3. Specifika digitální fotografie
3.5 Archivace fotografie
Po pořízení fotografie a jejím následném zpracování je potřeba ji někde uchovat. K tomu se váže například i její komprese a datový formát. A právě touto problematikou se zabývá následující kapitola.
3.5.1 Datový formát a komprese
Nejčastěji používaným a zároveň nejznámějším výstupním formátem digitálních zrcadlovek je JPEG. Kromě tohoto klasického formátu nabízejí DSLR také formát RAW.
JPEG je typickým příkladem datového formátu využívajícího ztrátovou kompresi, což je způsob ukládání digitálních dat za pomoci speciálního algoritmu. Takováto data jsou zmenšena na zlomek původní velikosti a je toho dosaženo odstraněním některých méně důležitých informací, jejichž následná rekonstrukce již není možná. Avšak ztráta těchto informací je zcela vyvážena právě velmi výrazným úbytkem objemu dat. Ze ztrátové komprese souboru vyplývá typická vlastnost tohoto formátu – jeho malá velikost.
JPEG nabízí pouze 8 bitovou barevnou hloubku na každý z barevných kanálů RBG, také
označovanou jako True Color. Jedná se zhruba o 16,7 milionů (224) barevných odstínů.
Tento formát nabízí snadné a rychlé zpracování v grafickém editoru.
Zejména pro komerční účely a profesionální fotografickou tvorbu je však častěji využíváno fotografií ve formátu RAW. Jedná se pouze o syrová data ze snímače fotoaparátu, nikoliv o výslednou fotografii. Ta musí být z dat nejprve „vyvolána“ pomocí grafického editoru. kompenzaci" v rozsahu zhruba ±1 EV. Z RAWu lze tedy zachránit i podexponovaný nebo přeexponovaný snímek, který by z JPEGu zachránit nikdy nešel.
Tabulka 5 - Srovnání formátů JPEG a RAW
JPEG RAW
využívá ztrátovou kompresi nekomprimovaný soubor
poskytuje 8 bitovou barevnou hloubku poskytuje 16 bitovou barevnou hloubku
rychlé zpracování pomalé zpracování
možnost okamžité prezentace nutnost zpracování před prezentací
nenáročný na paměť náročnější na paměť
méně kvalitní v detailech kvalitnější v detailech
Zdroj: vlastní
3.5.2 Úložiště
Velice důležitým krokem v procesu zpracování digitální fotografie je její archivace. Pokud by nebyla fotografie nikterak archivována, její pořízení a následné zpracování by bylo
podobě či o dnešní digitální snímky, a to jak v tištěné, tak zejména v digitální formě, archivace je jejich nedílnou součástí, a proto je důležitý její systém. Již zpracované fotografie je potřebné archivovat na nějakém médiu. Nejčastěji využívanými úložišti jsou CD a DVD, která jsou levnější variantou. Dražší a bezpečnější volbou pro uchování fotografií jsou externí pevné disky. Nejlepším úložištěm je však bezesporu cloudové úložiště, případně jeho domácí řešení v podobě NAS serveru.
Samotná archivace může být urychlena a usnadněna již prvotním promazáním čerstvě pořízených, technicky špatných a nevyhovujících fotografií. Tímto krokem je ušetřeno spousta času a hlavně místa na pevném disku nebo jiném místě archivace. Ze zkušenosti je nejspolehlivějším způsobem archivace systém adresářové struktury. Systém lze stavět na datu pořízení snímků nebo na označení témat, případně na kombinaci obojího.
Nejspolehlivější je roztřídění fotografií do složek podle roku jejich pořízení.
Ideální volbou popisu adresářové struktury je vytváření složek ve formátu
„RRMMDD_pojmenování_alba_pomoci_klicovych_slov“. Při číselném popisu složek či souborů je potřeba dávat pozor a myslet o krok dopředu, systém Windows totiž řadí soubory následovně: 1.jpeg, následně 2.jpeg, 3.jpeg až po 10.jpeg, ale soubor 11.jpeg není zařazen za 10.jpeg, ale už za 1.jpeg. S tímto faktem je nutno počítat a místo "1" psát "01"
pokud je předpokládáno, že bude složka obsahovat nanejvýš 99 položek, případně 001 při 999 položkách a podobně. V takovémto případě je následné vyhledávání v archivu fotografií snadné, rychlé a efektivní. Je samozřejmé, že výše uvedený způsob archivace není jediným správným řešením, vždy záleží zejména na subjektivním pocitu uživatele a každému tedy může vyhovovat jiná metoda.
