Poděkování
Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce doc. PaedDr. Aleši Suchomelovi, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a vstřícnost při konzultacích a realizaci této práce.
Anotace
Hlavním cílem bakalářské práce bylo diagnostikovat úroveň zdravotně orientované zdatnosti u dívek školního věku (11–13 let) ve Frýdlantském výběžku, pomocí testovací baterie INDARES. Výběrový soubor tvořilo 89 dívek, z 6. a 7. tříd čtyř základních škol Frýdlantského výběžku. Soubor prošel empirickým šetřením, které se skládalo z měření základních somatických charakteristik (tělesná výška, tělesný tuk, index BMI) a osmi motorických testů (vytrvalostní člunkový běh, běh na 1500 m, klidová srdeční frekvence, kliky, modifikované lehy-sedy, záklon v lehu, V-předklon, dotyk prstů za zády). Výsledky ukázaly, téměř ve všech disciplínách, převažující zastoupení v cílových zdravotně orientovaných zónách. Výjimku tvoří aerobní kapacita, kde byly naměřeny výrazné nedostatky motorické úrovně vytrvalostních schopností. Z tohoto důvodu bychom měli věnovat větší pozornost pohybovým činnostem aerobního charakteru ve vyučovacích jednotkách tělesné výchovy i v mimoškolních pohybových aktivitách.
Klíčová slova: zdravotně orientovaná zdatnost, motorické testy, INDARES, školní věk
Annotation
The aim of this thesis is to diagnose the level of health-related fitness of school aged girls (11–13 years old) in Frýdlant region with the help of INDARES test battery.
89 girls were chosen from 6th and 7th grade of 4 Frýdlant elementary schools. They went through empirical test, which consisted of measuring basic somatic characteristics (body height, body fat, BMI index) and eight motoric tests (pacer test, 1,500-metre run, normal pulse rate, push-ups, modified sit-up, trunk lift, trunk bend, joining fingers on back). The results shown dominance at targeted health-related zones at almost all disciplines. The exception is aerobic capacity, where major deficiency of motoric levels of stamina was found. Because of this measuring we should focus on stamina-oriented activities during physical-education lessons and outside school.
Keywords: health-related fitness, motor tests, INDARES, school-age
7
Obsah
ÚVOD ... 11
1 SYNTÉZA POZNATKŮ ... 13
1.1 Charakteristika školního věku ... 13
1.1.1 Somatický vývoj v prepubescenci a pubescenci ... 13
1.1.2 Motorický vývoj v prepubescenci a pubescenci ... 14
1.1.3 Psychický a sociální vývoj v prepubescenci a pubescenci ... 16
1.2 Tělesná zdatnost ... 16
1.2.1 Zdravotně orientovaná zdatnost ... 18
1.2.2 Výkonnostně orientovaná zdatnost ... 19
1.3 Motorické testy ... 20
1.3.2 Testové baterie ... 21
1.4 INDARES ... 27
1.5 Výsledky testování jiných autorů ... 30
2 CÍLE PRÁCE ... 33
3 METODIKA PRÁCE... 34
3.1 Charakteristika testovaného souboru ... 34
3.2 Charakteristika výzkumných metod ... 34
3.2.1 Měření tělesného složení ... 35
3.2.2 Měření aerobní zdatnosti ... 36
3.2.3 Měření svalové síly a vytrvalosti... 37
3.2.4 Měření flexibility ... 39
3.3 Organizace a způsob zpracování naměřených dat ... 40
4 VÝSLEDKY ... 42
4.1 Tělesného složení testovaného souboru ... 42
4.2 Aerobní kapacita testovaného souboru ... 47
4.3 Svalová síla a vytrvalost testovaného souboru ... 52
4.4 Flexibilita testovaného souboru ... 56
5 DISKUZE ... 59
6 ZÁVĚRY... 62
7 LITERATURA ... 65
8 PŘÍLOHY ... 68
8
Seznam obrázků
Obrázek 1: Procentuální zastoupení jedinců v hodnocení indexu BMI v jednotlivých zónách .. 43 Obrázek 2: Procentuální zastoupení jedinců v hodnocení tělesného tuku v jednotlivých zónách ... 45 Obrázek 3: Procentuální zastoupení jedinců v hodnocení vytrvalostního člunkového běhu v jednotlivých zónách ... 47 Obrázek 4: Procentuální zastoupení jedinců v hodnocení běhu na 1500 m v jednotlivých zónách ... 49 Obrázek 5: Procentuální zastoupení jedinců v hodnocení klidové srdeční frekvence v jednotlivých zónách ... 51 Obrázek 6: Procentuální zastoupení jedinců v hodnocení kliky v jednotlivých zónách ... 52 Obrázek 7: Procentuální zastoupení jedinců v hodnocení záklon v lehu v jednotlivých zónách 55 Obrázek 8: Procentuální zastoupení jedinců v hodnocení V-předklon v jednotlivých zónách ... 57
9
Seznam tabulek
Tabulka 1: Rozlišení tělesné zdatnosti a motorické výkonnosti ... 18
Tabulka 2: Komponenty tělesné zdatnosti hodnocené testovou baterií EUROFIT ... 23
Tabulka 3: Komponenty tělesné zdatnosti hodnocené testovou baterií FITNESSGRAM... 24
Tabulka 4: Komponenty tělesné zdatnosti hodnocené testovou baterií OVOV ... 26
Tabulka 5: Komponenty tělesné zdatnosti hodnocené testovou baterií UNIFITTEST ... 27
Tabulka 6: Komponenty tělesné zdatnosti hodnocené testovou baterií INDARES ... 29
Tabulka 7: INDARES - Sestava k hodnocení zdravotně orientované zdatnosti u dětí a mládeže ... 29
Tabulka 8: Výsledky porovnávaných testů v Libereckém regionu ... 31
Tabulka 9: Výsledky porovnávaných testů v Libereckém regionu ... 32
Tabulka 10: Výsledky porovnávaných testů v Libereckém regionu a na ZŠ Potěhy ... 32
Tabulka 11: Věková charakteristika výběrového souboru ... 34
Tabulka 12: Charakteristika základních somatických parametrů testovaného souboru dívek .... 42
Tabulka 13: Základní statistická charakteristika výsledků indexu BMI [kg/m2] ... 44
Tabulka 14: Základní statistická charakteristika výsledků tělesného tuku [%] ... 46
Tabulka 15: Základní statistická charakteristika výsledků vytrvalostního člunkového běhu [počet přeběhů] ... 48
Tabulka 16: Základní statistická charakteristika výsledků běhu na 1500 m [min:s] ... 50
Tabulka 17: Základní statistická charakteristika výsledků klidové srdeční frekvence [min-1] ... 51
Tabulka 18: Základní statistická charakteristika výsledků kliky [počet opakování] ... 53
Tabulka 19: Základní statistická charakteristika výsledků modifikované lehy-sedy [počet opakování] ... 54
Tabulka 20: Základní statistická charakteristika výsledků záklonu v lehu [cm] ... 56
Tabulka 21: Základní statistická charakteristika výsledků V-předklon [cm] ... 58
Tabulka 22: Hodnocení výsledků dotyk prstů za zády ... 58
10
Seznam použitých zkratek a symbolů
1. zóna zdravotně orientované zdatnosti (ZOZ) = podváha; nízká úroveň somatických parametrů; bradykardie; nízká úroveň motorické zdatnosti
2. zóna ZOZ = cílová zdravotně orientovaná zóna
3. zóna ZOZ = nadváha, obezita mírná, obezita závažná; tachykardie; vysoká úroveň somatických parametrů; vysoká úroveň motorické zdatnosti
n = rozsah souboru
Rq = kvartilové rozpětí (Q3 - Q1) s = směrodatná odchylka
xmax = maximální hodnota xMe = střední hodnota xmin = minimální hodnota x = aritmetický průměr
11
ÚVOD
Výsledky celé řady výzkumů zabývajících se pohybovou aktivitou a životním stylem dětí a dospělých, vykazují za posledních několik let, trvalý pokles úrovně pohybové aktivity. Pohybová aktivita bývá stále častěji nahrazována pasivními činnostmi (internet, sledování TV, počítačové hry, sociální sítě). Klesající úroveň pohybové aktivity má ovšem významně hlubší dopady na člověka, především z hlediska zdraví. Nízká míra pohybové činnosti může způsobovat rizika kardiovaskulárních chorob, zvyšování rizika obezity, vadné držení těla, svalové dysbalance a mnoho dalších potíží (Bendíková, 2011; MŠMT, 2013).
