1
Anotace
Tato bakalářská práce se zabývá tématem účetní závěrka v proexportně založeném podnikatelském subjektu. Cílem této práce je poskytnout ucelený pohled na problematiku účetní závěrky dle aktuální právní úpravy a následná aplikace zjištěných poznatků na vybraný ekonomický subjekt.
Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou a je členěna do pěti kapitol. Teoretická část se zaměřuje na práce probíhající během účetní uzávěrky, druhy účetních závěrek, jejich strukturu, části a povinnosti související s ověřením a zveřejněním účetní závěrky. Praktická část je věnována popisu vybrané společnosti, jejího ekonomického stavu, sestavení účetní závěrky a následné analýze vybraných ekonomických ukazatelů získaných z účetních závěrek vybrané společnosti v letech 2012-2016.
Klíčová slova
účetní závěrka, účetní uzávěrka, analýza, rozvaha, výkaz zisku a ztráty, přehled o změnách vlastního kapitálu, výkaz o peněžních tocích
Annotation
This bachelor thesis deals with the topic of the financial statement in an export business enterprise in practice. The aim of this work is to provide a comprehensive view of the financial statement according to the current legal regulation and the subsequent application of the findings to the selected business enterprise.
The bachelor thesis is divided into two parts, theoretical and practical. These two parts contain five chapters. The theoretical part focuses on the procedures used during the closing-the-books process, types of financial statements, their structure, parts and responsibilities related to the verification and publication of the financial statements. The practical part describes the chosen company, its economic status, preparation of financial statement and subsequent analysis of selected economic indicators obtained from the financial statements of the selected company in 2012-2016.
Key words
financial statement, closing-the-books, types of financial statements, analysis, balance sheet, profit and loss statement, statement of changes in equity, statement of cash flow
Poděkování
Rád bych tímto poděkoval vedoucí mé bakalářské práce, paní Ing. Olze Malíkové, Ph.D., za velkou podporu, velmi otevřený přístup při vypracovávání mé bakalářské práce a také cenné a odborné rady.
Velké poděkování patří také mé konzultantce z ČEZ DISTRIBUCE, paní Ing. Ivaně Kolské, za neobvyklou vstřícnost a ochotu při spolupráci a za poskytnutí nezbytných dat.
Obsah
Úvod ... 12
1 Teoretická východiska finančního výkaznictví ... 14
1.1 Účetní uzávěrka ... 14
1.2 Účetní závěrka ... 18
1.2.1 Účetní závěrka řádná a mimořádná ... 19
1.2.2 Mezitimní účetní závěrka ... 19
1.2.3 Měsíční účetní závěrka ... 20
1.2.4 Povinnost auditu ... 20
1.3 Mezinárodní standardy IFRS ... 21
1.3.1 IFRS a povinnost využití při obchodování s cennými papíry ... 22
1.3.2 Rozdíl mezi IFRS a českým účetním systémem ... 22
1.3.3 Důvody pro přijetí IFRS ... 23
1.4 Části účetní závěrky ... 23
1.4.1 Rozvaha ... 24
1.4.2 Výkaz zisku a ztráty ... 26
1.4.3 Příloha ... 27
1.4.4 Přehled o peněžních tocích (cash-flow) ... 28
1.4.5 Přehled o změnách vlastního kapitálu ... 29
1.5 Uživatelé účetních informací ... 29
2 Dopady novely zákona o účetnictví do konce roku 2015 a po roce 2016 ... 32
2.1 Novely zákona o účetnictví týkající se účetních závěrek ... 34
2.1.1 Jednoduché účetnictví ... 36
3 Charakteristika skupiny ČEZ s bližším zaměřením na Českou republiku ... 37
3.1 Skupina ČEZ v zahraničí ... 37
3.2 Řízení rizik ... 41
3.3 Problémy Skupiny ČEZ v zahraničí ... 43
3.3.1 Situace v Albánii ... 43
3.3.2 Situace v Bulharsku ... 44
3.3.3 Situace v Rumunsku ... 45
3.4 Skupina ČEZ v České republice ... 46
3.5 Ekonomická charakteristika Skupiny ČEZ ... 49
4 Účetní závěrka ve vybraném proexportně založeném podnikatelském subjektu ČEZ, a. s. ... 51
4.1 Transakce v cizích měnách ... 51
4.2 Jednotlivé výkazy účetní závěrky společnosti ČEZ, a. s. ... 53
4.2.1 Rozvaha v souladu s IFRS ... 53
4.2.2 Výkaz zisku a ztráty v souladu s IFRS ... 55
4.2.3 Výkaz změn vlastního kapitálu v souladu s IFRS ... 58
4.2.4 Výkaz o peněžních tocích v souladu s IFRS ... 59
4.2.5 Příloha účetní závěrky v souladu s IFRS ... 62
5 Využití účetní závěrky pro výpočet a hodnocení výsledků vybraných poměrových ukazatelů společnosti ČEZ, a. s. ... 63
5.1.1 Ukazatele rentability ... 64
5.1.2 Ukazatelé likvidity ... 66
5.1.3 Ukazatelé aktivity ... 69
5.1.4 Ukazatel zadluženosti ... 71
5.1.5 Ukazatel finanční páky ... 72
Závěr ... 73
Seznam citovaných zdrojů ... 75
Seznam příloh ... 78
Seznam tabulek
Tabulka 1 Zjednodušený vzor rozvahy ... 26
Tabulka 2 Kritéria pro rozdělení ÚJ do skupin dle velikosti... 33
Tabulka 3 Struktura akcionářů ve společnosti ČEZ, a. s. ... 46
Tabulka 4 Předmět podnikání Skupiny ČEZ ... 47
Tabulka 5 Vývoj zaměstnanosti ve skupině ČEZ a společnosti ČEZ, a. s. v letech 2012-2016 ... 48
Tabulka 6 Provozní výnosy a tržby z prodeje elektřiny v mil. Kč ... 49
Tabulka 7 Hrubý a čistý zisk Skupiny ČEZ v mil. Kč ... 50
Tabulka 8 Směnné kurzy použité ve společnosti ČEZ, a. s. v letech 2015 a 2016 ... 52
Tabulka 9 Vybraná aktiva společnosti ČEZ, a. s. ve sledovaných letech v mil. Kč ... 53
Tabulka 10 Vybraná pasiva společnosti ČEZ, a. s. ve sledovaných letech v mil. Kč ... 55
Tabulka 11 Zjednodušený výkaz zisku a ztráty ve sledovaných letech v mil. Kč ... 56
Tabulka 12 Zjednodušený výkaz změn vlastního kapitálu ve sledovaných letech v mil. Kč ... 59
Tabulka 13 Zjednodušený výkaz o peněžních tocích ve sledovaných letech v mil. Kč ... 60
Tabulka 14 Vstupní hodnoty ukazatelů účetní závěrky potřebné pro následnou analýzu... 64
Tabulka 15 Celková zadluženost společnosti ČEZ, a. s. v % ... 71
Tabulka 16 Ukazatel finanční páky ve společnosti ČEZ, a. s. ... 72
Seznam obrázků
Obrázek 1 Tvorba zisku společnosti ČEZ, a. s. v letech 2012-2016 v mld. Kč ... 58
Obrázek 2 Peněžní toky ČEZ, a. s. v mld. Kč ...61
Obrázek 3 Rentability společnosti ČEZ, a. s. ...66
Obrázek 4 Likvidita společnosti ČEZ, a. s. ...68
Obrázek 5 Ukazatelé aktivity ve společnosti ČEZ, a. s. ...70
Seznam zkratek
BGN Bulharský lev
CMEPI CM European Power International CMEPS CM European Power Slovakia
D Dal
EBIT Zisk před zdaněním a úroky
EBITDA Zisk před zdaněním, úroky a odpisy
EUR Euro
IFRS Mezinárodní standardy účetního výkaznictví
JPY Japonský jen
MD Má dáti
PLN Polský zlotý
ROA Rentabilita aktiv
ROE Rentabilita vlastního kapitálu
RON Rumunský nový lei
ROS Rentabilita tržeb
TRY Turecká lira
USD Americký dolar
Úvod
Tato bakalářská práce pojednává o účetní závěrce v praxi proexportně založeného podnikatelského subjektu, v tomto případě skupiny ČEZ s bližším zaměřením na její mateřskou společnost ČEZ, a. s. v České republice. Účetní závěrka je vrcholem hospodářského roku všech účetních jednotek a představuje tu část roku, ve které je vyhodnocena činnost účetní jednotky za celý hospodářský rok. Nutností je, aby účetní závěrka podávala věrný a poctivý obraz o situaci účetní jednotky, protože na jeho základě budou prováděna mnohá důležitá rozhodnutí. Dalším důvodem, proč jsem si vybral účetní téma, je, že svoji specializaci na navazujícím studiu bych rád zaměřil právě na účetnictví.
