Obrázek 27: Konečný výsledek kluziště, děti předškolního věku
7 Pretest
Tato kapitola se zabývá počátečním ověřovacím šetřením, které bylo použito pro rozpoznání problémů, které mají děti s manipulací a s držením štětce. Pro porovnání s posttestem byla tato činnost zaznamenána pomocí fotografií a záznamové tabulky.
V rámci GDPR byly souhlasy zákonných zástupců se zveřejňováním fotek přiloženy k portfoliu akčního výzkumu. Pokud rodič nesouhlasil se zveřejněním fotek, dítě na fotkách není, nebo jsou vyfoceny jen jeho ruce.
7.1 Charakteristika pretestu
Pro ověření, co dětem dělá největší problém při manipulaci se štětcem a jeho držení jsem nechala paní učitelku vybrat jakoukoliv činnost, u které by děti využily štětec.
Pozorování proběhlo při výtvarné činnosti, ve které děti měly vytvořit jehličnatý les pro zvířata. Využily plochý štětec. Držení štětce nebylo nijak upravováno, ani jiným způsobem nebylo zasahováno do činnosti. Dětem bylo dovoleno držet a manipulovat se štětcem tak, jak jsou zvyklé.
7.2 Výsledky pretestu
Při tomto šetření bylo ve třídě přítomno 17 dětí. Jména dětí nejsou kvůli ochraně osobních údajů uvedena, v tabulce jsou nahrazena číslem. Pro zaznamenání druhu úchopu dětí a pro zjištění problémů s manipulací byla navržena tabulka, do které byly následně zaznamenány úchopy dětí. Druh úchopu je v pretestu zaznamenán pomocí modrého křížku. V tabulce je také zaznamenáno, zda mají děti obtíže s manipulací, nebo se štětcem dokáží manipulovat bez větších problémů. Z tabulky jde jednoznačně určit, že většině dětí manipulace se štětcem činí problémy. Většinou nevhodná manipulace souvisí se špatným úchopem. Děti své ruce často vykrucují a pomáhají si druhou rukou.
Tabulka 3: Záznam úchopů a manipulace se štětcem v pretestu
Číslo dítěte Držení štětce Manipulace se
štětcem
Výsledky pretestu byly zpracovány pro větší přehlednost také do grafu. Z tohoto grafu lze určit, že se hrstičkový úchop objevoval u největšího počtu dětí (7 dětí), dále se velmi často objevoval jiný specifický úchop – úchop oběma rukama, pěsťový úchop (5 dětí) a úchop s protaženým palcem (3 děti). Klešťový úchop a špetkový úchop se objevil vždy jen u jednoho dítěte. Špetkový úchop byl ale křečovitý.
špetkový úchop (křečovitý); počet
dětí - 1
klešťový úchop;
počet dětí - 1
hrstičkový úchop;
počet dětí - 7 úchop s protaženým palcem;
počet dětí - 3
jiný specifický úchop;
počet dětí - 5
Graf 1: Druhy zaznamenaných úchopů v pretestu
8 Posttest
V této kapitole je popsáno závěrečné šetření. Tento test byl dětem zadán po realizaci všech cvičení, která byla navržena pro zlepšení stavu úchopu. Pomocí záznamu z první a poslední návštěvy můžeme zhodnotit, zda se úchop zlepšil, či nikoliv.
Vyhodnocení výsledků probíhalo pomocí pozorování dětí a pořizováním fotografiemi.
Následně byly výsledky zaznamenány do předem připravené tabulky.
8.1 Charakteristika posttestu
V závěrečném šetření byl dětem opět zadán výtvarný úkol, u kterého využily plochý štětec. I když jsme ve výtvarných úkolech pracovaly i se štětcem kulatým, posttest proběhl s plochým štětcem především proto, aby bylo možné co nejlépe porovnat údaje z počátečního šetření, s údaji ze závěrečného šetření. Dětem byl zadán úkol vytvořit duhu na formát A3, pomocí temperových barev. Tuto činnost navrhla paní učitelka mateřské školy. Díky této aktivitě bylo možné pozorovat, jak děti štětec drží a zda dětem dělá problém se štětcem manipulovat.
Při konečném šetření bylo ve třídě přítomno více dětí než při prvotním šetření.
Pretestu ani postetstu se však nezúčastnily všechny děti ze třídy. V závěrečném testu chyběly dvě děti, které se zúčastnily pretestu. Posttestu se zúčastnily i děti, které nebyly přítomny při pretestu.
