Látkové pleny

Látkové pleny jsou primárně určeny k vícenásobnému užití, dají se na rozdíl od plen jednorázových i opakovaně prát. V současnosti je využívá kolem 20-25% maminek.

Hlavními důvody jsou nedostatečná informovanost, větší časová náročnost na údržbu a manipulaci, což lze zlepšit získáváním praxe a studiem materiálů k tomu určených.

Látkové pleny jsou pro miminka vhodnější i ze zdravotního hlediska, protože pokožka na rozdíl od plen jednorázových může v používaných materiálech dýchat a nedostává se do kontaktu s chemikáliemi, které mají v sobě jednorázové pleny ve formě gelové výplně. Nejčastěji jsou vyráběné z bavlny nebo kombinací s jiným materiálem jako například s elastanem. Tvarově vypadají jako jednorázové pleny, zapínají se na suché zipy nebo patentky[2].

Druhy látkových plen:

1.) Čtvercové pleny – vyrábí se z různých materiálů jako je bavlna, bambus, len, mušelín, flanel nebo froté. Díky čtvercovému tvaru dobře schnou a jsou celkem variabilní, ale musí se skládat. Je třeba na ně použít svrchní kalhotky. Cenově

Výhody a nevýhody použití dětských plen pro opakované použití 16 nejvýhodnější. V dnešní době již nejsou tak savé, proto obvykle jedna plenka nestačí a musí se dát 2 na jedno přebalení. Vyrábí se ve velikosti 70 x 70 cm nebo 80 x 80 cm (viz obrázek 4)[2,3].

Výhody: nejlevnější, rychleschnoucí, vícenásobné využití, pro věk od miminka po nočník

Nevýhody: častější přebalování, větší práce se skládáním

Obrázek 4: Klasické čtvercové pleny[3]

2.) Vícevrstvé pleny – obdélníkové pleny vyráběné nejčastěji z bavlny nebo bambusu.

Jsou rozděleny na třetiny prošitím a tvoří je několik vrstev. Vnější vrstva je ze 4 vrstev, vnitřní tzv. středová pak z 6-8. To znamená, že nejvíce sají tam, kde je to potřeba, ve středu. Na jedno přebalení postačí 1 plena. Nevýhodou je prosáknutí na svrchní kalhotky v případě řídké stolice miminka. Schnou déle než pleny čtvercové díky více vrstvám. Dají se různě skládat dle potřeby. I přes větší množství vrstev nejsou objemné a dělají malý zadeček miminka. I na tyto pleny je nutno použít svrchní kalhotky[2,3].

3.) Tvarované pleny – tvoří je více vrstev látky, ale jsou po stranách vykrojeny kvůli nožičkám, čímž lépe padnou a zároveň snižují možnost znečištění svrchních kalhotek.

Tyto pleny nemají vlastní zapínání jako kalhotkové pleny a k jejich zapnutí je potřeba snappi sponka, špendlíky nebo šňůrky přišité přímo na pleně. U snappi sponky jde o princip sponky se třemi nožičkami s ozubenými konci, které se snadno přichytí k pleně, slouží místo např. zavíracích špendlíků. I tyto pleny lze použít pouze se svrchními kalhotkami[2,3].

Výhody a nevýhody použití dětských plen pro opakované použití 17 Obrázek 5: Tvarovaná plena se snappi sponkou[3]

4.) Kalhotkové pleny – vyrábí se z bavlny, lnu nebo bambusu a tvarem připomínají jednorázové pleny. Jsou ušity z více vrstev, po stranách mají gumičky, což zabraňuje znečištění svrchních kalhotek. Zapínají se na suchý zip nebo patentky. Dostupné jsou v několika velikostech podle proporcí dítěte. Nemusí se žehlit. Jejich použití je možné se svrchními kalhotkami. Od roku 2004 se u nás prodává plenkový systém rakouské značky Popolini, první výrobce v Čechách byla Haipa - Daipa[3].

