TNK 56 telnost nor
7: Graf záv h a zjevnýc
aké na obr.
h poruch. V ntenzit poru toto výběrov
obr. 7 je ta ntní poruch
ovosti prost validačním které také u
vy zjevných epohotovost otit. V grafu skrytých a stále roste, závislé na M
3 1,00E‐11 LOG1 LOG2 LOG3
vislosti nep ch poruch, 7 je zřejmý Výjimkou j
uch skrytýc vé zapojení aké vidět d hy skryté, tého výběro mu algoritm uvažuje vali
h poruch.
t není jediný u na obr. 8 zjevných p zatímco u v MTTR skrytý
1,00E‐09 Poměr int
pohotovosti za předpok
a zj ý trend růstu
e v tomto ch a zjevnýc
í nebere v ú dva extrémn
je hodnot ového zapoj mu zjevné, n
iditu individ
ým paramet je vidět zá poruch. MTB
výběrového ých a zjevný
1,00E‐07 1, tenzit poruch
i systému v kladu shod evných por u nepohotov
případě vý ch poruch v úvahu validi ní stavy vý a nepohoto jení LOG2.
nepohotovo duálních MK
trem spoleh ávislost MT BF u LOG o zapojení L
ých poruch
,00E‐05 1,00 skrytých a zj
v závislosti dných střed
ruch
vosti se stou ýběrové zap
vliv na hodn itu jednotliv ýběrového z ovosti algo . Naopak, p ost LOG3 s K a její hod
hlivosti, kter TBF měřicíh 1 a LOG3 LOG2 lze vy
.
0E‐03 1,00E evných poruc
Technická
na poměru dních dob d upajícím pr pojení LOG notu nepoh vých individ
zapojení LO oritmu LOG pokud budo
se blíží hod dnota je záv
rý je možné ho systému s rostoucí d ypozorovat
E‐01 1,00E+0 ch
univerzita v
u intenzit p do obnovy s
rocentem za G2, u kteréh hotovosti. Je
duálních vs OG3. Poku G3 blízká ou výrazně p dnotě nepoh vislá na stře
é ze získaný na poměru dominancí
dvě mezní
1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 01 1,00E+03
v Liberci
oruch skrytých astoupení ho nemá e to dáno stupů. Na ud budou hodnotě převládat hotovosti ední době
ých údajů u intenzit
zjevných hodnoty
00E‐13 00E‐12 00E‐11 00E‐10 00E‐09 00E‐08 00E‐07 00E‐06 00E‐05 00E‐04 00E‐03 00E‐02 00E‐01 00E+00 3
Nepohotovost
1,00E‐13
Obr. 8
Ste porucham doby pro skrytých
8: Závislost
ejně jako v mi je možn ovozu mezi h a zjevných
3 1,00E‐11
t střední do
případě gra né předpok
poruchami h poruch je
1,00E‐09 1, Poměr inten
oby mezi po
afu nepohot kládat shodn
i celého měř zobrazen na
,00E‐07 1,00 nzit poruch sk
oruchami n poruch ovosti z obr né MTTR z řicího systé a obr. 9.
0E‐05 1,00E‐
krytých a zjev
na poměru
r. 7, i v příp zjevných a ému v závis
‐03 1,00E‐01 vných poruch
intenzit skr
padě střední skrytých p losti na pom
1 1,00E+01
LOG LOG LOG
rytých a zj
í doby prov poruch. Gra měru intenz
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+03
1 2 3
+ +20 +18 +16 +14 +12 +10 +08 +06 +04 +02 22
Střední doba provozu mezi poruchami systému
+00
evných
ozu mezi af střední it poruch
Obr poměru Ob algoritm zjevnost Z g S rostou jejich stř vypracov intenzit verifikač výběrov pohotov verifikač výběrov
Na varianty
1,00E‐13
r. 9: Graf zá u intenzit p
br. 9 vypov mu LOG2 j
ti nebo skry grafů na o ucí převahou
řední doba ván. Důlež poruch sk ční algoritm
é zapojení osti. S rost čního algor
ého zapojen a základě pr LOG3, ted
3 1,00E‐1
ávislosti stř oruch skry dob d vídá mimo e závislá p ytosti.
