41 Příloha 2. Školy vyučované v libereckém bazénu
základní plavecké dovednost nezvládl. U obou souborů jsou viditelné minimální rozdíly u potopení hlavy a u výdechu do vody. Ovšem ve splývání dominovaly p edevším dívky. Zatímco dívky byly pouze 4, které nezvládly jak splývání na prsou, tak na zádech, chlapců bylo znateln více, a to 15. Zatímco dívkám se poda ilo odbourat pouze 50 % neúsp chu u splývání na prsou, u chlapců se procento vyšplhalo až k 90 %. U dovednosti kotrmelec, se z devíti dívek zlepšily všechny, u chlapců se jednomu chlapci nepoda ilo dovednost vylepšit. Vynesení p edm tu zvládly na konci kurzu tém všechny d ti.
42
Příloha 3. Výsledky chlapců p ed a po plaveckém kurzu základní plavecké
Příloha 4. Výsledky dívek p ed a po plaveckém kurzu základní plavecké
43
4.4 Anketa
Anketní šet ení m lo za cíl získat informace o v domostech a zájmech d tí. Pro toto hodnocení bylo stanoveno 12 otázek týkajících se znalostí plaveckých způsobů, hygieny v bazénech a poslední ad také zásah rodičů do výuky a zájmy d tí.
Následující grafy porovnávají rozdíly mezi dívkami a chlapci.
Otázka č. 1: Používá se kotoulová obrátka u prsou?
Obrázek 3. Anketní šet ení zam ené na použití kotoulové obrátky
Použití kotoulové obrátky se p i základním plaveckém výcviku nevyučuje.
Kotoulová obrátka úzce souvisí s plaveckou dovedností kotoul ve vod . Stejn jak u kotoulu ve vod tak u obrátky pot ebujeme orientaci pod vodou. Kotoul je prvotní dovedností pro zvládnutí kotoulové obrátky. Kotoulová obrátka se používá zejména u plaveckého způsobu kraul a znak, nikoli u prsou. Obrátka u prsou vyžaduje dotek dlan mi ruky na ráz o plaveckou st nu a následné otočení a odkopnutí. U této otázky se výsledné odpov di nejvíce p iblížily dívky, kterých zodpov d lo Ř0 % správn .
Další otázka zobrazená na obrázku 4 se týká názvosloví. Kraul je na základních školách nejčast ji využívaným termínem. Volný způsob je tak mén známý. Volný způsob je využívaný termín p edevším závodními plavci. Pro d ti tento termín byl nejspíš velkou neznámou. Správnou odpov dí zde byla odpov ď kraul. Odpov di jsou si hodnotami velice blízko. Nejmén d tí napadl znak, nejvíce však váhaly u odpov di kraul a prsa. Správn zodpov d lo tuto otázku 4Ř % dívek a 43 % chlapců.
44
Otázka č. 2: Volný způsob se také nazývá kraul, prsa nebo znak?
Obrázek 4. Anketní šet ení zam ené na plavecké názvosloví
Velmi p ekvapivým výsledkem byla t etí otázka ankety, obrázek 5. Výsledek
Obrázek 5. Anketní šet ení zam ené na plavecký způsob znak
0
45
Obrázek 6 je stejn jako p edchozí obrázek zam en na znalost plaveckých způsobů. Podobn jako u obrázku 5 se výsledné hodnoty výrazn lišily. Celkem odpov d lo 3ř % d tí Ěchlapců a dívekě, že se p i kraulu nadechujeme p ed sebe. Tato odpov ď může být způsobena neznalostí plaveckých způsobů.
Otázka č. 4: Kraulový nádech je veden?
Obrázek 6. Anketní šet ení zam ené na plavecký způsob kraul
Výraznou p evahu však m la odpov ď s hodnotou u chlapců ř1 % a dívek 70 %, že se p i kraulu nadechujeme do strany.
0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100
do strany před se e
v % chlapci
dívky
46
Otázka č. 5: Jaký pohyb d lají ruce p i plavání pod vodou?
Obrázek 7. Anketní šet ení zam ené na plavání pod vodou
Op t vidíme výrazný rozdíl v odpov di. P evážná v tšina chlapců a dívek odpov d la správn , pouze 10 % chlapců a 2Ř % dívek odpov d lo špatn .
Následující obrázek je zam en na hygienu v bazén , která je velmi důležitá. P i vstupu je nutné se důkladn osprchovat a to bez plavek a mýdlem. Ve v tších bazénových centrech na tuto nutnost dohlížejí cvičitelé. V tšina respondentů odpov d la jednoznačn . Jedna dívka by se p ed vstupem do bazénu neosprchovala.
