Obecně není mým cílem charakterizovat všechny křesťanské tábory nebo všechny odborné tábory či přímo tábory zaměřené na výuku angličtiny. Mohu tedy psát o své zkušenosti. Často se setkávám s předsudkem, že na takovémto táboře jde především o to, aby účastníci byli přesvědčeni o tom, že by měli věřit v Boha. Pokusím se tedy napsat svůj názor k tomu, jaká by měla být ideální motivace vedoucích pro pořádání takového tábora. Zároveň poukáži na úskalí, které se odehrávají v pozadí, když s dětmi na táboře mluvíme o křesťanství a o Bohu.
26 Věřím tomu, že Bible, ze které vychází i křesťanství, dává ve svém jádru člověku svobodnou volbu ve všech jeho rozhodnutích. Podle Bible Bůh stvořil člověka a dal mu svobodnou vůli, jestli Bohu bude důvěřovat nebo jestli půjde vlastní cestou. Člověk se rozhodl pro druhou možnost a následky tohoto rozhodnutí si nese do dnes. Svobodnou vůli pak vidím v mnoha dalších aspektech Božího přístupu ke všemu stvořenému. Mám za to, že Bůh ctí svobodu člověka nade všechno.
Proto si myslím, že v ideálním případě by na křesťanském anglickém táboře nemělo docházet k žádné snaze někoho o něčem přesvědčit. Jestliže Bůh existuje, je dobrý a má smysl s ním mít vztah, měla by tato skutečnost být viditelná na životech těch, kteří něco takového tvrdí, konkrétně na křesťanech. Táborové prostředí navíc není prostředím reálného života, kde se člověk setkává se starostmi běžného života a je tedy obecně lehčí pro křesťanské vedoucí být do jisté míry pokrytečtí a tvrdit o sobě věci, které nejsou pravdivé. Pokud tedy někdo kteří by chtěli dále chodit na naše návazné křesťanské aktivity. První možností jsou rodiče, kteří nás znají, mají k nám důvěru, i když sami víru nevyznávají a není pro ně problémem své dítě pustit mezi křesťany. Dokonce se mi i v minulosti několikrát stalo, že po té, co rodiče zjistili, že jejich děti jsou od nás vedeny k tomu, aby své rodiče poslouchaly a doma se jim začaly zlepšovat vztahy, tak mi osobně psali zprávy, jestli bychom se opět nemohli věnovat jejich dětem, protože to na ně má dobrý vliv. Druhý typ reakce rodičů je to, když mají vůči našemu společenství nějaké předsudky a přímo nás osloví s tím, že si výslovně nepřejí, aby se jejich dítě s námi stýkalo a účastnilo se jakýchkoliv našich akcí. Tuto volbu rodičů jsem vždy respektoval a setkal jsem se s tím opravdu mnohokrát. Třetí možností je to, když nám samo dítě řekne, že jejich rodiče by nesouhlasili s tím, že by mohlo chodit na naše akce a že si nepřeje, abychom rodiče kontaktovali. V takovém případě mu účast umožníme a odpovědnost necháme na něm, ale aktivně jej vedeme k tomu, aby doma rodičům řekl o tom, že mezi nás pravidelně chodí. Tento případ jsem také řešil několikrát a nejdéle to trvalo rok, než se dítě (adolescent) doma svěřilo. Reakce rodičů pak opět byly buď kladné, nebo odmítavé.
27 6. Popis našeho tábora
Základní údaje
Termín: 29.7 – 5. 8. 2017
Místo konání: Horská chata Nuselská v Desné
Pořadatel: Sbor Jednoty bratrské v Novém Městě pod Smrkem ve spolupráci s Křesťanskou akademií mladých
Hlavní vedoucí: David Nitra
Účastníci tábora souhlasili s pořizováním fotografií.
Charakteristika cílové skupiny
Skupina účastníků byla složená takto: 11 chlapců a 24 dívek ve věku od 13ti do 20ti let. Většině studentů bylo okolo 15ti – 16ti let.
