Bakalá ř ská práce ANALÝZA MANIPULACE VE FIRM Ě MAGNA EXTERIORS & INTERIORS BOHEMIA, LIBEREC Jan Vais Technická univerzita v Liberci

(1)

Technická univerzita v Liberci Fakulta strojní

Jan Vais

ANALÝZA MANIPULACE VE FIRMĚ MAGNA EXTERIORS

& INTERIORS BOHEMIA, LIBEREC

Bakalářská práce

2014

(2)

(3)

(4)

Technická univerzita v Liberci

Fakulta strojní Katedra výrobních systémů

Studijní program: B2341 Strojírenství

Obor: 2301R030-90 / Výrobní systémy Zaměření: Výrobní systémy

ANALÝZA MANIPULACE VE FIRMĚ MAGNA EXTERIORS &

INTERIORS BOHEMIA, LIBEREC

ANALYSIS OF HANDLING IN MAGNA EXTERIORS & INTERIORS BOHEMIA, LIBEREC

KVS - VS - 142

Jan Vais

Vedoucí práce: doc. Dr. Ing. František Manlig Konzultant: Ing. František Koblasa - KVS

Počet stran: 62 Počet příloh: 9 Počet obrázků: 17 Počet tabulek: 15

Počet modelů nebo jiných příloh: 0

(5)

Bakalářská práce KVS – VS – 142

TÉMA:

Analýza manipulace ve firmě Magna Exteriors & Interiors Bohemia, Liberec

ANOTACE:

Tato bakalářská práce popisuje proces manipulace materiálů a jejich obalů pomocí vysokozdvižných vozíků. Teoretická část práce se zabývá základními logistickými pojmy, skladováním a transportními systémy. Praktická část vznikala na základě měření pohybu vozíků v prostorách vstřikovny, lakovny a montáže provozu interiér ve firmě Magna Exteriors

& Interiors Bohemia s.r.o. Hlavním cílem práce je analýza pohybů těchto vozíků pomocí časových a grafických studií práce. Dále jsou v práci navržena nápravná opatření a je nastíněna příprava pro automatizaci.

THEME :

Analysis of handling in Magna Exteriors & Interiors Bohemia, Liberec

ANOTATION:

The bachelor’s thesis describes the manipulation process of materials and its packages by high-lifting carts. The theoretical part of the thesis deals with the basic concepts of logistics, storage and transport systems. The practical part of this thesis has been created on basis of cart movement analysis in place of injection molding, painting and assembly in the Magna Exteriors & Interiors Bohemia s.r.o. company. The main goal of the thesis is movement analyzing of these carts using graphic and real time studies of work. Furthermore, the work proposed corrective measures and outlines the preparation for automatization.

Desetinné třídění:

Klíčová slova: (VOZÍK, ANALÝZA, NÁVRH, TRASA, MAGNA)

Zpracovatel: TU v Liberci, Fakulta strojní, Katedra výrobních systémů Dokončeno: 2014

Archivní označení zprávy:

(6)

Prohlášení

Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.

V Liberci dne 3. ledna 2014 ...

(7)

Poděkování

Na tomto místě bych chtěl s úctou poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce doc. Dr. Ing. Františku Manligovi, Ing. Janu Vavruškovi, Ing. F. Koblasovi a dalším členům Katedry výrobních systémů za jejich věcné připomínky a rady při vypracovávání této práce.

Dále bych chtěl poděkovat svému firemnímu konzultantovi - Ing. Radkovi Klímovi a kolegům z oddělení logistiky a industrializace za seznámení s provozem firmy a rady k problematice přepravy, bez kterých bych zadané úkoly jen s těží zvládal. Děkuji firmě Magna Exteriors & Interiors Bohemia s.r.o. za absolvování zajímavé praxe a za možnost vypracování bakalářské práce v prostředí přední strojírenské firmy.

Na závěr bych chtěl poděkovat své rodině, především za samotnou příležitost absolvování vysoké školy. Hlavně rodičům za jejich trpělivost a podporu v průběhu studií na Technické univerzitě v Liberci.

(8)

OBSAH

SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ... 8

1 ÚVOD ... 9

I. TEORETICKÁ ČÁST... 10

2 LOGISTIKA ... 11

2.1 DEFINICE LOGISTIKY ... 11

2.2 CÍLE LOGISTIKY ... 12

2.3 ČLENĚNÍ LOGISTIKY ... 14

2.3.1 Podle šířky zaměření ... 14

2.3.2 Podle hospodářsko-organizačního místa uplatnění ... 15

2.4 PRVKY LOGISTICKÉHO SYSTÉMU ... 16

2.5 LOGISTICKÉ ROZDĚLENÍ OBALŮ ... 16

2.6 PLÝTVÁNÍ V LOGISTICE ... 17

2.7 ŘÍZENÍ ZÁSOB ... 18

3 DOPRAVA ... 19

3.1 PŘEPRAVNÍ PROSTŘEDKY ... 19

3.2 MANIPULAČNÍ PROSTŘEDKY ... 19

4 SKLADY A SKLADOVÁNÍ... 21

4.1 ZÁKLADNÍ FUNKCE SKLADOVÁNÍ ... 21

4.2 DRUHY SKLADŮ ... 21

II. PRAKTICKÁ ČÁST ... 23

5 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ... 24

5.1 PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI ... 24

5.1.1 Lakovna ... 25

5.1.2 Vstřikovna ... 25

5.1.3 Montáž ... 25

5.2 MANIPULACE ... 26

(9)

Technická univerzita v Liberci, Fakulta strojní, Katedra výrobních systémů

Jan Vais Bakalářská práce

5.2.1 Vysokozdvižné vozíky ... 26

5.2.2 Trasy pro pohyb VZV ... 28

5.2.3 Obaly ... 29

5.2.4 Předávací místa ... 30

5.3 ANALÝZA POHYBU VYSOKOZDVIŽNÝCH VOZÍKŮ POMOCÍ SPAGHETTI DIAGRAMU ... 30

5.4 ANALÝZA VYTÍŽENOSTI PŘEDÁVACÍCH MÍST ... 35

5.4.1 Lakovna ... 36

5.4.2 Montáž ... 37

5.4.3 Vstřikovna ... 38

5.4.4 Shrnutí analýz vytíženosti předávacích míst ... 41

6 NÁVRHY ZLEPŠENÍ ... 42

6.1 OPTIMALIZACE VSTŘIKOVNY ... 42

6.2 OPTIMALIZACE MONTÁŽE ... 42

7 PŘÍPRAVA PRO AUTOMATIZACI ... 44

8 ZÁVĚR ... 46

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ... 47

SEZNAM OBRÁZKŮ ... 49

SEZNAM TABULEK ... 50

SEZNAM PŘÍLOH ... 51

(10)

SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK

AGV - Automated guided vehicle (automaticky řízený vozík)

BL - Balící listy

BOA - Vytěžovací řízení

JIT - Just in Time – tahový systém řízení

LS - Logistický systém

Magna - Zkratka společnosti Magna Exteriors & Interiors s.r.o., Liberec

PM - Předávací místo

SD - Spaghetti diagram

TOC - Teorie omezení

VZV - Vysokozdvižný vozík

(11)

1 ÚVOD

V dnešní, rychle se rozvíjející době, je pro konkurenceschopné firmy klíčové držet se nejnovějších technologií a postupů. To znamená stále hledat nové způsoby jak snížit provozní náklady, zrychlit výrobu, zlepšit kvalitu a celkově vylepšit výsledný produkt. V cestě od započetí výroby produktu až po jeho ukončení se nachází mnoho výrobních operací. Mezi tyto výrobní operace patří také přeprava produktů, materiálů a jejich obalů z výchozího místa na místo určení.

