Zdroj: Guide for Applicants, Research and Innovation Staff Exchange 2015 (ANON., 2015)
Každé z kritérií může získat maximálně 5 bodů, avšak kategorie mají odlišnou váhu.
Excelence projektu tvoří 50 % hodnocení, Impakt 30 % a Implementace zbývajících 20 %.
Obsahem hodnocení jsou následující parametry (ANON., 2015):
Excelence:
o Kvalita a důvěryhodnost předloženého výzkumného/inovačního projektu;
o Kvalita a přiměřenost sdílení znalostí mezi jednotlivými členy konsorcia v kontextu výzumného/inovačního záměru;
o Kvalita navržených interakcí mězi členy projektového konsorcia.
Impakt:
o Posílení potenciálu a budoucích kariérních perspektiv členů realizačního týmu;
o Vytvoření nových a trvale fungujících sítí znalostního transferu;
o Kvalita navržených opatření pro využití a diseminaci znalostí generovaných projektem;
o Kvalita opatření zaměřených na komunikaci výsledků výzkumu směrem k různým cílovým skupinám.
Implementace:
o Koherence a efektivita navrženého pracovního plánu, včetně plánovaných zdrojů a výstupů;
o Přiměřenost navržených procesů spojených s řízením projektu, včetně opatření pro kontrolu kvality;
o Přiměřenost prostředí partnerských organizací pro realizaci mezinárodních výzkumných stáží (praktické podmínky stáží);
o Kompetence, zkušenosti a komplementarita partnerských organzací a jejich podíl na řešení projektu.
Z přehledu evaluačních kritérií je zřejmé, že vlastní téma vědecko-výzkumného záměru a jeho případná kvalita, tvoří pouze menší část hodnocení. Většina ostatních kritérií souvisí s celou řadou dalších kvalititativních kritérií, která však nejsou nijak přesně definována.
V hodnocení se tak často odráží subjektivní interpretace hodnotitele v oblasti vnímání kvality a váhy, kterou dílčím parametrům kvality přisuzuje2.
Výsledek hodnocení je sice postavený na koncenzu skupiny hodnotitelů, základem jsou však vždy individuální evaluace. Evaluátoři jsou obvykle vybíráni z řad odborníků na danou vědeckou problematiku. Interpretace obsahu i váhy kvalitativních kritérií v oblasti inovací, managementu a lidských zdrojů, která jsou nedílnou součástí hodnocení, tak často vycházejí převážně z praktické zkušenosti jednotlivých hodnotitelů s úspěšně fungujícícmi aplikacemi stejných nebo podobných schémat nebo ze zkušeností z předchozích či jiných evaluačních procedur (pokud hodnotitel pracuje pro Evropskou komisi opakovaně).
2
1.1.2 Shrnutí výzkumného problému
Zkoumaný jev vzniká nejen transformací do praxe dvěma prvky systému Triple Helix (firmami a výzkumnými organizacemi), ale jeho finální podobu ovlivňuje opět vládní prvek modelu TH prostřednictvím nastavení pravidel hodnocení a výběrem nezávislých hodnotitelů. Proces vzniku zkoumaného jevu formují následující kroky:
nejprve dojde k aplikaci výzkumných poznatků v oblasti podpory inovací na straně Evropské komise (z pohledu Triple Helix se jedná o složku „Government“),
o výsledkem je zformování schématu RISE a jeho pravidel;
následně proběhne tzv. bottom-up transformace schématu do praktické aplikace prostřednictvím zbývajících dvou prvků systému (firmy a výzkumné organizace),
o výsledkem je podání žádostí o podporu v daném schématu;
v poslední fázi do procesu opět vstupuje prvek Government prostřednictvím nezávislé skupiny hodnotitelů financovaných z prostředků Evropské komise, kteří z projektových žádostí vyberou (evaluace) projekty doporučené k financování.
S těmito skupinami řešitelů jsou následně podepsány kontrakty, informace o kterých jsou zveřejněny v databázi Cordis.
o Výsledkem jsou projekty RISE financované z prostředků EU.
Specifika schématu RISE, která byla podnětem k výzkumu, lze srhnout do dvou zásadních limitujících oblastí, jejichž praktická transformace se podílí na vzniku zkoumaného jevu:
Finanční pravidla schématu spojená se specifickými požadavky na obsahovou náplň projektů a aktivity oprávněné k financování vytvářejí velmi specifický nástroj podpory inovací, u kterého lze očekávat využitelnost pro omezenou skupinu uživatelů;
Série hodnotících kritérií vedoucí k výběru projektů k financování pokrývá rozsáhlou oblast jevů, přičemž kvalitativní standardy nejsou objektivně stanoveny a jejich transformace do praxe je závislá na jejich interpretaci skupinou nezávislých hodnotitelů, kteří zastupují Evropskou komisi při evaluaci a výběru projektů k financování.
