Struktura informací dostupná o každém projektu byla rozdělena do tří kategorií deskriptorů: informace o projektovém kontraktu, projektových aktivitách a projektovém konsorciu, viz tabulka 2. Protože se jednalo o potenciálně široký rozsah znaků charakterizujících jednotlivý projektový záznam, jejichž sběr byl časově náročný, byla jako nástroj ověření validity dat ve vztahu k výzkumným otázkám a hypotézám, před vlastním průzkumem zařazena fáze pilotního sběru dat (viz kapitola 7.3).
Tabulka 2 Přehled kategorií dat pro pilotní fázi kvantitativního výzkumu
Kategorie dat Internetová database - zdroj Typ získaných
dat C1: Základní měřitelné
proměnné charakterizující projekt
CORDIS (cordis.europa.eu), Tzv. “Project fact sheet”
ve formátu .pdf, části “Project details” a “Related information” partnerů z komerční sféry do projektů financovaných
Evropskou komisí;
EURAXESS (https://euraxess.ec.europa.eu), sekce The Human Resources Strategy for Researchers, database institucí, které získaly značku HRS4R k září
2017. pochopit i další dimenze studované problematiky, jež kvantitativní analýza není schopna postihnout. Pro kvalitativní výzkum byla zvolena metoda výzkumné případové studie.
Na náhodně vybrané skupině 30 projektů bylo naplánováno identifikovat komerční
partnery v jejich konsorciu a prostřednictvím studia zdrojů dostupných na internetu analyzovat prokazatelné personální vazby mezi komerčními subjekty v konsorciích na úrovni managementu firem a jejich aktivity v oblasti networkingu a mezinárodní spolupráce. Tato část výzkumu vycházela z teoretického poznání v oblasti outsourcingu znalostí ze strany firem a s větším sklonem k této činnosti za situace, kdy existují předchozí vazby mezi výzkumným oddělením firmy a externího dodavatele znalostí. Více informací o designu kvalitativního výzkumu v kapitole 7.6.
Pro provedení výzkumné případové studie zaměřené na identifikaci dalších specifických charakteristik spojených s fenoménem mezisektorové mobility byl využit katalogový vyhledavač Google (webové stránky partnerských firem). Pro další dohledání informací o potenciálních personálních vazbách mezi managementem firmy a partnerskými výzkumnými subjekty zahraničních firem byly využity webové stránky firem, katalogový vyhledavač Google a sítě Linked In, případně Research Gate. V případě českých komerčních subjektů byly Google search a analýza webových stránek firmy doplněny o výsledky vyhledávání z obchodního rejstříku.
7.3 Pilotní testování zdrojů a validity dat – kvantitativní výzkum
Pilotní výzkum si zaměřil na zodpovězení dvou otázek – do jaké míry jsou data v databázi Cordis validní v kontextu cíle výzkumného záměru a zda je předpoklad o významu certifikace HRS4R v projektech RISE oprávněný. Doplňkovým cílem pilotního výzkumu bylo ověřit, zda plánované doplňkové zdroje informací poskytují data relevantní pro pochopení problematiky, případně v jakém rozsahu a identifikovat vhodné doplňující postupy pro sběr dat.
Do pilotní části průzkumu bylo zařazeno 30 projektů vybraných ze základního souboru prostým náhodným výběrem. Jako hlavní zdroj dat o projektech byly využity internetové databáze Evropské komise prezentované na stránkách Cordis a stránkách Euraxess.
Základní informační zdroj „Project fact sheet“, viz obrázek 5, byl rozdělen do tří skupin deskriptorů (C1, C2 a C3). Pro každý z vybraného vzorku 30 projektů byla data ze všech tří skupin převedena do podoby datové matice v MS EXCEL. Data pro pilotní sběr dat byla
na základě výsledků pilotního ověření validity dat byly publikovány v časopise ACC (Pittnerová a Rydvalová, 2017).
