• No results found

Šikana na druhém stupni základní školy

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "Šikana na druhém stupni základní školy"

Copied!
78
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)

Šikana na druhém stupni základní školy

Bakalářská práce

Studijní program: B7506 – Speciální pedagogika

Studijní obor: 7506R029 – Speciální pedagogika pro vychovatele Autor práce: Lucie Hrdinová

Vedoucí práce: Mgr. Eliška Helikarová

Liberec 2016

(2)
(3)
(4)

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

(5)

5 Poděkování

Děkuji Mgr. Elišce Helikarové za rady a odborné vedení mé bakalá ské práce.

Dále děkuji Té, která mě od narození podporuje a nutí mě vě it v samu sebe.

(6)

6 Anotace:

Tématem bakalá ské práce je šikana na druhém stupni základní školy. Práce tvo í dv hlavní části a to část teoretická a empirická. Teoretická část se pak d lí na úvodní, kde jsou vymezeny pojmy šikana, její druhy a formy a charakteristika účastník šikany.

Druhá část je zam ena p ímo na šikanu ve školním prost edí, reakce pedagog , prevenci na školách a metodický pokyn MŠMT k ešení šikanování ve školách a školských za ízeních. Teoretickou část zakončuje stručná legislativa a p ehled opat ení ukládaná mladistvým. Empirickou část tvo í výzkum provád ný anonymní dotazníkovou metodou mezi žáky druhého stupn základních škol a pedagogy vyučující na základních školách.

Klíčová slova:

Šikana, agresor, ob , agresivita, škola, žák, prevence

(7)

7 Annotation:

The theme of undergraduate work is bullying in the second instance elementary school.

The work consists of two main parts and that part of the theoretical and empirical. The theoretical part is then divided at home, where they are defined in terms of the types of bullying, and forms and characteristics of the bullying. The second part is aimed directly at the bullying in the school environment, education, prevention in schools and Guideline MŠMT to tackle bullying in schools and educational institutions. The theoretical part of legislation and completed by a brief overview of the measures imposed by adolescents. Empirical research forms part of an anonymous questionnaire method between pupils second instance of primary schools and teachers in primary schools.

Key words:

Bullying, aggressor, victim, aggression, school, student, prevention

(8)

8

OBSAH

OBSAH ... 8

Seznam tabulek ... 10

Seznam graf ... 11

Seznam použitých zkratek, či symbol ... 12

ÚVOD ... 14

1 TEORETICKÁ ČÁST ... 15

1.1 Šikana ... 16

1.1.1 Definice šikany... 16

1.1.2 D lení šikany ... 17

1.1.3 Druhy šikany ... 18

1.1.4 Formy šikany ... 19

1.1.5 Vývojové stupn šikany ... 20

1.1.5.1 P íčiny šikany ... 23

1.1.5.2 Varovné signály šikany ... 24

1.2 ůkté i šikany ... 24

1.3 Šikana ve školním prost edí ... 28

1.3.1 Nevhodná reakce pedagoga ... 29

1.3.1.1 Odpov dnost školy ... 31

1.3.2 Prevence šikany na školách ... 31

1.3.2.1 Školní program proti šikan ... 32

1.3.2.2 Minimální preventivní program ... 33

1.3.2.3 Školní metodik prevence ... 34

1.3.3 Postup ešení šikany ve školním prost edí ... 35

1.3.3.1 Seznámení pedagogického sboru s p ípadem ... 36

1.3.3.2 Individuální sch zka rodič aktér šikany ... 36

1.3.3.3 Mimo ádná t ídní sch zka ... 36

1.3.3.4 T ídnická hodina pro žáky ... 37

1.3.3.4.1 Mimo ádn závažné p ípady ... 37

1.3.4 Poučení pro rodiče ... 38

2 EMPIRICKÁ ČÁST ... 40

2.1 Cíl bakalá ské práce ... 41

2.2 Výzkumné hypotézy... 41

2.2.1 Základní východiska ... 41

(9)

9

2.3 Pr zkumná šet ení ... 42

2.4 Metoda analýzy dat ... 42

2.5 Charakteristika výzkumného souboru ... 43

2.5.1 Etické aspekty pr zkumného šet ení ... 43

2.6 Vlastní pr zkumné šet ení ... 44

2.7 Vyhodnocení hypotéz... 67

3 Diskuze ... 69

Záv r ... 71

Použité zdroje ... 73

Seznam p íloh ... 75

(10)

10

Seznam tabulek

Tabulka 1: Jak jsi spokojený ve své t íd ť ... 44

Tabulka Ň: Máš ve t íd dobrého kamarádať ... 45

Tabulka ň: Máš ve škole dobrého kamarádať ... 46

Tabulka 4: Byl/a jsi sv dkem ubližování n kterému ze spolužák ť ... 46

Tabulka 5: Jakého druhu ubližování jsi byla sv dkemť ... 47

Tabulka 6: Ob tí byl/ať ... 48

Tabulka 7: Agresorem byl/a? ... 48

Tabulka Ř: Nejčast jší reakce žák na spat enou šikanu. ... 49

Tabulka ř: Jak se chováš ke spolužákovi, který je ti nesympatickýť ... 50

Tabulka 10: Sv il by ses n komu, že je ti ubližovánoť ... 51

Tabulka 11: Požádal/a bys o pomoc učitele, kdyby ti n kdo ubližovalť ... 52

Tabulka 1Ň: ekl/a by sis o pomoc rodič m, kdyby ti n kdo ubližovalť ... 53

Tabulka 1ň: Od koho bys čekal/a nejv tší pomoc, kdyby ti bylo ubližovánoť ... 54

Tabulka 14: Bránil/a by ses kdyby ti bylo opakovan ubližovánoť ... 55

Tabulka 15: Myslíš, že by m la škola agresory potrestatť ... 56

Tabulka 16: Stal/a si se n kdy ty, ob tí šikany ze strany svých spolužák ť ... 57

Tabulka 17: Jakému druhu šikany jsi byl ve škole vystavenť ... 59

Tabulka 1Ř: Jak často je ti ubližovánoť ... 60

Tabulka 1ř: Kde je ti ubližovánoť ... 61

Tabulka Ň0: Ubližuje ti chlapec nebo dívkať ... 62

Tabulka Ň1: Kolik je t ch, co ti ubližujíť ... 63

Tabulka ŇŇ: Sv ila si se n komuť... 64

Tabulka Ňň: Dostalo se ti od té osoby pomociť ... 64

Tabulka Ň4: Byl agresor potrestánť ... 65

Tabulka Ň5: Víš o jiném žákovi, kterému je také ubližovánoť ... 66

(11)

11

Seznam graf

Graf 1: Jak jsou žáci spokojeni ve své t íd . ... 45

Graf Ň: Máš ve t íd dobrého kamarádať ... 45

Graf ň: Máš ve škole dobrého kamarádať ... 46

Graf 4: Byl/a jsi sv dkem ubližování n kterému ze spolužák ť ... 47

Graf 5: Jakého druhu ubližování jsi byla sv dkemť ... 48

Graf 6: ůgreso i a ob ti z pohledu pohlaví. ... 49

Graf 7: Nejčast jší reakce žák na spat enou šikanu jiného žáka. ... 50

Graf Ř: Jak se chováš ke spolužákovi, který je ti nesympatickýť ... 51

Graf ř: Sv il/a by ses n komu, že je ti ubližovánoť ... 52

Graf 10: Požádal/a bys o pomoc učitele, kdyby ti bylo ubližovánoť ... 53

Graf 11: ekl/a bys rodič m, že je ti ubližovánoť ... 53

Graf 1Ň: Komu by se žáci pravd podobn ji sv iliť ... 54

Graf 1ň: Od koho bys čekal/a nejv tší pomoc, kdyby ses stal/a ob tí šikanyť ... 55

Graf 14: Bránil/a by ses kdyby ti bylo opakovan ubližovánoť... 56

Graf 15: M la by škola potrestat agresora? ... 56

Graf 16: Stal/a si se ty n kdy ob tí šikany ze strany spolužák ť ... 57

Graf 17: Jakému druhu šikany jsi byl/a vystaven/ať ... 59

Graf 1Ř: Četnost útok ť ... 60

Graf 19: Kde ti nejčast ji ubližujíť ... 61

Graf Ň0: Jakého pohlaví jsou ti, co ti ubližujíť ... 62

Graf Ň1: Kolik je t ch, co ti ubližujíť ... 63

Graf 22: Sv ila si se n komuť ... 64

Graf Ňň: Dostalo se ti pomoci od osoby, které si se sv ilť ... 65

Graf Ň4: Byl agresor potrestánť ... 66

Graf Ň5: Víš o šikan i jiného spolužákať ... 66

(12)

12

Seznam použitých zkratek, či symbol

apod. – a podobn atd. – a tak dále

ICT – informační a komunikační technologie mj. – mimo jiné

MPP – Minimální preventivní program

MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a t lovýchovy nap . – nap íklad

PPP – Pedagogicko-psychologická poradna SVP – St edisko výchovné péče

tj. – to je tzv. – takzvaný ZŠ – Základní škola

§ – paragraf

% – procento

(13)

13

„Jedinou v cí nezbytnou pro vít zství zla je, aby dob í lidé ned lali nic.“

Edmund Burke

„Darebáci nesm jí v d t, že z nich jde strach.“

Gaius Julius Caesar

„Št stí je jenom sen, bolest je skutečná.“

Voltaire

(14)

14

ÚVOD

Šikana je hlavním tématem této Bakalá ské práce. P esto že se v posledních letech na školách zavedla ada preventivních opat ení, která by m la zajistit bezpečí žák na školám a p edcházet samotnému vzniku šikany, jde stále o rostoucí problém.

