Výhody a nevýhody použití dětských plen pro opakované použití 19 3. Materiály používané k výrobě plen
3.1 Bavlna
Bavlna (BA) je nejpoužívanějším materiálem pro výrobu látkových plen. Její pevnost v tahu má výborné vlastnosti, za mokra se asi o 20% ještě zvyšuje, což je pro výrobky, které se musí často prát, velká výhoda. Bavlna je navíc příjemná na omak a má vysokou savost[2,3].
3.2 Konopí
Konopná vlákna (CA) se vyznačují vysokou savostí, trvanlivostí a jejich vlákna patří mezi nejdelší a nejpevnější z možných rostlinných vláken. Výrobky vyrobená z konopí neobsahují žádné dráždivé látky, čímž nevzniká alergie u citlivějších jedinců. Konopné vlákno neobsahuje bílkoviny, proto je přirozeně chráněno před moly. Je pevnější než len, nepropouští vodu[2,3,4].
3.3 Bambus
Bambus je poměrně nově využívaná rostlina pro výrobu vláken. Často je používán pro výrobu plen společně s bavlnou, příp. natkané na polyesterovou osnovu pro zvýšení pevnosti tkaniny. Je schopen nasát až 4x více vlhkosti než bavlna, je měkký na omak, má dobré antibakteriální vlastnosti se schopností neutralizovat zápach[2,3].
3.4 Len
Len (LI) je další využívanou surovinou pro výrobu plen. Obsahuje 85% čisté celulózy.
Oproti bavlně lépe saje, ale na omak je hladký a chladivý. Ideální použití je v kombinaci s jiným materiálem. Mezi jeho výhody patří extrémně vysoká trvanlivost[2,3,4].
3.5 Polyester
Polyesterová vlákna (PL) se často používají ve směsích s přírodními vlákny pro zlepšení odolnosti a trvanlivosti látek. Polyester se zpravidla používá na osnovu.
Dokáže si zachovat svou jemnost, i pokud je prán v tvrdé vodě. V současné době je používán ve formě mikrofroté a minky, kde je kombinována vysoká savost a rychlé
Výhody a nevýhody použití dětských plen pro opakované použití 20 schnutí. Velmi vhodnou kombinací je polyester s polyuretanovým zátěrem, díky kterému tekutina neproteče ale na druhou stranu má plena minimální propustnost vzduchu[2,3].
3.6 Vlna
Plenkové kalhotky vyráběné ze 100 % ovčí vlny (WO) s vysokým množstvím lanolinu (slouží jako impregnace) mají tu vlastnost, že výborně sají a zároveň nepropustí tekutinu zpět ven. Vlhkem získává větší tažnost. Díky skvělým izolačním vlastnostem jsou vhodné jak v zimě, tak i v létě[2,3,4].
4. Údržba a skladování
U látkových plen je jejich údržba poměrně náročnější než u plen jednorázových, které stačí vyhodit do odpadkového koše. Plenky jsou obvykle velmi znečištěny od výměšků miminka a proto je nutná velmi důkladná údržba, aby mohly být využity vícenásobně.
4.1. Skladování
Špinavé plenky lze skladovat mokrou nebo suchou metodou, případně kombinací obou.
4.1.1. Mokrá metoda
Zašpiněné pleny lze skladovat v kbelíku s víkem s vodou, kterou je třeba pravidelně měnit, ideálně každý den. Pro lepší manipulaci se doporučuje užití sáčku na pleny a to zejména u praček s vrchním plněním. Do vody se doporučuje přidat jedna z následujících ingrediencí:
• 50 ml nebo 2-3 lžíce octa
• 1 lžíce jedlé sody
• 5 kapek tea tree oleje nebo levandulového oleje
• Sůl na skvrny
Pleny je vhodné prát jednou za 2-3 dny a měnit i roztok určený k namáčení. Kbelík se doporučuje vydezinfikovat dle vlastního uvážení[3].
Výhody a nevýhody použití dětských plen pro opakované použití 21 4.1.2. Suchá metoda
Plenky je možné skladovat v kbelíku nasucho. Zašpiněné pleny jsou propláchnuty pod sprchou nebo kohoutkem a vloženy do kbelíku, do kterého jsme předtím nakapali levandulový nebo tea tree olej proti bakteriím a zápachu. Je doporučováno neskladovat pleny touto metodou déle než 3 dny[3].