Účastníci byli převážně z Nového Města pod Smrkem, z Jindřichovic pod Smrkem a z Frýdlantu. Většina těchto studentů se zná ze škol, nebo alespoň od vidění. Dalších několik účastníků bylo z různých jiných koutů České republiky.
Popis prostředí
Chata Nuselská se nachází v klidné části obce Desná nedaleko Tanvaldu, s výhledem na lesy a řeku, která protéká vedle chaty. Pokoje chaty jsou čtyřlůžkové s vlastní hygienou (sprcha + WC). Má plně vybavenou kuchyň a jídelnu, která může sloužit i jako společenská místnost a pak další samostatnou společenskou místnost. Disponuje hřištěm s asfaltovým povrchem a menší travnatou plochou přiléhající k chatě, která je v hodná pro méně náročné pohybové aktivity, protože je kamennou částí chaty a řekou. Nedaleko chaty jsou lesy, které jsou většinou ve strmé stráni. Deset minut chůze od chaty se nachází velké hřiště s okolními rovinatými loukami, vhodné pro aktivity s větší pohybovou náročností.
28 Složení týmu (US a CZ)
Celkem na táboře bylo ve vedení 12 českých ve věku 18 až 36 let a 14 amerických lektorů ve věku 16 až 50 let. Většina vedoucích bylo tedy ve věku studentů vysokých škol, což není věkově příliš vzdáleno cílové skupině.
Délka tábora
25. 7. – 28. 7. (4 dny) – Přílet amerických lektorů do Čech a intenzivní trénink, který zajišťuje organizace KAM
28.7. – 29.7. (1 den) – příjezd amerických lektorů spolu s hlavními vedoucími českého týmu na středisko a příprava prostor tábora (grafické prvky, přivítací banner, rozvěšení pravidel, harmonogramů apod., příprava registrace).
29. 7. – 5. 8. (7 dnů) – průběh tábora
5.8.– 7.8. (3 dny) – návazná akce zvaná „Follow up“, kdy Američtí studenti zůstávají u některých studentů doma (podle možností jejich rodin) v Novém Městě pod Smrkem a okolí. Končí rozloučením s Americkým týmem a jejich odjezdem do Prahy, kde pak stráví před odletem ještě několik dní odpočinkem a poznáváním Prahy.
Hlavní a vedlejší cíle tábora vzhledem k cílové skupině
Prvním cílem je, aby si účastníci zlepšili svoji úroveň angličtiny a to primárně v oblasti mluveného projevu. Konverzace s rodilými mluvčími přímo z USA, kteří jsou v podobném věku, jako čeští studenti je pro účastníky největším lákadlem.
Další z cílů českých vedoucích je srozumitelně komunikovat o základních myšlenkách křesťanství takovým způsobem, aby si na ně mohli účastníci ve svobodné atmosféře sami udělat vlastní názor. Tento cíl byl srozumitelně komunikován na všech propagačních materiálech – letácích, internetových a facebookových stránkách, při propagaci na školách atd.
Zarámování tábora
Hlavním sloganem letošního anglického tábora bylo „SEEN“, neboli „viděn“. Hlavní myšlenkou tohoto sloganu je to, že každý člověk je „viděn“ Bohem přesně takový jaký je a nemusí se snažit být někým jiným nebo lepším, ale naopak Bůh jej miluje přesně takového,
29 jaký je. Zároveň jsme se ale v rámci výuky v anglických třídách věnovali zkoumání různých fotografií a obecně také sociálním mediím, kde jsou lidé také hodně „viděni“.
Denní režim tábora (plán jednotlivých dnů):
8:00 – Budíček 8:30 – Snídaně 9:15 – Anglické třídy
Tato část se každý den odstartovala společným zahájením, po kterém byli účastníci posláni do svých anglických tříd.