První část této práce se snaží objasnit teoretická východiska k tématu finančního výkaznictví a popsat uživatele účetních informací. Každý, kdo bude jednou chtít vést úspěšný, stále se rozvíjející podnik, bude muset znát alespoň základní informace týkající se této problematiky.
Celá účetní závěrka s sebou přináší nezměrné množství informací, jejichž analýza je elementárním klíčem k úspěšnému vedení společnosti.
Účetní závěrka například podává informace o výši zisku, výši závazků či pohledávek, množství peněz, jimiž podnik disponuje na bankovním účtu či pokladně, výši veškerých daní, jenž se podniku dotýkají. Informace z účetní závěrky jsou nezbytné pro finanční rozhodování veškerých jejich uživatelů.
Dále se bakalářská práce zabývá dopady novely zákona o účetnictví na obsah a rozsah účetní závěrky dle regulace platné do konce roku 2015 a od 1. 1. 2016, neboť účetnictví je velice nestálé a mnoho účetních postupů se mění či aktualizuje.
Cílem této práce je poskytnout ucelený pohled na problematiku účetní závěrky dle aktuální právní úpravy a následná aplikace zjištěných poznatků na vybraný ekonomický subjekt.
Následně je provedena analýza vybraných ekonomických ukazatelů získaných z účetní závěrky vybrané společnosti za pomoci komparativních a poměrových metod. Výsledky analýzy jsou řádně okomentovány s ohledem na vyhodnocení ekonomické výkonnosti společnosti za období 2012-2016.
Metoda zjišťování informací aplikovaná na tuto práci byla metoda rozhovoru a dotazování se, kdy docházelo k pravidelným schůzkám s vedoucí odboru ekonomika v podniku ČEZ
ekonomických otázek. Tyto poznatky pomohly k následné analýze jednotlivých výkazů účetní závěrky především komparativní metodou. Poté proběhla syntéza vědomostních výstupů s následným komentářem.
1 Teoretická východiska finančního výkaznictví
Ve finančním účetnictví je podstatné znát rozdíl mezi pojmy účetní závěrka a účetní uzávěrka.
Účetní závěrka může být definována jako sestavení účetních výkazů, jako jsou rozvaha, výkaz zisku a ztráty, popřípadě přehled o finančních tocích (cash-flow), přehled o změnách vlastního kapitálu a příloha k účetní závěrce, kdežto účetní uzávěrka představuje proces uzavření účtů reprezentující dané účetní období. (Chalupa, 2016)
1.1 Účetní uzávěrka
Dříve, než sestavíme účetní výkazy, musí proběhnout účetní uzávěrka neboli proces zaúčtování uzávěrkových operací a uzavření účetních knih. (Bokšová, 2013)
Účetní uzávěrku je možné rozdělit do dvou hlavních etap. První etapou jsou přípravné práce, do kterých spadá inventarizace a zaúčtování účetních operací na konci účetního období.
Druhou etapou je vlastní uzávěrka účetních knih, kam řadíme zjištění hospodářského výsledku před zdaněním, výpočet základu daně z příjmů a zaúčtování daňové povinnosti a nakonec uzavření všech účtů.
Inventarizace
Jedná se o zjištění skutečných stavů všeho majetku a závazků a ověření toho, zda zjištěný skutečný stav koresponduje s účetním stavem majetku a závazků. Dále se řeší, jestli nebyly dány důvody pro účtování opravných položek, oprávek či rezerv. (Alexander, 2004)
Při inventarizaci jsou zjišťovány také skutečnosti, jenž se účtují do knihy podrozvahových účtů. Uskutečnění inventarizace majetku a závazků je účetní jednotka povinna prokazovat po dobu 5 let po její realizaci. Při fyzické inventuře účetní jednotky zkoumají skutečný stav majetku počítáním, vážením, měřením a dalšími obdobnými způsoby, eventuálně je možno využít účetní záznamy, jenž platí jako důkaz o jeho existenci. (Alexander, 2004)
Etapa, kdy se zjišťuje skutečný stav majetku a závazků, se nazývá inventura a lze ji rozčlenit na inventuru fyzickou a dokladovou. Fyzická inventura se provádí u majetku, u něhož je vizuálně možné zjištění jeho existence. Dokladová inventura se realizuje u takového
majetku, u kterého není uskutečnitelné vizuální ověření jejich existence, jež zahrnuje jiná aktiva, jiná pasiva a skutečnosti účtované v knize podrozvahových účtů. (Chalupa, 2016)
Inventarizační rozdíly
Tímto termínem se označují rozdíly při porovnávání skutečného stavu a účetního stavu, jenž nejsou prokazatelné způsobem, který je určen v zákoně o účetnictví, kdy:
- skutečný stav je nižší, než stav účetní. Tato skutečnost se nazývá manko, nebo také schodek u peněžních hotovostí a cenin,
- skutečný stav je vyšší, než stav účetní. Tato skutečnost je nazývána přebytek.
Inventarizační rozdíly se účtují do účetního období, v němž inventarizace zjišťuje stav majetku a závazků. (Alexander, 2004)
Účetní operace na konci účetního období
Pro věrné zobrazení hospodářské a finanční situace podniku je třeba do hospodářského výsledku zanést krátkodobá i dlouhodobá existující rizika a možné ztráty dříve, než vzniknou. Náklady, výnosy, výdaje a příjmy se musí řídit principem akruálnosti, tzn., musí být zaúčtovány do období, se kterým věcně i časově souvisejí. A v neposlední řadě se musí zaúčtovat případy, ke kterým sice ještě není doklad, ale už nastaly. Všechny operace vztahující se ke konci účetního období jsou popsány v následujícím textu.
Závěrečné operace u zásob
Účetní jednotka má na výběr, zda chce o zásobách účtovat způsobem A nebo B. U způsobu A se účtuje o zásobách průběžně přes účetní třídu 1 – Zásoby. Tyto stavy se dostanou do nákladů až při prodeji či spotřebě. U způsobu B je účtováno rovnou do nákladů. U způsobu B je nutné vést si velice pečlivou evidenci zásob. Díky této evidenci by účetní jednotka měla být schopna kdykoli během roku prokázat stav zásob. (Fišerová, 1997)
Na základě dokladové inventury mohou být zjištěny stavy nevyfakturovaných dodávek a zásob na cestě. Při uzavírání účetních knih je třeba věnovat těmto stavům zvýšenou pozornost. O nevyfakturovaných dodávkách se účtuje v případě, že dodávka byla doručena, ale nebyla vyfakturována. Není tedy známa přesná výše závazku. V tomto případě se účtuje
ve prospěch účtu 389 – Dohadné účty pasivní. Také může nastat situace, že podniku byla dodávka vyfakturována, ale dosud nebyla doručena. V tomto případě se účtuje na vrub účtu 119 – Materiál na cestě nebo účet 139 – Zboží na cestě. (Kovanicová, 2012)
Časové rozlišení nákladů a výnosů
Náklady a výnosy musí vždy být zaúčtovány do období, s nímž věcně a časově souvisejí, nikoli do období, kdy došlo k platbě, a proto se je nutné náklady a výnosy časově rozlišovat na náklady příštích období, komplexní náklady příštích období, výnosy příštích období, výdaje příštích období a příjmy příštích období. Kontrola těchto účtů probíhá pomocí dokladové evidence, a proto se musí zkontrolovat podle analytické evidence, jestli jednotlivé tituly souhlasí se skutečností. (Ryneš, 2017)
Dohadné položky
Dohadné položky slouží k účtování skutečností, ke kterým účetní jednotka ke konci rozvahového dne nemá doklad, nicméně k nim došlo v průběhu běžného účetního období.
Aby byl zjištěn poctivý a věrný obraz skutečnosti, musí účetní jednotky tyto operace zaúčtovat. Pokud u položky neznáme současně všechny tři skutečnosti, což jsou účel, období a její výše, řadíme tyto položky do dohadných položek. Rozlišujeme dva druhy dohadných položek a to dohadné účty aktivní a pasivní. Na aktivní účty se zaúčtují dosud nezaúčtované pohledávky, které však časově a věcně souvisejí s uzavíraným obdobím, ale není známa jejich výše. U dohadných účtů pasivních se účtují nezaúčtované závazky, když nevíme jejich přesnou výši. (Ryneš, 2017)
Rezervy
Rezervy jsou řazeny mezi cizí zdroje. Jsou tvořeny z nevykázaného zisku, který se zařadí do nákladů. Kvůli zařazení do nákladů je možné říci, že snižují zisk, či základ daně.