Vysoká úroveň pohybových dovedností není nutným předpokladem pro zdraví a pestrý životní styl jedince. Důležitým pilířem pro efektivní fungování lidského organismu, vitální vykonávání každodenní pohybové aktivity či snižování zdravotních rizik spojených s hypokinézou, je dosažení určité zdravotně orientované úrovně tělesné zdatnosti. Dostatečná úroveň zdravotně orientované tělesné zdatnosti, přispívá k celkovému zkvalitnění života člověka. Pro hodnocení úrovně tělesné zdatnosti je sestaveno mnoho testovacích baterií, v naší práci se zaměříme na testovací sestavu INDARES (Tupý, 2005; Suchomel, 2006).
Dalším poznatkem, se kterým se stále častěji setkáváme, je trend pozitivní sekulární akcelerace tělesných parametrů. Sekulární trendy jsou změny v různých oblastech lidského bytí (somatické parametry, motorická výkonnost, biologická zralost), jenž odráží podmínky vnějšího prostředí, ve kterých je jedinec vychováván. Pozitivním sekulárním trendem tělesných parametrů, je myšlená zvyšující se tělesná výška a tělesná hmotnost u naší populace, která je zřejmá z porovnávání celostátních antropologických výzkumů z roku 1951 a 2001. Akcelerace sekulárního trendu tělesné hmotnosti vykazuje, vysoký nárůst dětí s výskytem nepoměru tělesného složení vůči aktivní tělesné hmotě. Sekulární akcelerace souvisí s již výše zmíněnou nízkou pohybovou aktivitou a sedavým způsobem života, jež přinesly společensko-ekonomické změny vyspělého světa (Suchomel, 2006).
V rámci uvedených a hojně debatovaných problémů, které jsou do jisté míry provázány (snižující se úroveň pohybové aktivity a změna somatických parametrů, převážně tělesné hmotnosti), nás zaujala myšlenka k vytvoření studie, v místě kde žijeme. V předložené práci jsme se snažili o zjištění úrovně zdravotně orientované
12
zdatnosti dívek z Frýdlantského výběžku a trendu klesající úrovně pohybové aktivity a zvyšující se sekulární akcelerace.
13
1 SYNTÉZA POZNATKŮ
1.1 Charakteristika školního věku
Prepubescence neboli mladší školní věk je období lidského života, které zpravidla označujeme dobou od 6–7 let do 11–12 let. Z hlediska pedagogicko-sociálního začíná prepubescence vstupem do školy a z hlediska biologického vyrovnáváním proporcionalit trup-končetiny. Konec prepubescence je charakterizován počátkem pohlavního dospívání jedince, u dívek nastupuje dříve mezi 10–11 lety, u chlapců později mezi 11–12 lety. Celkový vývoj jedince je v tomto období velmi ovlivňován školní docházkou (Langmeier, 2008).
Pubescence neboli starší školní věk je období, které je vymezeno od 11–12 let do 14–16 let, nástup a průběh je značně ovlivněn dědičností. Začíná prvními známkami sekundárních pohlavních znaků, zrychlením růstu postavy a končí nástupem pohlavní dospělostí – pravidelná ovulace u dívek, spermatogeneze u chlapců. Pubescence je obdobím převrtaných somatických, fyziologických a vývojových změn (Hájek, 2001;
Langmeier, 2008; Suchomel, 2004).
1.1.1 Somatický vývoj v prepubescenci a pubescenci
V období prepubescence probíhá somatický vývoj oproti pubertálnímu období rovnoměrně a bez větších výkyvů, období latence – klidu. V prepubescenci se tělesná výška zvyšuje o 4–6 cm/rok, dívky průměrně o 1 cm převyšují chlapce. Tělesná váha se průměrně zvýší o 15 kg, dívky bývají o necelý 1 kg těžší než chlapci. Dochází k plynulému růstu všech orgánů, zvyšuje se objem srdce, hmotnost mozku, posiluje se odolnost organismu a zdokonaluje se činnost svalů a kloubů. Vzhledem ke ztenčování vrstvy podkožního tuku a intenzivnímu růstu délky dolních končetin, dochází mezi sedmým a devátým rokem k výraznému zeštíhlení dětské postavy. Toto období je kolem osmého roku vystřídáno obdobím druhé plnosti, kdy dochází ke zpomalení růstu a hmotnosti. Z hlediska osifikace kostí, dochází k jejímu dokončování, zakřivení páteře ještě není trvalé (Suchomel, 2004; vemeste.cz).
Období pubescence je obdobím růstové akcelerace, dochází k rychlému růstu kostí, svalové hmoty (zejména u chlapců) a stabilizaci páteře v mediánní ose, z těchto důvodů má zásadní význam prevence vadného držení těla. Růst organismu není podmíněn jen růstovým hormonem jako v prepubescenci, pro pubescenci je
14
charakteristické spolupůsobení pohlavních hormonů a gonadotropinů. V souvislosti s těmito hormony se rozvíjí sekundární pohlavní znaky; u dívek dochází k nárůstu podkožního tuku, růstu prsou, rozšíření pánve a boků; u chlapců probíhá rychlejší růst postavy a svalové hmoty, prohlubuje se hlas, zvětšují se pohlavní orgány. Pubertální změny se dostavují dříve u děvčat než u chlapců, děvčata dozrávají zhruba o 1,3 roku dříve. Tělesná výška a tělesná hmotnost celkově projevuje vyšší stabilitu vývoje u dívek, chlapci více podléhají vnějším podmínkám prostředí (Měkota et al., 1988;
Suchomel, 2004).
Somatické rysy jsou jedním z mnoha předpokladů základní motorické výkonnosti.
Somatický vývoj dětí školního věku spolurozhoduje o úrovni motorické zdatnosti, především v pohybových činnostech s rychlostně silovými požadavky (Sukop, 1997).
1.1.2 Motorický vývoj v prepubescenci a pubescenci
Motorický vývoj má ve všech vývojových obdobích individuální průběh, je geneticky podmíněn a závisí na konkrétních podmínkách vnějšího prostředí (Suchomel, 2004).
Prepubescence je označována ,,stádiem zvýšené motorické učenlivosti“ či ,,zlatým věkem motoriky“, nervový systém dosahuje dostatečné připravenosti pro koordinačně obtížné pohyby, což je velmi příznivé pro rozvoj motoriky a motorického učení.
Prepubescenti jsou schopni provádět jak globální motorické pohyby, tak analytické pohyby, rychle a snadno se učí novým pohybovým dovednostem, převážně na základě demonstrace či jednoduché instrukce (Měkota et al., 1988; Riegerová a Ulbrichová, 1998).
Období mezi 6–8 lety je charakteristické velmi výraznou pohyblivostí, které bývá doprovázeno nadbytečnými pohyby, tato etapa bývá také nazývána jako ,,pohybový luxus“. Stále značnou roli v motorické výkonnosti dětí mladšího školního věku hraje spontánní pohybová aktivita, která zaujímá cca 5 hodin denně, neméně důležitou denní činností pro dítě je vedle školních povinností také hra. Pro nestabilní základ motorické výkonnosti je vyšší možnost k jejímu záměrnému formování (Měkota et al., 1988).
Zhruba od 8 let jsou pohybové projevy dětí natolik stabilizované a jejich fyzická a mentální zralost tak pokročilá, že z výkonů v motorických testech, dokážeme posuzovat jejich motorické schopnosti. Můžeme tedy vytvořit kvantitativní podklady pro klasifikaci jejich úrovně, bisexuálních rozdílů a struktury. Po osmém roce začíná
15
být složení motorických schopností velmi podobné, složení motorických schopností dospělého jednice. Z motorických schopností se v mladším školním věku nejrychleji vyvíjí, a poměrně vysokých hodnot dosahují, rychlostní schopnosti (zejména rychlost frekvenční a reakční), aerobně-vytrvalostní schopnosti a schopnosti obratnostní. Vysoké úrovně také dosahuje kloubní pohyblivost. Oproti tomu hodnoty staticko-silových schopností stagnují stále na nízké úrovni. Vzhledem k vyzrálejší koordinaci se zlepšuje i vlastní průběh pohybu, dětské pohyby nabývají plynulosti a stálosti, což spěje k celkové harmoničnosti pohybového projevu (Hájek, 2001; Měkota et al., 1988;
Suchomel, 2004).
