Škola a školská zařízení

V průběhu historie se do činností školy zařadily i volnočasové aktivity. K této změně došlo, protože se od školy jako od vzdělávací a výchovné instituce očekávalo vytváření předpokladů pro úspěšný vstup do profesionálního a občanského života, tedy příprava jedince ve všech aspektech jeho osobnosti. Výuka ve školách probíhá podle stabilního učebního plánu, soustavy předmětů a zachovává tradiční organizaci, záleží na každém vyučujícím, jaký styl výuky zvolí, ale vždy bude ve vyučovacích hodinách méně flexibilnosti, volnosti a dynamiky než ve volnočasových aktivitách. Ve školských zařízeních dochází k poznání, prožívání, navazují se sociální kontakty a je prostor i pro praktické konání. Oproti vyučování školská zařízení působí výběrově a méně plošně, každý jedinec se svobodně může rozhodnout o své činnosti, což vytváří silnou motivaci.

Škola si tento fakt uvědomuje, a proto mnohdy ve spolupráci se školskými zařízeními pořádají jednorázové aktivity (výstavy, návštěvy památek atd.) vědomostní nebo sportovní soutěže, kdy zvláště vědomostí jsou stále populárnější. V neposlední řadě školy také otevírají či dávají k dispozici své prostory pravidelným zájmovým činnostem (zájmové kroužky, umělecké soubory, dílny atd.), které jsou zvláště prospěšné pro rozvoj jedince. (4 s. 66 – 72) Z požadavku na rozvoj celé osobnosti v rámci školy se v průběhu historie vyvinula nejprve školní družina (dále ŠD) pro první stupeň základní školy a školní klub

22

(dále ŠK) pro druhý stupeň základní školy. Jejich základní poslání je od vzniku až do dnešních dní pořád stejné a jeho podstata se nezměnila. Škola a školská zařízení se tedy doplňují a jejich společným cílem je výchova celého člověka.

Práce ve školských zařízeních se od vzdělávacího procesu ve škole liší relativní dobrovolností účasti jedince na aktivitách, program a postup činností vychází z reálných zájmů, je zde prostor pro individuální přístup a vlastní tempo činnosti. Tato zařízení dávají relativní časovou volnost, díky níž je možné využít nejrůznější formy a metody práce, také je možnost měnit prostory podle potřeby, což více podporuje tvořivost a zamezuje nudě.

(3 s. 140 – 142)

Školní družiny a školní kluby jsou ve většině případů zřizovány pod základní školou. Činnost v těchto školských zařízeních je pravidelná, jde tedy o každodenní pedagogickou a výchovnou práci s žáky. ŠD a ŠK jsou součástí základní školy, jejich činnost se lehce liší, a to z důvodu věkových rozdílů dětí, které je navštěvují; děti na prvním stupni mají jiné potřeby než děti na stupni druhém. Avšak v obou zařízeních se uskutečňují podobné typy činností (odpočinkové, rekreační, zájmové, veřejně prospěšné a příprava na vyučování), ty jsou ale přizpůsobeny věkovým rozdílům a potřebám. (5 s. 113-115) Ve ŠD je základní formou činnosti hra, která dětem přináší kladné emoce a zážitky a také se jejím prostřednictvím učí nejen sociálním dovednostem. Základní formou činnosti ve ŠK jsou zase zájmové činnosti, které jsou organizovány formou nejrůznějších kroužků či průběžnou nabídkou spontánních aktivit. (3 s. 144 – 147) Je všeobecně známým faktem, že v posledních letech se ŠD stávají stále populárnější, oproti tomu zájemců o ŠK ubývá a mnohde jsou proto ŠK rušeny.

4.4. Instituce

Aktivity ve volném čase nenabízejí jen školská zařízení, ale i mnoho dalších organizací a institucí. Školská zařízení nemají prostředky finanční, časové a mnohdy ani prostorové či personální pro uspokojení poptávky dětí a mladistvých po organizovaných činnostech ve volném čase. Z tohoto důvodu vznikla střediska volného času a jiná další zařízení, která se touto činností zabývají.

