3.1.3 Strukturní změny
Strukturní změny materiálu po působení různých koncentrací kyseliny sírové po stanovené časy je možné pozorovat ze snímků pořízených jak v naskenované podobě, tak zaznamenané na rastrovacím elektronovém mikroskopu.
0%
Průměrné hmotnostní přívažky vzorků po máčení ve vodě při stejných časech pro všechny koncentrace
Časy působení kyseliny na vzorek v dané koncentraci [min]
Hmotnostní přívažek po máčení ve vodě
CLY CO CV
Je zřejmé, že kyselina sírová v koncentracích 40% a 50% nemá příliš vliv na výslednou strukturu. Materiál je na pohled i omak téměř totožný s původním.
Změnu porozity lze pozorovat u vzorků vystavených působení 60% kyseliny sírové, kdy vzniká „slití“ struktury do neporézní fólie. Při koncentracích 60% a 70%
dochází vesměs ve všech časech působení ke gelovatění a následnému tuhnutí materiálu po jeho usušení. Zejména 60% kyselina sírová bobtná a rozpouští celulózu, přičemž při kratších časových úsecích působení se příliš nemění ani hmotnost vzorků. Při tomto působení kyseliny v relativně krátkých časových úsecích se však velmi zásadně mění struktura původní textilie. Vlákna se působením 60% kyseliny sírové slepují, srážejí a vytváří velmi zajímavou a téměř neporézní strukturu. Vzniklé struktury („folie“) mají kompozitní charakter – část vláken se rozpustila a přeměnila v matrici kompozitu a část původních vláken zůstala nezměněna. Nezměněná část vláken je pevnostní složkou vzniklého kompozitu – jde zejména o krystalické segmenty a další chemicky odolnější části původních vláken. Vzniklé kompozitní struktury jsou v suchém stavu tuhé, špatně ohebné a při extrémní deformaci se mohou lámat. Po usušení znovu bobtnají jen málo, voda je změkčuje, ale nerozpouští.
Naopak po působení 80% kyseliny sírové je znatelná zvýšená porozita vlákenných struktur. Vzniklé struktury jsou vysoce nasákavé a vysoce porézní. Tato koncentrace kyseliny je destruktivním rozpouštědlem makromolekul celulózy – dochází k rychlé hydrolýze celulózy.
V případě vyšší tloušťky kompozitu je třeba prodloužit dobu neutralizace po vyjmutí z lázně kyseliny sírové, v některých případech je potřeba neutralizaci opakovat. V těchto případech by bylo vhodné použít pro neutralizaci vyšších teplot či působení ultrazvuku, čímž by se docílilo zkrácení doby neutralizace. Pokud nedojde k odstranění či neutralizaci kyseliny sírové v celém objemu kompozitu, tak při jeho zahřátí dochází k tmavnutí až uhelnatění vzorku.
Speciální struktury na celulózové bázi 53 Obrázek 26: SEM, původní vzorky[vlastní zpracování]
Obrázek 27: SEM, strukturní změny materiálu po působení H2SO4 [vlastní zpracování]
Obrázek 28: SEM zleva CLY, CO, CV po 2 min působení 60% H2SO4, 50x zvětšeno
Obrázek 29: SEM, strukturní změny materiálu po působení H2SO4 [vlastní zpracování]
Obrázek 30: SEM zleva CV po 5 min a CLY po 12 min v 80% H2SO4, 50x zvětšeno [vlastní zpracování]
Obrázek 31: Zleva působení 40% a 50% H2SO4 v časech 2, 5 a 12 min [vlastní zpracování]
Obrázek 32: Zleva působení 60% a 70% H2SO4 v časech 2, 5 a 12 min [vlastní zpracování]
40% H2SO4_2minuty (CLY, CO, CV)
40% H2SO4_5minut (CLY, CO, CV)
40% H2SO4_12minut (CLY, CO, CV)
50% H2SO4_2minuty (CLY, CO, CV)
50% H2SO4_5minut (CLY, CO, CV)
50% H2SO4_12minut (CLY, CO, CV)
60% H2SO4_2minuty (CLY, CO, CV)
60% H2SO4_5minut (CLY, CO, CV)
60% H2SO4_12minut (CLY, CO, CV)
70% H2SO4_2minuty (CLY, CO, CV)
70% H2SO4_5minuty (CLY, CO, CV)
70% H2SO4_12minut (CLY, CO, CV)
Obrázek 33: Působení 80% H2SO4 v časech 2, 5 a 12 min [vlastní zpracování]
3.1.4 Změna prodyšnosti
Prodyšnost byla změřena dle normy ČSN ISO 9237 na přístroji TEXTEST Istruments FX 3300 za teploty 21°C a relativní vzdušné vlhkosti 36%, při tlakovém spádu 100 Pa a měřené ploše 20cm2 na původních vzorcích CO, CV a CLY a na vzorcích po dvou minutovém působení kyseliny sírové. Všechna měření byla provedena 10x a následně zprůměrována. Byla rovněž vypočtena směrodatná odchylka.
