BIOLOGICKÉ
INDIVIDUÁLN PSYCHOLOGICKÉ SOCIÁLNÍ VAZBY
SOCIOKULTURNÍ HISTORICKÉ
DÍT
29 1.4.2 Plavecká gramotnost
Termín byl využívaný již v minulosti. Plavecká gramotnost je spojována s p ekonáváním vodního prost edí. Její význam byl rozší en o celoživotní pohybovou aktivitu.
Vztah člov ka a vodního prost edí je historicky známý. V antice člov k ovládl vodní prost edí velmi výrazn . Platón považoval za gramotného toho jedince, který um l číst, psát a plavat ĚČechovská, I., Miler, T., 200Řě.
Oblíbenost plavání ve starém Egypt dokazují malby na vázách, sošky vyobrazující plavajícího člov ka. D ti faraonů byly vyučovány učiteli plavání ĚHoch, M., 1983).
Plavecká gramotnost byla d íve velmi popularizována. V roce 1975 byla schválená koncepce plavecké výuky. V Evrop byla považována za ojedin lou.
Hlavním úkolem bylo odstranit plaveckou negramotnost, za tímto účelem byla z izována st ediska pro plavání.
Plavecká gramotnost je v posledních letech velmi zdůrazňována a je propojená s primární ochranou lidského života. V České republice je za plavce považován ten, kdo bez známek vyčerpání p ekoná souvislým plaváním 200 m ĚČechovská, I., 200Řě.
Plavání pat í k základním pohybovým dovednostem. Existuje mnoho sportů vyžadující plavecké dovednosti. Jsou to sporty, jako je veslování, kanoistika. Další sporty, u kterých plavání hraje dílčí část závodu, jsou sporty duatlon a triatlon nebo moderní p tiboj ĚDrábková, K., 1řř7ě.
Plavecká gramotnost je považována za staronový pojem, který je uvád n jako strukturovaný a mající dílčí specifika plaveckých dovedností. Rozlišujeme dv základní úrovn , a to primární a následnou plaveckou gramotnost. ĚČechovská, I., Nováková, T., 2013).
30 Primární plavecká gramotnost
Zvládnutí primární plavecké gramotnosti znamená zvládnutí vodního prost edí.
P edpokladem je osvojení sebezáchranných dovedností. Dovedností, které odpovídají v ku a vztahují se na populaci, tedy i na lidi se specifickými pot ebami ĚČechovská, I., Nováková, T., 2013ě.
Důležité dovednosti v primární plavecké gramotnosti, které se nacvičují v batolecím v ku:
a) p i kontaktu s vodou zatajit dech;
b) orientace pod hladinou s otev ením očí;
c) vyno ení z hloubky pomocí dolních a horních končetin;
d) vznášení na zádech s co nejdelší výdrží ĚHoch, M., 1řŘ3ě.
Dít školního v ku rozši uje svou plaveckou gramotnost. Dochází k rozší ení o dovednost plavecké lokomoce. Hlavní cíl základní plavecké výuky je, aby dít po skočení do hluboké vody bezpečn doplavalo tam, kde bude stačit. Kritérium plavecké gramotnosti p im ené v ku, psychomotorice a dalším zákonitostem je souvisle uplavaná vzdálenost. Tato vzdálenost pro starší školní v k je 200 m ĚNováková, T., 2015).
Primární plavecká gramotnost p echází v následnou plaveckou gramotnost.
Kvalita plavecké lokomoce taktéž úzce souvisí s následnou plaveckou gramotností ĚČechovská, I., 2011ě.
Následná plavecká gramotnost
Touto fází gramotnosti rozumíme bezpečné zvládnutí plaveckých dovedností.
Dovednosti, které mají celoživotní využití. U této gramotnosti dominuje plavecká lokomoce. P edevším jsou to dovednosti, které využijeme v mnoha aktivitách konajících se ve vod . Plavecká gramotnost p ináší výhody týkající se vodního prost edí a aktivitami v n m.
