Pod kování
Mé pod kování pat í Mgr. ů. Lucrezii Škaloudové – Puchmajerové, Ph. D. za odborné vedení, trp livost a ochotu, kterou mi v pr b hu zpracování diplomové práce v novala.
Dále bych ráda pod kovala své rodin , p edevším rodič m, sest e a manţelovi, ale také kolegyni Mgr. Lence Šprojcarové za podporu a d v ru.
Anotace
Diplomová práce se zabývá tradicemi a emesly v regionu Mladoboleslavska a jejich vyuţitím ve výtvarné výchov na 1. stupni základní školy. Úkolem práce je tvorba didaktického materiálu vhodného pro realizaci jednotlivých vyučovacích lekcí.
V první části se práce orientuje na oblast Mladoboleslavska a její tradice v pr b hu roku. Popisuje vznik a dodrţování tradic, ale také zm ny, kterými tradice prošly. Dále se zabývá emesly, s nimiţ se dodnes na území Mladoboleslavska m ţeme setkat, a ze kterých lze čerpat inspiraci ve výtvarné výchov . První část obsahuje také kapitolu za azení výtvarné výchovy do RVP, napln ní klíčových kompetencí a popis výtvarných technik.
Druhá část práce je aplikační, nabízí didaktický materiál. Úst edním tématem jsou lidové tradice a tradiční činnosti z minulosti. Materiál je ov ený v praxi a nabízí inspiraci pro jednotlivé lekce výtvarné výchovy b hem školního roku.
Klíčová slova
Mladoboleslavsko, lidové tradice, emesla, výtvarná výchova, 1. stupe základní školy
Annotation
The diploma thesis deals with traditions and crafts in area Mladoboleslavsko and then their using in art education in the primary school. The aim of work is creation of didactic materials for realization in the different lessons.
The first part of this work is orientating in area Mladboleslavsko and its tradition during the year. This part describes rising and observing traditions and their changes.
The next part deals with crafts that we can meet in this area and we can draw some inspiration for art education. This part also contains the chapter on designing art education in Frame work Education Programme, key competences descriptions of the art techniques.
The second part of work offers didactic materials. The main topics are folk traditions and traditional activities of the past. This material is certified in practice and offers some inspiration for art lessons during the school year.
Key words
Mladoboleslavsko area, folk traditions, crafts, art education, primary school
7
Obsah
Seznam obrázk ... 9
Seznam pouţitých zkratek ... 10
ÚVOD ... 11
1 MLADOBOLESLAVSKO ... 12
2 TRADICE Z REGIONU MLADOBOLESLAVSKA ... 15
2.1 Zá í ... 15
2.1.1 Drakiáda ... 15
2.1.2 Svatý Václav... 16
2.2 íjen ... 16
2.2.1 Halloween ... 17
2.3 Listopad ... 18
2.3.1 Dušičky ... 18
2.3.2 Svatý Martin ... 18
2.4 Prosinec ... 19
2.4.1 Svatá Barbora ... 20
2.4.2 Mikulášská nadílka ... 20
2.4.3 Vánoce ... 21
2.5 Leden ... 24
2.5.1 Nový rok ... 24
2.5.2 T i králové ... 25
2.6 Únor... 26
2.6.1 Masopust ... 27
2.7 B ezen ... 28
2.7.1 Postní doba ... 28
2.8 Duben ... 29
2.8.1 Pašijový týden ... 30
2.8.2 Velikonoce... 31
2.8.3 Pálení čarod jnic ĚFilipojakubská nocě ... 33
2.9 Kv ten ... 33
2.9.1 Stav ní Májky... 33
2.9.2 1. kv ten – svátek práce ... 34
2.9.3 Den matek Ědruhá kv tnová ned leě ... 35
8
2.10 Červen ... 35
2.10.1 D tský den ... 36
2.11 Červenec, Srpen ... 37
2.11.1 Ţn a doţínky ... 37
2.11.2 Konec prázdnin... 38
3 EMESLů V PROM NÁCH ČůSU ... 39
3.1 Ková ... 39
3.2 Mlyná ... 40
3.3 Švec a krejčí ... 41
3.4 Hrnčí ... 41
3.5 Truhlá ... 42
4 TRůDICE VE VÝTVůRNÉ VÝCHOV ... 43
4.1 Rámcový vzd lávací program pro základní vzd lávání ... 43
4.2 Výtvarná výchova ... 44
4.2.1 Učivo výtvarné výchovy na 1. stupni ... 45
4.3 Cíle základního vzd lávání ... 46
4.4 Klíčové kompetence ... 47
5 VÝTVůRNÉ TECHNIKY ... 50
5.1 Kresba ... 50
5.2 Malba ... 51
5.3 Grafika ... 52
5.4 Prostorová tvorba ... 54
6 SOUBOR METODICKÝCH LIST S NÁM TEM TRůDICE ... 56
ZÁV R ... 80
Seznam pouţitých zdroj : ... 81
Seznam p íloh ... 83
9
Seznam obrázk
Obr. 1: Papírový drak, ţákyn 5. ročníku ... 56
Obr. 2: Textilní tvorba, ţáci 5. ročníku ... 59
Obr. 3: Koláţ, ţákyn 5. ročníku ... 62
Obr. 4: Sv t, ţákyn 2. ročníku ... 64
Obr. 5: P ání, ţákyn 5. ročníku ... 66
Obr. 6: Maska, ţák 4. ročníku ... 68
Obr. 7: Keramická tvorba, ţák 2. ročníku ... 70
Obr. Ř: Postava Jidáše, skupinová práce, d ti 6 – 12 let ... 72
Obr. ř: Kraslice, ţák 5. ročníku ... 74
Obr. 10: Májka, skupinová práce, ţáci 5. ročníku ... 76
Obr. 11: Malba, ţáci 4. a 5. ročníku ... 78
10
Seznam pouţitých zkratek
aj. a jiné
apod. a podobn
atp. a tak podobn
č. číslo
Čs. československá
JZD jednotné zem d lské druţstvo
MDŢ mezinárodní den ţen
nap . nap íklad
obr. obrázek
resp. respektive
RVP ZV rámcový vzd lávací program pro základní vzd lávání
s. strana
Sb. sbírky
Sv. svatý, svatá
ŠVP školní vzd lávací program
tj. to je
tzv. takzvaný
USA Spojené státy americké
11
ÚVOD
Téma diplomové práce Rok s tradicí z regionu Mladoboleslavska jsem si vybrala, protoţe si myslím, ţe současná doba je velmi usp chaná a lidé zapomínají na tradice, které od nepam ti pat í k ţivotu lidí. Cílem mé práce je zmapovat tradice, které dosud nevymizely z ve ejného pov domí, ale také tradice, které se v pr b hu let m nily a dodnes se dochovaly v pozm n né podob a konají se v jednotlivých obcích na Mladoboleslavsku. Následné zpracování didaktického materiálu tradice p ibliţuje ţák m 1. stupn základní školy. Nám t lidových tradic nabízí velké mnoţství inspirace a moţností, kterých lze vyuţít v hodinách výtvarné výchovy pomocí tradičních, ale také netradičních výtvarných technik.
První část práce popisuje vznik a udrţování tradic na Mladoboleslavsku v pr b hu školního roku, ukazuje zm ny, kterými jednotlivé tradice prošly, ale také p ibliţuje b ţné činnosti, které dnešní d ti znají pouze z vypráv ní nebo je neznají v bec. Na toto téma navazuje také zmapování emesel, která byla kdysi b ţná na kaţdé vesnici, a která mají dodnes sv j p vab a uplatn ní. Stejn jako tradice, i emesla nabízí mnoho inspirace pro výtvarnou výchovu. Teoretická část dále pojednává o za azení výtvarné výchovy do rámcového vzd lávacího programu a definuje klíčové kompetence, jichţ je dosaţeno za azením lidových tradic a emesel do výuky. Nakonec je tato část v novaná technikám vyuţívaným ve výtvarné výchov a jejich rozd lení.
Druhá část práce se opírá o praktickou stránku výtvarné výchovy. Jde o soubor metodických list , jejichţ nám tem jsou práv tradice popisované v první části práce.
Didaktický materiál je ov en v praxi s ţáky prvního stupn základní školy a kaţdý metodický list obsahuje výstupy v podob fotografických záznam . Metodické listy jsou azeny dle pr b hu školního roku a bývají dopln ny motivačními p íb hy, které ţák m p ibliţují tradice a emesla.
12
1 MLADOBOLESLAVSKO
Region Mladoboleslavska se nachází na severu st edočeského kraje. Je to oblast rozkládající se na obou b ezích eky Jizery. Tomuto regionu dominuje m sto Mladá Boleslav, které b hem 20. století zaţilo nebývalý pr myslový rozvoj díky automobilové výrob .
Nejen automobily, ale také velké mnoţství kulturních, církevních a p írodních památek se nachází na území Mladoboleslavska. P ímo v Mladé Boleslavi lze navštívit Mladoboleslavský hrad, který v současné dob slouţí p edevším jako muzeum Mladoboleslavska. Dalšími známými hrady jsou Bezd z a také hrad Houska, o n mţ kolují tajuplné legendy spojené s čerty a peklem.
Ze zámk m ţeme jmenovat zámek v Mnichov Hradišti, zámek Stránov v obci Jizerní Vtelno, jako muzeum dnes slouţí zámek v Benátkách nad Jizerou, kde svého času pobýval astronom Tycho Brahe. Sídlem základní školy je v současnosti zámek v obci Kosmonosy a p ekrásnou barokní stavbou je zámek Liblice.