Výchova ve volném čase probíhá zpravidla v rámci určité instituce (zařízení, sdružení apod.) toto organizační zařazení ač mnohdy nenápadně, ale přesto ovlivňuje práci vychovatele. Typ organizace definuje do určité míry cíle působení, možnosti spolupráce s dalšími odborníky, dobu a místo setkávání s dětmi atd. (5 s. 111) Z toho důvodu se

23

každému typu volnočasového zařízení v dalším textu věnuji zvlášť. Přesto volnočasová zařízení a instituce mají některé prvky společné a jejich výchovné cíle si jsou mnohdy podobné. Funkce volnočasových zařízení rozhodně není jen jedna, naopak je jich mnoho (zábava, oddech, osvojování si nových poznatků, utváření postojů, sociálních vztahů a názorů, veřejně prospěšná činnost), zařízení nebo instituce se zpravidla specializují na některé z nich. Volnočasové aktivity většinou probíhají buď periodicky (kroužky, kluby, umělecké soubory nebo sportovní družstva) nebo příležitostně (maškarní ples, Mikulášská nadílka, soutěže apod.) či prázdninově (nejrůznější typy táborů). Tyto aktivity jsou navzájem kombinované tak, aby umožnily dosahování výchovných cílů a uspokojily poptávku ze strany dětí, mladistvých, ale i dospělých. Jednotlivá zařízení a instituce volného času je také možné dělit podle cílové skupiny dětí a mládeže, na kterou se zaměřují, nebo pracují se všemi věkovými kategoriemi, které o to mají zájem. Tento aspekt je velmi důležitý, protože dle věku účastníků je nutné přizpůsobit aktivity, přistup pracovníka, ale také výchovné cíle. Rozdíly mezi institucemi jsou znatelné i vzhledem k její velikosti, tedy zda je zařízení jen lokálního rozsahu či je celostátní nebo mezinárodní.

Podstata rozdílu je v opoře (jakéhokoliv typu) kterou zařízení může využít, jaký význam je organizaci přičítán a také vliv který může organizace mít a využít v rámci spolupráce s jinými organizacemi. (4 s. 89 – 94)

4.4.1. Střediska volného času dětí a mládeže / Domy dětí a mládeže

Střediska volného času dětí a mládeže neboli Domy dětí a mládeže (dále DDM) jsou širokou sítí propojených volnočasových zařízení, pod něž se řadí i stanice zájmových činností. Význam DDM získal na důrazu především ve druhé polovině dvacátého století a v průběhu let přes četné problémy prokázal svou životaschopnost a potřebnost pro společnost. (4 s. 86) Nejen obec, ale i školský úřad, církev nebo jiný subjekt mohou být zřizovateli DDM. Tato střediska jsou ze zákona zařazována do sítě škol a školských zařízení, díky tomu mají nárok na podporu ze strany státu, na druhou stranu musí naplňovat určité činnosti. (5 s. 121) DDM jsou zařízení se širokou zájmovou působností, pokud se zabývají jen jednou zájmovou oblastí, jsou to stanice zájmových činností (stanice zoologů, radiotechniků, apod.), které jsou většinou vedeny pod jednotlivými DDM nebo komplexem volnočasových zařízení. DDM se snaží nejrůznějšími způsoby rozvíjet zájem o umění, techniku, sport, přírodu nebo vědu a vytvářejí podmínky, na jejichž základě se tyto zájmy mohou rozvíjet. Formy zájmového vzdělávání stanovuje vyhláška MŠMT ČR, kdy DDM by měly naplňovat tyto druhy činnosti: zájmová činnost příležitostná, pravidelná zájmová činnost, táborová činnost, osvětová činnost, individuální práce s účastníky

24

vedoucí k rozvoji nadání, nabídka otevřených spontánních aktivit, organizace soutěží a přehlídek vyhlašovaných nebo spoluvyhlašovaných MŠMT ČR. (3 s. 142 - 144) DDM jsou poměrně vysoce vyhledávaná zájmová volnočasová zařízení, a to nejen mezi dětmi a mládeží, ale i dospělými jedinci. Děje se tak díky široké nabídce aktivit, dobré finanční dostupnosti a důvěře, kterou lidé k této instituci mají.

