Použitou výzkumnou metodou jsou motorické testy a somatická měření. V praxi byly použity vybrané standardizované motorické testy Františka Pávka (1966) skok da-leký z místa, hod míčem 2 kg na dálku a běh 50 m. Pávek využil těchto testových baterií v celostátním výzkumu z roku 1966. Výsledky Pávkova celostátního výzkumu nám po-sloužily k porovnání s našimi šetřeními provedenými v letech 2010 v Libereckém regi-onu a v roce 2013 ve Středočeském kraji.
Pro další využitelnost, byly testové baterie ještě rozšířeny o motorický test vytr-valostní člunkový běh z UNIFITTESTU a somatická měření (tělesná výška, tělesná hmotnost, BMI, podkožní tuk) z FITNESSGRAMU.
Během testování tělesné zdatnosti a výkonnosti školní mládeže, věnoval Autor F. Pávek hlavní pozornost normování testu. K dispozici jsou aritmetické průměry a směrodatné odchylky pro jednotlivé věkové ročníky a normativní podklady pro školní klasifikaci zpracované i podle typu postavy žáka (Měkota, 1983).
41
3.2.1 Somatické charakteristiky
Významným ukazatelem tělesné zdatnosti jsou i různé somatické charakteristi-ky, které odráží úroveň rozvoje a tělesného složení. U testovaných osob byla provedena měření vybraných somatických parametrů: tělesné výšky, tělesné hmotnosti, určení množství podkožního tuku a následně index tělesné hmotnosti (Body Mass Index – BMI) (Měkota et al, 2002).
3.2.1.1 Tělesná výška
Charakteristika: Tělesná výška byla měřena pomocí antropometru s přesností na 0,1 cm. Tyto údaje umožňují odhadnout základní růstové a vývojové tendence organi-zmu během individuálního vývoje jedince.
Popis testu: Testovaný stojí zpříma ve stoji spatném, hlava je v rovnovážné po-loze (pozor na záklon hlavy). Měřící jehla se dotkne temene hlavy, odečítáme na stupni-ci s přesností na 0,1 cm.
Pomůcky: Antropometr, záznamový arch (Suchomel, 2004).
3.2.1.2 Tělesná hmotnost
Charakteristika: Zjišťování tělesné hmotnosti probíhalo pomocí osobní váhy s přesností měření na 0,1 kg
Popis testu: Testovaný je měřen v dopoledních hodinách, v minimálním oděvu a bez bot.
Pomůcky: Osobní váha s přesností měření na 0,1 kg, záznamový arch (Měkota et al, 2002).
3.2.1.3 Kaliperace
Charakteristika: Jedná se o metodu měření tloušťky dvou kožních řas kaliperem typu Harpenden, jehož rozsah měření je 0-50 mm a přesnost měření 0,1 mm.
Popis testu: Kožní řasu zvedáme špičkami prstů palce a ukazováčku nedomi-nantní ruky proti sobě. Prohmátnutím a promnutím vytvoříme duplikaturu kůže spolu s podkožním vazivem a tukovou vrstvou. Kontaktní plochy kaliperu přiložíme asi 1 cm od prstů ve stejné výši s nimi. Tloušťku kožní řasy odečteme na měřítku kaliperu. Mě-říme 2 kožní řasy: na tricepsu (v poloviční vzdálenosti mezi processus acromialis a olecranon ulnae, paže volně podél těla viz obrázek 3.) a na lýtku (v místě největšího obvodu lýtkového svalu mediálně, tak aby stehno s bércem svíralo pravý úhel, viz obrá-zek 7 (Suchomel. 2004).
42
Hodnocení: Procento tělesného tuku se pak vypočítá součtem tloušťky dvou kožních řas v milimetrech a vyhledáním v tabulkách podle věku a pohlaví.
Pomůcky: Kaliper typu Harpenden, záznamový arch (Pařízková, 1973).
Obrázek 7. Kožní řasa nad tricepsem. Pramen: upraveno podle Pařízková, (1973)
Obrázek 8. Kožní řasa na lýtku. Pramen: upraveno podle Pařízková, (1973)
3.2.1.4 BMI
Charakteristika: Index tělesné hmotnosti, obvykle označovaný BMI (z anglické-ho „Body Mass Index“) odvozujeme z poměru tělesné výšky a hmotnosti vyjádřené ná-sledujícím vztahem:
Popis testu: BMI byl určen ze zaznamenaných výškových a hmotnostních para-metrů testovaných jedinců.