Významnou součást kulturního bohatství tvo í z íceniny hrad Michalovice nedaleko Mladé Boleslavi, Valečov leţící v obci Bose , Draţice nedaleko Benátek nad Jizerou, v Bakov nad Jizerou z ícenina hradu Zví etice, která se v letních m sících stává centrem spousty kulturních akcí.
Mezi významné technické památky pat í budovy pivovar v Ujkovicích, Lobči, Klášt e Hradišti nad Jizerou, ţelezniční muzeum v obci Sudom , soukromá zahradní ţeleznice v obci Skalsko a ţelezniční viadukt v Krnsku, budovy mlýn v Muka ov , Dolním Bousov , Bakov nad Jizerou a poz statky skalního mlýna u obce Vesec. Mezi technické památky pat í také vodárenská v ţ v Mladé Boleslavi, ŠKODů muzeum a tiskárna na Karmeli také v Mladé Boleslavi.
Skalní oblasti u obce Mšeno a nedaleko Mnichova Hradišt , rozhledny Číţovka u Kn ţmostu, Hradiš u Kadlína, Vrátenská hora u Nosálova a vyhlídky na vrchu Muţský u obce Bose , Drábské sv tničky a vrch Káčov u Mnichova Hradišt , vrch Baba a D dek u Bakova nad Jizerou, rybníky Červený v Dolním Bousov , Baţantník u Karlovic dále chrán né území Rečkov u B lé pod Bezd zem, národní p írodní památka Klokočka, p írodní památka Slepeč u Benátek nad Jizerou a samotná eka Jizera jsou p írodními památkami, které dopl ují krajinu na Mladoboleslavsku.
13
S Mladoboleslavskem jsou spojena významná jména. Mladoboleslavským rodákem byl básník, kreslí a noviná František Gellner, jehoţ rodný d m m ţeme dodnes obdivovat na Starom stském nám stí. Vyhran ná kritičnost v či tehdejší společnosti, pohrdání malom stskými pom ry i v rodné Boleslavi, která mu nikdy p íliš k srdci nep irostla – to vše se odrazilo i na jeho literární tvorb , jiţ v jeho první básnické sbírce „Po nás a p ijde potopa…“.ĚHerčík 2013, s. 264ě
Lud k Ma ásek je další osobností, která reprezentuje Mladoboleslavsko.
Um lec, známý p edevším svými ilustracemi se narodil v B lé pod Bezd zem v roce 1929. Na ja e 2004 vyšel za p isp ní m st Mladá Boleslav, Kosmonosy, B lá pod Bezd zem a Doksy slavný „Máj“ Karla Hynka Máchy s ilustracemi Lu ka Ma áska.
Um lec se jiţ vydání nedoţil, prakticky tak završil svou profesní dráhu, na níţ se nachází více neţ 120 kniţních titul p eváţn pohádek a pov stí, ale i školních čítanek, kalendá , abeced, hracích karet, plakát , divadelních program a jiných drobných tisk . ĚHerčík 2013, s. 2Ř0ě
Jednou z nejvýznamn jších osobností spjatou s Mladoboleslavskem je Bed ich Smetana, jehoţ ţena Kate ina odtud pocházela. P edevším obec Jabkenice kaţdoročn sklo uje jméno Bed icha Smetany. Zde navšt voval jabkenickou myslivnu, kde ţila jeho provdaná dcera Ţofie. Jabkenická myslivna byla v nedávné dob zrekonstruovaná a op t zp ístupn na jako muzejní expozice o ţivot a díle muţe, který se stal zakladatelem české národní hudby. V roce 1924 byl odhalen v Jabkenicích Smetan v pomník, dílo socha e Františka Bílka. ĚHerčík 2013, s. 310ě
Boleslavskými rodáky je mnoho dalších osobností a to nap íklad herečka ůdina Mandlová, ze sportovního sv ta m ţeme jmenovat Evu Bosákovou, Ji ího Hrdinu nebo Jana Ţelezného. Významnou osobností je také Vilém Čok.
O uchování tradic na Mladoboleslavsku se zasluhují r zné spolky. Jsou to nap íklad dobrovolní hasiči. Tradicí dobrovolných hasič , zejména na venkov , je permanentní péče o dorost a mládeţ, po ádání sout ţí a cvičení, ale také kulturních akcí, sportovních klání a poznávacích zájezd . ĚHerčík 2013, s. 20řě Jednotku dobrovolných hasič má tém kaţdá obec na Mladoboleslavsku. Tyto sbory se účastní r zných sout ţí, z nichţ nejvýznamn jší je Boleslavský pohár.
Další spolek udrţující tradice je SOKOL. Členové SOKOLů se za více neţ 150 let zaslouţili o vybudování m stské sokolovny a hudebního pavilonu. Boleslavský Sokol
14
p ed válkou i po ní vychoval plejádu vynikajících sportovc a reprezentant , olympionika Aloise Vachta, jeho dceru Evu ĚBosákováě, další gymnasty Jind icha Tint ru, Lorence, Zahrádku, Čumpelíka, Melčáka, ale Československou obec sokolskou reprezentovali také zdejší atleti František Fidler, P emek a Zden k Sobotkovi, Juranka a další. Není bez zajímavosti, ţe nejv tší filmová hv zda t icátých let Adina Mandlová tvrdila, ţe za svou kondici a pruţnost vd čí cvičení v boleslavském Sokole. ĚHerčík 2013, s. 233, 234)
Nejvýznamn jším spolkem, zabývajícím se lidovými tradicemi a d jinami, českého národa byl spolek Baráčník . Členové spolku vybírali p ísp vky určené chudým, nemocným a úrazem postiţeným lidem do kasičky v podob baráčku, po ádali výlety a p ednášky zejména o starých obyčejích, krojích a d jinách českého národa, sbírali lidové písn a íkanky. Ě…ě Na Boleslavsku vznikl první baráčnický spolek 17.
zá í 1Řř4 a záhy po svém zaloţení m l jiţ tém dv stovky člen . Ě…ě V blízkém okolí Mladé Boleslavi jsou stále činné obce Zámostí, epov, Hrdlo ezy, Kosmonosy, Bakov, B lá pod Bezd zem, Malá B lá, Trenčín, Mnichovo Hradišt , B ezno, Sukorady, Dolní Bousov, Dobrovice, Strenice, Klášter a Bukovno. ĚHerčík 2013, s. 23řě
15
2 TRADICE Z REGIONU MLADOBOLESLAVSKA
Tradice, které se dosud dochovaly na území Mladoboleslavska, mají sv j p vod jiţ v dob p ed p íchodem k es anství na naše území. D íve, neţ církev p evzala n které z t chto tradic, byly zvyky a tradice spjaty s ţivotem lidí a jejich souzn ní s p írodou.
Významným mezníkem byl slunovrat a také p íchod jara, který p inášel lepší časy po dlouhých a mrazivých zimách. Slunovrat byl ekvivalentem ţivota, a proto lidé b hem n j po ádali r zné oslavy a rituály spojené s ob mi. U n kterých zvyk a tradic nelze určit jejich p esný p vod, p esto se však dochovaly zako en né v naší kultu e dodnes.
S p íchodem k es anství m la církev snahu n které tradice zrušit a nahradit je svátky spojenými s náboţenstvím. S pr myslovou revolucí a dále s novými technologiemi a ideologiemi tradice m ní sv j obsah, nebo mizí úpln . P esto se však církvi ani všeobecné modernizaci nepoda ilo z pov domí lidí odstranit všechny zvyky a tradice, a tak se celý rok setkáváme jak s náboţenskými svátky, tak s tradicemi p edk es anskými.
2.1 Zá í
Divoké husy na odletu – konec i babímu létu.
Zá í je m sícem spojeným p edevším se začátkem nového školního roku.
Spousta současných akcí konaných na Mladoboleslavsku bývá spojena práv se školou, ale podíváme-li se do minulosti na pouto člov ka a p írody jde také o m síc úrody a polních prací. Všechny d ti v rodin musely vypomáhat, nap íklad pásly domácí zví ata. Protoţe večery bývaly jiţ chladn jší, rozd lávali pasáčci ohníčky a ve ţhavém popelu opékali brambory.
2.1.1 Drakiáda
Ve volném čase d ti hrály r zné hry a vyráb ly si hračky. Jedním z výrobk byly také papíroví draci. Poušt ní drak bylo typické pro podzimní m síce, kdy p ibývalo v trných dn .
Tato d tská aktivita se dochovala do dnešních dn . V současné dob jsou však draci pr myslov vyráb ni a hlavní surovinou na jejich výrobu není papír a d evo, ale
16
plast. S tradičním papírovým drakem se tak setkáváme čím dál mén . Nicmén stále se najdou rodiny, kde je výroba a poušt ní drak p íjemnou rodinnou činností.
V obcích H ivno, ehnice, Jizerní Vtelno, Ptýrov Rohatsko, Krnsko, Lušt nice, Písková Lhota, Kobylnice, Hrdlo ezy, Dolní Slivno, Nim ice, Benátky nad Jizerou a Meče íţ na Mladoboleslavsku p erostlo poušt ní drak v tradiční společenskou akci tzv. drakiádu. Lidé z obce se scházejí na volném prostranství bu p ímo v obci, nebo nedaleko obce, kde společn pouští draky. Často se tato aktivita také spojuje se sout ţí nap ., který drak vyletí nejvýše, který se udrţí nejdéle ve vzduchu apod. Stejn jako jiné aktivity, na nichţ se podílí více obyvatel, i tato p ispívá k posílení dobrých vztah v obci.