Materiály vystavené působení kyseliny sírové vykazují v prodyšnosti signifikantní rozdíly. Po působení 60% kyseliny sírové dochází k významnému snížení prodyšnosti -na několik procent prodyšnosti původní textilie. S ohledem -na snímky z elektronové mikroskopie je tato zbytková prodyšnost dána drobnými defekty ve struktuře jinak kompaktního kompozitu.
Vzorky vystavené působení 80% kyseliny sírové mají velmi vysoké prodyšnosti, což odpovídá snímkům z elektronové mikroskopie a sledování hmotnostních změn.
80% H2SO4_2minuty (CLY, CO, CV)
80% H2SO4_5minuty (CLY, CO, CV)
80% H2SO4_12minut (CLY)
Tabulka 10: Vyhodnocení prodyšnosti [vlastní zpracování]
3.1.5 Ověření destrukce celulózy pomocí měření měďného čísla
Hodnoty naměřených měďných čísel jak původního, tak i textilních materiálů po dvou minutovém působení kyseliny sírové 60% anebo 80% jsou uvedeny v následujících tabulkách.
Tabulka 11: Ověření degradace celulózy pomocí Cu čísla [vlastní zpracování]
Cu číslo
Tabulka 12: Relativní vyjádření změn Cu čísla [vlastní zpracování]
Cu číslo
Nejvyšší stupeň poškození vykazují textilní materiály poškozené 60% kyselinou sírovou, jejichž měďné číslo roste až o cca 100% vůči nepoškozenému materiálu.
60% kyselina sírová intenzivně bobtná celulózu, a tím proniká hluboko do její struktury.
Tímto kontaktem kyseliny sírové s celým objemem vzorku dochází k hydrolýze (zkracování makromolekulárních řetězců) celulózy, což se projevuje výrazným nárůstem měďného čísla.
Při 80% kyselině sírové u všech vláken k bobtnání celulózy nedochází, kyselina sírová napadá zejména povrch vlákna a „vyčnívající“ části makromolekul celulózy jsou rozkládány na rozpustné jednoduché cukry, jenž jsou ze soustavy odstraněny společně s kyselinou sírovou na konci pokusu. Zde se projevuje nízká stabilita regenerované celulózy (lyocel a viskóza) a její rychlejší rozpouštění ve srovnání s bavlněnou celulózou, na které pak naměříme vyšší Cu číslo.
3.1.6 Ověření destrukce celulózy pomocí IČ analýzy
Měření IČ spektra provedena na infračerveném spektrometru Thermo Scientific Nicolet iZ10, pro techniku ATR byl použit krystal selenidu zinku ZnSe. Spektra byla korigována na atmosféru a normalizována.
Měření prokazuje podobné změny na IČ spektrech u všech zkoumaných materiálů. Dle dosažení výrazných změn vlnových délek na obdobných vlnových délkách lze očekávat rovněž podobné změny v chemické struktuře vzorků.
V případě vzorků bavlny a viskózy je patrná významná změna po dvou kyslíku a uhlíku. Jde například o hydroxy skupiny, aldehydické skupiny a karboxylové skupiny. Viz obrázky níže.
Obrázek 34: Graf IČ analýza vzorku CO [vlastní zpracování]
Obrázek 35: Graf IČ analýza vzorku CV [vlastní zpracování]
Obrázek 36: Graf IČ analýza vzorku CLY [vlastní zpracování]
0.0
3.2 Vyhodnocení druhého pokusu – střednědobý kontakt celulózy s kyselinou Změřená hmotnost vzorku textilie rostla vlivem nánosu celulózy zátěrem. V případě vyšších koncentrací celulózy v zátěru (1:6) byla hustota pasty vysoká a nedocházelo k hlubšímu průniku zátěru do textilie, vysoká viskozita tohoto zátěru také vedla k poměrně vysokému rozptylu množství nanesené zátěrové pasty na vzorek. Z těchto důvodů je vhodné doporučit poměr 1:8, kde je při vysoké koncentraci celulózy v pastě dosaženo přijatelné viskozity, i vyšší rovnoměrnosti nánosu.
