Finanční aspekty projektů typu S2 a srovnání se skupinou S1

Průměrná alokace finančních prostředků na jednotlivé projekty se ve skupině S2 nijak

Distribuce smluvních závazků v rámci projektů S2 podle inovačního profilu státu organizace

Distribuce smluvních závazků skupiny S2 dle států (nad 20 účastí)

shodným rozptylem dosáhla hodnoty t= - 1,008, což při hodnotě Sig= 0,314 vedlo k přijetí nulové hypotézy o shodě průměrů v obou výběrech).

Tabulka 18 Srovnání finančních profilů projektů ve skupinách S2 a S1

Popisná statistika Popisná statistika

Celkové náklady projektu skupina S2 2014 -

2016 Celkové náklady projektu - skupina S1

N Valid 178 Valid 87

Missing 0 Missing 0

Mean 924952,25 Mean 855775,86

Median 861750,00 Median 711000,00

Std. Deviation 505193,065 Std. Deviation 562425,151

Range 2286000 Range 2281500

Minimum 144000 Minimum 103500

Maximum 2430000 Maximum 2385000

Zdroj: vlastní zpracování, SPSS

Celkové výdaje na projekt jsou pouze orientační informací a udávají hodnotu maximální částky oprávněných výdajů. Z hlediska financování a potenciálních odlišností v manažerském stylu mezi Skupinou S1 a S2 se proto jako zajímavější zdroj informací jevily proměnné „Index centralizace finančního managementu“ (Icn; vzorec č. 1) a „Podíl finančního příspěvku Evropské komise“⁴².

Specifické finanční parametry – srovnání S2 a S1

V první fázi se analýza zaměřila na parametr „Podíl finančního příspěvku EK“.

Důvodem, proč se zabývat tímto indikátorem byl možný předpoklad o vyšší míře spoluúčasti na výdajích projektů z vlastních zdrojů konsorcia. Tento předpoklad vycházel z hypotézy založené na praktických zkušenostech. Do projektů zapojení komerční partneři mohli deklarovat svůj zájem na výsledcích společného výzkumu úhradou části projektových výdajů z vlastních zdrojů, což by se odrazilo na nižší průměrné hodnotě proměnné Podíl finančního příspěvku EK. Hypotéza byla testována srovnáním průměrů proměnné Podíl finančního příspěvku EK ve skupině S1 (bez komerčních partnerů) a S2.

42 Některá konsorcia volí při podání projektového návrhu strategii žádosti o nižší příspěvek od Evropské komise, než jsou celkové výdaje projektu. U projektoů s komerčními partnery se jevilo jako pravděpodobné, že bude více projektů, které budou mít nižší, než 100% finanční podporu ze strany Evropské komise. Vypovídací schopnost tohoto parametru je však relativně omezená, protože finální míra příspěvku Evropské komise může vycházet buď přímo z požadavků v projektové žádosti, nebo může být

Předpoklad byl vyvrácen už samotnými průměrnými hodnotami příspěvku Evropské komise. Oproti předpokladu byl průměrný podíl příspěvku ze strany EK u skupiny S2 dokonce vyšší (95 %), než ve skupině S1 (89 %).

Další otázkou bylo, zda jsou tyto odlišnosti v průměrech statisticky významné a tudíž by mohly vypovídat o odlišnostech ve finančních strategiích či přístupu EK k financování odlišných typů sítí. Test byl proveden pomocí T-testu pro dva nezávislé výběry, který zahrnuje již zmíněné dva kroky – testování shody rozptylů ve výběrových souborech a následné testování shody průměrů (testuje se nulová hypotéza, že se oba průměry od sebe neliší). Základním předpokladem pro realizaci T-testu je normalita rozložení dat.

Pro zkoumanou proměnnou „Podíl finančního příspěvku EK“ byla nejprve ověřena normalita rozložení dat. Jak dokládají údaje v tabulce 19, výsledky obou testů normality rozložení dat (jak podle Kolmorogovova-Smirnovova testu⁴³, tak také Shapiro-Wilk Testu) zamítly hypotézu o normalním rozoložení dat.

Při možných úvahách o použití neparametrických testů nebo případné transformaci dat proměnné pomocí jejich logaritmizace tak, aby bylo dosaženo normálního rozložení, bylo rozhodnuto, že další testování proměnné nemá zásadní přínos. Proměnná „Podíl finančního příspěvku EK“ mohla být ovlivněna jak rozhodnutím konsorcia (tedy prvky Academia a Industry), tak také rozhodnutím na straně Evropské komise. Ze získaných dat není možné zjistit, který prvek z modelu Triple Helix byl zdrojem rozhodnutí o míře spolufinancování.

Informace o průměrech a případném rozptylu dat v proměnné pro jednotlivé typy sítí byly proto shledány jako dostačující a další testy ani transformace data proto nebyly provedeny (časová náročnost / informační hodnota výsledků).

Tabulka 19 Výsledky testu normality proměnné

Tests of Normality

Kolmogorov-Smirnova Shapiro-Wilk

Statistic df Sig. Statistic df Sig.

Podíl financování nákladů

projektu z prostředků EK ,370 265 ,000 ,629 265 ,000

Zdroj: vlastní zpracování, SPSS

43 Nulová hypotéza o normálním rozložení se zamítá v případě, že hodnota signifikance K-S testu dosáhne

Další testovanou proměnnou v rámci srovnání odlišností v obou základních skupinách projektů byl Index centralizace finančního managementu (Icn). Ten mohl do určité míry charakterizovat odlišnosti v manažerském přístupu. Na základě zkušeností z analýzy prvního parametru byl jako první proveden test normality. Data se sice podle výsledků K-S Testu blížila více normálnímu rozložení, nez u proměnné „Podíl finančního příspěvku EK“

(Sig byla menší, než 0,05 (Sig=0,000), hypotéza o normalitě rozložení byla proto zamítnuta a byla přijata alternativní hypotéza).