Posttest byl prováděn stejně jako pretest. Do činnosti nebylo dětem zasahováno a nebyl upravován jejich úchop. Úchopy byly zaznamenány pomocí fotografie, stejně jako tomu bylo v prvotním šetření. Následně byl výsledek dětí zaznamenán do tabulky.
8.2 Výsledky posttestu
Při tomto šetření bylo ve třídě přítomno 19 dětí. Výsledky šetření byly zaznamenány do stejně navržené tabulky jako při pretestu. Výsledky posttestu jsou v tabulce zaznamenány oranžovým křížkem. V tabulce je opět zaznamenáno, zda dětem dělá problém se štětcem manipulovat, či nikoli. V posttestu se objevilo více dětí, kterým manipulace se štětcem nedělala problém.
Tabulka 4: Záznam úchopů a manipulace se štětcem v posttestu
Číslo dítěte Držení štětce Manipulace se
štětcem
Výsledky byly zpracovány pro větší přehlednost opět do grafu. Z tohoto grafu lze určit, že největší počet dětí má tentokrát úchop štětce špetkový (10 dětí) a hrstičkový (6 dětí). Poté se objevoval úchop klešťový (1 dítě), s protaženým palcem (1 dítě) a jiný specifický úchop (1 dítě).
špetkový úchop;
počet dětí - 10
klešťový úchop;
počet dětí - 1 hrstičkový úchop;
počet dětí - 6
úchop s protaženým palcem;
počet dětí - 1
jiný specifický úchop;
počet dětí -1
Graf 2: Druhy zaznamenaných úchopů v posttestu
9 Shrnutí a porovnání výsledků
Pro shrnutí závěrečných výsledků a porovnání výchozího stavu, se stavem konečným, byly informace o druhu úchopu zaznamenány do stejné tabulky. Tato tabulka byla využita již při pretestu i posttestu. V tabulce je výchozí stav úchopu a manipulace zaznamenán modrým křížkem. Konečný stav úchopu a manipulace je v tabulce zaznamenán pomocí křížku oranžové barvy. V této tabulce jsou zahrnuty jen děti, které byly přítomny u obou testů, aby bylo možné jejich stav úchopu porovnat. V rámci GDPR a ochrany osobních údajů jsou děti v tabulce vedeny pod přiděleným číslem. U čísla je zkratkou zaznamenáno také pohlaví dítěte, CH (chlapec), D (dívka). Stavy úchopů před a po zrealizování navržených činností byly u jednotlivých dětí zaznamenány na fotografie (viz příloha č. 9). Na fotografiích je vždy zachycen výchozí a konečný stav úchopu dítěte.
Souhlasy zákonných zástupců se zpracováním a zveřejněním fotografií jsou součástí portfolia akčního výzkumu.
Tabulka 5: Záznam úchopů a manipulace se štětcem z pretestu i posttestu Číslo dítěte,
Z této tabulky se dá vyčíst, zda děti dokáží se štětcem manipulovat bez větších problémů nebo zda mají při manipulaci problém. Jak je v tabulce vidět, v pretestu mělo problém s manipulací třináct dětí, jen dvěma dětem manipulace nedělala velké potíže.
V posttestu došlo ke zlepšení. V závěrečném šetření již osmi dětem nedělala manipulace problém. Některým dětem dělala manipulace problém i přesto, že se jim úchop štětce zlepšil.
Pro větší přehlednost a porovnání změny stavu úchopů byl vytvořen sloupcový graf, kde jsou zaznamenány údaje jak z pretestu, tak z postestu. V těchto datech jsou výsledky jen dětí, které byly přítomny u obou z testů. Děti, které byly přítomny jen u jednoho z testů nejsou do výsledků zahrnuty, aby bylo možné posun a změnu úchopů dětí co nejlépe porovnat.
Z tohoto grafu lze vyčíst, že se zvednul počet dětí, které mají špetkový úchop.
V prvotním šetření mělo špetkový úchop pouze jedno dítě, které drželo štětec křečovitě.
Při závěrečném šetření mělo špetkový úchop již osm dětí.
Klešťový úchop se při prvotním šetření objevil jen u jedné dívky. Této dívce se klešťový úchop změnil na špetkový. Klešťový úchop se u dětí, které byly přítomny při obou testech již neobjevil.
Hrstičkový úchop mělo v závěrečném šetření menší počet dětí než v počátečním šetření. V konečném výsledku byl zaznamenán hrstičkový úchop u čtyř dětí. Ve třech případech se dětem úchop nezměnil. Jedno dítě dovedlo změnit úchop z hrstičkového na
Graf 3: Porovnání výsledků pretestu a posttestu 0
špetkový úchop klešťový úchop hrstičkový úchop úchop s protaženým palcem
jiný specifický úchop pretest posttest
úchop špetkový. Dalšímu dítěti se změnil specifický úchop držení právě na úchop hrstičkový.
