51
7 Obecná specifika společností podnikajících ve stavebnictví
V následujících kapitolách budou popsána jednotlivá specifika, která jsou typická pro firmy podnikajících v oboru stavebnictví. Jedná se p edevším o režim p enesení da ové povinnosti, sezónnost, subdodávky, pozastávky, vícepráce, ve ejné zakázky a o ve ejnou podporu ve stavebnictví.
7.1 Režim p enesení da ové povinnosti
Režim p enesení da ové povinnosti eší ZDPH a to konkrétn § ř2a ZDPH. Pokud společnost používá režim p enesení da ové povinnosti je jako plátce (pro kterého bylo zdanitelné pln ní v míst pln ní v tuzemsku uskutečn no) povinna p iznat da ke dni uskutečn ní zdanitelného pln ní. Plátce, pro kterého je zdanitelné pln ní v režimu p enesené da ové povinnosti uskutečn no, je povinen doplnit výši dan . Tato výše je dopln na v evidenci pro účely dan z p idané hodnoty. Je nutné dodat, že za správnost vypočtené dan ručí plátce, pro kterého bylo pln ní uskutečn no.
Pokud společnost poskytuje stavební či montážní práce použije jako plátce režim p enesení da ové povinnosti. P i poskytování pracovník pro stavební a montážní práce plátci použije společnost taktéž režim p enesení da ové povinnosti. Využívá klasifikace produkce dle Českého statistického ú adu (CZ-CPA) uve ejn ného ve sbírce zákon . Tyto práce odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43 platnému od 1. ledna 2008 dle ZDPH.
Kód CZ-CPA 41 zahrnuje budovy a jejich výstavbu, kód CZ-CPA 42 zahrnuje inženýrské stavby a jejich výstavbu, kód CZ-CPA 43 zahrnuje specializované stavební práce jako nap íklad demoliční, pr zkumné vrtné, elektroinstalační, instalatérské, topená ské, plyna ské, malí ské, nat račské, sklená ské, pokrývačské, omítká ské, truhlá ské, lešená ské, zednické, p ípravu staveništ , instalaci rozvod vody, topení, kanalizace a jiné.
V § ř2e odst. 3 ZDPH je vymezení p edm tného pln ní a základních podmínek. Nejprve je
52
ešena problematika poskytnutí pracovník . Poskytnutí pracovní síly pro stavební i montážní práce m že být obecn vyloženo jako zam stnání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uživatele, kterým se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci p id luje a dohlíží na její provedení. Tato definice vychází z § 14 odst. 1 písm. b) zákona č.
435/2004 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis .
Pokud vznikne situace, že pracovníci budou poskytnuti na vícero prací, p ičemž stavební a montážní práce, které spadají do CZ-CPA 41-43 p edstavují pouze část t chto prací, bude také uplatn n režim p enesení da ové povinnosti § ř2e odst. 3 ZDPH p i napln ní ostatních zákonných podmínek.
P edm tem zdan ní p i použití p enesené da ové povinnosti je služba poskytovaná agenturou práce (formálním zam stnavatelem, který provádí zam stnání fyzických osob – nap íklad zedník a stavebních pracovník ) uživateli (faktickému zam stnavateli, který ukládá pracovní úkoly, organizuje, ídí a kontroluje práci zam stnanc ). D ležité je, že poskytovatel (agentura práce) i p íjemce (uživatel) služby musí být osoby registrované jako plátci DPH.
P i stanovení základu dan se vychází z obecné právní úpravy (§36 ZDPH). Je nutné upozornit (v souvislosti s agenturním zam stnáváním), že do základu dan mohou, je-li tak smluvn sjednáno mezi p edm ty subjektu, krom samotné služby poskytnutí pracovník vstupovat i náklady spojené s výkonem práce, a to bez ohledu na to, zda tyto náklady vzniknou z v le poskytovatele nebo p íjemce služby. V tomto p ípad se jedná o vedlejší výdaje dle § 36 odst. 3 písm. c) ZDPH. Režim p enesení da ové povinnosti se pak vztahuje na celou tuto ekonomickou transakci (MFCR, 2016).