Motorický vývoj v pubescenci je označován za období ,,diferenciace a přestavby motoriky“. V této životní etapě dochází k určitému narušení doposud poklidné a plynulé motorické vývojové linie. U řady pubescentů můžeme pozorovat:
- zhoršení pohybové koordinace způsobené změnou struktury koordinačních předpokladů (koordinované pohyby jsou nahrazeny těžkopádnými pohyby, ztrácí se plynulost a stálost, nastává disharmonie pohybů);
- narušení dynamiky pohybu spojené se snížením jeho ekonomie (některé švihové pohyby jsou prováděny křečovitě s nadměrným svalovým úsilím, pohybový projev působí ,,klackovitě“ nevyrovnaným dojmem);
- protichůdnost v motorickém chování (některé pohybové činnosti jsou řešeny horlivě jiné laxně (Hájek, 2001; Měkota et. al, 1988).
Zmíněné negativní projevy se vyskytují zejména v každodenní pohybové motorice (občasné zakopávání, klátivá chůze, aj.), nicméně nepostihují všechny pubescenty, jsou individuální a značně odlišné. Větší obtíže s těmito projevy mají chlapci než děvčata, vrcholným věkem motorických výkyvů u dívek bývá třináctý rok, u chlapců nastávají tyto změny později. Pravidelně vykonávaná pohybová aktivita pozitivně ovlivňuje motorický vývoj a snižuje riziko disharmonického vývoje.
Pubescence není příhodným obdobím pro učení se novým složitým motorickým dovednostem, v tomto stádiu by měly být zejména dotvářeny (Hájek, 2001; Měkota et.
al, 1988).
Motorické schopnosti mají v této věkové etapě rozdílný vývoj, narůstá silová a vytrvalostní schopnost, naopak kloubní pohyblivost a obratnost se vyvíjí pomaleji.
Vývoj motoriky u chlapců je průkazně na vyšší úrovni než u dívek, ačkoliv výkonové křivky se na rozdíl od křivek tělesného růstu v tomto období nekříží, dochází jen k přiblížení ve 12 letech. Ke konci staršího školního období nastává vytvoření
16
specificky mužských a ženských anatomických znaků a motorických rysů (Hájek, 2001;
Suchomel, 2004).
1.1.3 Psychický a sociální vývoj v prepubescenci a pubescenci
V rámci psychického a sociálního vývoje je pro prepubescenta nejrazantnější změnou nástup do školy, probíhá proces socializace mezi spolužáky či skupinami, dítě přijímá novou sociální roli žáka, autoritu učitele, aj. Psychosociální vyspívání chlapců bývá pomalejší a méně vyrovnané než u dívek, často mají nižší sociální a pracovní zralost.
Z hlediska psychologického vývoje je prepubescence obdobím bez významných osobních konfliktů a problémů. Během sedmého roku dítěte dochází ke změně myšlení.
Myšlení fantazijní, které dominovalo v předškolním období, se blíží reálnému myšlení a stádium názorného intuitivního myšlení přechází do stádia logických operací s konkrétním obsahem. Paměť je záměrnější a trvalejší, i když stále převažuje mechanická nad logickou pamětí. Jedenáctiletí prepubescenti jsou schopni posuzovat a hodnotit své rodiče či spolužáky (Kohoutek, 2008; Suchomel, 2006).
Vlivem vnitřních změn v organismu (změny hormonálního systému, nervového, vnitřně-sekretického), je pubescence charakterizována obdobím emoční lability.
Dochází k častému střídání optimistických a depresivních nálad či fázím zvýšené aktivity a apatičnosti. Tyto stavy se promítají do celkového motorického projevu.
Pubescenti jsou vnímavější, což se projevuje i zvýšeným zájmen o rozmanitá odvětví lidské činnosti včetně činnosti sportovní, kde hledají možnost uplatnění. Od počátku pubescence dosahují jedinci vyššího logického myšlení, objevuje se systém formálních operací, vyvozují soudy o soudech. Nastupuje nový způsob myšlení, formálně- abstraktní, který je předpokladem pro pochopení vyučované látky. Období pubescence je typické osamostatňováním a potřebou odloučit se od rodiny a autorit. Pubescenti navazují vztahy mezi vrstevníky stejného i opačného pohlaví a budují si pevné místo ve společnosti (Hájek, 2001; Langmeier, 2008)
1.2 Tělesná zdatnost
Tělesná zdatnost (angl. physical fitness; něm. Leistungsvermögen) je definována jako stav organismu jedince, jenž umožňuje provádět každodenní činnost bez nepřiměřené únavy, s dostačujícím prostorem pro trávení volného času. Jde tedy
17
o všestrannou schopnost člověka efektivně reagovat pohybovou činností na podněty z vnějšího prostředí, s co nejnižšími nároky na organismus (např. uběhnout určitou vzdálenost na nižší hladině srdeční frekvence). Tělesná zdatnost je mírou fyziologické připravenosti na tělesnou zátěž (Hájek, 2001; Suchomel, 2006). Měkota a Cuberek (2007) popisují tělesnou zdatnost jako výsledek dlouhodobého procesu nespecifické adaptace organismu na zatížení. Uvádějí, že struktura tělesné zdatnosti je tvořena souborem motorických schopností a fyziologickým základem je funkčnost kardiorespirační soustavy. Tělesnou zdatnost získáváme kondičním tréninkem za působení klimatických a dalších podnětů, projevuje se celkovou odolností organismu a optimálními rekcemi na zatížení.
Tělesná zdatnost je pojem hierarchický a multidimenzionální, vývoj definice prošel více než čtyřicetiletou historickou genezí. Nejprve byla tělesná zdatnost definována jako souhrn předpokladů pro optimální rekci vzhledem k náročné pohybové činnosti a vnějším vlivům. V 80. letech 20. století začala být tělesná zdatnost brána jako součást celkové zdatnosti, která má další složky emocionální, duševní a sociální.
V 90. letech minulého století byla tělesná zdatnost pojímána ještě šířeji, ve významu vyrovnat se s každodenní činností a s možností trávení volného času. V dnešním pojetí je tělesná zdatnost spíše chápána jako pojem ovlivňující zdravotní stav, s preventivními účinky na problémy spjaté s hypokinézou. Rozšíření obsahu pojmu tělesné zdatnosti a důraz na zdravotní vhled, rozdělují tělesnou zdatnost na zdravotně orientovanou zdatnost a výkonnostně orientovanou zdatnost (Měkota a Cuberek, 2007; Suchomel, 2006).
Podle Kasy (2001) je zdatný jedinec ten, který je pohyblivý, přiměřeně silný a vytrvalý, rychle se vyrovná s pohybovým zatížením, po námaze se dokáže rychle zotavit a je schopný plnit každodenní úkoly s dostatečnou rezervou. Tělesná zdatnost je do jisté míry ovlivňována dědičností, během života ji můžeme rozvíjet a udržovat pomocí tělesných cvičení, přiměřenou a vyváženou stravou, otužováním a životosprávou. Proces zvyšování tělesné zdatnosti je blízký dlouholetému sportovnímu tréninku, cílem ovšem není záměrný sportovní výkon konkrétního sportovce, ale celkový tělesný rozvoj každého z nás (Měkota a Cuberek, 2007).
Tělesná zdatnost úzce koreluje s motorickou výkonností, se základní motorickou výkonností se dokonce překrývá (Tabulka 1). U testů stanovujících základní motorickou výkonnost zároveň testujeme tělesnou zdatnost. Tělesná výkonnost má užší význam než motorická výkonnost, označuje úroveň způsobilosti k podávání výkonů v určitých
18
pohybových činnostech. Získává se speciálním tréninkem a výsledkem je specifická adaptace na pohybovou zátěž (Měkota a Cuberek, 2007).
Tabulka 1: Rozlišení tělesné zdatnosti a motorické výkonnosti
Pramen: Měkota a Cuberek (2007, s. 144).