Následná plavecká gramotnost je spjata s plaveckou lokomocí. Plavecky gramotný jedinec je vybaven plaveckými pohyby, které pozitivn ovlivňují jeho pohybový aparát. Plavecká poloha, dýchání a symetrie záb rů hraje zásadní roli v plavecké lokomoci ĚČechovská, I., 200Řě.
31
1.5 Základní plavecké dovedností
Plavecké způsoby si podmiňují zvládnutí základních plaveckých dovedností.
Plavecká p íprava je na tyto dovednosti zam ena.
Základní dovednosti v plavání označujeme jako pohybové kvality, které jsou základem v kultivaci pohybových schopností. Mezi schopnosti adíme nap íklad plavecké dýchání. Důležité jsou také výsledky motorického učení, mezi n adíme nap íklad znakovou plaveckou polohu. Dovednosti se navzájem prolínají a podmiňují se.
Nezvládnutí základních plaveckých dovedností označujeme jako plavecká neschopnost. Jako p íklad může sloužit nezvládnutí plaveckého dýchání, b hem jedné plavecké akce.
Mezi základní plavecké dovednosti pat í plavecké dýchání, vznášení a splývání, pády a skoky do vody, rozvoj pocitu vody a orientace ve vod ĚČechovská, I., Miler, T., 2008).
a) Plavecké dýchání
Pohyb a pobyt ve vod je podmín n správnému plaveckému dýchání. Prvotní dovedností je potopení hlavy. Důležité je, aby se dít nebálo pono it celou hlavu pod hladinu. Následující dovedností je nádech a výdech. Výdech do vody je plynulý.
K nádechu používáme ústa i nos. Výdech do vody se provádí pouze pod hladinu. Nad hladinou se provádí pouze nádech. Nádech a výdech by m l být pravidelný. U plaveckého způsobu prsa je dýchání p i každém záb ru, u kraulu si plavecké dýchání můžeme upravit podle pot eb. B hem jednoho nádechu můžeme ud lat dv , t i nebo čty i akce horních končetin. Plavecké dýchání je jedním z hlavních p edpokladů naučení se plaveckým způsobům. Nejmén náročné dýchání je u plaveckého způsobu znak. Prsa a zejména plavecký způsob kraul je na souhru paží a dýchání složitý ĚČechovská, I.,
32
b išeě. Oproti splývání je vznášení uvoln n jší. Vznášení provádíme taktéž ve splývavé poloze na zádech nebo na prsou ĚČechovská, I., Miler, T., 200Řě.
c) Pády a skoky do vody
Důraz se klade na bezpečnost a organizaci, kterou zabezpečuje cvičitel.
Dovednost, která vyžaduje odvahu dít te. Mén zdatní plavci využívají nadlehčovací plavecké pomůcky. Jestliže jsou p i výuce dva cvičitelé, jeden z nich by m l být ve vod a druhý na b ehu. Skoky a pády spojujeme s orientací ve vod . Skoky jsou primárním p edpokladem pro zvládnutí šipky. P i skocích do vody musíme mít o daném místu informace, nap íklad o hloubce pod námi. P i skoku do vody z bloku, by m lo mít dít prsty p es okraj ĚČechovská, I., Miler, T., 200Řě.
d) Orientace ve vod
Orientace souvisí s p edchozími dovednostmi. Prostorová orientace je p edpokladem pro bezpečnost a jistotu ve vod . Orientace pod vodou je podmín na zadržením dechu a otev ením očí pod hladinou. Dovednost, kterou můžeme cvičit lovením různých p edm tů z bazénu nebo jenom obyčejným kotrmelcem vp ed ĚČechovská, I., Miler, T., 200Řě.
e) Rozvoj pocitu vody
Jedná se o uv domování si vlastností vody. Dít se naučí rozpoznávat pohyb, který mu voda znesnadňuje a naopak pohyb, který je vodou lehčí. Pro rozvoj je vhodné experimentovat. Cviky pro rozvoj můžou být nap íklad šlapání vody, tleskání a pohybování se s pomůckami ĚČechovská, I., Miler, T., 200Řě.
33
2 Cíle práce
Hlavní cíl
Hlavním cílem bakalá ské práce je analyzovat zm ny plavecké gramotnosti u d tí mladšího školního v ku na základ sedmi plaveckých dovedností, včetn anketního šet ení zam eného na zájmy a v domosti d tí, které se účastní plavecké výuky.