S četností p ípad , roste vynalézavost a brutalita agresor . Šikana už není problémem jen mezi vojenskými bažanty nebo v prostorách v znic, jde o rozší ený druh násilí, který postihuje stále mladší generace.

Jedinec mezi 11 až 15 rokem prochází obdobím pubescence. V této dob prochází jedinec jak fyzickými tak psychickými zm nami. Nízká sebejistota ho nutí hledat své místo ve skupin mezi vrstevníky. Učí se navozovat vztahy a tím upev uje svou roli. Skupiny se obvykle utvá ejí v rámci pohlaví, jiná dynamika panuje mezi dívkami a jiná mezi chlapci.

Pokud je tento vývoj narušen n čím tak agresivním, jako je šikana, m že to zanechat trvalé následky.

Bakalá ská práce je rozd lena na dv části a to na teoretickou a empirickou.

Teoretická část popisuje šikanu, její definice, d lení a p íčiny. Je zde popsána šikana ve školním prost edí, její účastníci, p íčiny a varovné signály. V dalších kapitolách jsou popsány preventivní opat ení školy proti šikan , postup ešení šikany ve školním prost edí a školní výchovná opat ení ud lená agresor m.

Empirickou část tvo í údaje z dotazníkového šet ení, za pomoci kterého se zjiš oval výskyt šikany na druhém stupni n kolika základních škol z Libereckého kraje.

Dotazník byl anonymní a jeho pomocí bylo zjiš ováno kolik žák se již se šikanou setkalo, jaký druh šikany se zde vyskytuje a jaké pohlaví figuruje v konkrétním druhu šikany. Výsledky dotazník byly vyhodnoceny a data zobrazena pomocí tabulek a graf .

(15)

15

1 TEORETICKÁ ČÁST

(16)

16 Pro pot eby Bakalá ské práce autorka v následující kapitole vymezuje základní pojmy týkající se pojmu šikana. Krom základní definice ji rozd luje na její formy a druhy.

1.1 Šikana

Slovo šikana pochází z francouzského slova „chicane“, to znamená zlomyslné obt žování, týrání, sužování a pronásledování. Dnes se slovo šikana používá jako souhrnné označení dopoušt ní se fyzického či psychického násilí na jiné osob .

Pojem šikana u nás zavedl pražský psychiatr Petr P íhoda, p ed listopadem 1řŘř poprvé ve ejn promluvil o existenci šikany v socialistické armád . Tabu o kterém mnozí v d li, p esto však mlčeli Ě íčan 1řř5, s. Ň5ě.

1.1.1 Definice šikany

Šikanování je, když jedno dít íká jinému dít ti ošklivé a nep íjemné v ci, bije je, kope, vyhrožuje mu, zamyká je v místnosti a podobn . Tyto incidenty se mohou často opakovat a pro šikanované dít je obtížné, aby se samo ubránilo. Jako šikanování mohou být označeny také opakované posm šky nebo ošklivé poznámky o rodin . Jako šikanování však obvykle neoznačujeme občasnou rvačku nebo hádku p ibližn stejn fyzicky vybavených soupe Ě íčana 1995, s. 26).

Šikanování je jakékoliv chování, jehož zám rem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat žáka, p ípadn skupinu žák . Spočívá v cílených a opakovaných fyzických a psychických útocích jedincem nebo skupinou v či jedinci či skupin žák , kte í se neumí nebo z nejr zn jších d vod nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky nap . v podob bití, vydírání, loupeží, poškozování v cí, tak i útoky slovní v podob nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování. Šikana se projevuje i v nep ímé podob jako

(17)

17 demonstrativní p ehlížení a ignorování žáka či žák t ídní nebo jinou skupinou spolužák ĚMŠMT Ň01ň, s. Ňě.

Školní šikanování chápeme jako úmyslné, v tšinou opakované týrání jednoho nebo více žák , kte í zotročují spolužáka či spolužáky a používají k tomu agresi ĚKolá 2005, s. 12).

1.1.2 Dělení šikany

P ímá šikana – do této skupiny pat í rozmanitá škála druh šikany. Násilí p sobící bolest jako je bití, kopání, bodání, pálení atd. Díle se do této skupiny adí i nemén závažné psychické násilí jako je ponižování nuceným obnažováním, nucení ke konzumaci odporných v cí, poškozování a krádeže osobních v cí, oblečení nebo pen z, atd.

Mezi p ímou šikanu se dále adí slovní napadání, posm ch, urážení ob ti a jeho rodiny, zotročování, kdy je ob donucena hrozbami nebo bitím konat n co ponižujícího nebo zakázaného, nap . posluhovat nebo bitím nutit konat n co ponižujícího nebo zakázaného.

Nep ímá šikana – jako nep ímá šikana se označuje sociální izolace spolužáka.

Takový jedinec je druhými ignorován a vylučován ze společných aktivit. ůč se tak na první pohled nemusí zdát, tento druh šikany m že být velmi nebezpečný. V krajních p ípadech nebezpečn jší než p ímá šikana.

Tohoto druhu šikany se dopoušt jí čast ji dívky. Ob se obvykle snaží držet krok se skupinou oblíbených, ty ji však jen odstrkují, zesm š ují a využívají Ě íčan, Janošová Ň010, s. Ň1, ŇŇě.

Krátkodobá – na první pohled se m že zdát krátkodobá šikana jako mén závažná, p esto opak je pravdou. Krátkodobá šikana je h e post ehnutelná, v prostorách t ídy se o ní pedagog nemusí nikdy dozv d t. Pokud se však provalí, nemusí být za šikanu považována, protože šlo t eba jen o jednorázovou událost.

(18)

18 Dlouhodobá – šikana je stále považována za dlouhodobý proces s vzestupným charakterem trvající n kdy i dlouhé roky ĚMartínek Ň00ř, s. 11Ňě.

1.1.3 Druhy šikany

Fyzická agrese – ke konání agrese Ěšikanyě používá agresor fyzické násilí. Pro zd razn ní agrese m že agresor využívat i r zné p edm ty jako je nap . baseballová pálka, batoh, boxer, aby tak učinil sv j útok d razn jším ĚPolicie ČR Ň015ě.

Slovní agrese a zastrašování – slovní agrese m že napáchat stejn závažné škody jako fyzické násilí. Šrámy si však ob odnáší na duši, agresor ob ti vyhrožuje fyzickým útokem, nadává, vysmívá se jí nebo jí zastrašuje.

Úsp šné zastrašování dokáže ob ochromit a zabránit jí v p ípadném odporu ĚPolicie ČR Ň015ě.

Krádeže, ničení a manipulace s věcmi – p i tomto druhu šikany agresor ničí, krade nebo znehodnocuje v ci Ěmajetekě ob ti. U školní šikany jde p edevším o kradení nebo ničení školních pom cek, m že se ale také jednat o oblečení čí další osobní v ci ob ti ĚPolicie ČR Ň015ě.

Násilné a manipulativní p íkazy – ovládnout psychiku ob ti je jedním ze základ úsp chu šikany. ůgresor nutí ob k nep íjemným činnostem či konání nep íjemných úkol . Pomocí dalších druh šikany si agresor ob podmaní do takové míry, že za n j nap . d lá domácí úkoly, odevzdává mu kapesné nebo svačinu ĚPolicie ČR Ň015ě.