(Kovanicová, 2012). Princip tvorby a čerpání rezerv musí být stanoven vnitropodnikovou směrnicí. Při inventarizaci je nutné pečlivě zkontrolovat, jestli všechny skutečnosti souhlasí.
Pokud skutečnost nesouhlasí, je nutné vzniklou změnu řádně okomentovat. (Ryneš, 2017)
Kurzové rozdíly
Kurzové rozdíly vznikají tehdy, když účetní jednotka obchoduje se zahraničními partnery, tudíž má v účetnictví majetek a závazky, které jsou vyjádřené v cizí měně. Kurzové rozdíly lze rozdělit do dvou skupin a to na kurzové rozdíly účtované během účetního období a kurzové rozdíly účtované ke konci rozvahového dne. Kurzové rozdíly účtované během účetního období vznikají kvůli rozdílu mezi kurzem, kterým byly tyto položky oceněny v den, kdy účetní případ vznikl, a kurzem v den, kdy byly zaplaceny či prodány. Druhou skupinou jsou kurzové rozdíly účtované ke konci rozvahového dne. Tyto kurzy musí být přepočteny na základě platného kurzu ČNB. (Kovanicová, 2012)
Opravné položky
Opravné položky vyjadřují dočasné snížení hodnoty majetku. Jejich tvorba je spojena se zásadou opatrnosti. Při účtování těchto položek platí, že skutečná hodnota sledovaného majetku musí být nižší, než účetní hodnota. Tyto položky se netvoří, pokud se jedná o změny trvalého charakteru. Opravné položky tvoříme k dlouhodobému majetku, pohledávkám, zásobám a krátkodobému finančnímu majetku. (Kovanicová, 2012)
Odpis pohledávek
Odpis pohledávek je řešen dvěma způsoby a to buď tvorbou opravné položky k pohledávce, jedná-li se pouze o přechodné snížení její hodnoty, nebo odpisem pohledávky, domnívá-li se věřitel důvodně, že se jedná o trvalé snížení hodnoty pohledávky. Odpisy pohledávek mohou provádět pouze poplatníci, kteří vedou účetnictví, ne ti, kteří vedou daňovou evidenci. (Ryneš, 2017)
V případě, že se hodnota pohledávky sníží trvale, tzn., neexistuje reálná šance na její vymožení z důvodů neznámého místa pobytu dlužníka nebo z důvodu uplynutí promlčecí lhůty, je účetní odpis zaúčtován do nákladů a jako přímé snížení pohledávky. (Ryneš, 2017)
Zjištění hospodářského výsledku před zdaněním
Aby bylo možné posoudit hospodaření účetní jednotky, je nutné znát hospodářský výsledek, který je jedním z nejdůležitější kvantitativních ekonomickým ukazatelů, ke kterým účetní jednotka přihlíží. Hospodářský výsledek zjistíme porovnáním nákladů a výnosů. Po
porovnání mohou nastat dvě situace. Účetní jednotka vykazuje ztrátu nebo zisk.
(Kovanicová, 2012)
Výpočet a zúčtování daně z příjmů
Výsledek hospodaření udává výsledek hospodaření z běžné činnosti, ve kterém je obsažena provozní a finanční činnost. Bohužel ne všechny náklady a výnosy jsou daňově uznatelné, a proto je nutné převést hospodářský výsledek na základ daně (Sedláček, 2005). Seznam položek, o které je nutné výsledek hospodaření upravit, je uveden v zákoně o dani z příjmů.
Tento zákon podrobně určuje, jak převést hospodářský výsledek na základ daně. Jedná se buď o případy, kdy je nutno výsledek hospodaření zvýšit nebo o skutečnosti, o které lze výsledek snížit. (Ryneš, 2017) Sazba daně z příjmů právnických osob je od roku 2011 neměnná a činí 19 %. (zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
Uzavření účetních knih
Poslední etapou účetní závěrky je uzavření účetních knih k rozvahovému dni. Otevírání a uzavírání knih reguluje vyhláška č. 500/2002 Sb. a Český účetní standard pro podnikatele č. 002. Proces uzavření účetních knih zahrnuje zjištění obratů stran Má dáti a Dal jednotlivých syntetických účtů, zjištění konečných zůstatků aktivních a pasivních účtů a konečný stav účtů nákladů a výnosů, účetní převedení nákladových a výnosových účtů podvojným zápisem do závěrkového účtu 710 – Účet zisků a ztrát a nakonec uzavření účetnictví převedením rozvahových účtů podvojným zápisem na závěrkový účet 702 - Konečný účet rozvažný a převedením zůstatku na účtu 710 – Účet zisků a ztrát podvojným zápisem na účet 702 – Konečný účet rozvažný, který tím bude vyrovnán.
(Kovanicová, 2012)
1.2 Účetní závěrka
Účetní závěrka je veřejným dokumentem, ze kterého získávají informace mnohé subjekty, jako jsou například vedení společnosti, banky, státní instituce, obchodní partneři, akcionáři, zaměstnanci, konkurence atd.
Jedná se o finální produkt systému finančního účetnictví účetní jednotky a vyhodnocení její celoroční práce. Účetní závěrka tvoří nedílný celek. Je tvořena z finančních výkazů, jenž
mají za úkol informovat o celkovém hospodaření firmy. (Dušek, 2014) Zákon zná tři druhy účetních závěrek, řádnou, mimořádnou a mezitimní.
1.2.1 Účetní závěrka řádná a mimořádná
Účetní závěrka je sestavována účetní jednotkou pokaždé, kdy se uzavírají účetní knihy.
Uzavřeme-li účetní knihy k poslednímu dni účetního období, hovoříme o řádné účetní závěrce. (Ryneš, 2017)
Mimořádnou účetní závěrkou můžeme nazvat ostatní případy, ve kterých se uzavírají účetní knihy.Podle zvláštního právního předpisu je možno mimořádnou účetní závěrkou nazvat i konečnou účetní závěrku.Pro řádnou i mimořádnou účetní závěrku je tedy příznačným znakem to, že ke dni, kdy se tyto závěrky vytvářejí, se uzavírají účetní knihy. (Ryneš, 2017) Další termín, který je nutné znát, je tzv. rozvahový den. Rozvahový den je den, ke kterému jsou uzavírány účetní knihy.Vědět, co tento den znamená, je důležité hlavně proto, že informace v účetní závěrce se uvádějí právě podle stavu k tomuto dni. Stejné pravidlo platí i pro veškeré ostatní účetní záznamy, jenž se musí sestavovat k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, k němuž je účetní závěrka sestavována. (Ryneš, 2017)
1.2.2 Mezitimní účetní závěrka
Existují takové situace, kdy podle zvláštních předpisů může být účetní závěrka sestavena účetní jednotkou v průběhu účetního období i k jinému času, než ke konci rozvahového dne.
Při sestavování mezitimní účetní závěrky nejsou uzavírány účetní knihy, nýbrž pro správné stanovení existence a hodnoty majetku a závazků se provádí inventarizace. (Ryneš, 2017) Pro mezitimní účetní závěrku platí stejná pravidla ocenění majetku a závazků jako pro závěrku řádnou i mimořádnou, tudíž při oceňování ke konci rozvahového dne jsou účetní jednotkou započítány pouze dosažené zisky, jenž berou v potaz všechna očekávatelná rizika a pravděpodobné ztráty, které souvisejí s majetkem a závazky a jsou s nimi obeznámeny do momentu zhotovení účetní závěrky, což zahrnuje i veškerá snížení hodnoty nehledě na to, jestli byl hospodařením za účetní období vykazován zisk nebo ztráta. Jedná se především o rezervy, odpisy majetku a opravné položky. (Ryneš, 2017)
Mezi osoby, které mají povinnost sestavovat mezitimní závěrku od roku 2004, řadíme právnické osoby se sídlem na území ČR, zahraniční osoby, které podnikají na území ČR
nebo vykonávají jinou činnost dle zvláštních právních předpisů, fyzické osoby, které jsou zároveň účetní jednotkou. (Dušek, 2014)
1.2.3 Měsíční účetní závěrka
Někdy se v účetní praxi zhotovují účetní výkazy, jako jsou rozvaha, výkaz zisku a ztráty, případně přehled o peněžních tocích během účetního období na měsíční bázi a to za účelem odevzdání těchto dokumentů bance z úvěrového důvodu. Měsíční sestavování účetní závěrky slouží také k lepšímu řízení účetní jednotky. (Sládková, 2009)
Je nutné si uvědomit, že v těchto případech se nejedná o účetní závěrku v pravém slova smyslu, ale pouze o pracovní výstupy účetnictví v průběhu účetního období (Sládková, 2009). Proto je doporučeno, aby se místo názvů souvisejících s účetní závěrkou užívaly např.
místo rozvahy název bilance aktiv a pasiv. Místo názvu výkaz zisku a ztráty výraz výsledkovka. Na tyto výstupy se nevztahují pravidla stanovená zákonem ani vyhláškou.