Otázka č. 6: Osprchuji se p ed vstupem do bazénu?
Obrázek 8. Anketní šet ení zam ené na hygienu v bazénech
0
47
Stejn jako obrázek Ř je i obrázek ř zam en na hygienu v bazén . V tšina d tí by s vyrážkou do bazénu nešla. Minimální počet dívek a chlapců by šlo s vyrážkou po t le do bazénu.
Otázka č. 7: Mohu s vyrážkou do bazénu?
Obrázek 9. Anketní šet ení zam ené na hygienu v bazénech Otázka č. Ř: Učili t rodiče plavat?
Obrázek 10. Anketní šet ení zam ené na rodinné zázemí
V tšina rodičů se pokouší o malé krůčky s d tmi. Jako chodí rodiče s d tmi
48
tom byly lépe než oni sami. Jsou rodiče, kte í d ti ve sportu nepodporují a potom jsou sportovní rodiče, kte í s velkou oblibou dávají d ti do kroužků nebo s nimi sami tráví čas n jakým sportem. Zde se ukázalo, že d ti jsou v plavání rodiči velmi podporovány.
P es 70 % rodičů se v nuje jak chlapcům, tak dívkám.
Otázka č. ř: Um l/a jsi plavat p ed plaveckou výukou?
Obrázek 11. Anketní šet ení zam ené na dovednosti p ed plaveckým kurzem
Obrázek 10, 11 a 12 spolu úzce souvisí. Plavecké dovednosti jsou podporovány jak rodiči samými, tak s jejich dopomocí v rámci plaveckého kroužku.
Otázka č. 10: Navšt vuješ plavecký kroužek?
Obrázek 12. Anketní šet ení zam ené na mimoškolní aktivity
0
49
V tšina bazénových komplexů organizuje pro d ti plavecké kurzy. P es 60 % uvádí, že p ed plaveckou výukou již um lo plavat. Tato hodnota je podporována rodičovskou iniciativou a také plaveckými kurzy.
Otázka č. 11: Baví t plavání?
Obrázek 13. Anketní šet ení zam ené na zájmy dít te
Chlapci a dívky se shodují na oblib plavání, dokazuje to hodnota, která je vyšší jak ř0 %. Jen malý počet d tí si plavání neoblíbilo nebo vůbec nepoznalo, co znamená pobyt ve vod . Oblíbenost plavání zobrazuje obrázek 14, kde d ti nevyužívají jenom vodní atrakce, ale také si jdou zaplavat. Iniciátor plavání je bezesporu rodič. K tomu, aby chlapci a dívky mohli využívat vodní atrakce je plavání nezbytnou součástí. Vodní atrakce jsou pro d ti velkým lákadlem. Vodní atrakce více lákají dívky nežli chlapce, chlapci si oproti dávkám spíše zaplavou.
0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100
ano ne
v % chlapci
dívky
50
Otázka č. 12: Když jsem v bazénu nejvíce m láká/jí?
Obrázek 14. Anketní šet ení zam ené na aktivity v bazénech
4.5 Zhodnocení výsledků
V Turnov a v Liberci je plavecká výuka vedena na odlišných délkách bazénu.
Turnovské školy se vyučují na délce nejprve Ř m Ěší ka plaveckého bazénuě, poté na délce 16,5 m Ědélka plaveckého bazénuě. Liberecké školy jsou vyučovány na délce 25 m, úsp šn jší d ti, jsou vyučovány též na délce 25 m s tím rozdílem, že hloubka dna je znateln hlubší. Pro nácvik jednotlivých dovedností bych spíše volil bazén menších rozm rů s menší hloubkou dna. Hloubka a délka bazénu může být pro d ti limitujícím faktorem v jejich výkonu, zejména pro ty, které se s vodním prost edím setkávají poprvé. Psychické projevy dít te je nutné brzy podchytit, aby se neprohloubily. D ti, které jsou si jisti, že n kde stačí, se mén bojí, ovšem jsou i takové, které nad hloubkou nep emýšlí a skočí do vody, bez toho aniž by v d ly hloubku dna. V Liberci a v Turnov mají bazén, kde dno pozvoln klesá od plaveckého bloku na druhou stranu bazénu. Pro d ti, které mají základní dovednosti na určité úrovni uspokojení a zvládnutí, bych p ešel k hlubší hloubce dna, aby dít nem lo pot ebu dno cítit pod nohama a být si jisté, že stačí. V p írod je mnoho míst, kde dno strm klesá a dít by na to m lo být p ipraveno. Sebemenší nejistota může vést k utonutí a je důležité tomu p edejít.