1.2.1 Zdravotně orientovaná zdatnost
Suchomel (2006) uvádí, že tělesná zdatnost je v dnešní době chápána jako koncept ovlivňující zdravotní stav a působící preventivně na problémy spjaté s nedostatkem pohybu, v rámci tohoto chápání je v literatuře uváděna pod pojmem zdravotně orientovaná zdatnost. Zdravotně orientovaná zdatnost (angl. HRF: health- related-fitness) je označována jako zdatnost, která přímo či nepřímo ovlivňuje zdravotní stav člověka a preventivně působí na zdravotní problémy spojené s hypokinézou (Měkota a Cuberek, 2007). Bunc (1995) tuto definici ještě rozvádí a říká, že zdravotně orientovaná zdatnost se může projevovat jako stav dobrého bytí (well-being), která umožňuje provádět kvalitně a s vysokým nasazením každodenní činnosti, reagovat na nečekané pohybové úkoly, snižovat výskyt některých zdravotních komplikací, pozitivně působit na psychiku jedince, a tak celkově přispívat k plnohodnotnému prožívání života.
Podle literatury zahrnuje zdravotně orientovaná zdatnost pět komponent – aerobní zdatnost, svalová síla a vytrvalost, tělesné složení a flexibilita. Aerobní zdatnost je velmi důležitá součást každodenního života a zdravého životního stylu, dostatečná úroveň snižuje rizika závažných onemocnění (cukrovka, obezita, kardiovaskulární onemocnění, některých forem rakoviny, aj.). Skládá se ze tří složek, které ovlivňují výkon – maximální spotřeba kyslíku (max. aerobní výkon), mechanická účinnost
TĚLESNÁ ZDATNOST MOTORICKÁ VÝKONNOST
Je kategorií převážně biologickou převážně motorickou
Je výsledkem nespecifické adaptace na zatížení specifické adaptace na pohybovou zátěž
Strukturu tvoří
komplex motorických schopností;
fyziologickým základem je funkčnost kardiorespirační soustavy
dominantní schopnosti
Získává se kondičním tréninkem a působením
klimatických a jiných podnětů speciálním tréninkem a výcvikem V pohybovém
chování se projevuje
optimálními reakcemi na zatížení, celkovou odolností, rezervami
vyrovnanými výkony ve vymezené pohybové činnosti (včetně sportovní) Základní motorická výkonnost
19
(ekonomie aerobních procesů při pohybové činnosti) a anaerobní práh. Aerobní zdatnost se hodnotí laboratorně pomocí spiroergometrie nebo podle výsledků výkonových vytrvalostních testů – běh na 1500 m, Cooperův test (běh po dobu 12 min), Légerův test (vytrvalostní člunkový běh) a další. Svalová síla a vytrvalost, svalová síla je pokládána jako základní složka motorické výkonnosti, její určitá úroveň je nezbytná pro plnění všech pohybových činností. Rozvoj vytrvalostní síly má také preventivní účinek proti výskytu svalových dysbalancí – testuje se především vytrvalostní síla břišních svalů, extenzorů trupu, svalů horní části trupu). Tělesné složení, zejména rozložení tělesného tuku je důležité udržovat na přiměřených hodnotách, z hlediska prevence narůstajícího výskytu obezity. Výskyt nadměrného rozložení tuku má negativní vliv k dalším složkám tělesné zdatnosti, převážně k aerobní zdatnosti. Zjišťování tělesného složení se provádí několika způsoby (kaliperace kožních řas, BMI – index tělesné hmotnosti, bioelektrická impedance, aj.). Flexibilita (kloubní pohyblivost) má význam z hlediska správného držení těla, zajišťuje vyšší ekonomičnost pohybu, snižuje pravděpodobnost zranění a vede k snazšímu provedení denních pohybových aktivit (Měkota a Cuberek, 2007; Suchomel, 2006).
Zdravotně orientovaná zdatnost a výkonnostně orientovaná zdatnost se mohou navzájem prolínat. Především učitelé tělesné výchovy by měli dokázat rozlišit mezi zdravotním a výkonnostním zaměřením motorického hodnocení, měli by dětem srozumitelně ujasnit význam tělesné zdatnosti ve vztahu k pohybové aktivitě jako k nepostradatelné součásti zdravého životního stylu (Suchomel, 2006).
1.2.2 Výkonnostně orientovaná zdatnost
Výkonnostně orientovaná zdatnost (angl. PRF: performance-related-fitness) je podmínkou, jenž je nutná pro podání maximálního pracovního nebo sportovního výkonu. Projevuje se ve výkonových testech, sportovních soutěžích, pracovních výsledcích a je jen úzce spojena se zdravím jedince. Pod výkonnostně orientovanou zdatnost spadají pohybové schopnosti, méně významné ve vztahu ke zdraví dospělé a stárnoucí populace, např. explozivně silová schopnost, obratnost, schopnost koordinace, rovnováhy či akční a reakční rychlosti. Porovnávání výkonnostně orientované zdatnosti se uplatňuje při hledání a výběru sportovně talentovaných jedinců.
Bunc a další autoři u nás vytvořili testovací baterii sedmi motorických testů (člunkový běh 4 x 10 m, skok daleký z místa, leh-sed opakovaně po dobu 1 min, výdrž ve shybu
20
nadhmatem, síla stisku ruky, hloubka předklonu v sedu, běh na 1500 m či 2000 m nebo Cooperův běh) pro potřeby základního výběru dětí do sportovních tříd. Úroveň výkonnostně orientované zdatnosti také záleží na osvojených pohybových dovednostech, tělesných parametrech či motivaci (Měkota a Cuberek, 2007; Suchomel, 2006).
1.3 Motorické testy
Motorický test je definován jako standardizovaný postup či zkouška pro zjištění úrovně pohybových předpokladů jedince (Čelikovský, 1979). Při testování provádíme zkoušky (úlohy) podle zadání a každému jedinci přiřazujeme číselné údaje (skóre) získané měřením. Pro vyšší informační hodnotu daného skóre je k jeho interpretaci nutná určitá norma či kritérium, se kterým se výsledek porovná.
Motorické testy se od jiných zkoušek odlišují zejména ve standardizaci průběhu testu a užití statistických metod k vyjádření a vyhodnocení testového skóre.
Standardizace testů znamená:
- test má zaručenou reprodukovatelnost; testové zadání musí být opakovatelné na jiném místě, v jiném čase a s jiným zkoušejícím (examinátorem). Působení prostředí a examinátora je nutné minimalizovat, předpokladem je použití standardizovaných pomůcek, přesných a totožných instrukcí;
- test je autentický (důvěryhodný); uživatel musí mít informace o vlastnostech testu, zejména údaje o reliabilitě (spolehlivosti) a validitě (platnosti);
- test má vypracovaný systém testování a hodnocení testových výsledků, zpravidla pomocí testových norem (Čelikovský, 1979).
Obsahem motorických testů je daná pohybová činnost určená pohybovým úkolem testu a pravidly. Pohybové úkoly jsou různorodé, od jednoduchých pohybových kombinací (např. stisk ruky), po složité (modifikované sedy-lehy), nebo dlouhotrvající opakující se činnosti (vytrvalostní člunkový běh). U motorických testů měříme průběh, nebo častěji výsledek, s využitím různých pomůcek a přístrojů (např. dynamometr, kaliper, reaktometr, sport tester, stabilometr, aj.). Výsledky testů jsou důležitým ukazatelem pro rozvíjení motorických předpokladů, ukazují silnější či slabší místa motorického vývoje (Čelikovský, 1979; Měkota, 1988; Suchomel, 2006).
Podle Rubína et al. (2014) probíhá vybírání motorických testů na základě otestování, co nejširšího spektra základních funkčních komponent vzhledem
21
k celkovému zdraví a optimálním funkcím lidského organismu, s ohledem na možnosti praktické realizace. Z čehož vyplývá, že jednoduchým způsobem zjišťujeme míru motorické výkonnosti a bereme na zřetel přirozené a nejčastěji užívané motorické projevy populace, které předpokládají nízkou závislost na předchozí pohybové zkušenosti.
Motorické testy zahrnují nejen samostatné zkoušky, ale i testové systémy jakými jsou testové baterie a testové profily (Čelikovský, 1979).