Tabulka 13: Průměrné hmotnosti vzorků ve druhém pokusu [vlastní zpracování]
Průměrná
Na následujících obrázcích z elektronové mikroskopie jsou vidět celulózové vrstvy na celulózových vláknech. Je patrná vysoká / ideální adheze mezi celulózovou vrstvou a celulózovými vlákny. Vlivem kyseliny dochází k leptání a bobtnání celulózových vláken, a tím k ideálnímu spojení zátěru celulózy a vláken do jednoho celku. Díky shodě materiálového složení zátěru a vláken je tato adheze dále podpořena.
Obrázek 37: Bavlněná textilie s celulózovým zátěrem, zvětšeno 2000x [vlastní zpracování]
Obrázek 38: Bavlněná textilie s celulózovým zátěrem, zvětšeno 2000x [vlastní zpracování]
Na následujícím obrázku je vidět celulózový zátěr s obsahem oxidu titaničitého na povrchu bavlněné textilie. Zátěr je kompaktní o tloušťce pod 10 mikrometrů. V zátěru jsou vidět jednotlivé částice TiO2 o rozměrech pod 1 mikrometr. Vlivem přípravy vzorku došlo k poškození těsného kontaktu mezi vlákny a zátěrem, přesto však zátěr pevně lpí na bavlněných vláknech.
Obrázek 39: Průřez bavlněnou textilií s celulózovým zátěrem s obsahem TiO2, zvětšeno 2000x [vlastní zpracování]
Tato bavlněná textilie s celulózovým zátěrem obsahujícím příměs oxidu titaničitého byla otestována z hlediska své fotoaktivity. Jako kvantifikátor fotoaktivity byla v těchto pokusech použita samočistící schopnost textilií. Jak je popsáno v experimentální části, byla na vzorek nanesena kapka roztoku barviva a obrazovou analýzou snímků vzorků s barvivem osvětlených UV zářením a s barvivem neosvětlených byla analyzována schopnost vzorku rozkládat barvivo.
Z následujícího obrázku je patrné, že k rozkladu barviva na vzorcích bez TiO2
prakticky nedošlo a s rostoucím množstvím TiO2 v textilii rostla i fotoaktivita / samočistící schopnost vzorku.
Obrázek 40: Obarvená bavlněná tkanina s celulózovým zátěrem a příměsí TiO2; důkaz fotokatalýzy [vlastní zpracování]
Příměs oxidu titaničitého ve fotokatalýze způsobuje při ozařování UV světlem rozklad barviva, resp. obecně organických molekul. Je zajímavé, že ke zřetelnému odbarvení došlo na obou stranách vzorku – fotokatalýza tedy probíhá v celém objemu ozářené tkaniny.
3.3 Vyhodnocení třetího pokusu – dlouhodobý kontakt celulózy s kyselinou Působením 60% kyseliny sírové na viskózová vlákna dochází k jejich přeměně na nízkoviskózní roztok s obsahem nerozpustných částic. Při kontaktu s vodou v průběhu neutralizace a vypírání zbytků kyseliny sírové dochází k sedimentaci nerozpuštěných zbytků celulózy na dně nádoby. Tyto suspenze jsou stabilní, nerozpustné a neměnící se v čase. Vykazují rovněž vysokou odolnost proti napadení plísněmi, jelikož nebyly v laboratoři napadeny plísní ani v případě dlouhodobého skladování v otevřených nádobách.
Před využitím byla suspenze podrobena homogenizaci ultrazvukem, čímž došlo k přeměně suspenze na roztok nebo tuhý gel v závislosti na koncentraci celulózy.
Přechod ze suspenze na roztok/gel se projevuje snížením rozptylu světla, růstem viskozity, schopností vzniku kompaktních filmů a vytváření kulatých částic při sprejovém sušení.
Schopnost vytvářet kompaktní filmy je prezentována na výsledcích pokusu s filtrací na nanovlákennou vrstvu, kde dochází k tvorbě tenkých vrstev na povrchu skupiny (hydrocelulóza) a mohou být principielně využity jako antioxidanty či k redukci nanočástic (Cu, Ag, Au…).
