Zdroj: Vlastní zpracování dle (Vyhláška č. 500/2002 Sb.)
1.4.2 Výkaz zisku a ztráty
Je to finanční výkaz, který s sebou nese informace o tom, k jakému hospodářskému výsledku (zisku nebo ztrátě) podnik ve sledovaném období dospěl. Tento výkaz nám přináší důležité informace o nákladech vynaložených na prodané zboží, výkonové spotřebě, osobních nákladech, daňovém zatížení a poplatcích, odpisech dlouhodobého hmotného i nehmotného majetku, zůstatkové ceně prodaného dlouhodobého majetku a materiálu, změně stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštího období, ostatních provozních nákladech, prodaných cenných papírech a podílech, nákladech z finančního majetku, výnosových a nákladových úrocích, ostatních finančních nákladech. (Chalupa, 2016)
Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu obsahuje všechny položky stanovené ve vyhlášce č. 500/2002 Sb. a sestavuje ji:
a) účetní jednotka, která je zároveň obchodní společností, b) ostatní účetní jednotky, které jsou:
1) velké účetní jednotky, 2) střední účetní jednotky,
3) malé účetní jednotky s povinností mít účetní závěrku ověřenou auditorem,
4) mikro účetní jednotky s povinností mít účetní závěrku ověřenou auditorem. (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví)
Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu obsahuje informace vyznačené římskými číslicemi, písmeny, výpočtové položky a mohou jí vytvářet malé či mikro účetní jednotky, které:
a) nejsou obchodní společností,
b) nemusí mít účetní závěrku ověřenou auditorem. (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví)
1.4.3 Příloha
Nedílnou součástí účetní závěrky jsou například údaje o nezaplacených daních a pojistném na zdravotním a sociálním pojištění. Tyto a další doplňující informace nalezneme právě v příloze. (Sládková, 2009)
Příloha účetní závěrky v plném rozsahu zahrnuje informace:
a) podle § 39 a § 39b č. 500/2002 Sb., v platném znění vyhlášky č. 250/2015 Sb., a je zhotovována účetní jednotkou, jenž je
1) velkou účetní jednotkou, ta musí uvést i doplňkové informace stanovené § 39c, 2) střední účetní jednotkou,
b) podle § 39 a § 39a vyhlášky č. 500/2002 Sb., v platném znění vyhlášky č. 250/2015 Sb., a zhotovuje ji účetní jednotka, která je
1) malou účetní jednotkou s povinností mít účetní závěrku ověřenou auditorem, 2) mikro účetní jednotkou s povinností mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
Příloha účetní závěrky ve zkráceném rozsahu zahrnuje informace podle § 39 vyhlášky č. 500/2002 Sb., v platném znění vyhlášky č 250/2015 Sb., a může být sestavena malou účetní jednotkou a mikro účetní jednotkou, jenž není povinna ověřovat účetní závěrku auditorem.
1.4.4 Přehled o peněžních tocích (cash-flow)
Cash-flow je výkaz, jenž nás obohacuje informacemi o peněžních tocích ve společnosti, kterými jsou výše příjmů a výdajů. Tyto informace jsou důležité zejména v dnešní době, kdy nezměrně roste počet firem, které nejsou schopny hradit své závazky, a prodlužuje se lhůta splatnosti. Řádné placení faktur by mělo být pro každou společnost klíčovým faktorem k životaschopnému budoucímu podnikání. Výkaz cash flow tedy sleduje příjmy a výdaje, to znamená, jak společnost utrácela na investiční činnost, nárůst zásob, snížení závazků z obchodníku styku, splácení dlouhodobého úvěru atd. oproti tomu, jak svých příjmů nabyla (snížením pohledávek z obchodního styku, vkladem do základního kapitálu, nárůstem dlouhodobých závazků za společníkem aj.). (Sládková Eva, 2009)
Pro analýzu peněžních toků je třeba peněžní toky rozdělit do tří základních činností:
a) peněžní toky z provozní činnosti, b) peněžní toky z investiční činnosti,
c) peněžní toky vztahující se k financování podnikové činnosti. (Sládková Eva, 2009) S ohledem na tyto tři oblasti, do nichž je výkaz o peněžních tocích povinně členěn, vzniká povinnost vykázat jako čisté peněžní toky (příjmy a výdaje peněžních prostředků a ekvivalentů) tyto položky:
a) úroky (přijaté a vydané),
b) platby daně z příjmu i se zahrnutými zálohovými platbami,