(19)

19

1.1.4 Formy šikany

Škádlení – slova, která p i této form šikany agresor volí, jsou vždy dob e cílená. Jejich jediným zám rem je ublížit ob ti na tom nejcitliv jším míst . Jde o zlomyslné popichování, které se nejčast ji týká vzhledu, sexuality nebo sociálního p ijetí. P i škádlení agresor nejčast ji využívá: nadávky, posm šky, pok ikování, urážení, rýpání, slovní hrozby nebo poroučení.

K této form šikany se adí i obt žování po telefonu, hanlivé vzkazy a už psané rukou či v podob SMS zpráv nebo e-mail atd. ĚFieldová Ň00ř, s. Ň6–29).

Vyloučení neboli Ostrakismus – skupinová dynamika je silný nástroj p i společenské manipulaci. Ostrakismus neboli vztahová šikana, je celý založen na společenské manipulaci. Nejsiln jší jedinec ovládá skupinu natolik úsp šn , že není pot eba, aby se ostrakismu p ímo účastnil. P esto že jim morální hodnoty velí jinak, skupinová dynamika je natolik silná, že se nikdo netroufne postavit jejímu vlivu, aby ochránil ob .

Vyčle ování m že probíhat mnohými zp soby. Na začátku m že být jedinec pouze vyčle ován z rozhovor , skupinových činností, her nebo skupiny vrstevník . Pozd ji je již ostrakizovaný jedinec p ehlížen a ignorován celou skupinou, nebo naopak m že agresor p edstírat p átelství a následn se obrátit proti ob ti. Ob sedí sama v lavici p i všech hodinách, ostatní si vedle n j odmítají sednout, ukazují si na n j, posmívají se mu, šeptají si, civí. K zastrašení ob ti používají výhružné postoje, hrozivá gesta či pohledy ĚFieldová Ň00ř, s. Ň6–29).

Fyzické napadení – této form šikany se ob jen velmi t žko brání. M že probíhat p ímou i nep ímou formou agrese. P ímá forma spočívá ve fyzickém kontaktu agresora s ob tí, jako je nap . bití, kopání nebo plivání. Nep ímou formu agresor uplat uje ve form gest, narážek, pronásledování, ničení a schovávání majetku ob ti.

Do fyzické formy napadení adíme: strkání, vrážení, kopání, štípání, bouchání, zatlačování, fackování, tahání za vlasy a použití zbran , krádeže osobních v cí, jídla,

(20)

20 oblečení, zavírání ob ti do místností nebo sk íní, strkání hlavy do toalety ĚFieldová 2009, s. 26–29).

Obtěžování – obt žování je provád no formou opakovaných dot rných otázek, osočováním, nebo urážkami týkající se pohlaví, rasy, náboženství nebo národnosti.

Jindy m že být ob agresorem napadána sexuálními gesty, vm šováním, vynucováním fyzického kontaktu či osaháváním, slovním zastrašováním, urážkami nebo sexuálními návrhy. Na ob je vyvíjen ze strany agresora psychický nátlak. M že být zesm š ována stahováním oblečení na ve ejnosti, špehováním na toalet a v neposlední

ad pronásledováním nejen ve škole ĚFieldová Ň00ř, s. Ň6–29).

Šikana není statistický pojem a její pr b h prochází dlouhodobým vývojem.

Autorka v následující kapitole popisuje vývoj tohoto problému včetn varovných signál , které mohou na tyto vývojové fáze upozornit.

1.1.5 Vývojové stupně šikany

PRVNÍ STUPE

Pro samotný vznik šikany ve školním prost edí, nejsou zapot ebí žádné výjimečné či speciální podmínky. D íve či pozd ji se m že objevit v každé skupin . P esto že mezi rodiči a pedagogy koluje opačná p edstava, není nutné, aby se ve skupin vyskytovali patologičtí sadisté, extrémn slabí jedinci či nekáze .

Šikana prvního stupn , je velmi t žko rozpoznatelné. Jedná se o počáteční fázi, ve které obvykle nic netuší rodiče ani pedagogové. Pokud je však pedagog dostatečn kvalitn vyškolen v této problematice, m l by rozpoznat i takto nepatrné zm ny v t ídním kolektivu. Jako v každé skupin , se i ve školní t íd časem vyt íbí siln jší a slabší jedinci. Je d ležité, aby um l pedagog správn pracovat se skupinou a nenechal tyto rozdíly v osobnostech zajít n kam dál, kde by mohlo dojít u úplnému odstrčení určitých jednotlivc tzv. černých ovcí, outsider .

(21)

21 Siln jší jedinci používají k šikanování hlavn informace a slabé stránky své ob ti. Posm šky, pomluvy a legrácky zmi ují p ed celou t ídou, ty se pak velmi rychle ší í mezi další žáky. Šikanované dít pak velmi rychle začne p ebírat roli utlačovaného a není schopno se samo bránit ĚKolá 1řř7, s. ň1, ňŇě.

DRUHÝ STUPE

Pokud šikana nabude na síle, p ejde ve druhý stupe . V této fázi m že velmi rychle počáteční psychická šikana p er st ve fyzické násilí. ůgresorovi stoupá sebev domí, užívá si stoupající pocit moci. To vše vn m vyvolává pocity uspokojení, zadostiučin ní a neustále vzr stající touhu po p ekonávání nových hranic ve zp sobech jak ubližovat slabších jedinc m. V jiných agresorech se sebev domím roste pocit radosti a chu obveselovat sebe a svou partu konáním násilí.

Ve druhý stupeň se šikana nejčastěji rozvine z těchto p íčin:

 Odreagování – Spolužáci si n kdy mohou vybíjet svou vlastní frustraci na nejslabších Ěostrakizovanýchě jedincích. Využívají šikanu k vlastnímu odreagování v p ípad , že jsou sami stresování nap . p ed blížící se velkou zkouškou, ze špatné známky, problém doma nebo si tím jen cht jí zp íjemnit den.

 Skupinová dynamika – Trávení volného času t ídního kolektivu na školních výletech, lyža ském výcviku nebo t eba školních brigádách nutí vymýšlet agresory stále drsn jší zábavu, která nahrává zesm š ování nejslabších jedinc .

 Společné zájmy – N kdy se stane, že se v jedné t íd projeví více agresivních jedinc . Ti využijí p ítomnost jeden druhého k uspokojování svých násilnických pot eb ĚKolá 1řř7, s. ňŇ, ňňě.

T ETÍ STUPE

Ve t etím stupni se odehrává klíčový zlom. Počáteční stádium se zde p ehoupne do stádia pokročilého. ůgresor se zde p estává soust edit pouze na ostrakizovaného

(22)

22 jedince, ale jeho vliv se ší í. Tím vzniká celá skupina agresor , tzv. „úderné jádro“.

Jejich vzájemnou spoluprácí vzniká zám rný a propracovaný stupe šikany.

P i zrodu t etího stupn , je již rozvržena hrubá hierarchie skupiny. Tu tvo í menší podskupiny s r zným vlivem, které vzájemn soupe í o nadvládu. Zásadní problém nastává, pokud vít zí negativní p sobící skupina ĚKolá 1řř7, s. ň5, ň6ě.

ČTVRTÝ STUPE

Ve čtvrtém stupni již agreso i ovládají celou skupinu. Normy, nastavené touto skupinou agresor zcela ovládnou myšlení a konání i doposud ukázn ných a submisivních žák . I tito žáci se nakonec začnou p ímo či nep ímo účastnit týrání.

Čtvrtý stupe by m l být pro pedagogy alarmující. I pro nezkušený pedagog, kte í doteď p ehlížel veškeré varovné signály, si zde musí p ipustit, že selhal p i vyhodnocování situace a požádat o odbornou pomoc ĚKolá 1řř7, s. ň6ě.

PÁTÝ STUPE

V této fázi se již skupina p esn d lí na agresory a ob ti. P vodní „úderné jádro“

se rozd lilo na malé podskupiny, ty se teď samy zapojují do týrání nebo si vymýšlejí svoje formy šikany, které se nebojí ihned realizovat. ůgreso i již pln ovládají a využívají svoje ob ti po všech stránkách. Bolest, kterou ob tem p sobí je již natolik silná, že je zcela ochromí a bez jakékoliv schopnosti obrany, p ijímají svou roli.

ůgreso i už si uv domují svou stále nar stající moc a začínají jí být zcela pohlceni. Tím ztrácejí pojem o realit a brutální násilí začíná být považováno za normální. Pokud není skupin včas poskytnuta radikální pomoc, je nevyhnutelné, aby se šikana dostala až do této fáze, kdy násilí vyt sní zbytky lidskosti. Normy stanovené agresory budou p ijímány a respektovány všemi, tím dojde k nastolení totalitní ideologie šikanování. Ignorace a sebeklam pracuje pro rozvoj násilí ĚKolá 1řř7, s. ň6, 37).