Z toho důvodu je nutné, aby si sama účetní jednotka stanovila vnitřní předpis, jenž bude pro tyto výkazy platit. (Sládková, 2009)
1.2.4 Povinnost auditu
Kritéria pro povinnost ověření řádné a mimořádné účetní závěrky dle znění § 20 zákona, o účetnictví, jsou následující:
a) aktiva celkem 40 mil. Kč (nutnost sledovat netto hodnotu), b) suma čistého obratu 80 mil. Kč,
c) průměrný přepočtený stav zaměstnanců 50. (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví) Účetní jednotky s povinností ověření účetní závěrky auditorem jsou:
„- velké účetní jednotky s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu,
- střední účetní jednotky,
- malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřeneckými fondy a překročily nebo dosáhly alespoň 1 ze 3 zákonných (výše uvedených) kritérií za aktuální účetní období a za období bezprostředně předcházející,
- ostatní malé účetní jednotky, pokud překročí nebo dosáhnou alespoň 2 ze 3 zákonných kritérií za aktuální účetní období a za období bezprostředně předcházející." (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví)
1.3 Mezinárodní standardy IFRS
Krom sestavování účetních závěrek podle zákona o účetnictví je možnost vytvářet účetní záznamy obsahující informace také podle Mezinárodních účetních standardů nebo jiných mezinárodně přijímaných účetních zásad. Toto sestavení dle mezinárodních účetních standardů je ovšem dobrovolné. Mezinárodní standardy finančního výkaznictví (dále jen IFRS) jsou celosvětově uznávaný soubor norem pro přípravu účetních závěrek podnikatelských subjektů. (Pacter, 2015)
Tyto normy předepisují:
- položky, které by měly být uznány jako aktiva, pasiva, náklady a výnosy, - jak měřit tyto položky,
- jak je prezentovat v souboru účetní závěrky,
- související informace o těchto položkách. (Pacter, 2015)
Posláním IRFS je s sebou přinášet vyšší transparentnost, odpovědnost a efektivitu finančního trhu po celém světě. Dalším neméně důležitým cílem je veřejný zájem o posílení důvěry, růstu a dlouhodobé finanční stability globální ekonomiky.IFRS přináší větší transparentnost posílením mezinárodní srovnatelnosti, jelikož každý podnik, jenž implementuje IFRS, vstupuje na mezinárodní kapitálový trh a může čerpat kapitál nejen od tuzemských bank a od tuzemských investorů, ale zároveň i od těch zahraničních. Tomu napomáhá zvýšení kvality finančních informací, díky kterým mohou investoři a další účastníci trhu dělat rozumná a informovaná rozhodnutí. (Pacter, 2015)
Standardy IFRS posilují odpovědnost tím, že snižují informační mezeru mezi poskytovateli kapitálu a lidmi, kterým byly svěřeny jejich peníze. Jako zdroj globálně porovnatelných
informací nesou standardy IFRS zásadní význam pro regulátory na celém světě. Standardy IFRS přispívají k ekonomické efektivnosti tím, že pomáhají investorům k identifikaci příležitostí a rizik po celém světě, jenž vyúsťuje ke zlepšení alokace kapitálu. (Pacter, 2015)
1.3.1 IFRS a povinnost využití při obchodování s cennými papíry
Mezinárodní standardy finančního výkaznictví (IFRS) ukládají za povinnost všem společnostem s veřejně obchodovatelnými cennými papíry registrovanými na území Evropské unie sestavovat konsolidovanou účetní závěrku v jejich souladu. (Dvořáková, 2017)
Pro české společnosti s veřejně obchodovanými cennými papíry to vyústilo ve dva následující požadavky.
1) Vést účetnictví podle české národní legislativy.
2) Vést účetnictví zároveň i podle mezinárodních účetních standardů IFRS. (Dvořáková, 2017)
Dle IFRS si každá společnost zvolí vlastní účtovou osnovu, vytvoří si vlastní výkazy a účetní má poté za povinnost vybrat účetní postup, jenž povede k tomu, že se ekonomická skutečnost zobrazí pravdivě a věrně. (Dvořáková, 2017)
1.3.2 Rozdíl mezi IFRS a českým účetním systémem
I přes značné snahy o harmonizaci české účetní legislativy s IFRS v několika uplynulých letech stále existují oblasti, kde je možné najít mnoho rozdílů mezi IFRS a českým účetním systémem.
Hlavním rozdílem mezi standardy IFRS a českým účetním systémem v oblasti účetních závěrek je, že české předpisy nezahrnují základní definice aktiv, závazků, nákladů a výnosů a kritéria pro jejich vykázání, zatímco standardy IRFS zahrnují tyto definice i s kritérii pro vykázání. Dále dle českého účetního systému je všem společnostem se sídlem v ČR přikázáno sestavovat účetní závěrku v korunách, na rozdíl od standardů IFRS, kde je účetní závěrka sestavována ve funkční měně, která je pevně stanovena standardem IAS21. Tento standard povoluje využití libovolné měny. Na tuto měnu je ovšem nutné aplikovat přepočet takovým způsobem, jak ho popisuje standard. (Pacter, 2015)
Jelikož se jedná o standardy mezinárodní, může být hospodaření jednotlivých společností v rámci celého světa objektivně porovnáno. To přináší ohromný význam mj. pro investory nebo pro usnadnění obchodování na burze. (Pacter, 2015)
1.3.3 Důvody pro přijetí IFRS
V současné době jsou světové finanční trhy bez hranic. Společnosti (včetně malých firem) usilují o kapitál za nejlepší cenu, kdekoli je to možné. Investoři a věřitelé vyhledávají investiční příležitosti, na všech místech, kde se dají získat nejvyšší výnosy úměrné k rizikům. K posouzení rizika a výnosů z jejich různých investičních příležitostí, investoři a věřitelé potřebují finanční informace, které jsou relevantní, spolehlivé a porovnatelné přes hranice. (Pacter, 2015)
Množství zahraničních investic je obrovské. Pro ilustraci:
- Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) odhaduje, že v roce 2013 celosvětové odtoky přímých zahraničních investic (FDI) činily 1,281 bilionů US$.
Historicky nejvyšší úroveň byla v roce 2007 (2,170 bilionů US $).(Pacter, 2015)
- Zahraniční vlastnictví akcií a dluhopisů činí biliony amerických dolarů. Například zahraniční vlastnictví amerických akcií a korporátních dluhopisů ministerstva financí dosáhlo téměř 14 bilionů US $ v roce 2013. Přičemž američtí investoři drželi více než 9 bilionů amerických dolarů zahraničních podnikových zásob a dluhopisů v roce 2013.
(Pacter, 2015)
Použití standardů mezinárodního finančního výkaznictví společnostmi po celém světě zlepšuje srovnatelnost a transparentnost finančních informací a snižuje náklady na přípravné práce k účetní závěrce. Účastníci kapitálového trhu obdrží kvalitnější informace a mohou lépe zvážit svá rozhodnutí.Tak trhy efektivněji alokují své zdroje a firmy mohou dosáhnout nižších nákladů z kapitálu.(Pacter, 2015)
1.4 Části účetní závěrky
Účetní závěrku, kterou tvoří nedílný celek, musí v ČR sestavovat všechny účetní jednotky, kterým to ukládá zákon. Dílčí finanční výkazy poté poskytují informace o celkovém hospodaření firmy, její finanční síle a její budoucí udržitelnosti. Účetní závěrka je dle 3. části zákona o účetnictví tvořena: (Chalupa, 2016)
a) Rozvahou (bilancí).
b) Výkazem zisku a ztráty.
c) Přílohou (vysvětlující a doplňující informace zahrnuté v rozvaze a výkazů zisku a ztráty).