2.1.2 Svatý Václav
Svatý Václav, patron českých zemí, první svato ečený českého p vodu. Svátek Sv. Václava uctívala celá zem . Konaly se slavnostní mše i lidové veselice, pout , posvícení. ĚVondruška 1řř1, s. 73). Posvícení znamenalo odpočinek od práce, dobré jídlo a pití.
Dodnes se oslavy Sv. Václava konají v mnoha obcích na Mladoboleslavsku, nejvýznamn jší oslavy probíhají ve Staré Boleslavi, kde byl kníţe Václav popraven vlastním bratrem. Ve Staré Boleslavi se p i oslavách schází tisíce lidí, kte í se účastní mše pod vedením p edních p edstavitel církve.
V jiných obcích ĚDolní Krupá, Jizerní Vtelno, Mladá Boleslav, Lušt nice, Dolní Slivno, Koso ice a Čejetice) mají svatováclavské slavnosti komerčn jší formu v podob jarmark s emeslnými výrobky, nechybí pohošt ní a nabídka zábavných program pro ve ejnost.
2.2 íjen
V íjnu hodn ţalud a bukvic oznamuje zimy víc.
M síc, kdy se rána halí do bílé mlhy, stromy p evlékají kabáty a les voní houbami, které dodnes dopl ují naše jídelníčky. Práv v lese se odehrávají námluvy zv e, tak typické pro podzimní období. I pro člov ka byl les vţdy velmi d leţitý. Lidé
17
se o les starali tak, aby v n m bylo čisto a klid. Sbírali spadané v tvičky na zátop, káceli stromy, které p ekáţely ostatním v r stu, a na zimu p ipravovali krmení a s l pro zv .
V této dob bývalo nejradostn jším obdobím havelské posvícení spojené s postavou Sv. Havla, jenţ byl oslavován 16. íjna. O posvícení se scházely celé rodiny a bohat n kolik dní hodovaly. Hlavním dnem bývala ned le, chlapci chodívali po vsi a zpívali. Zvali k tanci d včata a dostávali pohošt ní. Typickou pochoutkou byly posvícenské koláče, které dodnes mají na mnoha místech v České republice svou tradiční podobu. Na Mladoboleslavsku se tato tradice bohuţel nedochovala. Jedním z náznak jsou komerční pou ové atrakce, které mají zastávky nap . v obci Krnsko.
2.2.1 Halloween
Čím dál tradičn jší dle Šottnerové Ě200Řě je u nás oslava 31. íjna, tedy oslava halloweenská. Tento pohanský svátek má své ko eny v Irsku, odkud se b hem staletí rozší il tém do celého sv ta. V současné dob se s oslavami setkáváme p edevším v anglicky mluvících zemích, jako jsou USů, Velká Británie, Nový Zéland a další.
Tradičním symbolem jsou vydlabané dýn , strašidelné p evleky, kočky a barvy černá a oranţová.
Vydlabaná dýn je častým podzimním symbolem i na Mladoboleslavsku v obcích Písková Lhota, Bakov nad Jizerou, Vlkava, Katusice, Ptýrov, Mladá Boleslav, Benátky nad Jizerou nebo Čejetice a Meče íţ, kde se konají halloweenské pr vody, tolik známé nap íklad z USA. V n kterých obcích se tradičn koná, v návaznosti na Halloween a jeho spojení se strachem, strašidly a p evleky, stezka odvahy (Vinec, Košátky, Meče íţ, Mladá Boleslavě, nebo také lampionový pr vod ĚKluky, Nim ice).
Pochmurné podzimní dny napomáhají vytvo it atmosféru plnou tajemna. Skupina lidí si p ipraví p evleky, objevují se zde kostlivci, mumie, čarod jnice, ale také bludičky nebo vodník. Kaţdá z bytostí se postaví na stanovišt podél stezky, která bývá často osvícena pouze svíčkami. Na takto p ipravenou stezku odvahy se vydávají jednotlivci nebo skupiny d tí. Na kaţdého, kdo projde bez újmy, čeká odm na v podob diplomu, medaile, opékání vu t apod.
18
2.3 Listopad
Začátkem-li listopadu sn ţí, mívá sníh pak výšku v ţí.
Listopad, m síc, kdy uţ bývalo celé stavení p ipraveno na zimu. B hem dn se obstarávalo hospodá ství, uklízela se domácnost a zazimovávaly se hospodá ské budovy. V zim se topilo pouze v hlavní sv tnici, zde probíhaly všechny denní činnosti.
V t chto dobách se scházely ţeny, aby p edly len nebo draly pe í. Byly to doby, kdy lidé besedovali a pospolu si vypráv li r zné pohádky o nadp irozených bytostech.
2.3.1 Dušičky
1. listopadu známe také jako Svátek všech svatých, Památku zesnulých v kalendá i nalézáme 2. listopadu. Oba tyto dny společn nazýváme „Dušičky“, jelikoţ se týkají duší zem elých. K es anský Svátek všech svatých oslavuje všechny sv tce a sv tice, p i Památce zesnulých lidé, i nev ící, udrţují určité tradice.
Den, kdy vzpomínáme na naše zesnulé je dobrým zvykem navštívit h bitov, upravit rodinný hrob a jeho okolí, na památku rozsvítit svíčku a v novat pár minut tiché vzpomínce, v ící modlitb .
Tyto vzpomínkové slavnosti sice stanovila církev, jejich p vod však má ko eny v dobách pohanských. Uctívání mrtvých pat ilo mezi kulty našich p edk , a práv noc z 1. na 2. listopad povaţovali za výjimečnou, nebo v ili, ţe v ten čas se mohou mrtví vracet mezi ţivé, a aby si zajistili jejich p íze , p inášeli jim ob ti. A protoţe se prolnulo p edk es anské uctívání p edk s k es anskou vírou v posmrtný ţivot, lidé se sice za duše modlili, ale doma pak provád li r zné úkony, jimiţ si cht li získat náklonnost duší zem elých p edk . Nejenţe k jejich poct ho ela p es noc svíčka či lampa, ale chystala se pro n i „dušičková veče e“. A aby se také zmírnilo utrpení duší zp sobené ohn m v očistci, byl na stole i omastek. ĚMotlová 2016, s. 105)
Do dnešní doby se tato tradice dochovala tém nezm n na. Kaţdý rok v tyto dny m ţeme na Mladoboleslavsku vid t h bitovy plné poz stalých, kte í vyjad ují úctu svým zesnulým bliţním. Konají se také zádušní mše, pro v ící poz stalé.
2.3.2 Svatý Martin
Svatý Martin byl p vodn členem císa ského jezdectva, poté byl z armády propušt n, deset let strávil jako poustevník a nakonec se stal biskupem v Toursu. Podle
19
legendy v chladné noci rozetnul vlastní pláš a daroval jej promrzlému ţebrákovi.
Druhou noc se mu zjevil Kristus od ný do poloviny Martinova plášt a p ivedl jej na cestu zboţnosti. (Trnková 2016, s. 89)
Svátek Sv. Martina znamenal zm nu počasí, íkávalo se, ţe Martin p ijíţdí na bílém koni. K tomuto dni se tak váţe spousta pranostik spojených práv s p íchodem zimního období. V mnoha obcích se konaly trhy a slavilo se svatomartinské posvícení.
Stejn jako v jiné posvícenské dny, i v tuto dobu se hodovalo, pilo a lidé se veselili.
Ke svatomartinskému posvícení pat í jiţ neodmysliteln pečená husička.
Trnková (2016) popisuje legendy o spojení husí pečen se svátkem Sv. Martina. První legenda vypráví o tom, jak se Martin schovával p ed svým jmenováním biskupem v husníku a husy ho kejháním prozradily. Ve druhé legend se dozvídáme o kázání biskupa Martina, které bylo rušeno husím kejháním, a proto skončily za trest dozlatova upečené.
Dnes se na Mladoboleslavsku setkáváme se svatomartinským posvícením v podob jarmark a st edov kých trţiš spojených s divadelním nebo hudebním p edstavením a aktivitami pro d ti i dosp lé v obcích Dolní Bousov, Lušt nice, Bakov nad Jizerou, Nová Ves u Bakova, Katusice, Bose , Koso ice, Rohatsko, Benátky nad Jizerou, Vlkava Dolní Krupá, Bezno nebo také Čejetice a Nim ice.
2.4 Prosinec
Pošmourný prosinec, dobré je znamení pro sady, lučiny i všechno osení.
M síc, kdy kaţdý očekává oslavu narození Jeţíše Krista – Vánoce. ůdvent je v doslovném p ekladu „p íchod“ a práv tak se také nazývá toto období. Zahrnuje čty i ned le p ed Št drým dnem. V dobách, kdy byli lidé více obráceni na k es anskou víru, povaţovali advent za období klidu a rozjímání. Nekonaly se ţádné zábavy, p estalo se zpívat a tančit a kaţdé ráno se konaly jit ní mše. Církev cht la potlačit všechny pohanské zvyky, které se k tomuto údobí vázaly. Vycházely z p edstavy, ţe v čase, kdy je málo slunečního sv tla, jsou temné síly mocn jší a cht jí zvít zit nad sluncem, aby ovládly pozemský sv t, a lidé cht li škodlivou moc démonických sil oslabit. Za účinný prost edek povaţovali hluk a p evleky za jiné bytosti. P evlekem s maskou m nili svou totoţnost, aby démony oklamali, a rámusili, aby je zahnali, protoţe v ili, ţe démonické
20
síly uvyklé na ticho v podzemí hluk nesnášejí. ĚMotlová 2016, s. 196) Proto za adila církev do kalendá e svátky Sv. Barbory, Sv. Mikuláše nebo Sv. Lucie. P es snahu církve však lidé vyuţili oslavy mnohých sv tc k tomu, aby postní pravidla porušovali.