(23)

23 1.1.5.1 P íčiny šikany

Skupinová dynamika – je p ítomna v každé skupin a je tvo ena vztahy mezi jednotlivci. Je d ležité, aby pedagog ovládal techniky práce se skupinou. V opačném p ípad nem že mít pedagog kvalitní p ehled o situaci ve t íd .

Pro úsp ch agresor je d ležité zvrátit skupinovou dynamiku ve sv j prosp ch.

K tomuto procesu používají kombinaci ady metod, nap . vymývání mozk nebo psychickou manipulaci.

Psychická manipulace – jde o nenásilnou formu p esv dčování a manipulace se skupinou. Navenek se zdá skupina jako stmelený celek plný p átelských vztah , v pozadí se však skrývá negativní skupinová dynamika a nerovnoprávnost. N které skupiny jsou úmysln rozd leny na hodné a zlé. Ti hodní ob brání p ed t mi zlými, ob je jim pak vd čná že pro n ud lá prakticky cokoliv. Dobrovoln odevzdává svačinu či kapesné, když se nad tím náhodou n kdo pozastaví, mají po ruce vždy od vodn ní ĚKolá Ň001, s. 7ř–82).

Vymývání mozků (brainwashing) – v tomto p ípad je ob vystavena systematickému násilí, vedoucímu k psychosomatickým potíží nebo poruchám spánku.

Pod tíhou dlouhodobého nátlaku se m že ze šikany zrodit extrémní forma závislosti tzv.

identifikace s agresorem. Ob slep následuje agresora, bez ohledu na to že ji bude vždy na konci ublíženo. Toto m že vést až k úplnému rozpadu vlastní identity ob ti, která si následn vytvo í alternativní identitu která je pln pod kontrolou agresora.

Úsp šnost agresor lze m it tím, jak se postupn vytrácí samostatné myšlení jedinc a prohlubuje se jejich souhlas s agresory ĚKolá Ň001, s. 7ř–82).

Udělení p ezdívky – N kdy si žáci v rámci skupiny ud lují p ezdívky. Mimo tyto skupiny se však m že jednat o hanlivou p ezdívku. Ud lení takové p ezdívky je

(24)

24 bráno jako provokace ob ti. Taková to p ezdívka je vybírána velmi pečliv , aby ublížila na tom nejcitliv jším míst ĚMartínek Ň00ř, s. 11Ňě.

1.1.5.2 Varovné signály šikany

ůgresor své ob ti neustále p ipomíná, že jakékoliv pokusy o sv ení se jiné osob , budou okamžit a krut potrestány. Mysl ob ti je natolik ovládaná agresory, že je velmi nepravd podobné to, že by se n komu sv ila, nebo se postavila na odpor. Mnoho agresor je navíc oblíbena u učitel , a tak se ob obává, že by mohla být vina svedena na n j. Pedagog m že celou stížnost myln vyhodnotit jako k ivd ní danému jedinci Ěagresoroviě, namísto volání o pomoc ĚMartínek Ň00ř, s. 1Ňř–132).

1.2 Aktéři šikany

Odborná literatura uváží vždy dva typy aktér šikany, kte í se pr b hu procesu šikany a šikanování objevují vždy. Jsou jimi agresor a ob , účastník však bývá víc než jen dva.

AGRESOR

ůgrese se v r zné mí e objevuje v každém z nás. Rozdíl je v síle osobnosti, mí e egoismu, morálky a mí e sebeovládání. V knize Lucifer v efekt autor P. Zimbardo popisuje konkrétní situaci ve které se ze zcela obyčejných lidí, stali sadisté využívající svou moc, kte í byly schopni své vrstevníky šikanovat extrémními zp soby a to bez jakéhokoliv pocitu viny.

U mladých agresor se neprojevují žádné v domé pocity viny, netrápí se skutečností, že n komu ubližují a následný trest za to vnímají jako k ivdu. Toto jednání je označováno jako morální slepota. Na povrchové úrovni má charakter obrany sebepojetí, na hlubší úrovni je zdrojem výrazná sobecká a sebest edná osobnost.

(25)

25 K zachování sebepojetí pomáhá agresor m popírání reality. Odmítají se vid t jako tyrani, a leckdy jsou schopni p esv dčiv tvrdit, že oni sami jsou ob tí šikany.

Ne všichni agreso i ve školním prost edí vykazují sklony sadistických psychopat , p esto se v tšina z nich vyznačuje mimo ádn egoistickou a egocentrickou osobností ĚKolá Ň001, s76ě.

Obecn je agresor t lesn zdatný, se silnou osobností a se sklony k agresi.

N kte í jsou všeobecn oblíbení, jiní mívají káze ské problémy. Pocházejí z rodiny, kde je fyzické či psychické násilí používáno jako b žný komunikační prost edek.

K zamaskování svých čin mají vždy po ruce d v ryhodné vysv tlení či opodstatn ní ĚPolicie ČR Ň015ě.

OSOBNOST AGRESORA

Hrubián – primitivní, impulsivní, hrubý, časté káze ské problémy, narušený vztah k autorit . V rodinném prost edí zažívá agresi a brutalitu ze strany rodič . ůgreso i často násilí napodobují a vracejí. Šikanuje tvrd a nelítostn , vyžaduje absolutní poslušnost, šikanování používá cílen k zastrašování svých ob tí. Šikanuje cílen a rafinovan , skryt , beze sv dk .

Elegán – slušný, kultivované vystupování, p ehnan úzkostný.

V rodinném prost edí se často uplat uje d slednost a vyžadují se maximální výsledky, n kdy výchova hraničí až s vojenským drilem bez laskavého p ístupu.

Vtipálek – optimistický, dobrodružný, vtipálek, sebev domý, výmluvný, oblíbený. V rodinném prost edí i zde naprostá citová deprivace. Navíc zde nejsou nastaveny žádné mravní ani duchovní hodnoty. Šikanuje pro pobavení sebe i ostatních ĚPolicie ČR Ň015ě.

(26)

26 GENDEROVÁ ROZDÍLNOST ůGRESOR

Dívky se sklony k fyzické agresi bývají spíše výjimkami. Jedná se o dívky s fyzickou p evahou. Tento druh šikany dopl ují rafinovaným ponižováním, n kdy i se sexuálním podtextem. Obvykle však hraje d ležitou roli myšlení dívek, které se obávají následk provalené šikany. Šikanující dívky se podle výzkum také často v dosp losti stávají matkami, prosazujícími tvrdou a krutou výchovu d tí Ě íčan 1řř5, s. ňŘě.

Šikanování dívek spočívá v psychickém násilí. Nejčast ji používají intriky, vyčle ování, ignoraci, nebo pomluvy. D vodem k tomuto chování bývá nejčast ji vyhledávání obdivu u ostatních. P í šikan se dívky spíše soust edí na jiné dívky jako ob ti. Na druhé stran chlapci ve svých ob tech rozdíly ned lají.

Chlapci používají spíše fyzické násilí, výhružky a vydírání. Ob si vybírají s p ihlédnutím na fyzickou a psychickou slabost (Bendl 2003, s. 45).

Maccoby a Jacklinová na založili svoji argumentaci týkající se sexuálních rozdíl v agresi na čty ech výrocích:

 Muži jsou všeobecn agresivn jší než ženy ve všech lidských společnostech.

 Muži jsou ve srovnání s ženami agresivn jší v raných fázích života, tj.

v dob , kdy tlak na utvá ení agrese jedince mužského pohlaví není tak výrazný.

 Vyšší míra agrese je zajiš ována nejenom u jedinc mužského pohlaví, ale i u samc subhumánních primát .

 ůgrese souvisí s pohlavními hormony a m že být semito substancemi ovlivn na ĚMaccoby, Jacklinová in Čermák 1řřŘ, s. 7Ř, 7řě.

(27)

27 OB

Ob je obvykle jedinec, který již na první pohled vykazuje známky slabosti.

M že se jednat o fyzickou nebo psychickou slabost. Takový jedinec je mnohdy uzav ený, nekomunikativní, stojí na okraji skupiny a m že vykazovat i drobné fyzické odlišnosti. Stává se terčem posm chu, nadávek, urážek a vydírání.

Ve školním prost edí se objevuje p evaha mentální síly. Jde o specifický jev, kdy intelektuáln siln jší jedinec ubližuje mén zdatnému spolužákovi. Čím vyšší inteligencí oplývá agresor, tím propracovan jší je šikana ĚMartínek Ň00ř, s. 111ě.