Výhody: jednoduchá manipulace, vysoce savé Nevýhody: delší doba schnutí

Obrázek 6: Kalhotková plena[3]

Výhody a nevýhody použití dětských plen pro opakované použití 18 5.) AIO neboli All in One – neboli vše v jednom, jsou nejvíce podobné jednorázovým plenám. Jsou velikostí, tvarem, upevňováním i materiálem stejné jako kalhotkové pleny ale mají navíc nepromokavou vrstvu bránící úniku vlhkosti. Není na ně potřeba použít svrchní kalhotky. Nevýhodou je vyšší cena a delší doba schnutí (viz obrázek 7)[3].

Výhody: nejsnadnější manipulace, vysoce savé, vysoce komfortní, málo objemné Nevýhody: déle schnou

Obrázek 7: plena All in One[3]

6.) Kapsové pleny – tvoří je vnitřní vrstva z materiálu odvádějící vlhkost od pokožky dítěte a vnější nepromokavá vrstva. Mezi tyto vrstvy se vkládá savá vrstva (např.

vkládací pleny nebo vícevrstvá plena), která není součástí samotné pleny. Rychle schnou díky možnosti vysunutí savé části. Vyrábí se buď ve velikosti od kojence po batole, nebo ve více velikostech[3].

Výhody: snadná manipulace, rychleschnoucí, vzhledově dělají malý zadeček miminka Nevýhody: cena srovnatelná s plenami All in One, je nutné do nich vložit sací vrstvu a dobře jí umístit, aby neprotekla. Plena sama o sobě není příliš absorpční.

Obrázek 8: Kapsová plena[3]

Výhody a nevýhody použití dětských plen pro opakované použití 19 3. Materiály používané k výrobě plen

3.1 Bavlna

Bavlna (BA) je nejpoužívanějším materiálem pro výrobu látkových plen. Její pevnost v tahu má výborné vlastnosti, za mokra se asi o 20% ještě zvyšuje, což je pro výrobky, které se musí často prát, velká výhoda. Bavlna je navíc příjemná na omak a má vysokou savost[2,3].

3.2 Konopí

Konopná vlákna (CA) se vyznačují vysokou savostí, trvanlivostí a jejich vlákna patří mezi nejdelší a nejpevnější z možných rostlinných vláken. Výrobky vyrobená z konopí neobsahují žádné dráždivé látky, čímž nevzniká alergie u citlivějších jedinců. Konopné vlákno neobsahuje bílkoviny, proto je přirozeně chráněno před moly. Je pevnější než len, nepropouští vodu[2,3,4].

3.3 Bambus

Bambus je poměrně nově využívaná rostlina pro výrobu vláken. Často je používán pro výrobu plen společně s bavlnou, příp. natkané na polyesterovou osnovu pro zvýšení pevnosti tkaniny. Je schopen nasát až 4x více vlhkosti než bavlna, je měkký na omak, má dobré antibakteriální vlastnosti se schopností neutralizovat zápach[2,3].

3.4 Len

Len (LI) je další využívanou surovinou pro výrobu plen. Obsahuje 85% čisté celulózy.

Oproti bavlně lépe saje, ale na omak je hladký a chladivý. Ideální použití je v kombinaci s jiným materiálem. Mezi jeho výhody patří extrémně vysoká trvanlivost[2,3,4].

3.5 Polyester

Polyesterová vlákna (PL) se často používají ve směsích s přírodními vlákny pro zlepšení odolnosti a trvanlivosti látek. Polyester se zpravidla používá na osnovu.

Dokáže si zachovat svou jemnost, i pokud je prán v tvrdé vodě. V současné době je používán ve formě mikrofroté a minky, kde je kombinována vysoká savost a rychlé

Výhody a nevýhody použití dětských plen pro opakované použití 20 schnutí. Velmi vhodnou kombinací je polyester s polyuretanovým zátěrem, díky kterému tekutina neproteče ale na druhou stranu má plena minimální propustnost vzduchu[2,3].

3.6 Vlna

Plenkové kalhotky vyráběné ze 100 % ovčí vlny (WO) s vysokým množstvím lanolinu (slouží jako impregnace) mají tu vlastnost, že výborně sají a zároveň nepropustí tekutinu zpět ven. Vlhkem získává větší tažnost. Díky skvělým izolačním vlastnostem jsou vhodné jak v zimě, tak i v létě[2,3,4].