4.4.2. Přehled školských zařízení pro zájmové vzdělávání v datech

Graf 1 - Počet školských zařízení pro zájmové vzdělávání (21)

V tomto grafu můžeme sledovat vývoj počtu školských zájmových zařízení v průběhu tří let. Daleko nejvíce z těchto zařízení je školních družin; myslím si, že tento vysoký počet ŠK oproti ostatním zařízením je možné vysvětlit tím, že téměř každá ZŠ má školní družinu. Základní školy s vysokým počtem žáků ve velkých městech v některých případech mají i více než jednu ŠK. Můžeme tedy říci, že počet školních družin je závislý na počtu základních škol. Školní kluby jsou stejně jako školní družiny vázány na existenci a fungování základní školy. Jejich nízký počet oproti ŠD je možné vysvětlit nezájmem žáků druhého stupně ZŠ o aktivity nabízené školou, což mnohdy úzce souvisí s příchodem puberty a potřeby oprostit se od dohledu dospělých. Většina ŠK funguje oproti ŠD na bázi dobrovolnosti, což znamená, že je na vůli žáků zda přijdou a budou se účastnit nabízených aktivit či ne. Je logické, že pokud je zájem o ŠK nízký nebo žádný, není pro školu výhodné jej provozovat, což může být vysvětlením pro jejich nízký počet. Z grafu je zřetelné, že nejméně je středisek volného času. Tento na první pohled nízký počet může být zavádějící, proto je třeba poznamenat, že ve většině měst v ČR funguje jen jedno středisko volného času pro celé město (výjimkou jsou Praha a Brno).

295 297 296

4065 3992 4101

474 447 476

2005/2006 2006/2007 2007/2008

Počet zařízení

Střediska volného času Školní družiny Školní kluby

25

Graf 2 - Počty žáků a studentů v pravidelné činnosti (21)

V předchozím grafu jsou počty středisek volného času poměrně nízké (295 -297), ale na tomto grafu je zřetelné, že jejich počet poměrně zavádějící, protože díky své struktuře a systému fungování jsou schopny pojmout mnoho zájemců. Počet zájemců o školní družiny je taktéž vysoký, což samozřejmě souvisí i s jejich počtem a rozšířeností.

ŠD jsou velmi často využívány rodiči dětí v 1. až 4. třídě, kteří odcházejí do práce brzy ráno nebo naopak přicházejí z práce později odpoledne. Školní kluby navštěvuje (v porovnání s ŠD a SVČ) poměrně málo žáků, což souvisí i s jejich nižší rozšířeností na základních školách. Za povšimnutí ovšem stojí fakt, že se počty žáků a studentů ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání zvyšují, což je možné považovat za velmi pozitivní a prospěšný trend ve společnosti.

4.4.3. Nestátní neziskové organizace (NNO)

Přestože není stanovena žádná přesná definice NNO, dá se říci, že jsou to instituce, které fungují mimo státní strukturu, ale přesto v zásadě slouží veřejným zájmům.

Nejčastějším typem jsou občanská sdružení, nadace a nadační fondy, obecně prospěšné spolky církve a náboženské společnosti, zejména jejich účelová zařízení. (12)

V průběhu dvacátého století prošla sdružení rychlým a složitým vývojem, hlavně díky politickým a společenským změnám. Důležitými mezníky pro fungování sdružení a organizací (stejně jako pro celou společnost) byly obě světové války, vznik samostatného Československa, okupace roku 1939 a znovuobnovení demokracie v roce 1989 konečně

231835

220340 230254

214450 221827 228135

34506

24443 38044

2005/2006 2006/2007 2007/2008