Vybrané účetní jednotky sestavují také:
d) Přehled o peněžních tocích (cash-flow).
e) Přehled o změnách vlastního kapitálu.
Přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu mají povinnost sestavovat pouze velké a střední účetní jednotky dle zákona o účetnictví, paragrafu 18 odst. 2. Mikro a malé účetní jednotky byly této povinnosti od roku 2016 zbaveny. (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví)
1.4.1 Rozvaha
Rozvaha je účetní výkaz, který přináší informace o majetku společnosti a zdrojích, jenž slouží ke krytí tohoto majetku. Složky majetku podniku představují aktiva a zdroje sloužící ke krytí aktiv, pasiva. Je velice důležité, aby mezi těmito dvěma složkami vždy panovala tzv. bilanční rovnice, což znamená, že se aktiva a pasiva rovnají. Hodnota aktiv a pasiv se do rozvahy uvádí vždy k určitému dni a dle toho můžeme rozvahy rozdělit na zahajovací rozvahu, počáteční rozvahu a konečnou rozvahu. Zahajovací rozvaha se sestavuje při založení podniku. Počáteční rozvaha se sestavuje k počátku účetního období a konečná rozvaha se sestavuje ke konci účetního období, tzn. ke konci rozvahového dne. Rozvaha ukazuje ucelený pohled na finanční situaci účetní jednotky. (Chalupa, 2016)
Druhy rozvah
Při výběru druhu rozvahy se musíme řídit pravidly, s nimiž je rozvaha spjatá. Z hlediska rozsahu vykazovaných informací se rozvahy člení následovně.
a) Rozvaha v plném rozsahu.
b) Rozvaha ve zkráceném rozsahu (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví)
Rozvaha v plném rozsahu obsahuje položky stanovené v prováděcí vyhlášce č. 500/2002 Sb.
a je vytvářena účetní jednotkou, která je:
a) velkou účetní jednotkou, b) střední účetní jednotkou,
c) malou účetní jednotkou s povinností mít ověření účetní závěrky auditorem,
d) mikro účetní jednotkou s povinností mít ověření účetní závěrky auditorem. (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví)
Rozvaha ve zkráceném rozsahu zahrnuje:
a) pouze položky vyznačené písmeny a římskými číslicemi bez položek označených jako dlouhodobé pohledávky a krátkodobé pohledávky a může být sestavena účetní jednotkou, jenž nemusí mít účetní závěrku ověřenou auditorem,
b) pouze položky vyznačené písmeny a může být sestavena účetní jednotkou, jenž je mikro účetní jednotkou a v případech, kdy účetní závěrka nemusí být ověřena auditorem. (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví)
Bilanční princip a rovnice
Při sestavování rozvahy obecně platí, že každé aktivum musí být kryto nějakým pasivem.
Toto pravidlo se nazývá bilanční princip a je to vyjádření toho, jaký úkol rozvaha v účetnictví má. (Sládková, 2009) Rozvaha podává obraz o majetkové situaci podniku, v jaké formě je majetek vlastněn a o jeho ceně.
Zdroje krytí majetku podniku podávají informace o výši vlastních a cizích zdrojů a jejich složení, solventnosti, zadlužení, tvorbě rezerv, krátkodobých a dlouhodobých závazcích. Je to důležitý ukazatel k posouzení finanční situace podniku (hrozba bankrotu či likvidace).
(Sládková, 2009)
Následující tabulka 1 ukazuje aktualizovaný zjednodušený vzor rozvahy pro malé účetní jednotky pro rok 2017.
Tabulka 1 Zjednodušený vzor rozvahy
Aktiva Pasiva
A.
B.
C.
D.
Pohledávky za upsaný základní kapitál
Dlouhodobý majetek
-dlouhodobý nehmotný majetek -dlouhodobý hmotný majetek -dlouhodobý finanční majetek
Oběžná aktiva -zásoby
-dlouhodobé pohledávky -krátkodobé pohledávky -krátkodobý finanční majetek -peněžní prostředky
Časové rozlišení aktiv
A.
B.+C.
B.
C.
D.
Vlastní kapitál -základní kapitál -ážio a kapitálové fondy -fondy ze zisku
-výsledek hospodaření minulých let -výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)
-rozhodnuto o zálohové výplatě podílu na zisku
Cizí zdroje Rezervy Závazky
-dlouhodobé závazky -krátkodobé závazky
Časové rozlišení pasiv
Zdroj: Vlastní zpracování dle (Vyhláška č. 500/2002 Sb.)
1.4.2 Výkaz zisku a ztráty
Je to finanční výkaz, který s sebou nese informace o tom, k jakému hospodářskému výsledku (zisku nebo ztrátě) podnik ve sledovaném období dospěl. Tento výkaz nám přináší důležité informace o nákladech vynaložených na prodané zboží, výkonové spotřebě, osobních nákladech, daňovém zatížení a poplatcích, odpisech dlouhodobého hmotného i nehmotného majetku, zůstatkové ceně prodaného dlouhodobého majetku a materiálu, změně stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštího období, ostatních provozních nákladech, prodaných cenných papírech a podílech, nákladech z finančního majetku, výnosových a nákladových úrocích, ostatních finančních nákladech. (Chalupa, 2016)
Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu obsahuje všechny položky stanovené ve vyhlášce č. 500/2002 Sb. a sestavuje ji:
a) účetní jednotka, která je zároveň obchodní společností, b) ostatní účetní jednotky, které jsou:
1) velké účetní jednotky, 2) střední účetní jednotky,
3) malé účetní jednotky s povinností mít účetní závěrku ověřenou auditorem,
4) mikro účetní jednotky s povinností mít účetní závěrku ověřenou auditorem. (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví)
Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu obsahuje informace vyznačené římskými číslicemi, písmeny, výpočtové položky a mohou jí vytvářet malé či mikro účetní jednotky, které:
a) nejsou obchodní společností,
b) nemusí mít účetní závěrku ověřenou auditorem. (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví)
1.4.3 Příloha
Nedílnou součástí účetní závěrky jsou například údaje o nezaplacených daních a pojistném na zdravotním a sociálním pojištění. Tyto a další doplňující informace nalezneme právě v příloze. (Sládková, 2009)
Příloha účetní závěrky v plném rozsahu zahrnuje informace:
a) podle § 39 a § 39b č. 500/2002 Sb., v platném znění vyhlášky č. 250/2015 Sb., a je zhotovována účetní jednotkou, jenž je
1) velkou účetní jednotkou, ta musí uvést i doplňkové informace stanovené § 39c, 2) střední účetní jednotkou,
b) podle § 39 a § 39a vyhlášky č. 500/2002 Sb., v platném znění vyhlášky č. 250/2015 Sb., a zhotovuje ji účetní jednotka, která je
1) malou účetní jednotkou s povinností mít účetní závěrku ověřenou auditorem, 2) mikro účetní jednotkou s povinností mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
Příloha účetní závěrky ve zkráceném rozsahu zahrnuje informace podle § 39 vyhlášky č. 500/2002 Sb., v platném znění vyhlášky č 250/2015 Sb., a může být sestavena malou účetní jednotkou a mikro účetní jednotkou, jenž není povinna ověřovat účetní závěrku auditorem.