S ohledem na potenciálně zajímavé výsledky analýzy proměnné bylo přistoupeno k transformaci hodnot proměnné prostřednictvím jejich logaritmizace. V případě transformované proměnné již výsledky K-S Testu potvrdily normální rozložení dat a bylo možné dále využít parametrické testy o shodě průměrů v obou výběrových souborech.

Pro další analýzu proměné byl využit T-test pro dva nezávislé výběry. T-test je testem statistické významnosti rozdílu dvou středních hodnot. T-test pro dva nezávislé výběry porovnává dva průměry pocházející z výběrového souboru. Tetování probíhá ve dvou krocích. Metoda nejprve zjišťuje prostřednictvím Leveneho testu (F-test), zda mají oba výběry shodný rozptyl (testuje se nulová hypotéza o shodě výběrových rozptylů). Ve druhém kroku probíhá test shody průměrů pomocí T-testu. Na hladině významnosti 0,05 se testuje nulová hypotéza o shodě obou průměrů (Mareš et al., 2015).

Výsledky obou dílčích kroků T-testu pro logaritmizací transformovanou proměnnou Index centralizace finančního managementu (LOG Icn;) shrnují tabulky 20 a 21.

Tabulka 20 Výsledky testu normality pro transformovaná data proměnné Icn;

Tests of Normality

Kolmogorov-Smirnova Shapiro-Wilk

Statistic df Sig. Statistic df Sig.

LOG T- index concentrace ,043 265 ,200^* ,982 265 ,002

Zdroj: vlastní zpracování, SPSS

Tabulka 21 Výsledky T-testu pro LOG Icn pro dva nezávislé výběry S1 a S2

LOG T- index concentrace

Equal variances assumed Equal variances not assumed Levene's Test for Equality of

Variances

F 2,464

Sig. ,118

t-test for Equality of Means t -3,865 -4,136

df 263 204,231

Sig. (2-tailed) ,000 ,000

Zdroj: vlastní zpracování, SPSS

Výsledná Significance pro K-S Test dosáhla hodnoty 0,2, což znamenalo, že test je s 95%

pravděpodobností statisticky nevýznamný a rozdělení zkoumané proměnné se statisticky neodlišuje od rozdělení normálního. Bylo tedy možné použít parametrický T-test.

Výsledky Levenova testu (F-testu) prokázaly shodu rozptylů u obou výběrových souborů (pravděpodobnost 95%), pro výsledky T-testu byly proto využity hodnoty Signifikance pro výběrové soubory se shodným rozptylem. Hodnota Signifikance byla rovna 0 (95 %), což vedlo k zamítnutí nulové hypotézy o shodě obou průměrů a přijetí alternativní hypotézy o existenci statisticky významného rozdílu mezi průměry zkoumané proměnné v obou výběrových souborech.

Pro interpretaci rozdílů v charakteristikách parametru byla opět využita původní, netransformovaná data koeficientu Icn; Z netransformovaných hodnot (tabulka 22) lze zjistit, do jaké míry dochází v konsorciu ke koncentraci finančních prostředků na úrovni koordinátora nad rámec teoretické rovnoměrné distribuce výdajů mezi všechny partnery konsorcia. Výběrová skupina S2, která reprezentovala skupinu projektů s prokazatelně mezisektorovou spoluprací vázanou smluvně, dosáhla ve většině indikátorů vyšších hodnot než skupina S1. Bylo tak možné usuzovat na odlišné strategie v oblasti finančního managementu projektů u projektů ve skupině S2 (více finančních prostředků je alokováno v rozpočtu koordinátora projektu). Kromě toho byla také skupina S2 charakteristická vyšší variabilitou dat a většími extrémy oproti skupině S1.

Tabulka 22 Srovnání hodnot Indexu Icn pro výběrové skupiny S1 a S2 Základní parametry popisné statistiky proměnné

Index centralizace finančního managementu pro oba výběry skupin S1 a S2

Industry Partner Statistic Std. Error T -Index koncentrace

finančního řízení S1 Mean 1,4323 ,05974

Median 1,3514

Variance ,310

Std. Deviation ,55722

Minimum ,31

Maximum 3,52

S2 Mean 1,9030 ,07075

Median 1,6847

Variance ,891

Std. Deviation ,94393

Minimum ,19

Maximum 4,90

Zdroj: vlastní zpracování, SPSS

Zajímavé doplňující podněty k interpretaci výše uvedených hodnot popisné statistiky ukázal box-plot graf (obrázek 29) srovnávající distribuci hodnot v obou výběrových souborech. Ve skupině S2 existovala velká skupina odlehlých hodnot, která ovlivnila výsledné hodnoty popisné statistiky skupiny S2.

Obrázek 29 Box-plot graf srovnání distribuce hodnot Indexu Icn pro S1 a S2 Zdroj: vlastní zpracování, SPSS

Analýza vybraných finančních indikátorů naznačila, že existují statisticky významné odlišnosti ve výběrových souborech skupiny S1 a S2. S ohledem na předmět výzkumu však byly zásadní charakteristiky skupiny S2, které prokazatelně prezentovaly fenomén mezisektorové mobility. Další analýza se proto zaměřila pouze na proměnné a jejich odlišnosti v rámci výběrového souboru skuupiny S2.