D ti si v d ív jších dobách krátily čekání na Vánoce hraním si venku, stav ním sn hulák , sá kováním, koulováním a bruslením na zamrzlých rybnících. Dnes v období adventu p íliš sn hu nebývá, proto d tem krátí čas kaţdodenní dáreček nebo sladkost v adventním kalendá i. V mnoha obcích se také koná rozsv cení vánočního stromu spojené s p veckým vystoupením.
2.4.1 Svatá Barbora
3. prosince, v p edvečer svátku Sv. Barbory se konaly obch zky. Trnková (2016) popisuje Barborky jako mladé dívky, které si oblékly bílé šaty a p epásaly je modrou a červenou stuhou a na hlavu si poloţily v nečky. Takto od ny obcházely vesnici. Tradovalo se, ţe svatý Petr spustí od nebeské brány ţeb ík, po kterém Barborky sestoupí na zem a obdarují hodné d ti. Neposlušné d ti dostaly výprask metličkou.
Zde je také pot eba zmínit další obch zkovou hru, která se do dnešních dn na Mladoboleslavsku nedochovala, ale částečn splynula s obch zkou Barborek. Jedná se o postavu Sv. Lucie, která má svátek 13. prosince. V p edvečer tohoto dne obcházely vesnici tzv. lucky nebo luciny. Byly to strašidelné postavy s d sivou maskou s dlouhým zobákem, jejichţ p vod nacházíme spíše v pohanských rituálech neţ v podobnosti se samotnou sv ticí. Úkolem t chto postav bylo nejen postrašit nezbedné d ti, ale také zkontrolovat hospody ky, zda jiţ mají vymetenou sv tnici a jsou p ipraveny na Vánoce.
ĚMotlová 2016ě
Jak jiţ bylo ečeno, v p edvečer svaté Barbory se dosud na Mladoboleslavsku v obcích Meče íţ, Koso ice, Dolní Bousov, Písková Lhota, Nim ice, Brodce, Bose , Smilovice, Vlkava, Boreč, Benátky nad Jizerou a Krnsko konají obch zky, Barbora však p evzala podobu svaté Lucie a chodí d ti postrašit v dlouhých bílých pláštích se zahaleným obličejem. Hodným d tem však rozdává drobné dárečky.
2.4.2 Mikulášská nadílka
Sv. Mikuláš je historicky doloţenou postavou. Narodil se v ecku ve 3. století.
V My e p sobil jako biskup a byl velice oblíbený u prostých lidí. Byl to velmi št drý
21
a dobročinný člov k. Za svou víru byl krut mučen. 6. prosince roku 345-351 zem el.
ĚTrnková 2016, Šottnerová 200Ř, Vondruška 1řř1ě
V p edvečer svátk Sv. Mikuláše se konávaly obch zky, tzv. mikulášský pr vod. Jeho součástí byly masky husar , Turk , mou enín , které doprovázely Svatého Mikuláše. Mikuláše ohlašovali lauf i, kte í vstoupili do domu n kolik minut p ed ním.
Mikuláš obdaroval hodné d ti v tšinou cukrovinkami, sušeným ovocem, n kdy i drobnými hračkami. Zlobivé d ti vyd sili a ztrestali metličkou – Autor České mše vánoční Jakub J. Ryba tvrdil v naučení mládeţi z roku 1Ř04, ţe „chození Mikuláš p emnoho mrzák nad lalo“a horlí proti n mu jako zaostalé pov e. P esto p ečkali Mikuláši s and ly a čerty aţ do dnešních dn . ĚVondruška 1řř1, s. 79)
V současnosti se tak jiţ nesetkáváme s četnými pr vody, ale Svatého Mikuláše doprovází práv pouze čerti a and lé. V n kterých obcích Mikuláš obchází jednotlivé domácnosti, kde jsou d ti. Hodné d ti dostávají balíčky se sladkostmi a ovocem za písničky nebo básničky, které p ednesou. Na zlobivé d ti čeká v balíčku uhlí nebo kousek d eva či stará brambora. V obcích, kde ţije více rodin s d tmi a jeden Mikuláš by nestihl za večer všechny obejít, se tvo í více mikulášských skupin, nebo se v obecních prostorách konají společné mikulášské besídky pro všechny občany.
Mikulášská nadílka je tradiční v mnoha obcích na Mladoboleslavsku.
2.4.3 Vánoce
P ed p íchodem k es anství bylo toto období spojováno se zimním slunovratem, a významné bylo zejména proto, ţe krátké temné dny vyvolávaly v lidech pocity strachu z temných démon . Proto o slunovratu lidé zapalovali ob adní ohn , pozd ji svíce, které m ly oslabené boţstvo – zastoupené na zemi ohn m – posílit. Také mu p inášeli ob ti. Z podobného d vodu zdobili svá obydlí v tvemi jehličnan , protoţe zele symbolizovala ţivot.
Po rozší ení k es anství církev ustanovila na čas zimního slunovratu oslavu narození Jeţíše Krista – Vánoce. Za fiktivní datum Jeţíšova narození byla zvaţována i jiná data, ale nakonec bylo rozhodnuto o noci ze 24. na 25. prosince. ĚMotlová 2016, s. 198)
22
Št drý den
Den, kdy si lidé p ipomínají narození Jeţíška. Zvyky a tradice mají rodinný charakter a kaţdá rodina si je dodnes p izp sobuje dle svého uváţení. Všude však v tento den zavládne atmosféra plná lásky, úcty a p átelství. Rodiny se odjakţiva schází ke společné veče i u slavnostn prost eného stolu.
Celý den probíhaly p ípravy na večer, hospodyn va ila, pekla a dokončovala výzdobu, zatímco hospodá p ipravoval stromeček. Všichni se postili, aby vid li zlaté prasátko. P st skončil s východem první hv zdy, v tu dobu hospodyn oznámila, ţe je prost eno ke slavnostní veče i. Bylo zvykem, ţe ke stolu usedal sudý počet lidí, lichý počet mohl p inášet nešt stí. Pokud v rodin nebyl sudý počet člen , prostíralo se pro jednoho navíc. Nohy stolu byly omotané et zem, který sliboval soudrţnost celé rodiny v dalším roce. Kaţdý ze sedících si pod stolem mohl šlápnout bosou nohou na sekyru, coţ p inášelo pevné zdraví. P ed samotnou veče í se všichni společn pomodlili, pod kovali Bohu za uplynulý rok a poţádali ho o další rok bez starostí. Ke št drovečerní veče i bylo na stole p ichystáno devatero pokrm od masa p es hrách, ovoce, cukroví aţ po chléb – Boţí dar. Dokud nebyli všichni nasyceni, nesm li vstávat od stolu, v ilo se totiţ, ţe pokud by n kdo odešel, uţ by další rok u stolu nesed l.
ĚMotlová 2016)
Po veče i hospodá p inesl stromeček ozdobený mašličkami, sušenými jablíčky a jiným ovocem, slam nými ozdobami atd. První zmínka o stromku zdobeném ovocem, sladkostmi a papírovými kv tinami, postaveném ve sv tnici, pochází z roku 1570 z brémské kroniky. Ě…ě Počátkem 1ř. století se objevuje v českých zemích. V Praze ho prý poprvé jako p ekvapení pro své hosty vystrojil roku 1Ř12 reţisér Stavovského divadla Liebich, který ho znal z rodného Bavorska. ĚVondruška 1řř1, s. 84) Tam, kde stromeček ješt známý nebyl, stav ly se jesličky nebo také betlémy. Figurky byly vyrobeny v tšinou ze d eva a objevovala se zde p edevším postava Jeţíška v jesličkách, Panna Marie, Sv. Josef, pastý i, ale také obyvatelé vesnic a emeslníci, 6. ledna pak p ibývaly figurky t í král .
Se št drým dnem jsou samoz ejm spojovány také koledy, které se zpívaly práv u vánočních stromk na oslavu narození Jeţíška Ědo té doby se zpívaly na mších tzv. rorátyě.
23
Št drý den byl také jedním z nejvhodn jších pro náhled do budoucnosti. Často cht la mladá d včata zjistit, jak bude vypadat jejich budoucí muţ a zda se mohou t šit na vdavky se svým milým. To dívky zjiš ovaly r znými zp soby, nap . házením st evíce – pokud špička ukazovala ke dve ím, m la být svatba do roka uchystaná.
Dalším zvykem bylo poušt ní o echových sko ápek se svíčkami. Známým v št ním bylo i klepání na kurník. Ozval-li se d včeti nejd íve kohout, znamenalo to, ţe se dívka vdá do roka. Ozvala-li se nejd íve slepice, dívka m la z stat svobodnou. ĚBestajovský 200Ř, s. 211ě O p lnoci chodívaly zv davé dívky na zamrzlou eku prosekávat led. Na vodní hladin se jim mohla zjevit jejich budoucnost. ĚŠottnerová 200ř, s. 136ě.