1.4.4 Přehled o peněžních tocích (cash-flow)
Cash-flow je výkaz, jenž nás obohacuje informacemi o peněžních tocích ve společnosti, kterými jsou výše příjmů a výdajů. Tyto informace jsou důležité zejména v dnešní době, kdy nezměrně roste počet firem, které nejsou schopny hradit své závazky, a prodlužuje se lhůta splatnosti. Řádné placení faktur by mělo být pro každou společnost klíčovým faktorem k životaschopnému budoucímu podnikání. Výkaz cash flow tedy sleduje příjmy a výdaje, to znamená, jak společnost utrácela na investiční činnost, nárůst zásob, snížení závazků z obchodníku styku, splácení dlouhodobého úvěru atd. oproti tomu, jak svých příjmů nabyla (snížením pohledávek z obchodního styku, vkladem do základního kapitálu, nárůstem dlouhodobých závazků za společníkem aj.). (Sládková Eva, 2009)
Pro analýzu peněžních toků je třeba peněžní toky rozdělit do tří základních činností:
a) peněžní toky z provozní činnosti, b) peněžní toky z investiční činnosti,
c) peněžní toky vztahující se k financování podnikové činnosti. (Sládková Eva, 2009) S ohledem na tyto tři oblasti, do nichž je výkaz o peněžních tocích povinně členěn, vzniká povinnost vykázat jako čisté peněžní toky (příjmy a výdaje peněžních prostředků a ekvivalentů) tyto položky:
a) úroky (přijaté a vydané),
b) platby daně z příjmu i se zahrnutými zálohovými platbami,
c) mimořádné příjmy a výdaje,
d) dividendy (přijaté a vydané). (Sládková Eva, 2009)
V tomto smyslu je podnik chápán jako seskupení tří výše zmíněných činností (provozní, finanční a investiční), jenž se v podniku neustále odehrávají. Dalším důležitým aspektem z hlediska analýzy je určení zodpovědnosti za příslušné oblasti. Za oblast provozu zcela jistě zodpovídá management podniku, kdežto za sféru financování a investování nesou zodpovědnost spíše vlastníci podniku. (Sládková Eva, 2009)
1.4.5 Přehled o změnách vlastního kapitálu
Přehled o změnách vlastního kapitálu podává důležité informace o zvýšení či snížení jednotlivých částí vlastního kapitálu mezi dvěma rozvahovými dny. Je sestavován za běžné účetní období, ve kterém se udávají srovnatelné údaje za minulé období. Mezi nejdůležitější informace zahrnuté v přehledu o změnách vlastního kapitálu patří informace o snižování a zvyšování základního kapitálu, příplatky mimo základní kapitál, rozdělování zisku, výplata ostatních kapitálových fondů a další transakce (změny účetních metod, opravy významných účetních chyb, přecenění majetku do kapitálu, přecenění při přeměnách).
Středním a velkým podnikům je podle zákona o účetnictví od 1. ledna 2016 uložena povinnost, aby jejich účetní závěrka zahrnovala také přehled o změnách vlastního kapitálu.
(Ryneš, 2016)
1.5 Uživatelé účetních informací
Každý uživatel účetních operací má jiné informační potřeby a ty by rád uspokojil. Každý uživatel vyžaduje přístup k informacím v různém množství, čase, struktuře či podrobnostech.
Účetnictví je prostředkem ke sdělování těchto potřebných informací, jelikož odráží potřeby a požadavky jeho uživatelů. Uživatelů účetních informací je obrovské množství, jedná se především o vlastníky společností (společníky, akcionáře), zaměstnance, dodavatele, konkurenci, banky, stát a nejdůležitější informace přináší účetnictví pro manažery.
Společníci a akcionáři
Zájem těchto dvou skupin subjektů spočívá ve sledování výhodnosti uložení jejich prostředků, což znamená výnosnost akcií, rozhodování o výplatách dividend a jejich výši či o dalším vhodném zhodnocení prostředků, například jejich investicí. (Strouhal, 2016)
Banky
V případě, že podnik potřebuje finanční pomoc od banky ve formě úvěru, banka vyžaduje od podniku mnoho účetních informací, jenž může poskytnout právě účetní závěrka. Banka na podnik pohlíží z dlouhodobého hlediska, zkoumá jeho minulost, současnost i vyhlídky do budoucna. O budoucnost podniku se zajímá, protože chce vědět, zda je podnik schopen splatit půjčené finanční zdroje. V tom nejhorším případě, kdy již podnik není schopen splácet úvěr bance, zkoumá banka finanční ocenění podniku. (Strouhal, 2016)
Stát
Stát měl odjakživa důležitou roli v ekonomice i účetnictví. Již od pradávna fungoval jako výběrce daní, a proto pro stát účetní informace naskýtají nemalé množství informací o hospodaření účetních jednotek. Jedná se především o daň z přidané hodnoty a daň z příjmu.
(Strouhal, 2016) Konkurence
Konkurence byla definována podle jejího doslovného významu v ekonomické teorii (Gerla, 1996). Doslovně slovo konkurence znamená akt soutěžení, boje nebo rivality. Spočívá v překonání druhého za účelem nadřazenosti nebo zisku. V obchodním kontextu slovo konkurence odkazuje na úsilí, jehož účelem je získání zákazníků a obchodů z tržního prostředí. Oxfordský slovník práva definuje právo hospodářské soutěže jako oblast práva související s regulací protisoutěžních praktik, omezující obchodní praktiky, které zamezují zneužívání dominantního postavení na trhu. Konkurence urychluje technický a technologický pokrok. (Hussein, 2012) Rozlišujeme dva druhy konkurence a to konkurenci cenovou a necenovou. U cenové konkurenci si podniky konkurují prostřednictvím výše ceny. U necenové konkurence rozhoduje např. kvalita produkce, reklama, dobré jméno firmy apod. Účetní informace poskytují cenný podklad při budování budoucí strategie chování na trhu, tvorbě cen, množství výrobků apod.
Dodavatelé
Hlavním cílem dodavatelů je dodat zboží, výrobek či službu, za které dostanou řádně a včas zaplaceno. Z účetnictví je možné vypozorovat řadu ukazatelů, jenž indikují, zda je odběratel schopen splácet své závazky. Tyto ukazatele se za zabývají například likviditou, solventností, způsobem financování apod. Obecným zájmem dodavatelů je stát se
dlouhodobým obchodním partnerem se svým odběratelem, který mu zajistí dlouhodobé odbytiště. (Strouhal, 2016)
Zaměstnanci
Každý podnik by si měl předem stanovit svoji zaměstnaneckou politiku, jenž zahrnuje personální plán, ve kterém je definováno mzdové ohodnocení zaměstnanců. Zaměstnanci se zpravidla o hlubší informace o podniku nezajímají, ovšem zajímají se o mzdovou a sociální situaci v podniku. Každý zaměstnanec by rád dostával uspokojivé mzdové ohodnocení a zároveň pracoval v příjemnějším prostředí k výkonu své práce, jak v současnosti, tak i do budoucna. Účetní informace mohou zaměstnancům posloužit jako páka při jednání s managementem právě o věcech, týkajících se jejich budoucnosti a zlepšení jejich situace v podniku. Tímto je myšleno například porovnání mzdového tarifu s konkurencí či budoucí schopnost podniku na vyplácení mezd. (Štěker, 2013)
Management
Aby mohli manažeři plně a relevantně rozhodovat o budoucím směřování podniku a plnit svojí funkci (plánování, organizování, rozhodování, kontroly atd.), musí mít komplexní přehled o účetnictví podniku. Struktura a míra informací je rozdílná u nižšího managementu a u top managementu. Každý správný manažer je již od počátku zaměřován na kvantitativní výsledky (výše zisku, velikost obratu, apod.) Rozdíl mezi kvalitním a nekvalitním managementem je otázkou přežití podniku v takto nastaveném konkurenčním prostředí.
Management je nejdůležitější složkou podniku. (Štěker, 2013) Odborná veřejnost
Za odbornou veřejnost lze označit takovou skupinu lidí, která je schopna porozumět informacím z účetních výkazů a zjištěné informace relevantně interpretovat. Jedná se především o orgány, instituce a osoby veřejné a státní správy, vzdělávací instituce a osoby, účetní a daňový poradci, auditoři a profesní komory.
2 Dopady novely zákona o účetnictví do konce roku 2015 a po roce 2016
Účetnictví prošlo v roce 2016 jednou z nejrozsáhlejších novel zákona o účetnictví v posledních letech. Novela označena číslem 221/2015 byla od měsíce září roku 2015 zahrnuta ve Sbírce zákonů. Její účinnost byla stanovena od 1. ledna 2016. Hlavním cílem této novely bylo účetnictví zjednodušit. Mezi hlavní úpravy zákona o účetnictví patří zejména: (Knápková, 2017)
a) Zavedení kategorizace účetních jednotek, v níž jsou účetní jednotky rozděleny do kategorií mikro účetní jednotka, malá účetní jednotka, střední účetní jednotka a velká účetní jednotka. Integrování jednotky do dané kategorie je ovlivněno dosažením či překročením alespoň dvou ze tří kritérií. Tato kritéria mohou být rozdělena na hodnotu aktiv, čistý obrat a průměrný počet zaměstnanců k rozvahovému dni. (Knápková, 2017)
Hodnotou aktiv se myslí čistá hodnota aktiv, dříve to byla brutto hodnota. V čistém obratu je posuzován roční úhrn čistého obratu. To znamená výše výnosů redukovaná o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců účetního období, vynásobená dvanácti. Kritérium průměrný počet zaměstnanců uvádí průměrný přepočítaný evidenční stav zaměstnanců dle postupů Českého statistického úřadu. (Knápková, 2017)
Následující tabulka 2 přináší shrnutí jednotlivých kritérií pro rozdělení účetních jednotek do skupin dle jejich velikosti.