10:30 – přestávka (svačina) 10:45 – Anglické třídy
12:00 – Setkání CZ týmu, hodnocení předchozího dne 12:30 – Oběd
14:00 – Volný čas / workshopy
Workshopy byly většinou oddechové aktivity, které dávaly studentům možnost něco dělat ve volném čase. Nebyly organizačně náročně a spíše jsme zde využívali silné zvláštní schopnosti některých vedoucích. Měli jsme workshopy s výtvarkou, barvením vlasů, strečink, fotografování, improvizační scénky apod. Většinou daný den obsahoval jeden až dva workshopy. Kromě těchto workshopů vznikaly i spontánní aktivity jako třeba hraní fotbalu, frisbee apod. Čeští i Američtí lektoři se vždy snažili být zapojení tak, aby strávili co nejvíce času se studenty a mohli se tak lépe seznámit a více je poznat.
15:45 – Svačina
16:00 – Společné táborové hry
Všechny odpolední hry byly navržené tak, aby se jich účastnili i čeští a američtí vedoucí, pokud jim to jejich zdravotní stav umožňoval nebo pokud nebylo potřeba pomoci se samotnou organizací dané hry.
Hry probíhaly v duchu dobrovolnosti, tzn., že pokud by se někdo hry nechtěl účastnit, tak nemusel. Takový člověk ale pak dostává za úkol jinou formální úlohu, např. fotografování, hlídání pravidel apod.
30 Všechny hry, které jsme na anglický tábor připravili, pocházely buď z vlastní tvorby, nebo jsem se nechal inspirovat pobytovými akcemi v rámci studia Pedagogiky volného času, například v předmětu „Outdoorová pedagogika“ s doc.
PhDr. Janem Neumanem, CSc.
18:00 – Večeře
19:15 – Večerní program
Večerní program se dělil na 4 části:
a. Icebreakry – v režii Amerických lektorů – velmi krátké hry nebo scénky pro zasmání.
b. Tancování a zpívání – všichni účastníci se v průběhu tábora učili tzv.
„camp dance“ a následně se zpívalo a tancovalo na další anglické ukazovací písničky.
c. Oznámení – většinou praktické věci týkající se průběhu tábora.
d. Večerní promluva – Řečník daného večera (vždy US lektor) vyprávěl příběh o Ježíši z Bible. Příběhy měly také morální vyústění a končily výzvou pro účastníky pro zamyšlení se nad těmito tématy.
20:30 – Diskuzní skupinky (stejné skupiny jako anglické třídy) 22:00 – Volný čas
Většinou využitý k povídání, dokončení různých diskuzí, popř. hraní deskových her nebo odpočívání a přípravou na večerku.
23:00 – Večerka (všichni na svých pokojích) 23:30 – Vypnutá světla a ticho na pokojích
7. Průběh tábora Pátek 28. 7. 2017
Popis: Na středisko okolo 14:00 přijeli část týmu českých vedoucích a celý tým amerických lektorů a začali jsme s přípravou na tábor. Ta se týkala především rozmístění anglických tříd (kde se budou nacházet), dodělání grafických prvků a Američtí lektoři dělali závěrečné přípravy na anglické třídy.
31 Hodnocení dne: Přípravné odpoledne jsme zvládli bez většího stresu. Vše jsme měli pečlivě naplánované. Všechny vedoucí seznámil s poznatky při studiu skupinové dynamiky.
Vysvětlil jsem jim základní principy, kterým jsem se naučil a dohodl se s nimi na součinnosti při vyplňování dotazníků k odevzdání bakalářské práce.
Sobota 29. 7. 2017 Popis:
Do 14:00 pokračování a dokončování příprav.
14:00 – Příjezd účastníků, registrace a anglická konverzace každého účastníka, na základě které byli studenti přirazeni do anglických tříd. Před zahájením prvních her proběhlo také oficiální přivítání všech účastníků a oficiální zahájení tábora.
16:00 – Společné táborové hry:
Cíl her: Cíl her prvního dne bylo základní seznámení táborových účastníků a vedoucích, a to takovým způsobem, aby pokud možno za pomocí hry spolu co nejvíce účastníků přišlo do kontaktu. Zároveň měly hry sloužit jako tzv. ice-breakery neboli hry na prolomení ledů. Hry byly navržené tak, aby respektovaly Tuckmanův model vývojových fází táborové skupiny, přičemž skupina se první den přirozeně nachází ve fázi formování.