c) mimořádné příjmy a výdaje,
d) dividendy (přijaté a vydané). (Sládková Eva, 2009)
V tomto smyslu je podnik chápán jako seskupení tří výše zmíněných činností (provozní, finanční a investiční), jenž se v podniku neustále odehrávají. Dalším důležitým aspektem z hlediska analýzy je určení zodpovědnosti za příslušné oblasti. Za oblast provozu zcela jistě zodpovídá management podniku, kdežto za sféru financování a investování nesou zodpovědnost spíše vlastníci podniku. (Sládková Eva, 2009)
1.4.5 Přehled o změnách vlastního kapitálu
Přehled o změnách vlastního kapitálu podává důležité informace o zvýšení či snížení jednotlivých částí vlastního kapitálu mezi dvěma rozvahovými dny. Je sestavován za běžné účetní období, ve kterém se udávají srovnatelné údaje za minulé období. Mezi nejdůležitější informace zahrnuté v přehledu o změnách vlastního kapitálu patří informace o snižování a zvyšování základního kapitálu, příplatky mimo základní kapitál, rozdělování zisku, výplata ostatních kapitálových fondů a další transakce (změny účetních metod, opravy významných účetních chyb, přecenění majetku do kapitálu, přecenění při přeměnách).
Středním a velkým podnikům je podle zákona o účetnictví od 1. ledna 2016 uložena povinnost, aby jejich účetní závěrka zahrnovala také přehled o změnách vlastního kapitálu.
(Ryneš, 2016)
1.5 Uživatelé účetních informací
Každý uživatel účetních operací má jiné informační potřeby a ty by rád uspokojil. Každý uživatel vyžaduje přístup k informacím v různém množství, čase, struktuře či podrobnostech.
Účetnictví je prostředkem ke sdělování těchto potřebných informací, jelikož odráží potřeby a požadavky jeho uživatelů. Uživatelů účetních informací je obrovské množství, jedná se především o vlastníky společností (společníky, akcionáře), zaměstnance, dodavatele, konkurenci, banky, stát a nejdůležitější informace přináší účetnictví pro manažery.
Společníci a akcionáři
Zájem těchto dvou skupin subjektů spočívá ve sledování výhodnosti uložení jejich prostředků, což znamená výnosnost akcií, rozhodování o výplatách dividend a jejich výši či o dalším vhodném zhodnocení prostředků, například jejich investicí. (Strouhal, 2016)
Banky
V případě, že podnik potřebuje finanční pomoc od banky ve formě úvěru, banka vyžaduje od podniku mnoho účetních informací, jenž může poskytnout právě účetní závěrka. Banka na podnik pohlíží z dlouhodobého hlediska, zkoumá jeho minulost, současnost i vyhlídky do budoucna. O budoucnost podniku se zajímá, protože chce vědět, zda je podnik schopen splatit půjčené finanční zdroje. V tom nejhorším případě, kdy již podnik není schopen splácet úvěr bance, zkoumá banka finanční ocenění podniku. (Strouhal, 2016)
Stát
Stát měl odjakživa důležitou roli v ekonomice i účetnictví. Již od pradávna fungoval jako výběrce daní, a proto pro stát účetní informace naskýtají nemalé množství informací o hospodaření účetních jednotek. Jedná se především o daň z přidané hodnoty a daň z příjmu.
(Strouhal, 2016) Konkurence
Konkurence byla definována podle jejího doslovného významu v ekonomické teorii (Gerla, 1996). Doslovně slovo konkurence znamená akt soutěžení, boje nebo rivality. Spočívá v překonání druhého za účelem nadřazenosti nebo zisku. V obchodním kontextu slovo konkurence odkazuje na úsilí, jehož účelem je získání zákazníků a obchodů z tržního prostředí. Oxfordský slovník práva definuje právo hospodářské soutěže jako oblast práva související s regulací protisoutěžních praktik, omezující obchodní praktiky, které zamezují zneužívání dominantního postavení na trhu. Konkurence urychluje technický a technologický pokrok. (Hussein, 2012) Rozlišujeme dva druhy konkurence a to konkurenci cenovou a necenovou. U cenové konkurenci si podniky konkurují prostřednictvím výše ceny. U necenové konkurence rozhoduje např. kvalita produkce, reklama, dobré jméno firmy apod. Účetní informace poskytují cenný podklad při budování budoucí strategie chování na trhu, tvorbě cen, množství výrobků apod.