7.2 Sezónnost
Sezónnost ze slova sezóna znamená pravideln se opakující období, nejčast ji v rámci kalendá ního roku. Jedná se o události a periodicky se opakující d je. Typickým p íkladem sezónnosti je stavebnictví. V zimních m sících stavební firmy nevykonávají svou činnost v takovém rozsahu jako v m sících letních. Tomuto kolísání produkce se íká sezónnost.
53 Sezónnost nemusí ovliv ovat pouze počasí a roční období, ale také i významné události, které se každý rok opakují, nap íklad svátky (Koš áková, 2015).
Pokud jsou po sob jdoucí údaje ovlivn ny sezónností, nem žou být smyslupln porovnávány. Mezi hlavní p íčiny sezónnosti pat í st ídání ročních období. Srovnání se z tohoto d vodu provádí se stejným obdobím p edchozího roku. Existují složité statistické metody, které umožnují odstranit sezónnost i další rušivé vlivy, a zobrazit trend, který se v časové ad ukrývá. Hlavním cílem t chto metod je umožnit nezkreslené porovnání dvou za sebou jdoucích období a v aktuálních údajích najít trend. Mezi další cíle sezónního očiš ování pat í poskytnutí srovnatelných údaj p i porovnání dvou časových ad s rozdílným vývojem sezónnosti b hem roku (Holý, 2013).
Se sezónností úzce souvisí i sezónní zam stnání, které je definováno jako zam stnání činnosti závislou na ročním období. Tato činnost je vázána na určitou roční dobu podle opakující se události nebo typu události na základ sezónních podmínek. Seznam odv tví zam stnání, která zahrnují činnosti závislé na ročním období stanoví vyhláškou Ministerstvo práce a sociálních v ci (MVCR, 2017).
7.3 Subdodávky
Právní úpravu subdodavatele upravuje zákon č. 137/2006 Sb. O ve ejných zakázkách, ve zn ní pozd jších p edpis . Problematika subdodavatele není v ZVZ uvedena v jednom bod , ale je rozptýlena na mnoha místech. Podle § 17 písm. i) ZVZ je subdodavatelem osoba, pomocí které má dodavatel plnit určitou část ve ejné zakázky nebo která má poskytnout dodavateli k pln ní ve ejné zakázky určité v ci či práva. Velmi často dochází k problém m s vymezením pojmu subdodavatel, a to z d vodu široké definice v ZVZ. Problémem je, že zadavatelé považují výrobce dodávek za subdodavatele (Lukšová, 2014).
7.4 Zádržné
Zádržné neboli pozastávka je definována jako p edem sjednaná část z fakturované částky.
Tato částka bývá nejčast ji vyjád ena v procentech a má pozd jší datum splatnosti oproti
54
sjednanému datu splatnosti faktur za zhotovení díla. Jedná se o d sledek smluvních platebních podmínek. Zádržné je zadržení fakturované částky nebo pozastavení platby za dílo. Pro odb ratele zádržné p edstavuje jišt ní. Toto jišt ní je pro p ípad, kdy vzniknou vady díla nebo se zjistí nedod lky a bude je nutné odstranit dodavatelem (zhotovitelem díla).
Zádržné se sjednává v tšinou na období záruční doby od okamžiku, kdy se p evezme dílo.
Z účetního pohledu to znamená pro firmu nejd íve v souladu se zákonem o účetnictví rozlišit p i vzniku účetního p ípadu jak závazek na stran investora, tak i pohledávku na stran zhotovitele díla. V účetnictví se závazek i pohledávka rozliší na dlouhodobou část, což je práv zádržné a na krátkodobou část, což je zbytek fakturované částky, vše podle sjednané doby splatnosti. Rozlišení odlišn splatných účt účetní jednotka provádí pomocí analytických účt k syntetickým účt m závazk a pohledávek. V souladu s provád cí vyhláškou pro podnikatele je nutné rozlišovat k rozvahovému dni tytéž závazky nebo pohledávky, a to op t podle doby (Forum.helios.eu, 2017).