Turnovské školy b hem plavecké výuky na začátku projevovaly značnou míru nedostatečnosti. V porovnání s ostatníma školami, se úsp šnost na konci plaveckého kurzu projevila výrazn . V tší zlepšení je vid t spíše u dívek nežli u chlapců. Chlapci
0
51
z turnovských škol, m li na začátku i na konci kurzu značný problém s vylovením p edm tu. Velký problém jim d lal také kotrmelec. Prvotní testování ukázalo potíž ve splývání na zádech a na b iše, ovšem na konci plaveckého výcviku se dovednosti turnovské školy vylepšily a rovnaly škole ve Stráži nad Nisou. Zlepšené hodnoty jsou p edevším zásluhou d tí a cvičitelů, ovšem určitý vliv na naučení má dle m také vzdálenost plaveckého bazénu. Jestliže se dít se vzdáleností “nepere“, nemá strach, že vzdálenost bez problému uplave, více se soust edí na daný cvik. Menší plavecký bazén je také pro cvičitele p ehledn jší. Na 25 metrovém bazénu cvičitel snadno ztratí kontakt s n kolika d tmi, kdežto na menším turnovském bazénu je vše vid t. Cvičitelovi se lépe vyučuje, může více radit d tem, co mají zlepšit. Provedení cviku v delším bazén je pro dít zdlouhavé, často nudné. V kratším bazén hodina odsýpá rychleji. Jestliže n kdo nestíhá, není to takový problém počkat, kdežto když čekáme na dít na delším bazén , vzniká prodleva, b hem které by cvičitel mohl zadávat dít ti další cvik. Výhody tedy nevidím pouze ve vzdálenosti, na které se lépe dít učí, ale také v organizaci plavecké výuky.
Na základ stanoveného hodnocení pro plavecké dovednosti jsme provedli prvotní testování. Stejná kritéria byla použita p i testování koncového stavu dovedností.
Zapsané hodnoty jsme ádn zapsali do záznamových archů, poté jsme je p epsali do elektronické podoby a dál zpracovávali. Práce neporovnává jenom dovednosti, ale je zam ena také na zájmy a v domosti d tí v podob ankety. Dovednosti jsou zvlášť porovnávány mezi chlapci a zvlášť mezi dívkami, dále pak mezi jednotlivými školami.
Rozdíly můžeme také vid t pouze u dovedností p ed a po výcviku. Anketa osahuje 12 otázek a porovnává odpov di chlapců a dívek.
Výdech do vody a potopení hlavy je pro vývoj plavání zcela zásadní. Nedostatky vykazovaly zejména turnovské školy. S narůstajícími počty zúčastn ných hodin, se d tem poda ilo nedostatky zcela vymazat. Splývání na b iše a na zádech je obdobné, ob dovednosti jsou závislé na práci nohou. Práce nohou nebyla u v tšiny d tí provedena správn , nejvíce nep esností bylo p i prvotním testování zaznamenáno u turnovské školy. Kotrmelec ve vod je p edpokladem pro naučení se kotoulové obrátky.
Kotrmelec d lal v tšin chlapců potíže. Na konci výuky se nedostatečné provedení kotrmelců poda ilo eliminovat. Oproti prvotnímu testování se chlapci výrazn zlepšili, ovšem u turnovské školy zlepšení z neprovedené dovednosti nebylo úplné. Splývání na zádech chlapcům z turnovské školy d lalo značný problém. Až sedm chlapců nebylo schopno danou dovednost provést, pouze jediný chlapec prokázal, že dovednost má
52
osvojenou, t i chlapci na začátku výuky m li dovednost osvojenou částečn . Naopak d tem ze základní školy v Mníšku ned lalo splývání zjevné problémy, pouze jediná dívka na testovací výuce neprovedla danou dovednost. Ač byly d ti z Mníšku u dané dovednosti šikovné, ostatním se tak neda ilo. Splývání na zádech, na prsou, kotrmelec ve vod a vynesení p edm tu p edstavovaly pro d ti čty i nejt žší dovednosti. Dívky m ly v tší obavy z potopení hlavy. S výdechy do vody se nejlépe “popraly“ dívky ze Základní školy 5. kv tna, t ída 3.B. Stagnace se projevila u školy z Vesce. Splývání na zádech a na b iše šlo dívkám značn lépe než chlapcům. Eliminovat neprovedené dovednosti ve splývavé poloze na zádech a na prsou, se poda ilo pouze u školy z Mníšku, Stráže nad Nisou, Vesce, Doctríny, t ídy 3.B. V p ípad turnovských škol a školy 3.A nedošlo k úplné eliminaci. Oproti chlapcům dívky zvládly výrazn lépe další dovednost a to kotrmelec ve vod . Naopak na začátku m ení se dívky bály skočit do vody, konečné m ení ukázalo, že b hem kurzu dívky tuto dovednost výrazn zlepšily.
