeþí

Nebezpeþí, které hrozí dostateþnČ obleþeným osobám Se stoupající rychlostí vČtru, dochází k rychlejšímu ochlazení organizmu a snížení tČlesné teploty. Windchill mĤže pĜedstavovat vážné nebezpeþí v pĜípadČ kombinace nízkých teplot a mírného vČtru, také tento pocit ukazuje jakému chladu je organizmus skuteþnČ vystaven a je dobrým zpĤsobem jak pĜedejít potencionálním omrzlinám þi hypotermii, což je popsáno v tabulce 5.

Tabulka 5 – PrĤmČrné hodnoty windchill indexu a jednotlivá rizika [4]

Windchill Riziko Pocit Ochrana

-27 °C

Pocit diskomfortu, pĜi prodlouženém pobytu v pĜípadČ nedostateþné ochrany riziko vzniku omrzlin a hypotermie.

NČkolik vrstev teplého obleþení s vnČjší vrstvou chránící proti vČtru. Obleþení þepice, rukavic a šály. Pohyb.

-35 °C

Zvyšující se (vznik omrzlin od 10 do

30 minut)

ZkĜehlost a zbČlání tváĜí a periferií (prsty

rukou i nohou, uši a nos). Riziko vzniku

hypoternie pĜi prodlouženém pobytu v pĜípadČ nedostateþné

ochrany.

NČkolik vrstev teplého obleþení s vnČjší vrstvou chránící proti vČtru. Obleþení þepice, rukavic a šály, roláku

nebo kukly. Pohyb.

-40 °C

Vysoké (vznik omrzlin od 5 do 10

minut)

ZkĜehlost a zbČlání tváĜí a periferií (prsty

rukou i nohou, uši a nos).

Riziko vzniku hypoternie pĜi

NČkolik vrstev teplého obleþení s vnČjší vrstvou chránící proti

vČtru.

Obleþení þepice, rukavic a šály, roláku

nebo kukly. Pohyb.

-45 °C

 omrzlin od 2 do 5

minut)

omrzlin periferií a nechránČných þástíí

kĤže.

Vážné riziko vzniku hypotermie pĜi prodlouženém pobytu

venku.

teplého obleþení s vnČjší vrstvou chránící

proti vČtru. Pokrytí všech nechránČných þástí pokožky. Zkrácení

nebo pĜerušení pobytu venku. Pohyb.

-60 °C

ExtrémnČ vysoké (vznik omrzlin do

2 minut)

Podmínky venku jsou pĜíliš riskantní.

NEBEZPEýÍ! ZĤstat uvnitĜ.

Pocit ochlazení je ovlivĖován tČlesnou konstrukcí, vlasovým porostem, úrovní metabolizmu. K dalším faktorĤm patĜí relativní vlhkost a intenzita sluneþního záĜení, proto ho nelze mČĜit pomocí pĜístrojĤ. Z tohoto dĤvodu je na Technické univerzitČ v Liberci vyvíjen model, který v sobČ zahrnuje zejména vliv teploty a rychlosti vČtru na pocit chladu, který je pociĢován tepelnými receptory. [4]

Vzhledem k tomu, že index ochlazení vzduchem udává subjektivní pocit chladu pouze na nechránČné pokožce, zĤstává otázkou, do jaké míry pociĢuje organizmus ochlazení v pĜípadČ rĤzných typĤ obleþení v kombinaci s klimatickými podmínkami. [4]

Následující tabulka pomĤže odhadnout pĜibližnou rychlost vČtru.

Tabulka 6 – PĤsobení vČtru²² Rychlost vČtru

m/s km/hod

PĤsobení vČtru

11 40 Vítr pohybuje slabšími vČtvemi

15 50 Vítr ztČžuje pochod s batohem na zádech 16 60 Vítr hýbe silnými vČtvemi, chĤze je již velmi obtížná 20 70 PĜi chĤzi musíme udržovat rovnováhu pomocí hĤlek 22 80 Vítr lomcuje silnými vČtvemi a slabšími stromy, chĤze

zaþíná být nemožná

25 90 Lze chodit jen se sníženým tČžištČm 28 100 Vítr láme a vyvrací silné stromy

30 110 Postupovat lze jen pĜískoky

40 140 Pohyb je možný jen plazením

Poslední tabulkou v této þásti je vČtrná stupnice, která zlepší pĜedstavu o úþincích vČtru.

Používají ji meteorologové k vizuálnímu urþování síly vČtru.



22 http://www.shaman.cz/praxe/vitr-rychlost-teplota.htm

 Tabulka 7 – VČtrná stupnice ²³

StupeĖ km/hod Název Úþinky

0 1 bezvČtĜí KouĜ stoupá kolmo vzhĤru

1 4 vánek KouĜ se lehce vychyluje

2 9 vČtĜík Pohybuje se listí na stromech

3 15 slabý vítr Pohybují se vČtviþky

4 22 mírný vítr Pohybují se vČtve

5 30 vítr Šumí koruny stromĤ

6 40 silný vítr Pohybují se koruny a vČtve 7 50 prudký vítr Vítr rve listí ze stromĤ

8 60 vichĜice Ulamují se menší vČtve

9 75 bouĜe Ze stĜech padají tašky

10 85 silná bouĜe Vyvracejí se stromy

11 100 prudká bouĜe Padají komíny, stožáry, vítr rve lehþí stĜechy 12 150 orkán Vyvrací a pustoší vše, kudy prochází

3.4 Údržba softshell Ĥ

Pravidelná péþe a údržba uchová funkþní vlastnosti výrobku a prodlouží jeho životnost.