Popis her:
Hra: „Lidské bingo“ – každý účastník dostal tužku a papír s dvaceti pěti otázkami v tabulce pět krát pět políček, které se týkali toho, co kdo zažil nebo umí (např. kdo byl na třech kontinentech, kdo umí chodit po rukou, kdo poslouchá Justina Biebra apod.). Pokud někdo našel osobu, která splňovala podmínky daného políčka, tak si zapsala její jméno do dané tabulky. Vítězem se stal ten, kdo první spojil vertikálně nebo horizontálně kraje tabulky a následně kdo vyplnil všechna políčka.
Hodnocení hry: Hra proběhla ve velmi rychlém tempu. Účastníci měli vymezený prostor (rozloha cca volejbalového hřiště), na kterém se pohybovali. Vzhledem k motivační stránce hry (co nejrychleji spojit políčka) přišel každý účastník do kontaktu s většinou
32 ostatních účastníků. Kontakt byl ale krátký a omezil se často na věty typu: „Které políčko splňuješ?“ s odpovědí „Tohle políčko, a co ty?“ Tímto způsobem spolu hráči nemuseli přijít do příliš těsného kontaktu, což považuji u první hry za dobré pro pouhé „rozehřátí“ skupiny.
Hra: „Výměna identit“ – Hráči měli za úkol vytvořit dvojce s někým, koho ještě neznají. Následně si navzájem o sobě říct jak se jmenují, kolik jim je a co rádi dělají. Jakmile řekli druhé osobě tyto tři věci, tato osoba převzala jejich identitu, předala zpátky tu svou a pak si šli najít další dvojici. Takto pokračovali, dokud hra nebyla ukončena. Na konci mohli říct, kolik identit si zapamatovali a kdo našel zpátky tu svou.
Hodnocení hry: Tato hra opět proběhla v rychlém tempu. Každý hráč tak na sebe vzal na omezenou dobu identitu jiných lidí, přičemž již při druhé výměně neměl spojené informace
Obrázek 1: Účastníci vyplňují tabulku hry „Lidské bingo“
33 s tváří dané osoby. Po pár minutách už se některým účastníkům informace pletly, protože zapomínali, kterou identitu na sebe vzali jako poslední. Přesto bylo legrační, když se někdo po chvíli setkal s někým cizím, který popisoval právě jeho identitu. U této hry opět došlo k povrchnějšímu kontaktu mezi všemi účastníky.
Hra: „Tiché seznámení“ – Hráči vytvořili dvojce s někým, koho neznali a každý z dvojice měl jednu minutu na to, aby o sobě pomocí pantomimy předal co nejvíce informací.
Na konci časového limitu si řekli, co z toho pochopili a co ne. Takovéto seznámení se opakovalo dvakrát.
Hodnocení hry: V této hře už spolu účastníci museli přijít do delšího kontaktu a navíc komunikovat spolu pouze pantomimou, což nemusí být lehké, kvůli krátkému časovému hráč (v našem případě americký lektor) uprostřed kruhu. Jeho úkolem bylo přijít za někým, kdo stál v kruhu a zeptat se jej na jméno a potom zakřičet na člověka za sebou slovy „His/her name is …“(při prvním kontaktu za sebou ještě nikoho neměl, přesto křičel), od druhého kola ten kdo stál za ním, udělal to samé, dokud nezvolal poslední člověk v řadě. Následně se odpočítalo jedna, dva, tři a za poskakování z nohy na nohu se ještě třikrát zopakovalo jméno tohoto člověka, který byl právě osloven. Ten se pak stává prvním člověkem skupiny a jde hledat dalšího člověka, kterého se zeptá na jméno. Zbytek skupiny ho následuje jako mašinka.