Vynesení p edm tu vykazuje značné obtíže, jak u dívek, tak u chlapců. Ačkoli d ti byly nadšené, že budou lovit puk, mnohým z nich se dovednost neda ila, a to ani na konci plaveckého výcviku. Výrazn se p i testování projevila také možná až p íliš velká bojácnost d tí. Bohužel se ale všem d tem nepoda ilo odbourat nedostatky v provád ných dovednostech, zejména u vynesení p edm tu a splývání na zádech a na prsou. D tem se poda ilo minimalizovat neúsp ch a zdvojnásobit maximální provedení.
Vyhodnocení ankety p ineslo u n kterých hodnot p ekvapivé výsledky. D ti by m ly být seznámeny se základními dovednostmi, které budou na plavecké výuce vyučovány. Dále by m ly být poučeny o hygien v bazénech. Výsledky z ejm vychází z neznalosti plaveckých způsobů, kdy 12 % dívek a 5 % chlapců zaškrtlo, že znak se plave na b iše. Podobné výsledky jsou k vid ní u otázky, kam se p i kraulu nadechuji.
V tší počet dívek oproti chlapcům odpov d lo, že se nadechujeme p ed sebe. um li již p ed plaveckou výukou. Plavecký kroužek nenavšt vuje Ř4 % d tí. Návšt vu plaveckého kroužku zaznamenal shodný počet chlapců a dívek. V tšinu d tí plavání
53
baví, n kte í v bazénech spíš plavou, jiní, početn jší část d tí chodí do bazénu za atrakcemi.
D ti b hem plavecké výuky prokázaly značnou seberealizaci. Mnohý počet dívek a chlapců se zlepšil. Byla by škoda v tomto trendu nepokračovat. Plavání d tem pomáhá v jejich motorickém vývoji. Na prvním stupni se setkáme s plaveckým výcvikem ve dvou po sob jdoucích ročnících, poté se plavecká výuka organizuje v rámci t lesné výchovy až na st ední škole. Mezi st ední školou a prvním stupn m je velké časové rozmezí. Výjimečn se plavání objevuje na druhém stupni. Turnovské sportovní t ídy, které se jsou na 2. stupni základní školy, tuto výuku již zahrnují do svých osnov. Bylo by vhodné, aby se tak učinilo i u t íd nesportovních, jelikož plavání má mnohostranný význam. Pozitivn působí na náš organismus a zvyšuje kloubní pohyblivost. V tšina sportovců plavání zahrnuje jako druh regenerace. Důležité je, aby se s plaveckou výukou začalo v d tství. S narůstajícím v kem se takovýmto dovednostem učí hů e.
Plavání je součástí našeho života a tudíž by m lo být i dovedností, která nás baví.
54
5 Závěr
Práce je zam ená na zm ny plavecké gramotnosti u d tí mladšího školního v ku.
V dob od zá í u turnovských a od íjna u libereckých škol do konce ledna jsem sledoval plaveckou výuku vybraných základních škol. Výb r škol závisel na p edchozí domluv s vedením plaveckého bazénu. Rozm ry plaveckého bazénu však musely být rozdílné. Výzkumu se zúčastnily dv školy z Turnova a p t škol z Liberce. Všechny d ti byly ze t etích t íd. Na základ publikace, ve které se PeadDr. Irena Čechovská, CSc.
v nuje plaveckým dovednostem a uvádí deset plaveckých dovedností, jsem si vybral sedm t chto dovedností. Práce seznamuje čtená e s teorií dané problematiky, dále pak s vývojem plaveckých dovedností b hem plavecké výuky. Zahrnuta je také krátká anketa, kterou vyplňovaly d ti vybraných škol.