1.3.2 Testové baterie
Testová baterie jsou soubor testů, charakteristická tím, že všechny testy jsou vzájemně standardizovány a validovány proti jednomu kritériu. Skóre jednotlivých testů se vzájemně kombinují a při shrnutí všech výsledků vytvářejí skóre baterie. Testové baterie jsou heterogenní (navzájem nepodobné testy), jejichž cílem je zvýšení validity výsledků, a homogenní (navzájem podobné testy), s cílem zvýšení reliability.
Heterogenní testové baterie se využívají při hodnocení tělesné zdatnosti a kondice, příkladem takové testové baterie je sestava TKS (test kondičních schopností) pro vysokoškoláky, která sestává z čtyř testů - běh na 12 minut, skok daleký, shyby na hrazdě, leh-sed opakovaně po dobu 2 minut. Během sestavování baterií jde o to, najit takové sestavy, které budou mít vysokou validitu i při poměrně nízkém počtu testů (Hájek, 2001; Měkota, 1983).
Podle Suchomela (2006) by měly testovací baterie nabízet možnost výběru položek v samostatných testovaných aspektech, z důvodu dosažení maximální motivace a využití všech možností pro splnění cílů testování pokud možno všemi žáky, žáci by si měli sami vybrat variantu, jež je pro ně vhodná a přijatelná. Pro děti do deseti let nejsou kondiční testy vyžadující maximální úsilí dostatečně reliabilní a validní. V tomto věku je důležitá koncentrace na techniku a provedení uvedených testů, není nutné zdůrazňovat výkonnost.
Testové baterie pro hodnocení tělesné zdatnosti musí být srozumitelné pro examinátory, přijatelné pro administraci v terénních podmínkách a ekonomické vzhledem k času a potřebným pomůckám. Také by měl být vypracovaný vhodný hodnotící systém, který bude motivovat všechny jedince k následující pohybové aktivitě. Význam testovacích baterií u testování dětí školního věku záleží především
22
na určení úrovně základních komponent zdravotně orientované zdatnosti, které jsou důležité pro správný fyziologický vývoj a celkové zdraví jedince (Rubín et al., 2014).
V minulosti bylo sestaveno a ověřeno několik testových baterií pro hodnocení tělesné zdatnosti dětí školního věku. Testové baterie obsahovaly tři až osm terénních motorických testů a měření základních tělesných charakteristik (tělesná výška, hmotnost a BMI). V současnosti je možné na našem území využít pět testových systémů – EUROFIT, FITNESSGRAM, INDARES, OVOV a UNIFITEST. Nejvhodnější testovací baterií se ukázala baterie FITNESSGRAM, která nejvíce odráží moderní přístupy k hodnocení tělesné zdatnosti (Suchomel, 2006).
EUROFIT
V roce 1983 byla vytvořena první metodická příručka testového systému EUROFIT pro školní mládež. Vznik testové baterie inicializoval Výbor pro rozvoj sportu Rady Evropy, za účelem získání porovnatelných výsledků z různých evropských zemí, pomocí standardizované metodiky. V roce 1988 byl zveřejněn manuál testového systému v anglickém a francouzském jazyce (Suchomel, 2006).
Testová baterie EUROFIT obsahuje motorické testy zdravotně orientované i výkonově orientované, dohromady je v baterii zastoupeno devět motorických testů a základní somatická měření pro děti školního věku - měření 5 kožních řas a BMI, talířový tapping, člunkový běh 10 x 5 m, skok daleký z místa, ruční dynamometrie, rovnovážný stoj tzv. „plameňák“, předklon v sedu, leh-sed opakovaně po dobu 30 s, vytrvalostní člunkový běh nebo bicyklový ergometr W170 a výdrž ve shybu (Tabulka 2). Při testování pomocí EUROFITU jsou relativně vysoké časové nároky, personální a materiální vybavení, ale i přesto jsou v současnosti známy rozsáhlé výsledky z empirických šetření z Belgie, Estonska, Itálie, Litvy, Maďarska, Nizozemska, Polska, Severního Irska, Španělska a Turecka. Na Slovensku používají EUROFIT v původní podobě 9 motorických testů a ve zmenšené formě 5 testů. Navzdory uvedeným připomínkám patří EUROFIT v současné době k nejrozšířenější testové baterii napříč evropskými státy a nabízí velké možnosti k porovnávání (Rubín et al., 2014).
23
Tabulka 2: Komponenty tělesné zdatnosti hodnocené testovou baterií EUROFIT
Vysvětlivky: * alternativní test.
Pramen: EUROFIT in Rubín et al. (2014, s. 15).
FITNESSGRAM
Testová baterie FITNESSGRAM byla vyvinuta předními americkými odborníky v Cooperově Institutu v Dallasu ve státě Texas. První verze testového systému byla vytvořena v roce 1982, současná v pořadí již desátá je z roku 2013. Během této doby prošel celý testový manuál značným vývojem. K nejvýznamnějším změnám došlo u šesté verze, ve které se poprvé použilo dotazníkové hodnocení úrovně pohybové aktivity tzv. ACTIVITYGRAM, a osmé verze, která obsahuje navíc další rozšíření tzv. ACTIVITYLOG, sloužící k záznamu a vyhodnocování dat z pedometrů. Celkové zaměření FITNESSGRAMU je shrnuto pod zkratkou HELP (angl. health and health- related fitness, everyone, lifetime, personal): cílem je podpora zdraví (health) pro každého (everyone) bez ohledu na věk, pohlaví a pohybové předpoklady, s důrazem na celoživotní (lifetime) pravidelnou pohybovou aktivitu uspokojující osobní (personal) potřeby a zájmy (Plowman et al., 2006; Suchomel, 2006).
FITNESSGRAM je složen z pěti motorických testů (např. vytrvalostní člunkový běh, hrudní předklony v lehu pokrčmo, záklon v lehu na břiše, 90° kliky a hrudní předklony v lehu pokrčmo), z měření základních somatických charakteristik a tří otázek k pohybové aktivitě nebo třídenní dotazník pohybové aktivity – ACTIVITYGRAM (Tabulka 3). Testované položky jsou rozděleny do tří skupin podle komponent
KOMPONENTA TĚLESNÉ ZDATNOSTI TEST BMI
Měření 5 kožních řas Bicyklový ergometr W170*
Vytrvalostní člunkový běh Výdrž ve shybu
Lehy sedy
Flexibilita Předklon v sedu
Skok daleký z místa Ruční dynamometrie
Koordinační schopnosti Rovnovážný stoj tzv. ,,plameňák“
Člunkový běh 10 x 5 m Talířový tapping
Rychlostní a koordinační schopnosti ZDRAVOTNĚ ORIENTOVANÁ Tělesné složení
Aerobní zdatnost
Svalová síla a vytrvalost
VÝKONNOSTNĚ ORIENTOVANÁ Silové schopnosti
24
zdravotně orientované zdatnosti: aerobní kapacita; tělesné složení; svalová síla, vytrvalost a flexibilita (Rubín et al., 2014).
Rubín et al. (2014) uvádí, že testová baterie FITNESSGRAM je komplexně zaměřená na testování zdravotně orientované zdatnosti a primárně spěje ke zdraví jedince. FITNESSGRAM představuje nenáročný prostředek k použití ve vyučovacích jednotkách školní tělesné výchovy. Výsledky jsou porovnávány s kriteriálně vztaženými standardy, vyjadřující minimální úroveň tělesné zdatnosti nutné pro udržení zdraví a vitální plnění denních úkolů, jsou vhodným prostředkem a motivací k hodnocení běžné populace školních dětí v tělesné výchově. Pro jedince, kteří sportují na vyšší úrovni tělesné zdatnosti, jsou však tyto testy nedostatečně motivační. Využívání FITNESSGRAMU v České republice je komplikované, normy, které byly navrženy jen pro americkou populaci, u nás chybí. Český překlad testového manuálu a také využitelnost ve vyučování tělesné výchovy je limitován vysokým výdajem na pořízení testové sady obsahující speciální vybavení.
Tabulka 3: Komponenty tělesné zdatnosti hodnocené testovou baterií FITNESSGRAM
Vysvětlivky: * preferovaný test.