br. 6-9 je u skrytých p mezi poruc žité jsou ro krytých a z mus zjevnýc s možností toucí převa ritmu do a ní, kterou je rávě proved dy výběrové
10 1,00E‐0 Poměr inte
řední doby ytých a zjev do údržby z jiné o tom pouze na M
patrný stej poruch nad chami. To a ozdíly mezi zjevných. P ch se jasně
redukce po ahou zjevný
algoritmu p e odolnost v deného myšl ého zapojen
07 1,00E‐
nzit poruch sk
y provozu m vných poru zjevných a m, že hodno MTTR jedn
jný trend u zjevnými r ale není výs
i jednotlivý Při vysokém
ukazuje jak očtu vstupní
ých poruch průměrován vůči jednotli lenkového e ní s možnost
‐04 1,00E krytých a zjev
mezi poruch uch, za před skrytých p ota střední d
notlivých p
u všech po oste nepoho sledek, kvůl ými logický m procentu ko nejlepší ích čidel, kt h se také ní, naopak
ivé poruše.
experimentu tí redukce p
E‐01 1,00E vných poruch
Technická
hami měřic dpokladu s poruch
doby provo oruch, niko
orovnávanýc otovost měř li kterému b ými prvky uálním zast
možnost za teré vykazu projevuje v
se ztrácí
u je možné počtu vstupn
E+02 1,00 LOG LOG LOG
univerzita v
cího systém hodných st ozu mezi po
oliv však n
ch logickýc řících kanál
byl celý ex pro různé toupení por
apojení LO uje nejvyšší výhodnost výhoda kl
doporučit p ních signálů
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
0E+05 G1 G2 G3
v Liberci
mu na tředních oruchami na jejich
ch členů.
lů a klesá xperiment é poměry ruch pro OG3, tedy
hodnotu nasazení lasického
používání ů. Ovšem
+00 +02 +04 +06 +08 +10 +12 +14 +16 +18 +20 +22 +24 +26
Střední doba provozu mezi poruchami
technick byla abs veličiny práce je zapojení systému postup u výběru/v mohl do jedné vý nasazení n průtoku, j jedné výs
ká a softwar jí variantě L
í následky m řínosy tém éma bylo z
ících se tem vstupních ú
ená diserta ého údaje o
ence dostat s ohledem e zejména n í násobných , systém pre umožňuje výpočtu vý oplnit zmiňo
ýsledné hod m řetězu pro í veličiny. T ní v praxi.
nalogií pop ho měření [
výhodnost dané myšlen
V praxi by se j několika smar jejichž správn ledné hodnoty
rová náročn LOG2, pros možného se matu práce zvoleno ja matikou spo údajů, tak n
ční práce fyzikální v tečně hlubok
na výsledn nalezení po h měřících k
eventivní úd vytvořit pr ýsledné hod ovanou nor dnoty z náso
výběr jedn Tuto pasáž
saného pos [16], tedy s ti takového nky je komb
ednalo o prin rt čidel, které nost je ověřov y. Druhou mo
nost provede stému výbě elhání systém e
ak na zákl olehlivosti a
na základě přispívá a veličině z ně
kého řešení nou spolehl
stupu pro u kanálů s ohl
držby a pož ro normu dnoty z náso
rmu např. ja obných měř né výsledné v současno
tupu je mo estavení ko měření v p binace požá
cip nalezení e však jsou ze vána měřením ožností je nas
ení (a tím p ěrovému zap
mu, a pro kt
adě proved a verifikace zkušenost doplňuje ěkolika nezá
problému z livost celéh určení výho ledem na be žadovanou p
[77] dopor obných mě ako „Příloh ření fyzikál hodnoty z n sti norma n
ožnost nalez ombinací čid porovnání árních čidel
ekonomicky v svého princip m tlaku) a nás sazení adekvá
ádem i vyšš pojení. Zále terý logický
deného prů e a validace í a současn
mezeru v ávislých mě zpracování ho měřicího odnosti/nev ezpečnost, a pohotovost ručení, jak ěření fyziká ha F (norma
lní veličiny“
násobných m neobsahuje a
zení optimá del pro náso
s tzv. smar , případně č
výhodnějšího ř pu složena z n sledná kombin átního počtu č
ší cena) toh eží pouze n ý prvek se r
ůzkumu do e výslednéh ného stavu
problematic ěření. Důvod údajů o val o systému.