Na následujících snímcích z elektronového mikroskopu jsou patrné výše popsané pokusy.
Obrázek 41: Výsledek sušení suspenze celulózy po homogenizaci ve sprejové sušárně; vlevo běžný snímek na Petriho misce; vpravo snímek z elektronové mikroskopie, 3.000x zvětšeno
[vlastní zpracování]
Obrázek 42: Nanovlákenná vrstva částečně zaslepená celulózou; vlevo 20.000x zvětšeno;
vpravo 5.000x zvětšeno [vlastní zpracování]
Obrázek 43: Nanovlákenná vrstva kompaktně prostoupená celulózou, 5.000x zvětšeno
Závěr
Pro pokusy byla vybrána kyselina sírová, která je snadno dostupnou látkou a díky své vysoké aktivitě je vhodná k použití za nízkých teplot. Kyselina sírová je rovněž netěkavá a recyklovatelná.
Po testování různých koncentrací kyseliny sírové byly využívány koncentrace v rozmezí 40 – 80% a časy od jedné minuty až jednoho dne. Tyto podmínky byly aplikovány na plošné celulózové textilie, konkrétně na tkaniny z bavlněných, viskózových a lyocelových vláken.
Pro analýzu vzorků byla použita řada instrumentálních metod, jako například elektronová mikroskopie, infračervená spektroskopie, stanovení poškození celulózy pomocí měďného čísla, měření prodyšnosti atd.
Během pokusů s 80% kyselinou sírovou bylo prokázáno, že dochází k rychlé depolymeraci a destruktivnímu rozpouštění celulózy. Tím roste porozita vlákenné struktury a v přímém důsledku například i její prodyšnost.
V rámci experimentů bylo prokázáno, že 60 – 70% kyselina sírová vede k rychlému bobtnání a poškozování celulózy prakticky v celém objemu vláken.
Po usušení materiál ztrácí svou opětovnou bobtnavost a tvrdne v tuhou fólii s minimální prodyšností. Výše popsané neporézní struktury lze například využít ve zdravotnictví jako bariéru zabraňující průniku mikroorganismů do ran, jako nosiče nanočástic či léčiv, nebo ochranu proti větru.
Na základě orientačních pokusů lze kolapsu gelu při vysychání zabránit tím, že budou ponechány v mokrém stavu.
Při delších časech působení takto koncentrované kyseliny dochází k rozpuštění celulózy nejprve na roztok s nízkým stupněm depolymerace (viskozita je vysoká, jde o pasty) a následně na roztok s vysokým stupněm depolymerace (viskozita je nízká).
Z těchto roztoků je možné celulózu snadno získat přidáním vody.
Zajímavé je rozpuštění celulózy v kyselině sírové a využití této směsi, s konzistencí pasty, pro nános na další celulózovou textilii. To lze provádět tiskem, klocováním nebo tiskem rezervou a takto vytvořené 3D struktury použít jako nosiče
nanočástic. Po použití pasty k zátěru vzniká struktura se zajímavě kombinovanými vlastnostmi, a to například pevnost s ohebností, ale zejména pak jednostranně ztužená až zalepená struktura s velmi nízkou prodyšností vzduchu. Jako možné využití se nabízí vrchní krytí pro vlhké hojení ran, které by například sloužilo současně jako nosič pro antibakteriální částice stříbra.
Připravené roztoky celulózy jsou zajímavé pro přípravu gelů a tenkých vrstev.
Při depozici těchto vrstev na celulózová vlákna je dosahováno vysoké adheze.
Těchto celulózových roztoků lze využít i ke kotvení nanočástic na vlákenné povrchy. Experimentálně to bylo ověřeno na nanočásticích TiO2 s vysokou fotoaktivitou. Takto připravené textilie vykazovaly vynikající samočisticí / fotokatalytické vlastnosti.
Získané poznatky budou sloužit k dalšímu vývoji nových materiálů na celulózové bázi pro technické a zdravotnické účely.