Ze zkušenosti je také velmi vhodné už během pořizování snímků myslet na následující poznatky. Snímky by měly být pořízeny v co nejvyšší možné kvalitě (rozlišení). Dále je vhodné nastavení kontinuálního číslování snímků, čímž lze předejít problémům při řazení či nahrávání fotografií do PC, a to zejména pří fotografování na více paměťových karet.
Jak již bylo uvedeno, samotné zálohování lze provést pomocí několika variant. Při volbě mezi CD a DVD je potřeba hledět na kvalitu jednotlivých médií. „Rozdíl ve spolehlivosti dlouhodobého zálohování na CD nebo DVD je výrazný. Zatímco CD-R, u kterých je
použito jiné barvivo než phtalocyanin, má životnost 15–20 let, tak CD-R s tímto barvivem by měla mít životnost 100–200 let. U snad všech DVD-R je použit phtalocyanin (resp. jeho derivát), takže jejich životnost je minimálně 100 let.“30 Životnost médií záleží i na správnosti jejich uskladnění (teplota, vlhkost, ochrana proti UV záření) a kvalitě vypálení dat. O něco spolehlivějším úložištěm fotografií je externí HDD, využívaný pouze pro zálohu a po většinu času tedy nepřipojený k PC. Další velmi spolehlivou volbou pro zálohování dat je NAS server. Jedná se o „mezistupeň“ mezi lokálním pevným diskem a cloudovým úložištěm. „NAS server (Network Attached Storage) je ve své podstatě malý počítač, který je vybavený sloty pro pevné disky. Je v něm procesor, paměť a operační systém, který celých chod řídí. K NAS serveru není možné připojit klávesnici, myš ani monitor. Ovládat jej můžete prostřednictvím webového rozhraní, které je většinou velice jednoduché. Jak anglický název napovídá, jedná se o síťové uložiště a zařízení se tak do sítě zapojuje ideálně prostřednictvím síťového kabelu vedeného z Vašeho routeru, případně bezdrátově pomocí WIFI, kde však může docházet ke snížení rychlosti přenosu dat. Tyto servery jsou koncipovány tak, aby byly v neustálém provozu 24/7, vždy připraveny plnit svou úlohu centrálního síťového úložiště, FTP serveru.“31
Obrázek 8 - Schéma principu NAS serveru Zdroj: http://www.nasservery.cz/je-nas-server/
30 SLAVIČINSKÝ, R. Tipy na archivaci digitálních fotografií. In: FotoAparát [online]. 2016. Dostupné z:
https://www.fotoaparat.cz/clanek/168/tipy-na-archivaci-digitalnich-fotografii-3369/3.
31 Co je NAS server: NAS servery a chytrá domácí úložiště dat. NAS servery: NAS servery a chytrá domácí úložiště dat [online]. 2016. Dostupné z: http://www.nasservery.cz/je-nas-server.
Poslední formou zálohování zmíněnou v této práci je cloudové úložiště, které by se dalo považovat za NAS server spravovaný třetí stranou. NAS server bývá zároveň označován jako „osobní cloudové řešení“, takže tato myšlenka není zdaleka zcestná. Cloudovým úložištěm je označována služba nabízená různými poskytovateli a fungující na principu poskytování určitého vyhrazeného prostoru, do kterého lze ukládat data. Součástí služby jsou různé aplikace umožňující s tímto prostorem pracovat. Mezi nejpopulárnější cloudová úložiště patří Dropbox či Microsoft SkyDrive. Volba mezi NAS serverem a cloudovým úložištěm bývá často otázkou bezpečnosti.
Záloha dat není nikdy stoprocentní, ale pro maximální ochranu archivovaných snímků je vhodné použití dvojité zálohy, například 2 × externí HDD, pravděpodobnost selhání obou HDD současně je téměř nulová.