Z výsledků je patrné, že se d ti zlepšily, n které více, n které mén . Pro d ti byly nejt žší čty i dovednosti, splývání na prsou a na zádech, vynesení p edm tu z vody a kotrmelec. Naopak potopení hlavy a výdechy do vody d tem ned laly tak závažné problémy jako u výše zmiňovaných čty ech dovednostech. D ti z Turnova se stejn jako d ti z libereckého bazénu zlepšily, ovšem ne tak patrn . Nemůžeme tudíž íct, že délka bazénu má vliv na výkon a učení dít te. Podle mého názoru má menší turnovský bazén vliv na psychiku dít te, zejména toho, který do styku s vodním prost edím mnohokrát v minulosti nep išel.
Plavání na základních školách je organizováno již adu let. Je zahrnuto ve školních osnovách v tšiny škol na našem území. Plavecká výuka se v tšinou organizuje ve druhé a t etí t íd základních škol. Dotace plavecké výuky se pohybuje okolo 20 hodin. Plavání má pozitivní vliv na organismus a ovlivňuje jednu z motorických schopností, kterou je flexibilita.
Plavání by se m ly d ti v novat i mimo školní výuku a také po skončení plavecké výuky na základní škole, jelikož školní dotace není dostačující pro dokonalé zvládnutí a naučení se plaveckých způsobů.
55
6 Seznam literatury
ALTMANOVÁ, J., FALTÝN, J., NEMČÍKOVÁ K.,ZELENDOVÁ, E. Gramotnosti ve vzdělávání: příručka pro učitele. Vyd. 1. V Praze: Výzkumný ústav pedagogický, 2010.
ISBN 978-80-87000-41-0.
ARJAMOV, I., A. Věkové zvláštnosti dětí. Státní pedagogické nakladatelství, 1ř61.
B LKOVÁ-PREISLEROVÁ, T. Didaktika plavecké výuky. 3. vyd. Praha: Karolinum, 1994. ISBN 8070668377.
BURSOVÁ, M., RUBÁŠ, K. Základy teorie tělesných cvičení. 1. vyd. Plzeň:
Západočeská univerzita, 2001. ISBN Ř070Ř28226.
ČÁP, J. Psychologie pro učitele. Praha: SPN, 1987.
ČÁP, J. Psychologie výchovy a vyučování. Praha: Karolinum, 1993.
ČECHOVSKÁ, I. Plavecká gramotnost. Tělesná výchova a sport mládeže, 200Ř, roč.
74, č. 8.
ČECHOVSKÁ, I. Plavecká gramotnost jako součást pohybové gramotnosti. In:
Macejková, Y., Benčuriková, L.: Zborník vědeckých prací věnovaný profesorovi Vladimírovi Černušákovi při příležitosti jeho životního jubilea. Bratislava: STIMUL, 2011.
ČECHOVSKÁ, I. DOBRÝ, L. Význam a místo pohybové gramotnosti v život člov ka.
Těl. Vých. Sport Mlád., 2010, roč. 76, č. 3.
ČECHOVSKÁ, I., NOVÁKOVÁ, T. Pohybové učení ve vodním prost edí v raném v ku. Česká kinantropologie, 2013, roč. 17, č. 4.
ČECHOVSKÁ, I., NOVOTNÁ, V., CHRUDIMSKÝ, J., VINDUŠKOVÁ, J. Pov domí uchazečů o studium na FTVS UK o pohybové gramotnosti. Česká kinantropologie, 2011, roč. 15, č. 3.
ČECHOVSKÁ, I., MILER, T. Plavání. 2. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 9788024721545.
56
ČELIKOVSKÝ, S. Antropomotorika: pro studující tělesnou výchovu. 3. vyd. Praha:
Státní pedagogické nakladatelství, 1řř0. Učebnice pro vysoké školy. ISBN 8004232485.
DAWSON, S. L., OXFORD, S., VIRDEE, R. & DRAKE, A. Physical literacy in primary school children [online]. In: Play the game, 2007. [cit. 2016-05-15]. Dostupné z
www:http://www.playthegame.org/uploads/media/Samantha_Dawson_-_Physical_literacy_in_primary_school_children.pdf
DRÁBKOVÁ, K. Hodnocení počtu utonulých v České republice v letech 1984-1997.
Praha, 2000. ř7 s. Diplomová práce na UK FTVS. Vedoucí diplomové práce PaedDr.
Tomáš Miler.
FIDRMUC, J. Metodický pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k zajištění výuky plavání v základních školách [online]. 2015 [cit. 2016-05-13]. Dostupné z:
http://wwwhttp://www.msmt.cz/file/34743/
GOODWAY, J. Motor Development as an element of a Young Person's Physical Literacy Journey. International Physical Literacy Conference England 2011. [online].
