Odborná literatura uváží vždy dva typy aktér šikany, kte í se pr b hu procesu šikany a šikanování objevují vždy. Jsou jimi agresor a ob , účastník však bývá víc než jen dva.
AGRESOR
ůgrese se v r zné mí e objevuje v každém z nás. Rozdíl je v síle osobnosti, mí e egoismu, morálky a mí e sebeovládání. V knize Lucifer v efekt autor P. Zimbardo popisuje konkrétní situaci ve které se ze zcela obyčejných lidí, stali sadisté využívající svou moc, kte í byly schopni své vrstevníky šikanovat extrémními zp soby a to bez jakéhokoliv pocitu viny.
U mladých agresor se neprojevují žádné v domé pocity viny, netrápí se skutečností, že n komu ubližují a následný trest za to vnímají jako k ivdu. Toto jednání je označováno jako morální slepota. Na povrchové úrovni má charakter obrany sebepojetí, na hlubší úrovni je zdrojem výrazná sobecká a sebest edná osobnost.
25 K zachování sebepojetí pomáhá agresor m popírání reality. Odmítají se vid t jako tyrani, a leckdy jsou schopni p esv dčiv tvrdit, že oni sami jsou ob tí šikany.
Ne všichni agreso i ve školním prost edí vykazují sklony sadistických psychopat , p esto se v tšina z nich vyznačuje mimo ádn egoistickou a egocentrickou osobností ĚKolá Ň001, s76ě.
Obecn je agresor t lesn zdatný, se silnou osobností a se sklony k agresi.
N kte í jsou všeobecn oblíbení, jiní mívají káze ské problémy. Pocházejí z rodiny, kde je fyzické či psychické násilí používáno jako b žný komunikační prost edek.
K zamaskování svých čin mají vždy po ruce d v ryhodné vysv tlení či opodstatn ní ĚPolicie ČR Ň015ě.
OSOBNOST AGRESORA
Hrubián – primitivní, impulsivní, hrubý, časté káze ské problémy, narušený vztah k autorit . V rodinném prost edí zažívá agresi a brutalitu ze strany rodič . ůgreso i často násilí napodobují a vracejí. Šikanuje tvrd a nelítostn , vyžaduje absolutní poslušnost, šikanování používá cílen k zastrašování svých ob tí. Šikanuje cílen a rafinovan , skryt , beze sv dk .
Elegán – slušný, kultivované vystupování, p ehnan úzkostný.
V rodinném prost edí se často uplat uje d slednost a vyžadují se maximální výsledky, n kdy výchova hraničí až s vojenským drilem bez laskavého p ístupu.
Vtipálek – optimistický, dobrodružný, vtipálek, sebev domý, výmluvný, oblíbený. V rodinném prost edí i zde naprostá citová deprivace. Navíc zde nejsou nastaveny žádné mravní ani duchovní hodnoty. Šikanuje pro pobavení sebe i ostatních ĚPolicie ČR Ň015ě.
26 GENDEROVÁ ROZDÍLNOST ůGRESOR
Dívky se sklony k fyzické agresi bývají spíše výjimkami. Jedná se o dívky s fyzickou p evahou. Tento druh šikany dopl ují rafinovaným ponižováním, n kdy i se sexuálním podtextem. Obvykle však hraje d ležitou roli myšlení dívek, které se obávají následk provalené šikany. Šikanující dívky se podle výzkum také často v dosp losti stávají matkami, prosazujícími tvrdou a krutou výchovu d tí Ě íčan 1řř5, s. ňŘě.
Šikanování dívek spočívá v psychickém násilí. Nejčast ji používají intriky, vyčle ování, ignoraci, nebo pomluvy. D vodem k tomuto chování bývá nejčast ji vyhledávání obdivu u ostatních. P í šikan se dívky spíše soust edí na jiné dívky jako ob ti. Na druhé stran chlapci ve svých ob tech rozdíly ned lají.
Chlapci používají spíše fyzické násilí, výhružky a vydírání. Ob si vybírají s p ihlédnutím na fyzickou a psychickou slabost (Bendl 2003, s. 45).
Maccoby a Jacklinová na založili svoji argumentaci týkající se sexuálních rozdíl v agresi na čty ech výrocích:
Muži jsou všeobecn agresivn jší než ženy ve všech lidských společnostech.