Úchop s protáhlým palcem se v pretestu objevil u čtyř dětí. V závěrečném šetření se tento úchop u dětí, které byly přítomny u obou z testů neobjevil ani jednou. Tento úchop se u dvou dětí změnil na úchop špekový a u jedno z dětí se hrstičkový úchop změnil na úchop s protaženým palcem.
V poslední kategorii byly zahrnuty všechny ostatní úchopy, a to například úchop oběma rukama, pěsťový úchop nebo úchop podobný klarinetovému. V závěrečném šetření se specifický úchop objevil jen u jednoho dítěte (podobný klarinetovému), tento úchop mělo dítě již v prvotním šetření. Ve třech případech se povedlo změnit tento úchop na úchop špetkový.
9.1 Shrnutí akčního výzkumu
V rámci akčního výzkumu se podařilo získat odpovědi na výzkumné otázky, které byly předem stanoveny.
1. Mají děti předškolního věku problém s manipulací se štětcem?
Děti v předškolním věku mají skutečně problém s manipulací se štětcem, jak se ukázalo při prvotním šetření a při předkládání vytvořeného programu. Je to způsobeno především nedostatečnou úrovní jemné motoriky a celkovým problémem s pohybem.
2. Jakými způsoby děti v mateřské škole drží štětec?
Děti předškolního věku mají velkou škálu způsobů držení štětce. Každé dítě drží štětec svým způsobem. Druhy úchopů, které se objevovaly byly popsány v textu práce.
3. Zlepší se manipulace a držení štětce po pravidelném předkládání souboru cvičení?
Po předložení cvičení se opravdu některé úchopy i manipulace zlepšily. Pro změnu zažitého úchopu by u některých dětí bylo potřeba zadávat cvičení častěji a dlouhodoběji.
U některých dětí se za tak krátký čas nepodařilo úchop přeměnit na správný. Stávalo se, že i přes upozornění, opravení a ukázku, jak má správný úchop vypadat, nebylo dítě schopno úchop udržet. Velmi často se stávalo, že si děti úchop znovu uzpůsobily. Teprve
u posledních cvičeních byla vidět změna a děti štětec začaly uchopovat lépe a automaticky. Pro zafixování správného úchopu by bylo žádoucí cvičení rozšířit a pravidelně je dětem předkládat.
9.2 Modifikace a doporučení pro praxi
V této kapitole je uvedeno, jak by se navržený a zrealizovaný program dal modifikovat a upravit. Dále se pak bude tato kapitola zabývat doporučením pro praxi.
Jsou to hlavně poznatky získané na základě vlastní realizace tohoto programu.
Modifikace
Tento akční výzkum byl zaměřený na určitou skupinu a její problém. Činnosti, které byly v této práci již výše představeny, se ale dají využít i pro jiné děti. Pedagogický pracovník si může náměty výtvarných aktivit upravit podle daného tématu školky.
Činnosti se dají propojit i s dalšími aktivitami, například s hudební aktivitou, tělovýchovnou aktivitou nebo s literárním textem. Uvedená výtvarná a grafomotorická cvičení se dají rozšířit o další prvky prvních tří skupin grafomotorických prvků. Učitel však musí dodržet posloupnost a obtížnost jednotlivých prvků.
Doporučení pro praxi
• odhadnout, zda jsou pro děti aktivity přiměřené a umět aktivity přizpůsobit dané skupině
• důkladně promyslet a vhodně propojit výtvarný námět s výtvarným problémem a výtvarnou technikou
• vhodně děti motivovat a motivaci obměňovat
• dobře si naplánovat a promyslet průběh činností
• připravit si předem pomůcky potřebné k činnosti
• vymyslet aktivitu ostatním dětem
• vyhradit si dostatek času
Závěr
Bakalářská práce se zabývala problematikou držení a manipulace štětce u dětí předškolního věku. V teoretické části byly představeny základní pojmy týkající se tématu.
Tato část pomohla pochopit a správně postupovat při navrhování výtvarných a grafomotorických činností. Praktická část popisuje jak mnou navržená a zrealizovaná cvičení vznikala a jak byla realizována a reflektována. Dále poskytuje informace o tom, jaký byl výchozí stav držení štětce a konečný stav držení po předložení všech cvičení.