Aby materiály ĜádnČ plnily svou funkci je potĜeba pĜi údržbČ postupovat pĜedevším podle pokynĤ doporuþených výrobcem. PĜed chemickým þištČním je upĜednostĖováno praní v automatické praþce za specifických podmínek.

3.4.1 Praní

Membránové odČvy se doporuþují prát oddČlenČ od ostatních odČvĤ a pokud možno jednotlivČ. PĜi praní v automatické praþce je tĜeba odstranit vše, co by mohlo materiál mechanicky poškodit.

Je vhodné použít klasické mokré praní v praþce na jemný program nebo prát ruþnČ.

Výrobcem doporuþená teplota je vČtšinou 30qC. Pro tyto materiály jsou doporuþované speciální tekuté prací prostĜedky, které dokážou obnovit vodoodpudivou úpravu.

Pro praní tČchto materiálĤ nejsou doporuþeny prací prostĜedky, které obsahují bČlící, zmČkþovací pĜísady a aviváže, které naruší vodoodpudivost a zpĤsobují rychlejší degradaci membrány. V dĤsledku toho obleþení po vyprání ztrácí funkþní vlastnosti,



23 http://www.shaman.cz/praxe/vitr-rychlost-teplota.htm



zejména vodoodpudivost. PĜed praním se doporuþuje spustit prací cyklus naprázdno, aby se odstranily zbytky bČžného pracího prášku z pĜedešlého praní.

Po praní je nutno obleþení dĤkladnČ vymáchat, aby se vyplavily i sebemenší zbytky pracích látek a neþistot, které výraznČ zhoršují vodoodpudivou úpravu.

Protože používané materiály na odČvy jsou nepromokavé, nelze je klasicky odstĜećovat.

Tento zpĤsob mĤže textilii nevratnČ poškodit. OdČv je tĜeba nechat vykapat a dosušit zavČšený pĜi pokojové teplotČ.

PĜíklady speciálních pracích prostĜedkĤ, pĜíklady:

- NIKWAX TECH WASH - speciální tekutý prací prostĜedek pro ochranu odČvĤ a výzbroje za špatného poþasí. Tento výrobek je šetrný tekutý prací prostĜedek, který je speciálnČ vyroben pro funkþní odČvy a jeho pravidelné používání nenarušuje trvale vodČodolnou (DWR) ochrannou vrstvu. Na bázi vody - pĜátelský vĤþi pĜírodČ, biologicky odbouratelný, nehoĜlavý, nejedovatý. Koncentrovaný Nikwax Tech Wash mĤže být pĜed praním aplikován pĜímo na silnČ zašpinČná místa a mastné skvrny. OdstraĖuje staré zbytky pracích práškĤ a neutralizuje je.

- TOKO - SOFT SHELL WASH – speciální prací prostĜedek pro softshell, fleecové a streþové materiály. OdstraĖuje špínu a zároveĖ podporuje funkþnost materiálĤ.

Optimální pro veškeré elastické tkaniny. ProstĜedek je urþen pro ruþní praní i praní v praþce pĜi teplotách okolo 30°C a je doporuþován pro materiály jako je GORE TEX, Sympatex, Schoeller. 

a) b)

Obrázek 19 – praci prostĜedek a) NIKWAX TECH WASH²⁴, b) TOKO – SOFT–SHELL WASH



24http://www.maxsport.cz/nikwax-tech-wash-100-ml-_sport_-14714.html





3.4.2 Impregnace softshellĤ

BČžným nošením, pĤsobením pracích prostĜedkĤ, repelentĤ þi jiných látek se životnost povrchových úprav zkracuje. Snížená schopnost odpuzovat vodu se projeví tak, že déšĢ na látce pĜestane tvoĜit kapiþky a voda se zaþne vsakovat do svrchní tkaniny. OdČv nasáklou vodou následnČ ztČžkne a utvoĜení vodního filmu zpĤsobí i snížení paropropustnosti. Je proto nutné po urþitém þase užívání a praní vodoodpudivost tkaniny vhodnou impregnací obnovit.

Impregnace mĤže být v nČkolika formách, které se liší jak chemickým složením, tak zpĤsobem nanášení:

x Roztoky – jedná se o impregnace, kde jsou vodoodpudivé látky vpravovány do materiálu pĜi praní. Jejich úþinnost je velmi dobrá, neboĢ se v lázni dostanou do celé struktury materiálu. Nevýhodou je, že se tímto zpĤsobem naimpregnuje celý odČv vþetnČ podšívky, což mĤže být nežádoucí z dĤvodĤ snížení schopnosti odvádČt vlhkost.

x Spreje – impregnace ve sprejích by se mČla používat vždy na vyþištČný a suchý materiál, aby její úþinnost byla co nejvČtší. Vodou nasáklý svrchní materiál ztČžuje pronikání impregnace do struktury materiálu. Impregnace ve sprejích jsou vČtšinou vyrábČny buć na bázi silikonu nebo fluorpolymerové impregnace na bázi vody.

Fluorpolymerová impregnace proniká snadno do celé struktury, nepĤsobí na její barevnou úpravu a je všeobecnČ úþinnČjší. Výhodou sprejových impregnací je, že jsou vČtšinou univerzální a snadno se aplikují. Také pĜíliš nesnižují paropropustnost.

PĜíklad impregnace:

- NIKWAX SOFTSHELL PROOF – impregnace pro aplikaci pĜi máchání urþená na odČvy ze softshellu. Obnovuje a zlepšuje vodČodolnost pĜi zachování prodyšnosti. Prodlužuje životnost odČvĤ a optimalizuje jejich funkþnost za deštivého poþasí. Lze použít v praþce i pĜi ruþním praní. MĤže být aplikován na mokrou látku. Je na bázi vody - pĜátelský vĤþi pĜírodČ, biologicky odbouratelný,