30
2.8.1 Pašijový týden
Po kv tné ned li nastává poslední týden p ed Velikonocemi. Velikonoce jsou nejvýznamn jším svátkem k es anské církve. K es ané si kaţdý den tohoto týdne p ipomínají utrpení Jeţíše. D leţitá je také p íprava na Velikonoce. Modré pond lí a Šedivé úterý bývaly b ţnými dny, kdy započal úklid domácnosti a nejsou významn spojovány s tradicemi. ĚTrnková 2016ě
Škaredá st eda
Traduje se, ţe se tento den Jidáš na Jeţíše škaredil – odtud plyne název. Na škaredou st edu bylo typické vymetání komín , zametalo se a bílilo. Úklidem se vyhán li zlí duchové ze stavení. ĚTrnková 2016ě
Zelený čtvrtek
Zelený čtvrtek byl dnem poslední veče e Pán p ed zajetím královskými vojsky.
Byl zrazen jedním z apoštol – Jidášem. Zvony ten den umlkly a odlétly do íma, místo nich obcházeli vesnice mladí s ehtačkami. Na n kterých místech se zastavili, aby od íkali modlitbu nebo zazpívali písničku. Tato tradice se dodnes dodrţuje ve v tšin obcí na Mladoboleslavsku. Krom pomlázky je ehtání jednou z nejrozší en jších tradic v Mladé Boleslavi a jejím okolí.
Modlitby a písničky p i ehtání:
Zdrávas Maria milosti plná, Pán s tebou. Poţehnaná tys mezi ţenami prvními a poţehnanými. Plod ţivota tvého – Jeţíš. I ekla Maria: „A já dívka pán , staneš-li se podle slova mého.“ Amen (Vinec)
Nevinné umučení a smrt Krista Pána, kaţdá duše v rná, která je bedlivosti pro člov ka h íšného. Slova smrti vykoupiti, on pro své umučení, dal nám v čný ţivot, nebi v čnou radost, nebi v čnou radost ĚJizerní Vtelnoě
Klekání zvoníme, Jidáše honíme. Jidáši zrádný, cos to učinil, ţe jsi svého pána Ţid m prozradil. Ţidi, Ţidi nev rní, vy kluci černí, kopali jámu Jeţíši pánu, aby ho jali, uk iţovali, na velký pátek do hrobu dali a na bílou sobotu zas vykopali. ĚDolní Slivnoě
Velký pátek
Na Velký pátek p ipadalo uk iţování Jeţíše, sejmutí t la z k íţe a uloţení do hrobu. Tento den je také označován jako den smutku. Lidé dodrţovali p st a v ili na
31
zázračnou sílu zem , která ukrývá poklady. Kouzelnou moc m lo také umytí ranní rosou ješt p ed východem slunce. ĚTrnková 2016ě Ve vsi byly zvony stále nahrazovány
ehtačkami.
V d ív jších dobách bylo zvykem „hon ní Jidáše“. V r zných obcích se lišil den i zp sob provedení, n kde d ti vybíhaly z kostela a honily jednoho z chlapc , nejlépe zrzavého. V jiných obcích bylo nahán ní Jidáše spojeno p ímo s ehtáním a v modlitbách se o zrad Jidáše také hovo í, ale p ímo nahán ní Jidáše se jako tradice na Mladoboleslavsku prakticky nedochovalo. Na Velký pátek se však v obcích Jizerní Vtelno, Písková Lhota a Skalsko dochovala tradice „pálení Jidáše“. D ti z d ev ného k íţe a ze slámy vytvo í postavu Jidáše, poté obchází vesnici s vytvo enou figurou a íkají íkadla jako p i ehtání. Nakonec Jidáše p ipevní na hranici a společn upálí.
Bílá sobota
Poslední den čty icetidenního p stu. Vrcholily p ípravy na Velikonoce, pekly se mazance a beránci, muţi pletli pomlázky a d včata zdobila vajíčka. Podle pov stí se vracely zvony z íma, takţe bylo ukončeno ehtání. I dnes je tradicí, ţe d ti, které ehtaly, obchází vesnici a koledují. Za odm nu dostávají sladkosti, syrová vajíčka nebo drobný peníz.
2.8.2 Velikonoce
Jsou svátky, jejichţ název je odvozen od „velké noci“ zmrtvýchvstání Jeţíše Krista. Velikonoce jsou nejvýznamn jší svátky k es anské církve. Jsou spojené s památkou umučení a vzk íšení Krista, je to vzpomínka na jeho zmrtvýchvstání.
Silnou tradici m ly Velikonoce jiţ v dob p edk es anské. Prap vodn tento svátek souvisel se svátkem nomádských pastý a byl spojen s ob továním mladých zví at, p edevším beránka. M l pravd podobn návaznost na ţidovský sedmidenní svátek Pesach, kterým si Ţidé p ipomínali vysvobození z egyptského zajetí. ĚŠottnerová 2008, s. 31)
Velikonoce jsou svátky pohyblivé, závisí na prvním jarním úpl ku, který p edchází 1. ned li velikonoční.
