Pojem kvalita lze definovat tak, že výstupy implementovaného projektu splňují požadavky, které jsou na ně kladeny a to ne jenom samotný software, který je zde vytvářen, ale i celý proces vývoje který k tomuto softwaru vede. Pro řízení kvality vývoje informačního systému je nutné stanovit jasné, jednoznačné a přesné požadavky a to jakým způsobem se budou dokazovat, že byly splněny. Kvalitu tak neurčuje pouze to, zda vytvořený systém obsahuje velké množství funkcí, na jaké technologii funguje či zda obsahuje nějaké chyby, ale i celý proces provázející životní cyklus daného systému. (Otta, 2016)
Zavedeným způsobem, jak zajistit kvalitu projektového řízení je dodržovat projektové metodiky a normy jako jsou například PM BoK, PRINCE2 nebo ISO 9000:2000.
V normě ISO 9000 je kvalita definována jako míra, do které soubor základních charakteristik splňuje požadavky. Požadavky jsou definovány v normě ISO 9000 jako potřeba nebo očekávání, které jsou uvedeny, obecně implikovány nebo jsou povinné.
(Hoyle, 2003)
Základní činnosti vedoucí k řízení kvality při implementaci informačního systému se dají rozdělit do tří po sobě jdoucích kroků a to:
Vytvoření plánu řízení kvality
Kontrola kvality
Zajištění kvality
První z těchto kroků určuje zásady pro stanovování plánu činností a prvků, které ve výsledku povedou k úspěšnému a kvalitnímu projektu. Kdo tyto činnosti bude vykonávat a podle jakých kritérií bude kontrolován výsledek. Další klíčovou součástí je i plán testování, který by měl být sestaven již na začátku projektu a měl by mimo jiné obsahovat cíle, požadavky a předpoklady testování, typy a rozsah testování, souhrn nástrojů kterými se bude testovat a kritéria úspěšnosti testů. Pro zaručení úspěšného výsledku testování je vhodné seznámit s plánem testování i zákazníka a tento plán si nechat schválit.
Druhý krok se již zabývá samotným procesem kontroly kvality. Zahrnuje analyzování výstupů projektu a vyhodnocení jestli splnily veškeré požadavky určené v prvním bodě a to plánování. Také určuje, že je nutné definovat způsoby, jak by se mohli eliminovat příčiny případných nedostatků.
Poslední třetí krok určuje, že aplikováním dříve definovaných bodů lze dosáhnout zajištění kvality. Tyto body obsahují přesně stanovené a naplánované činnosti, které povedou k systematickému zlepšení procesů implementace informačního systému. Případný seznam nedostatků by měl obsahovat možná rizika a pravděpodobnost jejich uskutečnění. Dále by měl obsahovat také konkrétní činnosti pro odstranění těchto rizik nebo jejich zmírnění.
(Svozilová, 2011)
Řízení kvality v daném projektu se dá rozdělit do dvou částí na řízení kvality výstupů, což je zajištění kvality vytvářeného informačního systému a řízení kvality projektových prací, kam patří dodržování harmonogramu, rozdělování práce, komunikace a školení zákazníků v používání tohoto informačního systému atd.
Zvláště u projektů vývoje softwaru je však zadání zákazníka často definováno pouze hrubě a sám zákazník často ani netuší, co chce. V tomto případě jsou vhodnější agilní přístupy k vývoji softwaru, kde je na začátku projektu nadefinována pouze kostra systému a podrobnější definice a požadavky jsou přidávány postupně.
Pro demonstraci takovéhoto řešení řízení kvality byl vybrán informační systém liberecké firmy zabývající se vývojem softwaru používaného pro sportovní akce po celém světě napříč širokou škálou sportů. Tento informační systém zajišťuje registraci a akreditaci všech účastníků takovýchto akcí, má specifickou funkcionalitu, která odpovídá potřebám zajištění tohoto druhu akcí, a nedávají moc smysl pro použití v jiném odvětví. Pro informační systém této velikosti a významu je nutné plánovat a aktivně provádět řízení kvality.
Naopak kdyby se jednalo o daleko menší projekt, není nutné se tak podrobně zabývat analýzou a zlepšováním procesů. Postačí pouze zjednodušená verze projektového řízení a řízení kvality. Obvykle čas strávený a prostředky vložené do tohoto procesu by neadekvátně zvýšily náklady na daný projekt a následné promítnutí těchto nákladů do
zvýšení ceny výsledného produktu, by mohly mít negativní výsledky. Stačí pouze provádět činnosti, které pomohou dosažení cílů konkrétního projektu. (Otta, 2016)
Jedním ze způsobů jak pomoci snížení nákladů na aktivity řízení kvality je vypracování podrobného popisu procesů a šablon, kterých se pokud možno všechny budoucí projekty budou držet.
Jiří Otta publikoval na webových stránkách SystemOnLine několik článků zabývajících se řízením kvality v procesu implementace informačního systému. Vysvětlil zde nutnost aktivního řešení této otázky řízení kvality a propojil je příklady z jeho dlouholeté praxe auditora. (Otta, 2016)
Kvalitu softwaru definuje i jeho zabezpečení proti ztrátě či odcizení dat. Vývojem bezpečnostní situace v České republice a v Evropě, ale také i přehledem jednotlivých bezpečnostních standardů se zabývá ve své knize Systém managementu bezpečnosti informací Martin Drastich. (Drastich, 2011)
V článku nazvaném „Quality management in the 21st century enterprises: Research pathway towards Industry 4.0“ publikovaném v lednu roku 2019 v časopise „International Journal of Production Economics“ se sice autoři zaměřují spíše na průmysl 4.0, ale obecné závěry se dají využít i na řízení kvality v jiných odvětvích než pouze v průmyslu. Zvláště ty, které se zabývají důležitostí lidského přístupu a flexibilitou. (International Journal of Production Economics, 2019)
Článek v časopise Computer Standards & Interfaces z března 2019 se zabývá studií, která poukazuje na to, že řízení podnikových rizik, které vychází ze správně vedeného projektového řízení a řízení kvality, má přímý pozitivní dopad na konkurenceschopnost dané společnosti v odvětví informačních technologií. (Computer Standards & Interfaces, 2019)
K podobnému názoru dospěli i v časopise Business Research Quarterly z ledna 2015.
Empirickou studií provedenou na 230 španělských IT společnostech dokázali, že existuje značná závislost mezi managementem kvality a vyšší konkurenceschopností firem.
(Business Research Quarterly, 2015)