Posudek vedoucího diplomové práce
Monika Didunyková
Srovnání výsledků mezinárodních výzkumů PISA u žáků českých a skandinávských (Dánsko, Finsko) základních škol
Vedoucí práce: doc.PhDr.Tomáš Kasper, Ph.D.
Diplomová práce se zabývá aktuálním a diskutovaným tématem Srovnání výsledků
mezinárodních výzkumů PISA u žáků českých a skandinávských (Dánsko, Finsko) základních škol. Téma je uchopeno v pěti kapitolách a čítá 101 stran textu a přes třicet stran příloh.
Diplomantka rozvrhla práci do pěti nosných celků. Nejdříve otevírá téma v kontextu
srovnávací pedagogiky a zaměřuje pozornost na základní seznámení s výzkumy PISA. Jsou analyzovány jednotlivé gramotnosti, které jsou v rámci PISA měřeny a je dostatečně
poukázáno na tvorbu a složení testů v rámci jednotlivých oblastí měření.
Druhá kapitola popisuje a analyzuje vzdělávací politiku ve srovnávaných zemích - v České republice, Finsku, Dánsku. Autorka zde využívá dostupnou českou odbornou literaturu, ale i aktuální zdroje v anglickém jazyce. Rovněž třetí kapitola buduje potřebný kontext pro dané srovnání, když jsou analyzovány a porovnávány vzdělávací systémy v ČR, Dánsku a Finsku.
Kapitola přináší důležité informace o struktuře jednotlivých školských systémů.
Čtvrtá kapitola představuje a analyzuje výsledky výzkumu PISA v letech 2000-2006 v ČR, Dánsku a Finsku v oblasti čtenářské, přírodovědné a matematické gramotnosti. Srovnání se týká jak časové osy (měření v roce 2000, 2003, 2006), tak i jednotlivých států. Analyzovány nejsou jen celkové výsledky hodnocení jednotlivých gramotností, ale i jednotlivé složky oněch gramotností, rozdíly mezi chlapci a dívkami. Pozornost je věnována rovněž změnám v jednotlivých výsledcích žáků.
Poslední pátá kapitola se věnuje faktorům, které by mohly ovlivňovat výsledky českých, dánských a finských žáků ve výzkumech PISA. Jednak jsou výsledky testování jednotlivých států porovnávány mezi sebou v čase, dále jsou diskutovány možné faktory ovlivňující ony výsledky. Nabízí se vztah s délkou povinné školní docházky, velikosti tříd podle počtu žáků, otázka klimatu, výdaje na základní vzdělávání, vliv rodinného zázemí, determinanty jako učitel, způsob výuky, postoje žáků k výuce.
Jedná se o cennou kapitolu, kde diplomantka mohla učinit mnoho chyb. Naštěstí se tak nestalo a diskuse hledání možných faktorů ovlivňujících výsledky hodnocení je vedena v rozvážné rovině možného upozornění na souvislosti, nikoli v rychlých soudech či
konstatováních. Diskuse je tak na úrovni diplomové práce kultivovaná a odborně vedená.
Diplomantka v závěru shrnuje, že výsledky českých žáků významně závisí na rodinném zázemí, zatímco v Dánsku či Finsku se jedná zejména o vliv struktury a zaměření samotné vyučovací koncepce.
Studentka pracovala samostatně, s dostatečnou podporou domácí i zahraniční literatury.
Diplomantka práci pravidelně konzultovala. Diplomantka zpracovala téma, které je sice často medializováno, ale mediální diskuse není dostatečně odborně ukotvena. Diplomantka
nepropadla laciným tvrzením a rychlým soudům a pečlivě zpracovala dané téma.
Práce je téměř prosta překlepů a čistá po stránce stylistické a gramatická. Rovněž formální úprava, tabulky a grafy si zasluhují pozitivní vyzdvižení. Citační a bibliografické údaje jsou téměř prosty překlepů. Citační norma je jednotná.
Práce splňuje požadavky kladené na práce diplomové a na udělení titulu magistr. Práci hodnotím stupněm výborně.
Otázky k obhajobě:
Které faktory změny koncepce vzdělávání či chodu vyučování by diplomantka doporučila zohlednit při reformě českého vzdělávacího systému s ohledem na specifika dánského a finského vzdělávacího systému. Proč?
V Liberci, dne 11.5.2011
Doc.PhDr.Tomáš Kasper, Ph.D.
