SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU - CÍLE PRÁCE A FORMULACE VÝZKUMNÝCH OTÁZEK

4 CÍLE PRÁCE A FORMULACE VÝZKUMNÝCH OTÁZEK

4.7 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU

Našeho průzkumu se zúčastnilo 17 pedagogů běžných základních škol. Byl zvolen kvalitativní průzkum pomocí polostrukturovaného rozhovoru, protože jsme chtěli získat co nejvíce informací, které nás dovedou k odpovědím na naše průzkumné otázky a pomohou nám naplnit cíl bakalářské práce. Cílem naší bakalářské práce bylo zjistit, jak je zastoupeno inkluzivní vzdělávání žáků se sluchovým postižením v běžných základních školách Středočeského kraje. K tomu, abychom to zjistili, jsme si stanovili dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka zní: Jaké zkušenosti mají pedagogové se vzděláváním žáků se sluchovým postižením v běžných základních školách? Druhá výzkumná otázka:

Jsou pedagogové v běžných základních školách připraveni tak, aby dokázali vzdělávat žáky se sluchovým postižením v inkluzivním prostředí?

Na první výzkumnou otázku bychom odpověděli asi takto. Pedagogové se vzděláváním žáků se sluchovým postižením v běžných základních školách moc zkušeností nemají. Začínají se z nich stávat odborníci na vzdělávání žáků s mnoha různými druhy postižení, ale sluchové do nich nepatří. Zkušenosti chybí, protože dětí se sluchovým postižením je ve školách málo. Nejzávažnější sluchové postižení, se kterým se pedagogové na běžných základních školách setkávají, je postižení vyžadující od žáka nosit sluchadlo, ale těch je opravdu málo. Pedagogové si na jednu stranu myslí, že žák se sluchovým postižením je starost navíc, ale na druhou se objevují názory, že jeho přítomnost v běžné základní škole přinese něco nového jak pro ně, jako pedagogy, tak i pro ostatní děti v jejich okolí. Při inkluzivním vzdělávání dětí se sluchovým postižením je potřeba speciální podpora a péče o žáka. Pedagogové musí naučit ostatní děti ve třídě, aby byly dostatečně potichu a byly ohleduplné k tomuto spolužákovi. Pro pedagogy to je náročné, ale můžeme to označit jako opatření, které uskutečňují, aby měl žák ke vzdělávání v běžné základní škole dobré podmínky.

V průběhu průzkumu jsme doufali, že se objeví také pojem tlumočník. Tlumočník se řadí mezi podpůrná opatření, na které by měl žák se sluchovým postižením nárok.

Dočkali jsme se však jen v jednom z rozhovorů. Byl to rozhovor s respondentem P7, který se právě zmiňoval, jaké děti se sluchovým postižením můžeme mít ve třídě. To byla jediná osoba, která tlumočníka, který by byl v mnoha případech inkluzivního vzdělávání dětí se sluchovou vadou zapotřebí, zmínila.

Z našeho průzkumu vyplývá, že i když zkušenosti s těmito dětmi nejsou, pedagogové si uvědomují, že připravenost škol pokulhává a z toho také plyne strach z příchodu takového žáka do běžné základní školy. V některých školách jsou na inkluzivní vzdělávání připraveni už na první pohled, jinde bychom o jejich připravenosti mohli pochybovat. Pedagogové jsou však otevření novým zkušenostem s těmito žáky, mají přehled o tom, co by dělali, kdyby jim byl do třídy přidělen žák se sluchovým postižením, a někteří z nich vědí přesně, co vše by potřebovali, aby byl žák se sluchovou vadou v jejich zařízení správně vzděláván.