V praktické části byl představen souhrn metodických listů a grafomotorických listů, které měly za úkol ověřit, zda se po pravidelném předkládání cvičení zaměřených na práci se štětcem se zlepší stav úchopu a manipulace se štětcem. Výtvarná cvičení byla propojena s grafomotorickými listy, které dětem přiblížily prvek, který déle procvičovaly ve výtvarném cvičení. Grafomotorické listy byly zvoleny zejména pro nacvičení daného pohybu tužkou, která je dětem bližší. V konečném výsledku vzniklo osm grafomotorických listů a osm metodických listů, které spojoval vždy stejný grafomotorický prvek.
Před zahájením a předložením vytvořených činností proběhlo prvotní ověření stavu úchopů formou pretestu, do kterého jsem dětem nezasahovala a úchopy jsem neupravovala. Úchopy dětí jsem zdokumentovala pomocí fotografie. Následovala realizace všech grafomotorických listů a vytvořených cvičení.
Po zrealizování všech připravených aktivit proběhl posttest, který byl koncipován stejně jako pretest. V prosttestu jsem se zaměřila na to, zda a jak se úchop dětí změnil.
Informace o druzích úchopů, které se objevily v pretestu i posttestu jsem zaznamenávala pomocí fotografií a tabulky, kterou jsem si předem připravila a následně upravila podle potřeby. Tabulky jsem přenesla pro větší přehlednost do grafů a slovně je popsala. Z výsledků vyplývá, že se úchop u některých dětí zlepšil, u některých dětí zůstal stejný nebo se alespoň posunul. Úroveň manipulace se také zlepšila. Dle mého názoru, při dlouhodobějším a pravidelném předkládání takto zaměřených činností by se úchop i manipulace u dětí zlepšil ve větší míře.
Tyto aktivity byly navrženy konkrétně pro danou skupinu. Myslím si, že by se daly využít i s dalšími skupinami. Každý pedagog mateřské školy by je mohl využít ve své praxi, nebo by se jimi mohl inspirovat, uzpůsobit si je, ozvláštnit nebo obohatit o vlastní nápady. Tato práce byla vytvořena s podporou projektu: Podpora pregramotností v předškolním vzdělávání reg.č. CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_011/0000663.
Seznam použité literatury
BAJGAROVÁ, I., DVOŘÁKOVÁ, H., TÁBORSKÁ, H., 2011. Charakteristika vývoje dítěte předškolního věku. In: Vemeste.cz [online]. [vid. 3. 2. 2019]. Dostupné z:
http://www.vemeste.cz/2011/05/charakteristikavyvoje-ditete-predskolniho-veku/
BARGAL, D., 2008. Action research: A paradigm for Achieving Social Change. Small group research, roč. 39, č. 1, s. 17-27. ISSN 1552-8278.
BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDOVÁ, V., 2006. Rozvoj grafomotoriky. Dotisk 1. vyd. Brno:
Edika, ISBN 978-80-251-0977-9.
DOLEŽALOVÁ, J., 2010. Rozvoj grafomotoriky v projektech. 1. vyd. Praha: Portál, ISBN 978-80-7367-693-3.
FASNEROVÁ, M., 2018. Prvopočáteční čtení a psaní. 1.vid. Praha: Grada, ISBN 978-80-271-0289-1
HAZUKOVÁ, H., 2011. Výtvarné činnosti v předškolním vzdělávání. 1. vyd. Praha:
Raabe, ISBN 978-80-875-5330-5.
JANÍK, T., 2002. Akční výzkum jako cesta k získávání sebereflektivní kompetence. In ŠVEC, V. (ed.). Profesní růst učitele. Sborník příspěvků z 10. konference ČPdS. Brno:
Konvoj
JOHNOVÁ, J. 2015. Návyky a zásady pro správné psaní. In: Jak správně psát.cz [online].
[vid. 3. 2. 2019]. Dostupné z: http://www.jak-spravne-psat.cz/navyky-a-zasady-pro-spravne-psani/
KOHL, M. F., 2013. 200 výtvarných činností. 1. vyd. Praha: Portál, ISBN 978-80-262-0517-3.
KOZELSKÁ, B., 2006. Hraním ke psaní. In: Grafomotorika-Ostrava.cz [online].
[vid. 7. 11. 2018]. Dostupné z: http://www.grafomotorika-ostrava.cz/grafomotorika/
KŘÍŽOVÁ, Ž., 2018. Výtvarné náměty a techniky v předškolním vzdělávání. 1. vyd.
Praha: Rabbe, ISBN 978-80-7496-356-8.
LANGMEIER, J., KREJČÍKOVÁ, D., 2006. Vývojová psychologie. Praha: Grada, ISBN 80-247-1284-9.