Oběti prvního až t etího stupně – tito žáci mají negativistický p ístup ke škole a celkov se v ní necítí dob e. Účinky počátečních stup šikany nejsou nápadné, p esto umí bát velmi záke né. Obzvlášt p i dlouhodobém vystavení izolaci, ponižování a celkov bolestivému emočnímu tlaku se začne narušovat vývoj osobnosti. Jako následek se pak u takového jedince m že vyskytnout vyčerpání nervové soustavy, neurózy či psychosomatické potíže. Ve škole se účinky šikany mohou projevit jako nepozornost p i vyučování, zhoršením prosp chu, tendencí k nadm rné absenci, poruchou sebehodnocení, jako narušené negativní sebepojetí a celková nejistota.

U t chto žák platí stálá p ítomnost strachu ĚKolá ř7, s. 6ř, 70ě.

Oběti čtvrtého a pátého stupně – ob vystavená touto druhu násilí, si obvykle nese určité stigma, které se d íve či pozd ji projeví i po p estupu na jinou školu.

Dlouhodobé brutální šikanování vyvolává u ob tí poruchy spánku, noční d sy, záchvaty paniky, které mohou hraničit se skutečným strachem o život. Nejčast ji se u t chto ob tí vyskytují psychosomatické potíže jako nap . únava, nevolnost, bolesti hlavy, b icha, zad, astmatické záchvaty apod. Leckdy se ob ti potýkají s celoživotními následky.

V nejhorších p ípadech ukončí ob toto nesnesitelné trápení sebevraždou ĚKolá ř7, s. 68, 69).

(28)

28

1.3 Šikana ve školním prostředí

Šikanování je mimo ádn nebezpečná forma násilí, která ohrožuje napl ování zásad a cíl vzd lávaní ve školách a školských za ízeních. Ve školách na kterých se vyskytne šikana, žáci ztrácí pocit bezpečí, který je d ležitý pro harmonický rozvoj osobnosti a efektivní výuku.

Na rozdíl od jiných druh násilí objevujících se ve školním prost edí je šikana obzvlášt záke ná. I p i relativn malé intenzit šikany m že u jejích ob tí docházet k závažným psychickým traumat m s dlouhodobými následky a k postupné deformaci vztah v kolektivu. Šikana v počátečních stádiích se více či mén vyskytuje tém v každé škole, proto je d ležité, aby tomuto problému v novalo dostatečnou pozornost nejen vedení školy.

Je d ležité, aby i pedagogové um li rozpoznat a ešit počáteční stádia šikanování. V p ípad p echodu v pokročilá stádia šikany se škola nesmí obávat spolupráce s odborníky ze specializovaných za ízení ĚMŠMT Ň01ň, s. 1).

Nejhorší co škola může udělat je otočit se k problému zády a zcela jej ignorovat.

Pat Farrisová popsala reakce na šikanu pomocí metafory „t i opičky“. Toto heslo ztvár ují t i opičky stojící vedle sebe, z nichž první si zakrývá oči, druhá pusu a t etí uši. Tyto opičky tak p edstavují:

NEVIDÍM ZLO – Ignorace nebo popírání šikany ze strany učitel , rodič a celé školy. Tento p ístup pomáhá k bujení a rozr stání šikany. ůgreso i jsou obvykle mezi pedagogy velmi oblíbení a mají tedy silné postavení. Ob ti naopak bývají nenápadní a nemají nikde zastání. Po čase zjistí, že nemá cenu proti šikan cokoliv podnikat, p estanou se jí bránit a hlásit. Potupn ztratí víru v záchranu.

NESLYŠÍM ZLO – Školy spadající pod toto heslo mají vypracovaný školní program potírající vznik a rozvoj šikany. Jednou do roka uspo ádají besedu pro celou

(29)

29 školu, na kterém školou vybraný odborník p ednáší žák m i pedagog m o problematice tohoto tématu. Tímto iniciativa školy v boji proti šikan končí. Tyto školy pracují se šikanou pouze jako s interním problémem, neakceptují pomoc nikoho zvenčí. Bojí se, negativního ohlasu, kdyby se ve ejn provalila šikana na škole. Proto šikanu buď ignorují, nebo se jí snaží ešit neodborn a mnohdy nevhodným zp sobem, čímž napáchají více škody než užitku.

NEMLUVÍM ZLO – Tyto školy razí cestu nulové tolerance. Dávají okamžit každému na v domí, že zde není šikana vítána ani podporována. Škola spolupracuje se žáky, pedagogy, rodiči, policií i médii v boji proti šikan ĚFarrisová in Fieldová Ň00ř, s. 51–53).

1.3.1 Nevhodná reakce pedagoga

Chaos a únik – učitel m že být z celé situace natolik ot esen a zmaten, že nezvládne situaci a uteče ze t ídy. V tu chvíli však nechává ob zcela napospas agresor m, kte í mají dostatek času na to, aby ovládli a dostatečn zpracovali ob i všechny p ítomné pro p ípadné výpov di, kdyby se n kdo ptal, co se stalo.

Regrese – učitel neví jak se v dané situaci zachovat, a tak si zavolá siln jšího a zkušen jšího kolegu.

Pop ení – pokud je učitel po p íchodu do t ídy sv dkem šikany, odejde ze t ídy a nechá ob napospas svému osudu. Takový učitel žije v p edstav , že v jeho t íd se nic tak hrozného jako je šikana dít nem že a rad ji si hraje na slepého.

Bagatelizace – učitel, obvykle muž, často smete celou situaci ze stolu se slovy

„nechte toho blbnutí“. Následn si celou situaci omluví tím, že podobné v ci se na školách d jí a dít budou.

(30)

30 Ovlivňování oběti – bohužel jedna z nejb žn jších technik, kde učitel sám p enese vinu za ubližování na ob .

Egocentrické ubližování – učitel, obvykle žena, dává žák m najevo, že je slabý a sám si s nimi nedokáže poradit. Hraje d tem na city a lituje sám sebe. Mnohdy se práv tyto typy učitel stávají samy ob mi šikany.

Autoritativní, suverénní postoj – učiteli nedochází, že by m l co dočin ní se šikanujícím chováním. Jde o prezentaci vlastní síly a moci, op t postoj používaný hlavn muži. ůgrese je zde p ebíjena jeho vlastní slovní agresí.

Agrese – op t jedna z praktik spíše učitel mužského pohlaví. U učitele dojde k impulzivnímu projevu agrese a fyzicky napadne agresora. Tím se ocitne ve velmi složité situaci. ůgresor je v tu chvíli v obrovské výhod . Ví, že se učitel dopustil n čeho nep ípustného, celou událost nahlásí doma rodič m a ti začnou celou situaci ešit.

Obvin ný je nakonec učitel, p vodní ob celého incidentu se dostane úpln do pozadí.

Vít zem celé situace je agresor, který vít zí nejen nad svou ob tí, ale vyzrál i na celý pedagogický sbor.

Sev ení strachem – nejmén častá reakce, p i které se učitel p i spat ení šikany ve své t íd dostane do takového šoku, že není schopen jakékoliv reakce ĚMartínek 2009, s. 129–132).

Úmluva o právech dítěte zaručuje všem dětem v pedagogických za ízeních bezpečný pobyt bez poškozování zdraví a ohrožení života.

(31)

31 1.3.1.1 Odpovědnost školy

Škola má jednoznačnou odpov dnost za žáka – dle zákona č. 561/2004 Sb., o p edškolním, základním, st edním, vyšším odborném a jiném vzd lávání, ve zn ní pozd jších p epis jsou školy a školská za ízení povinny zajiš ovat bezpečnost a ochranu zdraví d tí, žák a student v pr b hu všech vzd lávacích a souvisejících aktivit a současn vytvá et podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro p edcházení vzniku rizikového chování ĚMŠMT Ň01ň, s. ň, 4ě.

Škola má ohlašovací povinnost p i výskytu šikany v n kolika p ípadech – Policii ČR nebo státnímu zastupitelství škola ohlašuje souvislosti se šikanou, které by mohlo napl ovat znaky p estupku nebo trestného činu. Ze školského zákona § Ň1 odst. Ň vyplývá právo na informace o pr b hu a výsledcích vzd lávání dít te a podstatné záležitosti ohledn jejich vzd lávání. Šikanování tedy lze považovat na podstatnou záležitost, kterou je nutné ohlásit.