Lidé cht li dále v d t, zda jim bude slouţit zdraví, proto po veče i rozkrajovali jablka, hv zda v jablíčku znamenala št stí a pevné zdraví. Do vody se lilo olovo, z tvaru ztuhlého olova se daly p edpovídat události, které se m ly další rok uskutečnit.
Po náročném večeru, kdy prob hla také nadílka, lidé sp chali na p lnoční mši, která se dodnes koná p ímo v Mladé Boleslavi v kostele Nanebevzetí Panny Marie nebo také v obci Bezno v kostele Sv. Petra a Pavla.
Boţí hod vánoční
K es anské Vánoce se začínají slavit po skončení adventu, tedy o Št drém večeru, i kdyţ dnem Boţího narození je 25. prosinec – Boţí hod vánoční. Církev totiţ p evzala ţidovskou tradici pojímání času, podle níţ končí den západem slunce, takţe Št drý večer se povaţuje jiţ za součást dne dalšího. ĚMotlová 2016, s. 198)
Den, kdy lidé rozjímali a odpočívali. Nikdo v tento den nepracoval, hospodyn neuklízely. Jedinou činností, která na Boţí hod probíhala, byly návšt vy p íbuzných a soused . Lidé si p áli hodn zdraví a š astné svátky.
S v. Št pán
Svatého Št pána m ţeme také nazývat jako prvního k es anského mučedníka nebo patrona koní. V tento den mívali kon výsadní postavení, nejen, ţe jedli sv cený oves, ale také je hospodá i slavnostn ustrojili a vyjíţd li na projíţ ky. ĚVondruška 1991)
26. prosince byl také významný št pánskou koledou. Brzy ráno vyb hla mladá d včata ven a omývala mládence studenou vodou, aby byli silní a zdraví. Následovaly obch zky od domu k domu a koledovalo se: „Koleda, koleda Št páne! Co to neseš ve
24
dţbán ? Nesu, nesu koledu, upad jsem s ní na ledu, psi se na m sb hli, koledu mi sn dli. Co mám smutný d lati? Musím jinou ţebrati. Koledu mi dejte, jen se mi nesm jte! Koledu mi dali, p ece se mi smáli.“ ĚBestajovský 200Ř, s. 212)
Večer se všichni sešli v hospod na tancovačce a pacholci od koní, kterým sluţba aţ do Nového roku skončila, zapíjeli a zpívali: „Na Št pána není pána.“
ĚMotlová 2016ě
Dodnes se na Mladoboleslavsku bohuţel št pánská koleda nedochovala, tradičn v tento den rodiny pokračují v návšt vách p íbuzných a p átel.
Sv. Silvestr
Svatý Silvestr se narodil koncem 3. století v ím , jako k es an p ečkal pronásledování a roku 311 byl zvolen papeţem. V té dob císa Konstantin povolil k es anství. ĚVondruška 1řř1, s. 86) Po jeho smrti v roce 335 se v den výročí úmrtí konaly mše svaté. Ţádná jiná tradice, aţ do sjednocení církevního a občanského roku, nebyla s 31. prosincem spjatá.
Teprve b hem 1ř. století se ustálil zvyk oslav konce starého roku. Lidé stále chodili do kostela a d kovali za uplynulý rok. Poté se scházeli, aby společn oslavili a p ípitkem p ivítali nový rok. Takové oslavy dodnes vídáme na Mladoboleslavsku, nap íklad v obcích Lušt nice, Koso ice, Písková Lhota, Jizerní Vtelno, Vinec, Čejetice, Pluţná aj., kde se občané společn rozloučí se starým rokem p i obecním silvestrovském oh ostroji.
2.5 Leden
V lednu mráz t ší nás, v lednu voda – v čná škoda.
Mrazivý leden je prvním m sícem nového roku, hodnotíme p edchozí rok a odhodlaní vstupujeme do roku nového, v n mţ celá společnost očekává r zné zm ny.
Lidé si dávají rozličná p edsevzetí a v í, ţe budou vše d lat lépe neţ dosud.
2.5.1 Nový rok
Nový rok se vţdy neslavil tak, jak ho známe dnes, za počátek nového roku se od prav ku p irozen povaţoval zimní slunovrat. Zm na nastala ve starov kém ím , upravený juliánský kalendá p ijal 1. leden jako výchozí. Nebyl však ve ejn p ijat,
25
nový rok se tak slavil v prosinci Ězimní slunovratě i v b eznu Ěstvo ení sv taě.
V 17. století pak došlo ke sjednocení občanského a církevního roku, a tedy ustanovení počátku roku na 1. leden, ale aţ do 1ř. století trvalo, neţ se tento zvyk ustálil.
ĚVondruška 1řř1ě
K Novému roku se pojí n kolik pov r, které se v domácnostech dodnes v r zné mí e dodrţují. íká se nap íklad, ţe to, co bude člov k b hem Nového roku d lat, potáhne se s ním po celý rok. Další pov ra se týká první návšt vy v dom , mladá dívka nebo chlapec znamenají radost a št stí do domu, sta í naopak sm lu. Ze stavení se tento den nesm lo nic vynášet, nebo by to poté dle pov ry po celý rok chyb lo. Hospody ky nev šely ţádné prádlo, aby si do domu nep ivolaly smutek a smrt.
Pov ry se také pojí s novoročními pokrmy. ůby se domu drţely peníze, va ila hospodyn k novoročnímu ob du hrách nebo čočku, naopak nesm la se tento den jíst jakákoliv dr beţ, aby majetek a peníze z domu „neodlétly“ a nejedly se ani ryby, aby št stí z domu „neuplavalo“.
Hezkým zvykem bylo p át svým známým a p átel m k novému roku hodn zdraví, št stí a pohody. Pokud nebylo moţné pop át jim osobn , posílala se doma vyrobená veršovaná p áníčka. V první polovin 1ř. století nechal hrab Karel Chotek vytvo it první novoročenku. Posílání kartiček s p áním „pour feliciter“ – PF se stalo všeobecným zvykem ve dvacátém století a tento p vabný obyčej ješt zcela nevymizel.
ĚTrnková 2016, s. 101ě Pouze byl částečn nahrazen moderními technologiemi.
Jednou z novodob jších tradic je novoroční oh ostroj, který se koná v podvečer 1. ledna také na Mladoboleslavsku v Benátkách nad Jizerou nebo B lé pod Bezd zem, a mnohdy se ho účastní více lidí, neţ oh ostroje silvestrovského.
2.5.2 T i králové
Den t íkrálový je spojen s koncem Vánoc. V domácnostech se tradičn odstrojuje stromeček a vánoční výzdoba. Tento den je ale také spojen se jmény t í král , kte í p išli obdarovat narozeného Jeţíška. V d ív jších dobách chodívali t i králové v bílých košilích a papírových korunách na koledu po domech, aby zazpívali, pop áli š astný nový rok, d m posv tili proti zlým silám a dostali výsluţku. Na dve e pak napsali sv cenou k ídou K+M+B+ Ětaké C+M+B+ě a letopočet. Takový d m byl celý rok chrán ný. Podle lidové slovesnosti jsou písmena zkratkou jmen t í král , která byla
26
poprvé uvedena ve 12. století. Podle n kterých badatel však m ţe být p vodní význam zkratky jiný, z ejm šlo o poţehnání „Christis mansionem benedicat“, česky „Kristus a poţehná p íbytek“. ĚVondruška 1řř1, s. 45)
V dnešní dob je t íkrálová koleda spojena spíše s charitativní akcí. T íkrálovou sbírku po ádá kaţdoročn Charita Česká republika. Skupiny koledník , doprovodné akce i distribuci pokladniček organizují jednotlivé místní Charity, často ve spolupráci s farnostmi, školami či r znými mládeţnickými organizacemi. ĚCharita Česká republika 2018) Jedná se o nejv tší dobrovolnickou akci v republice, která neminula ani Mladou Boleslav a obce Dolní Bousov, Skalsko, Zd tín, Boreč, Bose , Bezno, Mnichovo Hradišt a Vlkava v jejím okolí, kudy aktivisté prochází. Výt ţek putuje na pomoc pot ebným, jedná se o handicapované, seniory, matky v nouzi, sociáln pot ebné apod.
Část výnosu je určena na zahraniční pomoc. Koledovat m ţe kaţdý, kdo se p ihlásí, kaţdou skupinu však vede dosp lá osoba, která vlastní pr kaz.
2.6 Únor
Jestli únor honí mraky, staví b ezen sn huláky.
Nejkratší m síc roku, který se v p estupném roce o jeden den prodlouţí, p inášel lidem po klidném vánočním období čas zábavy a radovánek. Lidé jedli, pili, veselili se, byl to také typický čas svateb. Velmi významným dnem byly Hromnice. Podle Nového zákona ĚII. část Bibleě se v tento den, 40 dní po narození Jeţíše, Josef a Marie svého syna v jeruzalémském chrámu zasv tili Bohu. V liturgickém roce je tento svátek nazván Uvedení Pán do chrámu a d íve jím končívala doba vánoční.
Lidový název Hromnice však vzešel ze slova „hrom“. P írodní úkaz spojený s mohutným sv tlem blesku, který lidem často p inášel ztráty na majetku i ţivotech a jehoţ se velmi obávali. Proti zlu, které páchal hrom a blesk, s prosbami o ochranu lidé zapalovali v tento den sv cené svíce, kterým íkali „hromnice“. Odtud tedy název.
Hromnice otevírají období roku, které vrcholí veselým masopustem. ĚŠottnerová 200ř, s. 14).