Bakalářská práce vychází z projektu, ve kterém se v současné době řeší analýza manipulace a přepravy obalů ve firmě Magna Exteriors & Interiors Bohemia s.r.o. Zde slouží k přepravě materiálu a jeho obalů standartní forma přepravy – vysokozdvižný vozík. Na některých pracovištích se již stala tato forma dopravy nedostačující a vedení firmy se rozhodlo pro nahrazení vysokozdvižných vozíků automatizovanými vozíky. Z tohoto projektu má později vyplynout výhodnost nahrazení určitých tras manuálně řízených vozíků pomocí automatizovaných vozíků indukčních, optických či laserových.

Cílem této práce je především realistické zmapování současného provozu vysokozdvižných vozíků v prostorách interiérové výroby. Dalším krokem je pečlivé analyzování vytypovaných tras, vhodných pro prvotní automatizaci. Poté je nutné zaměřit se na takty předávacích míst, jinými slovy z hlediska přepravy – zjistit po jaké době musí na předávací místo přijet vozík, odvézt plný obal a přivézt obal prázdný. Z vypracovaných analýz vzniknou návrhy nápravných opatření a popíší se ideální možnosti pro budoucí automatizaci.

V teoretické části práce jsou přiblíženy základní pojmy logistiky, transportních systémů a skladování. S touto částí je úzce spjata část praktická, v které je v první řadě využito grafických studií práce - např. Spaghetti diagram (viz definice z kapitoly „5.3 Analýza pohybu vysokozdvižných vozíků pomocí Spaghetti diagramu“). V dalších analýzách je řešen výpočet taktu jednotlivých strojů v interiérové výrobě, zejména v prostorách vstřikovny. Z těchto dat jsou posléze zjištěny další důležité údaje pro zmapování současného stavu výroby a jsou navrhnuta nápravná opatření.

(12)

I. TEORETICKÁ ČÁST

(13)

2 LOGISTIKA

V dnešní době je logistika stále se rozšiřujícím pojmem v podnikové ekonomice.

Oblast jejího působení je ve skutečnosti mnohem širší než jen oblast vnitropodnikových činností. Hojně je spojována s dosažením konkurenční výhody určitého subjektu na trhu.

Význam logistiky je patrný nejen na podnikové či nadnárodní hospodářské úrovni, ale také na světovém hospodářství. Klíčové uplatnění logistiky vychází ze správného pochopení jejich principů a metod, které vede k celkově efektivnímu hospodaření podniku.

Do logistických procesů je možné zařadit:

• uspořádání s rozmístěním výroby i dopravní infrastruktury,

• dopravu vnitrozávodovou, závodovou i veřejnou,

• technologické manipulace s materiálem uvnitř výrobního procesu,

• ložné manipulace (nakládka, vykládka, překládka),

• balení zboží,

• skladovaní zboží,

• likvidaci odpadu, případně vyřazovaných opotřebených výrobků. [8]

2.1 Definice logistiky

Pojem logistika vychází z řeckého logos, což v překladu znamená počítat či myslet.

Tento výraz nabýval v průběhu času mnoho podob, přesto je dnešní chápání logistiky novou disciplínou. Logistika má mnoho definic, které se podle jednotlivých knih i jejích autorů liší:

„Logistika je postup, jak řídit proces plánování, rozmísťování a kontroly materiálových a lidských zdrojů vázaných ve fysické distribuci výrobků odběratelům, podpoře výrobních činnosti a nákupních operací.“(Gros, 1994) [1]

„Časově vztažené umísťování zdrojů…nebo jinými slovy, logistika uvádí do vztahů zboží, lidi, výrobní kapacity a informace, aby byly na správném místě, ve správném čase, ve správném množství, ve správné kvalitě za správnou cenu.“ (Institute of Logistics, 1995) [2]

(14)

„Logistika – vědecká nauka o plánování, řízení a kontrolování toků materiálů, osob, energií a informací v systémech a klade ji vedle jiných oborů kybernetiky, jako je operační analýza nebo systémové inženýrství.“

(Junemann, 1989) [3]

„Logistika je řízení materiálového, informačního i finančního toku s ohledem na včasné splnění požadavků finálního zákazníka a s ohledem na nutnou tvorbu zisku v celém toku materiálu. Při plnění potřeb finálního zákazníka napomáhá již při vývoji výrobku, výběru vhodného dodavatele, odpovídajícím způsobem řízení vlastní realizace potřeby zákazníka (při výrobě výrobku), vhodným přemístěním požadovaného výrobku k zákazníkovi a v neposlední řadě i zajištěním likvidace morálně i fyzicky zastaralého výrobku.“ (Sixta, Mačát, 2005) [4]

Z uvedených definic je zřejmé, že vymezení logistiky není zcela jednoznačné a i její praktické využití se často odlišuje. Přístup logistika by měl být zaměřen na komplexní řešení a koordinaci veškerých operací v rámci výrobních i přepravních procesů s ohledem na jejich rychlost, pružnost a mobilnost.

2.2 Cíle logistiky

Jednotlivé cíle podnikové logistiky musí vycházet z následujících skutečností:

• Na jedné straně, musí vycházet ze strategie daného podniku a napomáhat ke splnění celopodnikových cílů.

• Na druhé straně, je nutné plně uspokojit požadavky zákazníka při vynaložení přiměřených nákladů.

