Snahou Skupiny ČEZ je investice do perspektivních trhů, která mnohdy končí finanční prohrou. Finanční prohru zažila skupina ČEZ například v Albánii, Bulharsku, či Rumunsku.
Jako příčinu této prohry lze označit systematické selhání a podcenění regulatorních rizik na cizích trzích, na kterých Skupina ČEZ nedokáže ovlivnit politická regulatorní opatření.
Tento problém může poukazovat na veliké slabiny ve strategickém řízení Skupiny ČEZ.
(ČEZ, 2016)
3.3.1 Situace v Albánii
Skupina ČEZ zahájila svoji činnost na albánském trhu v květnu roku 2009 koupí 76% podílu v albánské distribuční společnosti. Zbylých 24 % vlastní stát Albánie. Počáteční investice Skupiny ČEZ činila 102 milionů eur, což je v přepočtu zhruba 2,7 mld. Kč. Albánská akvizice se podílela na zahraničních investicích pouze 3,6 %. Z celkových investic Skupiny ČEZ to bylo 0,7 %. (ČEZ, 2013)
Situace v Albánii se zhoršila na začátku roku 2012, kdy kvůli katastrofálnímu suchu byla albánská státní elektrárenská společnost KESH nucena importovat elektřinu ze zahraničí za mnohem vyšší ceny, čímž se dostala na hranici bankrotu a bez zásahu albánské vlády by zbankrotovala. Albánská vláda se pokusila tento problém vyřešit přenosem veškerých nákladů na zahraničního investora, tedy společnost CEZ Shpërndarje a k 1. 1. 2012 byla rozhodnutím regulátora navýšena cena od společnosti KESH o 91 %. Po intenzivních jednáních se podařilo novým rozhodnutím regulátora cenu částečně snížit na 49 %. Dalším problémem bylo vystavení daňového nedoplatku a následné penále ve výši 4 bil. ALL, což
je v přepočtu 740 mil. Kč. Po řadě neúspěšných jednáních s albánskou vládou se CEZ Shpërndarje rozhodl odstavit od elektrické energie albánské státní vodárny, které dlouhodobě neplatí za elektřinu. Další den byla rozhodnutím albánského soudu společnost CEZ Shpërndarje nucena připojit všechny dříve odpojené subjekty opět k elektrické energii.
Dne 21. 1. 2013 byla společnosti CEZ Shpërndarje odebrána licence na základě rozhodnutí albánského regulačního úřadu. Následně albánský regulační úřad určil administrátora, který převzal správu nad společností včetně rozhodovacích pravomocí a odpovědnosti za chod společnosti. (ČEZ, 2016)
Skupina ČEZ dne 7. 2. 2013 oficiálně uvědomila albánskou vládu o záměru vést mezinárodní arbitráž u mezinárodního rozhodčího tribunálu dle Smlouvy o energetické chartě. Důvodem je neochráněná investice do distribuční společnosti CEZ Shpërndarje. Cílem Skupiny ČEZ je úhrada vzniklé škody. Smlouva o energetické chartě byla sepsána v roce 1995 a ratifikovaná Českou republikou i Albánií. Jejím hlavním cílem je ochrana mezinárodních investic v oblasti energetiky. Arbitrážní řízení bylo formálně zahájeno odesláním tzv. notice of arbitration. (ČEZ, 2016)
V roce 2014 došlo k dohodě Skupiny ČEZ a Albánské vlády o mezisoudním vyrovnání, která vstoupila oficiálně v účinnost. Oba smluvní celky se dohodly, že Skupina ČEZ do roku 2018 obdrží v ročních splátkách 100 mil. eur (zhruba 2,75 mil. Kč) a Skupina ČEZ převede 76% podíl akcií ve společnosti CEZ Shpërndarje na albánská stát. Částka pokrývá téměř celou investici Skupiny ČEZ do albánské distribuční společnost CEZ Shpërndarje. Arbitráž proti Albánii Skupina ČEZ ukončí v návaznosti na účinnost dohody. Do června roku 2016 splatila Albánie částku ve výši 52,8 mil. eur (zhruba 1,4 mld. Kč), z celkové částky 100 mil.