4. Údržba a skladování

U látkových plen je jejich údržba poměrně náročnější než u plen jednorázových, které stačí vyhodit do odpadkového koše. Plenky jsou obvykle velmi znečištěny od výměšků miminka a proto je nutná velmi důkladná údržba, aby mohly být využity vícenásobně.

4.1. Skladování

Špinavé plenky lze skladovat mokrou nebo suchou metodou, případně kombinací obou.

4.1.1. Mokrá metoda

Zašpiněné pleny lze skladovat v kbelíku s víkem s vodou, kterou je třeba pravidelně měnit, ideálně každý den. Pro lepší manipulaci se doporučuje užití sáčku na pleny a to zejména u praček s vrchním plněním. Do vody se doporučuje přidat jedna z následujících ingrediencí:

• 50 ml nebo 2-3 lžíce octa

• 1 lžíce jedlé sody

• 5 kapek tea tree oleje nebo levandulového oleje

• Sůl na skvrny

Pleny je vhodné prát jednou za 2-3 dny a měnit i roztok určený k namáčení. Kbelík se doporučuje vydezinfikovat dle vlastního uvážení[3].

Výhody a nevýhody použití dětských plen pro opakované použití 21 4.1.2. Suchá metoda

Plenky je možné skladovat v kbelíku nasucho. Zašpiněné pleny jsou propláchnuty pod sprchou nebo kohoutkem a vloženy do kbelíku, do kterého jsme předtím nakapali levandulový nebo tea tree olej proti bakteriím a zápachu. Je doporučováno neskladovat pleny touto metodou déle než 3 dny[3].

4.2. Praní plen

Praní plen se doporučuje po naplnění koše na skladování, což je zhruba po 3 dnech.

Delší doba se nedoporučuje. Pleny pereme ideálně na 60 stupňů, na 90 stupňů se doporučuje prát pouze v případě, že má miminko opruzeniny. Pro lepší odstranění skvrn je vhodnější použití předpírky, případně sůl na skvrny nebo žlučové mýdlo[3].

Prací prášek je vhodné vybírat s ohledem na citlivou pokožku miminka, ideálně ekologický a vhodný pro děti. Mezi velmi osvědčené metody patří použití mýdlového slizu. Ten se vyrobí smícháním 10 litrů horké vody, 150 g jedlé sody a jedním nastrouhaným mýdlem, vhodné je značky Jelen. Vzniklá směs do druhého dne ztuhne, takže jí lze i krájet. Pro docílení vůně se doporučuje pár kapek esenciálního oleje.

Před praním se doporučuje zapnout suché zipy a zavázat veškeré šňůrky. Maximální savosti pleny je docíleno až po 3vypráních (u bambusových plen až po 10).

Nedoporučuje se používání aviváže, která snižuje sací schopnost[3].

4.2.1. Schnutí

Nejlepší způsob sušení plen je nechat pleny schnout zavěšené, vhodné je i sušení v sušičce. Pleny stačí po vyjmutí z pračky protřepat, aby dostaly svůj čtvercový tvar a nechat je volně schnout. Není nutné je žehlit, pouze složit do praktického tvaru dle potřeby[5].

Výhody a nevýhody použití dětských plen pro opakované použití 22 4.2.3. Žehlení

Pleny je vhodné žehlit pouze v šestinedělí, ale i to není nutné. Žehlení slouží pouze ke změkčení plen. U plen z polyesteru nebo polyuretanu je žehlení i zakázáno [3].

5. Příslušenství k plenám

Vkládací plenečky – skládají se z více vrstev a mohou mít tvar oválu nebo obdélníku.

Vkládají se do plen a zvyšují jejich sací schopnosti. Vhodné na noc[2].

Separační pleny – jsou tenké fólie, které se vkládají mezi látkovou plenu a zadeček dítěte. Propouští moč a zároveň chrání před znečištěním stolicí. Pleny z celulózy a viskózy jsou biologicky rozložitelné a je možné je po použití spláchnout do WC, pleny z polypropylenu je nutné vyhodit do koše[2].

Kyblík s víkem – pro použité plenky určené k praní. Lze je skladovat jen očištěné od stolice i bez namáčení. Dva plné desetilitrové kyblíky odpovídají zhruba jedné plné pračce[2].