Skupiny deskriptorů ověřené v pilotním průzkumu
C1 Deskriptory projektu – zahrnovaly kompletní dostupné informace z „Project fact sheet“ o délce projektu; výzvě, v které byl financován; trvání projektu, nákladech projektu a příspěvku EK. Informace o rozdělení finančních prostředků mezi partnery projektu byly již v první fázi vyhodnoceny jako nerelevantní, protože z podstaty financování schématu RISE není zřejmé, zda takto alokovaná částka skutečně „zůstane“ v rozpočtu konkrétního partnera nebo bude dále distribuována dalším partnerům projektu mimo konsorcium24. Oproti tomu informace o podílu koordinátora na rozpočtu byla vyhodnocena jako validní v kontextu pochopení fenoménu. Koncentrace financí na úrovni centrálního člena konsorcia zodpovědného za interakce s poskytovatelem dotace může vypovídat o uspořádání v rámci konsorcia a způsobu jeho řízení. Vysoká míra centralizace finančních prostředků u koordinátora může znamenat např. jeho faktické dominantní postavení v řešení výzkumného projektu. Kompletním zdrojem dat v této kategorii byl pouze
„Project Fact Sheet“, informační server Cordis.
C2 Deskriptory projektových aktivit – vycházely z analýzy textu v sekci „Objectives“.
Bylo postupováno metodou rozboru textu. Cílem bylo identifikovat klíčová slova odlišující obsahovou náplň a strategii realizace jednotlivých projektů. Tato část sběru dat byla časové náročná a otázkou bylo, zda takto získaná data jsou dostatečně specifická, aby umožnila zpřesnit charakteristiku úspěšných modelů projektů RISE. Jediným zdrojem dat v této kategorii byl opět „Project Fact Sheet“, Cordis.
C3 Deskriptory projektového konsorcia – zahrnovaly informace o typech subjektů zapojených do projektu, které tvořily projektové konsorcium (kategorie byly – akademická instituce, výzkumná organizace, komerční subjekt, veřejná instituce a ostatní), regionální distribuci partnerů podle státu (evidováno zvlášť pro celé konsorcium a zvlášť pro
24 Takové neformální partnertví mimo konsorcium je, dle pravidel schématu, přípustné, avšak informace o takovém typu partnerství nebyly v době sběru dat součástí „Project fact sheet“; takoví partneři pak příslušnou část rozpočtu na „své“ aktivity mají zahrnuty v rozpočtech členů konsorcia.
komerční partnery projektu s cílem identifikovat případné regionální modely interakcí mezi výzkumnými a komerčními subjekty), další část informací se zaměřila na profil koordinátora (typ organizace a stát). Pro tuto skupinu dat byl zdrojem informací „Project Fact Sheet“, Cordis.
Pro sběr dalších informací skupiny C3 byla využita databáze Euraxess, konkrétně seznam organizací, kterým byla udělena certifikace HRS4R (platný k září 2017). Byl vytvořen seznam organizací za jednotlivé státy a následně byl ručně porovnán seznam členů konsorcia s touto databází. Následně byla evidována data o držení značky HRS4R koordinátorem projektu a celkový počet držitelů značky za celé konsorcium. Nezbytnost ruční kontroly dat spočívala v často odlišných názvech institucí použitých v kontraktu RISE a databázi Euraxess (často název v národním jazyce nebo v angličtině, případně zkratka).
Byl proto vytvořen jednotný postup pro případy, kdy nebyl v seznamu HRS4R totožný název s názvem instituce podle státu, avšak existovala pravděpodobnost, že by mohlo jít pouze o odlišnost v překladu názvu instituce. Pokud názvy nebyly shodné, bylo vždy postupováno metodou sdružení záznamů Cordis a Euraxess minimálně podle klíčových slov v názvu, které umožnily doplňkovou identifikaci – obor, místo, případně příjmení vědecké osobnosti v názvu organizace. Následně bylo provedeno srovnání se seznamem certifikovaných institucí z databáze Euraxess a návazná kontrola prolinku na webu subjektu + další případné srovnání s výsledky webových stránek instituce získaných podle názvu uvedeného u projektu a porovnání s webem získaným z odkazu Euraxess HRF4S.
Pouze v případě, kdy na oficiálních webových stránkách subjektu byl identifikován stejný název instituce, jako v kontraktu RISE, byla instituce vyhodnocena jako nositel certifikace HRS4R.
Schéma na obrázku 12 charakterizuje proces sběru dat pilotního výzkumu rozdělený do tří fází – podle jednotlivých deskriptorů od C1 do C3. Časově nejnáročnější byla analýza textů ve skupině deskriptorů C2.