ýhodnosti j ale i na ekon provozovan přistupova ální veličiny
ativní) Způ
“. Je totiž l měření elek a z toho vzn
álního hardw obné měřen rt čidly5. D čidel plášťo
řešení ze dvou několika čidel nace výsledků čidel (tedy v n
hoto logické na provozov
ozhodne.
ostupných p ho údaje, tv u v technick ce výběru dem k jejím iditě signálu Přínosem d jednotlivých nomiku prov ného zaříze at k volbě y a v budo ůsob výběru logicky nav ktrické i nee niká vágnos
warového p ní fyzikálníc Další možno ové ochrany
u možností. T l (např. 3 ks s
ů těchto smar našem případě
ého členu vateli, jak
publikací vořeného ké praxi.
jednoho mu zadání u měřené disertační h návrhů vozování ní. Tento
bu způso oucnu by u/výpočtu vazujícím elektrické st v jejím
provedení ch veličin ostí užití y objektu,
ou první je smart čidel rt čidel do ě 3ks čidel
kde doch výjezdem vnitřního
Pri plánu p preventi terminol označit t Da preventi založené nefunkčn systémů preventi postupem systémy
hází v důsle m zásahové o prostoru o incip změn preventivní
vní údržba, logie, jedna tento stav za alší možno vních údržb é na více v
ního indivi a tím mi vní údržby) m se sníží r budou funk
edku falešné é jednotky objektu v př ny stupně z údržby. V , je tento pr alo by se vla a provozune ostí uplatn bářských zá vstupních p
iduálního M inimalizova ) řídicí nebo riziko výpad kční, ale bu
ého zapůsob k objektu, řípadě falešn
álohovanos V okamžiku rvek de fac astně o zjev eschopný, n nění předk ásahů a opt parametrech MK, je m at riziko to
o ochranné dku celého udou odstave
bení ochran který neb ného nahláš sti je možné u, kdy je
to mimo pr vnou poruch nikoli poruc kládané di timalizace n h. Na zákla možné naplá
oho, že bu systémy, pr výrobního ené z důvod
ny k finančn byl napaden šení požáru
é s úspěche na nějakém rovoz. Poku hu, i když t chový.
isertační p nákladů živ adě výpočtu ánovat pre udou souča racující na j
bloku, přes du prevence
Technická
ním ztrátám n nebo zby
jedním vad em použít t m prvku ud bychom
erminologic
práce je p votního cyk u rizika, pl ventivní úd sně mimo jednom fun stože jeho ř e.
univerzita v
m např. nepo ytečným sk dným čidlem také při ses
systému pr se drželi p cky správné
plánování klu (LCC) p
ynoucího z držbu souv
provoz (z nkčním blok ídicí, resp.
v Liberci
otřebným krápěním m.
stavování rováděna oužívané é by bylo
systému produktu, z jednoho visejících z důvodu ku. Tímto havarijní
7 Mo V předpok problem
ožnosti a p této kapito kládané téma matiky záloh
perspekti ole jsou pop
a dalšího ře hovaných sy
vy v pokr psány možn ešení ve vzt ystémů. Ta
račování p nosti dalšíh tahu k mož ké jsou zde
práce ho rozpraco žnému zapo
e uvedeny
ování témat ojení ekonom
možnosti ř
tu. Je zde mických as řízení rizika
otevřeno spektů do a pomocí snižován
7.1 Na Pr za určit
ní frekvence avržený ek
axe často u té časové
e výskytu/v konomický udává míru
období, na
zniku nebez ý model
rizika prov apř. v Kč/
zpečné udál
vozování ně /rok. Tato
losti.