Významným dnem je Popeleční st eda, která se ídí datem Velikonoc, p ipadá tedy na st edu od 4. února do 10. b ezna. Je počátkem 40 denního p stu, který byl mimo ned le striktn dodrţován aţ do Bílé soboty. ĚVondruška 1řř1ě
27
2.6.1 Masopust
T ídenní pohyblivý svátek, který p edcházel Popeleční st ed . Masopust je dalším svátkem, který p ímo nesouvisí s liturgií a pravd podobn má ko eny v pohanských rituálech vpušt ní masa do jídelníčk , na n jţ církev navazuje.
ĚVondruška 1řř1ě
P ed samotnou masopustní zábavou se konávaly zabíjačky a jiné vep ové hody odkud pramení název „tučný čtvrtek“. V ilo se totiţ, ţe aby m l člov k celý rok hodn sil, musí jíst tento den co nejvíce. ĚBestajovský 200Řě
Počátkem zábav byla ned le, lidé jedli, pili a tančili, celý den vyhrávala muzika a radovánky se protáhly aţ do druhého dne, to se konaly bály, kde ţeny a dívky vyskakovaly co nejvýše „na len“ Ějak vysoko vyskočily, tak vysoko len vyrostlě.
Vrcholem masopustu bylo úterý, kdy vsí procházel pr vod maškar. Lidé si masky chystali dlouhé týdny dop edu, čím blázniv jší byla, tím lépe. Často byly vid t masky vyrobené ze slámy či k ţe. Maškary obcházely d m od domu, kde byly pohošt ny a napojeny, n kde dostaly i výsluţku, zpívaly a tančily. Tradiční maskou byl medv d, který m l právo tančit s kaţdou ţenou, hlučný laufr, kobyla, bába s n ší, kominík, kozel jako symbol plodnosti apod. O p lnoci ponocný zatroubením ukončil zábavu, nastala Popeleční st eda. ĚMotlová 2016ě
Dnešní podoba masopustu se od té p vodní p íliš neliší. Zm na nastává v délce konání masopustu. V současnosti se v obcích H ivno, Jizerní Vtelno, Klad ruby, Katusice, Vlkava, Bose , Bítouchov, Dolní Slivno, Bezno aj. na Mladoboleslavsku konají masopustní pr vody, v tšinou však druhou nebo t etí sobotu v únoru, protoţe pracovní týden nabízí jako nejvhodn jší den k oslavám práv sobotu. Zábavy netrvají celý den, ale pouze n kolik hodin, neţ pr vod projde obcí. Stále se však setkáváme s maskami, které jsou v pr vodu jiţ tradiční, ale také s novými, jeţ p edstavují p edevším oblíbené televizní postavy.
Tradiční z staly také aţ do současnosti r zné druhy zábav, vrcholí plesová sezona. Plesy mají rozličné typy organizátor od dobrovolných hasič , p es myslivce aţ po samotné vedení obce. Spojení s d ív jší tradicí masopustu p ipomínají také plesy a zábavy maškarní v obcích Hrdlo ezy, Koso ice, Nová Ves u Bakova, Boreč, Chot tov, Ţidn ves aj.
28
2.7 B ezen
V b eznu sedlák stromy o ezává, ale kabát ješt nesundává.
B ezen znamená p íchod jara a polních prací. Začalo se orat, aby se obrátila p da, sít obilí, pro dobrou úrodu se do zem vkládaly r zné ob ti a pronášely se motlitby, které m li po celý rok zajistit dostatek slunce a vláhy. Na polích pomáhali celé rodiny, jelikoţ to byla mnohdy jejich jediná obţiva. Svatý eho , jehoţ oslavujeme 12. b ezna, byl pomyslným mezníkem, kdy jiţ byly práce na polích započaty. Dodnes se pojí se Sv. eho em pranostiky nap . „Na Svatého eho e, líný sedlák, který neo e.“
2.7.1 Postní doba
Tato p edvelikonoční doba je typická dodrţováním p stu, trvá šest ned lí a jejich pojmenování je pro kaţdou z t chto ned lí charakteristické.
1. postní ned le – Černá ĚPučálka, Liščíě
Název Černá je odvozen od barvy od vu, který na sebe tento den ţeny oblékaly.
Jiné označení je pučálka podle pokrmu z namočeného a usmaţeného hrachu. Dokonce se i maškara nazývala pučálka, pučálník. ĚVondruška 1řř1, s. 52). Nejmén pouţívaný je název „liščí“, který je odvozen od činnosti pečení preclík . Matky pekly preclíky svým d tem v noci, tak, aby je d ti nevid ly. Ráno preclíky rozv sily po dom , dvo e i zahrad . D tem vypráv ly, ţe je zde nechala liška a pokud je najdou, mohou si je nechat a sníst. ĚTrnková 2016ě
2. postní ned le – Praţná
Název odvozen od pokrmu, který se tento den podával, tzv. praţmo. Jednalo se o naklíčená obilná zrna opraţená a omašt ná máslem nebo sádlem. Va ily se také obdoby tohoto jídla, nap íklad kaše nebo polévky. ĚTrnková 2016ě
3. postní ned le – Kýchavná
Kdyţ si n kdo kýchne, dodnes íkáváme: „Na zdraví,“ nebo „Pozdrav Pán B h.“
Tato p ání se zachovala jiţ ze st edov ku. V té bylo kýchání jedním z p íznak moru, jehoţ se lidé velmi obávali, a proto si p áli hodn zdraví. Postupem času se pop ání po kýchnutí stalo jiţ slušností. Dokonce se kýchání začalo povaţovat za zdravé pročišt ní mysli a začali se vyráb t r zné š upavé tabáky a prášky, které kýchání podporovaly. Na
29
kýchavnou ned li tak platilo, ţe kdo ten den t ikrát kýchne, bude zdravý celý rok – odtud tedy název kýchavná ned le. ĚVondruška 1řř1ě
4. postní ned le – Druţebná
Pojmenování čtvrté ned le je odvozeno od společenského ţivota: krom toho, ţe se v ten den mládeţ „druţila“ a p itom se hostila koláči „druţbami“, p icházel do rodiny nev sty druţba s ţenichem domlouvat svatbu. ĚMotlová 2016, s. 186) Uvolnila se postní káze a lidé se veselili.
5. postní ned le – Smrtná ĚSmrtelnáě
S pátou postní ned lí je spjat jeden z nejstarších lidových obyčej – vynášení smrti. Nesouvisí p ímo s Velikonocemi, ale spíše s kolob hem ţivota v p írod , s níţ byl člov k semknutý dávno p ed p íchodem k es anství. Konec zimy a počátek jara je symbolikou, kterou znázor uje práv vynášení v tšinou slam né figury p ipevn né na k lu, která se zapálila a vhodila do vody. íkalo se jí r zn – na Mladoboleslavsku Smrt nebo Morana. Dodnes se tato tradice udrţela v obcích Dolní Bousov, Bose , Hrušov, Vlkava, Čejetice a p ímo v Mladé Boleslavi, a to p edevším zásluhou základních škol, které v rámci výuky tradici dodrţují.
6. postní ned le – Kv tná ĚKv tniceě
Je počátkem pašijového týdne, poslední postní ned lí a také p ipomínkou p íchodu Jeţíše do Jeruzaléma, kterého lid vítal palmovými listy a r znými kv ty – odtud název. U nás palmové listy nahradily vrbové v tvičky – kočičky. Posv cené kočičky m ly chránit obydlí a zapíchnuté okolo pole chránily úrodu. ĚTrnková 2016ě
2.8 Duben
V dubnu svrchu h eje, od spodu mrazí.
M síc, kdy je p íroda v rozpuku, v kaţdém hospodá ství byla spousta práce.
Vstávalo se s východem slunce, aby lidé stihli splnit úkoly, které je celý den čekaly.
Zatímco dosp lí pracovali na poli, d ti pásly domácí zví ata. ůby si ukrátily čas, vymýšlely r zná íkadla a hrály hry.
30
2.8.1 Pašijový týden
Po kv tné ned li nastává poslední týden p ed Velikonocemi. Velikonoce jsou nejvýznamn jším svátkem k es anské církve. K es ané si kaţdý den tohoto týdne p ipomínají utrpení Jeţíše. D leţitá je také p íprava na Velikonoce. Modré pond lí a Šedivé úterý bývaly b ţnými dny, kdy započal úklid domácnosti a nejsou významn spojovány s tradicemi. ĚTrnková 2016ě
Škaredá st eda
Traduje se, ţe se tento den Jidáš na Jeţíše škaredil – odtud plyne název. Na škaredou st edu bylo typické vymetání komín , zametalo se a bílilo. Úklidem se vyhán li zlí duchové ze stavení. ĚTrnková 2016ě
Zelený čtvrtek
Zelený čtvrtek byl dnem poslední veče e Pán p ed zajetím královskými vojsky.
Byl zrazen jedním z apoštol – Jidášem. Zvony ten den umlkly a odlétly do íma, místo nich obcházeli vesnice mladí s ehtačkami. Na n kterých místech se zastavili, aby od íkali modlitbu nebo zazpívali písničku. Tato tradice se dodnes dodrţuje ve v tšin obcí na Mladoboleslavsku. Krom pomlázky je ehtání jednou z nejrozší en jších tradic v Mladé Boleslavi a jejím okolí.