43
Hodnocení: Vypočtené hodnoty byly vyhodnoceny na základě percentilových grafů BMI specifických pro chlapce i dívky, zachycujících období 0-18 let (viz obrázek 5.)
BPomůcky: Záznamy tělesné výšky a hmotnosti testovaných osob
3.2.2 Motorické testy
V praxi byly použity standardizované motorické testy Františka Pávka (1966) skok daleký z místa, hod medicinbalem 2 kg na dálku, běh na 50 m. Pro další využitel-nost, byla testová baterie ještě rozšířena o motorický test vytrvalostní člunkový běh z UNIFITTESTU a somatická měření (tělesná výška, tělesná hmotnost, podkožní tuk) z FITNESSGRAMU.
3.2.2.1 Rychlostní schopnosti (Sprint 50 m)
Charakteristika: Sprint na 50 m je testem explosivní síly a běžecké rychlosti.
Popis testu: Proband stojí za startovní čarou, na zvukový signál musí v co nej-kratším možném čase překonat trať ve vzdálenosti 50 m. Startuje se z polovysokého startu bez použití běžeckých treter s hřeby.
Hodnocení: Hodnotí se s přesností na 0,1 s.
Pomůcky: Rovná neklouzavá plocha nebo atletická dráha s naměřenou vzdále-ností 50 m, stopky, záznamový arch (Bös, Worth, 2004).
3.2.2.2 Explosivně silové schopnosti horních končetin (Hod medicinba-lem 2 kg)
Charakteristika: Hod medicinbalem obouruč vrchem testuje explosivní sílu hor-ních končetin.
Popis testu: Testovaný žák stojí ve stoji mírně rozkročném, stojí špičkami nohou těsně před odrazovou čarou, medicinbal má nad hlavou. Pohyb začíná nápřahem spoje-ným se záklonem trupu a poté hodí medicinbal co nejdále. Při odhodu nesmí proband vyskočit (alespoň špičky nohou zůstávají na podložce).
Hodnocení: Testované osoby provádí dva hody, delší hod se zaznamenává. Mě-ření provádíme s přesností na 0,1 m.
Pomůcky: Dostatečný prostor cca 15-20 m, 2 medicinbaly (2 kg), měřící pásmo, záznamový arch (Pávek, 1977).
44
Obrázek. Skok daleký z místa. Pramen: Měkota et al. (2002)
3.2.2.3 Explosivně silové schopnosti dolních končetin (Skok daleký z místa)
Charakteristika: Skok daleký z místa odrazem snožmo testuje explosivní sílu dolních končetin probandů.
Popis testu: Testovaní žáci stojí špičkami nohou těsně před odrazovou čarou ve stoji mírně rozkročném, provedou podřep a předklon, po jednom cvičném zášvihu paží, se probandi odrazí a skočí oběma nohama najednou se současným švihem paží vpřed co nejdál.
Hodnocení: Délka skoku se hodnotí v centimetrech. Probandi provádí dva sko-ky, z nichž se zaznamenává ten delší s přesností na 1 cm.
Pomůcky: Měřící pásmo, záznamový arch (Bös, 2008).
Obrázek 9. Skok daleký z místa. Pramen: Upraveno podle Měkota et al. (2002)
3.2.2.4 Vytrvalostní schopnosti (Vytrvalostní člunkový běh)
Charakteristika: Vytrvalostní člunkový běh testuje běžecké vytrvalostní schop-nosti, z fyziologického hlediska je vázán na maximální aerobní výkon.
Popis testu: Proband opakovaně překonává vzdálenost 20 m, běhá od čáry k čáře. Vybíhá vždy na zvukový signál a musí dosáhnout jednu z hraničních čar ve dva-cetimetrové vzdálenosti. Rychlost běhu je nejprve pomalá, postupně se však zvukové signály zrychlují. Délka testu závisí na zdatnosti každého jedince.
Hodnocení: Testovaný žák v testu končí, pokud není schopen dvakrát za sebou v okamžiku zaznění signálu doběhnout za čáru. Výsledkem je počet přeběhů.
Pomůcky: Prostor s možností realizace běhu od čáry k čáře (20 m), CD přehrá-vač, CD se záznamem zvukového signálu, záznamový arch (Měkota et al, 2002).
45
Obrázek 10. Vytrvalostní člunkový běh. Pramen: upraveno podle gymmost.cz (2013)