Orgánu sociáln právní ochran d tí škola ohlašuje skutečnost, která nasv dčuje tomu, že je dít v ohrožení viz §6, 7 a 10 zákona č. ň5ř/1řřř Sb., o sociáln právní ochran d tí, ve zn ní pozd jších p epis ě. V p ípad , že jde o šikanu, škola musí tuto skutečnost oznámit policejním orgán m nebo státnímu zástupci i zákonnému zástupci ĚMŠMT Ň01ň, s. ň, 4ě.

Klasifikace šikany jako trestný čin či provin ní – provin ním se rozumí trestný čin spáchaný mladistvým § 6 zákona č. Ň1Ř/Ň00ň Sb., o odpov dnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve v cech mládeže ĚMŠMT Ň01ň, s. ň, 4ě.

1.3.2 Prevence šikany na školách

ůby mohla škola účinné a bezpečn bojovat proti šikan , nebo zastavit již existující šikanování, m la by plnit určité požadavky vydané MŠMT ČR. Základním

(32)

32 p edpokladem je, aby byl editel školy orientován v metodice a právní problematice šikanování. Na základ toho m že vytvo it p íznivé podmínky pro vyškolené odborníky na ešení šikany a iniciovat tak rozvíjení školního programu proti šikanování. Každá škola by m la mít svého vyškoleného odborníka pro koordinaci a následn i pro ešení šikany, tímto odborníkem je školní metodik prevence Ědle vyhlášky č. 7Ň/Ň005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských za ízeních, ve zn ní vyhlášky č. 116/Ň011 Sb.ě. Škola jako organizace má za úkol v této problematice spolupracovat i dalšími za ízeními jako je PPP, SVP a dalšími institucemi p i ešení pokročilých a neobvyklých šikan, které sama nezvládne.

Škola by dále m la aktivn spolupracovat s rodiči svých žák a vhodným zp sobem je seznamovat s prevencí vzniku šikany nap . formou informací na webových stránkách, informačními letáky nebo na t ídních sch zkách ĚMŠMT Ň01ň, s. 5, 6ě.

1.3.2.1 Školní program proti šikaně

Každá škola má za povinnost vypracovat školní preventivní program proti šikan . Program, je zam en na specifickou prevenci, v nuje se výhradn ešení šikany prost ednictvím specifické primární a sekundární prevence. ůby mohla škola účinné chránit své žáky p ed šikanou, musí zapojit všechny pedagogické pracovníky.

Povolanou osobou, která by m la pedagogy pravideln informovat a být jim nápomocná p i ešení jejich problém je školní metodik prevence, jemuž je v nována následující kapitola.

Obecná struktura školního programu proti šikan má 1ň komponent univerzálního charakteru, které lze použit jako jednotící princip i pro ostatní rizikové chování, a tak vytvo it integrovaný a ucelený MPP.

1. Zmapování situace – analýza a evaluace Ěp ed a po zavedení programu a také v jeho pr b huě,

2. Motivování pedagog pro zm nu,

3. Společné vzd lávání a supervize všech pedagog ,

(33)

33 4. Užší realizační tým Ězástupce vedení – nejlépe editel, zástupci t ídních učitel z 1. a Ň. stupn , zástupce družiny, školní metodik prevence, výchovný poradce, školní psycholog atd.ě,

5. Společný postup p i ešení šikanování Ěšest skupin základních scéná ě, 6. Primární prevence v t ídních hodinách,

7. Primární prevence ve výuce,

8. Primární prevence ve školních i mimoškolních programech mimo vyučování, 9. Ochranný režim Ědemokraticky vytvo ený smysluplný školní ád, účinné

dohledy učitel ě,

10. Spolupráce s rodiči Ěvhodný zp sob seznámení s nekompromisním bojem školy proti šikan , nap íklad na webových stránkách, pomocí informativního dopisu a p i t ídních sch zkáchě,

11. Školní poradenské služby,

12. Spolupráce se specifickými za ízeními,

13. Vztahy se školami v okolí Ědomluva editel na spolupráci p i ešení šikany, kdy se jí účastní žáci z r zných školě ĚMŠMT Ň01ň, s. 6–7).

1.3.2.2 Minimální preventivní program

Jedná se o komplexní systémový prvek v realizaci preventivních aktivit na základních školách, st edních školách a speciálních školách, ve školských za ízeních pro výchovu mimo vyučování školských za ízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy a preventivn výchovné péče.

Realizace MPP je pro každou školu a každé uvedené školské za ízení závazné a podléhá kontrole České školní inspekce. Je pravideln jednou ročn sledována a následn je vyhodnocena jeho celková účinnost a efektivita (Zeman 2000, s. 2, 3).

(34)

34 Mezi hlavní aktivity uvedené v MMP jsou:

Odpov dnost za systematické vzd lávání školních metodik prevence a dalších pedagogických pracovník v metodikách preventivní výchovy, v netradičních technikách pedagogické preventivní práce s d tmi a mládeží.

 Systémové zavád ní etické a právní výchovy, výchovy ke zdravému životnímu stylu

 Uplat ování r zných forem a metod p sobení na jednotlivce a skupiny d tí a mládeže zam eného na podporu rozvoje jejich osobnosti a sociálního chování.

 Vytvá ení podmínek pro smysluplné využití volného času d tí a mládeže.

 Spolupráce s rodiči a osv tová činnost pro rodiče v oblasti zdravého životního stylu a v oblasti prevence problém ve vývoji a výchov d tí a mládeže,

 Pr b žné sledování konkrétních podmínek a situace ve škole nebo školském za ízení z hlediska rizik výskytu sociáln patologických jev

 Diferencované uplat ování preventivních aktivit a program speciáln zam ených na jednotlivé rizikové skupiny d tí a mládeže,

 Poskytování poradenských služeb školního metodika prevence a výchovného poradce žák m a jejich rodič m a zajiš ování poradenských služeb specializovaných poradenských a preventivních za ízení pro žáky, rodiče a učitele ĚZeman Ň000, s. Ň, ňě.

1.3.2.3 Školní metodik prevence

Pokud se ve škole nebo školských za ízeních vyskytnou známky sociáln patologického jevu, uplat uje školní metodik prevence ov ené metody. Spolupracuje s okresním metodikem preventivních aktivit, pop . krajským školským koordinátorem prevence, účastní se pravidelných porad organizovaných t mito pracovníky.

Odborn radí p edevším učitel m výchovn vzd lávacích p edm t , ve kterých je možné zavád t do výuky etickou a právní výchovu a výchovu ke zdravému životnímu stylu. Dále poskytuje učitel m a ostatním pracovník m školy nebo školského za ízení odborné informace z oblasti prevence, pravideln je informuje o vhodných preventivních aktivitách po ádaných jinými odbornými za ízeními, navrhuje vhodné

(35)

35 odborné a metodické materiály a pom cky pro realizaci minimálního preventivního programu a navazujících aktivit školy nebo za ízení.

Jeho primárním úkolem je ízení p ípravy Minimálního preventivního programu a jeho zavád ní do praxe. Program dle aktuálních pot eb a podmínek inovuje, podílí se a realizaci a následn vyhodnocuje jeho účinnost ĚZeman Ň000, s. ř, 10ě.

1.3.3 Postup ešení šikany ve školním prost edí

Mezi první reakce školy by m la pat it ochrana ob ti. Rodiče by m li být okamžit informováni o celé události. Ob by m la být odd lena od zbytku žák , a po celou dobu čekání na rodiče by m la být pod dohledem dosp lé osoby. Po p edání žáka rodič m, by m li ob strany z stat v kontaktu.

Současn s odd lením ob ti by m lo dojít i k odd lení agresor od zbytku kolektivu kv li p ípadnému ovliv ování sv dk . V p ípad že se jedná o více agresor , m li by být separováni i jeden od druhého, aby nedošlo k vytvá ení alibi. S aktéry následn prob hnou individuální rozhovory.

Dále musí prob hnout rozhovory se sv dky a všechny výpov di je nutné pečliv zaznamenat. Z t chto výpov dí je d ležité zjistit:

 Kdo je ob ť

 Kdo je agresor?

 Kde se šikana odehráváť

 Jak dlouho trváť

 Jakou formou probíháť

 Plus další dopl ující informace od jednotlivých žák .

 Následuje zaslání dopisu rodič m všech aktér šikany, aby se dostavili v určenou dobu k jednání do školy ĚMŠMT Ň01ňě.

(36)

36 1.3.3.1 Seznámení pedagogického sboru s p ípadem

editel školy svolá mimo ádnou sch zi, na které je celý pedagogický sbor seznámen s fakty a okolnostmi p ípadu. Dále jsou obeznámeni s postupem vyšet ování celé události a navrhovanými výchovnými opat eními. Tato opat ení navrhované pro agresory pedagogové odsouhlasí a probere se další postup práce s klimatem postižené t ídy. Z celé porady je vyhotoven zápis, kde je jasn uveden celý postup jednání školy ĚMŠMT Ň01ňě.