Modlitby a písničky p i ehtání:
Zdrávas Maria milosti plná, Pán s tebou. Poţehnaná tys mezi ţenami prvními a poţehnanými. Plod ţivota tvého – Jeţíš. I ekla Maria: „A já dívka pán , staneš-li se podle slova mého.“ Amen (Vinec)
Nevinné umučení a smrt Krista Pána, kaţdá duše v rná, která je bedlivosti pro člov ka h íšného. Slova smrti vykoupiti, on pro své umučení, dal nám v čný ţivot, nebi v čnou radost, nebi v čnou radost ĚJizerní Vtelnoě
Klekání zvoníme, Jidáše honíme. Jidáši zrádný, cos to učinil, ţe jsi svého pána Ţid m prozradil. Ţidi, Ţidi nev rní, vy kluci černí, kopali jámu Jeţíši pánu, aby ho jali, uk iţovali, na velký pátek do hrobu dali a na bílou sobotu zas vykopali. ĚDolní Slivnoě
Velký pátek
Na Velký pátek p ipadalo uk iţování Jeţíše, sejmutí t la z k íţe a uloţení do hrobu. Tento den je také označován jako den smutku. Lidé dodrţovali p st a v ili na
31
zázračnou sílu zem , která ukrývá poklady. Kouzelnou moc m lo také umytí ranní rosou ješt p ed východem slunce. ĚTrnková 2016ě Ve vsi byly zvony stále nahrazovány
ehtačkami.
V d ív jších dobách bylo zvykem „hon ní Jidáše“. V r zných obcích se lišil den i zp sob provedení, n kde d ti vybíhaly z kostela a honily jednoho z chlapc , nejlépe zrzavého. V jiných obcích bylo nahán ní Jidáše spojeno p ímo s ehtáním a v modlitbách se o zrad Jidáše také hovo í, ale p ímo nahán ní Jidáše se jako tradice na Mladoboleslavsku prakticky nedochovalo. Na Velký pátek se však v obcích Jizerní Vtelno, Písková Lhota a Skalsko dochovala tradice „pálení Jidáše“. D ti z d ev ného k íţe a ze slámy vytvo í postavu Jidáše, poté obchází vesnici s vytvo enou figurou a íkají íkadla jako p i ehtání. Nakonec Jidáše p ipevní na hranici a společn upálí.
Bílá sobota
Poslední den čty icetidenního p stu. Vrcholily p ípravy na Velikonoce, pekly se mazance a beránci, muţi pletli pomlázky a d včata zdobila vajíčka. Podle pov stí se vracely zvony z íma, takţe bylo ukončeno ehtání. I dnes je tradicí, ţe d ti, které ehtaly, obchází vesnici a koledují. Za odm nu dostávají sladkosti, syrová vajíčka nebo drobný peníz.
2.8.2 Velikonoce
Jsou svátky, jejichţ název je odvozen od „velké noci“ zmrtvýchvstání Jeţíše Krista. Velikonoce jsou nejvýznamn jší svátky k es anské církve. Jsou spojené s památkou umučení a vzk íšení Krista, je to vzpomínka na jeho zmrtvýchvstání.
Silnou tradici m ly Velikonoce jiţ v dob p edk es anské. Prap vodn tento svátek souvisel se svátkem nomádských pastý a byl spojen s ob továním mladých zví at, p edevším beránka. M l pravd podobn návaznost na ţidovský sedmidenní svátek Pesach, kterým si Ţidé p ipomínali vysvobození z egyptského zajetí. ĚŠottnerová 2008, s. 31)
Velikonoce jsou svátky pohyblivé, závisí na prvním jarním úpl ku, který p edchází 1. ned li velikonoční.
32
Boţí hod velikonoční
Den zmrtvýchvstání Jeţíše Krista nebo také den Vzk íšení. Končil p st, a lidé si nechávali svá jídla posv tit. Sv til se mazanec, beránek, ale i chleba nebo vejce. Jedním z d vod byl také strach z bolestí b icha po tak dlouhém p stu. Kousek posv ceného jídla dostala také zví ata, a pro lepší úrodu se zbytky zakopávaly do zem . ĚBestajovský 2008)
Pomlázka
Velikonoční pond lí – den, který jiţ stojí mimo k es anské svátky. Jedná se o oslavy jara, mládí, ţivota. Název „Pomlázka“ má hned n kolik význam , které úzce souvisí práv s omlazením, mládím atd. Pod pojmem pomlázka si tedy m ţeme p edstavit tradiční prut spletený z mladého vrboví, dále samotné koledování nebo také odm nu, kterou koledníci dostali.
Na velikonoční pond lí se vstávalo časn ráno, chlapci si nazdobili pomlázku a vyrazili na koledu. Mladé proutky, z nichţ byla pomlázka vyrobena, symbolizovaly jarní obrodu, a proto její šlehnutí m lo mít dle tradice omlazující účinek. D včata za vyšlehání a koledu chlapce obdarovala malovanými vajíčky – kraslicemi Ěnázev je pouţíván aţ od počátku 20. stoletíě. ĚMotlová 2016ě Kraslice byly symbolem plodnosti a zdraví, často bývaly výrazem milostného citu. Dalšími typickými symboly Velikonoc byl beránek, zajíček, k íţ, velikonoční svíce, pentle a mašle.
Velikonoční pomlázka je nejrozší en jší tradicí na Mladoboleslavsku. Na koledu vyráţí dnes nejen chlapci, ale i d včata od batolat aţ po d ti školního v ku. U dosp lých se stále uchovala tradice, ţe koledují pouze muţi, a to tém ve všech Mladoboleslavských obcích. D ti bývají obdarovány kraslicemi, čokoládou nebo jinými sladkostmi, dosp lým muţ m se nabízí také alkoholické nápoje.
Velikonoční koledy:
Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný. Nedáte-li malovaný, dejte aspo bílý, slepička vám snese jiný. Za kamny v koutku na vrbovým proutku, proutek-li se otočí, dţbánek piva natočí. Pite, pite, páni, máte plné dţbány. Pite, pite, paničky, máte plné skleničky.
Hody, hody, doprovody, já jsem malý zajíček, utíkal jsem podle vody, nesu kopu vajíček. Potkala m koroptvička, cht la jedno červené, ţe mi dá kus jetelíčka a já ekl:
33
„né, né, né.“ „Za pot čkem u lesíčka mám já strýčka králíčka, tomu nosím kaţdým rokem malovaná vajíčka.“
Velikonoce d íve trvaly dalších 50 dní a ukončeny byly svatodušními svátky – letnicemi. Mladoboleslavsko je však t chto svátk prosto a ukončení Velikonoc p ipadá na Velikonoční pond lí. V povelikonočním období se však stále udrţely i jiné tradice.
2.8.3 Pálení čarod jnic ĚFilipojakubská nocě
Stále ţivou tradicí je také pálení čarod jnic, které má p vod ve st edov ku.
Koná se v noci z 30. dubna na 1. kv tna, které také íkáme Filipojakubská noc. O této noci se zapalovaly ohn , které m ly chránit člov ka p ed zlými silami čarod jnic.
V ilo se, ţe čarod jnice létají vzduchem na koš atech a obcují s áblem. Odedávna bylo zvykem chránit se p ed mocnými silami čarod jnic. Na ochranu se stav ly hranice ze sedmi druh d eva, na nichţ byla upálena figurína čarod jnice. Patrn zde shledáváme spojitost se st edov kými inkvizičními procesy konanými v celé Evrop , kdy se církev cht la očistit od nadp irozených sil. Pálení čarod jnic bylo spojeno také se zábavou, kdy chlapci p eskakovali ohníčky, vyhazovala se do vzduchu ho ící pometla, a kdyţ uţ hranice doho ívaly, lidé si od nich zapalovali pochodn , s nimiţ následn tančili a zpívali, aby odehnali zlé síly.
V tší či menší zapálené hranice o Filipojakubské noci v současnosti vídáme tém v kaţdé obci na Mladoboleslavsku, doprovodným programem bývají také lampionové pr vody v maskách čarod jnic, opékání vu t nebo r zné sout ţe. Tato tradice se stala zábavnou akcí.
2.9 Kv ten
Slavík zpívá v háji aţ za tepla v máji.
Nejen m síc rozkv tu p írody, ale také m síc lásky, jak jiţ psával Karel Hynek Mácha, jehoţ kraj je částečn součástí regionu Mladoboleslavska. ů práv s láskou jsou spojeny oslavy 1. máje.
2.9.1 Stav ní Májky
Nejstarší známý doklad o stav ní máje je z roku 1422, kdy za postavení máje dostal hoch za odm nu ruku d včete. V p edvečer 1. kv tna se vypravovali chlapci do
34
lesa, aby tam usekli co nejvyšší strom a ud lali z n j do rána staročeskou májku, tradiční symbol jara. ĚBestajovský 2008, s. 34)
Aby co nejdéle vydrţel, byl zhotoven z jehličnanu – nejčast ji ze smrku, jedle nebo borovice. Ě…ě Kmen byl nejčast ji zbaven k ry. N kdy však na n m byl sloupnut jen spirálovit obtočený pruh k ry. Zelená část byla ozdobena r znobarevnými stuhami, prouţky papíru, šátky, st apci, krepovými r ţemi a kv ty. K tomuto zelenému vršku byl na fáborech p ipevn n v nec z chvojí. ĚŠottnerová 200Ř, s. 58)
Stav ní máje tradičn doprovázela hudba a tanec a jiné zábavy ve vsích. Májku bylo nutné hlídat celou noc, protoţe hrozilo, ţe se jí pokusí zmocnit obyvatelé jiných okolních vesnic, coţ by znamenalo velkou ostudu. Obecní májka ale nebyla jediná, která je spojována s 1. májem, kaţdý chlapec postavil menší májku také pod okno své milé na d kaz své lásky a oddanosti. Ta mu na oplátku uvila v neček z lučního kvítí.