Odpověď na druhou výzkumnou otázku, zda jsou pedagogové v běžných základních školách připraveni tak, aby dokázali vzdělávat žáky se sluchovým postižením v inkluzivním prostředí, je následující. Pedagogové dostatečně připraveni na vzdělávání žáků se sluchovým postižením v běžných základních školách nejsou. Většina z nich má tak malé povědomí o vzdělávání žáků se sluchovým postižením, že ani neví, kdo vše patří do této skupiny. V rozhovorech si také můžeme povšimnou, že většina používá při vyjadřování nesprávnou terminologii. Dle našeho názoru někteří pedagogové by si s žákem se sluchovým postižením poradili i bez doplňujícího vzdělání, hlavně ti, co už zkušenost se vzděláváním žáků se sluchovou vadou mají, ale převážná část by potřebovala určitě pomoc. Chybí jak praxe pedagogů, tak celková připravenost běžných základních škol na příchod žáka se sluchovým postižením. Vědomosti pedagogů jsou mizivé a nikdo nemá dostatek času si nastudovat něco více, aby ho příchod žáka se sluchovým postižením nezaskočil. Školy pedagogům nabízejí dovzdělávání v podobě různých školení a kurzů, ale pedagogům to nedává nic z praktických dovedností a zkušeností, které by velmi nutně potřebovali. Tato školení jsou zaměřena na problematiku, která je v současné době zajímá. Školení či kurz ohledně problematiky inkluzivního vzdělávání dětí se sluchovým postižením se na žádné škole, kde jsme prováděli průzkum nekonal.

Ve Středočeském kraji v běžných základních školách je velmi málo rozšířené inkluzivní vzdělávání žáků se sluchovým postižením. Nejvíce se na běžných základních školách vzdělávají děti se sluchadly a dozvěděli jsme se jen o jednom případu, který měl jiné sluchové postižení, ale stále nebylo tak vážné, aby bylo potřeba použití jiného komunikačního systému. Většina respondentů z běžných základních škol se se vzděláváním žáků se sluchovým postižením nikdy nesetkala, ale uvědomují si, že by s tím mohli v budoucnu mít zkušenost. Většina pedagogů z toho má strach a někteří by uvítali nové zkušenosti. Mnoho z nich už teď nemá dostatek času na všechny povinnosti spojené se vzděláváním inkludovaných žáků, a tudíž si ani neumějí představit, jak moc složité by bylo vzdělávat žáka se sluchovou vadou. Nejvíce připraveni jsou na ně pedagogové se vzděláním speciální pedagogiky či pedagogové, kteří už žáka se sluchovým postižením vzdělávali. Velkou výhodu mají ti, jejichž vlastní dítě trpí nějakou sluchovou vadou, protože ti vědí, co vše to obnáší a jak probíhalo jeho vzdělávání. Žáci se sluchovým postižením však běžné základní školy často nenavštěvují, stále dávají přednost školám, které jsou připravené na jejich vzdělávání, i když jich není u nás mnoho.

59 4.8 NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ

Průzkum ukazuje, že inkluzivní vzdělávání si vyžaduje spolupráci různorodých zařízení a všech pedagogických pracovníků. Mnoho pedagogů uvedlo potřebnost odborníků, kteří by jim pomohli s inkluzivním vzděláváním žáků se sluchovým postižením. V praxi to probíhá tak, že pedagog navštíví specializované zařízení, aby se dostatečně informoval a dovzdělal o určité problematice ohledně inkluzivního vzdělávání.

Navrhované opatření z naší strany je rozšíření této praxe. V běžných základních školách Středočeského kraje zavést pravidelné stáže do potřebných zařízení pro všechny pedagogy. Pedagogové běžných základních škol Středočeského kraje by navštěvovali školská zařízení, organizace, ústavy, ve kterých by vyhledali odborníky, kteří by jim pomohli se připravit na inkluzivní vzdělávání žáků s jakýmkoli typem postižení. Získali by dostatek zdrojů a informací a seznámili by se s konkrétními metodami a pomůckami v praxi.