Síťka na použité pleny - usnadňuje manipulaci s použitými plenami, síťka je vložena do kyblíku a je plněna použitými plenkami, poté je zavázána a vložena do pračky k vyprání[2].

6. Srovnání plen

Při rozhodování o výběru vhodných plenek pro novorozence je vhodné zvážit výhody a nevýhody jednotlivých variant s ohledem nejen na zdraví miminka, ale i časovou nebo ekonomickou stránku z dlouhodobého hlediska.

Výhody a nevýhody použití dětských plen pro opakované použití 23 6.1. Jednorázové pleny:

Výhody:

• jednoduché přebalování

• odpadá žehlení, praní, sušení

• používání je levné

• vhodné na cestování

• minimální práce s odpadem

Nevýhody:

• velké množství surovin na výrobu

• vysoká cena (za plenkové období)

• možnost prostupu chemických látek na pokožku

• velké množství nerecyklovatelného odpadu

• dlouhé plenkové období

6.2. Látkové pleny:

Výhody:

• cena – pořizovací za kus

• dítě si zvykne dříve bez pleny

• nevytváří přímo žádný odpad

• na 1 dítě jich spotřebujeme asi 40-60 za celý přebalovací věk

• menší spotřeba surovin na výrobu

• minimalizace zdravotních rizik

• menší spotřeba energie a vody

Výhody a nevýhody použití dětských plen pro opakované použití 24 Nevýhody:

• praní, sušení, žehlení a s tím spojená spotřebovaná energie

• častější přebalování

• při nevhodném použití pracího prášku možnost alergické reakce

• delší čas pro přebalování dítěte

7. Vliv plen na životní prostředí

Používání plen může mít různé dopady na životní prostředí, což může být v době ekologicky smýšlejících rodičů jeden z rozhodujících faktorů při výběru vhodných plen pro jejich miminko.

7.1. Vliv na čerpání surovin

Ačkoli výroba látkových plen představuje určitou zátěž pro přírodu, většina surovin je obnovitelná (bavlna, vlna, hedvábí)[3].

U jednorázových plen je spotřeba mnohem vyšší, spotřebovává se obnovitelná celulóza v podobě dřeva a neobnovitelná ropa v podobě lepiček, absorpční látky nebo umělé fólie. Spotřeba surovin u jednorázových plen je 10 – 50x vyšší než u látkových plen[3].

7.2. Vliv na spotřebu energie

Nejvíce energie se u látkových plen spotřebuje na praní, což závisí nejen na typu pračky ale i na zvoleném pracím programu. Teplota vody totiž může spotřebu energie snížit až o třetinu, konkrétně praní na 60 stupňů. Energii na sušení je možné ovlivnit sušením na slunci a žehlení lze v případě látkových plen zcela vynechat[2,3].

U jednorázových plen je spotřeba energie mnohem vyšší. Na jedno dítě se spotřebuje cca 4 000 ks plen, tj. asi 200 kg buničiny (celulózy), jejichž výroba je nákladná na

Výhody a nevýhody použití dětských plen pro opakované použití 25 energii. Ke spotřebě přispívá i výroba plastových fólií a energie na dopravu zboží od výrobce k zákazníkovi[2,3].

7.3. Vliv na znečištění vody

U látkových plen je voda spotřebována a znečišťována hlavně při jejich praní, což závisí i na tvrdosti vody a volbě pracího prášku. Spotřeba vody je s ohledem na životnost výrobku zanedbatelná[3].

U plen jednorázových je spotřeba a znečištění vody odvislé od způsobu výroby celulózy. Dnes má ale většina celulózek zaokruhovány výrobní vody (voda je znova použita při výrobě a nevzniká odpadní voda), čím zatěžuje prostředí 2x méně než při praní plen látkových[3].

7.4. Vliv na znečištění ovzduší

Látkové pleny se na znečištění ovzduší podílí především emisí skleníkového plynu oxidu uhličitého, případně oxidů síry a dusíku. Vzduch můžeme také znečišťovat výfukovými plyny, pokud využíváme městské hromadné dopravy při cestě do veřejné prádelny. Pereme-li doma a sušíme venku, je spotřeba energie a zatížení ovzduší malé[3].