Seznam zdrojů
[1] CARRAHER, CH.E., SEYMOUR, R.B., Seymour/Carraher's polymer chemistry, sedmé vydání, Boca Raton, CRC Press, 2008, 738 s. ISBN 1-4200-5102-4
[2] MLEZIVA, J., KÁLAL, J., Základy makromolekulární chemie, první vydání, Praha, SNTL – Nakladatelství technické literatury, 1986
[3] MATHER, R.M., WARDMAN, R.H., The Chemistry of Textile Fibres, druhé vydání, The Royal Society of Chemistry, 2015, 439 s., ISBN 978-1-78262-023-5 [4] TILLEY, R.J.D., Understanding Solids: The Science of Materials, první vydání,
John Wiley & Sons, 2013, 584 s., ISBN 978-1-118-42328-8
[5] TARCHESKY, I.A., MARCHENKO, G.N., Cellulose: Biosynthesis and
Structure, ilustrované vydání, Springer Science & Business Media, 2013, 322 s., ISBN 978-3-642-75476-0
[6] HLADÍK, V. a kolektiv, Textilní vlákna, první vydání, Praha, SNTL – Nakladatelství technické literatury, 1970, 299 s.
[7] ZUGENMAIER, P., Crystalline Cellulose and Derivatives: Characterization and Structures, ilustrované vydání, Springer Science & Business Media, 2008, s. 1-2, ISBN 978-3-540-73933-3
[8] WERTZ, J-L., BÉDUÉ, O., MERCIER, P., Cellulose science and technology, první vydání, Italy, EPFL Press 2010, s. 21-23, ISBN 978-1-4200-6688-3 [9] RUDIN, A., CHOI, P., The elements of Polymer Science & Engeneering, třetí
vydání, London, Academic Press, Inc., 2012, ISBN 978-0-12-382178-2
[10] KRÄSSIG, H.A., Cellulose: structure, accessibility, and reaktivity, první vydání, Philadelphia, Gordon and Breach Science, 1993, 376 s. ISBN 2-88124-798-9 [11] Britannica, Rayon, Textile fibre [online] dostupné na Internetu:
http://www.britannica.com/topic/rayon-textile-fibre [citace 2015-08-08]
[12] FETTES, E.M., Chemical Reactions of Polymers, High Polymers, svazek XIX, Monroeville, John Wiley & Sons, Inc, 1964, 1034 s.
[13] WIENER, J., PRŮŠOVÁ, M., KRYŠTŮFEK, J., Chemicko-textilní rozbory, skriptum TU Liberec, 2008, 121 s., ISBN 978-80-7372-338-5
[14] Patentdocs, Preparation Method of Bioresorbable Oxidized Cellulose [online]
dostupné na Internetu: http://www.faqs.org/patents/app/20090306363 [citace 2015-10-19]
[15] Česká televize, České hlavy, [online] dostupné na Internetu:
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1185979869-ceske-hlavy/206562210400139-obvazy-pro-narocne-operace/titulky [citace 2015-10-19]
[16] Univerzita J.E.Purkyně v Ústí nad Labem, Katedra chemie, Celulóza a její deriváty, [online] dostupné na Internetu:
http://chemistry.ujep.cz/userfiles/files/CELULOSA.pdf [citace 2015-10-25]
[17] TUL, KMI, Vlastnosti vláken, 2.přednáška, Militký, Vaníček [online] dostupné na Internetu: http://www.kmi.tul.cz/studijni_materialy/data/2013-04-15/11-10-54.pdf [citace 2015-10-25]
[18] MISHRA, S.P., A Text Book of Fibre Science and Technology, New Delhi, New Age Intenational Limited, první vydání, 2000, 363 s. ISBN 978-81-224-1250-5 [19] ZIEGLER, R. G., FOEGEDING, E. A., Advancs in food & nutrition research,
The gelation of proteins, svazek 34., San Diego: Academic Press, Inc., 1990. s.
204 ISBN 978-0-080-56779-2
[20] KRAMER, O., ALMDAL, K., Dyre, J., Hvidt, S., Polymer Gels and Networks, článek Towards a phenomenological definition of the term ‘gel’ vydání 1, 1993, s.
5-17
[21] LI, H. Smart Hydrogel Modelling, ilustrované vydání Heidelberg: Springer Science & Business Media, 2009. s. 2-3 ISBN 978-3-642-02367-5
[22] RATNER, BUDDY, D., HOFFMAN, ALLAN, S., SCHOEN, FREDERICK, J., LEMONS, JACK, E., Biomaterials Science: An Introduction to Materials in Medicine, 3rd edition Oxford: Academic Press, 2013. ISBN 978-0-12-374626-9 [23] MARK, H. F., Encyclopedia of Polymer Science and Technology, Concise, 3.
přepracované vydání, New Jersey: John Willey & Sons, Inc., Hoboken, 2007, s.