1.3.3.2 Individuální schůzka rodičů aktérů šikany

Sch zky s rodiči agresor probíhají jednotliv za p ítomnosti výchovného poradce, školního metodika prevence, t ídního učitele a p ípadn i zástupce vedení školy. V tomto p ípad je na sch zce více než vhodná p ítomnost obou rodič , Jsou seznámeni s celým p ípadem a výchovným opat ením, které budou agresorovi ze strany školy ud leny. Z jednání je vyhotoven zápis, jehož kopii obdrží škola i rodiče.

Obdobná sch zka prob hne i s rodiči ob ti. I ti budou seznámeni s celým p ípadem a výchovným opat ením, které škola shledala jako vhodné k náprav šikany ĚMŠMT Ň01ňě.

1.3.3.3 Mimo ádná t ídní schůzka

Vedení školy samo rozhoduje, zda svolají mimo ádnou t ídní sch zku jen ve t ídách, kterých se p ípad týká, pop . jsou v bezprost edn ohroženi nebo preventivn ve všech t ídách.

Rodiče jsou na sch zce seznámeni se znaky šikany, mají možnost získat kontakty na odborné instituce, které se šikanou zabývají. Sch zky se m že p ímo účastnit odborný pracovník, který zodpoví p ímé dotazy rodič .

(37)

37 Na sch zce jsou rodiče seznámeni s p ípadem, pr b hem vyšet ování, ešením celého incidentu a následnou péčí, která bude poskytnuta celé skupin . Rodiče by m li být ubezpečeni, že se škola snaží tomuto sociáln nežádoucího jevu p edcházet a pokud už se na škole objeví, je schopna problém okamžit odborn vy ešit ĚMŠMT Ň01ňě.

1.3.3.4 T ídnická hodina pro žáky

T ídní učitel obecn seznámí žáky s p ípadem a jeho vy ešením. Žáci jsou na t ídnické hodin op tovn poučeni o znacích šikany, to vše úm rn v ku žák . Dále je jsou jim p ipomenuty možnosti kam se obrátit, pokud se sami stanou sv dky či ob mi šikany ĚMŠMT Ň01ňě.

Školní výchovná opat ení:

 napomenutí t ídního učitele,

 d tka t ídního učitele,

 d tka editele školy/ snížená známka z chování,

 p evedení do jiné t ídy,

 podmín né vyloučení,

 vyloučení ze studia (Havelka 2009).

1.3.3.4.1 Mimořádně závažné případy

Ve zvlášt závažných p ípadech m že šikana spl ovat kritéria pro označení jako trestný čin. Lze sem za adit omezování osobní svobody, krádeže, ublížení na zdraví, poškozování cizí v ci, vydírání, loupeže, rasov motivované skutky, znásiln ní, pohlavní zneužívání.

V t chto závažných p ípadech m že editel školy podat návrh orgánu sociáln právní ochrany dít te k zahájení práce s rodinou agresora. Pokud se situace opakuje,

(38)

38 nebo se jedná o zvláš závažný projev agresivního chování, m že doporučit rodič m agresora dobrovolné umíst ní dít te do místn p íslušného diagnostického ústavu, pop ípad dát návrh na takové na ízení k umíst ní p íslušnému soudu (Havelka 2009).

Osoby, které se takového jednání dopustí a jsou mladší patnácti let, nejsou trestn odpov dné, p esto jim soud pro mládež m že uložit podle zákona č. Ň1Ř/Ň00ň Sb., o soudnictví ve v cech mládeže, n která z následujících doporučení

 § 16 dohled probačního ú edníka – sleduje a kontroluje chování mladistvého, pro zajišt ní ochrany společnosti a snížení rizika opakování trestné činnosti.

 § 17 probační program – jde o program sociálního výcviku, psychologické poradenství, terapeutické programy, programy zahrnující obecn prosp šnou práci. Dále pak vzd lávací, doškolovací, rekvalifikační nebo jiné vhodné programy k rozvíjení sociálních dovedností.

 § 22 ochranná výchova – obvykle trvá, dokud to vyžaduje její účel, nejdéle však do osmnácti let v ku mladistvého. Není-li možné ochrannou výchovu ihned vykonat, na ídí soud pro mládež do doby jejího zahájení dohled probačního ú edníka ĚZákon č.Ň1Ř/Ň00ňě.

1.3.4 Poučení pro rodiče

Existuje n kolik rad pro rodiče, jejichž d ti se stali ob mi šikany ve školním prost edí. V první ad , pokud se tomu tak stane, by m li rodiče své dít p esv dčit, že jsou zcela na jeho stran a pln mu d v ují. Pokud dít rodič m d v uje, nebude pro n j až takový problém se jim sv it. Tím mohou rodiče zjistit spoustu informací, se kterými mhou dále pracovat. ů už jsou rodiče pln p esv dčeni, že se jedná o šikanu, nebo mají jen podez ení, rozhodn by m li kontaktovat t ídního učitele nebo vedení školy a trvat na osobní sch zce.

(39)

39 Rodiče by se nem li bát otev en mluvit o šikan na t ídních sch zkách p ed dalšími rodiči. O problémech se musí mluvit.

Pokud již došlo k fyzickému napadení, dít by m lo být ošet eno léka em. Po fyzickém útoku, by se žák rozhodn nem l další den vrátit do školy. V n kterých p ípadech pom že, pokud je žák p eložen do jiné t ídy. N kdy je bohužel nutné zm nit celou školu. Jedná se o krajní ešení, které nezaručuje úsp ch.

N kdy se stane, že škola celou situaci popírá, či p ehlíží. Odmítne pomoc.

V takovém p ípad se mohou rodiče obrátit na p íslušný školský ú ad nebo školní inspekci ĚPolicie ČR Ň015ě.

(40)

40

2 EMPIRICKÁ ČÁST

(41)

41

2.1 Cíl bakalářské práce

Cílem bakalá ské práce je definovat pojem šikany, popsat problematiku šikany a zjistit, jaké druhy šikany se v současné dob objevují na druhém stupni Základních škol.

2.2 Výzkumné hypotézy

H1: Šikana u dívek se čast ji projevuje skrytou formou než u chlapc .

HŇ: Šikana u chlapc se čast ji projevuje zjevnou formou než u dívek.

H3: Šikana se na Základních školách vyskytuje čast ji než jiné formy agrese.

Hň: Chlapci jsou čast ji iniciátory šikany než dívky.

2.2.1 Základní východiska

Šikana se stává neodd litelnou součástí života na školách a ve školských institucích. Dnes už se netýká jen straších žák , p evážn chlapc ale už zde figurují i dívky, pedagogové a žáci mladších ročník . S nár stem p ípad šikany na školách, roste i brutalita agresor .

(42)

42

2.3 Průzkumná šetření

Pr zkumné šet ení prob hlo na ja e roku Ň015. Všichni oslovení respondenti souhlasili s vypln ním dotazníku zcela dobrovoln .

2.4 Metoda analýzy dat

Pro pr zkumné šet ení byla zvolena metoda dotazníkového šet ení. Dotazník je tvo en Ň0 otázkami inspirovanými dotazníkem M. Kolá e uvedeného v knize Bolest šikanování, Ň001 Ěs. ŇŇ4-225).

Dotazník obsahuje uzav ené, polozav ené a otev enými dopl ujícími otázkami.

V n kterých p ípadech mohli žáci označit více odpov dí, na tuto skutečnost byly vždy v textu ádn upozorn ni.

Gavora ĚŇ000ě definuje slovník jako zp sob písemného kladení otázek a získávání písemných odpov dí. Dotazník je nejfrekventovan jší metodou zjiš ování údaj , je určen p edevším pro hromadné získávání údaj . M žeme jim získat velké množství informací p i malé investici času ĚGavora Ň000, s. Ň07ě.

Celý dotazník je rozd len na dv části, první je určena pro všechny respondenty, druhou už vypl ovali pouze žáci, kte í se stali, či stále jsou ob tí šikany. Dotazník byl zcela anonymní, z d vodu zachování anonymity respondent a dále pak p esn jší a pravdiv jší odpov di. V úvodu dotazníku vyplnili žáci pouze datum vypln ní dotazníku, t ídu, kterou navšt vují a své pohlaví.

Dotazník je p iložen jako P íloha č. 1.