Pramen: Cooper Institute in Rubín et al. (2014, s. 16).
OVOV
OVOV (Odznak všestrannosti olympijských vítězů) je projekt, který připravili olympijští vítězové v desetiboji Robert Změlík a Roman Šebrle, s cílem zvýšení pohybové aktivity u školních dětí a možností podmínek pro nastartování jejich
KOMPONENTA TĚLESNÉ ZDATNOSTI TEST
Bioelektrická impedance BMI
Měření 2 kožních řas*
Běh na míli Chůze na 1 míli
Vytrvalostní člunkový běh*
90° kliky*
Hrudní předklony v lehu pokrčmo*
Modifikované shyby Výdrž ve shybu Záklon v lehu na břiše*
Předklony v sedu pokrčmo jednonož*
Dotyk prstů za zády ZDRAVOTNĚ ORIENTOVANÁ
Tělesné složení
Aerobní zdatnost
Svalová síla a vytrvalost
Flexibilita
25
sportovních začátků. Další vizí je zastavení nárůstu dětí s obezitou, čímž se OVOV stává velmi populární a získává záštity významných organizací například Český olympijský výbor, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy či Ministerstvo zdravotnictví. Organizátorem okresních kol, krajských kol a republikového finále je Asociace školních sportovních klubů České republiky (AŠSK ČR) a sportovní a tělovýchovná občanská sdružení působící po celé České republice (OVOV, 2015).
Pohybový program OVOV je určen téměř pro každého, tabulky pro sledování výsledků a udělení odznaků jsou určeny věkovou kategorií od 7 let do 100 let, testování se mohou účastnit jednotlivci či družstva. Soutěž družstev je určena pro skupiny složené ze čtyř dívek a čtyř chlapců stejné věkové kategorie a školy. Testování zdatnosti probíhá v 10 disciplínách (běh na 60 m, skok do dálky z rozběhu, trojskok snožmo z místa, hod 2 kg medicinbalem obouruč vzad, hod 150 g míčkem, modifikované shyby, lehy-sedy, kliky, běh na 1 km, dribling 2 min v prostoru — viz Tabulka 4), disciplíny zjišťují úroveň zdravotně orientované zdatnosti i výkonnostně orientované zdatnosti.
Hodnotí se každá disciplína, za kterou dostane každý jedinec bodové zhodnocení dle stanovených bodovacích tabulek. Body z disciplín se sčítají a výsledný součet v dané věkové kategorii je ukazatelem stupně odznaku OVOV, který může být podle bodů bronzový, stříbrný, zlatý nebo diamantový. Pro evidenci a vyšší motivaci žáků je připravena záznamová knížka tzv. ,,Óvéčko“, která obsahuje tabulky pro zapisování svých výkonů, bodovací tabulky a jednoduché instrukce k přípravě na splnění podmínek (OVOV, 2015).
26
Tabulka 4: Komponenty tělesné zdatnosti hodnocené testovou baterií OVOV
Vysvětlivky: * alternativní test.
Pramen: OVOV, 2015; Rubín et al. (2014, s. 18).
UNIFITTEST
Po zrušení odznaku PPOV (připraven k práci a obraně vlasti) bylo v České republice nutné vymyslet nový testovací systém, který by zhodnotil tělesnou zdatnost dospělých, jedinců staršího věku a byl by součástí hodin tělesné výchovy. V roce 1993 byla zveřejněna první příručka testové baterie UNIFITTEST. Poslední úpravu testové baterie tvoří softwarová verze zpracování výsledných hodnot a doplnění testového systému o hodnocení výsledků vzhledem k růstovému věku v dětských a mládežnických kategoriích (Měkota et al., 2002).
Testový systém UNIFITTEST (6–60) je určen pro zjištění úrovně tělesné zdatnosti školních dětí, mládeže a dospělých ve věkovém rozmezí od 6 do 60 let. Skládá se ze tří základních somatických měření (tělesná výška, hmotnost a množství podkožního tuku) a čtyř jednotlivých samostatně skórovaných motorických testů (Tabulka 5). Výsledky se hodnotí podle normativně vztažených standardů, které byly vytvořeny na základě několika celostátních reprezentativních šetření, jsou tedy platné pro českou populaci (Hájek, 2001; Měkota et al., 2002; Rubín et al., 2014).
UNIFITTEST (6–60) je vhodným testovacím systémem tělesné zdatnosti pro užívání v praxi, je časově a materiálně nenáročný a jeho provedení zvládne každý zaškolený učitel tělesné výchovy. Manuál testovací baterie je snadno dostupný a psaný
KOMPONENTA TĚLESNÉ ZDATNOSTI TEST Běh na 1 km
Dribling v prostoru 2 min Plavání 2 min*
Skákání přes švihadlo 2 min*
Kliky 2 min Lehy-sedy 2 min
Modifikované shyby 2 min
Hod 150 g míčkem
Hod 2 kg medicinbalem obouruč vzad Trojskok snožmo z místa
Rychlostní a silové schopnosti Skok do dálky z rozběhu
Rychlostní schopnosti Běh na 60 m
Aerobní zdatnost
ZDRAVOTNĚ ORIENTOVANÁ
Svalová síla a vytrvalost
VÝKONNOSTNĚ ORIENTOVANÁ
Silové schopnosti
27
v českém jazyce. Nevýhodou je fakt, že testový systém není běžně rozšířen v dalších zemích, a chybí tak možnost srovnání úrovně tělesné zdatnosti s jinými státy (Rubín et al., 2014).
Tabulka 5: Komponenty tělesné zdatnosti hodnocené testovou baterií UNIFITTEST
Vysvětlivky: * selektivní test.
Pramen: Chytráčková in Rubín et al. (2014, s. 19).
1.4 INDARES
INDARES (International Database for Research and Educational Support) je komplexní on-line systém orientovaný na záznam, analýzu a porovnání pohybové aktivity uživatelů. Zakladateli projektu jsou P. Fical, J. Fical, F. Chmelík, F. Křen, M.
Kudláček a J. Mitáš. Vývoj systému probíhá v součinnosti s Centrem kinantropologického výzkumu na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Cílem tohoto internetového systému je podpora vzdělávání a výzkumu v oblasti pohybové aktivity, zvýšení informovanosti o problematice pohybové aktivity a poskytnutí způsobů pro zkvalitnění životního stylu uživatelů. Tento projekt je také používán při řešení výzkumného záměru Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy České republiky MSM 6198959221 „Pohybová aktivita a inaktivita obyvatel České republiky v kontextu behaviorálních změn“ a dalších mezinárodních projektů (INDARES.COM, 2014).
INDARES se ukazuje jako vhodný prostředek pro on-line sběr dat o pohybové aktivitě, který je využitelný pro výzkumné účely a případně pro budoucí sestavování internetových intervenčních programů, je poskytován zcela zdarma a poskytuje tak
KOMPONENTA TĚLESNÉ ZDATNOSTI TEST ZDRAVOTNĚ ORIENTOVANÁ
BMI
Měření 3 kožních řas Chůze na 2 km*
Běh na 12 min*
Vytrvalostní člunkový běh*
Výdrž ve shybu*
Shyby*
Lehy-sedy
Flexibilita Předklon v sedu*
Silové schopnosti Skok daleký z místa
Rychlostní a koordinační schopnosti Člunkový běh 4 x 10 m Tělesné složení
Aerobní zdatnost
Svalová síla a vytrvalost
VÝKONNOSTNĚ ORIENTOVANÁ
28
uživatelům snadný přístup. Přestože je INDARES vyvíjen v České republice má několik jazykových verzí českou, slovenskou anglickou, německou, polskou a italskou.
(INDARES.COM, 2014; Rubín et al., 2014).