Hodnocení hry: Tato hra byla poslední hrou v rámci odpoledních aktivit u seznamovacích her. Lektoři, kteří hru zahajovali (vyvolávali jako první) byli s hrou seznámeni předem. Je zřejmé, že při první ukázce hry se někteří účastníci (obzvláště ti introvertnější) mohli zaleknout toho, že jejich jméno bude vyvoláváno před ostatními, zároveň mohli mít obavu, že nezvládnou daný postup v angličtině. Proto byli cíleně na začátku hry oslovování čeští a američtí vedoucí, následně účastníci z řad těch, které jsme znali z minulých ročníků a měli jsme u nich předpoklad, že se nebudou stydět. Simultánně bylo jako rozptýlení vytvořeno čtyři až pět mašinek, takže při dalších kolech byl všude okolo takový hluk, že na
34 vyvolávané jedince nemohla být soustředěná přílišná pozornost. U této aktivity v kombinaci s těmi předchozími docházelo k většímu zapamatovávání jmen různých lidí.
Obrázek 2: Hra „Vyvolávání jmen"
18:00 – Večeře
19:15 – Večerní program
Na prvním večerním programu proběhlo přestavení českého i amerického týmu.
Seznámení s pravidly a harmonogramem tábora. Představení zdravotníků. Po večerní promluvě rozdělení do anglických tříd.
20:30 – Diskuzní skupinky
První večer měli vedoucí za úkol hrát ve svých skupinkách další seznamovací hry a nepouštět se zatím do hlubokých diskuzí o životních postojích apod. Hlavně je důležité ze začátku budovat důvěrnou atmosféru ve skupině.
22:00 – Volný čas
35 23:00 – Večerka
23:30 – Vypnutá světla
Důležité pro nás bylo vytvořit od prvního dne u studentů vědomí jasných hranic, které se později mohou povolit, ale těžko obráceně. Proto jsme důsledně dbali na to, aby po vypnutí světel na pokojích bylo ticho.
Hodnocení dne:
První den se povedlo vytvořit dobrou táborovou atmosféru. Příjezd studentů a jejich první momenty na táboře byly pečlivě naplánované tak, aby se všichni mohli cítit dobře. To se podařilo naplnit podle očekávání. Studenti byli zapojeni do aktivit, které je bavili a čeští i američtí lektoři se zajímali o to, aby se nikdo necítil odstrčeně a sám. Bylo několik studentů, kteří se přiznali, že na tábor jeli spíše z donucení svých rodičů a že nemají velká očekávání.
Jiní studenti se zase na camp těšili celý rok a byli šťastní, že už konečně začal.
Osobně jsem se nejvíce snažil zajistit hladký průběh příjezdu studentů a zároveň vše dělat tak, abych to mohl do příštích let předat a tábor mohl fungovat i beze mě (kvůli plánovanému stěhování do jiného města, kde budu pořádat anglické tábory pod jiným sborem Jednoty bratrské). Díky tomu jsem neměl tolik času na samotné studenty a připadal jsem si trochu přetížený. Přesto to celý tým zvládl skvěle. Také jsem nebyl úplně nadšený ze samotného střediska. Bylo sice hezké, že studenti mají vlastní sociální zařízení, společenská místnost mi ale připadala malá. Také jsme zjistili, že louka vedle střediska, kterou jsem plánoval používat, patří sousedům, takže jsem musel některé aktivity na zbytek týdne trochu přeplánovat. Přesto všechno jsem hodnotil tento den celkem pozitivně.
Neděle 30. 7. 2017
8:00 – Budíček 8:30 – Snídaně 9:15 – Anglické třídy
36 Anglické třídy byly v režii Amerických lektorů. Celkem jsme měli 6 tříd a každá třída odpovídala úrovni angličtiny jejich studentů. Každá třída tedy měla trochu jiné aktivity, ale stejné zarámování.
10:30 – přestávka (svačina) 10:45 – Anglické třídy
12:00 – Setkání CZ týmu, hodnocení předchozího dne
Na tomto setkání jsme hodnotili předchozích 24 hodin. Mluvili jsme o potřebách jednotlivých vedoucích a věcech, které se povedly nebo nepovedly. Hodnocení směřovala především ke studentům, kteří nebyli tolik zapojení nebo dávali najevo, že se necítí dobře.