32
Boţí hod velikonoční
Den zmrtvýchvstání Jeţíše Krista nebo také den Vzk íšení. Končil p st, a lidé si nechávali svá jídla posv tit. Sv til se mazanec, beránek, ale i chleba nebo vejce. Jedním z d vod byl také strach z bolestí b icha po tak dlouhém p stu. Kousek posv ceného jídla dostala také zví ata, a pro lepší úrodu se zbytky zakopávaly do zem . ĚBestajovský 2008)
Pomlázka
Velikonoční pond lí – den, který jiţ stojí mimo k es anské svátky. Jedná se o oslavy jara, mládí, ţivota. Název „Pomlázka“ má hned n kolik význam , které úzce souvisí práv s omlazením, mládím atd. Pod pojmem pomlázka si tedy m ţeme p edstavit tradiční prut spletený z mladého vrboví, dále samotné koledování nebo také odm nu, kterou koledníci dostali.
Na velikonoční pond lí se vstávalo časn ráno, chlapci si nazdobili pomlázku a vyrazili na koledu. Mladé proutky, z nichţ byla pomlázka vyrobena, symbolizovaly jarní obrodu, a proto její šlehnutí m lo mít dle tradice omlazující účinek. D včata za vyšlehání a koledu chlapce obdarovala malovanými vajíčky – kraslicemi Ěnázev je pouţíván aţ od počátku 20. stoletíě. ĚMotlová 2016ě Kraslice byly symbolem plodnosti a zdraví, často bývaly výrazem milostného citu. Dalšími typickými symboly Velikonoc byl beránek, zajíček, k íţ, velikonoční svíce, pentle a mašle.
Velikonoční pomlázka je nejrozší en jší tradicí na Mladoboleslavsku. Na koledu vyráţí dnes nejen chlapci, ale i d včata od batolat aţ po d ti školního v ku. U dosp lých se stále uchovala tradice, ţe koledují pouze muţi, a to tém ve všech Mladoboleslavských obcích. D ti bývají obdarovány kraslicemi, čokoládou nebo jinými sladkostmi, dosp lým muţ m se nabízí také alkoholické nápoje.
Velikonoční koledy:
Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný. Nedáte-li malovaný, dejte aspo bílý, slepička vám snese jiný. Za kamny v koutku na vrbovým proutku, proutek-li se otočí, dţbánek piva natočí. Pite, pite, páni, máte plné dţbány. Pite, pite, paničky, máte plné skleničky.
Hody, hody, doprovody, já jsem malý zajíček, utíkal jsem podle vody, nesu kopu vajíček. Potkala m koroptvička, cht la jedno červené, ţe mi dá kus jetelíčka a já ekl:
33
„né, né, né.“ „Za pot čkem u lesíčka mám já strýčka králíčka, tomu nosím kaţdým rokem malovaná vajíčka.“
Velikonoce d íve trvaly dalších 50 dní a ukončeny byly svatodušními svátky – letnicemi. Mladoboleslavsko je však t chto svátk prosto a ukončení Velikonoc p ipadá na Velikonoční pond lí. V povelikonočním období se však stále udrţely i jiné tradice.
2.8.3 Pálení čarod jnic ĚFilipojakubská nocě
Stále ţivou tradicí je také pálení čarod jnic, které má p vod ve st edov ku.
Koná se v noci z 30. dubna na 1. kv tna, které také íkáme Filipojakubská noc. O této noci se zapalovaly ohn , které m ly chránit člov ka p ed zlými silami čarod jnic.
V ilo se, ţe čarod jnice létají vzduchem na koš atech a obcují s áblem. Odedávna bylo zvykem chránit se p ed mocnými silami čarod jnic. Na ochranu se stav ly hranice ze sedmi druh d eva, na nichţ byla upálena figurína čarod jnice. Patrn zde shledáváme spojitost se st edov kými inkvizičními procesy konanými v celé Evrop , kdy se církev cht la očistit od nadp irozených sil. Pálení čarod jnic bylo spojeno také se zábavou, kdy chlapci p eskakovali ohníčky, vyhazovala se do vzduchu ho ící pometla, a kdyţ uţ hranice doho ívaly, lidé si od nich zapalovali pochodn , s nimiţ následn tančili a zpívali, aby odehnali zlé síly.
V tší či menší zapálené hranice o Filipojakubské noci v současnosti vídáme Mácha, jehoţ kraj je částečn součástí regionu Mladoboleslavska. ů práv s láskou jsou spojeny oslavy 1. máje.
2.9.1 Stav ní Májky
Nejstarší známý doklad o stav ní máje je z roku 1422, kdy za postavení máje dostal hoch za odm nu ruku d včete. V p edvečer 1. kv tna se vypravovali chlapci do