Toto opatření by mělo však i svou druhou stranu. Následující navrhované opatření by se týkalo pedagogických pracovníků z rozličných zařízení. Jelikož jsme se z rozhovorů s pedagogy dozvěděli, že z velké míry nesouhlasí s inkluzivním vzděláváním žáků s mentální retardací, mohli by odborníci a pedagogičtí pracovníci ze specializovaných zařízení navštěvovat běžné základní školy. V první řadě by viděli, jak probíhá inkluzivní vzdělávání v praxi, jaké děti mají zájem o vzdělávání v běžných základních školách nejvíce a jaká je v současné době v těchto školách situace. Druhým důvodem by byl jejich pohled na inkluzivní vzdělávání u konkrétních žáků s různým typem postižení. Pedagogové by získali odborný názor (posudek) na to, zda je inkluzivní vzdělávání pro dítě vhodné či nikoliv. Měli by tak podporu při jednání s rodiči o tom, jaké školské zařízení je pro jejich děti vhodnější a zabránili by tak situacím, kdy se dítě s různým typem postižením v běžné základní škole trápí. Jsme si vědomi toho, že tuto funkci vykonávají pracovníci školských poradenských zařízení, ale spolupráce s ostatními zařízeními by byla pravidelnější a častější. Inkluzivní vzdělávání by dosáhlo vyšší úrovně a z našich pedagogů by se postupem času stávali odborníci ve všech směrech.

60 ZÁVĚR

Bakalářská práce Vzdělávání žáků se sluchovým postižením v inkluzivním prostředí je rozdělena na dvě hlavní části. Cílem bylo zjistit, jak je zastoupeno inkluzivní vzdělávání žáků se sluchovým postižením v běžných základních školách Středočeského kraje.

Teoretická část má tři kapitoly, které se zaměřují na inkluzi, žáky se sluchovým postižením a na vzdělávání žáků se sluchovým postižením. V každé kapitole jsou základní informace o těchto problematikách. Věnujeme se zde rozdílům mezi inkluzí a integrací, inkluzivní pedagogice a postojům pedagogů k inkluzivnímu vzdělávání.

V další kapitole je popisován žák se sluchovým postižením. Vyjmenovali jsme všechny typy sluchového postižení, kterým žák může trpět, jaké pomůcky mu při inkluzivním vzdělávání pomáhají a s jakými komunikačními systémy se u něj můžeme setkat.

Poslední kapitola teoretické části se zabývá vzděláváním žáků se sluchovým postižením.

Na začátku nastiňujeme vývoj péče o sluchově postižené. Dále se zaměřujeme na inkluzivní vzdělávání žáků se sluchovým postižením, kterého se naše práce týká.

Uvádíme podpůrná opatření potřebná u vzdělávání těchto žáků a v neposlední řadě některé potřebné metody vzdělávání, které by měli pedagogové v běžných základních školách znát.

Praktická část bakalářské práce vznikla pomocí kvalitativního průzkumu.

Vytvořili jsme polostrukturovaný rozhovor a vyhledali 17 pedagogů běžných základních škol Středočeského kraje, kterých jsme se ptali na problematiku inkluzivního vzdělávání žáků se sluchovým postižením. Tato část je rozdělena na sedm menších kapitol. Seznámili jsme naše čtenáře s cílem a výzkumnými otázkami, na které jsme hledali odpovědi. Dále jsme představili respondenty, kteří se zúčastnili našeho průzkumu. Prezentujeme místa, na kterých se náš průzkum realizoval, a také etické principy průzkumu, které jsme dodržovali. Nejobsáhlejší kapitola je analýza získaných dat, kterých jsme sesbírali opravdu mnoho, a jako poslední jsme vytvořili souhrn, ve kterém jsme si odpověděli na výzkumné otázky a vysvětlili jsme vše, co jsme se dozvěděli z rozhovorů o inkluzivním vzdělávání žáků se sluchovým postižením.

Ze zdrojů jsme zjistili, že inkluzivní vzdělávání žáků se sluchovým postižením je rozebíráno v mnoha z nich a vydávají se další publikace s touto problematikou. Můžeme se v nich dočíst, že nejdůležitější v tomto procesu je pedagog, žák a rodič. Pedagogové jsou jedni z nejdůležitějších faktorů, při zvládání inkluzivního vzdělávání, a proto se také náš průzkum věnoval hlavně jim. Ptali jsme se na jejich názory, zkušenosti, vědomosti.

Zjišťovali jsme jejich přehled o inkluzivním vzdělávání a jejich postoje k němu.