ějakého zaří hodno
ízení ve finnančním ohoodnocení ta jje pro proovozovatelee snadno porovna
systému riziko, o údržbu.
faktoru a Ilustračn
telná s nákl , s rostoucí ovšem lze p Vzhledem a to na poh ní případ je
lady na pro spolehlivos předpokláda k tomu, ž hotovosti, je
zobrazen na
ovoz. Obě h stí klesají ro at nárůst po
e všechny e možné seč a následujíc
hodnoty jso oční náklady řizovací ce
výše zmiň číst náklady cím grafu na
ou závisl é n y na opravy
ny zařízení ňované polo
y a nalézt m a obr. 10.
na pohotov y po poruchá
a nákladů ožky jsou minimum té
vosti provoz ách, klesá ta
na jeho pre závislé na éto součtov
zovaného aké roční eventivní jediném é křivky.
0,00
Roční náklady
00001 0,00001 0,00001 0,0
Nepoh
Optimální hodnota pohotovosti
001 0,
hotovost
,01 00,1
Pořizov
1
Preven Údržba Riziko Součto
vací náklady ntivní údržba a po poruše ová křivka
Uv Vzhlede souřadni globální jaderné přínosů
faktor pohotov
ů n Ri události RI V jaderná na živote za nepř pravděpo potom z bezpečn (poruchy
Pr problém složitě z jsou pro provozu dosáhno
Prv
vedený příp em k velkém
icích. Za ú minimum energetiky
z provozov osti na fina na přírůstek
ziko je ob a jejích nás IZIKO = případě spe
energetika ech, které j ijatelné a odobnosti změní na p
osti. Roční y), roste s k
o případ j mem. Odlišn
zálohované.
ovozovateli jednotlivý out, mimo jin
1. Zvýše 2. Zvýše vní řešení p
• výrobu
• změnu
pad je type mu rozptylu účelem nale
součtové diskutovan vání zaříze anční aspek k k ročnímu
becně defin sledků.
C P⋅ ecifických o a apod., lz
sou blíže o vlastní říz nastoupení roblém nal riziko, v d klesající poh jedné prov ná situace na Pro dosaž
předepsány ých podsyst
né, těmito d ením inheren ením (zaved předpokládá u prvků sys u prostředí,
em multikr u hodnot n ezení ekono křivky. Pro nější a důle ení, je mož
kty provozo riziku uvaž nováno jak
odvětví, jak e jako ná btížně finan ení rizika
nebezpečn lezení nejle daném přípa hotovostí za vozované k
astává u zař žení limitů r y kontrolní témů. Sníže dvěma způs
ntní (vložen dením) záloh
á např.:
stému z kval ve kterém b
riteriálního nepohotovo omicky opt o potřeby z
žitější, než žné model ování zaříz žovaného sy ko součin
ko je např.
sledky neb nčně stanov se transfor né události evnějšího pr adě pravděp
řízení. [8]
komponenty řízení s vys ročního rizi ími orgány ení pravděp
oby:
né) spolehliv hování kom
litnějších m bude zařízen
o modelu p sti je její timální výš zkoumání b
pouhé eko upravit ta zení, ale bu
ystému.
pravděpodo
letectví, ko bezpečných vitelné. Tak rmuje na . Globální rovozního k podobnost n
y je nákla okými náro ika celého y, je třeba
podobnosti
vosti kompo mponent syst
materiálů, ní provozov
Technická
ptimalizace osa uveden še pohotov bezpečnosti onomické h
ak, že neb ude ohodno
obnosti na
osmonautik událostí p kové následk dosažení a
ekonomick kontextu za nastoupení n
adová optim oky na bezp
provozovan monitorova
selhání něj
onent systém tému
váno,
univerzita v
e nákladové na v logarit osti je třeb i, která je hodnocení n bude uvažo cen vliv vy
astoupení n
a, výroba v předpoklád ky jsou pov akceptovatel ká optimal a splnění p nebezpečné
malizace tr pečnost, kte
ného systém at a snižov
jakého syst
mu
v Liberci
é křivky.
tmických ba nalézt
v oblasti nákladů a
ovat vliv ybraných
nežádoucí
(36) výbušnin,
at ztráty važovány
lné míry lizace se podmínek é události
riviálním ré bývají mu, které vat riziko tému lze
Ty jaderné o umístěny částeček návrhu využití n třeba po používan
Dr systémů provést umožní.
změny.
do nekon hodnotě, četnosti úplnost spolehliv 7.2 Au Při Sensors) technolo senzor j generují 1.