Ke znečištění vzduchu při výrobě jednorázových plen je především z výroby celulózy a umělých hmot. Doprava od výrobce k zákazníkovi a po použití k místu odpadu znečišťuje ovzduší výfukovými plyny. Pokud se odpad spaluje, jsou i navíc plyny ze spalovny[3].

8. Srovnání plen

Z hlediska spotřeby energií

Mnoho budoucích rodičů před nákupem plen zvažuje finanční rozpočet, který může velmi ovlivnit volbu plenek a to z několika pohledů jako je spotřeba vody či energie.

Výhody a nevýhody použití dětských plen pro opakované použití 26 Látkové pleny Jednorázové plenky

Spotřebovaná energie při spotřebě Spotřebovaná energie při výrobě El. energie spotřebovaná při praní

na 1 plenu : 0.036- 0,06 KW/h

El. energie na celulózu: 0,035 KW/h El. energie na chemikálie:

0,007 KW/h Termická energie: 0,013 KW/h

Spotřeba vody Spotřeba vody

Spotřeba vody při praní 1 pleny:

1,3-3,4 l Spotřeba vody na výrobu 1 pleny:

2,8 – 4,2 l

Množství odpadu Množství odpadu

Váha pratelných látkových plenek po 2,5 letém používání max. 5 kg odpadu

V průběhu jednoho plenkového období (2 roky) připadá na 1 dítě 1 tuna plenkového odpadu

Cenové srovnání Cenové srovnání

Náklady na vybavení:

Obrázek 9: Srovnání plen z pohledu spotřeby a ceny[zdroj vlastní]

Z finančního hlediska

Finanční hledisko je důležité hlavně v začátcích, kdy je potřeba nakoupit řadu plen do zásoby. U plen jednorázových je finanční zatížení průběžné, u plen látkových je největší na začátku, což pro mnohé spotřebitele je odrazující (viz obrázek 9).

Výhody a nevýhody použití dětských plen pro opakované použití 27 9. PRAKTICKÁ ČÁST

9.1. Komfort

Komfort je stav organizmu, kdy jsou fyziologické funkce v optimu, a kdy okolí včetně oděvu nevytváří jakékoli nepříjemné vjemy vnímané našimi smysly. Komfort lze definovat jako pocit pohody, kdy nepřevládá ani pocit tepla ani chladu.

Komfort je vnímán 4 smyslovými vjemy a to v tomto pořadí: hmat, zrak, sluch, čich.

Při diskomfortu mohou nastat pocity chladu nebo tepla, kdy se pocity tepla mohou dostavit při větším pracovním nasazení při působení teplého nebo vlhkého klimatu.

Pocity chladu se pak dostavují jako reakce na nízkou teplotu klimatu nebo nízké pracovní zatížení[6].

9.1.1. Termofyziologický komfort textilií a metody měření

Termofyziologický komfort je stav organismu, kdy je organismus normálně prokrven a nedochází k pocení ani nenastává pocit chladu. Jde o stav fyziologické, psychologické a fyzikální harmonie mezi okolím a člověkem[6].

Optimální podmínky pro termofyziologický komfort:

- teplota pokožky 33 – 35 °C - relativní vlhkost vzduchu 50±10%

- rychlost proudění vzduchu 25 ±10 cm.s¯¹ - obsah CO2 0,07%

- nepřítomnost vody na pokožce

Je tedy nutné, aby konstrukce oděvu byla taková, při níž schopnost přenosu tepla, kapalné i plynné vlhkosti, příp. vzduchu bude mít tyto optimální hodnoty.

Nejlépe lze termofyziologický komfort měřit pomocí přístrojů simulující lidskou pokožku a charakterizují příslušný fyzikální děj. Termofyziologický komfort oděvů lze charakterizovat dvěma základními parametry – tepelným odporem a výparným odporem prováděným na přístroji PERMETEST [6].

Výhody a nevýhody použití dětských plen pro opakované použití 28 9.2. Měření na přístroji PERMETEST

Přístroj je na bázi Skin modelu malých rozměrů založený na přímém měření tepelného toku q procházejícího povrchem tohoto tepelného modelu lidské pokožky a v podstatě simuluje funkci ochlazování pocením.