7.5 Vícepráce ve stavebnictví
Pojem vícepráce je ve stavebnictví často užívaný pojem. Vymezení tohoto pojmu současná právní úprava nedefinuje. Stavební praxe si musí v současné dob vystačit se svým vlastním výkladem. Smluvní strany si ve smlouv o dílo mohou definovat, které dodatečné práce, a za jakých podmínek budou považovány za vícepráce. V souvislosti s tímto pojmem musí být také stanoveno p esné vymezení p edm tu díla ve smlouv .
P i vyhotovení stavebních projekt se firmy setkávají s dv ma základními druhy víceprací.
První jsou dodatečné práce, které je nutné provést k dosažení p vodního zám ru, tedy k provedení prvotního p edm tu smlouvy o dílo. Je nutné dodat, že pokud bude proveden tento druh víceprací, nedochází ke zm n p edm tu díla a dispozice z stává zachována.
Rozdíl nastane, pokud firma použije jiný materiál, který p vodní dokumentace neobsahovala a bez kterého by p vodní projekt nemohl být dokončen. Uvedené zm ny by se nepovažovaly za vícepráce, pokud by byl p edm t díla definován svým účelem. Vícepráce jsou častým zdrojem spor mezi smluvními stranami. Pokud není ve smlouv p esn definován p edm t díla, objednatel argumentuje tím, že došlo k pln ní na základ p vodní smlouvy.
55 Druhým p ípadem je situace, kdy vícepráce rozši ují p vodní p edm t díla. Tyto vícepráce se od prvního p ípadu liší tím, že realizace t chto prací není nutná k dosažení p vodního cíle, ale m ní rozsah díla. Zmín né vícepráce vznikají na základ podm tu objednavatele, který však hojn využívá p ítomnosti zhotovitele na stavb k realizaci prací, které nesouvisí s p vodním p edm tem díla.
Hlavní p íčinou vzniku víceprací je fakt, že stavební projekty jsou svou náročností a délkou realizace jednou z nejvíc náročných lidských činností a často uplyne mezi p ípravou projektové dokumentace, uzav ením smluv a následnému p edání díla i n kolik let. V tomto časovém horizontu m že docházet ke zm nám, které mohou zap íčinit, že stávající projektová dokumentace nebude vyhovovat p vodním zám r m a bude nutné ji pozm nit.
Mezi zm ny m žou být za azeny nap íklad právní úpravy v oboru stavebnictví. Tyto zm ny zap íčiní navýšení p epokládaných náklad . Smluvní strany by m ly se vznikem dodatečných prací počítat a domluvit se na jejich úhrad (Hobza, 2017).
7.6 Ve ejné zakázky
Ve ejná zakázka je definována jako zajišt ní ve ejné služby soukromým subjektem. Tato služba musí být realizována na základ písemné smlouvy. Tato smlouva je uskutečn na mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli. P edm tem písemné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Právním p edpisem v procesu zadávání ve ejných zakázek je s účinností od 1.7.2006 zákon č. 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách.
Aby se zakázka dala považovat za ve ejnou, musí být spln ny následující podmínky:
• zakázka musí být zadána osobou, která se adí mezi zadavatele ve ejných zakázek,
• v zakázce musí být obsažen prvek úplaty na stran zadavatele,
• musí to být zakázka na dodávky, služby či stavební práce.
Zákon d lí ve ejné zakázky podle jejich p edm tu na ve ejné zakázky na dodávky, služby a stavební práce. Dále se ze zákona d lí dle p edpokládané hodnoty na zakázky nadlimitní, podlimitní a zakázky malého rozsahu.