K našemu překvapení jich bylo mnoho z nich ochotno odpovídat na naše otázky a nebáli se nám odpovídat dle pravdy a upřímně. Rozhovory byly zajímavé a velmi bohaté na informace. Pedagogové jsou lidé, kteří jsou vzdělaní a ve vzdělávání dětí velmi zkušení, proto je jen tak nic nepřekvapí. Inkluze je pro ně velká změna, která jim stále přináší nové zkušenosti a vědomosti. Občas se toho, co jim přinese, obávají, ale prozatím těmto výzvám čelí a jsou zvědaví na to, co nového jim v budoucnu přinese.

Během studia speciální pedagogiky jsme se často setkávali s problematikou inkluze. Je to jedno z nejčastěji zmiňovaných témat dnešní doby. Jedná se o velkou změnu, která přišla velmi rychle a zaskočila mnoho lidí. Dle našeho názoru jsme na tak velkou změnu nebyli připraveni. Nebyli na to připraveni jak pedagogové běžných základních škol, tak školy samotné. Od zavedení inkluze uběhlo už několik let, ale teprve teď školy dokončují přípravy a pedagogové doplňují své vzdělání, aby mohli úspěšně inkluzivní vzdělávání žáků realizovat. Do škol přicházejí žáci s různými typy postižení, ale žáci se sluchovým postižením mezi ně zatím moc nepatří.

Při zpracování bakalářské práce jsme se snažili napsat práci, která bude zajímavá a bude splňovat vše, co má. Průzkum trval skoro šest měsíců. Psaní bakalářské práce bylo velkou zkušeností a velkou výzvou. Doufáme, že bude přínosem pro pedagogy běžných základních škol, ale také pro ostatní studenty, kteří se této problematice chtějí někdy v budoucnu věnovat. Pedagogové se zde mohou dozvědět o nejnovějších zjištěních, která náš průzkum přinesl. Zjistit, jak často se děti se sluchovým postižením vyskytují na běžných základních školách Středočeského kraje a jak dobře jsou pedagogové připraveni na jejich inkluzivní vzdělávání. Studenti mohou čerpat z našich použitých zdrojů při svém studiu a mohou se inspirovat z našich poznatků při hledání tématu pro své bakalářské práce. Náš průzkum byl z mnoha stran velmi zajímavý a cíl dle našeho názoru byl naplněn.

62 POUŽITÉ ZDROJE

BARTOŇOVÁ, M., aj., 2016. Inkluze ve škole a ve společnosti jako interdisciplinární téma. 2. uprav. vyd. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978-80-210-8140-6.

BARTOŇOVÁ, M., VÍTKOVÁ, M., eds., 2007. Přístupy ke vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení na základní škole. 260. pub. Brno: Paido. ISBN 978-80-7315-150-8.

BARTOŇOVÁ, M., aj., 2018. Společné vzdělávání orientované na posílení kompetencí učitelů a žáků v inkluzivním prostředí školy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978-80-210-8757-6.

BARVÍKOVÁ, J., aj., 2015. Katalog podpůrných opatření: pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu sluchového postižení nebo oslabení sluchového vnímání [online].

1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. [vid. 6. 11. 2018]. ISBN 978-80-244-4690-5. Dostupné z: http://inkluze.upol.cz/ebooks/katalog-sp/katalog-sp.pdf

HÁDKOVÁ, K., 2016. Člověk se sluchovým postižením. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy. ISBN 978-80-7290-619-2.

HÁDKOVÁ, K., 2012. Vzdělávání žáků a studentů s kochleárním implantátem. 1. vyd.

Praha: Univerzita Karlova v Praze. ISBN 978-80-7290-618-5.

HENDL, J., 2008. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2. aktual. vyd.

Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-485-4.

HORÁKOVÁ, R., 2012. Sluchové postižení: úvod do surdopedie. 1. vyd. Praha: Portál.

ISBN 978-80-262-0084-0.

KRAHULCOVÁ, B., 2014. Komunikační systémy sluchově postižením. 1. vyd. Praha:

Beakra. ISBN 978-80-903863-2-7.

LECHTA, V., 2016. Inkluzivní pedagogika. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-1123-5.

LECHTA, V., 2010. Základy inkluzivní pedagogiky: dítě s postižením, narušením a ohrožením ve škole. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-679-7.