2013 [cit. 2016-05-15]. Dostupné z:
http://http://www.physicalliteracy.org.uk/JGpresPL.pdf
HÁJEK, J. Antropomotorika. 2. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2012. ISBN 9788072905980.
HOCH M., Novák J. Učební text pro cvičitele III. a II. třídy. vyd. Praha: Olympia, 1979 HOCH, M. Plavání: teorie a didaktika: učebnice pro posluchače studijního oboru t lesná výchova a sport. 1. vyd. Praha: SPN, 1983.
CHYTRÁČKOVÁ, J. Hodnocení tělesného tuku. 1. vyd. Praha: Vydáno vlastním nákladem, 2000. 16 s
KLIMTOVÁ, H. Metodika výuky t lesné výchovy na 2. stupni základních škol z pohledu pedagogické praxe: nám ty pro začínajícího učitele. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostrav , 2010. ISBN ř7ŘŘ0736Ř4334.
57
LANGMEIER, J., KREJČÍ OVÁ, D. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2006, 36Ř s. Psyché ĚGradaě. ISBN Ř024712Ř4ř.
LANGMEIER, J., LANGMEIER, M., KREJČÍ OVÁ, D. Vývojová psychologie s úvodem do vývojové neurofyziologie. 1. vyd. Praha: H & H, 1998. ISBN 8086180034.
MACHOVÁ, J. Biologie člověka pro učitele. V Praze: Karolinum, 2002. ISBN 8071848670.
MANDIGO, J., FRANCIS, N., LODEWYK, K. Physical Literacy Concept Paper.
Canadian Sport for Life, 2007, 70 s.
MAT JČEK, Z., POKORNÁ, M.. Radosti a strasti: předškolní věk, mladší školní věk, starší školní věk. Vyd. 1. Jinočany: H & H, 1řřŘ. ISBN Ř0Ř602221Ř.
MOTYČKA, J. Teorie a didaktika plavání. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1991.
ISBN 8021002867.
NOVÁKOVÁ, T. Předpoklady primární plavecké gramotnosti v raném věku. Praha:
Karolinum, 2015, 199 s. ISBN 9788024628592.
PERIČ, T. Sportovní příprava dětí. Nové, aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2012. D ti a sport. ISBN 9788024742182.
POHYB A VÝŽIVA: šest priorit v pohybovém a výživovém režimu na 1. stupni ZŠ:
pokusné ov ování účinnosti programu zam eného na zm ny v pohybovém a výživovém režimu žáků ZŠ. Praha: Národní ústav pro vzd lávání, 2014. 16Ř s. ISBN 978-80-7481-070-1.
PREISLEROVÁ, T. Didaktika základního a zdokonalovacího plaveckého výcviku.
Praha: UK, 1987. 88 s.
PUŠ, J.: Plavání. Praha: Asociace plaveckých škol, 1řř6.
Rámcový vzd lávací program pro základní vzd lávání [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. 126 s. [cit. 2016-05-13]. Dostupné z:
http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVPZV_2007-07.pdf
58
ROZTOČIL, T., STLOUKALOVÁ, B. Didaktika plavání aneb skripta nanečisto.
Hradec Králové: vlastní nakl., 2012. řŘ s
ŠTOCHL, J.: Škály pro hodnocení plaveckých dovedností p edškolních d tí. T l. Vých.
Sport Mlád. 6Ř, 2002, č. 7.
TUREK, M. Plávanie pre štúdium učiteľstva pre 1. stupeň ZŠ. Košice: Univerzita P.J.
Šafárika, Pedagog. fak. v Prešove, 1řř2. Vysokoškolské učebné texty. ISBN 8070971908.
WHITEHEAD, M. Physical literacy: throughout the lifecourse. London: Routledge.
2010. 230 s. ISBN 978-0-415-48742-0.
WHITEHEAD, M. E., MURDOCH, E. (2006). Physical literacy and physical education: Conceptual mapping. Physical Education Matters, 1(1).
59
7 Seznam příloh
Příloha 1. Školy vyučované v turnovském bazénu ... 40
Příloha 2. Školy vyučované v libereckém bazénu ... 41
Příloha 3. Výsledky chlapců p ed a po plaveckém kurzu ... 42
Příloha 4. Výsledky dívek p ed a po plaveckém kurzu... 42
Příloha 5. Základní škola 5. kv tna 3. A ... 60
Příloha 5. Základní škola 5. kv tna 3. A ... 60