Průběh události 7. září 1968

7. září se stalo jedním z netragičtějších dnů v historii města Jičína. Ona událost zasáhla nejen město, celý okres, ale i republiku. Opilý voják polské armády bezdůvodně zastřelil dva místní obyvatele, Jaroslava Veselého a Zdenku Klimešovou, a šest osob zranil, z toho i dva polské kolegy. Celý incident začal v podvečer 7. září, kdy se vydaly dvě kamarádky Bohunka Brumlichová a Jana Jenčková do jičínského kina na promítání filmu. Po skončení filmu se ještě na chvíli zastavili v hotelu Slavie, zde se k nim přidal Jaroslav Veselý. Kolem 22. hodiny odešli z hotelu Slavie a chtěli jít jiţ domů. Jana Jenčková měla přespat u Bohunky Brumlichové, Jaroslav Veselý je doprovázel.

U rybníka Kníţe se k nim připojil Vítězslav Klimeš. Společně pokračovali v cestě,

159 SOA v Zámrsku – SOkA Jičín, fond OV KSČ Jičín, kn. č. 94 b, inv. č. 94, Zápisy ze schůzí předsednictva, 4. září 1968.

85

zastavili se u křiţovatky Na Letné u telefonní budky, zde zaslechli hluk, pískání, mluvení. Čekali, aţ se k nim hlučná skupina přiblíţí, aby viděli, kdo jí tvoří.¹⁶⁰

Směrem od Holína přicházela skupina pěti podnapilých polských vojáků. Tvořili ji vojáci Dorna, Zapasa, Czervonka, Kowalski a Zajac. Opili se jiţ ve vojenském táboře, pravděpodobně vodkou, kterou si přivezli z Polska. Z vojenského leţení se vypravili do 3 km vzdáleného Jičína. Ve své výpovědi vojín Dorna řekl: „Nepamatuji se, od koho vzešel návrh, abychom šli do Jičína. Do Jičína jsme šli pouze za tím účelem, abychom viděli, jak vypadá město.“¹⁶¹ Dorna a Zapasa si s sebou vzali samopaly. Vojáci prošli byli zasaţeni do nohy. Všichni z obav dalších výstřelů rychle padli k zemi. Czervonka, Kowalski a Zajac běţeli k Dornovi a Zapasovi a křičeli, aby nestříleli. Dorna ovšem otočil samopal i proti nim a vystřelil, zranil Kowalského a Zapasu. Czervonka a Zajac viděli, ţe s Dornou nic nezmůţou a utíkali do polského leţení incident oznámit velitelům.¹⁶³

Zraněný Jaroslav Veselý neustále sténal a naříkal: „Já nemám nohu, já nemám nohu.“ Bohunka Brumlichová se ho snaţila utišit. V tom k nim přišel Dorna se

160 Archiv bezpečnostních sloţek (dále jen ABS), fond Krajská správa Sboru národní bezpečnosti Hradec Králové, odbor vyšetřování Veřejné bezpečnosti, inv. j. 61, původní vyšetřovací spis čj. VV-3/10-1968, Incident vojáků PLR v Jičíně dne 7. září 1968 – zpráva.

161 ABS, fond Krajská správa Sboru národní bezpečnosti Hradec Králové, odbor vyšetřování Veřejné bezpečnosti, inv. j. 61, původní vyšetřovací spis čj. VV-3/10-1968. Výpověď Stefana Dorny.

162 ABS, fond Krajská správa Sboru národní bezpečnosti Hradec Králové, odbor vyšetřování Veřejné bezpečnosti, inv. j. 61, původní vyšetřovací spis čj. VV-3/10-1968. Výpověď Bohunky Brumlichové.

163 ABS, fond Krajská správa Sboru národní bezpečnosti Hradec Králové, odbor vyšetřování Veřejné bezpečnosti, inv. j. 61, původní vyšetřovací spis čj. VV-3/10-1968, Incident vojáků PLR v Jičíně dne 7.

září 1968 – zpráva.

86

samopalem v ruce, sedl si vedle Brumlichové a začal jí obtěţovat. „Ten voják si ke mne sedl a hladil mne nejdřív po nohách, potom si ke mne lehl a osahával mne po těle. Stále mne ujišťoval, ţe mne nezastřelí. Já ho prosila, aby ani po Janě nestřílel. Jarda vedle mne pořád naříkal a sténal. Ten voják mi říkal, dívej se do země a zacpi si uši.“¹⁶⁴ Dorna vzal samopal a několika ranami zastřelil Jaroslava Veselého. Kdyţ si Dorna vyměňoval zásobník, Vítězslav Klimeš vyuţil situace a podařilo se mu utéct. Zastavil projíţdějící auto a odjel pro pomoc na jičínskou VB. Jana Jenčková leţela a předstírala, ţe je mrtvá, ovšem i tu začal Dorna osahávat a ukradl jí hodinky. Ty ukradl i Bohunce Brumlichové, které navíc odcizil ještě prsten.

Dornovo řádění však ještě nebylo u konce. Noční střelba probudila rodiče Vítězslava Klimeše Oldřicha a Zdenku, ti bydleli v blízkosti křiţovatky. Báli se, ţe je v ohroţení jejich syn, a tak vyběhli z domu přímo do míst střelby. Dorna na ně několikrát vystřelil. Rána zasáhla Zdenku Klimešovou, která na místě zemřela, zraněn byl i její muţ Oldřich Klimeš. Dorna přišel k manţelům Klimešovým a ještě několikrát je zasáhl. Celou situaci popsal ve své výpovědi Oldřich Klimeš takto: „Manţelka se mnou a pustil dávku jako do mne. Většina střel však šla do obrubníku a já jsem dostal dávku do levé ruky. Ode mne šel ještě k manţelce, která leţela na chodníku, a dal jí další rány. Ta však jiţ byla stejně mrtvá, protoţe hned po té první salvě jsem slyšel její poslední vzdech.“¹⁶⁵

Dorna střelbou zranil ještě vojína ČSLA Josefa Dufka, který náhodně procházel kolem, a střílel i po projíţdějících automobilech. Vladislav Bosák z Prahy, který v autě projíţděl křiţovatkou, měl štěstí, Dornova střela ho nezasáhla. Takové štěstí neměli jiţ

164 ABS, fond Krajská správa Sboru národní bezpečnosti Hradec Králové, odbor vyšetřování Veřejné bezpečnosti, inv. j. 61, původní vyšetřovací spis čj. VV-3/10-1968. Výpověď Bohunky Brumlichové.

165 ABS, fond Krajská správa Sboru národní bezpečnosti Hradec Králové, odbor vyšetřování Veřejné bezpečnosti, inv. j. 61, původní vyšetřovací spis čj. VV-3/10-1968. Výpověď Oldřicha Klimeše.

87

manţelé Bílkovi z Tuře, kteří přijíţděli ve směru od Turnova. Dornova střela zasáhla Milenu Bílkovou do pravé nohy. Zběsilého Stefana Dronu zatkla aţ přivolaná polská hlídka vedená por. Goliňským. Zraněné ošetřil místní lékař MUDr. Císař a následně byli převezeni do zdejší nemocnice. Oba zranění polští vojáci Zapasa a Kowalski byli převezeni do nemocnice v Hradci Králové, odkud je jiţ 11. září vrtulník transportoval do Polska. Mrtvá těla Jaroslava Veselého a Zdenky Klimešové byla odvezena do márnice. Neprodleně po hrůzném incidentu začalo jeho vyšetřování.¹⁶⁶