Dílčí cíle
a) Charakteristika v kové skupiny.
b) Anketní šet ení.
c) Metodika postupů v plavecké výuce.
d) Zm ny plavecké gramotnosti ovlivn né délkou bazénu.
e) Provedení testování plaveckých dovedností.
f) Analyzovat zm ny plavecké gramotnosti.
34
3 Metodika práce
3.1 Charakteristika výzkumného souboru
Výzkumný soubor tvo í dohromady Ř t etích t íd základních škol, které se nacházejí v Libereckém kraji. Soubor je tvo en t mito školami – I. ZŠ Turnov, II. ZŠ Turnov, ZŠ Liberec Česká ul., ZŠ a MŠ Mníšek, ZŠ Doctrína, ZŠ a MŠ Stráž nad Nisou a dv t ídy ze ZŠ Liberec ul. 5. kv tna. Prvotního testování se zúčastnilo celkem 10Ř d tí. Výb r d tí byl v Liberci pon kud složit jší než v Turnov . V Turnov mi byla p i azena celá skupina. Naopak v Liberci mi byla p i azena v tšinou pouze polovina t ídy. Výb r je podmín n zejména organizaci, která je v libereckém bazénu o n co málo složit jší než v bazénu turnovském. D ti jsou v Liberci roz azeny do skupin, které se odlišují svými plaveckými dovednostmi. V libereckém bazénu d ti plavou jak v nové části plaveckého bazénu, kde je bazén dlouhý 25 m, tak plavou také na 50 m bazénu.
Ovšem neplavou celých 50 m, ale pouze do poloviny, rozdíl je tedy p edevším v hloubce, kterou mají d ti pod sebou. Co se týče hloubky, dominuje liberecký bazén, který má nejhlubší část 3,Ř0 m a nejm lčí 1,35 m. V Turnov je hloubka od 1,20 m do 1,60m. Voda má v Liberci teplotu okolo 25,5 až 26,5 °C. D ti v turnovském bazénu mají délku bazénu výrazn kratší a to 16,5 m. Za to vodu mají d ti v Turnov o n co teplejší. Pozorovací metodou budu charakterizovat metodiku postupů plavecké výuky v turnovském a libereckém plaveckém bazénu.
3.2 Charakteristika výzkumných metod
Prvotní a konečné testování plavecké gramotnosti probíhalo b hem školní plavecké výuky. Na základ publikace, ve které se PeadDr. Irena Čechovská, CSc.
v nuje plaveckým dovednostem, uvádí deset plaveckých dovedností, jsem vybral sedm t chto dovedností. Jsou to dovednosti: potopení hlavy, výdechy do vody, splývání na prsou a na zádech, kotrmelec ve vod , skok do vody a vylovení p edm tu z vody. Tyto dovednosti jsem hodnotil na stupnici a až c, kdy aě je považováno za zvládnuté a cě za neprovedené. Hodnotící kritéria jsou popsány v následující kapitole 3.2.1, na stran 36.
Pro zjišt ní zájmů a v domostí d tí účastnící se výuky jsem využil anketního šet ení, které jsem dal pedagogům daných t íd a ti je dali d tem k vypln ní b hem výuky ve škole. Anketní šet ení obsahuje celkem 12 otázek. Pro analýzu metody postupů v plavecké výuce jsem využil metodu pozorovací.
35
Metoda pozorovací se využívá v p ípadech, kdy respondent nemůže popsat nebo vysv tlit postoje a názory z různých důvodů. Metoda pat í mezi frekventované a p ímé metody. V dec pozoruje p edem naplánovanou v c, kterou zaznamenává do záznamových archů ĚČáp, J., 1řŘ7ě.
Experimentální plán s využitím metody pretest a posttest. Pretest znamená zjišt ní stavu výzkumného souboru p ed započetím působení experimentu. Posttest znamená zjišt ní stavu výzkumného souboru na konci experimentu.
Dotazníková metoda slouží ke shromažďování informací. Důležitá je formulace a výb r otázek. Otázky by m ly bát jednoduché, snadno pochopitelné a m ly by odpovídat v ku dít te ĚČáp, J., 1řř3ě.