2. Cíl práce
Prvotní záměr výzkumu vycházel ze snahy získat doplňující praktické informace pro žadatele o budoucí podporu v rámci schématu Research and Innovation Staff Exchange.
Znalosti, které by upřesnily možnou interpretaci některých rámcově definovaných parametrů v zadávací dokumentaci, by mohly podpořit konkurenceschopnost nových projektových návrhů. Již bylo zmíněno, že výběr projektů k financování ovlivňuje kvalita projektového návrhu, schopnost žadatelů o podporu v rámci schématu logicky a přesvědčivě argumentovat společně s názory a zkušenostmi expertních hodnotitelů, kteří jsou posledním zásadním článkem ovlivňujícím vznik zkoumaného fenoménu.
Problémem je, že hodnocení projektových žádostí je relativně komplikovaný proces sestávající z celé řady obtížně objektivně měřitelných parametrů kvality a otázkou tedy zůstává, co a jak v projektové žádosti argumentovat. V praxi tak řešitelé často řeší řadu technicko-organizačních otázek, které souvisí spíše, než s předmětem výzkumu s konkurenceschopností jejich projektu v rámci EU.
Hlavním cílem výzkumu, který vycházel z výše uvedeného záměru, bylo zjistit, jakou formou se specifické opatření na podporu inovací schématu RISE transformuje do praxe a následně popsat tuto bottom-up transformaci prostřednictvím měřitelných proměnných.
Takové znalosti by mohly pomoci dalším žadatelům o podporu vytvořit si lepší představu o potenciální konkurenci a možné interpretaci některých kvalitativních kritérií na straně hodnotitelů. Lepší pochopení konkurečního prostředí, do kterého vstupují se svou projektovou žádostí, by mohlo posílit konkurenceschopnost nových projektových návrhů.
2.1 Dílčí cíle a etapy výzkumu
Hlavní cíl byl rozdělen do dvou dílčích cílů, které zohlednily dvě hlavní specifika schématu RISE zmíněna v předchozí kapitole:
Cíl 2: Identifikovat charakteristiky komerčních subjektů, které mají zájem o specifickou formu znalostního stransferu prostřednictvím krátkodobé mezinárodní mobility lidských zdrojů.
Aby bylo možné transformovat cíle projektu do podoby výzkumných otázek a následně formulovat hypotézy, bylo nejdříve nutné pochopit zkoumaný fenomén jak v kontextu teorie inovačních studií, tak na úrovni praktické aplikace v rámci Evropské unie. Disertační výzkum byl proto rozdělan do tří etap.
Etapa 1
Cílem první etapy výzkumu bylo porozumět zkoumanému jevu v teoretických souvislostech a pochopit vazby mezi teorií a její praktickou aplikací na straně Evropské komise, která nástroj RISE uvedla do praxe.
Výsledkem etapy byly znalostní předpoklady pro stanovení speficikých výzkumných otázek a na ně navazujících hypotéz. Znalostní podněty etapy 1 vedly také k upřesnění metodologie pro následující dvě etapy a formulování výzkumných hypotéz.
Dílčí cíle (dále také DC) Etapy 1:
DC 1 – Pochopit problém v kontextu teoretických poznatků a získat podklady pro stanovení hypotéz;
DC2 – Pochopit problém v kontextu aktuálních trendů v Evropské Unii, které vedly k jeho fomování a získat podklady pro stanovení hypotéz.
Etapa 2
Cílem etapy bylo zajistit relevantní informační podklady reprezentující jev měřitelnými parametry, které by na základě ověřené metodologie vedly k odpovědím na specifické výzkumné otázky a navržené hypotézy.
Výsledkem etapy byla kompletní, očištěná data zpracovaná v MS EXCEL.
Dílčí cíle Etapy 2:
DC 1 – Stanovení specifických výzkumných otázek a hypotéz na základě poznatků etapy 1;
DC 2 – Ověření metodologie naplánovaného výzkmného projektu pilotním projektem;
DC 3 – Provedení průzkumu a sběr dat na základě aktualizované metodologie.
Etapa 3
Cílem etapy bylo provést analýzu zajištěných dat a vyslovit výzkumné závěry ve vazbě na stanovené otázky a hypotézy.
Výsledkem etapy je rozšířená znalost v oblasti bottom-up aplikace specifického opatření na podporu rozvoje lidských zdrojů a znalostního transferu prostřednictvím mezinárodní mezisektorové mobility v Evropském výzkumném prostoru.
Dílčí cíle Etapy 3:
DC 1 – Zpracování a vyhodnocení získaných dat prostřednictvím nástrojů statistické analýzy s využitím programových balíků IBM SPSS a MS EXCEL;
DC 2 – Ověření metodologie naplánovaného výzkmného projektu pilotním projektem;
DC 3 – Provedení průzkumu a sběr dat na základě aktualizované metodologie.
Postup realizace výzkumného projektu a návaznosti jednotlivých etap a činností realizovaných v jejich rámci shrnuje schéma na obrázku 4.
Obrázek 4 Plán výzkumu