Při určování cílů logistiky se musíme vrátit k předchozím definicím a uvézt ještě jedno vysvětlení. Logistiku je skutečně možné definovat různě a může být uplatněna v rozdílných oblastech lidské činnosti, které spolu nepřímo souvisí. Obecně můžeme tedy charakterizovat logistiku jako vědu, která koordinuje a optimalizuje všechny činnosti, které jsou nutné k dosažení požadovaného hospodářského efektu, [5] čili „logistika má dbát na to, aby místo příjmu bylo zásobeno podle jeho požadavků z místa dodání správným výrobkem, ve správném množství, ve správném čase za minimálních nákladů“. (H. C. Phol, 1988) [6]

(15)

Primárním cílem logistiky je tedy vždy optimální uspokojení potřeb zákazníka. Z toho zle vyvodit, že prioritou jsou vnější a výkonové cíle logistiky (prioritní). Až poté přicházejí, z hlediska důležitosti, vnitřní a ekonomické cíle logistiky (sekundární). [7]

Vnější logistické cíle - co vyžadují zákazníci

• krátké dodací lhůty, důležitá je také doba od impulzu zákazníka na dopravu do doby, kdy je doprava na místě – reakce na požadavek. Je nutné volit vhodné dopravní prostředky s výhledem do budoucna

• spolehlivost a úplnost dodávek – pomocí GPS lze sledovat trasu dodávky

• dostatečná pružnost Vnitřní logistické cíle

• optimalizace jednotlivých článků – zvolit nejlepší trasu, s nejnižší cenou na přepravu

• snižování zásob – zásoby stojí peníze – náklady na sklad, pracovníky, zbytečná manipulace

• vysoké využití technických prostředků – nevyužité stroje mají větší náklady na hodinu práce

Pokud se firma bude řídit primárně potřebami zákazníka, tak posílí svojí pozici výrobce zboží na trhu. Zde může nabízet několik konkurenčních firem podobné výrobky za stejné ceny. Úspěšnější však bude vždy ten, který je schopen dodat výrobek včas, v požadovaném množství ve vhodném balení a s využitím vhodných přepravních pomůcek. [7]

Obr. 1: Znázornění logistického kruhu podle Rosea [8]

(16)

2.3 Členění logistiky

Logistické systémy lze členit podle různých hledisek na jednotlivé druhy.V současné době je hojně používáno základní rozdělení (viz Obr. 1). Níže jsou rozebrány dva přístupy členění logistiky – a to podle šíře zaměření na studium materiálových toků nebo podle hospodářsko-organizačního místa uplatnění.

Obr. 2: Nejjednodušší dělení logistiky

2.3.1 Podle šířky zaměření

a) Mikrologistika – logistika dílčí oblasti (např. podniku, logistický pohled na činnost podnikání v dodávkách stavebního materiálu atd.) Její náplní je aplikace technických, ekonomických, informačních a rozhodovacích metod při řízení materiálu, zboží a služeb uvnitř podniku.

b) Makrologistika – zabývá se procesy z celého pohledu materiálových řetězců (od rozmístění výrobních procesů až k zákazníkovi včetně poskytování náhradních dílů a recyklace)

c) Metalogistika (logistický podnik) – Zahrnuje dodavatele surovin, distributory, zákazníky, dále také činnosti dopravy, meziskladů a kooperaci logistických podniků v rámci dočasných nebo trvale vytvořených podniků. [8]

(17)

Technická univerzita

Jan Vais

2.3.2 Podle hospodář a) Průmyslová logistika

• Materiál – technické zásobování (dodávky a nákup materiálu)

• Uspořádání materiálových tok

• Distribuce – dodání až k zákazníkovi b) Obchodní logistika

k samotnému zákazníkovi c) Distribuční logistika infrastruktury a končí likvidací d) Dopravní logistika

obchodní organizaci e) Skladová logistika

Obr. 3: Grafický p

erzita v Liberci, Fakulta strojní, Katedra výrobních systém

odle hospodářsko-organizačního místa uplatnění myslová logistika – obsahuje 3 základní činnosti:

technické zásobování (dodávky a nákup materiálu) řádání materiálových toků v podniku

dodání až k zákazníkovi

bchodní logistika – zaměřuje se na řízení pohybu zboží od výroby až zákazníkovi

ní logistika – začíná rozmístěním výroby a vybudování čí likvidací

– slouží k přemístění zboží mimo vlastní výrobní nebo

– řešení skladovací technologie, činnost sklad

Obr. 3: Grafický přehled logistických systémů [8]

Liberci, Fakulta strojní, Katedra výrobních systémů

Bakalářská práce

technické zásobování (dodávky a nákup materiálu)

ízení pohybu zboží od výroby až

výroby a vybudováním dopravní

ní zboží mimo vlastní výrobní nebo

innost skladů

(18)

2.4 Prvky logistického systému

Mezi prvky LS probíhají materiálové, informační, finanční, energetické a případně další toky. Cílem těchto prvků a procesů je v první řadě optimální uspokojení zákazníka.

Podle jejich uplatnění v logistických procesech se tyto prvky rozlišují na aktivní a pasivní.

Aktivní prvky zajišťují transformaci pasivních prvkůu spokojením požadavků na jejich přemístění, popř. zabezpečením jejich ochrany. Z pravidla se jedná o netechnologické operace s pasivními prvky. Mezi aktivní prvky můžeme zařadit:

• manipulační prostředky a zařízení,

• dopravní prostředky pro označování, sledování a automatickou identifikaci aktivních a pasivních prvků,

• prostředky pro získávání a zpracování informací. [5]

Pasivní prvky jsou v systémovém pojetí „objekty transformace“, podrobující se netechnologickým operacím. Pasivními prvky jsou:

• materiál, nedokončené a hotové výrobky,

• bedny, přepravky, palety, kontejnery,

• obaly, odpad,

• informace. [5]

2.5 Logistické rozdělení obalů

Obaly patří mezi manipulační a přepravní jednotky. V první řadě chrání materiál, ale mají i další řadu funkcí. Z hlediska logistiky rozlišujeme tyto druhy obalů: spotřebitelský, distribuční a přepravní.

a) Spotřebitelský obal – je zaměřen na konečného zákazníka a kombinuje prodejní a informační funkci.

b) Distribuční obal – Tento druh obalu představuje mezičlánek mezi spotřebitelským a přepravním obalem. Plní ochrannou a manipulační funkci. V praxi lze tento druh

(19)

obalu spatřit ve skladech nebo při přepravě a manipulaci se zbožím. Tento druh obalu má také identifikační funkci.

c) Přepravní obal – Slouží jako vnější obal, který musí z funkčního hlediska provedením vyhovovat jednoduché a efektivní přepravně, a to včetně požadavku na ochranu zboží. Z těchto důvodů jsou tyto obaly vyráběny v pevném provedení vyhovující opakované manipulaci a působení vnějších vlivů. Přepravní obal z pravidla obsahuje informace o odesílateli a příjemci, obsahu, hmotnosti, způsobu manipulace a skladování. Tento obal rovněž slouží k reprezentaci výrobku. Na obalu musí být také vyznačena doba trvanlivosti výrobku. [9]

2.6 Plýtvání v logistice

Jak již bylo zmíněno v předchozích podkapitolách, logistika je významným konkurenčním faktorem každého podniku. Štíhlý podnik musí být „postaven“ na štíhlých logistických procesech. Při absenci patřičné logistiky by nebylo možné rozvíjet ani štíhlé procesy ve výrobě. Mezi hlavní faktory plýtvání v logistice patří:

• Zásoby, nadbytek materiálu – dodávání materiálu příliš brzy nebo ve velkém množství. Příčinou může být nepřesná dokumentace, chyby v plánovacím systému a další vlivy.

• Zbytečná manipulace – zbytečné přesuny materiálu a jeho obalů vedou ke zvýšení nákladů a přepravních časů.