Stav ní máje si dodnes uchovalo svou tradici nap íklad v obcích Kobylnice, Hrdlo ezy, Koso ice, Lušt nice, Zd tín, Kropáčova Vrutice, Katusice, Kluky, Bakov nad Jizerou, Boreč, Čejetice, Bezno, Dolní Slivno, Nim ice, Velké Všelisy aj.
V obci Ptýrov dokonce dodnes májku v noci hlídají místní muţi.
S láskou je také spojeno líbání pod rozkvetlou t ešní, které je zvykem mnohem mladším neţ stav ní májky, ale získalo si oblibu. Traduje se, ţe dívka, která nebude do p lnoci 1. kv tna políbená, do roka „uschne“. Pokud se to n které nepoda ilo, musela alespo obejmout mladý stromek a také ho políbit. ĚŠottnerová 200řě Dnes se lidé líbají pod jakýmkoliv rozkvetlým stromem.
2.9.2 1. kv ten – svátek práce
Tradiční byly také prvomájové pr vody, které máme dodnes spojeny s minulým reţimem. Jejich p vod však m ţeme hledat jiţ ve druhé polovin 1ř. století v USA.
Svátkem práce se stalo výročí jedné z d lnických demonstrací, konající se 1. kv tna 1866 v Chicagu, která si vyprovokováním st elby vyţádala ob ti na ţivotech.
ĚŠottnerová 200řě
V České republice býval svátek práce dnem veselí a zábavy aţ do komunistického p evratu v roce 1948, po vít zném únoru se stal 1. kv tem politickou propagandou. Lidé byli nuceni účastnit se pr vod a ztotoţ ovat se s politickými hesly, které hlásaly transparenty. Poslední pr vod tohoto typu se konal 1. kv tna 1řŘř.
35
V současnosti se konají prvomájové pr vody jen v n kolika obcích ĚMladá Boleslav, Koso ice, Jizerní Vtelno, Vlkavaě a ne vţdy jsou pravidelné. Pokaţdé jde však o satirické ztvárn ní p edrevolučních pr vod . Nechybí zde transparenty s hesly, v nichţ shledáváme určitou ironii. M ţeme také vid t vlaječky a jiné ozdoby, n kdy slyšíme také tradiční projevy. Poté následují zábavné aktivity a veselí trvá celý den.
2.9.3 Den matek Ědruhá kv tnová ned leě
Kv ten není jen m sícem lásky mezi milenci, ale také vyjád ením lásky k člov ku, který je nám nejbliţší – k mamince. Jedna z tradic, která se nepojí p ímo s církví, avšak nutno íct, ţe ţena – matka má i v náboţenství silný kult. Panna Marie, bohorodička si v d ív jších dobách získala srdce p edevším lidových vrstev. Snad v kaţdé domácnosti bylo moţné nalézt sošku či obrázek Madony s Jeţíškem. Lidem bylo bliţší ţádat o p imluvení u svého syna Marii, neţ ţádat církev.
Den matek jako mezinárodní den známe od počátku 20. století, kdy se z USA postupn rozší il do Evropy. Jeho cílem je oslava ţeny jako matky a její nezastupitelná role ve společnosti. V naší zemi se začal slavit v roce 1ř23 zásluhou Alice Masarykové, dcery tehdejšího prezidenta. Ideu také ší ila Čs. ochrana matek a d tí, Červený k íţ, Sokol, Orel, katolické spolky i n které ţenské komise p i politických stranách ĚŠottnerová 2009, s. 61)
Minulý reţim vyzdvihoval spíše Mezinárodní den ţen ĚMDŢě konající se 8. b ezna a tím Den matek postavil do pozadí. Po roce 1řŘř se vrací Den matek a tradice s ním spojené. D ti vlastnoručn vyrábí p áníčka a drobné dárky, kterými vyjad ují svou lásku a díky maminkám.
2.10 Červen
Co za den v červnu naprší, to slunce za hodinu vysuší.
První letní m síc, který obsahuje oslavy mnoha sv tc . Ţádný z nich s sebou ale nep ináší na Mladoboleslavsko zvyky či tradice. Období bylo významné pro naše p edky p edevším z hlediska polních prací a obţivy. Jedním ze sv tc , k n muţ se lidé modlili je Sv. Medard ĚŘ. červnaě, patron sedlák a pastý , který chránil úrodu proti silným deš m.
36
Nejvýznamn jším dnem však byl letní slunovrat. Den, kdy je slunce na obloze nejdéle a otvírá brány letním dn m. ůby m lo slunce stále hodn sil, zapalovaly se tento den ohn . Pohanská oslava slunovratu byla natolik silná, ţe odolala snahám církve o její vymícení. Kdyţ se ji tedy poda ilo nikdy zakázat, církev ji p ijala a dala jí nové jméno – Svatojánská noc.
Název je odvozen od sv tce Jana K titele, jehoţ výročí narození se v tomto období slaví. ĚŠottnerová 200ř, s. 70)
Letní slunečné dny a blíţící se konec školy umoţ ovaly d tem hraní venku na čerstvém vzduchu. Mezi oblíbené hry d tí pat ilo cvrnkání kuliček, tlučení špačk , chytání rak nebo na slepou bábu. S d tmi se pojí jediná červnová tradice na Mladoboleslavsku.
2.10.1 D tský den
Tradiční oslavy d tí jsou velmi mladou tradicí, která si získává všeobecnou oblibu. První zmínka o podobných oslavách se datuje do 30. let minulého století.
1. června se konala konference, kde byl v bec poprvé vznesen poţadavek na vyhlášení dne oslavujícího d ti, který by se slavil po celém sv t . V San Francisku se téhoţ dne konal festival dračích lodí, jichţ se zúčastnili čínští sirotci. Shromáţdil je čínský generální konzul s myšlenkou v novat d tem více pozornosti a více pečovat o jejich pot eby, čímţ by se m la zabývat celá společnost. Den pro ochranu d tí byl však vyhlášen aţ v roce 1ř4ř a na počest obou historických událostí bylo ustanoveno datum 1. června, posléze pod názvem Den d tí nebo Mezinárodní den d tí. (Trnková 2016, s. 47)
Pokud v současné dob navštívíme obce Čejetice, Boreč, Bakov nad Jizerou, Krnsko, Vinec, Katusice, Lušt nice Dolní Bousov a mnoho dalších na Mladoboleslavsku p i oslavách Dne d tí, m ţeme se setkat se spoustou zábavných aktivit, jako jsou sout ţe o sladké odm ny, projíţ ky na koních, vystoupení sokolník , zásah hasič s prohlídkou hasičského vozu, hudební vystoupení, d tská diskotéka, opékání vu t a spousta jiných.
37
2.11 Červenec, Srpen
Co červenec neuva í, srpen nedopeče.
Tyto letní m síce byly velmi chudé na lidové tradice. Lze to p ičítat zam stnanosti lidí na polích, a tedy nebyl čas na zábavu. Pole bylo zdrojem obţivy, a proto se vynakládalo velké úsilí vedoucí k co nejvyšší úrod . Vysokou úrodu si lidé zajiš ovali nejen vlastní prací, ale také r znými magickými rituály nebo modlitbami ke svým patron m nebo p inášením ob tí.
V současné dob je toto období spojováno s odpočinkem, dovolenou a prázdninami. V obcích se konají r zné slavnosti, jarmarky a pout . S létem jsou také spojeny sportovní akce nap . turnaje v nohejbale, v n mţ je okres Mladá Boleslav na jedné z nejvyšších úrovní v Čechách. Dále jsou to sout ţe dobrovolných hasič a koncerty rozličných hudebních ţánr .
2.11.1 Ţn a doţínky
V lét dozrávalo ovoce a zelenina, sbíraly se byliny a chodilo se na sena. Na stráních d ti sbíraly lesní jahody, na mýtinách bor vky, maliny a ostruţiny. Včely piln opylovaly kv ty a vytvá ely med. Na polích zlátlo obilí a nastávaly ţn , jichţ se účastnili všichni obyvatelé vesnic.
Kdyţ p išli ţenci na pole, smekli a náboţn se pok iţovali. Pak vzali kosy do rukou a ud lali s nimi ve vzduchu k íţ nad obilím. Kosení p erušovali jen kv li kratičké svačin a broušení nástroj . Pot ebný brousek nosili v toulci, zhotoveném z kravského rohu. Sekáči neúnavn kosili zralé obilí a ţeny za nimi se srpem v rukou dočiš ovaly a vázaly. Obilí se kladlo po hrstech na pov ísla a vázaly se snopy. ĚBestajovský 200Ř, s. 82)
N kte í obyvatelé obcí na Mladoboleslavsku i v současnosti vlastní menší políčka pro svou pot ebu, avšak tento trend rychle klesá. Polní práce tak z stávají v rukou zam stnanc zem d lských druţstev, jejichţ tradice je na Mladoboleslavsku stále ţivá v obcích Čistá, Krásná Ves, Jizerní Vtelno, Bezno, Lušt nice, Dobrovice, Bukovno, Meče íţ aj.
Kdyţ byly ţn u konce, slavily se doţínky. Hospodá uspo ádal pro své zam stnance hostinu, pozval muziku a společn se všichni veselili. Za práci dostali