LUPOMĚSKÝ, R., 2013. Problematika práce s osobami sluchově postiženými v oblasti sociální, zdravotní a vzdělávací. Praha: Neslyšící s nadějí, o. s. ISBN 978-80-260-4508-3.

MICHALÍK, J., aj., 2018. Postoje pedagogických pracovníků k vybraným aspektům společného vzdělávání. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého. ISBN 978-80-244-5321-7.

MUKNŠNÁBLOVÁ, M., 2014. Péče o dítě s postižením sluchu. 1. vyd. Praha: Grada.

ISBN 978-80-247-5034-7.

POTMĚŠIL, M., aj., 2010. Psychosociální aspekty sluchového postižení. 1. vyd. Brno:

Masarykova univerzita. ISBN 978-80-210-5184-3.

PULDA, M., 2000. Integrovaný žák se sluchovým postižením v základní škole. 1. vyd.

Brno: Masarykova univerzita. ISBN 80-210-2481-X

SKÁKALOVÁ, T., 2016. Sluchová vada a její sociální dopady v dospělém věku. 1. vyd.

Hradec Králové: Gaudeamus. ISBN 978-80-7435-628-5.

SKUTIL, M., aj., 2011. Základy pedagogicko-psychologického výzkumu pro studenty učitelství. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-778-7.

SLEPIČKOVÁ, L., aj., 2013. Aktéři školní inkluze. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita.

ISBN 978-80-210-6688-5.

SLOWÍK, J., 2016. Speciální pedagogika. 2. aktual. a dopl. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-0095-8.

ŠMELOVÁ, E., aj., 2017. Společné aspekty inkluze. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-4911-1.

ŠVAŘÍČEK, R., aj., 2007. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách: pravidla hry. 1.

vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-313-0.

TANNENBERGEROVÁ, M., 2016. Průvodce školní inkluzí, aneb, Jak vypadá kvalitní základní škola současnosti?. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer. ISBN 978-80-7552-008-1.

UZLOVÁ, I., 2010. Asistence lidem s postižením a znevýhodněním. 1. vyd. Praha: Portál.

ISBN 978-80-7367-764-0.

VÁGNEROVÁ, M., 2014. Současná psychopatologie pro pomáhající profese. 1. vyd.

Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0696-5.

ZÁMEČNÍKOVÁ, D., aj., 2015. Současné trendy v inkluzivním vzdělávání se zaměřením na žáky se speciálními potřebami v ČR a v zahraničí – teorie, výzkum, praxe. 1. vyd.

Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978-80-210-8098-0.

65 SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1: Úvodní slovo pro respondenty

Příloha 2: Informovaný souhlas pro respondenty výzkumu 1 Informovaný souhlas pro respondenty výzkumu 2 Příloha 3: Otázky v polostrukturovaném rozhovoru

Příloha 4: Transkripce rozhovoru

PŘÍLOHY

Příloha 1: Úvodní slovo pro respondenty Dobrý den,

jmenuji se Barbora Hamouzová a studuji na Technické univerzitě v Liberci, speciální pedagogiku – vychovatelství. V rámci mého studia mám za úkol napsat závěrečnou bakalářskou práci. Má práce nese název Vzdělávání žáků se sluchovým postižením v inkluzivním prostředí a tímto bych Vás chtěla požádat o pomoc. Má práce bude mít dvě části – teoretickou a praktickou. V mé praktické části potřebuji udělat rozhovory s učiteli základních škol Středočeského kraje. Pokud byste byli ochotni poskytnout mi rozhovor týkající se mé práce, kontaktujte mne prosím a domluvíme se na setkání a realizaci.

Kontakt: 723 385 142, barka45@seznam.cz Děkuji

Barbora Hamouzová

Příloha 2: Informovaný souhlas pro respondenty výzkumu 1 Informovaný souhlas

Informovaný souhlas týkající se bakalářské práce na téma: „Vzdělávání žáků se sluchovým postižením v inkluzivním prostředí“. Bakalářská práce se zaměřuje na empirický výzkum kvalitativní, metodou polostrukturovaného rozhovoru.