• Čekání – prostoje mezi dokončením jedné činnosti a zahájením další. Patří sem např.

čekání na materiál, informace nebo dopravní prostředky.

• Opravování poruch – odstraňování poruch v logistickém systému.

• Chyby – všechny činností, které vyvolají nutnost přepracování, dodatečných úprav či vrácení.

• Nevyužité přepravní kapacity

• Nevyužité schopnosti pracovníků [10]

(20)

2.7 Řízení zásob

Množství a hodnota zásob podstatně ovlivňuje efektivnost podnikání firmy. Úkolem řízení zásob je jejich udržování na ideální úrovni, která umožňuje kvalitní splnění jejich funkce. Tím se rozumí vyrovnávání časového či množstevního nesouladu mezi výrobou u dodavatele a spotřebou u odběratele a tlumení náhodných výkyvů v průběhu těchto dvou navazujících procesech.

Operativní řízení zásob – má zabezpečit udržování konkrétních druhů zásob s vynaložením minimálních nákladů.

Strategické řízení zásob – rozhoduje o výši finančních zdrojů, které podnik může z celkových zdrojů vyčlenit na krytí zásob v dané struktuře a výši.

Koncepcí řízení, které vedou ke snížení množství zásob a zvýšení výkonnosti logistického systému je celá řada. Patří zde metody JIT, systém KANBAN, TOC nebo BOA. [13]

(21)

3 DOPRAVA

Funkcí dopravy je zabezpečení pohybu zboží v oběhových a výrobních procesech.

Tvoří podstatný prvek nejen mezi výrobou a zákazníkem, ale také v přepravě materiálu a obalů mezi pracovišti a sklady. Doprava se dělí na:

• vnitřní – vnitropodnikovou a

• vnější – mimopodnikovou.

Z tematického hlediska zadání bakalářské práce budou v této kapitole popsány pojmy z hlediska dopravy vnitřní. [12]

3.1 Přepravní prostředky

Pomocí přepravních prostředků je usnadněna manipulace a přeprava. Také spoluvytvářejí manipulační nebo přepravní jednotky. Patří mezi ně:

• Ukládací bedny – uplatňují se při ruční, mechanické nebo automatické manipulaci.

Jsou většinou universální, ale i speciální. Bývají vyrobené z plastu, hliníku nebo ocelového plechu.

• Přepravky – určené k rozvozu spotřebního zboží. Jsou stohovatelné, uzpůsobené pro ruční manipulaci.

• Palety – určeny pro manipulaci materiálu ve výrobě mezi jednotlivými operacemi, ve skladech a případně i při přepravě. Zboží na paletách bývá ještě dodatečně fixováno.

• Kontejnery – pevný přepravný prostředek trvalé povahy uzpůsobený k opakovanému použití, který by měl mít vnitřní objem větší než 1 m³. [11]

3.2 Manipulační prostředky

Manipulační prostředky jsou zařízení, která slouží k přemísťování materiálu ve vertikálním a horizontálním směru na krátkou vzdálenost. Jejich rozdělení vychází z časové návaznosti jejich činnosti.

(22)

1. Zařízení na přetržitou manipulaci s cyklickým provozem:

• dopravní vozíky,

• jeřáby,

• lopatová rypadla a buldozery,

• výtahy.

2. Zařízení na přetržitou manipulaci s periodickým oběžným provozem:

• podvěsné dopravníky,

• visuté lanovky a podlahové dopravníky.

3. Zařízení na plynulou nepřetržitou manipulaci s kontinuálním provozem:

• dopravníky s tažným nosným prostředkem (pásové a článkové, elevátory),

• dopravníky s tažným vlečným prostředkem (hradlové a záchytkové, redlery),

• dopravníky bez tažného prostředku (dopravní skluzy, válečkové a kladičkové tratě, závitové, vibrační a vrhací dopravníky),

• pneumatické dopravní soustavy,

• hydraulické dopravní soustavy.

4. Doplňková manipulační zařízení:

• zásobníky,

• uzávěry zásobníků,

• podavače,

• nakladače a vykladače,

• zakladače a vyskladňovací stroje. [11]

(23)

4 SKLADY A SKLADOVÁNÍ

Skladování představuje v rámci logistického systému podniku důležitou roli. Tvoří totiž spojovací článek mezi výrobci a zákazníky. Hlavní funkcí skladů je dočasné uskladnění produktů a zajištění plynulosti výroby.

Skladovací systémy

Podle Sixty v rámci skladování přicházejí v úvahu tyto hlavní rozhodovací akce:

• vybavenost skladů včetně správy a řízení skladů,

• rozsah a centralizace skladů,

• vlastní nebo cizí skladování,

• stanoviště skladu,

• úroveň zásob udržovaných ve skladu. [14]

4.1 Základní funkce skladování

Odlišujeme tři základní funkce skladování:

1. Přesun produktů – do této kategorie patří příjem zboží, ukládání zboží, překládka či expedice.

2. Uskladnění produktů – rozlišujeme uskladnění přechodné či časově omezené.

3. Přenos informací – týká se stavu zásob, zboží či umístění zásob.[14]

4.2 Druhy skladů

Sklady je možné dělit podle různých hledisek např. dle umístění na sklady vnější a vnitřní. Nejpodstatnější je však rozdělení skladů dle funkčnosti. Dle funkce se sklady dělí na zásobové, překládkové (mezisklady) a rozdělovací.

Zásobový sklad – uskladňuje se v něm materiál potřebný pro zajištění výroby, ale také se zde vyskytují produkty před odesláním do distribuční sítě.

Překládkový sklad (mezisklad) – slouží k dočasnému naskladnění zboží mezi překládkou z jednoho dopravního prostředku na druhý. Většinou se v podniku vyskytuje mezisklad, protože snižuje přepravní vzdálenosti mezi pracovišti.

(24)

Rozdělovací (přiřazovací) sklad – je zde shromážděno zboží od různých dodavatelů a dále rozdělováno na určité výrobní provozy. Do této kategorie patří také expediční sklady, které tvoří rozdělovací body v logistických systémech. V nich je uskladněno zboží z výroby a později expedováno zákazníkům. [15]

Obr. 4: Tok materiálů a systém skladů [15]

(25)

II. PRAKTICKÁ ČÁST

(26)

5 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU

Tato kapitola se zabývá kompletní analýzou současného stavu ve firmě Magna. První část je zaměřena na seznámení se společností, popis pracovišť a rozdělení vyráběných produktů. V druhé podkapitole je řešeno vše spojené s vnitřní manipulací – popis vysokozdvižných vozíků a jejich tras, druhy obalů a typy předávacích míst na pracovišti.

V další části jsou analyzovány pohyby VZV a jejich trasy na provozu interiér pomocí spaghetti diagramu. Poslední podkapitola je věnována měření vytíženosti předávacích míst na pracovištích lakovny, vstřikovny a montáže se shrnutím.