Při měření výparného odporu a paropropustnosti je skin model udržován na teplotě okolního vzduchu kolem 20-23°C, který je do přístroje nasáván. Při měření dochází v porézní vrstvě ke změně v páru, která prochází vzorem skrz separační folii.

Speciálním snímačem je naměřen příslušný výparný tepelný tok, jehož hodnota je přímo úměrná paropropustnosti textilie nebo nepřímo úměrná jejímu výparnému odporu [6].

Obrázek 10: Schéma přístroje PERMETEST [6].

Výhody a nevýhody použití dětských plen pro opakované použití 29 Na přístroji PERMETEST můžeme měřit:

- tepelný odpor textilie při stanovené teplotě textilie 32°C nebo při zvoleném rozdílu teploty hlavice a kanálu v mokrém či suchém režimu

- výparný odpor a relativní paropropustnost textilií při izotermních podmínkách - výparný odpor a relativní paropropustnost textilií při anizotermních podmínkách

9.2.1. Výpočet termofyziologických vlastností z naměřených hodnot Relativní paropropustnost pro vodní páry

Relativní propustnost pro vodní páry p [%] je nenormalizovaný parametr, kde 100%

propustnost představuje tepelný tok q₀ vyvozený z volné vodní hladiny o stejném průměru, jaký má měřený vzorek. Zakrytím této hladiny měřeným vzorkem se pak tepelný tok sníží na hodnotu q_v.

Pro výpočet platí:

p = 100 (qv / q0) [%]

qv plošná hustota tepelného toku procházející měřící hlavicí zakrytou měřícím vzorkem [W/m²]

q0 plošná hustota tepelného toku procházející měřící hlavicí nezakrytou měřeným vzorkem [W/m²]

Tepelný odpor

Charakterizuje odpor proti prostupu tepla vzorkem při definované teplotě tm jedné strany a při přenosu tepla konvekcí z druhé strany do vzduchu o teplotě ta. Tepelný odpor vnější strany je pak odečítán [6]

Pro výpočet platí:

R_et = (P_m – P_a)(q_v¯¹- q0¯¹) [Pa.m²/W]

P_m nasycený parciální tlak vodní páry na povrchu měřící hlavice [Pa]

Pa parciální tlak vodní páry ve vzduchu ve zkušebním prostoru při teplotě ve zkušebním prostoru [Pa] [6].

Výhody a nevýhody použití dětských plen pro opakované použití 30 9.2.2. Norma ISO 11092

Pro vyhodnocení paropropustnosti textilií pro vodní páry pomocí výparného odporu Ret

[Pa.m²/W] je používána norma ISO 11092. Tato norma je identická s normou EN 31092:1993 a byla vydána se souhlasem CEN. Je první z řady norem v oblasti komfortu textilií a stanoví metody pro měření tepelné odolnosti a odolnosti vůči vodním parám, v ustálených podmínkách [7].

Výpočet výparného odporu:

R_et= (t_m-t_a)( q_v¯¹- q0¯¹) [Pa.m²/W]

t_m teplota povrchu měřící hlavice [°C]

t_a teplota vzduchu proudícího kanálem podél měřící hlavice [°C]

Klasifikace propustnosti textilií pro vodní páry dle norem ISO je následující:

Ret < 6 - velmi dobrá (nad 20 000g/m².24h) Ret 6-13 - dobrá (9 000-20 000g/m².24h) Ret 13-20 - uspokojivá (5 000- 9 000g/m².24h) Ret > 20 - neuspokojivá (pod 5 000g/m².24h)

Čím je nižší hodnota Ret, tím je propustnost textilie pro vodní páry vyšší [6].

9.3. Měření na přístroji FX 3300

Pro měření propustnosti textilií pro vzduch se používá elektronický přístroj FX 3300

Pro měření propustnosti textilií pro vzduch se používá elektronický přístroj FX 3300

In document VÝHODY A NEVÝHODY POUŽITÍ DĚTSKÝCH PLEN PRO OPAKOVANÉ POUŽITÍ (Page 18-0)