Vaše spolupráce na projektu je dobrovolná. Účast na projektu spočívá v nahrávaném rozhovoru, který se bude zaznamenávat na digitální diktafon. Vaše identita zůstane v plné anonymitě a Vaše odpovědi jsou důvěrné, určené pouze pro potřeby tohoto výzkumného projektu. Na kteroukoli otázku můžete odmítnout odpovědět a kdykoli v průběhu rozhovoru můžete interview ukončit.

V případě dotazů týkajících se tohoto projektu se můžete obrátit na hlavní osobu, která tento projekt realizuje: Barboru Hamouzovou (723 385 142, barka45@seznam.cz).

Děkuji za pozornost věnovanou těmto informacím a svým podpisem zde souhlasíte se svou účastí na tomto projektu.

Datum:

Podpis respondenta: Podpis výzkumníka:

Příloha 2: Informovaný souhlas pro respondenty výzkumu 2 Informovaný souhlas

Vaše spolupráce na projektu je dobrovolná. Vaše identita zůstane v plné anonymitě a Vaše odpovědi jsou důvěrné, určené pouze pro potřeby tohoto výzkumného projektu.

Na kteroukoli otázku můžete odmítnout odpovědět a kdykoli v průběhu rozhovoru můžete interview ukončit.

V případě dotazů týkajících se tohoto projektu se můžete obrátit na hlavní osobu, která tento projekt realizuje: Barboru Hamouzovou (723 385 142, barka45@seznam.cz).

Děkuji za pozornost věnovanou těmto informacím a svým podpisem zde souhlasíte se svou účastí na tomto projektu.

Datum:

Podpis respondenta: Podpis výzkumníka:

Příloha 3: Otázky v polostrukturovaném rozhovoru Rozhovor

1. Jak dlouho už vykonáváte profesi pedagoga?

2. Máte nějaké vzdělání nebo zkušenosti související s inkluzí? Jaké?

3. Jaké metody používáte či byste použil/a, kdybyste měl/a ve třídě žáka se sluchovým postižením?

4. Co by Vám pomohlo se na vzdělávání žáků se sluchovým postižením připravit?

5. Kde byste hledal/a, kdybyste nějaké vzdělání či kurz ohledně inkluze potřeboval/a?

6. Myslíte si, že jsou pedagogové připraveni vzdělávat žáky se sluchovým postižením na Vaší základní škole? Proč?

7. Jak je Vaše škola připravena na inkluzivní vzdělávání žáků se sluchovým postižením?

8. Vzdělával se zde na škole nějaký žák se sluchovým postižením? Setkal/a jste se s ním?

9. Podporuje inkluzivní vzdělávání žáků se sluchovým postižením Vaše škola (vedení školy)? Jak?

10. Co podle Vás inkluze a zkušenosti se vzděláváním žáků se sluchovým postižením přináší Vám pedagogům či Vaší škole?

11. Máte dostatek personální podpory (speciální pedagog, psycholog), metodické podpory (pomůcky, učebnice, osnovy) či finanční podpory, na to abyste vzdělávali žáky se sluchovým postižením?

12. Kdyby Vám teď dali do třídy žáka se sluchovým postižením, co byste dělal/a?

Příloha 4: Transkripce rozhovoru Rozhovor

1. Jak dlouho už vykonáváte profesi pedagoga?

„Od roku 87, takže 32 let.“

2. Máte nějaké vzdělání nebo zkušenosti související s inkluzí? Jaké?

„No, jestli se to dá říct zkušenosti a vzdělání, já mám doplňující studium výchovného poradenství, které se prostě těmito otázkama zabývala, ale vlastně v době, kdy inkluze nebyla, tu byly nějaké speciální školy, ale ta inkluze tady byla vždycky. Takže, pokud si rodiče nepřáli, aby dítě navštěvovalo speciální školu a byli ochotný to dítě podporovat, tak se to vždycky nějak udělalo, alespoň tady u nás ano. Pokud ty rodiče měli zájem,

In document (6)Anotace Bakalářská práce pojednává o vzdělávání žáků se sluchovým postižením v inkluzivním prostředí (Page 57-0)