• návrh yto změny s oblasti vybí y, jsou pro k prachu, ted struktury sy nejmoderněj
čítat s nákla ných prvků, ruhý způsob
- znamená pouze tam, V případě Kromě toh nečna zvyš , dané pravd
nastoupení bude v ná vých čidel, utovalidač
i použití in ), je signál ogií se zabý
je třeba si s každým m VMV (Va naměřenou hodnotou n
vylepšené k s sebou neso írány s ohle ojektem vo dy ani zde n
ystému. Ta jších pozna ady na výzk , které přest b snížení p á zavedení n
, kde jsou k použití zál hoto omezu šovat spoleh děpodobnos nebezpečn ásledující k
která však n ční senzory nteligentníc l validity p ývá oxford
představit měřením tři alidated Me u hodnotu,
nejlepšího o
konstrukce ou zvýšení n edem na jeji
leny jako není většino ato možnos atků a s uváž
kum, vývoj taly splňova pravděpodob
nás noob stí, k tomu dost lohování je ujícího fak hlivost zálo stí nástupu né události j
kapitole uv není předmě y
ch snímačů přiřazován dská univer
celý měříc i parametry:
asurement která se v odhadu skut
zařízení.
nákladů na ich budoucí klimatizova ou velká mo st může být
žením nový a výrobu no at bezpečno bnosti selhá
případně z tatečné pros
na první p ktoru je tře ohované fun poruchy se je předměte vedena i m ětem řešení
ů, např. sní jednotlivým rzita ve spo cí aparát, v :
Value) - ov však v příp tečné hodno
každý jedn použití. Pro ané, s přísu
žnost zlepš t s úspěche ých pohledů ových zaříz ostní požada ání funkce zvýšení nás
story a kom pohled zřejm eba si uvě
nkce, neboť společnou em řešení p možnost sn í této práce.
ímače typu m měřícím olupráci s f včetně A/D
věřená hod adě poruch oty.
notlivý prvek ostředí, ve k unem vzduc ení. Zbývá em apliková ů na sledova zení a nahra avky.
systému - obností zap mplexní pro má finanční ědomit, že
ť ta se brz příčinou. T ředložené d nížení rizik
u SEVA [1 kanálům firmou Fox D převodník
dnota měřen hy senzoru
k. Materiály kterém jsou chu filtrova
možnost zle ána za před ané veličiny azením v sou
zvýšení zá pojení. Je m ojekt takový í náročnost
zálohování zy přiblíží l Tato možnos disertační pr ka pomocí
11] (Self-V automaticky xboro. Pod ku. Senzory
ní. Jde o ko nahradí op
y jsou do u systémy aným od epšeného dpokladu y. Je však učasnosti
álohování možné ho ýto zásah takovéto ím nelze
limitující st snížení ráce. Pro í vysoce
Validating y. Touto
pojmem y SEVA
onvenčně pravenou
2.
veličině 3.
V
souhrnné měřenéh
VU (Valid je spočítán které ovliv MV Status
• Secure
• Secure chybám
• Clear
• Blurre apliko měřen
• Dazzle zatímc nejisto
• Blind nerepr zvýšen případě po
přímo na ého validní ho signálu, o
dated Uncer na na základ vňují měření s - informac e (diverse) -e (common)
m.
- naměřená ed - naměře ována komp ní.
ed - hodno co je vyho ota.