4.2. Praní plen
Praní plen se doporučuje po naplnění koše na skladování, což je zhruba po 3 dnech.
Delší doba se nedoporučuje. Pleny pereme ideálně na 60 stupňů, na 90 stupňů se doporučuje prát pouze v případě, že má miminko opruzeniny. Pro lepší odstranění skvrn je vhodnější použití předpírky, případně sůl na skvrny nebo žlučové mýdlo[3].
Prací prášek je vhodné vybírat s ohledem na citlivou pokožku miminka, ideálně ekologický a vhodný pro děti. Mezi velmi osvědčené metody patří použití mýdlového slizu. Ten se vyrobí smícháním 10 litrů horké vody, 150 g jedlé sody a jedním nastrouhaným mýdlem, vhodné je značky Jelen. Vzniklá směs do druhého dne ztuhne, takže jí lze i krájet. Pro docílení vůně se doporučuje pár kapek esenciálního oleje.
Před praním se doporučuje zapnout suché zipy a zavázat veškeré šňůrky. Maximální savosti pleny je docíleno až po 3vypráních (u bambusových plen až po 10).
Nedoporučuje se používání aviváže, která snižuje sací schopnost[3].
4.2.1. Schnutí
Nejlepší způsob sušení plen je nechat pleny schnout zavěšené, vhodné je i sušení v sušičce. Pleny stačí po vyjmutí z pračky protřepat, aby dostaly svůj čtvercový tvar a nechat je volně schnout. Není nutné je žehlit, pouze složit do praktického tvaru dle potřeby[5].
Výhody a nevýhody použití dětských plen pro opakované použití 22 4.2.3. Žehlení
Pleny je vhodné žehlit pouze v šestinedělí, ale i to není nutné. Žehlení slouží pouze ke změkčení plen. U plen z polyesteru nebo polyuretanu je žehlení i zakázáno [3].
5. Příslušenství k plenám
Vkládací plenečky – skládají se z více vrstev a mohou mít tvar oválu nebo obdélníku.
Vkládají se do plen a zvyšují jejich sací schopnosti. Vhodné na noc[2].
Separační pleny – jsou tenké fólie, které se vkládají mezi látkovou plenu a zadeček dítěte. Propouští moč a zároveň chrání před znečištěním stolicí. Pleny z celulózy a viskózy jsou biologicky rozložitelné a je možné je po použití spláchnout do WC, pleny z polypropylenu je nutné vyhodit do koše[2].
Kyblík s víkem – pro použité plenky určené k praní. Lze je skladovat jen očištěné od stolice i bez namáčení. Dva plné desetilitrové kyblíky odpovídají zhruba jedné plné pračce[2].
Síťka na použité pleny - usnadňuje manipulaci s použitými plenami, síťka je vložena do kyblíku a je plněna použitými plenkami, poté je zavázána a vložena do pračky k vyprání[2].
6. Srovnání plen
Při rozhodování o výběru vhodných plenek pro novorozence je vhodné zvážit výhody a nevýhody jednotlivých variant s ohledem nejen na zdraví miminka, ale i časovou nebo ekonomickou stránku z dlouhodobého hlediska.
Výhody a nevýhody použití dětských plen pro opakované použití 23 6.1. Jednorázové pleny:
Výhody:
• jednoduché přebalování
• odpadá žehlení, praní, sušení
• používání je levné
• vhodné na cestování
• minimální práce s odpadem
Nevýhody:
• velké množství surovin na výrobu
• vysoká cena (za plenkové období)
• možnost prostupu chemických látek na pokožku
• velké množství nerecyklovatelného odpadu
• dlouhé plenkové období
6.2. Látkové pleny:
Výhody:
• cena – pořizovací za kus
• dítě si zvykne dříve bez pleny
• nevytváří přímo žádný odpad
• na 1 dítě jich spotřebujeme asi 40-60 za celý přebalovací věk
• menší spotřeba surovin na výrobu
• minimalizace zdravotních rizik
• menší spotřeba energie a vody
Výhody a nevýhody použití dětských plen pro opakované použití 24 Nevýhody:
• praní, sušení, žehlení a s tím spojená spotřebovaná energie
• častější přebalování
• při nevhodném použití pracího prášku možnost alergické reakce
• delší čas pro přebalování dítěte
7. Vliv plen na životní prostředí
Používání plen může mít různé dopady na životní prostředí, což může být v době ekologicky smýšlejících rodičů jeden z rozhodujících faktorů při výběru vhodných plen pro jejich miminko.