56
Prost ednictví zakázek je vynakládáno velké množství ve ejných finančních prost edk , proto je hlavním cílem úpravy ve ejného zadávání p edevším úspora ve ejných prost edk . Proces výb ru dodavatele pro právnické a fyzické osoby upravuje ZVZ. Tento zákon také upravuje postup vedoucí k uzav ení smlouvy na ve ejné zakázky, který je nutné akceptovat.
Z t chto pravidel pak plyne zabezpečení otev eného konkurenčního prost edí.
ZVZ upravuje kdo je zadavatelem ve ejné zakázky. Zákon také vymezuje t i okruhy zadavatel , a to ve ejný, dotovaný a sektorový zadavatel. Ve ejným zadavatelem bývá nejčast ji stát v podob svých organizačních složek, dále obce, m sta, m stské části či kraje.
Ve ejným zadavatelem mohou být i jiné právnické osoby v p ípad , že byly založeny či z ízeny za účelem uspokojování pot eb ve ejného zájmu, nemají pr myslovou či obchodní povahu a jsou financovány p evážn státem či jiným ve ejným zadavatelem. Za dotovaného zadavatele se považuje právnická nebo fyzická osoba, která zadává ve ejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z pen žních prost edk z ve ejných zdroj (nebo pokud pen žní prost edky zdroj nep esahují 200 000 000 Kč). Sektorovým zadavatelem se rozumí takový subjekt, který podniká na základ zvláštního či výhradního oprávn ní. Dále vykonává zákonem p edepsanou relevantní činnost v jednotlivých odv tví (§4 ZVZ).
Dohled nad dodržováním zákona o ve ejných zakázkách vykonává Ú ad pro ochranu hospodá ské sout že (Transparency.cz, 2016).
7.7 Ve ejná podpora ve stavebnictví
Tato kapitola popisuje nástroje ve ejné podpory ve stavebnictví. Díky t mto podporám je v oboru stavebnictví dostatek pracovních p íležitostí. Jedná se o státní fondy a programy.
Dále do ve ejné podpory spadají operační programy Evropské unie v programovém období 2014-2020. Ve ejné podpory ve stavebnictví poskytují:
• Ministerstvo pro místní rozvoj,
• Státní fond rozvoje bydlení,
• Státní fond dopravní infrastruktury,
• Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost,
57
• Státní fond životního prost edí.
7.7.1 Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo pro místní rozvoj má na starost krom jiného bytovou politiku, regionální politiku nebo rozvoj domovního a bytového fondu. MMR vytvá í vhodné právní, institucionální i fiskální prost edí pro aktivity všech aktér na trhu s byty. Mezi hlavní pat í dostupnost, stabilita a kvalita bydlení. MMR vynaložil na programy v oblasti bydlení v roce 2016 (nejnov jší data od MMR) celkem 4Ř5,34 mil. Kč. Nejvíce prost edk šlo na program Podpora výstavby podporovaných byt , dále na regeneraci sídliš , na výstavbu podporovaných byt , na opravy olov ných domovních rozvod a na bytové domy bez bariér (MPO, 2017).
7.7.2 Statní fond rozvoje bydlení
Statní fond rozvoje bydlení byl z ízen pro podporu rozvoje bydlení. Vznikl v souladu s Koncepcí bytové politiky do roku 2020, a na udržitelný rozvoj obcí, m st a region . Jedná se o organizaci, která je ízena Ministerstvem pro místní rozvoj. Tento Fond cílí na kvalitní regeneraci stávajícího bytového fondu, která povede k prodloužení životnosti budov. Dále je zam ena na zvýšení standardu bydlení, snižování energetické náročnosti bydlení, na výstavbu a rekonstrukci byt a bytových dom . Cílem SFRB je zajistit d stojné bydlení p edevším pro vymezené skupiny obyvatel.