Tabulka 2 Kritéria pro rozdělení ÚJ do skupin dle velikosti
Typ účetní
jednotky Aktiva Roční úhrn čistého
obratu
Průměrný počet zaměstnanců
Mikro účetní
jednotka do 9 mil. Kč do 18 mil. Kč do 10
Malá účetní
jednotka do 100 mil. Kč do 200 mil. Kč do 50
Střední účetní
jednotka do 500 mil. Kč do 1 000 mil. Kč do 250
Velká účetní
jednotka nad 500 mil. Kč nad 1 000 mil. Kč nad 250
Zdroj: Vlastní zpracování dle (Podnikatel, 2016)
b) Zavedení kategorizace konsolidačních skupin. Od roku 2016 jsou nově rozlišovány konsolidační skupiny. Zařazení konsolidační skupiny bude také závislé na dosažení či překročení alespoň dvou ze tří kritérií stejně jako u kategorizace účetních jednotek. Malé konsolidační skupiny nemusí povinně sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, kdežto ostatní konsolidační skupiny povinně sestavují povinně konsolidovanou účetní závěrku.
(Knápková, 2017)
Malá konsolidační skupina nepřekračuje dvě z těchto tří kritérií:
1) aktiva celkem 100 000 000 Kč, 2) čistý obrat 200 000 000 Kč,
3) průměrný počet zaměstnanců 50. (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví)
c) Stanovení subjektu veřejného zájmu - za subjekt veřejného zájmu se nově považuje účetní jednotka, která je dle § 1a zákona o účetnictví
„uvedena v § 19a odst. 1, (Účetní jednotka, která je obchodní společností a je emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu),
bankou podle zákona upravujícího činnost bank nebo spořitelním a úvěrním družstvem podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev,
pojišťovnou nebo zajišťovnou podle zákona upravujícího činnost pojišťoven a zajišťoven,
penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření, nebo
zdravotní pojišťovnou." (zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví)
Za vybrané účetní jednotky se považují organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, územní samosprávné celky, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny.
(Knápková, 2017)
Z definice subjektu veřejného zájmu byli po roce 2015 vyjmuti např. obchodníci s cennými papíry nebo investiční společnosti a investiční fondy. Těmto subjektům, které nejsou nově subjektem veřejného zájmu, odpadla například povinnost zřizování výboru pro audit a s tím související povinnost jmenovat nezávislé a odborně způsobilé členy výboru pro audit z nevýkonných členů kontrolního orgánu nebo třetích osob. A naopak subjektům, které i nadále zůstaly subjekty veřejného zájmu, přibyla povinnost sestavovat k rozvahovému dni Zprávu o platbách orgánům správy členského státu Evropské unie nebo třetí země.
(Knápková, 2017)
2.1 Novely zákona o účetnictví týkající se účetních závěrek
Novela zákona o účetnictví pro rok 2016 s sebou přinesla mnoho změn týkajících se účetních závěrek. V tomto oddílu budou rozebrány ty nejvýznamnější.
Jednou z hlavních změn je, že mikro a malé účetní jednotky budou moci v příloze účetní závěrky uvádět jen část svých údajů a navíc od roku 2016 již nemusí sestavovat přehled o peněžních tocích ani přehled o změnách vlastního kapitálu. Povinnosti plynoucí při zveřejňování zbylých částí účetní závěrky zůstávají stejné, pokud se jedná o účetní jednotku zapisovanou do veřejného rejstříku. Tato novela je asi nejvýznamnější novelou zákona
o účetnictví z roku 2015 s platností od 1. 1. 2016, vzhledem k faktu, že mikro a malé podniky tvoří v České republice 90 % podnikatelských subjektů. Další změna ovlivňuje mikro účetní jednotky. Ty nebudou muset k rozvahovému dni oceňovat příslušná aktiva reálnou hodnotou. (Knápková, 2017)
Další změnou je nové posuzování hodnoty aktiv, kde se nově aktiva berou z netto sloupečku, ne jako za staré vyhlášky do roku 2015, kde klíčové hodnoty byly ve sloupečku brutto. Také zde figuruje nový způsob účtování aktivace a změny podmínek pro nutnost ověření účetní závěrky auditorem za rok 2016. (Knápková, 2017)
Účetní závěrku (u účetních jednotek, jenž vedou jednoduché účetnictví, se jedná o přehled o majetku a závazcích) mají nyní nově povinnost zveřejňovat účetní jednotky zapsané v jakémkoli rejstříku (např. i spolky zapsané v rejstříku spolků). (Knápková, 2017)
Novela prováděcí vyhlášky pro podnikatele č. 500/2002 Sb. vyhláškou č. 250/2015 Sb.
obnáší úpravy ve zhotovování účetních výkazů za rok 2016. Tyto změny spočívají v novém uspořádání, rozčlenění či přejmenování některých položek. (Zákon č. 563/1991 Sb.
o účetnictví)
Např. položka C.IV.2. Peněžní prostředky na účtech zahrnuje zůstatky peněžních prostředků na účtech zejména v bankách nebo ve spořitelních a úvěrních družstvech, popřípadě peníze na cestě související s touto položkou. Pasivní zůstatek u účtu peněžních prostředků ke konci rozvahového dne je obsahem krátkodobých závazků v položce C.II.2. Závazky k úvěrovým institucím, zatímco v roce 2015 byl tento pasivní zůstatek součástí položky krátkodobé bankovní úvěry. (Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví)
V neposlední řadě se jedná o obměny náležitostí zprávy auditora charakteru legislativně-technického (poctivý obraz předmětu účetnictví - jedná se o souhru s právními předpisy a patřičným rámcem účetního výkaznictví, díky kterému je účetní závěrka či konsolidovaná účetní závěrka zhotovena) i věcného (nutnost popsání skutečností, jenž nejsou zahrnuty ve zprávě auditora, ovšem auditor na ně upozornil a považuje toto oznámení za důležité). (Knápková, 2017)
Od roku 2016 mají nově vzniklé účetní jednotky povinnost auditu již od první účetní závěrky, pokud je pravděpodobné, že se stanou středními nebo velkými účetními jednotkami. Ověření výroční zprávy auditory již nebude zahrnuto v samostatné zprávě, ale
vrací se ke způsobu návratu jedné zprávy auditora, jenž bude zahrnovat audit jak výroční zprávy tak i účetní závěrky. (Knápková, 2017)
2.1.1 Jednoduché účetnictví
Od roku 2004 bylo jednoduché účetnictví vyřazeno ze zákona o účetnictví, ovšem novela zákona o účetnictví platná od roku 2016 opět navrací vedení jednoduchého účetnictví některým subjektům. Důvodem ke znovunavrácení k jednoduchému účetnictví je zejména společenská poptávka ze strany velmi malých účetních jednotek, jenž nejsou primárně založeny za účelem podnikání a provádějí převážně společensky prospěšnou činnost. Tyto účetní jednotky jsou velice často tak malé, že by pro ně vedení účetnictví bylo finančně i administrativně náročné. Znovuzavedení jednoduchého účetnictví je uzpůsobeno jejich potřebám. V jednoduchém účetnictví budou moci účtovat spolky, organizace zaměstnavatelů, odborové organizace, církve a honební společenství s příjmy do 3 milionů korun a majetkem do 3 milionu korun. Současně musí vyhovět požadavkům, že se nesmí jednat o plátce daně z přidané hodnoty. (zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví)
3 Charakteristika skupiny ČEZ s bližším zaměřením na Českou republiku
Mateřská společnost Skupiny ČEZ, kterou je ČEZ, a. s., se za uplynulá léta umisťuje z hlediska ziskovosti a výše tržeb na nejvyšších příčkách v České republice. Nicméně tyto ekonomické ukazatelé jsou v posledních letech převážně klesající. V roce 2016 vykázala ČEZ, a. s. rekordně nízký zisk. Z tohoto důvodu je společnost ČEZ, a. s. atraktivní společností z hlediska účetního výkaznictví, jelikož z účetních výkazů lze zjistit, jaké příčiny stojí za touto ekonomickou ztrátou jedné z největších společností.
3.1 Skupina ČEZ v zahraničí
V zahraničí se Skupina ČEZ soustředí zejména na trhy ve střední a jihovýchodní Evropě, na kterých již v nějaké formě působí. Hlavním zahraničním cílem Skupiny ČEZ je podpora rozvoje obnovitelných zdrojů. Společnosti aktivně působící ve skupině ČEZ sídlí kromě České republiky v Německu, Bulharsku, Rumunsku, Polsku, Turecku a Slovensku.