7.1. Vliv na čerpání surovin
Ačkoli výroba látkových plen představuje určitou zátěž pro přírodu, většina surovin je obnovitelná (bavlna, vlna, hedvábí)[3].
U jednorázových plen je spotřeba mnohem vyšší, spotřebovává se obnovitelná celulóza v podobě dřeva a neobnovitelná ropa v podobě lepiček, absorpční látky nebo umělé fólie. Spotřeba surovin u jednorázových plen je 10 – 50x vyšší než u látkových plen[3].
7.2. Vliv na spotřebu energie
Nejvíce energie se u látkových plen spotřebuje na praní, což závisí nejen na typu pračky ale i na zvoleném pracím programu. Teplota vody totiž může spotřebu energie snížit až o třetinu, konkrétně praní na 60 stupňů. Energii na sušení je možné ovlivnit sušením na slunci a žehlení lze v případě látkových plen zcela vynechat[2,3].
U jednorázových plen je spotřeba energie mnohem vyšší. Na jedno dítě se spotřebuje cca 4 000 ks plen, tj. asi 200 kg buničiny (celulózy), jejichž výroba je nákladná na
Výhody a nevýhody použití dětských plen pro opakované použití 25 energii. Ke spotřebě přispívá i výroba plastových fólií a energie na dopravu zboží od výrobce k zákazníkovi[2,3].
7.3. Vliv na znečištění vody
U látkových plen je voda spotřebována a znečišťována hlavně při jejich praní, což závisí i na tvrdosti vody a volbě pracího prášku. Spotřeba vody je s ohledem na životnost výrobku zanedbatelná[3].
U plen jednorázových je spotřeba a znečištění vody odvislé od způsobu výroby celulózy. Dnes má ale většina celulózek zaokruhovány výrobní vody (voda je znova použita při výrobě a nevzniká odpadní voda), čím zatěžuje prostředí 2x méně než při praní plen látkových[3].
7.4. Vliv na znečištění ovzduší
Látkové pleny se na znečištění ovzduší podílí především emisí skleníkového plynu oxidu uhličitého, případně oxidů síry a dusíku. Vzduch můžeme také znečišťovat výfukovými plyny, pokud využíváme městské hromadné dopravy při cestě do veřejné prádelny. Pereme-li doma a sušíme venku, je spotřeba energie a zatížení ovzduší malé[3].
Ke znečištění vzduchu při výrobě jednorázových plen je především z výroby celulózy a umělých hmot. Doprava od výrobce k zákazníkovi a po použití k místu odpadu znečišťuje ovzduší výfukovými plyny. Pokud se odpad spaluje, jsou i navíc plyny ze spalovny[3].
8. Srovnání plen
Z hlediska spotřeby energií
Mnoho budoucích rodičů před nákupem plen zvažuje finanční rozpočet, který může velmi ovlivnit volbu plenek a to z několika pohledů jako je spotřeba vody či energie.
Výhody a nevýhody použití dětských plen pro opakované použití 26 Látkové pleny Jednorázové plenky
Spotřebovaná energie při spotřebě Spotřebovaná energie při výrobě El. energie spotřebovaná při praní
na 1 plenu : 0.036- 0,06 KW/h
El. energie na celulózu: 0,035 KW/h El. energie na chemikálie:
0,007 KW/h Termická energie: 0,013 KW/h
Spotřeba vody Spotřeba vody
Spotřeba vody při praní 1 pleny:
1,3-3,4 l Spotřeba vody na výrobu 1 pleny:
2,8 – 4,2 l
Množství odpadu Množství odpadu
Váha pratelných látkových plenek po 2,5 letém používání max. 5 kg odpadu
V průběhu jednoho plenkového období (2 roky) připadá na 1 dítě 1 tuna plenkového odpadu
Cenové srovnání Cenové srovnání
Náklady na vybavení: