115 JÁRA, Karel: S panem Zdeňkem Šolcem o vysoké politice v Jičíně, in: Zemědělské noviny, 1968, 10.
července 1968, s. 3, citováno z: NA, fond KPV ČR, kt. č. 121.
116 ÚLEHLA, Vladimír: Vzpomínka na jaro 1968 a Zdeňka Šolce, in: Informační server pro Jičín a okolí [online], 1998, č. 5, s. 6 [vid. 28. 3. 2013], dostupné z: http://www.jicinsko.cz/nn/nn585/nn585fr.htm.
66
na něm květiny a kolem stolu několik prázdných ţidlí. Na závěr ustavující schůze proběhly volby a došlo ke zvolení OV K 231.117
14. dubna 1968 v 10 hodin se sešli v Nové Pace bývalí političtí vězni z let 1948 – 1967. Schůze se zúčastnili Otakar Hrubý, František Šulc, Vratislav Číla, Radko Pavlovec, Miroslav Šimek, Zdeněk Šolc, Jiří Radimský, Stanislav Starý, František Čapek, B. Hloucal, Stanislav Hanuš, František Číţek, Jiří Materna, Jan Karlas, MUDr.
Boţena Čílová, aby sloţili přípravný výbor okresní pobočky K 231 v Jičíně.118
Ustavující schůze okresní pobočky K 231 v Jičíně se konala v Nové Pace 25. dubna 1968 v klubu JKP od 17 hodin. Přípravný okresní výbor K 231 rozeslal 150 kusů pozvánek všem politickým vězňům okresu Jičín. Schůze se zúčastnilo 360 politických vězňů a rodinných příslušníků těch, kteří ve vězení zemřeli či byli popraveni. Na schůzi byli přítomni dva delegáti OV SPB Jičín Zemínek a Zapadlo, také delegáti ÚV K 231 plk. Svatopluk Chrastina a major letectva Josef Hýbler. V průběhu schůze odnesli členové k pomníku TGM věnec se stuhou „Presidentu – osvoboditeli TGM – K 231.“ Věnec nesli Bohuslav Adamec a Vratislav Číla, pokládání věnce byli přítomni František Šulc, Radko Pavlovec a několik dalších členů K 231. V závěru schůze proběhly volby do prozatímního OV K 231 okresu Jičín.119
Předsedou OV K 231 se stal plk. Bohumil Liška z Lázní Bělohrad, místopředsedou mjr. Otakar Hrubý z Nové Paky a František Šulc také z Nové Paky.
Jelikoţ volební komise rozhodla o dvou místopředsedech OV K 231, prvním místopředsedou byl Otakar Hrubý, druhým místopředsedou zůstal František Šulc.
Tajemníkem OV K 231 zvolili Radko Pavlovce. Členy komisí byli JUDr. Jaroslav Potůček z Jičína jako předseda právní komise, Vratislav Číla z Nové Paky v čele programové komise, v čele informační Zdeněk Šolc z Nové Paky, dokumentační Jiří Radimský z Nové Paky, propagační Irena Lacinová z Hořic, sociální MUDr. Boţena Čílová z Nové Paky, zemědělské Stanislav Hanuš z Vidochova, hospodářské František Číţek z Nové Paky, volební a mandátové František Malý ze Staré Paky, Miroslav Luks z Jičína a Vladimír Hlaváček z Lázní Bělohrad. Členy předsednictva se stali Václav