eur. (ČEZ, 2016)
3.3.2 Situace v Bulharsku
Skupina ČEZ vstoupila na bulharský trh na konci roku 2004. Za celkem tři distribuční společnosti zaplatila 7 mld. Kč. O rok později přikoupila Skupina ČEZ černouhelnou elektrárnu Varna, za kterou zaplatila 7,7 mld. Kč. Její prodejní a distribuční sítě obsluhují zhruba tři miliony zákazníků. Skupina ČEZ zde vlastní i jiná aktiva. Provoz v elektrárně byl v roce 2015 zastaven. Kumulovaná EBITDA za dobu působení Skupiny ČEZ v Bulharsku dosáhla částky 15,3 mld. Kč. (ČEZ, 2016)
Problémy Skupiny ČEZ v Bulharsku začaly v únoru roku 2013, kdy se společnost dlouhodobě potýkala se špatnou platební morálkou a zásahy bulharských úřadů, které měly za cíl poškodit Skupinu ČEZ. Tyto problémy přetrvávaly až do roku 2016, kdy se Skupina ČEZ rozhodla problémy řešit rozhodčí žalobou u Mezinárodního střediska pro řešení sporu z investic, čímž dne 12. 7. 2016 oficiálně zahájil mezinárodní investiční arbitráž dle smlouvy o Energetické chartě z důvodu neochráněné investice Skupiny ČEZ v Bulharsku.
(ČEZ, 2016)
Tento radikální krok učinila Skupina ČEZ po mnoha zásazích bulharských institucí, které poškozovaly podnikání společností ve Skupině ČEZ v Bulharsku. Další příčinou byla dlouhodobě se nezlepšující kritická situace na bulharském energetickém trhu. Skupina ČEZ si nárokuje stovky milionů eur. Bulharská vláda byla mnohokrát vyzývána k rychlé nápravě stávajícího stavu a odškodnění za vzniklé škody. V listopadu 2015 byla bulharské vládě zaslána předžalobní výzva (tzv. Notice of Dispute), ve které Skupina ČEZ žádala vyřešení sporů smírčí cestou a zároveň si vyhradila právo zahájit investiční arbitráž. Snahy o smírné řešení nikam nevedly a po uplynutí lhůty na reakci bulharské vlády bylo zahájeno mezinárodní arbitrážní řízení. (ČEZ, 2016)
3.3.3 Situace v Rumunsku
Skupina ČEZ investovala v Rumunskou velikou částku do elektráren, které se zaměřují na výrobu pomocí obnovitelných zdrojů. Rumunsko bylo pro Skupinu ČEZ perspektivní možností díky štědré podpoře státu. Podpora výroby elektřiny je realizována prostřednictvím tzv. zelených certifikátů. V červnu 2013 vyšlo novelizované vládní schéma podpory obnovitelných zdrojů, které zapříčinilo odložení obchodovatelnosti části přidělených zelených certifikátů. Větrné elektrárny mohou dočasně obchodovat jen jeden ze dvou přidělených zelených certifikátů na vyrobenou megawatthodinu. Pozastavené certifikáty by měly být obchodovatelné v případě větrných elektráren od 1. 1. 2018 do konce roku 2020.
Vlivem této novely zákona přišla Skupina ČEZ za rok 2014 o 1,5 mld. Kč. V roce 2015 byla zaznamenána ztráta ve výši 0,6 mld. Kč. (ČEZ, 2016)
Jako příčinu těchto problémů lze označit systematické selhání a podcenění regulatorních rizik na zahraničních trzích, na kterých Skupina ČEZ nedokáže ovlivnit politická regulatorní opatření. Tento problém poukazuje na větší problémy ve strategickém řízení celé Skupiny.