(43)

43

2.5 Charakteristika výzkumného souboru

Vypl ování dotazník se zúčastnilo celkem 1ň6 žák . Šlo o žáky šestých, sedmých, osmých a devátých t íd, ze t í menších základních škol v Libereckém kraji.

Jednalo se o základní školy, které navšt vuje okolo 400 žák . Výb r škol byl velmi d ležitý s ohledem na citlivost tématu. Ne všechny školy byly ochotny spolupracovat, p i pr zkumném šet ení týkají se problému šikany práv na jejich škole.

Do pr zkumu bylo náhodn vybráno 100 použitelných dotazník . Jeden dotazník byl vy azen, protože žák vyplnil celý dotazník p esto, že u otázky č. 1Ň označil odpov ď NE. U dalších vy azených dotazník byly vypln ny jen n které položky, nebo bylo v dotazníku p íliš škrtáno.

Pr zkum v této bakalá ské práci se tedy zúčastnilo 100 žák z toho 5ň dívek a 47 chlapc . U v tšiny dotazníkových položek jsou odpov di rozd leny dle pohlaví, což bylo klíčové pro hodnocení výzkumných hypotéz.

2.5.1 Etické aspekty průzkumného šet ení

P ed vypln ním, byly vždy všichni dotazovaní seznámeni se zám rem pr zkumného šet ení, dostali základní instrukce k vypln ní dotazníku, pop ípad byly zodpov zeny jejich dotazy. Na záv r jim byla vždy zaručena anonymita celého pr zkumu.

Na vypln ní dotazníku nebyl dán respondent m žádný časový limit, aby nebyly nuceni odpovídat spontánn ale své odpov di si mohli ádn promyslet a odpovídali pravdiv .

(44)

44

2.6 Vlastní průzkumné šetření

Jednotlivé výsledky každé položky z dotazníku byly zaneseny do tabulky.

Výsledky jsou u v tšiny položek rozd leny dle pohlaví respondent . Do tabulek je četnost zanesena i v procentech, tyto hodnoty jsou následn prezentovány v grafech pro lepší p ehlednost.

Otázka č. 1: Jsi v současné dob rád v této t íd se svými spolužákyť

Žáci m li oznámkovat spokojenost se svou t ídou. Stejn , jako jsou známkováni ve škole, m li ud lit známku jedna pro maximální spokojenost nebo naopak p tku pokud se jim v jejich t íd v bec nelíbí.

Tabulka 1: Jak jsi spokojený ve své t ídě?

dívky chlapci

1 16 30% 16 34%

2 29 55% 18 38%

3 8 15% 12 26%

4 0 0% 1 2%

5 0 0% 0 0%

Více jak polovina dívek hodnotila svou spokojenost ve t ídě známkou 2. Mezi chlapci p evládá hodnocení 1 a 2. Pouze v jednom p ípadě se objevila známka 4 (chlapec).

(45)

45

Graf 1: Jak jsou žáci spokojeni ve své t ídě.

Otázka č. 2: Máš ve t íd dobrého kamarádať

Tabulka 2: Máš ve t ídě dobrého kamaráda?

dívky chlapci

Ano 51 96% 35 74%

Ne 2 4% 12 26%

Graf 2: Máš ve t ídě dobrého kamaráda?

Respondenti, kte í odpověděli záporně na otázku, zda mají ve t ídě dobrého kamaráda, byli dotázáni, zda mají dobrého kamaráda alespoň ve škole, tedy v jiné t ídě.

0%

20%

40%

60%

80%

100%

1 2 3 4 5

Dívky Chlapci

0%

20%

40%

60%

80%

100%

á ve třídě ka aráda e á ve třídě ka aráda

Dívky Chlapci

(46)

46

Tabulka 3: Máš ve škole dobrého kamaráda?

dívky chlapci

Ano 2 100% 11 92%

Ne 0 0% 1 8%

51 dívek a 35 chlapců má ve t ídě, do které v době šet ení docházelo dobrého kamaráda. Výjimkou byl chlapec, který uvedl, že nemá dobrého kamaráda ve t ídě ani na dané škole. Ostatní mají dobrého kamaráda na stejné škole, i když navštěvují jiné t ídy.

Graf 3: Máš ve škole dobrého kamaráda?

Otázka č. 3: Byl/a jsi sv dkem toho, že bylo opakovan ubližováno tvému spolužákovi jinými spolužáky ze t ídy nebo ze školyť Tedy tomu stejnému člov ku bylo opakovan ubližovánoť

Tabulka 4: Byl/a jsi svědkem ubližování některému ze spolužáků?

dívky chlapci

Ano 6 11% 10 21%

Ne 47 89% 37 79%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

á ve škole ka aráda e á ve škole ka aráda

Dívky Chlapci

(47)

47

Graf 4: Byl/a jsi svědkem ubližování některému ze spolužáků?

Jestli ano, jak?

Tabulka 5: Jakého druhu ubližování jsi byla svědkem?

ignorování 23%

pomluvy 27%

ponižování 18%

nadávky 21%

vyhrožování 14%

vysmívání se 7%

kradení v cí 4%

neodpovídání na pozdrav 16%

jinak 5%

Zhruba t etina všech respondentů potvrdila, že se stala svědkem šikany jiného spolužáka. Mezi nejčastější projevy šikany, zde označili pomluvy 27%, ignorování 23%, nadávky 21%, ponižování 1Ř%, atd.

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Ano Ne

Dívky Chlapci

(48)

48

Graf 5: Jakého druhu ubližování jsi byla svědkem?

Jako dopl ující informaci, m li žáci, kte í se stali sv dky ubližování jinému spolužákovi označit, jakého pohlaví byla ob a agresor.

Tabulka 6: Obětí byl/a?

dívka chlapec

5 11

25% 75%

Tabulka 7: Agresorem byl/a?

dívka chlapec

7 9

44% 56%

Z výsledků dotazníkového šet ení vyplývá, že šikana se mezi zúčastněnými respondenty vyskytuje častěji mezi chlapci, ať už z pozice agresora či oběti.

0%

20%

40%

60%

80%

100%

hodnoty

(49)

49

Graf 6: Agreso i a oběti z pohledu pohlaví.

Otázka č. 4: Co ud láš, když vidíš, že n kdo opakovan ubližuje tvému spolužákovi/spolužačceť

Tabulka 8: Nejčastější reakce žáků na spat enou šikanu.

dívky chlapci

a) nevšímám si toho, je mi to jedno

17 32% 31 66%

b) p idám se a také

mu/jí n co provedu 0 0% 0 0%

c) snažím se mu/jí pomoci

4 8% 3 6 %

d) eknu, a toho

nechají 3 6% 1 2 %

e) sm ju se, je to

p ece legrace 0 0% 0 0 %

f) bojím se, abych taky nedostal

16 30% 4 9%

g) ud láš n co

jiného 13 25% 8 17 %

Jako svou p ípadnou reakci na šikanu dívky nejčastěji označovali p ehlížení 32% a strach 30%, aby jim nebylo také ublíženo. U chlapců jasně vítězí p ehlížení 66%.

0%

20%

40%

60%

80%

100%

je u ližová o o ěti u ližují u agresoři

Dívky Chlapci

References

Related documents

– Poznávání jednoduché písně dle slyšeného rytmu: Při tomto cvičení budu dětem tleskat rytmus písní: „Skákal pes“, „Kočka leze dírou“,.. „Běží liška k Táboru“,

Z výzkumu vyplývá, že žáci s rozšířenou výukou tělesné výchovy mají lepší složení těla (podle indexu tělesné hmotnosti a dle množství tělesného tuku) než žáci

Dále můžeme narazit na pohádky legen- dární, kde narazíme na postavu Boha (nebo Ježíše) a sv. Jsou tu fantastické postavy, které se vždy přikloní na stranu dobra a

 Záškoláctví – bývá spojeno s negativním postojem ke škole, ale může to být i reakce na prospěchové selhání. Někdy jej můžeme charakterizovat jako komplex obranného

Sekvenční postup znamená obecně známé pedagogické pravidlo postupu po malých krůčcích od jednoduššího učiva, které žák zvládá, k náročnějšímu. 167)

Tomu, aby se šikana vyšetřovala a řešila, často brání rodiče obětí. Když se tento problém ve třídě jejich dítěte objeví, často chtějí tyto rodiče pouze to, aby

diagnostickou metodou jsou posuzovací škály, které vyplňují sami aktéři, zachycují v nich své postoje, subjektivně zabarvené názory, svá očekávání. - Pomocí

Ve školní praxi profesní orientace znamená krátkodobou či jednorázovou pomoc mladým lidem, v naší práci tedy adolescentům, při jejich výběru školy nebo budoucího