Dodavatelé
Hlavním cílem dodavatelů je dodat zboží, výrobek či službu, za které dostanou řádně a včas zaplaceno. Z účetnictví je možné vypozorovat řadu ukazatelů, jenž indikují, zda je odběratel schopen splácet své závazky. Tyto ukazatele se za zabývají například likviditou, solventností, způsobem financování apod. Obecným zájmem dodavatelů je stát se
dlouhodobým obchodním partnerem se svým odběratelem, který mu zajistí dlouhodobé odbytiště. (Strouhal, 2016)
Zaměstnanci
Každý podnik by si měl předem stanovit svoji zaměstnaneckou politiku, jenž zahrnuje personální plán, ve kterém je definováno mzdové ohodnocení zaměstnanců. Zaměstnanci se zpravidla o hlubší informace o podniku nezajímají, ovšem zajímají se o mzdovou a sociální situaci v podniku. Každý zaměstnanec by rád dostával uspokojivé mzdové ohodnocení a zároveň pracoval v příjemnějším prostředí k výkonu své práce, jak v současnosti, tak i do budoucna. Účetní informace mohou zaměstnancům posloužit jako páka při jednání s managementem právě o věcech, týkajících se jejich budoucnosti a zlepšení jejich situace v podniku. Tímto je myšleno například porovnání mzdového tarifu s konkurencí či budoucí schopnost podniku na vyplácení mezd. (Štěker, 2013)
Management
Aby mohli manažeři plně a relevantně rozhodovat o budoucím směřování podniku a plnit svojí funkci (plánování, organizování, rozhodování, kontroly atd.), musí mít komplexní přehled o účetnictví podniku. Struktura a míra informací je rozdílná u nižšího managementu a u top managementu. Každý správný manažer je již od počátku zaměřován na kvantitativní výsledky (výše zisku, velikost obratu, apod.) Rozdíl mezi kvalitním a nekvalitním managementem je otázkou přežití podniku v takto nastaveném konkurenčním prostředí.
Management je nejdůležitější složkou podniku. (Štěker, 2013) Odborná veřejnost
Za odbornou veřejnost lze označit takovou skupinu lidí, která je schopna porozumět informacím z účetních výkazů a zjištěné informace relevantně interpretovat. Jedná se především o orgány, instituce a osoby veřejné a státní správy, vzdělávací instituce a osoby, účetní a daňový poradci, auditoři a profesní komory.
2 Dopady novely zákona o účetnictví do konce roku 2015 a po roce 2016
Účetnictví prošlo v roce 2016 jednou z nejrozsáhlejších novel zákona o účetnictví v posledních letech. Novela označena číslem 221/2015 byla od měsíce září roku 2015 zahrnuta ve Sbírce zákonů. Její účinnost byla stanovena od 1. ledna 2016. Hlavním cílem této novely bylo účetnictví zjednodušit. Mezi hlavní úpravy zákona o účetnictví patří zejména: (Knápková, 2017)
a) Zavedení kategorizace účetních jednotek, v níž jsou účetní jednotky rozděleny do kategorií mikro účetní jednotka, malá účetní jednotka, střední účetní jednotka a velká účetní jednotka. Integrování jednotky do dané kategorie je ovlivněno dosažením či překročením alespoň dvou ze tří kritérií. Tato kritéria mohou být rozdělena na hodnotu aktiv, čistý obrat a průměrný počet zaměstnanců k rozvahovému dni. (Knápková, 2017)
Hodnotou aktiv se myslí čistá hodnota aktiv, dříve to byla brutto hodnota. V čistém obratu je posuzován roční úhrn čistého obratu. To znamená výše výnosů redukovaná o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců účetního období, vynásobená dvanácti. Kritérium průměrný počet zaměstnanců uvádí průměrný přepočítaný evidenční stav zaměstnanců dle postupů Českého statistického úřadu. (Knápková, 2017)
Následující tabulka 2 přináší shrnutí jednotlivých kritérií pro rozdělení účetních jednotek do skupin dle jejich velikosti.