558, ISBN 978-0-470-04610-4
[24] VAVŘÍKOVÁ, E., VINŠOVÁ, J., Chemické listy, článek Chitosan a jeho farmaceutické aplikace, vydání 103, 2009, s. 56-65
[25] BHATTACHARYA, S., Conventional and Advanced Food Processing
Technologies, Oxford: Jong Wiley & Sons, Ltd., 2015. ISBN 978-1-118- 40632-8 [26] Technický týdeník, 2014-08-01, Léčivý polymerní gel a hydrogel ve zdravotnictví
[online] dostupné na Internetu: http://www.technickytydenik.cz/rubriky/archiv-
medicinska-technika/lecivy-polymerni-gel-a-hydrogel-ve-zdravotnictvi_26028.html [citace 2015-05-24]
[27] Technický týdeník, 2015-02-26, Využití kyseliny hyaluronové v medicíně [online]
dostupné na Internetu: http://www.technickytydenik.cz/rubriky/medicina/vyuziti-kyseliny-hyaluronove-v-medicine_29606.html [citace 2015-05-24]
[28] Remedia, 2008-04, Implantáty jako lékové transportní systémy – klinické uplatnění implantátů obsahujících léčivo [online] dostupné na Internetu:
http://www.remedia.cz/Archiv-rocniku/Rocnik-2008/4-2008/Implantaty-jako- lekove-transportni-systemy-klinicke-uplatneni-implantatu-obsahujicich-lecivo/e-9q-a4-jK.magarticle.aspx [citace 2015-05-28]
[29] Technický týdeník, 2014-09-10, Nejnovější trend v léčbě břišní kýly – lepení!
[online] dostupné na Internetu: http://www.technickytydenik.cz/rubriky/denni-zpravodajstvi/nejnovejsi-trend-v-lecbe-brisni-kyly-lepeni_26808.html [citace 2015-05-24]
[30] ICAC, Cotton this month [online] dostupné na Internetu:
https://www.icac.org/cotton_info/publications/updates/2015/English/ectm10_15.p df [citace 2015-10-31]
[31] HLADÍK, V., KOZEL, T., MIKLAS, Z., a kolektiv, Textilní materiály, druhé vydání, Praha, SNTL – Nakladatelství technické literatury, 1984, 224 s.
[32] MILITKÝ, J., Textilní vlákna; Klasický a speciální, TU Liberec, 2002, 268 s., ISBN 80-7083-644-X
[33] TUL, KMI, Rostlinná vlákna, 6.přednáška [online] dostupné na Internetu:
http://www.kmi.tul.cz/studijni_materialy/data/2013-10-04/08-12-52.pdf [citace 2015-10-31]
[34] TUL, Turbo CDV, Textilní zbožíznalství 1 [online] dostupné na Internetu:
https://turbo.cdv.tul.cz/mod/book/view.php?id=2363&chapterid=3442 [citace 2015-11-08]
[35] WOODINGS, C., Regenerated Cellulose Fibres, ilustrované vydání, Woodhead Publishing ve spolupráci s The Textile Institute, Cambridge, 2001, 336 s., ISBN 1-85573-459-1
[36] Bakalářská práce, Veronika Skalová, TUL FT, Liberec 2011, Porovnání
mechanických vlastností vláken z regenerované celulózy při různých hodnotách vlhkosti
[37] T-UNI, CxI získalo unikátní mikroskop za 20 milionů [online] dostupné na
Internetu: https://tuni.tul.cz/rubriky/univerzita/ustav-pro-nanomaterialy-pokrocile-technologie-a-inovace/id:12858/cxi-ziskalo-unikatni-mikroskop-za-20-milionu [citace 2015-12-01]
[38] VOHLÍDAL, J., HLÁSNÝ, J., PROCHÁZKA, K., Chemické tabulky pro střední průmyslové školy chemické a s chemickým zaměřením, třetí, opravené vydání, Praha: SNTL – nakladatelství technické literatury, 1988, s. 277
[39] Gymnázium Český Těšín, Chemie – Materiály pro žáky [online] dostupné na Internetu: http://www.gmct.cz/files/chemie/64miseniroztoku.pdf [citace 2015-06-17]
[40] Natural Fibres 2009 [online] dostupné na Internetu:
http://www.naturalfibres2009.org/en/index.html [citace 2015-12-01]
[41] BÜCHI, Mini Spray Dryer B-290, [online] dostupné na Internetu:
http://www.buchi.com/en/products/spray-drying-and-encapsulation/mini-spray-dryer-b-290 [citace 2015-12-06]
[42] THERMO SCIENTIFIC, Mini Spray Dryer B-290, [online] dostupné na Internetu:
http://www.thermoscientific.com/en/product/nalgene-reusable-filter-holders-receiver.html [citace 2015-12-06]
[43] TUL, Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, Fyzikálně chemická laboratoř, Infračervený mikroskop iN10 MX, [online] dostupné na Internetu: http://cxi.tul.cz/fyzikalne-chemicka-laborator-nanomaterialu-prof-ing-josef-sedlbauer-phd.html [citace 2015-12-06]
[44] ČSN EN ISO 139 (80 0056): Textilie - Normální ovzduší pro klimatizování a zkoušení. Praha: Český normalizační institut, 2005
Seznam obrázků
Obrázek 1: Schematicky naznačená distribuční křivka molekulových hmotností polymeru; Mn – početně
střední molární hmotnost, Mw – hmotnostně střední molární hmotnost polymeru ... 14
Obrázek 2: Zleva α-glukopyranóza, β-glukopyranóza ... 15
Obrázek 3: Molekulární struktura celulózy ... 17
Obrázek 4: Oxidační poškození za vzniku nejprve aldehydické a následně i karboxylové skupiny ... 21
Obrázek 5: Struktura nitrátu celulózy ... 23
Obrázek 6: Schéma struktury hydrogelu ... 28
Obrázek 7: Expanze a kontrakce smart hydrogelu v reakci na vnější podnět ... 28
Obrázek 8: Zleva - příčný řez a podélný řez bavlněným vláknem ... 33
Obrázek 9: Zleva - příčný řez a podélný řez viskózovým vláknem ... 35
Obrázek 10: Ternální diagram voda; celulóza; NMMO ... 36
Obrázek 11: Zleva - příčný řez a podélný řez lyocelovým vláknem ... 37
Obrázek 12: Váha OHAUS Adventurer Pro ... 39
Obrázek 13: Carl Zeiss ULTRA Plus s mikroanalytickým systémem OXFORD Instruments ... 39
Obrázek 14: Sprejová sušárna Büchi Mini Spray Dryer B-290 ... 40
Obrázek 15:Filtrační systém Thermo Scientific – Nalgene ... 40
Obrázek 16: Infračervený mikroskop Thermo Scientific Nicolet iZ10 ... 40
Obrázek 17: Máčení vzorků v destilované vodě ... 44
Obrázek 18: Zleva působení kyseliny sírové na viskózu; vzniklá pasta ... 45
Obrázek 19: Příprava pro nános zátěru přes papírovou šablonu ... 46
Obrázek 20: Nános pasty zátěrem ... 46
Obrázek 21: Obarvená suspenze celulózy ... 48
Obrázek 22: Graf vývoje průměrných hmotnostních změn suchých vzorků po působení H2SO4 při stejných časech pro všechny koncentrace ... 49
Obrázek 23: Graf vývoje hmotností suchých vzorků po působení H2SO4 ... 50
Obrázek 24: Graf vývoje průměrných hmotnostních přívažků po máčení ve vodě vzorků po působení H2SO4 při stejných časech pro všechny koncentrace ... 51
Obrázek 25: Graf hmotnostních přívažků po máčení ve vodě ... 51
Obrázek 26: SEM, původní vzorky ... 53
Obrázek 27: SEM, strukturní změny materiálu po působení H2SO4 ... 53
Obrázek 28: SEM zleva CLY, CO, CV po 2 min působení 60% H2SO4, 50x zvětšeno ... 53
Obrázek 29: SEM, strukturní změny materiálu po působení H2SO4 ... 54
Obrázek 30: SEM zleva CV po 5 min a CLY po 12 min v 80% H2SO4, 50x zvětšeno ... 54
Obrázek 31: Zleva působení 40% a 50% H2SO4 v časech 2, 5 a 12 min ... 55
Obrázek 31: Zleva působení 40% a 50% H2SO4 v časech 2, 5 a 12 min ... 55