3.2.1 Způsob hodnocení plaveckých dovedností
Pro rozvoj plavce jsou důležité základní plavecké dovednosti. Komplexnost plaveckých způsobů vyžaduje zvládnutí záb rových pohybů doprovázené plaveckým dýcháním. Neúplné zvládnutí dovedností je v plavání limitujícím faktorem. Plavání je jak kondiční, tak zdravotn orientovaná činnost. Nízká plavecká schopnost jedince ochuzuje o pocit vody a pobytu v ní ĚČechovská, I., Miler, T., 200Řě.
Čechovská, I., Miler, T., Ě200Řě ve své publikaci uvádí deset plaveckých dovedností. Tato práce se zaobírá pouze výb rem zmiňovaných dovedností.
Výb r plaveckých dovedností:
a) potopení hlavy doprovázené výdechem;
b) výdechy do vody;
c) kotrmelec ve vod ;
d) vynesení p edm tu z vody;
e) skok do vody;
f) splývání na prsou;
g) splývání na zádech.
36
Každá plavecká dovednost má odlišná kritéria hodnocení. Hodnocení odpovídají úrovni osvojení plavecké dovednosti. Zjišt né údaje jsem zapsal do záznamových archů ĚŠtochl, J., 2002ě.
Hodnocení probíhalo dle následujících kritérií a) Potopení hlavy doprovázené výdechem:
- a) zvolna pono ená celá hlava do vody, výdrž;
- b) neúplné potopení hlavy, oči nebo uši nad hladinou, výdech proveden rychle;
- c) dovednost neprovedena.
b) Výdechy do vody:
- a) 10 výdechů do vody, rytmické provedení, dít si neotírá obličej od vody;
- b) 10 výdechů, provedení není plynulé, dochází k p erušení dovednosti;
- c) dít si otírá obličej, neplynulé provedení/dovednost neprovedena.
c) Kotrmelec ve vod :
- a) proveden zvolna, podél p íčné osy, úplné p etočení;
- b) p etočení vp ed s minimálními nedostatky;
- c) neúplné p etočení/dovednost neprovedena.
d) Vynesení p edm tu z vody:
- a) orientace pod hladinou, p edm t vyloven bez viditelného problému;
- b) snížená orientace, pohyb veden k p edm tu s viditelnými problémy;
- c) nevynesení p edm tu na hladinu/dovednost neprovedena.
e) Skok do vody:
- a) samostatný skok do vody, t lo je zpevn né;
- b) samostatný skok, t lo je nezpevn né;
- c) dovednost neprovedena.
f) Splývání na prsou:
- a) plynulé provedení, splývavá poloha zaujata, trup a pánev jsou u vodní hladiny, pohyb vychází od kyčlí, s výdrží;
- b) neúplné provedení, trup a pánev klesají ke dnu, pohyb je veden od kolen;
- c) dovednost neprovedena.
g) Splývání na zádech:
- a) plynulé provedení, splývavá poloha zaujata, trup a pánev jsou u vodní hladiny, pohyb vychází od kyčlí, s výdrží;
- b) neúplné provedení, trup a pánev klesají ke dnu, pohyb je veden od kolen;
- c) dovednost neprovedena.
37 3.2.2 Anketní šet ení
Anketní šet ení obsahuje 12 otázek, které jsou zam ené jak na zájmy d tí, tak na jejich v domosti. Vyplňování ankety probíhalo ve školách. Učitelé jednotlivých t íd mi v tomto velice pomohli. Jednotlivé učitele jsem požádal, zdali by d ti nemohly anketu vyplnit ve škole, bez jakékoliv pomoci. Ankety dostaly všechny d ti, p ičemž pro m byly důležité zejména ty, které se účastnily testování plaveckých dovedností. Část vypln ných dotazníků jsem p evzal další hodinu p i plavecké výuce, druhou část jsem si osobn p evzal ve školách. Dvanáct otázek je stanoveno formou kroužkování odpov di.