Podpora SFRB spočívá ve form úv rových program . Výdaje fondu dosáhly v roce 2016 částky 1 262,74 mil. Oproti roku 2015 se snížily, a to z 1 568,84 mil. Kč. Zhruba dv t etiny byly určeny na program Panel+. Program Panel+ poskytuje úv ry na opravy a modernizaci bytových dom (MPO, 2017).
7.7.3 Statní fond dopravní infrastruktury
Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) úzce souvisí se stavební výrobou. Tento Fond využívá finanční prost edky na dopravní infrastrukturu. Do dopravní infrastruktury se
58
zejména adí silnice, dálnice, železnice, vodní cesty a jejich výstavby, modernizace nebo opravy.
Rozpočet fondu v roce 2016 činil 47,1 mld. Kč. Se zapojením prost edk EU ve výši 14,3 mld. Kč byla celková výše rozpočtu tém 65,7mld. Kč a na dopravní infrastrukturu bylo uvoln no celkem 50 Ř41 mil. Kč.
Fond je zprost edkovatelem Operačního programu Doprava v období 2014-2020. ídícím orgánem je Ministerstvo dopravy. Tento program se adí mezi hlavní finanční a technické nástroje pro pln ní strategických investičních pot eb a ešení problém v sektoru dopravy. V roce 2016 SFDI zaznamenal 52 projektových žádostí o podporu v hodnot 40,4 mld. Kč. Dále v tomto období prob hla první certifikace výdaj . Na konci období bylo vybráno 30 projekt v hodnot 12,5ř mld. Kč (MPO, 2017).
7.7.4 Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost je považován za základní program Ministerstva pr myslu a obchodu. Prost ednictví tohoto programu jsou čerpány prost edky z Evropských strukturálních fond v období 2014-2020 s celkovou částkou 4 331,1 mil. EUR. Tento program navazuje na operační program Podnikání a inovace z p edešlého programového období.
Mezi cíle programu pat í dosažení konkurenceschopnosti a udržitelné ekonomiky založené na znalostech a inovacích. Cíle zam ené na jiná odv tví, ale stavebnictví se na jejich napln ní m že podílet. V tomto programu bylo v roce 2016 vyhlášeno 77 výzev v objemu 6ř,1 mld. Kč, rozhodnutí OP PIK vydal v 513 p ípadech a v celkové výši 4,110 mld. Kč (MPO, 2017).
7.7.5 Státní fond životního prost edí
Tento fondu funguje od roku 1řř1 a realizuje opat ení, která vedou k ochran a zlepšování stavu životního prost edí. SFŽP sm uje finanční prost edky na ochranu vod, ovzduší, dále
59 na ochranu p írody, snižování emisí, využití obnovitelných zdroj energií nebo úspory energií. Celkové p íjmy fondu činily v roce 2015 2,11 mld. Kč. A celkové výdaje 1,077 mld. Kč. SFŽP podporuje národní programy a programy Evropské unie.
Tento Fond byl v roce 2016 sprost edkovatelem v Operačním programu Životního prost edí (OPŽP) v programovém období 2014-2020. ‚OPŽP v roce 2016 vyhlásil 22 výzev k podání žádosti o poskytnutí podpory. Schváleno byla 1453 žádostí v celkové výši 16,1 mld. Kč.
Dalším programem SFŽP byl program Zelená úsporám. Tento program podporoval kvalitní zateplování RD a BD, náhradu neekologického vytáp ní za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla, instalace t chto zdroj do nízkoenergetických novostaveb a také výstavbu v pasivním energetickém standardu. V roce 2013 vznikl nový program Zelená úsporám 2013 a ten je zam en na úspory energie a využití obnovitelných zdroj energie v RD. Celkem bylo v tomto projektu v roce 2016 vyplaceno 610 žádostí za 1Ř0,4 mil. Kč (MPO, 2017).