Největší problém byl ve skupince č. 3, kde byl účastník, který již od příjezdu na tábor dával najevo svůj negativní postoj vůči celému táboru. Svými negativními postoji pak nabourával chod diskuzní skupinky a jeho chování také nebylo podle vedoucích této skupinky úplně přijato zbylými členy. Diskutovali jsme o tom, jak mu pomoci a více jej zapojit. Dohodli jsme se, že se s ním pokusíme navázat co nejvíce pozitivní kontakt na osobní rovině během celého dne. Podobný problém řešili ve skupině č. 4, kde byl jeden člen cca o dva roky mladší, než byli ostatní členové jeho skupinky a příliš do kolektivu nezapadl. Zvažovali jsme pak jeho přemístění do jiné skupinky, nakonec jsme se ale rozhodli tento krok již nedělat s tím, že vedoucí této skupinky se zaměří na to, aby tento člověk byl zařazen do zbytku skupiny.
12:30 – Oběd
14:00 – Volný čas / workshopy 15:45 – Svačina
16:00 – Společné táborové hry
Cílem hry během druhého táborového dne bylo u jednotlivých skupin především hlubší vzájemné poznávání, nastartování spolupráce, stmelení a budování vztahů. Hra byla navržená tak, aby skupiny musely pod časovým tlakem plnit úkoly s využitím různých druhů činností (fyzická síla, šikovnost, nápaditost, kreativita, rychlost apod.). Tím bylo cíleno na vzájemné poznávání se z různých úhlů pohledu a možnost projevení povahových vlastností členů skupin.
37 Hra „Fotky“ – Jednotlivé anglické třídy dostali zadání s různými prostředími a pozicemi, ve kterých museli vždy jako skupinka udělat foto celé skupiny. Zadání úkolů bylo následující:
1. Pod stolem
2. S jinou skupinkou 3. Domeček s karet 4. V lese
5. V potoce (musí být vidět, že v něm doopravdy všichni stojí) 6. S ohněm
7. Pyramida
8. Jenom tři nohy a dvě ruce na zemi 9. Na záchodě
10. S cizím člověkem (mimo tenhle camp, nepočítají se zaměstnanci střediska) 11. Tři různá živá (nebo už mrtvá) zvířata/hmyz, která nejsou jenom na obrázku 12. Nápis z těl skupiny
13. Všichni jsou ve vzduchu 14. Drží Američana
15. S letošním EC tričkem
16. S vlastní vlajkou (musí držet na klacku) 17. Video s vlastním pokřikem
Body třídy dostávaly za rychlost a kreativitu při vytváření těchto fotek. Aktivita trvala cca hodinu.
Obrázek 3: Hra „Fotky“ – jedna ze skupin tvoří fotku pyramidy
38 Hodnocení hry: Tato hra měla u skupin velmi dobré ohlasy. Od vedoucích jednotlivých jsem dostal zpětnou vazbu, že tato hra jim díky různorodosti úkolů pomohla více se stmelit. Zároveň zde byl prostor pro hlubší odkrytí povah členů jednotlivých skupin.
Stížnosti byly akorát na způsob bodování, protože několik úkolů bylo bodováno subjektivně pouze mnou, což mělo za následek, že pořadí vítězných skupin nebylo přesně dáno pořadím dokončení hry. Mám za to, že to takhle u her někdy bývá. Mírná dávka „nespravedlnosti“
může podpořit týmového ducha. Rizikem u subjektivně hodnocených aktivit je ale naopak ztráta motivace hráčů a snahy pro další aktivity (členové si mohou říct něco jako – „Stejně to zase nevyhrajeme, protože to hodnotí blbě…“)
18:00 – Večeře
19:15 – Večerní program 20:30 – Diskuzní skupinky 22:00 – Volný čas
23:00 – Večerka
23:30 – Vypnutá světla a ticho na pokojích
23:30 – Vypnutá světla a ticho na pokojích