Internetový projekt INDARES se skládá z více modulů. Prvním modulem je záznam o pohybových aktivitách, kam si uživatel zapisuje každodenní pohybové aktivity. Dalším modulem je analýza kroků, kde uživatel vypisuje denní počet kroků, které nachodil. Následně se setkáváme s částí, která vyhodnocuje úroveň tělesné zdatnosti jedince. Tato část obsahuje testovou baterii o deseti testech, jenž je rozdělena do čtyř skupin podle oblastí zdravotně orientované zdatnosti (svalová síla a silová vytrvalost, aerobní zdatnost, flexibilita a funkční tělesné parametry). Po splnění jednotlivých testů (Tabulka 6), INDARES vyhodnotí úroveň tělesné zdatnosti, ukáže výhody a rizika a podá doporučení k udržení či zlepšení úrovně dané komponenty tělesné zdatnosti. Pomocí následujícího modulu aktivní transport, mohou uživatelé zaznamenávat do mapy své každodenní trasy, dozvědět se, jak jsou aktivní nebo pasivní během denního cestování (do/z práce, do/ze školy, aj.) a zjistit, kolik pohybových aktivit by měli ještě přidat. Posledními moduly jsou dotazníky (Dotazník sportovních preferencí, Dotazník IPAQ, Dotazník MPAM-R, WHO-5 Index emoční pohody, Dotazník IPEN, Bernský dotazník subjektivní spokojenosti a Behaviorální regulace při cvičení) a analyzátor tělesných parametrů, který může uživatele porovnávat pomocí grafů a statistik (INDARES.COM, 2014).
INDARES je vhodným projektem pro zjišťování úrovně tělesné zdatnosti jednotlivce, skupiny nebo školy. Testovací systém můžeme využít i ve školní tělesné výchově, ale až od 16 let, vzhledem k existenci normativně vztažených standardů, které jsou nastaveny od tohoto věku. Přínosem systému pro jakéhokoli uživatele je přehledné shrnutí o úrovni vlastní pohybové aktivity, která je reprezentovaná pomocí grafů a statistik. Uživatel má možnost porovnat své výsledky s doporučením, také si může stanovit vlastní cíle a kontrolovat jejich naplnění. Pokud se do systému přihlásila skupina či třída, může každý jedinec porovnat své výsledky s průměrem ostatních.
Negativem systému může být fakt, že testovaní, je nutné provádět ve dvoudenním ideálně třídenním režimu. (INDRARES.COM, 2014; Rubín et al., 2014).
29
Tabulka 6: Komponenty tělesné zdatnosti hodnocené testovou baterií INDARES
Pramen: INDARES.COM (2014).
Tabulka 7 představuje modifikovanou testovou baterii INDARES, sestavenou podle A. Suchomela a L. Rubína, která byla použitá při diagnostice zdravotně orientované zdatnosti u dívek mladšího a staršího věku ve Frýdlantském výběžku.
Tabulka 7: INDARES - Sestava k hodnocení zdravotně orientované zdatnosti u dětí a mládeže
Sestavil: A. Suchomel a L. Rubín.
KOMPONENTA TĚLESNÉ ZDATNOSTI TEST Kliky
Modifikované lehy sedy Podřepy nad židli Podřep u stěny Chůze na 2 km Běh na 12 min Předklon v sedu Dotyk prstů za zády Obvod pasu a boků Klidová srdeční frekvence Svalová síla a vytrvalost
Aerobní zdatnost Flexibilita
Funkční tělesné parametry
ZDRAVOTNĚ ORIENTOVANÁ
KOMPONENTA TĚLESNÉ ZDATNOSTI TEST [jednotka měření]
Tělesná výška [cm]
Tělesná hmotnost [kg]
BMI [kg/m2]
Tělesný tuk - měření 2 kožních řas [%]
Vytrvalostní člunkový běh [počet]
Běh na 1500 m [min/s]
Klidová srdeční frekvence [min-1] Kliky [počet]
Modifikované lehy sedy [počet]
Záklon v lehu [cm]
V-předklon [cm]
Dotyk prstů za zády [ano/ne]
Tělesné složení
Aerobní zdatnost
Svalová síla a vytrvalost
Flexibilita
30
1.5 Výsledky testování jiných autorů
Pro porovnání výsledků úrovně tělesné zdatnosti dívek školního věku ve Frýdlantském výběžku, jsme použili výsledky stejných testů jiných autorů – Celostátní antropologické výzkumy (SZÚ, 2014) a tři diplomové práce Úroveň zdravotně orientované zdatnosti u 8–13letých dětí z Libereckého regionu (Kazda, 2007), Hodnocení tělesné zdatnosti dětí mladšího a staršího školního věku na základě kriteriálně vztažených standardů (Kramářová, 2007) a Hodnocení zdravotně orientované zdatnosti u dětí školního věku (Vondra, 2005).
Celostátní antropologické výzkumy
Celostátní antropologické výzkumy (CAV) poskytují ucelené informace a umožňují provádění detailních analýz dlouhodobých změn tělesných charakteristik (tělesné výšky, tělesné hmotnosti, BMI) u dětí a mládeže. CAV jsou ve světě zcela výjimečnou záležitostí, ale Česká republika patřila k zemím, u kterých byly tyto výzkumy tradicí. První obsáhlý výzkum provedl v zemích Rakouska-Uherska český lékař a antropolog prof. J. Matiegka, který v roce 1895 prostřednictvím učitelů vyšetřil téměř 100 000 školních dětí ve věku 6–14 let. Druhý výzkum proběhl až po druhé světové válce v roce 1951 a další studie navazovaly vždy po desetiletých intervalech.
Poslední CAV se uskutečnil v roce 2001. V Příloze 3 Tabulce 1 jsou uvedeny výsledky z V. CAV z roku 1991 a výsledky z VI. CAV z roku 2001, které byly využity při porovnávání výsledků tělesného složení testovaného souboru. Při vzájemném porovnání výsledků z V. a VI. CAV vidíme, že se hodnoty tělesného složení v jednotlivých letech zvyšují. Od roku 1991 vzrostla v každé věkové kategorii u každého testu (tělesná výška, tělesná hmotnost, BMI) hodnota v průměru o 1–2 jednotky [cm; kg; kg/m2] (SZÚ, 2014).
Úroveň zdravotně orientované zdatnosti u 8–13letých dětí z Libereckého regionu V letech 2003–2005 bylo v Libereckém regionu provedeno testování zdravotně orientované zdatnosti dětí mladšího a staršího školního věku 8–13 let. Testování se zúčastnilo 2309 dětí, z toho 1035 dívek. Úroveň zdravotně orientované zdatnosti byla zjišťována pomocí šesti testů (vytrvalostní člunkový běh, index BMI, hrudní předklony v lehu pokrčmo, 90° kliky, záklon v lehu na břiše, předklony v sedu pokrčmo jednonož), testové baterie FITNESSGRAM. pro porovnání výsledků motorických testů výběrového souboru z Frýdlantského výběžku se souborem z Libereckého regionu jsme
31
využili tři shodné testy (vytrvalostní člunkový běh, 90° kliky, záklon v lehu na břiše).
Při porovnání výsledků aritmetických průměrů motorických testů s výsledky INDARES (Příloha 1) je zřejmé, že výběrový soubor byl velmi zdatný. Děvčata se ve všech testech pohybovala při horních hranicích cílových zdravotně orientovaných zón, nebo v kategoriích nad nimi. Přehled výsledků motorických testů porovnávaných s výběrovým souborem Frýdlantského výběžku, je uveden v Tabulce 8.
Tabulka 8: Výsledky porovnávaných testů v Libereckém regionu
Vysvětlivky: n = rozsah souboru; x = aritmetický průměr; s = směrodatná odchylka.
Pramen: upraveno podle Kazda (2007).
Hodnocení tělesné zdatnosti dětí mladšího a staršího školního věku na základě kriteriálně vztažených standardů
Cílem diplomové práce bylo v letech 2003–2005 stanovit tělesnou zdatnost dětí školního věku ve věku 8–13 let, podle testové baterie FITNESSGRAM. Testování se zúčastnilo 2289 dětí, z toho 1036 dívek. Diagnostika tělesné zdatnosti byla zjišťována pomocí šesti testů (index BMI, vytrvalostní člunkový běh, hrudní předklony v lehu pokrčmo, záklon v lehu na břiše, 90° kliky, předklony v sedu pokrčmo jednonož), pro komparaci s výsledky našeho testovaného souboru jsme využili čtyři identické tesy (index BMI, vytrvalostní člunkový běh, záklon v lehu, 90° kliky). Průměry výsledků, které vidíme v Tabulce 9, vykazují výkonnostně zdatný soubor. Všechny výsledky porovnané s výsledky INDARES (Příloha 1), náleží do horních hranic cílových zdravotně orientovaných zón, nebo do kategorií nad nimi (Kramářová, 2007).
x̄ s x̄ s x̄ s
28,46 12,87 32,63 11,8 51,32 7,84
21,42 7,8 22,46 7,44 26,54 9,59
31,38 7,67 36,02 8,78 37,33 9,8
Vytrvalostní člunkový běh [počet]
Záklon v lehu [cm]
Kliky [počet]
Věkové kategorie [roky]
11,00–11,99 12,00–12,99 13,00–13,99 Testy
(n=196) (n=172) (n=140)
32
Tabulka 9: Výsledky porovnávaných testů v Libereckém regionu
Vysvětlivky: n = rozsah souboru; x = aritmetický průměr; s = směrodatná odchylka.