117 NA, fond KPV ČR, kt. č. 121, Došlá korespondence K 231 – Nová Paka.
118 Tamtéţ.
119 Tamtéţ.
67
Mach z Nové Paky, Ladislav Čeřovský z Nové Paky, Jiří Materna z Nové Paky, Karel Vít z Karlova, Ing. Haláček z Nové Paky, Emilie Adámková z Jičína, Antonín Hušek z Hořic, Milan Bohuslav z Jičína a prof. Prokop z Hořic. Do OV a ÚV K 231 byl zvolen Jaroslav Mareš z Hořic.120
OV K 231 se pravidelně scházel kaţdých 14 dní v Nové Pace v restauraci U Kina. V K 231 bylo v roce 1968 přihlášeno 189 členů, 75 z Jičínska, 56 z Novopacka, 38 z Hořicka a 14 se přihlásilo z osobních důvodů z jiných okresů. 189 členů znamenal pouze počet zapsaných v knize přihlášených. Přihlášek se však odeslalo mnohem více, ale někteří je nevyplnili, čekali, jak se situace bude vyvíjet dál. Přijetí nových členů podle paní Čílové probíhalo takto: „Oni buďto volali nebo přijeli. My jsme jim dali přihlášku, on musel doloţit svůj protokol zatčení a svůj rozsudek. Kdyţ byli činitelé, co šli potom do těch rad, tak ty museli mít uţ potom kádrové osvědčení. Ty museli být prokádrováni tím K 231, ve vedení nemohl být kaţdý.“121 K 231 na okrese Jičín obdrţel pouze čtyři ţádosti o přijetí od těch, kteří byli odsouzeni právem, opravdu spáchali trestnou činnost, převáţně krádeţe. Sám Karel Nigrín vyzýval, aby byli všichni přísní, pokud jde o členství v klubu. Bylo nutné, aby uchazeč o členství předloţil doklady, protokol zatčení, rozsudek a důvody odsouzení.
2. května 1968 se konala v Nové Pace schůze OV K 231, na které byl přítomen člen ÚV K 231 Zdeněk Mráz. Ten vysvětlil stanovisko K 231 ohledně neúčasti při oslavách 1. máje, zdůvodnil to tím, ţe se ve věznicích nachází ještě velké mnoţství politických vězňů. 5. května se konala v Jičíně ve Slavii veřejná schůze Klubu, na které byl sepsán dopis poslaný prezidentovi, ministru spravedlnosti, ministru vnitra a předsedovi vlády, ve kterém K 231 pro okres Jičín opakovaně ţádal o propuštění politických vězňů, kterých bylo v československých věznicích v té době ještě přes sedm set, z nichţ padesát ve Valdicích. Jmenovitě zmiňovali profesora Antonína Nováka
121 Rozhovor s Blankou Čílovou a Karlem Pokorným, 19. 4. 2013 (viz příloha č. 8)
68 stanovy K 231, „protoţe úkoly, jeţ jsme vytýčili jako poslání klubu, budou do důsledku plněny státními orgány za součinnosti rehabilitačních komisí zřízených při Svazu protifašistických bojovníků a orgánů Národní fronty.“123 Nigrín ţádal, aby došlo k ukončení činnosti K 231 do 19. září. 6. září zaslali Radko Pavlovec a Bohumil Liška zprávu předsedovi ONV v Jičíně Karlu Šoltysovi, ţe dnem 21. srpna 1968 ukončil klub přípravnou činnost.
Členové K 231 na Novopacku se rozhodli, ţe se pokusí veškeré materiály klubu uchovat. V listopadu 1968 byly do speciálně pocínované schránky vloţeny přihlášky, seznamy členů, zápisy ze schůzí, fotografie, novinové články a další materiály. Václav Pavlovec schránku zaletoval, měl k tomu dobré prostředky, protoţe vlastnil rakvárnu.
Tak vytvořil speciální rakev, jak říká paní Čílová, a ta byla zakopána v zemi v lese nedaleko Bělé u Pecky. Na uloţení se podíleli Norbert Adamec, Vratislav Číla, Radko Pavlovec a František Šulc.124 pobočky se začalo pátrat po zakopané schránce. Do hledání dokumentů se zapojili pamětníci i se svými rodinami. K nejaktivnějším pátračům patřily rodiny Pavlovcova, Čílova, Hanušova, Šulcova, Maternova a Adamcova. Necelých 20 let byly materiály marně hledány. Les, ve kterém byly schovány, se za 40 let změnil k nepoznání a špatně se v něm orientovalo. Po mnoha letech marného hledání přišel rok 2008, kdy Jan Materna se silnějším detektorem začal znova oblast prohledávat, tentokrát trochu jiným směrem a zakopaný „poklad“ se mu podařilo nalézt. Členové pobočky se dohodli, ţe materiály zpřístupní veřejnosti, zájemcům o historii, historikům a studentům. Předali je Národnímu archivu v Praze.
Za přítomnosti dr. Šimánkové z Národního archivu, reprezentantů novopacké pobočky a dr. Naděţdy Kavalírové z ústředí KPV v Praze byly dokumenty 8. 4. 2009 v 10 hodin protokolárně předány Národnímu archivu v Praze. Tento nález byl v České republice ojedinělý. V současné době má novopacká
69