60
8 Charakteristika společnosti
Společnost STAV-AGENCY s.r.o. podniká v oblasti stavebnictví a sídlí v Liberci. Do oblasti jejího p sobení pat í p edevším Liberec, Jablonec a Turnov, ale nabízí svoje služby v rámci celé České republiky. Společnost se zam uje p edevším na zateplování a sanaci panelových dom . V rámci podnikání ve stavebnictví provádí společnost veškerou pot ebnou činnost a nabízí komplexní ešení. Mezi činnosti provád né společností pat í vypracování projektové dokumentace, tepeln technické posouzení budov, poradenství k získání dotace a následné provedení stavebních prací. Dále společnost provádí veškerými dostupnými a prov enými materiály hydroizolaci st ech (nových i rekonstruovaných).
Nabízí zateplení st ech a je schopna zajistit izolaci st ech plochých i šikmých.
V oboru stavebnictví má společnost STAV-AGENCY s.r.o. dlouholeté zkušenosti a je na trhu již od roku 2004. Svým klient m zajiš uje komplexní stavební ešení od projektové dokumentace až po p edání klíč k novému objektu. Provádí také rekonstrukci starých objekt i novostavby (Stav-agency.cz, 2009). P edm tem jejího podnikání je provád ní staveb, jejich zm n a odstra ování, zprost edkování služeb, výroba, obchod a služby neuvedené v p ílohách 1 a 3 živnostenského zákona (Justice, 2015).
Podnikatelský subjekt p edstavuje malou společnost, ve které pracuje 9 stálých zam stnanc . Tito zam stnanci jsou zam stnáni bu na hlavní pracovní pom r, nebo na dohodu o provedení práce. Účetní a da ové služby jsou ešeny extern . Ostatní stavební služby jsou ešeny jako subdodávky dle smlouvy o dílo. V roce 2018 se p edpokládá nár st počtu zam stnanc v pr b hu roku v d sledku plánovaného r stu zakázek (Stav-agency, 2009).
8.1 H lavní činnost
Společnost se zabývá stavební výrobou a obchodem. Stavební výroba se dále rozd luje do n kolika specifických oblastí p sobnosti jako zateplování, rekonstrukce balkón , provád ní hydroizolací st ech a stavebních činností. Oblast obchodu je v nována prodeji hutního materiálu.
61
8.1.1 Zateplování
Společnost se zabývá zateplováním panelových i rodinných dom všemi dostupnými zp soby. Jedná se p edevším o kontaktní a prov trávané systémy. Oba tyto systémy se provádí na rodinných domech, panelových domech a ostatních pr myslových objektech.
Všechny provád né pracovní postupy se ídí technickými listy výrobc zateplovacích systém a všichni zam stnanci jsou na dané systémy pat ičn proškoleni a mají v této oblasti dostatek zkušeností, které jsou zárukou dobré kvality provád ných prací. Společnost nabízí zateplování budov, dom , fasád, panelových dom , st ech a kompletní zateplení objektu.
Společnost p i své dlouholeté praxi zjistila, že ada obytných dom je ve špatném technickém stavu a mnoho z nich ani neodpovídá dnešním standard m a p edpis m. Mezi nejzásadn jší chyby společnost adí špatné nebo žádné zateplení dom , které je zpravidla zp sobeno stá ím budovy, ale i špatným provedením zateplení. Společnost svým klient m díky zateplení poskytuje až 50 % úspory energie. Výhodou pro odb ratele je, že STAV-AGECY zpracuje návrh na zateplování včetn cenové nabídky svým klient m zdarma. To se m že projevit ve zvýšení náklad společnosti. Tento zp sob tvorby cenové nabídky bývá v ekonomice relativn často používán a jeho d sledkem bývá nár st počtu klient .
Společnost dále nabízí pomoc p i získání dotace na zateplování dom z fond Evropské unie. Dalo by se íci, že zateplování dom se v současnosti stalo i ekonomickým procesem.
Společnost dále nabízí pomoc p i získání dotace na zateplování dom z fond Evropské unie. Dalo by se íci, že zateplování dom se v současnosti stalo i ekonomickým procesem.