5.1 Představení společnosti

Společnost Magna Exteriors & Interiors Bohemia je od května roku 2009 součástí globální společnosti Magna operující ve více než 25 zemích světa s celkovým počtem zaměstnanců přesahujících 72 tisíc. Společnost Magna je světově uznávaným výrobcem a dodavatelem komponentů a systémů pro automobilový průmysl. Zaměřuje se na výrobu plastových dílů a součástí pro automobilový průmysl. Podíl jednotlivých výrobkových skupin je vidět na následujícím obrázku. [16]

Obr.5: Podíl výroby jednotlivých výrobků společnosti Magna [17]

Magna Exteriors & Interiors Bohemia s.r.o. se dělí na na dvě hlavní části – 1. část exteriérovou, kde se vyrábějí produkty pro exteriér automobilů (např. nárazníky nebo prahy), 2. část interiérovou, ve které vznikají produkty pro interiér automobilu – dveřní výplně, středové můstky aj. Provoz interiér patří k hlavním částem libereckého závodu Magny. V této

(27)

části firmy jsou pracoviště navíc rozdělena na vstřikovnu, lakovnu a montáž. Bakalářská práce se bude zabývat pohyby vysokozdvižných vozíků v provozu interiéru s přilehlými sklady a předávacími místy.

5.1.1 Lakovna

Lakovna se rozkládá ve střední části provozu interiér. Operují zde 4 lakovací roboti a využívají technologie lakování vodou ředěných laků, 2K PU laky a Decor laky. Také se zde využívá dopravník, na který manipulanti navěšují, a po procesu lakování z něho svěšují, hotové výrobky. [18]

5.1.2 Vstřikovna

Vstřikovna je největší částí na provozu interiér. K vybavení vstřikovny patří 28 strojů (od 5000 do 20000 KN) a 1 frézovací centrum. Využívá se zde např. technologie vstřikování za pomoci dusíku. [18]

5.1.3 Montáž

Montáž se nachází v horní části provozu interiér. Je zde 10 svařovacích strojů, 1 lepící, montážní linka a 11 montážních pracovišť. [18]

(28)

Obr. 6: Lay-out oddělení interiéru s vyznačenými oblastmi [vlastní zpracování]

5.2 Manipulace

Tato část práce popisuje proces manipulace a přepravy obalů v interiérové části výroby. Prvním krokem je popsat VZV, které operují v této sekci. Posléze se práce zaměří na trasy, které využívají vozíky pro svůj pohyb po pracovišti. Tím se přiblíží významnost předávacích míst a obalů, které se hojně využívají ve výrobě.

5.2.1 Vysokozdvižné vozíky

V současné době zajišťují přepravu obalů v prostorách interiérové i exteriérové výroby téměř výhradně manuálně řízené vozíky. Jejich maximální rychlost při provozu na vnitřních

(29)

vybavené bezpečnostními prvky [světelný maják (bliká neustále), akustická signalizace jízdy zpět, bezpečnostní pás, zpětné zrcátko], které je řidič povinen použít. Nepřehledná či vytížená místa pracoviště jsou navíc vybavena parabolickými zrcadly. [19]

Tab.1: Kategorie používaných vozíků v závodu Magna, Liberec [20]

I. Elektro vozíky A,B,C,D,E,F

II. Vozíky se spalovacími motory G₁,H₁,H₂

III. Terénní vozíky T

A. Plošinové nízkozdvižné vozíky ručně vedené (ojkou) s vyloučením ostatního provozu

G.(J) Plošinové nízkozdvižné vozíky s volantovým řízením a tahače

T. Vysokozdvižné vozíky s volantovým řízením B. Plošinové, nízkozdvižné vozíky

s pákovým řízením

H₁.(W₁) Vysokozdvižné vozíky s volantovým řízením nosnost do 5 tun

C. Plošinové nízkozdvižné vozíky s volantovým řízením a tahače

H₂.(W₂) Vysokozdvižné vozíky s volantovým řízením nosnost nad 5 tun

D. Vysokozdvižné vozíky ručně vedené (ojkou)

E. Vysokozdvižné vozíky s volantovým řízením

F. Vysokozdvižné vozíky řízené ze zdvihací plošiny

Nejčastěji využívanými vozíky pro přepravu obalů mezi předávacími místy a sklady v interiérové výrobě jsou elektro vozíky kategorie D a E (viz Tab. 1). Řidiči se střídají po osmihodinových směnách. Každý z nich má příruční čtečku čárových kódů na obaly, podle které přesně ví na jaké místo má daný obal naskladnit.

Obr. 6: Nejčastěji používané VZV ve firmě Magna [21]

(30)

5.2.2 Trasy pro pohyb VZV

Vozíky pro svůj pohyb využívají několik tras (uliček), které propojují jednotlivé sekce výroby (lakovna, vstřikovna a montáž) s přilehlými sklady a předávacími místy. Pro lepší orientaci mezi těmito trasami byla zavedena terminologie, která popisuje vertikálně orientované trasy pomocí čísel – 1, 2, 3 a 4 (viz Obr. 7). Horizontální trasy při pohledu na lay- out interiéru jsou pojmenovány pomocí písmen – A, B, C a D. Trasa, která vede ke spodnímu skladu z trasy A obsahuje zároveň horizontální i vertikální část je označena jako trasa č. 5.

Obr. 7: Označení tras v oddělení interiér [vlastní zpracování]

(31)

5.2.3 Obaly

V libereckém závodě firmy Magna Bohemia se používají desítky různých druhů obalů.

Ty se dělí na univerzální a speciální. Mezi universální obaly patří boxy, přepravky a palety, které lze použít pro různé výrobky. Speciální obaly většinou obsahují textilní fixaci nebo kapsy a jsou vhodné pouze pro konkrétní výrobek. Podle výroby na daném stroji se dále volí použití jednoho velkého boxu nebo řazení více přepravek na jednu paletu. Na následujících obrázcích jsou pro ilustraci některé z hojně používaných obalů.

Obr. 8: PŘEPRAVKA Gitter Box [22]

Obr. 9: Eurobox s textilní fixací [22]

(32)

5.2.4 Předávací místa

U každého stroje či pracoviště se nachází předávací místo. Je to prostor, na který VZV přivážejí prázdné obaly a po jejich naplnění výrobky je zase odvážejí. Nejčastěji jsou PM umístěny v blízkosti manipulačních tras a jsou barevně označeny na podlaze. Také jsou na PM využívány tzv. gravitační válečkové tratě, které usnadňují manipulaci a zajišťují plynulý provoz předávacích míst.

Obr. 10: Předávací místo s válečkovou tratí – lakovna [vlastní zpracování]

5.3 Analýza pohybu vysokozdvižných vozíků pomocí Spaghetti diagramu

První analyzační metodou použitou v této práci je Spaghetti diagram. Ten patří mezi grafické časové studie práce. Jeho popis a definice:

„Spaghetti diagram zachycuje pohyb pracovníka v jistém časovém období.