3.3 Metodika postupů v plavecké výuce
Plavecké postupy jsou stanoveny a rámcov se nijak zvlášť neliší. Vše vychází ze základních požadavků na d ti. Odlišnosti jsou viditelné zejména v organizaci hodiny.
V Liberci se nachází v bazénové hale hned n kolik pedagogů plavání, kte í si d ti adí do skupin. V Turnov jsou dva pedagogové plavání, což je p esn o polovinu mén , nežli je v Liberci. Rozdíl je dán z ejm plochou, na které pedagogové působí.
Turnovský bazén je chápán spíše jako výukový nežli plavecký, pro tento účel byl také v p edešlých letech postaven. Turnovský bazén je malý, pro výuku však dostačující.
Liberec má velký bazénový komplex, organizace učitelů v prostoru je tak složit jší.
D ti, které mají z vody strach, jsou poprvé ve vodním prost edí nebo nemají dostatečn osvojené základy plavání díky rodinnému prost edí, jsou v Liberci azeny do skupiny mén zdatných plavců, též nazývané jako skupina číslo dv . Zdatn jší, odhodlan jší d ti jsou ve skupin číslo jedna. D ti v Liberci plavou p edevším na délku plaveckého bazénu, zejména po stranách, aby m l pedagog d ti neustále blízko sebe. V Turnov je výuka ze začátku vedena na ší plaveckého bazénu, zdatn jší d ti se od mén zdatných odlišují pouze tím, že jsou v hlubší části bazénu. D ti v Turnov nejsou azeny do skupin. Po n kolika lekcích mají d ti vedenou výuku na délku bazénu. Rozcvička je v Turnov vedena vždy pedagogem. V Liberci n kolikrát vedl rozcvičku pedagog a poté d ti samy ukazovaly cviky na protažení. Tato praktika, kterou mají v Liberci z ejm zavedenou, se mi vůbec nelíbila. Ač by d ti m ly znát nebo mohly znát cviky na protažení, v tomto v ku by je m l dle mého názoru vést učitel, pedagog. Jak jsem již zmiňoval v plaveckých pomůckách tyč, která pomáhá pedagogovi ve výuce. Tato tyč se objevila ve výuce v Liberci. Ani tento způsob ač je možné, že lepší není, se mi nelíbil.
Na d ti tyč může působit negativn a mohou dostat strach. Co se týče využití
38
plaveckých pomůcek, tak p evládají desky, pásy pro d ti a pontony, které jsou d tmi velice oblíbené. V tší využitelnost potáp cích p edm tů jsem vid l pouze v Turnov . Turnovský bazén však nemá široké množství využitelnosti jako bazén v Liberci.
Poslední hodina je jak v Turnov , tak v Liberci stejná. D ti ukazují, co se za dobu výuky naučily. Hodnocení je však odlišné, v Liberci se hodnotí uplavaná vzdálenost s maximální vzdáleností 100m, v Turnov je stanoven limit na uplavanou vzdálenost.
Co je ovšem stejné, je diplom. Diplom zobrazuje různé úrovn dovedností, které jsou vyobrazeny obrázkem. Nejlepší plavci jsou hodnoceni jako delfín, následuje kapr a želva. Po skočení docházky plavecké výuky v tšina d tí odchází s kladným vztahem k vod , což je jeden z hlavních cílů výuky plavání.
39
4 Výsledky a diskuze
Kapitola výsledky a diskuze se zaobírá porovnáváním výsledků, které vznikly p ed a po plaveckém kurzu. Nejprve rozebírám jednotlivé dovednosti dle škol, poté jsou zohledn ny rozdíly mezi turnovskými a libereckými školami a dále jsou popsány rozdíly mezi celkovým souborem dívek a chlapců. Další část výsledků tvo í anketní šet ení, které porovnává rozdíly mezi chlapci a dívkami.
4.1 Výsledky dovedností jednotlivých škol
Škola 5. kv tna je v souboru zastoupena dv ma t ídami. Ve t íd 3.A m li chlapci a dívky problém s vynesením p edm tu z vody a kotrmelcem. Není divu, že tyto dovednosti mají podobné hodnoty, jelikož spolu úzce souvisí, jde o orientaci dít te ve vod . Splývavá poloha, jak na zádech, tak na prsou d lala problém spíše chlapcům.