Muži jsou ve srovnání s ženami agresivn jší v raných fázích života, tj.
v dob , kdy tlak na utvá ení agrese jedince mužského pohlaví není tak výrazný.
Vyšší míra agrese je zajiš ována nejenom u jedinc mužského pohlaví, ale i u samc subhumánních primát .
ůgrese souvisí s pohlavními hormony a m že být semito substancemi ovlivn na ĚMaccoby, Jacklinová in Čermák 1řřŘ, s. 7Ř, 7řě.
27 OB
Ob je obvykle jedinec, který již na první pohled vykazuje známky slabosti.
M že se jednat o fyzickou nebo psychickou slabost. Takový jedinec je mnohdy uzav ený, nekomunikativní, stojí na okraji skupiny a m že vykazovat i drobné fyzické odlišnosti. Stává se terčem posm chu, nadávek, urážek a vydírání.
Ve školním prost edí se objevuje p evaha mentální síly. Jde o specifický jev, kdy intelektuáln siln jší jedinec ubližuje mén zdatnému spolužákovi. Čím vyšší inteligencí oplývá agresor, tím propracovan jší je šikana ĚMartínek Ň00ř, s. 111ě.
Oběti prvního až t etího stupně – tito žáci mají negativistický p ístup ke škole a celkov se v ní necítí dob e. Účinky počátečních stup šikany nejsou nápadné, p esto poruchou sebehodnocení, jako narušené negativní sebepojetí a celková nejistota.
U t chto žák platí stálá p ítomnost strachu ĚKolá ř7, s. 6ř, 70ě.
Oběti čtvrtého a pátého stupně – ob vystavená touto druhu násilí, si obvykle nese určité stigma, které se d íve či pozd ji projeví i po p estupu na jinou školu.
Dlouhodobé brutální šikanování vyvolává u ob tí poruchy spánku, noční d sy, záchvaty paniky, které mohou hraničit se skutečným strachem o život. Nejčast ji se u t chto ob tí vyskytují psychosomatické potíže jako nap . únava, nevolnost, bolesti hlavy, b icha, zad, astmatické záchvaty apod. Leckdy se ob ti potýkají s celoživotními následky.
V nejhorších p ípadech ukončí ob toto nesnesitelné trápení sebevraždou ĚKolá ř7, s. 68, 69).
28
Na rozdíl od jiných druh násilí objevujících se ve školním prost edí je šikana obzvlášt záke ná. I p i relativn malé intenzit šikany m že u jejích ob tí docházet k závažným psychickým traumat m s dlouhodobými následky a k postupné deformaci vztah v kolektivu. Šikana v počátečních stádiích se více či mén vyskytuje tém v každé škole, proto je d ležité, aby tomuto problému v novalo dostatečnou pozornost nejen vedení školy.
Je d ležité, aby i pedagogové um li rozpoznat a ešit počáteční stádia šikanování. V p ípad p echodu v pokročilá stádia šikany se škola nesmí obávat spolupráce s odborníky ze specializovaných za ízení ĚMŠMT Ň01ň, s. 1).
Nejhorší co škola může udělat je otočit se k problému zády a zcela jej ignorovat.
Pat Farrisová popsala reakce na šikanu pomocí metafory „t i opičky“. Toto heslo ztvár ují t i opičky stojící vedle sebe, z nichž první si zakrývá oči, druhá pusu a t etí uši. Tyto opičky tak p edstavují:
NEVIDÍM ZLO – Ignorace nebo popírání šikany ze strany učitel , rodič a celé školy. Tento p ístup pomáhá k bujení a rozr stání šikany. ůgreso i jsou obvykle mezi pedagogy velmi oblíbení a mají tedy silné postavení. Ob ti naopak bývají nenápadní a nemají nikde zastání. Po čase zjistí, že nemá cenu proti šikan cokoliv podnikat, p estanou se jí bránit a hlásit. Potupn ztratí víru v záchranu.
NESLYŠÍM ZLO – Školy spadající pod toto heslo mají vypracovaný školní program potírající vznik a rozvoj šikany. Jednou do roka uspo ádají besedu pro celou