Do lay-outu pracoviště se zachycují jeho veškeré pohyby. Tento způsob analýzy je snadné uskutečnit při snímkování průběhu práce. Odhalí tak množství chůze mimo pracoviště a může být dobrým podkladem na re- layout. Díky diagramu jednoduše zobrazíme prostor, ve kterém se operátor zdržuje.“ [23]

(33)

První praktický úkol řešený v této práci spočívá v analyzování pohybů jednotlivých vysokozdvižných vozíků v prostorách vstřikovny, lakovny, montáže, skladů, meziskladů a na tzv. předávacích místech. Ve zmíněném sektoru firmy operuje 8 vysokozdvižných vozíků. Pro zhotovení legitimní analýzy bude nutné každý z nich sledovat po dobu šedesáti minut a proces s poznámkami bude zaznamenáván do lay-outu. Analýza probíhá zakreslováním tras a pohybů do lay-outu pracoviště pomocí SD. Zakreslování SD bylo znázorněno do detailu pracoviště již zmíněných prostor ve formátu A3 pro lepší přehlednost a názornost (viz Seznam příloh). VZV byly vybírány náhodně – vždy podle nejbližšího na pracovišti. Každá analýza je doplněna hodnotami počtu průjezdů vozíků uličkami s označením dle Obr. 7.

1. pohybová analýza

K první analýze byl vybrán VZV s pozn. číslem 10. Vozík se držel hlavních tras, až na pár nestandartních situací - např. ruční manipulace s obaly, pětiminutová prodleva kvůli zablokované cestě nebo výměna baterie. Z diagramu je patrné, že vozík používal nejčastěji trasu A, 1, 3, 4, 5 a trasu D jako přejezdovou.

Z této analýzy vyplývá rozporuplnost pohybů vozíku č. 10. S jistotou lze tudíž pouze říci, že daný vozík se pohybuje spíše ve vrchní části vstřikovny a montáže.

Průjezdy: A – 11 (35,5%), D – 2 (6,5%), 1 – 5 (16,1%), 3 – 6 (19,4%), 4 – 3 (9,7%), 5 - 4 (12,8%)

Tab. 2: Analýza vozíku č. 10 [vlastní zpracování]

Pracoviště Interiér

Datum 29.10.2013

Směna Dopolední

Čas pozorování 60 minut

Začátek pozorování – reálný čas 9:30:00

Konec pozorování – reálný čas 10:30:00

Vozík č. 25 se pohyboval většinu času na trase 1 a 5. Nabíral plné obaly z prostor lakovny a vyvážel je povětšinou do expedičního skladu. Poté na daná místa byly dováženy opět obaly prázdné. Pouze jednou byla použita trasa A na přívoz obalu ze skladu pod

(34)

přístřeškem a jednou trasa 5 pro naskladnění obalu do spodního venkovního skladu. Vozík jezdil po celou dobu měření bez přestávky.

Z diagramu je názorně vidět, že vozík č. 25 vykonával většinu pohybů na trase 1 a 5.

Konkrétně u trasy 1 je patrná vysoká vytíženost provozu a potenciál na budoucí automatizaci.

Průjezdy: A – 7 (25%), C – 1 (3,6%), 1 – 9 (32,1%), 2 – 1 (3,6%), 3 – 1 (3,6%), 5 – 9 (32,1%)

Datum 29.10.2013

Směna Odpolední

Pohybová analýza vozíku č. 29 byla započata na křižovatce u spodní části vstřikovny při jeho pauze. Poté odvážel plné obaly od vstřikolisů č. 74, 75 a 76 k expedičnímu skladu po trase 1 a 5. Hlavní pohybová aktivita sestávala v doplňování prázdných obalů u vstřikolisu č.

68 a 82 a následovného odvozu plných obalů do spodního skladu, sekce F1 a R2.

Vozík č. 29 se pohyboval pouze v levé části prostor vstřikovny a montáže. Nejvíce pohybů vykonával na trase 5 a levé části trasy A.

Průjezdy: A – 11 (30,1%), 1 – 6 (16,7%), 3 – 6 (16,7%), 5 – 13 (36,1%) Tab. 4: Analýza vozíku č. 29 [vlastní zpracování]

Datum 4.11.2013

Směna Dopolední

Pohyby VZV č. 26 byly analyzovány od předávacího místa na prázdné obaly, které vozík dopravil ke vstřikolisům 58 a 60. Poté se vozík pohyboval v prostorách okolo montáže

(35)

a obaly s díly např. pro Volkswagen byly rozváženy až do skladu pod přístřeškem. Pro tyto úkony bylo využíváno nejčastěji tras A, 1 a 3. V průběhu měření se vyskytla překážka u venkovního skladu, kde operátor vozíku využil situaci k pauze.

Z diagramu se jeví absence využití spodních tras – vozík se zdržoval pouze v horní části prostor vstřikovny a montáže.

Průjezdy: A – 8 (22,9%), B – 1 (2,9%), C – 2 (5,7%), D – 4 (11,4%), 1 – 7 (20%), 2 – 4 (11,4%), 3 – 7 (20%), 4 – 2 (5,7%)

Datum 4.11.2013

Směna Dopolední

Vozík č. 14 opisoval trasu ze spodního skladu, sekce K2 kolem montáže a zase zpět do skladu. Při této cestě musel operátor vozíku často slézat a nandávat obaly na vozík ručně – převážel totiž povětšinou více malých obalů na jedné paletě.

Po dvaceti pěti minutách bylo měření ukončeno po sdělení řidiče, že bude znovu projíždět stejnou trasu. Nejvíce vytíženou trasou vozíku č. 14 je bezesporu trasa 5.

Průjezdy: A – 6 (28,7%), B – 2 (9,5%), C – 2 (9,5%), 1 – 2 (9,5%), 2 – 2 (9,5%), 3 – 2 (9,5%), 5 – 5 (23,8%)

Datum 4.11.2013

Směna Dopolední

(36)

Mapování vozíku č. 12 nastalo ve venkovním skladě Intertel, kde bylo převáženo 40 ks obalů ze skladu na předávací místo. Následovalo přesunutí přes celé prostory vstřikovny a montáže do expedičního skladu a započalo rozvážení obalů po expedici. Po deseti minutách nabral prázdnou klec, do které vlezl další pracovník a „oštítkoval“ 2 řady skladu v expedici.

Vozík č. 12 operuje téměř výhradně ve skladě Intertel či expedičním skladě. Ostatní prostory využívá pouze jako spojovací trasu mezi výše zmíněnými místy.

Průjezdy: A – 1 (33,3%), 3 – 1 (33,3%), 5 – 1 (33,3%)

Pracoviště Interiér Interiér

Datum 4.11.2013 5.11.2013

Směna Odpolední Dopolední

Čas pozorování 35 minut 25 minut

Začátek pozorování – reálný čas 13:35:00 10:15

Konec pozorování – reálný čas 14:10:00 10:40

Sedmá analýza je zaměřena na pohyb vozíku č. 13. Jeho pohyby by se daly z 95 % charakterizovat trasou z expedičního skladu do montážního meziskladu. Další pohyby nastávají např. při vyhýbání se s ostatními vozíky nebo nabíjení baterie.