Jedna z dívek se bála potopit hlavu, což ovlivnilo výsledek dalších dovedností. P i konečném hodnocení se dívky a chlapci celkov zlepšili. Velký rozdíl mezi počátečním a konečným testováním můžeme vid t u vynesení p edm tu, kotrmelce. D ti z 3.B jsou také ze školy 5. kv tna. Tyto d ti nem ly sebemenší problém ani nebyly bojácné, což ukazují výsledky. Splývání zvládla v tšina d tí až na jednoho chlapce, ovšem i ten se v konečném výsledku zlepšil. Na konci plaveckého kurzu se v této škole nenašlo ani jedna dívka nebo chlapec, který by stále nezvládl jednotlivé dovednosti. D ti ze školy Doctrína nem ly krom pár d tí sebemenší problém s vykonáním dovedností. Na konci kurzu chlapci zaznamenali velký rozdíl v provedení kotrmelce. Jedna dívka z této školy bohužel op t nezvládla vynést p edm t z vody, ovšem v ostatních dovednostech se zlepšila. Dívky a chlapci ze základní školy Vesec dovednosti zvládali velice dob e.
Dívky zvládly vynesení p edm tu lépe než chlapci. Na konci kurzu si d ti v tšinu dovedností osvojily, žádná dívka ani chlapec na konci kurzu nezaznamenali neúsp ch a sloupec s neosvojenou dovedností vykazuje nulové hodnoty. Ve škole v Mníšku a Stráži nad Nisou d ti zvládaly skoky do vody, potopení hlavy a výdech do vody. Neúsp ch zaznamenali chlapci, kterým na začátku d lalo problém splývání a to zejména na zádech. Celkov na konci kurzu byly hodnoty znateln lepší a d ti se tak mohly pyšnit nulovými hodnotami v neosvojených dovednostech. D tem z I.ZŠ, též nazývané jako škola chlapecká, d lal na začátku nejv tší problém vynesení p edm tu jako u v tšiny škol. D ti z druhé turnovské školy II.ZŠ, m ly potíž se splýváním a znatelné je to
40 z vody, ale naopak provedení kotrmelce ve vod takový problém nebyl a prokazatelné je to také na konci plaveckého kurzu. Tato hodnota může být ovlivn na tím, že d ti nemohly mít b hem obou dovedností plavecké brýle. Naopak d ti vyučované v libereckém bazénu prokázaly na začátku kurzu, že dovednost kotrmelec a vynesení p edm tu jsou součástí orientace a tudíž jsou si velmi blízké.
Příloha 1. Školy vyučované v turnovském bazénu základní
41 Příloha 2. Školy vyučované v libereckém bazénu
základní plavecké dovednost nezvládl. U obou souborů jsou viditelné minimální rozdíly u potopení hlavy a u výdechu do vody. Ovšem ve splývání dominovaly p edevším dívky. Zatímco dívky byly pouze 4, které nezvládly jak splývání na prsou, tak na zádech, chlapců bylo znateln více, a to 15. Zatímco dívkám se poda ilo odbourat pouze 50 % neúsp chu u splývání na prsou, u chlapců se procento vyšplhalo až k 90 %. U dovednosti kotrmelec, se z devíti dívek zlepšily všechny, u chlapců se jednomu chlapci nepoda ilo dovednost vylepšit. Vynesení p edm tu zvládly na konci kurzu tém všechny d ti.
42
Příloha 3. Výsledky chlapců p ed a po plaveckém kurzu základní plavecké
Příloha 4. Výsledky dívek p ed a po plaveckém kurzu základní plavecké
43
4.4 Anketa
Anketní šet ení m lo za cíl získat informace o v domostech a zájmech d tí. Pro toto hodnocení bylo stanoveno 12 otázek týkajících se znalostí plaveckých způsobů, hygieny v bazénech a poslední ad také zásah rodičů do výuky a zájmy d tí.
Následující grafy porovnávají rozdíly mezi dívkami a chlapci.
Otázka č. 1: Používá se kotoulová obrátka u prsou?