LEHOTAYOVÁ, B., VALACHOVÁ, D., 2018. Teoreticko-výzkumná paradigma grafomotoriky v mateřskej škole. 1. vyd. Univerzita Mateja Bela v Blanskej Bystrici:
Belianum, ISBN 978-80-557-1397-7.
MLČÁKOVÁ, R., 2009. Grafomotorika a počáteční psaní. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-2630-4.
NAKONEČNÝ. M., 2015. Obecná psychologie. Praha: Stanislav Juhaňák – TRITON, ISBN 978-80-7387-929-7
NEZVALOVÁ, D., 2013. Akční výzkum ve škole. Pedagogika, roč. 53, č. 3 s. 300-308.
ISSN 0031-3815.
NOVOTNÝ, P., 2015. Výběr vhodného osvětlení. In: Jak správně psát. cz [online]. [vid.
3. 2. 2019]. Dostupné z: http://www.jak-spravne-psat.cz/vyber-vhodneho-osvetleni/
PLEVOVÁ, I. 2010. Období předškolního věku. In ŠIMÍČKOVÁ, ČÍŽKOVÁ, J. a kol.
Přehled vývojové psychologie. Olomouc, ISBN 80-244-0629-2.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J., 2009. Pedagogický slovník. Nové aktual.
vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-647-6.
RAJCHEL, J., 2009. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada, ISBN 978-80-247-3006-6
SERAFIN, K. 2016. Malířské štětce a jejich rozdělení. In: Serafinshop.cz [online]. [vid.
12. 1. 2019]. Dostupné z: https://www.serafinshop.cz/blog/malirske-stetce-a-jejich-rozdeleni/
SIMONIDESOVÁ, M., 2012. Dobře rozvinutá grafomotorika je podmínkou pro psaní.
Informatorium, roč. 19, č. 7, s. 8-11. ISSN 1210-7506.
THOROVÁ, K., 2015. Psychologie osobnosti. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0714-6.
TŘESOHLAVÁ, Z., ČERNÁ, M., KŇOURKOVÁ, M., 1990. Dříve než půjde do školy:
Lehká mozková dysfunkce v předškolním věku. 1. vyd. Praha: Avicenum, ISBN 80-201-0015-6.
VYSKOTOVÁ, J., MACHÁČKOVÁ, K., 2013. Jemná motorika. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4698-2.
ŠVAŘÍČEK, R., ŠEĎOVÁ, K., 2007. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. 1.
vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367313-0.
Seznam příloh
Grafomotorické listy i fotografie dětí jsou vytvořeny autorkou práce.
Příloha č. 1 – Grafomotorický list, Datel léčí stromy Příloha č. 2 – Grafomotorický list, Déšť z mraků
Příloha č. 3 – Grafomotorický list, Kominík leze na žebřík Příloha č. 4 – Grafomotorický list, Zuby krokodýla
Příloha č. 5 – Grafomotorický list, Žížala leze v zemi Příloha č. 6 – Grafomotorický list, Skáčeme přes kaluže Příloha č. 7 – Grafomotorický list, Loďka pluje na vodě Příloha č. 8 – Grafomotorický list, Sjíždíme kopec na saních
Příloha č. 9 – Fotodokumentace porovnání úchopů v pretestu a posttestu (před a po realizaci nácvikových aktivit)
Příloha č. 1 – Grafomotorický list, Datel
Příloha č. 2 – Grafomotorický list, Déšť z mraků
Příloha č. 3 – Grafomotorický list, Kominík leze na žebřík
Příloha č. 4 – Grafomotorický list, Zuby krokodýla
Příloha č. 5 – Grafomotorický list, Žížala leze v zemi
Příloha č. 6 – Grafomotorický list, Skáčeme přes kaluže
Příloha č. 7 – Grafomotorický list, Loďka pluje na vodě
Příloha č. 8 – Grafomotorický list, Sjíždíme kopec na saních
Příloha č. 9 – Fotodokumentace porovnání úchopů v pretestu a posttestu (před a po realizaci nácvikových aktivit)
Dítě č. 2 – dívka
Dítě č. 3 – chlapec
Dítě č. 4 – dívka
Dítě č 6 - dívka
Dítě č. 7 – chlapec
Dítě č. 8 – dívka
Dítě č. 9 – chlapec
Dítě č. 10 – dívka
Dítě č. 11 – chlapec
Dítě č. 12 – chlapec
Dítě č. 13 - dívka
Dítě č. 14 – chlapec
Dítě č. 15 – chlapec
Dítě č. 16 – dívka
Dítě č 17 - chlapec