Pozn.: Trasa z expedičního skladu do meziskladu se jeví jako ideální základ pro budoucí automatizaci.

Průjezdy: D – 22 (47,8%), 2 – 22 (47,8%), 3 – 2 (4,4%)

Pracoviště Interiér Interiér

Datum 28.10.2013 4.11.2013

Směna Dopolední Odpolední

Čas pozorování 24 minut 36 minut

Začátek pozorování – reálný čas 9:25:00 14:21

Konec pozorování – reálný čas 9:49:00 14:57

(37)

Vozík č. 27 byl zastižen v horní části vstřikovny vezoucí prázdnou paletu přes sklad pod přístřeškem až do venkovních prostor. Poté se prázdný vracel až do horní levé části expedičního skladu, nabral zde obal, odvezl ke spodním vstřikolisům č. 74, 75, a po kontrole ho vezl zpět do expedičního skladu. Tento konkrétní přesun trval kolem 20 ti minut a jevil se jako dosti ztrátový. Po další manipulaci s obaly v expedičním skladu vozík odjel do prostor výroby pro exteriér, kde končí prostor mapování této analýzy.

Průjezdy: A – 2 (16,7%), D – 4 (33,3%), 3 – 2 (16,7%), 4 – 2 (16,7%), 5 – 2 (16,7%) Tab. 9: Analýza vozíku č. 27 [vlastní zpracování]

Shrnutí

Z analyzování manipulačních vozíků pomocí SD byly zjištěny trasy pohybu, po kterých se vozíky během směny pohybují, a předávací místa, která obsluhují. Z diagramů jsou jasně vidět pohyby přidávající hodnotu, ale také manipulační plýtvání. Tyto analýzy budou v další části práce využity jako podklady pro zjištění vytíženosti tras a návrhy zlepšení.

Celkový počet průjezdů – vytíženost uliček

Při výpočtu celkového počtu průjezdů vozíků uličkami byl zjištěn následují procentuální podíl (označení uličky – celkový počet průjezdů – vyjádření v %):

A – 46 – 21,7%, B – 3 – 1,4%, C – 5 – 2,4%, D – 32 – 15,1%, 1 – 29 – 13,7%, 2 – 29 – 13,7%, 3 – 27 – 12,7%, 4 – 7 – 3,3%, 5 – 34 – 16,0%

5.4 Analýza vytíženosti předávacích míst

Tato podkapitola je zaměřena na časové pozorování manipulačního provozu. V první části je řešen odvoz obalů z předávacích míst lakovny. Druhá část popisuje také odvoz obalů z PM, ale v oddělení montáže. Třetí část je věnována výpočtu taktu vstřikolisů a určení počtu balení na PM v oddělení vstřikovny.

Datum 5.11.2013

Směna* Dopolední

(38)

5.4.1 Lakovna

Na lakovně jsou tři předávací místa u spodní části trasy 1. Dále je jedno PM na

„spodní lakovně“ u trasy 5. Cílem této analýzy je zjištění pod jakým taktem se plní předávací místa a s jakou frekvencí z nich VZV odvážejí obaly.

Tab. 10: Analýza pracoviště – lakovna [vlastní zpracování]

Pracoviště Lakovna

Datum 20.11.2013

Směna Odpolední

Při měření v hodinovém časovém úseku byly odváženy obaly z předávacích míst vstřikovny pouze vozíkem č. 25. Při analýze byl zaznamenáván „čas dle stopek“ – tzn.

čas, kdy byl nabírán daný obal vozíkem na předávacím místě. Dále bylo zapisováno označení předávacího místa (viz Obr. 11) a místo určení. Číslo výrobku bylo zaznamenáváno pouze orientačně. Na PM č. 1 byly odvezeny v daném časovém úseku celkem 4 obaly. Vozík přepravoval obaly po dvou, takže jel na předávací místo expedice přes trasu 1 pouze dvakrát.

Na PM č. 2 a č. 3 byla frekvence odvozu obalů poloviční – během měření odvážel vozík na expedici obaly pouze jednou – a to po dvou kusech.

Shrnutí

Z měření vyplynulo, že se na PM lakovny naplní průměrně 8 plných obalů za hodinu.

Obr. 11: Předávací místa – lakovna [vlastní zpracování]

(39)

Tab. 11: Měření odvozu obalů z lakovny [vlastní zpracování]

Čas dle stopek Předávací místo Místo určení Počet obalů [ks] Číslo výrobku Vozík č.

14:10 1 expedice přes 1 2 118 705 20 01 40 25

14:14 1 expedice přes 1 2 118 705 20 01 40 25

14:40 2 expedice přes 1 2 118 614 20 16 03 25

14:45 3 expedice přes 1 2 x 25

8

5.4.2 Montáž

Pracoviště montáží bylo obtížnějším místem na analýzu. Je zde velký takt některých předávacích míst a počet pracovníků v jednotlivých sekcích montáže se často mění.

Tab. 12: Analýza pracoviště – montáž [vlastní zpracování]

Pracoviště Montáž

Datum 25.11.2013

Směna Odpolední

Při měření odvozu obalů z montáže bylo základem pozorování na pracovišti a údaje z balících listů. Jednotlivé části montáže byly rozděleny a číselně označeny (viz Tab. 13). Do tabulky byly také zaznamenávány údaje o PM, čísle výrobku, taktu pracoviště, počet výrobků v obalu a počtu vyprodukovaných plných obalů. Počet obalů za hodinu byl počítán dle vzorce Eq. 1.

Z této analýzy bylo zjištěno, že na pracovišti montáže dojde průměrně k naplnění 22,61 plných obalů za hodinu.

čč ýý ℎℎ ůů [[ /ℎ/ℎ]] == ^š^š^ě^ě^[^[^]^]

!! č"č" ýý ## ůů # $% # $% [[ &&]] (Eq. 1)

(40)

Tab. 13: Měření odvozu obalů z montáže [vlastní zpracování]

Číslo PM Předávací místo Číslo výrobku Takt pracoviště [ks/h]

Počet výrobků v obalu [ks]

Počet plných obalů [ks/h]

1 Mřížka chladiče 114 013 00 01 40 45 22 2,05

2 Mřížka chladiče 114 013 00 01 40 45 22 2,05

3 Projekt SUV 140 600 00 xx 01 25 21 1,19

4 Projekt Q5 x x 6,00

5 Projekt B8 118 700 00 xx 01 102 18 5,67

6 Projekt B8 118 700 00 xx 01 102 18 5,67

22,61

Obr. 12: Předávací místa – montáž [vlastní zpracování]

5.4.3 Vstřikovna

Pro kontrolu stavu provozu a budoucí automatizaci je klíčové mít přehled o taktech jednotlivých strojů a počtu plných obalů na předávacích místech. Proto byla zhotovena analýza při využití interních materiálů společnosti Magna.