Pramen: upraveno podle Kramářová (2007).
Hodnocení zdravotně orientované zdatnosti u dětí školního věku
V období červenec až září roku 2004 proběhlo na sportovní akci Týdny pohybu hrou v Liberci a na základní škole Potěhy, testování zdravotně orientované zdatnosti testovou baterií FITNESSGRAM. Testování se zúčastnilo 528 dětí, ve věku 10-12 let.
Zdravotně orientovaná zdatnost byla zjišťována pomocí osmi testů (vytrvalostní člunkový běh, index BMI, měření kožních řas, hrudní předklony v lehu pokrčmo, záklon v lehu na břiše, 90° kliky, předklony v sedu pokrčmo jednonož, dotyk prstů za zády), pro srovnání výsledků s výběrovým souborem z Frýdlantského výběžku jsme použili šest totožných testů (měření kožních řas, index BMI, vytrvalostní člunkový běh, záklon v lehu na břiše, 90° kliky, dotyk prstů za zády). Z hlediska věkového rozsahu testovaného souboru (10–12 let), jsme porovnávali výsledky jen s dvěma věkovými kategoriemi. Porovnání průměrných výsledků (Tabulka 10) s výsledky INDARES (Příloha 1), vykazují zastoupení všech testů v cílových zdravotně orientovaných zónách (Vondra, 2005).
Tabulka 10: Výsledky porovnávaných testů v Libereckém regionu a na ZŠ Potěhy
Vysvětlivky: n = rozsah souboru; x = aritmetický průměr; s = směrodatná odchylka.
Pramen: upraveno podle Vondra (2005).
x̄ s x̄ s x̄ s
18,51 2,73 18,95 2,54 19,68 2,47
35,32 12,89 41,03 11,97 46,2 16,41
28,57 8,17 29,66 9,11 31,47 10,19
12,89 7,80 13,53 7,52 15,45 9,68
13,00–13,99 (n=141)
Testy 11,00–11,99 12,00–12,99
(n=196) (n=172)
Věkové kategorie [roky]
Index BMI [kg/m2]
Vytrvalostní člunkový běh [počet]
Záklon v lehu [cm]
90° kliky [počet]
x̄ s x̄ s
21,60 6,02 21,00 5,68
18,04 2,72 18,98 2,58
37,25 13,41 41,80 14,80
25,76 7,09 27,12 8,56
11,25 7,99 12,95 7,91
81,80 77,40
Dotyk prstů za zády [%]
Index BMI [kg/m2]
90° kliky [počet]
Vytrvalostní člunkový běh [počet]
Záklon v lehu [cm]
Tělesný tuk [%]
Testy 11,00–11,99 12,00–12,99
(n=77) (n=84)
Věkové kategorie [roky]
33
2 CÍLE PRÁCE
Hlavní cíl:
Hlavním cílem bakalářské práce bylo diagnostikovat úroveň zdravotně orientované tělesné zdatnosti u dívek v mladším a starším školním věku (11–13 let) z Frýdlantského výběžku s využitím testovací baterie INDARES.
Dílčí úkoly:
1. Shrnutí poznatků o testování zdravotně orientované zdatnosti v mladším a starším školním věku, zpracování teoretického podkladu k testování.
2. Provést empirické šetření zdravotně orientované tělesné zdatnosti u dívek ve věku 11–13 let; 6. a 7. tříd z Frýdlantského výběžku, pomocí testovací baterie INDARES.
3. Získané výsledky porovnat a vyhodnotit s kriteriálně vztaženými standardy testovací baterie INDARES a s výsledky testů jiných autorů, stanovit závěry ohledně plnění cílových zdravotně orientovaných zón.
34
3 METODIKA PRÁCE
3.1 Charakteristika testovaného souboru
Vybraný testovaný soubor se skládal z děvčat ve věku 11–13 let (mladší a starší školní věk); 6. a 7. tříd základních škol z Frýdlantského výběžku. Hodnocení zdravotně orientované zdatnosti se uskutečnilo v průběhu září v roce 2014 na čtyřech základních školách – ZŠ Purkyňova Frýdlant, ZŠ Hejnice, ZŠ Nové Město pod Smrkem a ZŠ Raspenava. Testovaný soubor byl vybrán podle kritéria zhodnotit minimálně 60 dívek a dle obcí Frýdlantského výběžku, kde mají základní školu s druhým stupněm vzdělávání. V případě obce Frýdlant, která má dvě základní školy s druhým stupněm vzdělávání, jsme vybrali ZŠ Purkyňova. Celkový počet zúčastněných byl 89 dívek, nejvyšší počet byl ve věku 12–12,99 let, kde bylo 34 dívek, poté následovala kategorie 13–13,99 let, zde bylo 30 dívek a nejméně početnou byla věková kategorie 11–11,99 let s 25 dívkami, viz Tabulka 11.
Tabulka 11: Věková charakteristika výběrového souboru
Vysvětlivky: n = rozsah souboru; x = aritmetický průměr; s = směrodatná odchylka.
3.2 Charakteristika výzkumných metod
Hodnocení zdravotně orientované zdatnosti dívek školního věku ve Frýdlantském výběžku se uskutečnilo pomocí motorických testů, modifikované testovací baterie INDARES, viz Tabulka 7. U dívek jsme testovali několik komponent tělesné zdatnosti:
tělesné složení (tělesná výška, tělesná hmotnost, BMI a tělesný tuk), aerobní zdatnost (vytrvalostní člunkový běh, běh na 1500 m a klidovou srdeční frekvenci), svalovou sílu a vytrvalost (kliky, modifikované lehy sedy a záklon lehu) a flexibilitu (V-předklon a dotyk prstů za zády).
n x̄ s
11,00–11,99 25 11,75 0,12
12,00–12,99 34 12,58 0,18
13,00–13,99 30 13,30 0,29
Věkové kategorie [roky]
Dívky
35 3.2.1 Měření tělesného složení
Popisy testů z podkapitoly 3.2 jsou citovány z oficiálních manuálů INDARES.COM (2014) a Suchomel (2006, s. 56–66) v téměř neměnné podobě, pro poskytnutí co nejpřesnějších informací.
Tělesná výška
Zaměření: Zjištění somatického parametru.
Pomůcky: Výškoměr.
Provedení: Měření testované osoby výškoměrem v základním postoji u stěny.
Hodnocení: Měří se vzdálenost od země k nejvyššímu bodu testovaného.
Tělesná hmotnost
Zaměření: Zjištění somatického parametru.
Pomůcky: Kalibrovaná váha.
Provedení: Testovaná osoba se postaví na kalibrovanou váhu a vyčká 3 s.
Hodnocení: Hodnotíme naměřenou hodnotu.
BMI - Index tělesné hmotnosti (angl. Body Mass Index)
Zaměření: Zjištění somatického parametru.
Pomůcky: Výškoměr a váha, nebo data z předchozích testů.
Provedení: U testované osoby zjistíme tělesnou výšku a váhu. Výslednou hodnotu BMI vypočítáme podílem tělesné hmotnosti v kilogramech a druhé mocniny tělesné výšky v metrech (BMI = tělesná hmotnost/tělesná výška2).
Hodnocení: Zjištěné hodnoty jsou porovnány s kriteriálně vztaženými standardy INDARES. Index BMI pouze poskytuje informaci o přiměřenosti tělesné hmotnosti k tělesné váze, nevyjadřuje přesný podíl tělesného tuku.
Tělesný tuk - měření 2 kožních řas
Zaměření: Zjištění somatického parametru.
Pomůcky: Kaliper.