Skupina ČEZ je členem mnoha světových a mezinárodních organizací, které se zabývají změnami klimatu či novými technologiemi na snižování emisí skleníkových plynů. Tyto organizace jsou jmenovány a popsány v příloze G.
Bulharská republika
Podnikatelské prostředí
Podnikatelům a domácnostem připojeným k síti nízkého napětí je obvykle dodávána elektřina za regulované ceny prostřednictvím kvót podle energetického zákona a rozhodnutí regulátora, kterým je Komise pro energetickou a vodní regulaci. Hlavním cílem této organizace je dokončení liberalizace bulharského energetického trhu. Tento cíl se bohužel nedaří splnit z důvodů chybějící sekundární legislativy, existence křížových dotací a tlaku vlády na udržení nízkých cen energií pro domácnost. (ČEZ, 2016)
Zahájení činnosti
Skupina ČEZ vstoupila na bulharský trh v roce 2004, kdy zakoupila dvoutřetinový podíl ve třech bulharských rozvodných společnostech v přepočtu za 7,12 mld. Kč. V současnosti je
Skupina ČEZ zastoupena společností CEZ Bulgaria, jenž byla založena v roce 2005. Její hlavní činností je podpora aktivit skupiny ČEZ V Bulharsku a poskytování sdílených a podpůrných služeb. Dále se CEZ Bulgaria zaměřuje na koordinaci všech firem Skupiny ČEZ v Bulharsku. (ČEZ, 2016)
Rumunsko
Podnikatelské prostředí
Rumunsko se vyznačuje postupnou liberalizací energetického trhu. V roce 2013 byla dovršena liberalizace trhu pro podnikatelský segment zákazníků. Pro domácnosti by měla být liberalizace dokončena v roce 2017. V průběhu roku 2016 probíhá liberalizace segmentu prodeje v rámci stanoveného harmonogramu. (ČEZ, 2016)
Zahájení činnosti
V Rumunsku je Skupina ČEZ zastoupena společností CEZ Romania SA, která vznikla v roce 2011, po koupi 100% podílu v rumunské společnosti TMK Hydroenegrgy Power S.R.L. Díky této akvizici Skupina ČEZ v Rumunsku nabyla 4 přehradní nádrže a 4 malé vodní elektrárny. Cena této akvizice byla v přepočtu 480 mil. Kč. V současnosti se Skupina ČEZ zaměřuje na produkci energie z větrných parků Fantanele a Cogaelac, která představuje přibližně 10% podíl na trhu s energiemi v Rumunsku. (ČEZ, 2016)
Polská republika
Podnikatelské prostředí
Energetický trh v Polsku je téměř plně liberalizován. Ceny velkoobchodního trhu jsou založeny na tržních podmínkách. Regulace jsou zaměřeny pouze na výši tarifů elektřiny pro domácnost. Ceny v oblasti trhu s teplem jsou určovány tarifním systémem a každá změna musí být schválena Energetickým regulačním úřadem. V roce 2016 byla přijata novela v oblasti obnovitelných zdrojů energie s účinností od 1. 7. 2016, která obsahuje zásadní změny v systému podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podle zákona bude v novém aukčním mechanismu poskytována největší podpora stabilním a předvídatelným technologiím. Naopak nejnižší podporu dostanou výrobci energie z větrných zdrojů v důsledku zavedení samostatných aukčních košů. (ČEZ, 2016)
Zahájení činnosti
Skupina ČEZ působí na polském trhu od roku 2006, kdy zakoupila 100% podíl ve společnostech CEZ Chorzóv a CEZ Skawina, které koupila od společnosti PSEG Energy Holding. V současnosti je Skupina ČEZ zastoupena společností CEZ Polska sp. z o. o., která řídí koordinaci všech firem Skupiny ČEZ v Polsku. Společnosti sídlí ve Varšavě.
(ČEZ, 2016)
Turecká republika
Podnikatelské prostředí
Po neúspěšném červnovém státním převratu v roce 2016 byl v zemi vyhlášen výjimečný stav po dobu 3 měsíců. Tento výjimečný stav byl dvakrát prodloužen, v říjnu 2016 a lednu 2017, o další 3 měsíce. Kvůli této nestabilní politické situaci došlo ke znatelnému oslabení turecké liry o cca 20 %. Horší podmínky nového regulačního období a požadavky na růst nákladů ze strany tureckých úřadů měly zásadní vliv na distribuci a prodej elektřiny. Dále byl v souvislosti s liberalizací trhu snížen limit pro minimální odběr elektřiny při výběru dodavatele. (ČEZ, 2016)
Zahájení činnosti
Skupina ČEZ vstoupila na turecký trh v květnu roku 2009, kdy se svým obchodním partnerem firmou Akkök Group nakoupila polovinu majoritního podílu v turecké firmě Akenerji. Na základě dohody o strategické spolupráci mezi těmito dvěma firmami byl vytvořen společný podnik Akenerji Elektrik Üretim a. s., který vlastní větrný park Ayyildit a několik vodních elektráren. Velmi zásadní v rámci společného podniku je projekt paroplynové elektrárny Egemer na východě Turecka. Prostřednictvím Akcez Enerji a. s., což je druhý společní podnik Skupiny ČEZ a Akkök Group, vlastní ČEZ podíl v distribuční společnosti Sakarya Elektric Dagitim a. s. (ČEZ, 2016)
Slovenská republika
Podnikatelské prostředí
S výjimkou přetrvávající cenové regulace pro malé podniky a domácnosti je trh s elektřinou a zemním plynem na Slovensku liberalizován. Také proběhlo právní oddělení tržních
a regulovaných činností a částečná privatizace. Velkoobchodní trh se zemním plynem i elektřinou je plně liberalizován. Trh s elektřinou je součástí tzv. 4M market couplingu, což znamená, že je propojen s Českou republikou, Maďarskem a Rumunskem. Dominantní postavení zde mají Slovenské eletrárne, jenž vlastní z jedné části stát a druhé zahraniční investoři. Prodej plynu a elektřiny koncovým zákazníkům je kromě tradičních dodavatelů zajišťován také alternativními prodejci. K nejvýznamnějším alternativním prodejcům zemního plynu a elektřiny se řadí společnost CEZ Slovensko. (ČEZ, 2016)
Zahájení činnosti
V rámci spolupráce Skupiny ČEZ s maďarským koncernem MOL byla v prosinci 2008 založena společnost CM European Power International s.r.o. (CMEPI), dále v roce 2009 společnost CM European Power Slovakia s.r.o. (CMEPS). Obě tyto firmy sídlí v Bratislavě.
V květnu 2013 se dospělo k rozhodnutí o sloučení obou společností, jež nebylo účinnosti od 1. 6. 2013. Společnost CMEPI s. r. o. v právním smyslu zanikla a jejím právním nástupcem se stala společnost CMEPS s. r. o. Hlavní aktivitou společnosti CMEPS s. r. o. je provoz teplárny v areálu bratislavské rafinérie Slovnaft. (ČEZ, 2016)
Spolková republika Německo
Podnikatelské prostředí
Jedním z hlavních pilířů německého energetického přechodu na nízkouhlíkovou a udržitelnou energetiku, tzv Energiewende, je expanze obnovitelných zdrojů energie. Tento princip je založený obzvláště na úsporách a obnovitelných zdrojích. V roce 2016 přesáhl podíl obnovitelných zdrojů ve výrobě 32 % a dále plynule narůstá. Největší podíl na obnovitelných zdrojích nese solární a větrná energie. Hlavním cílem je tento podíl stále zvyšovat. Dalším cílem německého energetického programu je redukce emisí skleníkových plynů o 80-95 % do roku 2050. Novela zákona o obnovitelných zdrojích přijatá dne 8. 7. 2016 mění do základu systém jejich subvencování, který byl dosud koncipovaný na dorovnávání vládou stanovené výše podpory za pomoci tržní prémie vyplácené k realizační ceně na burze. V současnosti je výše podpory u rozhodující části obnovitelných zdrojů dána výsledkem aukce, které se jednotlivé zdroje účastní, a není nadále určována státem. Cílem této novely je integrace obnovitelných zdrojů do trhu, systematické řízení rychlosti expanze a patrné zpomalení dynamiky nákladů za pomoci soutěžního určení výše podpory.
(ČEZ, 2016)