- hodnota je rezentuje sk na nejistota oužití těchto
druhou úro ího a dále ovšem za ce
rtainty) - ov dě platných í (např. vlas ce o kvalitě m
- v podstatě ) - hodnota
á hodnota je ená hodnota penzace. Ú
ta je vypoč odnocován
e založena p kutečný sta
.
o senzorů j oveň zpraco
používané enu vyšších
věřená nejist metrologick stní snímač,
měřené veli ě ideální stav a měření je
e platná a od a neodpoví Údaj je mo
čtena z hist chybový
pouze na hi av procesní
je možné p ování infor ého signálu nákladů na
tota neboli kých norem , převodník, ičiny, která v senzoru, h věrohodná
dpovídá jme dá skutečno ožné použít
orických da stav. Příslu
istorických í veličiny.
přejít při vy rmace, tedy u. Tímto od a senzory.
Technická
rozsah chyb m po uvážen
, šum v proc může nabý hodnota je b
, ovšem je
enovitým ho osti, ale je t, ovšem je
at měření j ušným způ
datech, tedy Opět je pří
yhodnocová y do algorit
dpadá nutn
univerzita v
by VMV. N ní všech zdro
cesu apod.) ývat hodnot:
bezpečně sp náchylná k
odnotám.
znám prob e zvýšena
ako nejlepš ůsobem je
y naměřená íslušným z
ání údaje o tmu určení nost předzp
v Liberci
Nejistota ojů chyb,
. : právná.
k běžným
blém a je nejistota
ší odhad, zvýšena
á hodnota působem
o měřené jednoho pracování
8 Záv Pr V první čtenáře s kapitolu bude po zabývají shrnuje p
Př zařízení, na jediné společný z provoz vlastníka nejnižším rozhodo Návodem mezi nák
Po a 4.6, po postihuje zpracova pouze ně prvků d zálohova ukazatel
věr
áce sestává kapitole je s oblastí ver navazuje č oužit při vl
ících se pr vosti. Šestá e měření po
í veličiny.
s využitím v podstatu cel edcházející , na bezpeč ého společ ý jmenovate zu zařízení
a průmyslo mi náklady
vání o eko m, jak tyto h klady a přín oznatky z te
omáhají pro e nejčastěji at analýzy ěkteré z uve do jednoh aných systé lů spolehliv
á z osmi ka uveden pro rifikace a va čtvrtá kapit
astním řeše oblematiko á kapitola ob
omocí výbě V sedmé k výsledků tét
lé disertačn kapitoly uv čnost práce čného jmen
el se ukazu a s jistými ového systé
y. Výslede onomické v hodnoty vy nosy z provo
orie spolehl ovádět kom používané na dostateč edených vzt ho systému émů, je vho vosti základ
apitol, které oblém, který alidace. Ve ola přehled ení problém
u verifikac bsahuje vla ěru/výpočtu kapitole jso to disertačn ní práce.
váděly mod e, resp. živo
novatele pr ují být fina
obtížemi i mu je zása ek této dis výhodnosti n yužít, je poto ozování prů
livosti, do k mplexní ana
vztahy a m čné úrovni tahů. Pro po u čtenářem odné uvést m
dních druhů
é jsou pod ým se bude třetí kapito dem spolehl mu. V páté ce a valida astní přínos u jedné výs ou nastíněn ní práce a k
dely nastoup otní prostře ro snazší ance, na kte
zranění, úm adní otázka
sertační pr nasazení be om kapitola ůmyslových
kterých patř alýzy spoleh metody z ob
detailu. V ochopení so m, nemajíc matematick ů propojení
dle potřeby e práce zabý ole jsou stru
livostního a kapitole je ce a také
disertační sledné hodn ny směry, konečně osm
pení nežádo edí. Všechn porovnání eré je možn
mrtí a pošk a, jak provo áce může ezpečnostní a 7.1, ve kte h provozů.
ří oblasti uv hlivosti. Jej blasti spoleh V předložené ouvislostí m cím hlubší ké nástroje a
í více obje
dále členě ývat. Druhá učně shrnuty
a matematic e provedena
rešerše nor práce, je v noty z náso kterými je má kapitola
oucí událost ny uvedené následků.
né přepočít kození živo ozovat jedn posloužit
né přepočít kození živo ozovat jedn posloužit