Před samotnou analýzou bylo nutné označit PM u každého stroje a uvézt grafické znázornění pro přehled (viz Obr. 13). Prvním krokem analýzy bylo vyhledání určitého stroje v tabulkové databázi. Zde byly údaje o všech výrobcích na stroji a počtu kusů vyrobených za

(41)

rok. Vybral se vždy nejobrátkovější díl vyráběný na stroji a podle čísla výrobku v databázi se vyhledaly další potřebné informace v BL. Nejdůležitější hodnotou byl „počet výrobků v obalu“. Když byl známý takt stroje a počet výrobků v obalu, tak se již dal pomocí těchto dvou hodnot snadno dopočítat počet plných obalů za hodinu pomocí vzorce (Eq. 2) podobně jako v podkapitole 5.4.2. Z BL byly navíc doplněny poznámky o obalech - pokud se nejednalo o univerzální typ obalu, tak byly doplněny údaje o počtu obalů na paletách. Veškeré výše zmíněné informace a data jsou zpracovány v Tab. 14.

Z této analýzy bylo zjištěno, že na se vstřikovně vyprodukuje každou hodinu průměrně 54,3 plných obalů. Pro lepší přehlednost a orientaci byl ještě doplněn graf s počtem plných obalů za hodinu na jednotlivých PM (Obr. 14).

čč ýý ℎℎ ůů [[ /ℎ/ℎ]] == ^&^& ^'"^'"^[^[^]^]

!

! č"č" ýý ## ůů # $% # $% [[ &&]] (Eq. 2)

Obr. 13: Předávací místa vstřikolisů a jejich číselné označení [vlastní zpracování]

(42)

Tab. 14: Výpočet taktů a počtu plných obalů na předávacích místech (údaje k 1. 1. 2013) [vlastní zpracování]

Před.

místo

Číslo

stroje Číslo výrobku Takt stroje*

[h]

Počet výrobků v obalu [ks]

Počet plných

obalů [ks/h] Poznámky

1 80, 79 (není uvedeno) 60 60 1,000

2 54 109 036 50 288 480 0,600 paleta s 12 obaly

3 53 109 042 10 01 00 288 810 0,356

4 52 118 700 50 01 00 60 61 0,984 paleta s 16 obaly

5 51 140 608 10 01 00 130 750 0,173 paleta s 15 obaly

6 50 140 600 20 XX 00 65,2 210 0,310 paleta s 10 obaly

7 28 109 031 50 / 60 01 01 288 630 0,457 paleta s 15 obaly

8 67 140 606 10 01 00 120 112 1,071 paleta s 8 obaly

9 61 122 044 00 01 00 65,5 200 0,328

10 60 118 800 40 XX 00 60 80 0,750

11 59 109 036 10 288 432 0,667 paleta s 12 obaly

12 58 140 600 10 XX 00 60 24 2,500

13 57 122 041 00 01 00 120 50 2,400

14 69 109 041 01 01 XX 110 80 1,375 paleta s 4 obaly

15 27 162 600 00 XX 40,42 111,2 56 1,986

Vozík s PVC vložkami**

16 66 114 042 10 01 00 261,8 168 1,558 paleta s 6 obaly

17 82 118 702 10 XX 00 110,8 16 6,925

18 68 118 700 10 01 00 54,5 12 4,542

19 65 109 041 11 01 XX 60 30 2,000 paleta s 6 obaly

20 74 114 036 15 240 56 4,286 paleta s 8 obaly

21 75 118 800 10 01 00 42,5 24 1,771

22 76 140 602 00 0X 0X 126 20 6,300

23 77 140 600 30 XX 00 65 24 2,708

24 70 114 013 00 01 00 110 22 5,000

25 71 114 043 00 01 00 130,9 75 1,745

26 72 118 700 30 00 126 92 1,370

27 73 118 802 10 XX 00 75 24 3,125

Celkový počet obalů [ks/h]

54,300

*Takt stroje – udává výkon stroje v počtu vyrobených výrobků za 1 hodinu.

**Vozík s kapsářovými PVC vložkami (předávací místo 15, číslo stroje 27) nepatří mezi standartní typ obalu, proto není zahrnut v celkovém součtu obalů.

(43)

Obr. 14: Počet plných obalů na jednotlivých předávacích místech z Tab. 1 [vlastní zpracování]

5.4.4 Shrnutí analýz vytíženosti předávacích míst

V této části práce bylo zanalyzováno celkem 36 PM na pracovišti interiér. Hlavním výstupním údajem z této analýzy je celkový počet plných obalů za hodinu na všech pracovištích interiér, který činí 84,91 [ks/h]. Tyto naměřené údaje jsou základem pro návrh zlepšení na pracovišti a pozdější automatizaci.

0 1 2 3 4 5 6 7 8

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

Počet plných obalů [ks/h]:

Předávací místo [č.]:

(44)

6 NÁVRHY ZLEPŠENÍ

V této kapitole bude navrženo několik možností jak urychlit a zlepšit současný provoz manipulace na oddělení interiéru. Návrhy budou vycházet z předchozích analýz a diagramů.

První možností je optimalizace vstřikovny – uspořádání vstřikolisů dle naměřených taktů. Druhým návrhem je optimalizace montáže – přesunutí určitých sekcí, úprava lay-outu a návrh propojovací uličky E (viz Obr. 15). Jednou z mnoha dalších možností jak zrychlit manipulaci s obaly je omezení plýtvání (zbytečné pohyby, trasy navíc, pauzy).

6.1 Optimalizace vstřikovny

Prvním návrhem je optimalizace vstřikolisů. Nabízí se zde možnost umístit vstřikolisy, které vyžadují nejvíce manipulace na nejkratší trasy z hlediska manipulace (podle Tab. 1). Tento návrh má bohužel několik omezení. Se vstřikolisy může být manipulováno pouze v určitých řadách a jakákoliv manipulace se stroji je velmi drahá. Navíc manipulační trasa prázdných obalů by se prodloužila o vzdálenost, o kterou by se zkrátila trasa pro plné obaly. Z těchto důvodů byl později návrh optimalizace vstřikovny zamítnut.

6.2 Optimalizace montáže

Po analýze taktů PM se ukázalo, že z hlediska úspory času a manipulace je ideálním řešením prohodit sekci 2, 3 s montáží 4, 5. Pracoviště 4, 5 má až třikrát větší takt PM než pracoviště 2, 3. Při vytvoření propojovací uličky E pod pracovištěm 1 se ušetří další manipulace a čas.

Po prohození pracovišť a zprovoznění navržené uličky E se manipulační trasa (dle rozměrů z lay-outu) s plnými obaly pracoviště 4, 5 zkrátí z průměrných 50 metrů na 20 metrů. Trasa pro prázdné obaly z meziskladů zůstane téměř totožná. Trasy manipulace na pracovišti 2, 3 po záměně sice narostou, ale takt těchto pracovišť je nižší, takže i přesto dojde k časové úspoře při manipulaci s obaly až 33 %.